78404

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Libor (62.168.45.106) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720) (38734) (38735)

Vyjádřil jste se jasně pane Polášku - podle Vás existuje 10-40% včelařů, kteří drží včely jen proto, že dostávají "dotace", časopis a léčení. (Je přeci jedno od koho). A já Vám dal příklad a tvrdím, že se tady takový velko ani malovčelař nenachází a jestli jsou tu včelaři, kteří mají "kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva", tak z důvodů úplně jiných. Tak se mě tu nepokoušejte zmást uhýbáním a vytvářením slohových prací o "aktivitě" včelařů v ZO.
-----------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
.....stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva...za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. ...jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili....
....Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

matbase (91.127.110.145) --- 12. 11. 2009
dekomprese

dekomprese neprobehla, overte, zda je dostatek pameti a volneho mista na disku

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38736


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720) (38734)

Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy, už podle počtu včelstev určitě aktivního? To se vaše Zo skládá převážně z včelařů s 70 včelstvy?
Chcete snad říct, že ve vaší ZO podílí aktivně většina členů, že nejméně 80 % řadových členů se o včelaření a spolkový život aktivně zajímá, že diskutuje na schůzích ZO, že jsou se schopni ozvat, když jim něco nevyhovuje, že chodí na společné zájezdy, školení a jiné spolkové akce? A tak podobně?
Chcete snad říct, že u vás řadoví členové bez jakýchkoliv námitek neodhlasují úplně všechno, co jim výbor předhodí? A je jim to úplně jedno, protože svoje peníze z dotací mají jisté? A myslíte, že si dobrovolní funcionáři v tom libují, když musí tahat takovou mrtvou váhu pasivních členů a zajišťovat pro ně služby?
A ti členové tam jsou jen proto, že přes ZO jdou dotace i léčení. Kdyby tomu tak nebylo, spousta z nich by buď včelařila jako nečlenové mimo Svaz nebo by včelařit úplně přestali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 12. 11. 2009
dotace postopadesatepate (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720)

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (91.127.221.137) --- 12. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699)

Ku tejto téme sa vyjadrilo už niekoľko skúsených dlhoročných včelárov, ktorí majú určite pravdu a osobité čaro. Ja by som však aj tak zostal pri mede v nezaplodovaných plástoch a predpokladám, že v tichosti túto zásadu dodržuje viac včelárov.
Neznalému zákazníkovi nevadí ani pančovaný lacný med a med z plodových plástov je oproti tomu rajským produktom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720) (38725)

To je pravda. I u nás jsou takoví. Ještě platí navíc příspěvky 60 Kč pro ZO. Teď mám čtyři takové. Bylo jich pět, ale jednoho, který měl léta 1-2 včelstva jsem umluvil, že to nemá cenu. Jeho vnukovi se to ještě nelíbilo. Spíš máme problém dohonit včelaře, aby žádosti dali. Všichni ani nedají. Jak včelaří pro dotace, tak většinou zapomenou na termín pro žádosti. Ještě větší je ale problém je rozdat. Polovina jich vůbec nepřijde a většina nedá ani plné moci. Asi nemyslí na nic jiného. Jak jsem četl, bylo by potřeba ještě toho za ty peníze víc požedovat po funkcionářích ZO. Možná by měly včelařům alespoň vytočit med. Včera a dnes sedím celý den u počítače, abych zajistil, co je potřeba pro ZO. Možná ti co pořád píší, že někdo včelaří pro dotace to bere podle sebe. Já nikoho takového neznám. Už mne ty kecy trochu rozčílily.
Tonda
>A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38707) (38712) (38727) (38729) (38730)

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
--------------------------------------------------------------------------
Med s propolisem je léčivý, aspoň se o tom píše, i když oficiální medicína ho nepoužívá. Jednou jsem měl nahořklý med z hořčice na semeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38707) (38712) (38727) (38729)

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38707) (38712) (38727)

Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších. Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720) (38725)

Nepochopil. Jestli někdo kvůli tomu, že více let nemá včelstva, musí sahat do své kapsy a platit členské příspěvky, je to na 99 % člen aktivní a to i když nedělá funkcionáře. Takový člověk je pro svaz přínos, protože aktivně tlačí na kvalitu práce v ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 12. 11. 2009
RE: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38707) (38712)

Včelařit jsem začal před 49 lety a také mne kdysi zajímal vliv barvy díla na chuť medu. Sice jsem neměl 2 medomety, ale prostě jsem lžičkou vydloubával kousek strdí přímo z plástu do úst. A mohu potvrdit, že se barva plástů na chuti neprojevuje.
Včely mají rozvinutý čistící pud. Jistě si každý všimnul, že buňky na starším díle se před opětovným zakladením lesknou. Včely sice košilky nedokáží dostat ven z buňky, tak alespoň povrch "naimpregnují", aby případné nákazy neměly přímý styk s novou larvou a její potravou. O dokonalosti této ochrany lze jistě diskutovat. Samozřejmě obměna díla je nejen ze zdravotního hlediska to nejlepší, co lze udělat. A včely jistě mají mechanizmy na to, aby se infekce (z výkalů larev) do JEJICH POTRAVY=MEDU dostávala co nejméně, jde přitom o jejich přežití.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, November 12, 2009 1:37 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: med z ?ern?ch pl?st?


Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni
> jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť,
> divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do
> tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy
> jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte
> pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet
> by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od
> zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med.
> Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na
> základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty,
> ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny
> buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie
> nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý
> rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými
> vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských
> plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715)

Já bych řekl, že to potlačení konkurenčních opylovačů kvůli nadbytku včelstev spíš není. Jedno včelstvo totiž spotřebuje stonásobně více sladiny a pylu než jakýkoliv alternativní opylovač. Dlouhodobý přebytek včelstev tedy spíše přispívá k lepšímu opylování hmyzosnubných rostlin a tím na dlouhodobě stálých přírodních stanovištích prostě zvyšuje poměr kvetoucích rostlin k nekvetoucím takovým způsobem, že pro alternativní opylovače spíše pastvu zlepší než vlivem konkurence zhorší. Na úživnost stanoviště jsou mnohem více citlivější včelstva než třeba čmeláci, takže na místech, kde lidé už omezují počty včelstev, protože výnosy medu tam jsou kvůli převčelení mizerné, čmeláci i kvůli dobrému opylování květů včelami a tím zvýšení počtu kvetoucích rostlin mají pastvy stále nadbytek.
Nemůžu to doložit seriózními výzkumy, trochu lituji, že jsem to neudělal, ale připadá mi, že třeba rostliny kvetoucí v předjaří v lese pod holými větvemi listnáčů jsou v blízkém okolí, do stovek metrů, dlouhodobě provozovaných trvalých lesních stanovišť znatelně četnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38720)

A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:55:25
> ----------------------------------------
> Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu
> prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl
> tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože
> místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu
> zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak
> defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to
> dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok
> dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí
> jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a
> za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře
> ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho
> včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je
> na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v
> tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a
> platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis
> Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.
> Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717) (38719)

z toho pak zaplatí daně soc poj. zdravotní a jde si schrupnout pod most :-D :-) MUDRLANTE!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:43:21
> ----------------------------------------
> Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý
> včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí
> 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde
> profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50
> 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch
> lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro
> dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: (38718)

tak tak

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 12.11.2009 10:16:54
> ----------------------------------------
> >Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická
> pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže
> zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R.
> StonjekMá smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím
> včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý
> rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému
> systému. RadekTaké jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů.
> Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a
> nikomu se to nedařilo rozeznat. PepanAle vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho
> máte? -gp-<
> ---------------------------------------------------------
> Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21.
> prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
> Kajte se všichni hříšnici. JK
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38723


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717)

Již vidím ty davy včelaří jak zakrmují včelstva těmi minimálními 7 kg cukru by dostali 140 kč dotace ze včelstva :-) :-) :-) Vy bloudi! na ostatních dotacích se pak podílí náklady

pepan

:-)> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:05:57
> ----------------------------------------
> zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
> raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci
> a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké
> zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak
> někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu
> zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky
> dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v
> neděli zpět do Budapešti......
> Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To
> je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té
> demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by
> úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla
> být ještě mnohem horší.
> Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 12.11.2009 09:01:10
> > ----------------------------------------
> > Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> > placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> > Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> > ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> > zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> > Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> > kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> > dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> > školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> > dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> > a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
> >
> > Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> > 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> > problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> > koncentrovaně v přírodě....
> > Radek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715)

To ses teda předvedl :-)) s takovými řečmi běž do (_!_).

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717)

Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili. Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715) (38717)

Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 11. 2009

>Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek<

>Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému. Radek<

>Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat. Pepan<

>Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? -gp-<
---------------------------------------------------------
Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21. prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
Kajte se všichni hříšnici. JK



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38718


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700) (38715)

zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v neděli zpět do Budapešti......
Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla být ještě mnohem horší.
Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38701) (38704)

Libore, kdybych ti našeptal, jak to je, zkazil bych ti radost z objevování. K tomu pokusu stačí málo a může ho udělat každý, kdo má 3 včelstva přiměřeně stejné síly. Ztráty se počítají jednoduše. Výnos nejlepšího se násobí prodejní cenou medu x celkový počet včelstev. To se udělá i u zbývajících. a rozdíly mezi nimi jsou ztráty. Další pokus se dá udělat, že po jarním medu se medník vybaví nškolika žemlovými plásty několika panenskými a několika mezistěnami. Zde protože už dení přísun do úlu hodně poklesl se dá ověřit, kterým plástům dávají včelky přednost. Samozřejmě se může pokračovat v původním pokusu a hlavně hned to finančně vyhodnocovat. Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700)

Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat. Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři. Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm, kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.

Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696) (38698)

čmoudí to tak jsou to čmoudíci a basta. Trochu úsměvu neuškodí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696) (38698) (38709)

Stonjek:
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km.
--------

Z tohoto pohledu je pak nejlepší odpařit jen varidol i bez papírků. Spálené knoty asi nejsou nejzdravější.
Pokud někomu vadí spálený olej, tak by mu měl vadit i spálený papír. Taky určitě nebude úplně zdravý:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38707)

Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka
> poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté
> nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších
> ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná,
> neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj
> agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento
> hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja
> a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to
> nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto
> poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne
> včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek
> propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V
> našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná,
> sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale
> repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st? (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38701)

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
stačí se mrknout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 19:43:13
> ----------------------------------------
> Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v
> EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak
> nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra
> na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže
> tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně
> prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý
> pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak
> stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy
> nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu
> vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev.
> To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693) (38700)

Však nám to ta Evropa již ukázala podle zásad,y Rozděl - zruš - a opanuj. Stačí se jen rozhlédnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:30:50
> ----------------------------------------
>
> >
> > Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> > i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> > takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> > místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> > budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> > rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
> >
> > Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já
> vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své
> zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně
> příslušné instituce v rámci celého svazu.....
> A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema,
> hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s
> námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
> Radek
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696) (38698)

Já to osobně vidím zase jinak
1) Včely vždy před použitím každou buňku vyčistí a potáhnou novou ochrannou vrstvou
2) Pak je problémem ta vrstva a ne košilky Stejná vrstva se pak nachází jak v panenském tak ve starém díle
3) Každá snůška trvá jen pár dní a med v buňkách asi také. tak o jakou významnou maceraci jde?
4) Bez těh vrstev by to snad šlo jen když by se vždy po vytočení vložily do medníku jen mezistěny Byla by sice velká výtěžnost vosku ale ten dnes nikdo nechce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693)

Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? Máme přeci k dispozici
jen roztoky amitrazu a to je dost podstatné při hodnocení třeba toho
zmiňovaného vyvětrání. Nalijte si na pánvičku olej v kterém bude
nějaká voňavka coby značka a jestli se Vám podaří jej bezezbytku ihned
vyvětrat, tak jste dobrej. Fumigace je rozpýlení aerosolových částic
roztoku amitrazu.

Také jestli jde o čistý amitraz a jeho parciální tlak, tak jde o bílý
prášek. Ten zabalen v balení od 1 kg a více. V litrovém roztoku
Varidolu, Tactic atp. je ho rozpuštěno 125g. Jestli tu chcete
předhazovat hodnoty parciálního tlaku, tak předhazujte parciální tlak
různých roztoků a směsí a ne čisté látky. Tu nemáte ani při fumigaci.


_gp_






2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak
> srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že
> vůbec není jednoduché.
>
> Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho,
> pochopit proces a děj v úlu.
> A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15.
> března bych se bál.
>
> Ke G.P.
> Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze
> kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální
> tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné
> fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval
> při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k
> tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.
>
> Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne
> aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto
> se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou
> vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina
> odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá
> amitraz (lipofilní látka).
>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699)

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
Radek

To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy! sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.

Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.

Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej farby- prifarbený.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (95.82.132.25) --- 11. 11. 2009
Re: Dotazy zvědavého začátečníka (38676)

Metoda LBV(autoři Linhart,Bičík, Vagera)jeden ze souboru opatření jak zamezit rojení.
viz archiv konference + :
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0809/dalsi-zarucena-metoda-proti-rojeni-vcel
http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=334
i reakce:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/parazit-varroa-destructor-a-cesky-vyzkum-pro-amatery

a navazující:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38706


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696) (38698)

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
--------
Taky jsem tomu věřil, než jsme si vzal termokameru a dělal pokusy, jestli je rozdíl ve spalování předpisově, do V napříč, V podél, vodorovně, na podložce studené, nebo na sítě.

Nevím kdy se odpaří amitráz, ale pokud se bavíme o tom "oleji" ve kterém je rozpuštěn, tak ten tam asi zůstává až k němu přijde oheň a papír i sním zčerná. Kameru jsem nepotřeboval, stačilo na tohle oko a pohle dproti světlu.

Ale když jsme u toho, při jaké teplotě se odpařuje amitráz?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699) (38701)

R.Stonjek napsal:
Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny.....a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev......
--------------------------------------------------------
Pane kolego já nechci vyzvídat, ale přece jenom, nebyl byste tak laskav a nepodělil byste se alespoň o část zkušeností tam, kde je řeč o ztrátách? Předpokládám, že máte na mysli ztráty způsobené nutností vystavět mezistěny, oproti včelstvům, která již mají do čeho ukládat. Je to tak? Jak moc markantní je ten rozdíl ve výnosu? Anebo je všechno jinak? Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38687)

Rotácia nástavkov, alebo zámena nástavkov počas jarného rozvoja včelstiev je v každej metodike NN ošetrovania včelstiev, ktoré boli a sú pre mňa rukoväťou NN včelára.
Ak je p. Čermák NN včelár, tak som to videl u neho.
Napr. http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1999CHOV.PDF

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Pán Krušina,
skúste si uvariť "polievku" z hnedého zaplodovaného plástu a z penenského plástu a potom skúste oboje porovnať svojimi zmyslami /chuť a čuch/. Ja som to síce neskúšal, ale ten tmavší vývar nechcem ponúkať ani svojim zákazníkom.
Pre tisíce francúzkych a talianskych včelárov je to elementárna hygienická zásada.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697) (38699)

Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev. To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38693)


>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>
> Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně příslušné instituce v rámci celého svazu.....
A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
med z černých plástů (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694) (38697)

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbazvený med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 19:04:58
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
> >Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale
> čuně! Znám pár takových.
> .........................
>
> Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o
> černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty
> zčernat nějak super moc).
> Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
> Jak je to prokázáno?
> Zajímalo by mě to.
>
> Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné
> literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat
> zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji
> shromažděvat než do ponenských.
>
>
> Zdenek napsal:
> >Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten
> správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
> ......................
>
> Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
> Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného
> medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani
> na barvě ani na chuti.       :)
>
> Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.
>
> Zdenek napsal:
> >Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita
> bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
> zdenek
> ...................
>
> Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
> Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med
> horší kvality?
>
> Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690) (38696)

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 17:58:18
> ----------------------------------------
> Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.190.61.38) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675) (38694)

Zdenek napsal:

>Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
>Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových.
..........................

Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty zčernat nějak super moc).
Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
Jak je to prokázáno?
Zajímalo by mě to.

Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji shromažděvat než do ponenských.


Zdenek napsal:
>Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
.......................

Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani na barvě ani na chuti. :)

Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.

Zdenek napsal:
>Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek
....................

Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med horší kvality?

Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5 hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla, anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území. Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom, že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.108.145.2) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673) (38683)

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba? (Beze jména).
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
-----------------------------------------------------------
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně. (Karel).
--------------------------------------------------------
Tedy jak na to? Teorie je teorie, praxe je praxe. Praxe ověřuje teorii. Musíme si také ověřovat výsledky své práce. Neboť když dva dělají totéž, není to mnohdy totéž.
Pokud se nevyšlechtí včely odolné VD, nebo se nenajde přirozený škůdce parazita Varroa destruktor, pak nám nezbývá nic jiného než VD hubit, neboli léčit včelstvo proti varroaze.
Musíme rozlišit v podstatě léčené na letní (kyselina mravenčí,gabon), které chrání zimní generaci včel a léčení podzimní (Varidol). Obě jsou důležité a nenahraditelné, neboť nám zajistí zachování včel a výnos v příštím roce.
Nutnou míru a hranici léčení si můžeme upřesnit sami pomoci monitoringu VD a jeho vyhodnocení a stanovení postupu léčení. V létě je to sledování přirozeného spadu VD, doplněného např. smyvem, poprášení včel jemným cukrem, apod.
Při podzimním a zimním léčení, bychom měli sledovat spad VD po léčení (např. po třech dnech)a jeho vyhodnocení a zase stanovení dalšího postupu. Cílem by mělo být dosažení minimálního zůstatku VD ve včelstvu (neboť ti se zúčastní své reprodukce v příštím roce) a minimalizovat dávkování léčiva, abychom zbytečně nezatěžovali samotné včely a jejich produkty.
Pro kontrolu a následně optimalizací léčení navrhuji(si) vzít v úvahu účinnost léku (deklarovanou výrobcem v ideálních podmínkách léčení) a ukazatel účinnosti vlastního léčení (v daných podmínkách), ovlivněnou metodou léčení, dávkováním léčiva,prostorem úlu, venkovní teplotou, netěsnosti úlu apod.
Účinnost vlastního léčení (x)stanovím pomoci spadu VD po dvou léčeních ve včelstvu bez plodu (např. klíckováním matky).
Pro účinnost vlastního 1.léčení pak: x1=100.s1/(s1¬+s2)
Kde: x1 je vlastní účinnost po 1.léčení, s1 je spad roztočů po 1.léčení a s2 spad roztočů po 2.léčení.
Pokud si spočteme, zde na diskusi uvedené hodnoty spadů po léčeních, pak:
Přítel Polášek měl vlastní účinnost léčení 90%, přítel Turčány 77% a přítel Petr (aerosol) méně než 50%, přítel Josef (průměr 73%). Účinnost Varidolu je přitom 95-98%.
Podotýkám, že toto je jen výpočet orientační, který (si myslím) pro praxi postačí. Pro přesnější výpočet bychom museli znát místo spadu po 2. léčení (s2) zůstatek roztočů ve včelstvu po 1. léčení (z1), ale ten neznáme.
Znalost účinnosti vlastního léčení má význam hlavně u vysokého zamoření VD.
Ukazatel účinnosti vlastního léčení (x)chci použít v příští sezóně, kdy si chci ověřit vliv dávkování léčiva pro můj úlový systém, i zde diskutovaný vliv denní teploty na účinnost léčení. Cílem je optimalizovat předepsané léčení ve vlastních podmínkách. Zároveň vyzkoušet a vyhodnotit i ekologické metody léčení varroázy.
P.S. Moje účinnost vlastního léčení byla 90%. Víte, jaká je ta vaše?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38695


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu. Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových. Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek


>Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka >moudrosti. :)
>Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně >ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
>Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně >kvalitní?
>Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují >kvalitu medu? Jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že vůbec není jednoduché.

Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho, pochopit proces a děj v úlu.
A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15. března bych se bál.

Ke G.P.
Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.

Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá amitraz (lipofilní látka).

Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v rámci státu. To bude teprve diskuse:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 11. 11. 2009
Dotazy začátečníka

Máte pravdu.Sice nejsem začátečník,pokouším se být včelařem asi 20let,ledacos vím,ale stále to není ono.Když čtu některé příspěvky,vůbec netuším,která bije a tak je nečtu.Naposled téma,,odvíčkovací přístroj".Jednodušší máte vznést dotaz,on vám vždy někdo odpoví...Nikdo nemůže říct to je to pravé,protože se liší velikost včelstva,typ úlu,podnebí,nadmořská výška...Každý rok je jiný,každé včelstvo se chová jinak...To je na tom to krásné,učím se pořád a stále se divím.Přeji hodně úspěchů černá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38692


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689) (38690)

Kdyby to tady bylo jak na Americkém kontinentě, (v Americe) tak je
tady alespoň jistý pořádek. Třeba Argentina a její webové zdroje
informací vypovídají o silné tradici včelařství a jejich prezentace a
smysluplnnost a organizace práce mne ujišťuje v tom, že zájmoví
včelaři u nás jen pořád něco vymýšlí ale když se něco pohne kupředu,
stojí za tím nejednou praktická práce právě větších chovatelů a
praktických teoretiků s více včelstvy.

Takže jestli si pan Josef pořídil teplý vyvíječ aerosolu tak snad může
dělat pokusy podobné tomu, co dělá Dol. Kdyby se raději zeptal jak
podrobně křížově zjišťovat účinnost pokaždé jinak podávaného léčiva,
také si myslím, že to je ten pravý význam proč si pořídit nějaké
udělátko na léčení. Samotný Dol nic v tomto směru krom vydávání
drahých metodik pro MZe nedokáže, jedině žeby si p. Josef nechal
poslat instrukce, zajel na odborné školení jak křížově zjišťovat spady
a můžete se s takovými poznatky napsané černým na bílé podílet s
Dolem. Určitě tohoto je Dol schopen. Sbírat a hodnotit informace.
Možná by potom byl i výrobcem nějakého ZalDolu nebo FureDolu ne
podobného přístroje na PB. ;-)


_gp_

2009/11/11 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
>>  Datum: 11.11.2009 14:47:19
>>  ----------------------------------------
>>  Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
>>  používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
>>  se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
>>  neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
>>  léčivo dostane snáze do středu.
>>  Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
>>  aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
>>  dnech)
>>  Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>>
>>  Josef
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688) (38689)

Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 14:47:19
> ----------------------------------------
> Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
> používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
> se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
> neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
> léčivo dostane snáze do středu.
> Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
> aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
> dnech)
> Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>
> Josef
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef (90.176.60.65) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684) (38688)

Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se léčivo dostane snáze do středu.
Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech dnech)
Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?

Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680) (38684)

To je mimo logiku chápání. Jako první po zplynění léčiva ve fumigantu
dochází u něj podle fyzikálních zákonů k vytvoření aerosolu. Ten má
určitou velikost. Ostatní látky co jsou chvostem kvůli postupu směsi
plynu, se okamzitě s tímto aerosolem mísí. Jinak - nastává pod vlivem
měnících se teplot a prostředí ke kondenzaci. (Ta není podobná jako u
studené nebulizace tekutého roztoku rozbitím na určitou velikost.) A
to se ještě léčivo pouze začalo vznášet a padat v úlu a včely teprve
začínají reagovat. Takže velikost kapénky léčiva v kouři je relativní,
protože v kouři se opět zvětšuje a nabírá podle fyzikálních zákonů na
objemu a ještě se nedostalo to léčivo do středu chomáče.

No a teď ten druhý bod B. Aerosol z acetonu, má mnohem menší
strukturu, čím vyšší je teplota prostředí v úlu. Aerosol z vody a
léčiva také, pokud se rozbíjení nezpomaluje zamrzáním při nebulizaci.
Také postupuje podobně jako aceton ale pomaleji do teplejšího úlového
prostředí a také na něj včelstvo působí pasivněji, protože studený
aerosol nezapíná poplašný signál tolik jako kouř. Velikost částic
aerosolu se ale Bohudík nezvětšuje, nedochází okamžitě ke kondenzaci.
Ale naopak, podle toho tepla a okolní vlhkosti v úlu se do určité
chvíle zmenšuje a to je ten zásadní rozdíl proti teplému aerosolu.


Takže princip roznosu účinné látky není podobný vůbec, ale záleží
podle všeho na dalších uzavřených úlových podmínkách a nato platí
další fyzikální zákony.


_gp_

2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
> okamžitý
> když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
> Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální
> tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
> Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k
> tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně
> zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
>  To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
> Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově,
> měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
> Potom nelze srovnávat  obě metody bezprostřední analýzou spadu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38675)

Pane Gross,
ve vší úctě jste asi nikdy neviděl NN včelaře, proč bych měl rotovat nástavky? Především před aplikací gabonů vyndavám větší část nově vystavených panenských souší do skladu, protože se o ně nemusím starat celou zimu a mám je na jaro na rozšiřování i med. 2. Hlavní část výměny díla se u hodně NN včelařů provádí tak, že na podzim nebo brzy na jaře se sebere spodní(podle toho, kdy máte čas cca říjen-březen), nejtmavší dílo a vyvařím. Na jaře rozšířím tak, že nahoru posadím panenské souše ze skladu -Proč bych se měl proboha hrabat ve včelách, když podle pohybu na česně dopředu vím, že je vše v pořádku( snad kdybych si chtěl prohlídnout matku a při navrácení ji třeba přimáčknout nástavkem)? A dále rozšiřuji celými nástavky s mezistěnami , které podstavuji jako 2N od shora. A to by jste měl vidět, jak rády matky na jaře kladou do panenských souší od medu a jak rychle včely zanesou vystavěné mezistěny medem, A promiňte,končím debatu na téma rotací nástavků jak je ve vší úctě v historické-brtnické literatuře často rozebíráno!!! Bohužel jsem se během svých studií na učebním oboru včelař nedověděl o jiném než historickém aspektu rotací nástavků.

MUDr.Radek Hubač
Military Medical Center of Excelence Budapest - Branch chief-Deputy director (www.medcoe.hm.gov.hu)
Učitel včelařství - nikoli brtnictví!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 11:53:14
> ----------------------------------------
> Albert Gross napsal:
> >Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu
> z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
> >Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do
> zaplodovaných plástov.
> ......................................
>
> Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
> Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění
> v nezaplodovaných plástech.
> Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
> Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu?
> Jak?
>
>
>
>
> Albert Gross napsal:
> >Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
> .............
>
> Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu
> uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších
> buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
> Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně.
> Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak
> hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových
> úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky
> 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých
> případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
> Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Petr (38602) (38612) (38615) (38616) (38648)

Ale to logice vůbec nic neubírá a vůbec, je to velmi citlivé téma pro
systém odběrů spadu měli. Je oničem a má to význam pro SVS pouze
informativní. To proto, že jestli někdo aerosoluje kolem Vánoc a do 21
dnů vytahuje podložky pro povinný odběr měli, je to opravdu oničem
taková diagnostika, protože zkrátka roztoči padají nejen okamžitě, ale
i postupně v závislosti na rozvolnění chomáče. Roztoč, ktyrý dodělává
na podložce má tendente se motat a schovávat pod podložku. Takže
jestli roztoč opustí chomáč a spadne na buňku, z 99% zaleze ke dnu a
odtud jej vytáhne dělnice a shodí na dno. A v tom je obrovský argument
pro tak pravidelně vyharované peníze oknem přes sběr měli u nás.

Potvrzuji to zkušeností. Dojdu ke včelstvům na stanovišti. Těch mám
pár pro detekci v den tepla 10 - 15 °C a to těsně ještě před
ochlazením kolem 0 jsem zafumigoval. Při chladném počasí dojdu po
týdnu kontrolovat spad. Prakticky dojde při monitoringu a následných
zjištění na toto. Ve včelstech vidím spad od 2 - 150 roztočů. Toto
zjištění je logicky ale velmi zkreslené, protože byla vyšší nehybnost
dělnic po úlu a s tím i odpadlých roztočů. Proto, protože tam byl spad
kolem 150 roztočů udělám roztok pro nebulizér a ještě ten den, co jsem
počítal roztoče, vyčistím podložky (jde o nový bílý čistý papír A3) a
přeléčím celé stanoviště. Během 15 minut po aerosolování padají další
mrtví roztoči z fumigace a po 30 minutách padají další živé samičky
roztoče VD dohromady s mrtvými. Takže je do 15 minut pozorovací další
pozorovací doba pro monitoring pro fumigaci a ta doba se prolíná s
pozorováním nového účinku po nebulizaci na další živé roztoče. Počty
kde byli původně 2 roztoči "dopadalo" na vyčištěnou podložku dalších
30 mrtvých roztočů do 15 minut od doby vpravení aerosolu kvůli mírnému
rozrušení. Takže kontrola spadu může vypadat i takto a není vůbec
vyjímkou, že k 50 roztočům dopadne ještě 300 zachytlých.


Takže závěr, zimní monitoring je velmi závislý na probíhajícím
klimatu, protože i pouhé NErozvolnění zimního chumáče včel může
zkreslit původně nulový výsledek zimního spadu roztočů ať zasažených
léčivem nebo nezasažených. Zimní monitoring nemusí být přesným
zjitěním. Je jen hrubou orientací v počtech roztočů.

_gp_

2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>:
> Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
> ...
> Přeci není možné,aby v
> chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství
> mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem
> hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný
> důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť
> těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou
> nedostatečně nebo vůbec..
> ...
> S pozdravemP:Z:
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673) (38683)

já myslím, že lepší pronikání aerosolu do včel v zimním chumáči bylo prostě přeceněno. Rozdíl mezi fumigací a a erosolem je ten, že včely cítí kouř z knotu a instinktivně na několik minut se sevřou a zabrání průniku toho kouře dovnitř. Když už potom zase potřebují vzduch a chumáč uvolní, je za těch pár minut většina léčiva na aerosolu z teplého kouře už usazené na chladných stěnách úlu.
Aerosol z přístoje je studený a včely na něho nereagují sevřením chumáče, takže jde dovnitř chumáče s takovou intenzitoum s jakou včely dýchají. A v tom je asi problém, včely hodně silného včelstva, za chladu a bez plodu mají tak malou spotřebu vzduchu, že toho aerosolu se vzduchem se dovnitř zimního chumáče taky dostane málo. Kromě toho za těch 20 let, co se aerosol používá, se změnily průměrné parametry včelstva i úlu, včelstvo je silnější, průměrná spotřeba potravy a tím vzduchu včely je za nízké teploty menší a úl je v průměru větší, má větší neobsazený prostor a aerosol musí od česna ke včelám překonat větší vzdálenost než dříve.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38685


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672) (38680)

Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
okamžitý
když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově, měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
Potom nelze srovnávat obě metody bezprostřední analýzou spadu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.101) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38673)

JK:
Na závěr si položme akademickou otázku. Může za všechny úhyny skutečně ten aerosol? Kde ty příčiny asi jsou?
--------------
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně.

A tak to po mnoho let bylo až na jednotlivé vyjímky, které mě celkem nechávaly klidným, protože jsem pro ně měl vysvětlení.

Ale v roce 2007 jsem z přesvědčení, že je aerosol lepší a účinější dělal tři ošetření aerosolem.
A padalo stále srovnatelné množství roztočů po prvé, druhé a i třetí aplikaci. Třetí jsem nedokončil a sehnal si M1 a část dělal po čtvrté M1, nedokončenou část po třetí M1.
A jak říkám důvody tohoto průběhu mohly být různé, ale podezření hlodá.

To že včely hynuly, je mi celkem dnes jasné, včely hynuly na viry a jestli je přenášely roztoči, či jim jen otevřeli cestu - to je na ty co se tím zabývají. Nevím.
Mě udivilo že nehynuli/neubývali roztoči.

Od té doby nearosoluji, ale vyvíječ je ve skříni kdyby někdy přišla zima hned v listopadu. Takže žádné srovnání účinnosti nemohu provést.

Doufám že za běžných podzimů i nadále vystačím s kouřem.
A nebo třeba jen s KM.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 11. 11. 2009
Re: Dotazy zvědavého začátečníka (38676)

Bohužel s příchodem internetu autory postihla internetová nemoc. Zatímco dříve neměli nic jiného na práci, než pokud se rozhodli, vedle ošetřování včelstev psát třeba knihu o včelaření, maximálně jednou za nějaký měsíc konzultovat s někým, kdo je osobně navštívil, dneska titíž lidé píšou na internet a třeba denně. Zatímco dříve dali dohromady za nějaký rok, knihu, podrobný návod se všemi důležitými detaily v rozsahu 50 - 150 stran, kde měl včelařský začátečník úplně všechno, dneska se vyžívají v psaní krátkých článků na webové stránky a v diskutování. Na internetu se tak nachází spousta "nekompatibilních" včelařských článků, jakási včelařská vědomostní "drť", kde co článek a co včelař, to trochu jiný názor a hlavně spousta různých drobností, které jsou pro zavedeného včelaře samozdřejmé a automaticky se předpokládají, ale jejichž neznalost je pro začátečníka fatální, tam chybí. Články a jednotlivé kousky popsaných metod se tak ani nedají srovnat, protože každý včelař tyto drobnosti a výchozí parametry má nadstavené trošku jinak. Pokud tedy začátečník poskládá svou včelařskou metodu z internetu z těchto kousků od různých včelařů, musí intenzívně zapřáhnout svou intuici a vybrat jenom ty články a dílčí postupy, které se k sobě hodí. Pokud se mu to vůbec povede.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674) (38678)

Neřekl bych, že moje názory jsou přesně opačné, jen korigované o
zkušenosti. Především upozorňuji, že moje zkušenosti nezobecňuji, píšu
jak to vychází mně. Jinému to může vycházet jinak - např. nějaká
manipulace s pár rámky navíc a včas pro někoho není problém, pro mě ano
(hlavní je chov matek). Když jsem před pár lety psal o DS, spíše šlo o
předpoklady, které jsem si chtěl ověřit, teď předkládám víceleté
zkušenosti. Některé předpoklady se mi potvrdily, jiné ne. Medné výnosy
první roky byly o cca 4 kg vyšší (potom už ani ne), ale ty nevýhody to
nevyvážilo. Takže to berte jako výsledek několikaletého ověřování
předpokladů, v jednom určitém způsobu chovu, na dvou stanovištích! Ještě
něco důležitého - dávejme důraz na způsob chovu v urč. systému - celou
metodiku, nikoliv pouze na úl, ten sám o sobě výsledek nepřináší!
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to
> k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si
> věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety,
> kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se
> jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to
> šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně
> opačně.Čím to??? .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672)

Měl jsem Vás za hloubavého zájemce o tuto problematiku léčení, ale Vy
nemáte ani přehled o aerosolech jako takových, protože fumigací se
vlastně také aerosoluje včelstvo.(přechod roztoku do prostoru v
aerosolových částicích)

Doporučuji si vyhledat pár informací okolo tohoto. Aerosol je všude
kolem nás a jestli Vám nedovolí Vaše logika pochopit, že obsah tekutin
v plynu má úplně jiné fyzikální zákonitosti než si myslíte, potom se
těším na polemiku v nějaké formě normálních otázek. To co tu čtu jsou
nějaké dogmata a dojmy a ne fyzika. Čeho se tu ještě dočkám. A to jsem
tak mizerný přes fyziku. Copak nemáte internet?

_gp_




2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Na to téma jsem se už před pár lety pokoušel polemizovat s včelařskými
> odborníky a nikdo nebyl schopen odborně reagovat. Nikdy jsem aerosol
> nepoužil, protože naše ZO naštěstí šetří. Takže nemám s tím praktické
> zkušenosti. Princip vyvíječe jsem pečlivě zkoumal a nespatřuji na něm nic
> zázračného. Jde o to, že se z přístroje distribuuje velmi jemný aerosol
> roztoku akaricidu, jemné kapénky. Jakákoliv taková kapénka je mnohonásobně
> větší, než molekula páry. Tvrzení, že se kapénka dostane snáze do chumáče
> než plyn je z fyzikální podstaty nesmysl. Fumigace tedy je bezprostředně
> vždy mnohonásobně účinnější, než aerosol. V čem tedy tkví účinnost
> aerosolu? Kapénky se vlivem povrchového napětí ochotně "přilepí" na veškeré
> dostupné plochy včetně povrchových včel. Dovnitř chumáče se kapénky
> nedostanou, protože povrchové včely působí jako filtr. Léčivo tedy zůstane
> na povrchu plástů a některých včel a následně se mezi včelami distribuuje
> kontaktním způsobem, dlouhodobě, podobně jako je to u Gabonu ale může ten
> proces trvat celou zimu. Nemám tu možnost, ale stálo by za to udělat pokus
> a do roztoku přimíchat potravinářské barvivo a pak sledovat, jak a kde se
> barva uchytila a jak dlouho tam vydržela.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661) (38666) (38668) (38672)

K principu obou aplikačních forem zde nic nenapíšu, protože v tom se
nevyznám. Ale zjevně zde něco nesedí s empirií. Pomáhal jsem v 80.
letech s pokusy na ověřování účinnosti aerosolu ve srovnání s fumigacemi
a fumigace při nižších teplotách měly nižší účinnost, zatímco aerosol
byl plně účinný i při teplotách kolem 0 st.C, i mírně pod 0st.C. Dělali
jsme to na východním Slovensku, dva dny před Silvestrem, když už zbytek
národa chystal šampaňské a jiné dobroty :-).
K. Čermák

Pavel Holub napsal(a):
> Na to téma jsem se už před pár lety pokoušel polemizovat s včelařskými
> odborníky a nikdo nebyl schopen odborně reagovat. Nikdy jsem aerosol
> nepoužil, protože naše ZO naštěstí šetří. Takže nemám s tím praktické
> zkušenosti. Princip vyvíječe jsem pečlivě zkoumal a nespatřuji na něm nic
> zázračného. Jde o to, že se z přístroje distribuuje velmi jemný aerosol
> roztoku akaricidu, jemné kapénky. Jakákoliv taková kapénka je mnohonásobně
> větší, než molekula páry. Tvrzení, že se kapénka dostane snáze do chumáče
> než plyn je z fyzikální podstaty nesmysl. Fumigace tedy je bezprostředně
> vždy mnohonásobně účinnější, než aerosol. V čem tedy tkví účinnost
> aerosolu? Kapénky se vlivem povrchového napětí ochotně "přilepí" na veškeré
> dostupné plochy včetně povrchových včel. Dovnitř chumáče se kapénky
> nedostanou, protože povrchové včely působí jako filtr. Léčivo tedy zůstane
> na povrchu plástů a některých včel a následně se mezi včelami distribuuje
> kontaktním způsobem, dlouhodobě, podobně jako je to u Gabonu ale může ten
> proces trvat celou zimu. Nemám tu možnost, ale stálo by za to udělat pokus
> a do roztoku přimíchat potravinářské barvivo a pak sledovat, jak a kde se
> barva uchytila a jak dlouho tam vydržela.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.425 / Virus Database: 270.14.60/2495 - Release Date: 11/10/09 19:56:00
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant (38641) (38650) (38660) (38669) (38674)

No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety, kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně opačně.Čím to??? Když si vzpomenu na jeho radu o výměně mezistěn v raném podletí, tak to jem vyzkoušel pouze jednou a takovou blbost už nikdy dělat nebudu, připomínalo to dost pracností Budečáky. Takže nezbývá než si položit základní 2 otázky. Vyhovuje včelaření v DS modernímu včelaření? Je Dadant klub v čele s Ing Řeháčkem důstojným zástupcem těchto včelařů? Na první otázku bez nejmenšího zapochybování říkám určitě ano a kdo nevěří, stačí si počkat. V Dole je odpovědně testují a o navýšení výnosů a všem ostatním mluví také. Navíc už mají připravenu metodiku a DVD a brzy to bude k mání. Na druhou otázku odpovídám a nemám z odpovědi radost. Dadant klub s jeho vedením je zcela nepoužitelným molochem a jestli chtějí pro včelaření v DS něco udělat, bylo by nejefektivnější se rozpustit. Ostatně to jsem navrhoval i ve Vodňanech. Marně. Nejhorší je řeháčkova hamižnost, že chce vše prodávat a o všem rozhodovat. Občas připíše do metodiky nějakou neověřenou blbbost a už je zázrak na světě a už se mastí kapsy. Viz ovládání rojení řízeným plodováním. To už jeden neví jestli si dělá srandu, nebo to myslí vážně, viz loňské Vodňany. Tak těchto šaškáren i když jsem zakládajícím členem Dadant klubu se odmítám zúčastňovat! Když tedy začínající včelař projde stránky optimalistů,langstrotistů, a pak se obtížně seznámí s Řeháčkem, nedivím se, že se Dadantu vyhýbá obloukem. Jinak já se nijak netajím tím, že včelařím pro peníze a je mi v podstatě jedno v čem.ˇDost jsem se i nazkoušel a mohu prohlásit, že jsem nepoznal nic co by sypalo peníze snadněji než včelaření v DS. Na druhou stranu jsem se nízkým nástavkům vyhýbal. Letos poprvé jich chci pár vyzkoušet a pár věcí si na nich ověřit, protože co si budeme namlouvat ta velká bedna s jinými rozměry rámků mě také pěkně s...! Ale když s ní tak vydatně padají peníze! Kdyby se prokázalo co si potřebuju ověřit a výnosy alespoň neklesly, problém s Dadanty se bude řešit. Já na nich doopravdy nelpím! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdn? plodov?n? (38640) (38642) (38646) (38652) (38654) (38657) (38658) (38659) (38661)

> Souhlas. Já také ne. Možná mám sensitivní materiál (Singerky), ale vím, že
> plod v úlech už není, a nemusím proto rušit včely v listopadu zbytečnou
> prohlídkou, nemusím klíckovat matku, nebo v červenci přemetat včelstva na
> mezistěny. Při pomyšlení na tyto zbytečné úkony se hroutí dobrý pocit z
> "nějaké té efektivity konání". (ale přemetení z jiných hygienických důvodů
> nezavrhuji....) Moje včely jsou nakrmeny v půli srpna, úly jsou nezateplené
> (kromě víka) a decentně děravé, takže žádné vedro včelám není a tedy ani
> chuť k plodování. Defakto nulový spad po druhé fumigaci můj pocit o absenci
> plodu jen potvrzuje. Zdravím, Libor.

Pokud jsi je neprohlizel tak me zajima dle jakych signalu clovek pozna ze nemaji plod?
Znam je vytazeny plod na podlozce od vajicek po kukly. Vicka na podlozce uz komentoval p. Turciany.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78404 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 38677 do č. 38737)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu