Včelařská konference

R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 11. 2009
Re: plastové rámky (7449) (17319) (17320) (17329) (38915) (38923) (38924) (38929)
Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.
------------------------
NU,KDO ASI BUDE MÍT POSLEDNÍ SLOVO? VETERINÁŘI? ASI NE.

změnit heslo

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/659744

http://www.youtube.com/watch?v=xSGa9DKraGA&feature=related

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři.
-----------------------
Přesně tak, ti spálí na co přijdou. Proti nim byl Koniáš slabý odvar.
:-)

Karel

Argentina? včelařův ráj? je to vůbec možné? Vždyť kdejaký našinec dovozovému medu nemůže přijít na jméno! Proč tento příspěvek píši? Celý den odskakuji do sklepa, kde odlévám svíčky ze včelího vosku, celkem drbárna, ale prodej frčí, a vosk né a né chládnout! Co s volným časem? Internet a hledání nějaké té včelařské inspirace. Po bouřlivém klikání a odkazování jsem se dostal na docela zajímavou adresu nějakého argentinského sdružení producentů medu. Vše je v národním jazyce a tak googlovskej překladač měl co dělat:-)

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes.htm

Na tomto odkazu je 2 500 pdf souborů s nejrůznější tématikou. Od historie oboru, přes moderní chov včela, genetiku, světový trh s medem až po apiteripii a další obory.
V některých dokumentech jsou hodně zajímavé věci.
Z celého webu na mě jdou příjemné pocity a mám pocit, že to co dělají má nějakou filozofii a strategii.

To našemu včelařství zcela chybí. Bez filozofie a o strategii, to si můžeme nechat jen zdát. Na tuto strategii reaguje i politika, bohužel. Našemu včelařství chybí podnikatelský duch, trh s dalšími včelími produkty než je med je toho názorným příkladem. Pokud člověk poslouchá naše včelaře tak diskuse zabředne většinou u rámkové míry, to je naše speciality, ale hledal jsem dobře, v odborných příspěvcích úlovou otázku nikdo neřeší! Co se tam řeší?

Celý agrobyznis,

Od dodavatelů vstupů, přes včelaře (prvovýrobu) a po odběratele. Řeší technologii, většinou intenzivní s nákupem ověřených včelích matek, řízení včelstev v závislosti na snůškových poměrech, kočování, výhodnost jednomatečných včelstev kontra dvoumatečných, vyhodnocování snůškových poměrů-vegetace, řešení vytáčení, od skladování plných medníkových truhlíků v temperované místnosti, přes odvíčkování, vytáčení, čeření, až po plnění do spotřebitelsky atraktivních obalů a následné skladování, ztekucování a jiné. Pokud neprodukují třeba plástečkový med (bez vytáčení) .

U nás jsme hodně konzervativní. Trh s včelími produkty máme hodně zúžený, jen na med, jako kdyby ostatní včelí produkty neexistovali, o plástečkovém medu ani nemluvě. V nejbližší době máme volby do organizačních složek svazu a tak se uvidí jací jsme včelaři a co chceme.

V naší zemi je hodně vysoká organizovanost a tak je strašně důležité koho v čele svazu máme, kdo nás zastupuje a spoluvytváří NAŠI včelařskou politiku. Kdo vybuduje nebo zformuluje vize a strategie. Politika je strašně důležitá, a je vidět které země ji mají a které se v tom „jen“ plácají. Dobrá politika může oboru, včelařům v rámci možností pomoci, ale špatná, totálně potopit a odepsat! Svět se mění a my včelaři, chceme být u toho!

Korektnímu předsjezdovému jednání ZDAR.

Teď už ani nemám důvod, proč do těch včel jít. Ale pamatuju z dřívější doby, je to nějak 5 nebo 10 let, byly teplé vánoce, počasí něco jako nyní a v jedněch včelách, a se starou matkou jsem našel zbytek po plodování. Kruh líhnoucího se plodu kolem plochy přes 1 dm čtvereční, kterou zřejmě matka v několka teplých dnech na začátku prosince nárazově zakladla a včelstvo ty včely vychovalo. Coby poslední plod před skutzečnou zimou a mrazem, která tehdy začala kolem nového roku.

Jak už jsem napsal dřív. Konečné slovo k likvidaci budou mít veterináři a podobně. Včelař jen bude plnit to, co vymyslí.

Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru

______________________________________________________________


To jsem nevěděl. Takže louhování stačit asi nebude. Řešení číslo dvě: odstranit vosk, rozšlapat a hodit do kontejneru s plasty.

Jak horký louh používáte?

______________________________________________________________

Který mi zrovna přijde pod ruku ( sodný nebo draselný ). Používám ho na čištění plastových "udělátek" ( klícky, pryžové špunty do oček, izolátory ).

S pozdravem M. Václavek

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.

Jasně,se vším bych souhlasil,jen u bodu čtyři uvedu,že i když koncem července mám zakrmeno a nejvyšší dva nástavce mají zalité,tak pořád má matka pod sebou ještě tři prázdné.A ty nechávám zpravidla do konce září až poloviny října.
P.Z.

"Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. "

Jak horký louh používáte?

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

____________________________________________________________


Proč by se plastové rámky měli po moru pálit? Jejich desinfekce je snadná. Dílo se seškrabe a spálí. Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. Bezezbytku se tak zbavíme voskového povlaku. Spory původce moru se v plastu neskryjí.

S pozdravem M. Václavek

dobrý den,koukám že je tu řeč o plastových rámcím,náhodou 39x24 nevíte vyrábí to někdo??? děkuju.mikeš

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu..... R.P

Škoda, že Ste aspoň niektoré včelstvá neprezreli, deklarovať svoju pravdu len predpokladom "že bude" pri takomto počasí "plno plodu" neobstojí a môže čitateľov zmiasť, preto vysloviť názor len založených faktoch.

Dnes som pri 11˚C prezrel tie včelstvá, ktoré prinášali peľ a hovorí sa, že teplota a prínos peľu vždy vyvolajú plodovanie včelstva. Napodiv v miestach kde "sedia" včely, som našiel uložený v bunkách čerstvý peľ, ale ani jedno vajíčko a otvorený alebo zaviečkovaný plod!

Pritom teploty od 1.11 do 20.11 (plus peľ) boli cez deň od 3 do 14˚C, priemer +8˚C, čo by malo vyprovokovať matky ku kladeniu vajíčko. čo znamená, že matky minimálne od 30.10 (v noci -3,5˚C) nepoložili ani jedno vajíčko, a keď aj, tak včely ho odstránili! Inak toto moje zistenie je v súlade s tým, čo som aj na Konferencii už napísal, že vlastne matky majú oddychový čas v 11 mesiaci.

Čo ma pri kontrole zimujúceho včelstva prekvapilo, jeho hmotnosť, bola istotne pod 1 kg, pritom matka označená zel. farbou bola medzi včelami, signalizuje to pomalší jarný rozvoj včelstiev, iba ak by pri priaznivej zime M plodovali od januára-ledna, ako to bolo po minulé roky a včelstvá posilnené mladými včelami bez problémov prichádzali do rojovej nálady.

Děkuji za odpověď.
Též raději déle ometám a dávám pozor abych včelky nezmáčkl.
Máte pravdu, že jsou pak mírnější.

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu......
Na zahradě začíná rozkvétat první časně jarní rostlina, lýkovec....

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

Vážený příteli Petře.
Na plastové rámky od pana Žáka jsem usadil letos čtyři roje na první
stovku plastových rámků, krmil jsem a prohazoval, do tří týdnů bylo vše
zastavěno, nyní na nich zimují. Dřevěné rámky, mám stejné Hofmany,
včetně bočních mezerníků. U plastových se ukázalo, že nejdůležitější je
nátěr voskem, vynechanou stranu plástu nechají bez povšimnutí, proti
vytáhnou velmi dlouhé buňky nebo na zdvojeno srdíčka.A kdekoli jinde na
plástu se nedotáhne nebo dá vosku moc udělají divočinu i napříč. Zkoušel
jsem jich i pár ponořit do vosku po horní loučku, na vystavěném díle se
nepozná rozdíl, bočnice vyčistí. Teď přítel Žák formu upravil tak, že
naznačení buňek je hlubší, určitě je budou lépe a pravidelněji buňky
vytahovat. Budu jich teď kupovat dalších tři sta. Nevýhodou je, že na
čerstvě vytaženém plástu je dno buňky bez vosku a je zcela bílé, nejsou
zde vidět vajíčka a malé larvy. Na vytáčení se připravuji až příští rok.
Rámky jsou pevné, lze za ně pořádně vzít, vydrží víc než ty dřevěné. Při
práci je to podobné jako všechny Hofmany nebo rámky na hřebenech,
rámky se zasunují zhora po bočních loučkách předchozího rámku nebo do
mezer. Měl jsem návyk rámek vložit a dorazit, teď na to musím dost
myslet, jinak pomačkám včely. Mám krédo, raději budu o minutu déle
ometat, oklepávat, rosit nebo kouřit, než bych zamáčkl jednu včelu, i
když to zdržuje. Pamatují si to a nestartují po mě zadečkem napřed.
S přátelským pozdravem Jaromír Marek.

Petr M napsal(a):
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková
> míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do
> plodiště?
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4623 (20091119) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ladislav Nerad je používá a co jsem viděl, je to bez problémů pro med i pro plod. Systém je dobře vymyšlený.
Ivan Černý

Skušenosti nemam ,ale rád bych je také vyzkoušel.Někdy je včelstva nepřijmou a raději se vyrojí

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 19.11.2009 20:04:34
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte
> někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za
> odpovědi
>
>
>

nevím zahodil jsem klíč od včelína


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 19:44:30
> ----------------------------------------
> Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna
> neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly
> plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
> ---------------------------------------------------
> KaJi napsal:
> tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na
> folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od
> pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se
> ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na
> několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý.
> A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
> Jak jste na tom ostatní?
>
> Karel
>
>
>

Prostě platí neštárej do hovna, bude pak smrdět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 14:57:18
> ----------------------------------------
> Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily.
> V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem
> na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde
> ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi
> škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché.
> To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu
> žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to
> vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu,
> kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy
> je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i
> ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis.
> Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém
> zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému
> tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na
> zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých
> daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará
> včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky,
> ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel
> dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou
> zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května
> opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na
> horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely
> nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým
> límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři
> očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na
> některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
> Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
> JK
>
>
>

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za odpovědi

Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
---------------------------------------------------
KaJi napsal:
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do plodiště?

> Hezká konference. A podnětná.


Vidite, a me se ani nezda, mam tu jeste 325 mailu na cteni, vcera bylo snad 500. Njn, zacina nam sezona. Premyslim ze to smahem smazu, nejak prestavam mit cas a nervy to cist, asi starnu.

No jenze obcas, tak jeden z 50ti je perla! Tak diky za dodani elanu a snad se tim prokousu tedy pokud mi vybrani panove dopreji casu a trochu zvolni :-)

Preji hezky den

T.H.

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily. V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché. To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu, kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis. Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky, ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
JK

Lepší jako rákos je orobinec

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 12:45:16
> ----------------------------------------
> Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou
> metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis
> mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím
> rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
> BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
> Klidný den.
> Jiří
>
>
>

Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
Klidný den.
Jiří

otázka jak se v úlu a v zimě vyrábí ta potravina . Pokud vím tak med je zemědělký produkt jako mléko obilí ovoce zelenina které lze konzumovat také přímo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 09:14:28
> ----------------------------------------
> Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se
> mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný
> nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu,
> ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové
> rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 19.11.2009 08:45:56
> > ----------------------------------------
> > To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> > před kusadly mravenců a včel.
> > Radek
> >
> > Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> > neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> > spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> > mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> > však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> > Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> > prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> > Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> > obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> > nekonečne dlho.
> >
> >
> >
>
>
>

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly.

Aká pravda p. kolega? Mne do úľa z povaly nič nepadá, pritom v zadováku podľa Vás padá. Nakoniec včely vloženú podložku pod npr. koberčekmi zatmelia propolisom a do úľa nespadne ani smietka. Ak by aj niečo spadlo, takisto spadne na dno úľa cez plástové uličky! Hodˇ ako uhoď

Chvalabohu,ešte som nezažil aby môj med bol narušený zlou hygienou a ročne produkujem 2 až 3 tony medu. Začiatočník sa pýtal, ja som odpovedal, presne tak ako Vy. A polystyrén je taktiež chemicky vyrobená látka a do úľa by nemala patriť a predsa ju doporučujete. Tak potom ako?

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly. Taky, jak se okénko posunovalo v úlu, dostávala se uteplivka do styku se stěnami úlu ošetřenými včelami propolisem a filcové uteplivky tak byly průběžně kontaktem s propolisem částečně konzervovány.
U nástavků padá nepořádek shora na všechny rámky a určitě ho dost skončí když ne v medu tak zabudovaného v propolisu a vosku. Uteplivky nepřicházejí tolik do styku s propolisem a tak v případě provlhnutí jsou náchylnější k plesnivění a rozkladu. Kromě toho nástavkový úl obecně je mnohem náchylnější k kondenzaci vlhkosti než zadovák. Dokud jsem včelařil v zadovácích, vlhké plesnivé rámky a uteplivky jsem prakticky neznal, po přechodu na nástavky to byla najednou doslova pohroma, než jsem přišel na to, co s tím.
Závěr můj je takový, že pokud se na strůpek nástavkového úlu mají použít vláknité, filcové, hadrové nebo kobercové atd uteplivky, je nutné zajistit nějakým způsobem jejich každoroční čištění, praní nebo tak nějak. Nebo použít přes zimu přírodní materiál a na jaře ho vyhodit....

Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu, ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 08:45:56
> ----------------------------------------
> To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> před kusadly mravenců a včel.
> Radek
>
> Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> nekonečne dlho.
>
>
>

Voda se vyskytuje, až když včelstva plodují, musí zajistit 75% RH v plodišti. Mimo tu dobu na to prdí, sníží teplotu i na 26 st. C a RH asi neřeší, nic není suchým vzduchem ohroženo.

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek

Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu nekonečne dlho.

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 07:58:14
> ----------------------------------------
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> -----------------
> Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
> Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné
> řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.
>
> Karel
>
>
>

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
-----------------
Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.

Karel

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?

Tak ju využite! Včelám neublíži, vložte je do vankúša rvona nad zimujúce včely, len pod vankúš dajte priepustnú plachetku (musí byť priepustná) a máte to aj lacné aj praktické.

Použiť rákos som sa raz odvážil, ale som nepochodil, lebo rákos je príliš tvrdý, potrebujete formu na ušitie rohože a pílu na jej sformovanie.

Teraz používam vyradené koberce a tie slúžia k mojej spokojnosti (3 ks) a k spokojnosti včiel, dokonale prepúšťajú vlhký vzduch.

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Nelepší,nejlacinější,jako za starých časů,rákosovou.Až zamrzne rybník,posekat,svázat,na míru nařezat.

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Otevři si prostřední očko a nech ho otevřené přes zimu, 4 nástavky na zimu, nahoře pod víkem může být fólie

Pavel Holub:
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí
___________________________________________________________

Včely potřebují vlhkost na rozpouštění zásob, že? Začátkem kalendářní zimy začíná nový plodový cyklus. Včely potřebují vodu, aby mohli produkovat krmné kašičky a vytvářet vhodné mikroklima v plodovém hnízdě, že? Z toho se dá vysuzovat, že vlhkost mám v zimě význam. Ale je otázka, do jaké míry. Kolik vody včelstvo v zimě spotřebuje? Jakou roli hraje metabolická voda? A jak je to s rosnými body a chumáčem? Kde se nacházejí? Je správné, když je v úlu taková vlhkost, že plesniví plásty? Je to žádoucí? Asi těžko.

S pozdravem M. Václavek

podívejte se i na tohle, už to tu také někdo zmiňoval jako použitelné řešení:
http://obchod.acheta.cz/product_info.php?cPath=42_98&products_id=368

Vypadá to použitelně, ale to víte, snažím se spíš najít něco, co bude vyloženě bez syntetických materiálů, umělých hmot.....A to nejen místo polystyrenu ve víku, ale tedy i místo strůpkového igelitu, na kterém se ještě ke všemu v tomhle nemastném neslaném období sráží docela fůra vody, což se mi vůbec nelíbí. Stěny horních nástavků včetně vrchních louček rámků jsou vyloženě mokré, otevřít očka nepomohlo. Co je moc, to je moc, takováhle vlhkost musí pryč. Igelit zkusím nahradit lněným suknem (zas tak drahé není, akorát propolisování budu muset řešit) a polystyrén ve víku "něčím", co tu vodu pojme....Třeba by i postačila nějaká dřevěná deska jak psal KaJi, někde jsem četl o hobře, no uvidíme.......Ale přesto díky za nápad.
------------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Ja mám cez zimu ako vrchný vzdušný uzátvor plastové krmítko zabudované do nástavku a to je z vrchu prikryté plsťou na jutovine zabudovanej do rámu medzi kovové sita, aby sa do krmítka nedostal ani mravec. Takto to už mám 3 rokom a o plesni a vlhkosti v zime nieje ani stopy. Zimujem väčšinou v 4NN a očka sú otvorené odo dna 1N a 2N naplno ale zo zábranou proti myšiam.

A na strúpek vyzkoušej na několika úlech jen izolaci vzduchem - třeba tam dej na zimu mezidno a žádný polystyrén. A uvidíš, jestli nebudeš mít ještě míň problémů se vším. Včetně stěhování chomáče za teplem pod strop.
To poslední nemám vysledované, ale myslím si že na tom něco může být, to ostatní funguje.
Ani ten strop nemusí být zateplený. Igelit, nějaká deska, nebo jen vlnitá lepenka a víko.
Vyzkoušej, porovnej.
Izolovat strop 3cm plystyrenu když zdi izolované nejsou, vše by mělo být přiměřené. Když to vezmu na izolaci domu, tak by na stropě měl být izolační ekvivalent 4cm dřeva.
Ten PS na stropě je zřejmě taky jen malá odvaha zřeknout se izolace vůbec.

Karel

to,že plesniví plásty je důkazem toho, že na nich včelstvo v zimě nesedí, tudíž je zbytečné je tam dole na okrajích nechávat a nebudou plesnivět
vlhkost je v úlu žádoucí a intenzívnější větrání včelám vadí

Tomáš Heřman:
Trubci v malem mnozstvi tam proste jsou i letos ve vicero vcelstvech a uz to neresim, spis si rikam ze jsem to nejspis udelal dobre protoze se priklanim k nazoru ze spokojene vcelstvo nema duvod vsechny trubce vyhnat.

___________________________________________________________


Vypadá to, že povícero včelařů má nějaké zmutované včely, či co? :-)

S pozdravem M. Václavek

Pokud nemáš budečáky a zimuješ v plném nástavku, taK ŽÁDNOU jen izolaci strůpku
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Dotazy yvědavého začátečníka
> Datum: 18.11.2009 14:58:12
> ----------------------------------------
> Málem bych zapomněl!
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> Dá se využít?
> Díky.
>
>
>
>

Vlněná plsť je asi ten nejdražší vláknitý materiál, co se dá v Řempu koupit. Je tam spousta levnějších vláknitých materiálů. Já jsem kupoval barevný Getex, síla 1 cm a hmotnost tuším 1 kg na metr čtvereční, před dvěmi roky nějak 45 Kč za metr. Původně to je vláknitý materiál určený na stavby do země.

Ahoj Stando, no vidiš, já byl předevčírem v Řempu nakoupit vlněnou plsť že bych jí dal místo polystyrénu do víka......a když jsem zjistil, že stojí 2800,- za m2 (cca 28mm tloušťka), tak jsem šel do kolen, nákup za ty peníze jsem samozřejmě neudělal a přemýšlím o něčem jiném.....jinak druhy uteplivek (ve víku) se tu před nedávnem rozebíraly (co včelař to svůj názor - funkční je asi úplně ledacos) a ano, já bych tam tu surovou vlnu dal. Mimochodem nevíte někdo, kde by se dala pořídit třeba celulózová izolace, tzn. papír už zformovaný do nějakých desek nebo něco podobného? Díky.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.

Málem bych zapomněl!
Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?
Díky.