Včelařská konference

ten sokovany vcelar ma pravdu. Dotace by byt nemusely alecv vcelari by meli dostavat uhradu za opylovani rostlin..ov

V knihovně ČSV v Praze jsou tyto knihy:

1) Karel Pinc: Odborně metodický průvodce vedoucích včelařských kroužků na
školách I.cyklu (311 stran, 1. vydání 1969, knihovní číslo 206-C, 571-C)

2) Karel Pinc: Učíme se včelařit (1977, knihovní číslo 391-B, 1536-A atd)

3) Karel Pinc: Hovoříme s mládeží o včelách (1962, knihovní číslo 394-a)


> Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro
> vedení včelařského kroužku.

Vpodstatě sleduji tuto konferenci tak nějak z povzdálí,jsou tu i dobrá témata a příspěvky.Ale co tu předvádíte v poslední době zejména na téma dotace, mi zvedlo adrenalin a píšu.
Já osobně nesouhlasím s tím aby se dávaly plošně dotace,
jedině na osvětu do škol a pomoc mladým začínajícím včelařům.
Jestli včelař čeká na 141Kč /2 kg medu/ na včelstvo, ať to raděj zabalí a dá se k rybářům.
Jestli včelař má nízké výnosy ať si pořídí vyhovující linii pro pro jeho stanoviště, ať změní stanoviště,ať změní úl,
rámkovou míru atd.Vše je v jeho rukách a chuti pro to něco udělat.Ti,kteří tu hodně vykřikují asi rádi diskutují a
čekají až jim zase někdo "naběhne" a nesmyslná diskuse bude pokračovat.Myslím si ale, že mnozí včelaři dávají najevo,že dotace nepotřebují - nežádají o ně a nebo si pro ně nechodí.
A většina těch co je nepotřebují se řídí starým pořekadlem
"hloupý kdo dává ,hloupější kdo nebere".

Aby páni diskutéři měli co dělat a skončili téma"dotace",předhazuji jim téma "jak rekonstruovat hydromechanickou váhu/Elektro Bečov/ pomocí osobní váhy".
Prý jich bylo vyrobeno kolem 10 000, takže případných rekonstrukcí může být také dost.

zdraví především

>Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat. Míra<
------------------------------------------------------------
Zkuste kontaktovat chovatele matek př. Josefa Šacha na tel. 608769597. Je ze Stříbra (Záchlumí)- tedy blízko Vás a s dětmi dělá. Jinak vedoucí včelařských kroužků mají semináře v Nasavrkách. Letos semináře již proběhly.
JK

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------
No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor, že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to jedno.
Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí atd.

Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky na Včelařství.

Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.

Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)

Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)

Karel

Nic ve zlém, ale z čeho jsou placeni tajemník a uklízečka sekretariátu? Tím
samozřejmě nemyslím, že by placeni být neměli.
J.T.

> B.Tichý
> Subject: Převčelení krajiny
> ... Z příspěvků, které platím ,není placen
> tajemník ani uklizečka sekretariátu ...

Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro vedení včelařského kroužku.
Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat.
Nenašel by se nějaký odkaz?
Míra
..............
Za socialismu vyšla útlá knížka pro kroužky. Měl jsem i ji, ale je někde v bedně. DOporučuji zapátrat v seznamu knihovny v Křemencové. www.vcelarstvi.cz.

Karel

Je řada knížek z dřívějška, dnas asi někde jen těžko dostupné.
Doporučuji, vynikjící současnou pomoc: www.vcelky.cz a www.kopivcel.webnode.cz

Pane Grůno, očekával bych od Vás trošku jiný příspěvek.V něčem málo máte pravdu,ale je zcela v duchu prof. včelsařů /viz návrh Stanov pana Táborského/ a na naprostou likvidaci ČSV neboli sdružení občanů, kteří mají určitý vztah ke včelám, vždyť nemusí být ani chovatelé včel, chtějí být ve spolku a odebírat časopis. Z příspěvků, které platím ,není placen tajemník ani uklizečka sekretariátu A s těmi dotacemi, dejte pokoj, ty jsou v zájmu především velkovčelařů.
Omlouvám se, že jsem vyjádřil svůj názor i když tato diskuze není pro mne.
Přeji hodně pěkných chvil u včel i ve včelařském spolku.

Zdravím.
Měl bych dotaz jestli existuje nějaká metodika,příručka nebo tak něco pro vedení včelařského kroužku.
Jde mi o to jak s dětmi začít a jak postupovat.
Nenašel by se nějaký odkaz?
Míra

Ok, já jsem se zakousnul do té části o "konci včelaření", ne do té o "konci členství"....Pan Polášek píše hodně ze široka, a já kritizoval jen tu jednu část....Ale jinak samozřejmě chápu a beru na vědomí.
------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Vyjádřil jste se jasně pane Polášku - podle Vás existuje 10-40% včelařů, kteří drží včely jen proto, že dostávají "dotace", časopis a léčení. (Je přeci jedno od koho). A já Vám dal příklad a tvrdím, že se tady takový velko ani malovčelař nenachází a jestli jsou tu včelaři, kteří mají "kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva", tak z důvodů úplně jiných. Tak se mě tu nepokoušejte zmást uhýbáním a vytvářením slohových prací o "aktivitě" včelařů v ZO.
-----------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
.....stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva...za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. ...jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili....
....Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy.....

dekomprese neprobehla, overte, zda je dostatek pameti a volneho mista na disku

Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy, už podle počtu včelstev určitě aktivního? To se vaše Zo skládá převážně z včelařů s 70 včelstvy?
Chcete snad říct, že ve vaší ZO podílí aktivně většina členů, že nejméně 80 % řadových členů se o včelaření a spolkový život aktivně zajímá, že diskutuje na schůzích ZO, že jsou se schopni ozvat, když jim něco nevyhovuje, že chodí na společné zájezdy, školení a jiné spolkové akce? A tak podobně?
Chcete snad říct, že u vás řadoví členové bez jakýchkoliv námitek neodhlasují úplně všechno, co jim výbor předhodí? A je jim to úplně jedno, protože svoje peníze z dotací mají jisté? A myslíte, že si dobrovolní funcionáři v tom libují, když musí tahat takovou mrtvou váhu pasivních členů a zajišťovat pro ně služby?
A ti členové tam jsou jen proto, že přes ZO jdou dotace i léčení. Kdyby tomu tak nebylo, spousta z nich by buď včelařila jako nečlenové mimo Svaz nebo by včelařit úplně přestali.

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.

Ku tejto téme sa vyjadrilo už niekoľko skúsených dlhoročných včelárov, ktorí majú určite pravdu a osobité čaro. Ja by som však aj tak zostal pri mede v nezaplodovaných plástoch a predpokladám, že v tichosti túto zásadu dodržuje viac včelárov.
Neznalému zákazníkovi nevadí ani pančovaný lacný med a med z plodových plástov je oproti tomu rajským produktom.

To je pravda. I u nás jsou takoví. Ještě platí navíc příspěvky 60 Kč pro ZO. Teď mám čtyři takové. Bylo jich pět, ale jednoho, který měl léta 1-2 včelstva jsem umluvil, že to nemá cenu. Jeho vnukovi se to ještě nelíbilo. Spíš máme problém dohonit včelaře, aby žádosti dali. Všichni ani nedají. Jak včelaří pro dotace, tak většinou zapomenou na termín pro žádosti. Ještě větší je ale problém je rozdat. Polovina jich vůbec nepřijde a většina nedá ani plné moci. Asi nemyslí na nic jiného. Jak jsem četl, bylo by potřeba ještě toho za ty peníze víc požedovat po funkcionářích ZO. Možná by měly včelařům alespoň vytočit med. Včera a dnes sedím celý den u počítače, abych zajistil, co je potřeba pro ZO. Možná ti co pořád píší, že někdo včelaří pro dotace to bere podle sebe. Já nikoho takového neznám. Už mne ty kecy trochu rozčílily.
Tonda
>A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
--------------------------------------------------------------------------
Med s propolisem je léčivý, aspoň se o tom píše, i když oficiální medicína ho nepoužívá. Jednou jsem měl nahořklý med z hořčice na semeno.

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
>
>
>

Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších. Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.

Nepochopil. Jestli někdo kvůli tomu, že více let nemá včelstva, musí sahat do své kapsy a platit členské příspěvky, je to na 99 % člen aktivní a to i když nedělá funkcionáře. Takový člověk je pro svaz přínos, protože aktivně tlačí na kvalitu práce v ZO.

Včelařit jsem začal před 49 lety a také mne kdysi zajímal vliv barvy díla na chuť medu. Sice jsem neměl 2 medomety, ale prostě jsem lžičkou vydloubával kousek strdí přímo z plástu do úst. A mohu potvrdit, že se barva plástů na chuti neprojevuje.
Včely mají rozvinutý čistící pud. Jistě si každý všimnul, že buňky na starším díle se před opětovným zakladením lesknou. Včely sice košilky nedokáží dostat ven z buňky, tak alespoň povrch "naimpregnují", aby případné nákazy neměly přímý styk s novou larvou a její potravou. O dokonalosti této ochrany lze jistě diskutovat. Samozřejmě obměna díla je nejen ze zdravotního hlediska to nejlepší, co lze udělat. A včely jistě mají mechanizmy na to, aby se infekce (z výkalů larev) do JEJICH POTRAVY=MEDU dostávala co nejméně, jde přitom o jejich přežití.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, November 12, 2009 1:37 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: med z ?ern?ch pl?st?


Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni
> jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť,
> divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do
> tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy
> jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte
> pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet
> by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od
> zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med.
> Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na
> základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty,
> ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny
> buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie
> nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý
> rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými
> vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských
> plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Já bych řekl, že to potlačení konkurenčních opylovačů kvůli nadbytku včelstev spíš není. Jedno včelstvo totiž spotřebuje stonásobně více sladiny a pylu než jakýkoliv alternativní opylovač. Dlouhodobý přebytek včelstev tedy spíše přispívá k lepšímu opylování hmyzosnubných rostlin a tím na dlouhodobě stálých přírodních stanovištích prostě zvyšuje poměr kvetoucích rostlin k nekvetoucím takovým způsobem, že pro alternativní opylovače spíše pastvu zlepší než vlivem konkurence zhorší. Na úživnost stanoviště jsou mnohem více citlivější včelstva než třeba čmeláci, takže na místech, kde lidé už omezují počty včelstev, protože výnosy medu tam jsou kvůli převčelení mizerné, čmeláci i kvůli dobrému opylování květů včelami a tím zvýšení počtu kvetoucích rostlin mají pastvy stále nadbytek.
Nemůžu to doložit seriózními výzkumy, trochu lituji, že jsem to neudělal, ale připadá mi, že třeba rostliny kvetoucí v předjaří v lese pod holými větvemi listnáčů jsou v blízkém okolí, do stovek metrů, dlouhodobě provozovaných trvalých lesních stanovišť znatelně četnější.

A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:55:25
> ----------------------------------------
> Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu
> prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl
> tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože
> místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu
> zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak
> defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to
> dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok
> dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí
> jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a
> za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře
> ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho
> včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je
> na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v
> tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a
> platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis
> Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.
> Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????
>
>
>

z toho pak zaplatí daně soc poj. zdravotní a jde si schrupnout pod most :-D :-) MUDRLANTE!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:43:21
> ----------------------------------------
> Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý
> včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí
> 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde
> profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50
> 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch
> lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro
> dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.
>
>
>

tak tak

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět:
> Datum: 12.11.2009 10:16:54
> ----------------------------------------
> >Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická
> pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže
> zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R.
> StonjekMá smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím
> včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý
> rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému
> systému. RadekTaké jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů.
> Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a
> nikomu se to nedařilo rozeznat. PepanAle vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho
> máte? -gp-<
> ---------------------------------------------------------
> Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21.
> prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
> Kajte se všichni hříšnici. JK
>
>
>

Již vidím ty davy včelaří jak zakrmují včelstva těmi minimálními 7 kg cukru by dostali 140 kč dotace ze včelstva :-) :-) :-) Vy bloudi! na ostatních dotacích se pak podílí náklady

pepan

:-)> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:05:57
> ----------------------------------------
> zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
> raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci
> a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké
> zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak
> někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu
> zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky
> dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v
> neděli zpět do Budapešti......
> Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To
> je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té
> demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by
> úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla
> být ještě mnohem horší.
> Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 12.11.2009 09:01:10
> > ----------------------------------------
> > Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> > placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> > Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> > ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> > zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> > Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> > kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> > dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> > školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> > dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> > a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
> >
> > Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> > 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> > problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> > koncentrovaně v přírodě....
> > Radek
> >
> >
> >
>
>
>

To ses teda předvedl :-)) s takovými řečmi běž do (_!_).

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili. Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????

Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.

>Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek<

>Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému. Radek<

>Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat. Pepan<

>Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? -gp-<
---------------------------------------------------------
Tak nevím co tady ještě řešíme. Prý budou veškeré problémy vyřešeny dne 21. prosince 2012. Alespoň podle Mayského kalendáře. Jdu to říct včelám. :o))
Kajte se všichni hříšnici. JK

zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v neděli zpět do Budapešti......
Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla být ještě mnohem horší.
Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Libore, kdybych ti našeptal, jak to je, zkazil bych ti radost z objevování. K tomu pokusu stačí málo a může ho udělat každý, kdo má 3 včelstva přiměřeně stejné síly. Ztráty se počítají jednoduše. Výnos nejlepšího se násobí prodejní cenou medu x celkový počet včelstev. To se udělá i u zbývajících. a rozdíly mezi nimi jsou ztráty. Další pokus se dá udělat, že po jarním medu se medník vybaví nškolika žemlovými plásty několika panenskými a několika mezistěnami. Zde protože už dení přísun do úlu hodně poklesl se dá ověřit, kterým plástům dávají včelky přednost. Samozřejmě se může pokračovat v původním pokusu a hlavně hned to finančně vyhodnocovat. Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek

Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat. Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři. Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm, kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.

Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek

čmoudí to tak jsou to čmoudíci a basta. Trochu úsměvu neuškodí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Stonjek:
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km.
--------

Z tohoto pohledu je pak nejlepší odpařit jen varidol i bez papírků. Spálené knoty asi nejsou nejzdravější.
Pokud někomu vadí spálený olej, tak by mu měl vadit i spálený papír. Taky určitě nebude úplně zdravý:-))

Karel

Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka
> poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté
> nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších
> ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná,
> neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj
> agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento
> hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja
> a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to
> nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto
> poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne
> včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek
> propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V
> našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná,
> sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale
> repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
stačí se mrknout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 19:43:13
> ----------------------------------------
> Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v
> EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak
> nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra
> na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže
> tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně
> prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý
> pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak
> stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy
> nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu
> vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev.
> To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.
>
>
>

Však nám to ta Evropa již ukázala podle zásad,y Rozděl - zruš - a opanuj. Stačí se jen rozhlédnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:30:50
> ----------------------------------------
>
> >
> > Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> > i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> > takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> > místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> > budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> > rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
> >
> > Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já
> vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své
> zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně
> příslušné instituce v rámci celého svazu.....
> A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema,
> hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s
> námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
> Radek
> >
>
>
>

Já to osobně vidím zase jinak
1) Včely vždy před použitím každou buňku vyčistí a potáhnou novou ochrannou vrstvou
2) Pak je problémem ta vrstva a ne košilky Stejná vrstva se pak nachází jak v panenském tak ve starém díle
3) Každá snůška trvá jen pár dní a med v buňkách asi také. tak o jakou významnou maceraci jde?
4) Bez těh vrstev by to snad šlo jen když by se vždy po vytočení vložily do medníku jen mezistěny Byla by sice velká výtěžnost vosku ale ten dnes nikdo nechce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? Máme přeci k dispozici
jen roztoky amitrazu a to je dost podstatné při hodnocení třeba toho
zmiňovaného vyvětrání. Nalijte si na pánvičku olej v kterém bude
nějaká voňavka coby značka a jestli se Vám podaří jej bezezbytku ihned
vyvětrat, tak jste dobrej. Fumigace je rozpýlení aerosolových částic
roztoku amitrazu.

Také jestli jde o čistý amitraz a jeho parciální tlak, tak jde o bílý
prášek. Ten zabalen v balení od 1 kg a více. V litrovém roztoku
Varidolu, Tactic atp. je ho rozpuštěno 125g. Jestli tu chcete
předhazovat hodnoty parciálního tlaku, tak předhazujte parciální tlak
různých roztoků a směsí a ne čisté látky. Tu nemáte ani při fumigaci.


_gp_






2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak
> srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že
> vůbec není jednoduché.
>
> Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho,
> pochopit proces a děj v úlu.
> A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15.
> března bych se bál.
>
> Ke G.P.
> Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze
> kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální
> tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné
> fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval
> při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k
> tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.
>
> Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne
> aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto
> se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou
> vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina
> odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá
> amitraz (lipofilní látka).
>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
Radek

To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy! sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.

Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.

Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej farby- prifarbený.

Metoda LBV(autoři Linhart,Bičík, Vagera)jeden ze souboru opatření jak zamezit rojení.
viz archiv konference + :
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0809/dalsi-zarucena-metoda-proti-rojeni-vcel
http://www.ivcely.sk/index.php?name=News&file=article&sid=334
i reakce:
http://www.pvpekarov.cz/_sgg/m3m1_1.htm
http://ovcsvpardubice.blog.cz/0805/parazit-varroa-destructor-a-cesky-vyzkum-pro-amatery

a navazující:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
--------
Taky jsem tomu věřil, než jsme si vzal termokameru a dělal pokusy, jestli je rozdíl ve spalování předpisově, do V napříč, V podél, vodorovně, na podložce studené, nebo na sítě.

Nevím kdy se odpaří amitráz, ale pokud se bavíme o tom "oleji" ve kterém je rozpuštěn, tak ten tam asi zůstává až k němu přijde oheň a papír i sním zčerná. Kameru jsem nepotřeboval, stačilo na tohle oko a pohle dproti světlu.

Ale když jsme u toho, při jaké teplotě se odpařuje amitráz?

Karel

R.Stonjek napsal:
Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny.....a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev......
--------------------------------------------------------
Pane kolego já nechci vyzvídat, ale přece jenom, nebyl byste tak laskav a nepodělil byste se alespoň o část zkušeností tam, kde je řeč o ztrátách? Předpokládám, že máte na mysli ztráty způsobené nutností vystavět mezistěny, oproti včelstvům, která již mají do čeho ukládat. Je to tak? Jak moc markantní je ten rozdíl ve výnosu? Anebo je všechno jinak? Díky, Libor.

Rotácia nástavkov, alebo zámena nástavkov počas jarného rozvoja včelstiev je v každej metodike NN ošetrovania včelstiev, ktoré boli a sú pre mňa rukoväťou NN včelára.
Ak je p. Čermák NN včelár, tak som to videl u neho.
Napr. http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1999CHOV.PDF

Pán Krušina,
skúste si uvariť "polievku" z hnedého zaplodovaného plástu a z penenského plástu a potom skúste oboje porovnať svojimi zmyslami /chuť a čuch/. Ja som to síce neskúšal, ale ten tmavší vývar nechcem ponúkať ani svojim zákazníkom.
Pre tisíce francúzkych a talianskych včelárov je to elementárna hygienická zásada.

Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev. To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.

>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>
> Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně příslušné instituce v rámci celého svazu.....
A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek
>

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbazvený med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 19:04:58
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
> >Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale
> čuně! Znám pár takových.
> .........................
>
> Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o
> černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty
> zčernat nějak super moc).
> Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
> Jak je to prokázáno?
> Zajímalo by mě to.
>
> Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné
> literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat
> zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji
> shromažděvat než do ponenských.
>
>
> Zdenek napsal:
> >Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten
> správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
> ......................
>
> Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
> Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného
> medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani
> na barvě ani na chuti.       :)
>
> Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.
>
> Zdenek napsal:
> >Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita
> bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
> zdenek
> ...................
>
> Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
> Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med
> horší kvality?
>
> Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 17:58:18
> ----------------------------------------
> Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Zdenek napsal:

>Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
>Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových.
..........................

Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty zčernat nějak super moc).
Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
Jak je to prokázáno?
Zajímalo by mě to.

Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji shromažděvat než do ponenských.


Zdenek napsal:
>Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
.......................

Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani na barvě ani na chuti. :)

Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.

Zdenek napsal:
>Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek
....................

Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med horší kvality?

Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)

Radek Krušina

Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5 hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla, anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území. Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom, že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista. Zdraví R. Stonjek

Ten poslední řádek si poněkud odporuje. Co je to "s mírou" a co "když je to nutné"? Kde je ta hranice? budeme ji odvíjet od požadované výtěžnosti nebo nám bude stačit, že nám jen přežije včelstvo? Budeš včelstvo léčit preventivně v srpnu, je to nutné nebo ne? Nebo počkáš jestli přežije zimu a pak něco podnikneš bude-li to třeba? (Beze jména).
Pro jistotu vysvětlím o co mi jde.
-----------------------------------------------------------
U normálního léčení - z mého pohledu - jde, když po každém léčení ubyde víc jak 90% roztočů co jsou ve včelstvu.
Jednou, když jsem to počítal, vyšla mi ze dvou po sobě udělaných fumgací účinnost té první 97%.
Tedy zjednodušeně řešeno, jestli mi po první fumigacio padají stovky, tak při druhé by měly padat jen desítky.
Když ne, je něco špatně. (Karel).
--------------------------------------------------------
Tedy jak na to? Teorie je teorie, praxe je praxe. Praxe ověřuje teorii. Musíme si také ověřovat výsledky své práce. Neboť když dva dělají totéž, není to mnohdy totéž.
Pokud se nevyšlechtí včely odolné VD, nebo se nenajde přirozený škůdce parazita Varroa destruktor, pak nám nezbývá nic jiného než VD hubit, neboli léčit včelstvo proti varroaze.
Musíme rozlišit v podstatě léčené na letní (kyselina mravenčí,gabon), které chrání zimní generaci včel a léčení podzimní (Varidol). Obě jsou důležité a nenahraditelné, neboť nám zajistí zachování včel a výnos v příštím roce.
Nutnou míru a hranici léčení si můžeme upřesnit sami pomoci monitoringu VD a jeho vyhodnocení a stanovení postupu léčení. V létě je to sledování přirozeného spadu VD, doplněného např. smyvem, poprášení včel jemným cukrem, apod.
Při podzimním a zimním léčení, bychom měli sledovat spad VD po léčení (např. po třech dnech)a jeho vyhodnocení a zase stanovení dalšího postupu. Cílem by mělo být dosažení minimálního zůstatku VD ve včelstvu (neboť ti se zúčastní své reprodukce v příštím roce) a minimalizovat dávkování léčiva, abychom zbytečně nezatěžovali samotné včely a jejich produkty.
Pro kontrolu a následně optimalizací léčení navrhuji(si) vzít v úvahu účinnost léku (deklarovanou výrobcem v ideálních podmínkách léčení) a ukazatel účinnosti vlastního léčení (v daných podmínkách), ovlivněnou metodou léčení, dávkováním léčiva,prostorem úlu, venkovní teplotou, netěsnosti úlu apod.
Účinnost vlastního léčení (x)stanovím pomoci spadu VD po dvou léčeních ve včelstvu bez plodu (např. klíckováním matky).
Pro účinnost vlastního 1.léčení pak: x1=100.s1/(s1¬+s2)
Kde: x1 je vlastní účinnost po 1.léčení, s1 je spad roztočů po 1.léčení a s2 spad roztočů po 2.léčení.
Pokud si spočteme, zde na diskusi uvedené hodnoty spadů po léčeních, pak:
Přítel Polášek měl vlastní účinnost léčení 90%, přítel Turčány 77% a přítel Petr (aerosol) méně než 50%, přítel Josef (průměr 73%). Účinnost Varidolu je přitom 95-98%.
Podotýkám, že toto je jen výpočet orientační, který (si myslím) pro praxi postačí. Pro přesnější výpočet bychom museli znát místo spadu po 2. léčení (s2) zůstatek roztočů ve včelstvu po 1. léčení (z1), ale ten neznáme.
Znalost účinnosti vlastního léčení má význam hlavně u vysokého zamoření VD.
Ukazatel účinnosti vlastního léčení (x)chci použít v příští sezóně, kdy si chci ověřit vliv dávkování léčiva pro můj úlový systém, i zde diskutovaný vliv denní teploty na účinnost léčení. Cílem je optimalizovat předepsané léčení ve vlastních podmínkách. Zároveň vyzkoušet a vyhodnotit i ekologické metody léčení varroázy.
P.S. Moje účinnost vlastního léčení byla 90%. Víte, jaká je ta vaše?

Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu. Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových. Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek


>Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka >moudrosti. :)
>Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně >ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
>Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně >kvalitní?
>Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují >kvalitu medu? Jak?

Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že vůbec není jednoduché.

Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho, pochopit proces a děj v úlu.
A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15. března bych se bál.

Ke G.P.
Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.

Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá amitraz (lipofilní látka).

Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v rámci státu. To bude teprve diskuse:-).

Máte pravdu.Sice nejsem začátečník,pokouším se být včelařem asi 20let,ledacos vím,ale stále to není ono.Když čtu některé příspěvky,vůbec netuším,která bije a tak je nečtu.Naposled téma,,odvíčkovací přístroj".Jednodušší máte vznést dotaz,on vám vždy někdo odpoví...Nikdo nemůže říct to je to pravé,protože se liší velikost včelstva,typ úlu,podnebí,nadmořská výška...Každý rok je jiný,každé včelstvo se chová jinak...To je na tom to krásné,učím se pořád a stále se divím.Přeji hodně úspěchů černá

Kdyby to tady bylo jak na Americkém kontinentě, (v Americe) tak je
tady alespoň jistý pořádek. Třeba Argentina a její webové zdroje
informací vypovídají o silné tradici včelařství a jejich prezentace a
smysluplnnost a organizace práce mne ujišťuje v tom, že zájmoví
včelaři u nás jen pořád něco vymýšlí ale když se něco pohne kupředu,
stojí za tím nejednou praktická práce právě větších chovatelů a
praktických teoretiků s více včelstvy.

Takže jestli si pan Josef pořídil teplý vyvíječ aerosolu tak snad může
dělat pokusy podobné tomu, co dělá Dol. Kdyby se raději zeptal jak
podrobně křížově zjišťovat účinnost pokaždé jinak podávaného léčiva,
také si myslím, že to je ten pravý význam proč si pořídit nějaké
udělátko na léčení. Samotný Dol nic v tomto směru krom vydávání
drahých metodik pro MZe nedokáže, jedině žeby si p. Josef nechal
poslat instrukce, zajel na odborné školení jak křížově zjišťovat spady
a můžete se s takovými poznatky napsané černým na bílé podílet s
Dolem. Určitě tohoto je Dol schopen. Sbírat a hodnotit informace.
Možná by potom byl i výrobcem nějakého ZalDolu nebo FureDolu ne
podobného přístroje na PB. ;-)


_gp_

2009/11/11 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
>>  Datum: 11.11.2009 14:47:19
>>  ----------------------------------------
>>  Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
>>  používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
>>  se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
>>  neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
>>  léčivo dostane snáze do středu.
>>  Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
>>  aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
>>  dnech)
>>  Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>>
>>  Josef
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 14:47:19
> ----------------------------------------
> Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
> používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
> se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
> neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
> léčivo dostane snáze do středu.
> Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
> aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
> dnech)
> Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>
> Josef
>
>
>

Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se léčivo dostane snáze do středu.
Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech dnech)
Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?

Josef