Včelařská konference

Já vidím jako největší problém, vedle toho, že včelař si vybere takový medomet, co mu nevyhovuje, problém svarů na koších medometu. Zatímco dříve se koše většinou dělaly mechanicky, klempířským způsobem se to všelijak poohýbalo, a drželo a to se potom ještě prolilo cínem, dneska je většina košů dělaná "letmým" svařením nerezové kulatiny. Jinak koše nic jiného pohromadě nedrží. To klade velké nároky na kvalitu takového svaru, jak svar povolí, tak se koš prostě hned rozpadne, na rozdíl od dřívějšího letovaného. Tam bych se zaměřil, na důkladné sledování kvality svarů. A na důkladné vyzkoušení medometu v záruční době.

Největším problémem je že si v žádné prodejně nemohu prohlédnout několik medometů a nechat si je předvést Informace z druhé ruky jsou také zkreslené požadavky vlastníka Katalogové snímky na internetu jsou také nic neříkající a skrývající právě důležité detaily před jinými výrobci. Zbývá nám akorát před takovými nákladnými nákupy navštívit nějakou výstavu a doufat že tam něco zajímavého pro nás objevíme.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Medomety
> Datum: 23.11.2009 09:43:35
> ----------------------------------------
> Myslím si, že je v podstatě jedno o kterého výrobce se jedná, předpokládám
> u všech profesionální úroveň, ale daleko důležitější je druh medometu a tím
> i výhody a nevýhody. Takže základní a naprosto nutná úvaha je, kolik mám
> včelstev a na jak vysokém počtu včelstev se definitivně zastavím??? Budu
> včelařit pouze sám, nebo nás bude víc? Rád se dřu, nebo u práce myslím a co
> nejvíc úkonů nahradím technikou, protože od toho je. Mám dostatek prostoru,
> nebo jsem jím omezen??? Mohu investovat, nebo jsem financemi omezen? A tak
> bych mohl pokračovat! Já jsem zatížen odstraňováním zbytečné práce z mého
> včelaření a rovněž se nenechám oblbovat profesionálními výrobci o finanční
> výhodnosti jejich nabídek a snad to i z mých příspěvků je znát. To mi ale
> nebrání dívat se na nejvíce rozšířené medomety, tzn radiální, tangenciální
> nebo zvratné kriticky a možná v nedalekém budopucnu bude vše u mě jinak.
> Zdtraví R. Stonjek
>
>
>

Myslím si, že je v podstatě jedno o kterého výrobce se jedná, předpokládám u všech profesionální úroveň, ale daleko důležitější je druh medometu a tím i výhody a nevýhody. Takže základní a naprosto nutná úvaha je, kolik mám včelstev a na jak vysokém počtu včelstev se definitivně zastavím??? Budu včelařit pouze sám, nebo nás bude víc? Rád se dřu, nebo u práce myslím a co nejvíc úkonů nahradím technikou, protože od toho je. Mám dostatek prostoru, nebo jsem jím omezen??? Mohu investovat, nebo jsem financemi omezen? A tak bych mohl pokračovat! Já jsem zatížen odstraňováním zbytečné práce z mého včelaření a rovněž se nenechám oblbovat profesionálními výrobci o finanční výhodnosti jejich nabídek a snad to i z mých příspěvků je znát. To mi ale nebrání dívat se na nejvíce rozšířené medomety, tzn radiální, tangenciální nebo zvratné kriticky a možná v nedalekém budopucnu bude vše u mě jinak. Zdtraví R. Stonjek

Ten stroj nijak nebrzdí? Nevím jak se dá jednoduše vyřešit
nízkopoložený koš u tohoto medometu, ale hrnutí oušek po medu bývá
kvalitativní problém, protože se tak vlastně vytváří očkovací
krystalizační směs. Med takto vytáčený a míchaný, víceméně rychleji
krystalizuje.

_gp_

2009/11/22 Jiří Danihlík <e-mail/=/nezadan>:
> Na tomto medometu jsem letos vytáčel již podruhé, zakoupil jsem jej loni
> před začátkem sezóny.
> Celkově jsem s ním spokojen, motor je dost silný, nerezový koš.
> Nelíbí se mi však jeho jištění, což ale být musí kvůli předpisům - vypínač,
> pojistka + navíc ještě otevírání víka medometu je mírně zpožděné - podobně
> jako na  pračce.
> Pojistky jsem obešel tak, že jsem vyšrouboval druhou část víka a hlavní
> víko s vypínačem nechávám zavřené.
> Dál má poměrně vysoko výpusť medu, při zaplnění dna občas ouška rámků
> chytají o med a tím medomet brzdí.
> To je pár drobností, které se dají snadno vychytat, za ty peníze je dobrý
> :-)
> J.D.
>

To je dost hrubý popis situace kvůli představě o situaci. Co máte pane
Křepelko za úly, jak máte měněno dílo, jakou stavbu, kde máte česno(a)
umístěné, kde je chomáč, kde byl poslední plod, jak jsou rozpoloženy
zásoby kolem chomáče, jak stará je matka, jaký zvuk byl slyšen před
rozebráním včelstva a jaký po a kdy se uklidnily, kolik mrtvolek na
dně a jakých kolik asi dm3(litrů) zabíral chomáč při jaké teplotě. ...

Odtžení matky může být opravdu prostá záležitost, ale nejsem zastáncem
litanií okolo ničeho. Nejlépe by napomohlo vyfocení celé situace.

_gp_

2009/11/22 J. Křepelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>:
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Na tomto medometu jsem letos vytáčel již podruhé, zakoupil jsem jej loni před začátkem sezóny.
Celkově jsem s ním spokojen, motor je dost silný, nerezový koš.
Nelíbí se mi však jeho jištění, což ale být musí kvůli předpisům - vypínač, pojistka + navíc ještě otevírání víka medometu je mírně zpožděné - podobně jako na pračce.
Pojistky jsem obešel tak, že jsem vyšrouboval druhou část víka a hlavní víko s vypínačem nechávám zavřené.
Dál má poměrně vysoko výpusť medu, při zaplnění dna občas ouška rámků chytají o med a tím medomet brzdí.
To je pár drobností, které se dají snadno vychytat, za ty peníze je dobrý :-)
J.D.

"Jen bych dodal za čtvrté: mohla být obklopena včelami, které ji při vyrušení včelařem chránily :-) ..."
Já jsem ještě neviděl, že by včely při otevření úlu matku chránily jejím uzavřením do chumáče. Nebo že by vůbec nějak matku chránily. Když je matka rozkladená, tak na plástu jsou kolem ní mladé včely, co ji krmí a dotýkají se jí, ale chránit ne. Jedině podle jednoho starého článku ve Včelařství, když se včelstvo rozebere za mrazu, tak včely se snaží na plástu matku před mrazem chránit uzavřením do těsného chumáče, takže na plástu by měla být dobře viditelná boule ze včel. Ale v těch pár včelstvech, co jsem kdysi rozebíral rámek po rámku za mrazu, jsem si ničeho takového nevšimnul. Ale taky zvlášt to nehledal.

Jen bych dodal za čtvrté: mohla být obklopena včelami, které ji při vyrušení
včelařem chránily :-) ...
Petr

----- Original Message -----
From: "R. Poláek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, November 22, 2009 9:58 PM
Subject: Re: Re: Napaden? vlastn? matky


Co mám zkušenosti já s takhle pozdními prohlídkami včelstev, tak takhle
pozdě na podzim a v úlu bez nebo s velmi malým množstvím plodu je matka
spíše přehlížena a trpěna než že by se stala objektem útoku. Je tam
znatelně větší nebezpečí ztráty matky při prohlídce než někde v létě, ale
to spíš tehdy, když se včely rozutečou z místa sezení a sama matka zatoulá
do nějakého vzdáleného rohu nebo dna úlu a už se pak kvůli chladu nestihne
vrátit do chumáče a zkřehne.
Napadají mě tři teoretické možnosti, jak by se to mohlo stát. Za prvé bylo
počasí nevhodné na rozebírání včelstva nebo byly včely něčím nabuzené.
Včely jsou pak už na začátku rozebírání divoké a útočí na sebemenší podnět,
mohly matku jakožto odlišnou od ostatních včel prostě vzít jako nepřítele.
Za druhé nějaká včela byla trochu přimáčknuta nebo tak nějak a tím byla
rozzuřena. Taková včela vylučuje potom příslušnou vůni, která nabuzuje k
útočení i včely kolem. Mohla se náhodou dostat do těsného kontaktu s matkou
a tou vůní ji napajcovat. Za třetí mohla to být matka, která vylučuje málo
feromonu. Potom, protože teď na podzim už matka neputuje a zůstává v jedné
uličce, mohly v ostatních uličkách z nedostatku feromonu vznikat trubčice.
Jak se po rezebrání včelstva dostaly k matce, tak se na ni vrhly.
Ale jsou to jen teorie, prakticky jsem nic takového nezažil....


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4628 (20091122)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4628 (20091122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Co mám zkušenosti já s takhle pozdními prohlídkami včelstev, tak takhle pozdě na podzim a v úlu bez nebo s velmi malým množstvím plodu je matka spíše přehlížena a trpěna než že by se stala objektem útoku. Je tam znatelně větší nebezpečí ztráty matky při prohlídce než někde v létě, ale to spíš tehdy, když se včely rozutečou z místa sezení a sama matka zatoulá do nějakého vzdáleného rohu nebo dna úlu a už se pak kvůli chladu nestihne vrátit do chumáče a zkřehne.
Napadají mě tři teoretické možnosti, jak by se to mohlo stát. Za prvé bylo počasí nevhodné na rozebírání včelstva nebo byly včely něčím nabuzené. Včely jsou pak už na začátku rozebírání divoké a útočí na sebemenší podnět, mohly matku jakožto odlišnou od ostatních včel prostě vzít jako nepřítele. Za druhé nějaká včela byla trochu přimáčknuta nebo tak nějak a tím byla rozzuřena. Taková včela vylučuje potom příslušnou vůni, která nabuzuje k útočení i včely kolem. Mohla se náhodou dostat do těsného kontaktu s matkou a tou vůní ji napajcovat. Za třetí mohla to být matka, která vylučuje málo feromonu. Potom, protože teď na podzim už matka neputuje a zůstává v jedné uličce, mohly v ostatních uličkách z nedostatku feromonu vznikat trubčice. Jak se po rezebrání včelstva dostaly k matce, tak se na ni vrhly.
Ale jsou to jen teorie, prakticky jsem nic takového nezažil....

Není to normální,aby se taková věc matce přihodila. Pokud v rezervním oddělku matka nepřežije, je jasné, že byla nějak špatná a včely ji chtěli zničit. špatné je, že to hodlali udělat v tuto dobu. Pokud matka v oddělku přežije a bude i na jaře dobrá, třeba je naštvalo to vlezení dovnitř.... Nehodlám radit, jen se snažím podělit se o svoje zážitky. Pokud matka byla špatná,a včelstvo osiřelo, stejně by se dalo zachránit v březnu jako teď, to znamená, že mě včely nedonutí, abych do nich teď vlezl, i kdybych si cosi myslel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 20:22:03
> ----------------------------------------
> Nejde mi o radu, spíš by mě zajímalo, jestli ta matka je špatná, nebo je
> důvod třeba v rozebrání včelstva v nevhodnou dobu. Totéž se mi stalo už
> jednou před cca 10 lety.
> Včelstvo jsem rozebíral z toho důvodu, že se mi zdálo ,že
> je nějaké slabé, tak mě zajímalo, jestli má vůbec matku.
> Matku jsem za pomoci kouře osvobodil a dal ji do oddělku
> (rezervní matka na jednom nízkém nástavku), a matku z toho
> oddělku jsem dal do včelstva, které ji bez problémů přijalo.
>
>
>

Nejde mi o radu, spíš by mě zajímalo, jestli ta matka je špatná, nebo je důvod třeba v rozebrání včelstva v nevhodnou dobu. Totéž se mi stalo už jednou před cca 10 lety.
Včelstvo jsem rozebíral z toho důvodu, že se mi zdálo ,že
je nějaké slabé, tak mě zajímalo, jestli má vůbec matku.
Matku jsem za pomoci kouře osvobodil a dal ji do oddělku
(rezervní matka na jednom nízkém nástavku), a matku z toho
oddělku jsem dal do včelstva, které ji bez problémů přijalo.

Jak je to stejné a přitom rozdílné...

http://www.youtube.com/watch?v=tqjP3-6prwM&NR=1

Nikdy jsem se s tím nesetkal, na druhou stranu jsem se nesetkal s důkladnou prohlídkou v této době. Nechápu důvod prohlídky, snad kdyby na dně byla kopa trubců.... Tak mě napadá jako důvod zásah do včelstva.... Celé je to divné. Ty jsi měl rezervní osiřelý oddělek? Je nějak rozumně možné vysvětlit Tvoje počínání? Třeba Tvoje intuice Ti dovolila vidět zřídkavou situaci, kdy včelstvo osiří během zimy, Ty jsi přišel právě v okamžiku, kdy se včelstvo zbavilo matky.... Zajímal by mě osud Té matky v rezervním oddělku.
Jinak bych považoval za svojí vlastní chybu, kdybych měl slabší včelstva a záložní oddělky! Nemám s tím zkušenosti, už bych je měl měsíc spojené.... rozhodnutí je na Tobě. Hodně štěstí!
Díky
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 17:54:40
> ----------------------------------------
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>
>
>

Ty máš ale Nápady!? :-( nestačím se divit! :-O Než bys je nechal na pokoji:-)

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: J. K?epelka <jaroslav.krepelka/=/seznam.cz>
> Předmět: Napaden? vlastn? matky
> Datum: 22.11.2009 17:54:40
> ----------------------------------------
> Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem
> ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
> Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
> Je možné tento jev nějak vysvětlit?
>
>
>

Před týdnem při kontrole slabšího včelstva jsem nemohl najít matku, až jsem ji objevil na rámečku u česna v klubku včel.
Matku jsem vysvobodil a přidal jsem ji do rezervního oddělku.
Je možné tento jev nějak vysvětlit?

To je jen iluze, toto je realita z letoška.

http://www.youtube.com/watch?v=wdMKLFmqkb8

Dne 21. listopadu 2009 21:10 <Josef.Mensik/=/seznam.cz> napsal(a):
> http://www.youtube.com/watch?v=xSGa9DKraGA&feature=related
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Dobrý den, prosím o recenze na klasický čtyřrámkový medomet s el. pohonem, od firmy Lysoň. Prosím napište své poznatky a zkušenosti. Děkuji a pěkný den.

R. Polášek (83.208.54.27) --- 21. 11. 2009
Re: plastové rámky (7449) (17319) (17320) (17329) (38915) (38923) (38924) (38929)
Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.
------------------------
NU,KDO ASI BUDE MÍT POSLEDNÍ SLOVO? VETERINÁŘI? ASI NE.

změnit heslo

http://www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/659744

http://www.youtube.com/watch?v=xSGa9DKraGA&feature=related

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři.
-----------------------
Přesně tak, ti spálí na co přijdou. Proti nim byl Koniáš slabý odvar.
:-)

Karel

Argentina? včelařův ráj? je to vůbec možné? Vždyť kdejaký našinec dovozovému medu nemůže přijít na jméno! Proč tento příspěvek píši? Celý den odskakuji do sklepa, kde odlévám svíčky ze včelího vosku, celkem drbárna, ale prodej frčí, a vosk né a né chládnout! Co s volným časem? Internet a hledání nějaké té včelařské inspirace. Po bouřlivém klikání a odkazování jsem se dostal na docela zajímavou adresu nějakého argentinského sdružení producentů medu. Vše je v národním jazyce a tak googlovskej překladač měl co dělat:-)

http://www.culturaapicola.com.ar/apuntes.htm

Na tomto odkazu je 2 500 pdf souborů s nejrůznější tématikou. Od historie oboru, přes moderní chov včela, genetiku, světový trh s medem až po apiteripii a další obory.
V některých dokumentech jsou hodně zajímavé věci.
Z celého webu na mě jdou příjemné pocity a mám pocit, že to co dělají má nějakou filozofii a strategii.

To našemu včelařství zcela chybí. Bez filozofie a o strategii, to si můžeme nechat jen zdát. Na tuto strategii reaguje i politika, bohužel. Našemu včelařství chybí podnikatelský duch, trh s dalšími včelími produkty než je med je toho názorným příkladem. Pokud člověk poslouchá naše včelaře tak diskuse zabředne většinou u rámkové míry, to je naše speciality, ale hledal jsem dobře, v odborných příspěvcích úlovou otázku nikdo neřeší! Co se tam řeší?

Celý agrobyznis,

Od dodavatelů vstupů, přes včelaře (prvovýrobu) a po odběratele. Řeší technologii, většinou intenzivní s nákupem ověřených včelích matek, řízení včelstev v závislosti na snůškových poměrech, kočování, výhodnost jednomatečných včelstev kontra dvoumatečných, vyhodnocování snůškových poměrů-vegetace, řešení vytáčení, od skladování plných medníkových truhlíků v temperované místnosti, přes odvíčkování, vytáčení, čeření, až po plnění do spotřebitelsky atraktivních obalů a následné skladování, ztekucování a jiné. Pokud neprodukují třeba plástečkový med (bez vytáčení) .

U nás jsme hodně konzervativní. Trh s včelími produkty máme hodně zúžený, jen na med, jako kdyby ostatní včelí produkty neexistovali, o plástečkovém medu ani nemluvě. V nejbližší době máme volby do organizačních složek svazu a tak se uvidí jací jsme včelaři a co chceme.

V naší zemi je hodně vysoká organizovanost a tak je strašně důležité koho v čele svazu máme, kdo nás zastupuje a spoluvytváří NAŠI včelařskou politiku. Kdo vybuduje nebo zformuluje vize a strategie. Politika je strašně důležitá, a je vidět které země ji mají a které se v tom „jen“ plácají. Dobrá politika může oboru, včelařům v rámci možností pomoci, ale špatná, totálně potopit a odepsat! Svět se mění a my včelaři, chceme být u toho!

Korektnímu předsjezdovému jednání ZDAR.

Teď už ani nemám důvod, proč do těch včel jít. Ale pamatuju z dřívější doby, je to nějak 5 nebo 10 let, byly teplé vánoce, počasí něco jako nyní a v jedněch včelách, a se starou matkou jsem našel zbytek po plodování. Kruh líhnoucího se plodu kolem plochy přes 1 dm čtvereční, kterou zřejmě matka v několka teplých dnech na začátku prosince nárazově zakladla a včelstvo ty včely vychovalo. Coby poslední plod před skutzečnou zimou a mrazem, která tehdy začala kolem nového roku.

Jak už jsem napsal dřív. Konečné slovo k likvidaci budou mít veterináři a podobně. Včelař jen bude plnit to, co vymyslí.

Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru

______________________________________________________________


To jsem nevěděl. Takže louhování stačit asi nebude. Řešení číslo dvě: odstranit vosk, rozšlapat a hodit do kontejneru s plasty.

Jak horký louh používáte?

______________________________________________________________

Který mi zrovna přijde pod ruku ( sodný nebo draselný ). Používám ho na čištění plastových "udělátek" ( klícky, pryžové špunty do oček, izolátory ).

S pozdravem M. Václavek

Konečné slovo budou mít nejspíš veterináři. Plast ovšem na rozdíl od jiných materiálů velice ochotně do sebe absorbuje látky, se kterými je v kontaktu a to mohou být i spory moru. Jedině že by ty plastové rámky snesly na nějakou dobu desinfekční teplotu odhadem aspoň 130 st C.

Jasně,se vším bych souhlasil,jen u bodu čtyři uvedu,že i když koncem července mám zakrmeno a nejvyšší dva nástavce mají zalité,tak pořád má matka pod sebou ještě tři prázdné.A ty nechávám zpravidla do konce září až poloviny října.
P.Z.

"Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. "

Jak horký louh používáte?

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

____________________________________________________________


Proč by se plastové rámky měli po moru pálit? Jejich desinfekce je snadná. Dílo se seškrabe a spálí. Rámky se desinfikují v horkém roztoku louhu a dočistí v horké vodě. To by mělo stačit. Bezezbytku se tak zbavíme voskového povlaku. Spory původce moru se v plastu neskryjí.

S pozdravem M. Václavek

dobrý den,koukám že je tu řeč o plastových rámcím,náhodou 39x24 nevíte vyrábí to někdo??? děkuju.mikeš

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu..... R.P

Škoda, že Ste aspoň niektoré včelstvá neprezreli, deklarovať svoju pravdu len predpokladom "že bude" pri takomto počasí "plno plodu" neobstojí a môže čitateľov zmiasť, preto vysloviť názor len založených faktoch.

Dnes som pri 11˚C prezrel tie včelstvá, ktoré prinášali peľ a hovorí sa, že teplota a prínos peľu vždy vyvolajú plodovanie včelstva. Napodiv v miestach kde "sedia" včely, som našiel uložený v bunkách čerstvý peľ, ale ani jedno vajíčko a otvorený alebo zaviečkovaný plod!

Pritom teploty od 1.11 do 20.11 (plus peľ) boli cez deň od 3 do 14˚C, priemer +8˚C, čo by malo vyprovokovať matky ku kladeniu vajíčko. čo znamená, že matky minimálne od 30.10 (v noci -3,5˚C) nepoložili ani jedno vajíčko, a keď aj, tak včely ho odstránili! Inak toto moje zistenie je v súlade s tým, čo som aj na Konferencii už napísal, že vlastne matky majú oddychový čas v 11 mesiaci.

Čo ma pri kontrole zimujúceho včelstva prekvapilo, jeho hmotnosť, bola istotne pod 1 kg, pritom matka označená zel. farbou bola medzi včelami, signalizuje to pomalší jarný rozvoj včelstiev, iba ak by pri priaznivej zime M plodovali od januára-ledna, ako to bolo po minulé roky a včelstvá posilnené mladými včelami bez problémov prichádzali do rojovej nálady.

Děkuji za odpověď.
Též raději déle ometám a dávám pozor abych včelky nezmáčkl.
Máte pravdu, že jsou pak mírnější.

Na teploměru venku je 16 st C, včely létají jak divé, nosí plno pylu. A teplé počasí má být až do Mikuláše. Spousta včelstev bude mít letos při posledním ošetření plno plodu......
Na zahradě začíná rozkvétat první časně jarní rostlina, lýkovec....

Máte nějaké řešení na desinfekci těchto plástů? Seškrabe se vosk a nějaká chemie? Jak po moru plodu? Spálit asi není řešení....

Vážený příteli Petře.
Na plastové rámky od pana Žáka jsem usadil letos čtyři roje na první
stovku plastových rámků, krmil jsem a prohazoval, do tří týdnů bylo vše
zastavěno, nyní na nich zimují. Dřevěné rámky, mám stejné Hofmany,
včetně bočních mezerníků. U plastových se ukázalo, že nejdůležitější je
nátěr voskem, vynechanou stranu plástu nechají bez povšimnutí, proti
vytáhnou velmi dlouhé buňky nebo na zdvojeno srdíčka.A kdekoli jinde na
plástu se nedotáhne nebo dá vosku moc udělají divočinu i napříč. Zkoušel
jsem jich i pár ponořit do vosku po horní loučku, na vystavěném díle se
nepozná rozdíl, bočnice vyčistí. Teď přítel Žák formu upravil tak, že
naznačení buňek je hlubší, určitě je budou lépe a pravidelněji buňky
vytahovat. Budu jich teď kupovat dalších tři sta. Nevýhodou je, že na
čerstvě vytaženém plástu je dno buňky bez vosku a je zcela bílé, nejsou
zde vidět vajíčka a malé larvy. Na vytáčení se připravuji až příští rok.
Rámky jsou pevné, lze za ně pořádně vzít, vydrží víc než ty dřevěné. Při
práci je to podobné jako všechny Hofmany nebo rámky na hřebenech,
rámky se zasunují zhora po bočních loučkách předchozího rámku nebo do
mezer. Měl jsem návyk rámek vložit a dorazit, teď na to musím dost
myslet, jinak pomačkám včely. Mám krédo, raději budu o minutu déle
ometat, oklepávat, rosit nebo kouřit, než bych zamáčkl jednu včelu, i
když to zdržuje. Pamatují si to a nestartují po mě zadečkem napřed.
S přátelským pozdravem Jaromír Marek.

Petr M napsal(a):
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková
> míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do
> plodiště?
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4623 (20091119) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Ladislav Nerad je používá a co jsem viděl, je to bez problémů pro med i pro plod. Systém je dobře vymyšlený.
Ivan Černý

Skušenosti nemam ,ale rád bych je také vyzkoušel.Někdy je včelstva nepřijmou a raději se vyrojí

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr M <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 19.11.2009 20:04:34
> ----------------------------------------
> Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte
> někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za
> odpovědi
>
>
>

nevím zahodil jsem klíč od včelína


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 19:44:30
> ----------------------------------------
> Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna
> neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly
> plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
> ---------------------------------------------------
> KaJi napsal:
> tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na
> folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od
> pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se
> ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na
> několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý.
> A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
> Jak jste na tom ostatní?
>
> Karel
>
>
>

Prostě platí neštárej do hovna, bude pak smrdět

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 14:57:18
> ----------------------------------------
> Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily.
> V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem
> na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde
> ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi
> škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché.
> To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu
> žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to
> vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu,
> kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy
> je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i
> ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis.
> Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém
> zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému
> tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na
> zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých
> daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará
> včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky,
> ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel
> dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou
> zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května
> opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na
> horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely
> nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým
> límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři
> očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na
> některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
> Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
> JK
>
>
>

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka. Máte někdo zkušenosti s těmito rámky? Jsou vhodné i do plodiště?Děkuji za odpovědi

Co nesedí pane kolego? Ke včelám chodím takhle k večíru. Když zrovna neprší, tak je mlha....Buď je u mne vlhčeji než u Vás, nebo včely začaly plodovat....z čehož bych radost neměl, ale co nadělám.
---------------------------------------------------
KaJi napsal:
tady něco nesedí. Když jsem teď prohlížel včely, tak jsem vodu neviděl - na folii. Mám různá dna s různě velkým větracím otvorem, i různé stropy - od pytloviny - občas tam zůstala po krmení suchým cukrem po igelit. Můžu se ještě podívat ale myslím, že louže vody, nebo kapky bych viděl, protože na několika včelstvech jsem igelit odtrhával abych viděl na včely. Byl suchý. A včely jsou na paletách na zemi, tedy v místě vysoké přízemní vlhkosti.
Jak jste na tom ostatní?

Karel

Dobrý večer,chci si zakoupit rámky z plastické hmoty od pana Žáka,rámková míra 448 x 15,9 .Máte někdo zkušenosti s těmito rámky?Jsou vhodné i do plodiště?

> Hezká konference. A podnětná.


Vidite, a me se ani nezda, mam tu jeste 325 mailu na cteni, vcera bylo snad 500. Njn, zacina nam sezona. Premyslim ze to smahem smazu, nejak prestavam mit cas a nervy to cist, asi starnu.

No jenze obcas, tak jeden z 50ti je perla! Tak diky za dodani elanu a snad se tim prokousu tedy pokud mi vybrani panove dopreji casu a trochu zvolni :-)

Preji hezky den

T.H.

Pane Turčani, napsal jste toto: "Už 8 rokov kupujem amitraz pod obchodným názvom Taktic, je to presne to, čo je Varidol. Predávajú ho vo veterinárnych lekárňach. 1 lit. stojí niečo cez 900 Sk, v niektorých vám ho vydajú v menšom množstve, v iných len liter, po dohode viacerých včelárov, je to najlepšie riešenie. Lekárne nepredávajú fumigačné pásky, no tie sa dajú pripraviť aj doma. Dobre uskladnený nestráca na účinnosti aj niekoľko rokov. Ja umiestňujem 2-3 kvapky na jednu polovicu papierového fumiganta a zapaľujem druhý koniec a funguje to dokonale."
Je to skutečně totéž co Varidol? Dnes jsem měl možnost čichnout k litrové láhvi Takticu sol a málem jsem z toho smradu omdlel. Varidol proti tomu voní! Mohl byste mi dát odpověď na můj email Pala.Jiri/=/email.cz? Děkuji

Hezká konference. A podnětná. To by měly číst včely. Určitě by se poučily. V obsazeném dutém stromě, ve skalní průrvě, v mezistropí někde pod záklopem na půdě v drátěnném koši zavěšeném na trámu ve stodole a já nevím kde ještě. V klasických úlech se používala tenká stropní prkénka, mezi nimi škvíry pro odvod par a vrstva novin, ktré se na jaře 2x vyměnily za suché. To je ale pro včelaře hračičky, kteří se se včelami mazlí. Dnes se na zimu žádná uteplívka nepoužívá. Zimují se pokud možno včelstva silná a to vzdušně. Uteplují se teprve v předjaří až po prvním očišťovacím proletu, kdy matka zakládá plochy plodu na prvé generace krátkověkých dělnic. Tehdy je třeba dodávat přímo nad plodové těleso i vodu. Uteplení v předjaří má i ten význam, že zvýšená teplota v plodišti hubí spory prvoka Nosema apis. Vzdušné (chladné) zimování má ještě ten význam, že matka při krátkodobém zimním oteplení nepočne s masívním plodováním předčasně i když nějakému tomu plodování v mnohem menší míře, stejně nezabráníme. S přípravou na zimování započneme včas aby se včely měly čas na zimu připravit v určitých daných podmínkách. V září úl zavři a od včelína zahoď klíč, pravila stará včelařská moudrost. Jestliže včelám stále měníme před zimou podmínky, ničemu neprospějeme. Jen včely zblbneme. Jedno ze základních pravidel dobrého včelaře zní: "nešťourej se v tom". Takže, začátečníci, máte celou zimu na přípravu uteplívek. Já používám polystyren. Ten počátkem května opět odejmu a ukládám na příští rok. Včelstva zimuji ve čtyřech NN. Na horních loučkách mám igelitovou fólii zatíženou OSB deskou 2 cm (i tu včely nastavěním můstků zvednou) a na tom je položené těžké víko s 8 cm vysokým límcem. Přes celou zimu je otevřené hlavní česno v úlovém dně a odspodu tři očka. Plíseň někdy zaznamenám u některého slabšího včelstva a to pouze na některých rámcích neobsazeného nástavku (u stěn).
Tak dobré vyzimování. A nešťourej se v tom.
JK

Lepší jako rákos je orobinec

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? Matl <gegorius/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 12:45:16
> ----------------------------------------
> Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou
> metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis
> mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím
> rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
> BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
> Klidný den.
> Jiří
>
>
>

Pokud jde o rákos, tak jsem na webu kdesi kdysi viděl dost užitečnou metodiku, jak ty rohože vyrábět (tedy bylo to myslím o slámě, ale mutatis mutandis by se to dalo použít. Zkusím dohledat. Spíš než na zimu je myslím rákos vynikající v letních vedrech jako ochrana před přehříváním úlů.
BTW: Dneska lítají docela poeticky ...:-)
Klidný den.
Jiří

otázka jak se v úlu a v zimě vyrábí ta potravina . Pokud vím tak med je zemědělký produkt jako mléko obilí ovoce zelenina které lze konzumovat také přímo.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 09:14:28
> ----------------------------------------
> Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se
> mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný
> nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu,
> ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové
> rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> > Datum: 19.11.2009 08:45:56
> > ----------------------------------------
> > To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> > před kusadly mravenců a včel.
> > Radek
> >
> > Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> > neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> > spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> > mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> > však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> > Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> > prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> > Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> > obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> > nekonečne dlho.
> >
> >
> >
>
>
>

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly.

Aká pravda p. kolega? Mne do úľa z povaly nič nepadá, pritom v zadováku podľa Vás padá. Nakoniec včely vloženú podložku pod npr. koberčekmi zatmelia propolisom a do úľa nespadne ani smietka. Ak by aj niečo spadlo, takisto spadne na dno úľa cez plástové uličky! Hodˇ ako uhoď

Chvalabohu,ešte som nezažil aby môj med bol narušený zlou hygienou a ročne produkujem 2 až 3 tony medu. Začiatočník sa pýtal, ja som odpovedal, presne tak ako Vy. A polystyrén je taktiež chemicky vyrobená látka a do úľa by nemala patriť a predsa ju doporučujete. Tak potom ako?

To je pravda, nástavkový úl s uteplivkou na strůpku vyžaduje podstatně větší hygienu uteplivek než klasický zadovák. V zadováku padal nepořádek z uteplivek mimo úl dozadu za okénku a pokud se šlo do včel,maximálně spadl na dno úlu dovnitř za okénko a včely ho vynesly. Taky, jak se okénko posunovalo v úlu, dostávala se uteplivka do styku se stěnami úlu ošetřenými včelami propolisem a filcové uteplivky tak byly průběžně kontaktem s propolisem částečně konzervovány.
U nástavků padá nepořádek shora na všechny rámky a určitě ho dost skončí když ne v medu tak zabudovaného v propolisu a vosku. Uteplivky nepřicházejí tolik do styku s propolisem a tak v případě provlhnutí jsou náchylnější k plesnivění a rozkladu. Kromě toho nástavkový úl obecně je mnohem náchylnější k kondenzaci vlhkosti než zadovák. Dokud jsem včelařil v zadovácích, vlhké plesnivé rámky a uteplivky jsem prakticky neznal, po přechodu na nástavky to byla najednou doslova pohroma, než jsem přišel na to, co s tím.
Závěr můj je takový, že pokud se na strůpek nástavkového úlu mají použít vláknité, filcové, hadrové nebo kobercové atd uteplivky, je nutné zajistit nějakým způsobem jejich každoroční čištění, praní nebo tak nějak. Nebo použít přes zimu přírodní materiál a na jaře ho vyhodit....

Praxe je taková, že u 99% včelařů, pokud pokud používá součásti, ke kterým se mohou dostat nečistoty, se nachází pro mě jako hygienika neomluvitelný nepořádek. Takže tyto a jiné Vámi popsané materiály patří do chlíva, ne do úlu, ve kterém se produkuje potravina. Neznám včelaře, který by každý rok udělal nové rohože z rákosu.... to není o fyzice,a le o hygieně.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 08:45:56
> ----------------------------------------
> To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený
> před kusadly mravenců a včel.
> Radek
>
> Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá
> neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj
> spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších
> mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je
> však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
> Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý
> prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
> Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho
> obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu
> nekonečne dlho.
>
>
>

Voda se vyskytuje, až když včelstva plodují, musí zajistit 75% RH v plodišti. Mimo tu dobu na to prdí, sníží teplotu i na 26 st. C a RH asi neřeší, nic není suchým vzduchem ohroženo.

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek

Známy fyzikálny zákon jasne hovorí, že žiadna hmota teda ani umelá neodovzdáva teplo, len ho vo väčšej či menšej miere neprepúšťa. Ja svoj spôsob v zime pozorujem a nikdy som nenašiel koberček mokrý, pri väčších mrazoch sa na hornej vrstve vyskytuje námraza, ale tá sa rýchlo odparí. Je však dôležité vytvoriť podmienky nad uteplivkou na odvádzanie pár.
Poznal som včelára, ktorý v minulosti používal na uteplenie stropu suchý prírodný mach a pritom mal možnosť používať slamené rohože.
Takže môj názor je, ak pýtajúci sa dodrží tieto podmienky, tak sa nemá čoho obávať a pritom využije svoj zdroj, nič ho nebude stáť a vydrží mu nekonečne dlho.

To bych nedělal, je nasákavá, lepší je polystyren, ale musí být uzavřený před kusadly mravenců a včel.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dotazy yv?dav?ho za??te?n?ka
> Datum: 19.11.2009 07:58:14
> ----------------------------------------
> Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
> -----------------
> Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
> Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné
> řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.
>
> Karel
>
>
>

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
-----------------
Ještě jsem si vzpoměl, pod dojmem slovenského příspěvku:-))
Na vcely.sk si vyhledej pro inspiraci úl Warré - ten má právě prodyšné řešení strůpku. A i dna. Je třeba to vždy brát jako celý systém.

Karel

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Jakou mi doporučíte uteplivku? Mám možnost využít surovou ovčí vlnu.
Dá se využít?

Tak ju využite! Včelám neublíži, vložte je do vankúša rvona nad zimujúce včely, len pod vankúš dajte priepustnú plachetku (musí byť priepustná) a máte to aj lacné aj praktické.

Použiť rákos som sa raz odvážil, ale som nepochodil, lebo rákos je príliš tvrdý, potrebujete formu na ušitie rohože a pílu na jej sformovanie.

Teraz používam vyradené koberce a tie slúžia k mojej spokojnosti (3 ks) a k spokojnosti včiel, dokonale prepúšťajú vlhký vzduch.