Včelařská konference

> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
------------------------

Poškozená varoózou - toho jsme si vědom a proto jsme napsal - zdravá atd. včelstva.
Ale takové polodování snad nechá stopu na podložce? Když vlastně nejsou ideální podmínky, atd.
A já podložky v tomto období kontroluji, protože léčím - a nic.
Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost.
U nás taky kvete "už" řepka.

Karel

> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

A jak to poznam, ze vcelstvo dlouho plodovalo bez otevreni ulu a bylo-li to na skodu ci ku prospechu? Myslim, ze se to muze ukazat v pristim lete na podlozce. A bude-li tam problem nasleduje krizek na ul. A tak porad dokola...
Nebo je to najivni jak ja? :-)
Zda se to narocnejsi ale prijde mi to jako lepsi reseni nez klickovani matek.

Musim padat, 500km ceka

T.H.

Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem. Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a včely nosily oranžový pyl.
Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu,
--------------------
Včelařím jen 25 let, ale s tím obdobím bez plodu mi to není jasné.

Za období bez plodu - tedy s velmi vysokou pravděpodobností považuji období listopad - prosinec.

Proč bych musel klíckovat, když včely sami přestávají plodovat.

Nebo má někdo nějaké poznatky, že zdravé včely v kondici a včas zakrmé plodují po druhé polovině října do Vánoc?

Karel

Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je prý podle včelařů strašlivě pracný...

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_
--------------------------------------------------

No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.

Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z počítače,
setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.

Práce na dopoledne u počítače.

No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a nepodchytil.

No pak by se to vyhodnotilo.

-------------------------------------

Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a úhyny.

Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.

Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.

A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin každý den, protože budou virozy?
A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob bonbonu - neškodí tolik včelám.
Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po každý rok.
No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo jej zapalují v uličce:-)

Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc vliv.

No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))


Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
:-) :-)
Karel

Karel

Pak by ovšem stanoviště kde i přes
> poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá
> místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.
>
> Pepan


Spravna pripominka, viz napr. prvni bod zde: http://varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Prevence&key=prevention


T.H.

>>>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.<<
Nebude to jinak??
Co když ty geografické hranice platí pro rostoče. Uvědomme si, že tu není původní a proto mu některé polohy musí nutně vyhovovat méně V takových polohách by pak měli i lajdáci a výzkumníci pohodu. Pak by ovšem stanoviště kde i přes poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 08:52:42
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi
> dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu,
> ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
> >Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_

Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...

A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako moc jednoduche...

Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?

*******
>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.

******
Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?

Diky

T.H.

>A teď pane Křapko raďte. Co dál se včelama bez Gabonů?<
-----------------------------------------------------------
Nezbývá, než léčit včelaře experimentátory. Nevíte jak?
Odpovím Vám úslovím MVDr. Dvořáka: "Se včelaři se dá domluvit jedině přez peníze". Tedy podle drezérů, pouze metodou cukru a biče. Jenomže, kdo to bude dělat??? Máte tedy pravdu, že je to vlastně neřešitelný problém.
JK

Gabony nejsou tak blbuvzdorné jak aerosol nebo fumigant s amitrazem
nebo fluvalinatem. A to je ono. Ve světě podobná používaná léčiva z
páskovými nosiči jsou natom podobně a třeba mají i účinnou látkou
amitraz. Prostě léčiva tohoto páskového - nosičového typu jsou chybou
výzkumu. Stačí si to jen přiznat, což se nikdy zpravidla tržní
kamufláže nestává. Vymyslí se sto jiných důvodů k omluvě zásadní chyby
vynálezu a čeká se na horší a horší situace. Důkazy o tomto jsou a
Dolu nezbývá nic jiného, než slavné Gabony vysadit a být dicela
dlouhou dobu bez jedné zbraně proti roztočům. A teď pane Křapko raďte.
Co dál se včelama bez Gabonů?

_gp_

p. Křapka:
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK

2009/12/4 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed  horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
>> Datum: 03.12.2009 21:55:25
>> ----------------------------------------
>>
>> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
>> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
>> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
>> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
>> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
>> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
>> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
>> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
>> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
>> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
>> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
>> -----------------------------------------------------------
>> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
>> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
>> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
>> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
>> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
>> přizůsobenými roztoči.
>> JK
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Když ty Gabony vysely, tak to je jasné. To léčivo bylo příliš tvrdé a na včely se ho dostalo málo. Kdyby aspoň ty Gabony visely, bylo by to hned lepší.
Jinak každé léčivo má svou účinnost, která nikdy není stoprocentní. I když se tedy všechno dodrží podle návodu, vždy se dá čekat, že nějaký roztoč přežije a bude se množit dál. Jinak souhlas, všelijací výzkumníci, co zkoušejí naslepo všelijaká ulehčení a vylepšení, obvykle dosáhnou jen toho, že se účinnost léčení výrazně zhorší, zatímco kontaminace zbytky léčiva zůstane stejná nebo se dokonce zvýší. O lajdácích, co na správné léčení kašlou a léčí tak, jen aby toměl důvěrník ve formuláři zapsané, ani nemluvě.

Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 03.12.2009 21:55:25
> ----------------------------------------
>
> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
> -----------------------------------------------------------
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK
>
>
>

>Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
-----------------------------------------------------------
Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni. Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky přizůsobenými roztoči.
JK

Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit.



_gp_

Dne 2. prosince 2009 19:50 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> napsal(a):
> Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
> Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od:  <nasepenze/=/volny.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 02.12.2009 17:43:47
>>  ----------------------------------------
>>  Prosím pěkně,co mají společného
>>  téma "kombinace Gabonu a KM"  a  "plodující či neplodující matky"?
>>  Děkuji.
>>
>>
>>  ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>>  Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
>>  Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>>
>>  > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
>>  > znát hodnoty základních
>>  > proměnných.
>>  >
>>  > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
>>  > dříve.(po přelomu suchého
>>  > počasí v  bouřkové, snůškusplachující období)
>>  > A také to, že staré matky
>>  > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
>>  > "falešné rojovce" a plodují a
>>  > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
>>  > podle dalšího vývoje, že
>>  > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
>>  > dělnic ve včelstvu na
>>  > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>>  >
>>  >
>>  > _gp_
>>  >
>>  > ...........
>>  > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
>>  > starých (a skutočne
>>  > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
>>  > aj keď v mojom
>>  > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
>>  > to môže byť aj inak.<
>>
>>
>>
>>  --
>>  P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
>>  http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

najdi si stránky fascinovaný včelař a otevři si odkaz Blogspot. Zde najdeš onen článek

Děkuji, lepší odpověď jsem nemohl dostat. S pozdravem J.K.

Zadal jsem adresu -a nic

Nedávno se tady jeden nešťastník ozval se svým pozorováním - pokud si pamatuji že našel teď na podzim matku v klubku včel. A dostal co proto:-))

Vzpoměl jsme si na to při čtení tohoto článku:
http://fcelar.blogspot.com/2009/12/klubko-vcel-kolem-vceli-matky.html

Karel

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/2009/12/03/foto-neskutecne-odolni-asijsti-srsni-drancuji-jiho/

Na takovou lahvičku však ještě působí celá řada parkinsonyho a marfiho zákonů. Proto na to množství musíš mít však ty lahvičky 2 a použít vždy tu starší. Pak to přesné rozpočítávání ztrácí smysl

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 22:47:00
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je
> k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je
> nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.
>
>
>

Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.

"Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24"
Na mililitr by mělo nakapat takových cca 33 kapek. Aspoň tolik to je u vody. Potom pokud se lahvička vícekrát přenáší a přitom se převrací nebo se s ní třepe, na každý trochu delší přenos by měl vytéct nějaký čtvrt - půl militřík léčiva.
Souhlasí to tak?

Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 02.12.2009 17:43:47
> ----------------------------------------
> Prosím pěkně,co mají společného
> téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
> Děkuji.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>
> > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> > znát hodnoty základních
> > proměnných.
> >
> > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> > dříve.(po přelomu suchého
> > počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> > A také to, že staré matky
> > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> > "falešné rojovce" a plodují a
> > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> > podle dalšího vývoje, že
> > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> > dělnic ve včelstvu na
> > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
> >
> >
> > _gp_
> >
> > ...........
> > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> > starých (a skutočne
> > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> > aj keď v mojom
> > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> > to môže byť aj inak.<
>
>
>
> --
> P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
> http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>
>
>

Netahejte nepovedeného kostlivce ze skříně prosím. To téma vlákna není vhodné.

Pokud jde o vaší otázku. Pokud včelstvo ploduje, účinnost jakéhokoliv dostupného akaricidního prostředku se výrazně snižuje. V době plodování se tyto prostředky používají pouze k útlumu napadení, tedy k záchraně včelstva, nebot není jiná možnost.

Chce-li dále někdo reagovat, prosím pěkně v novém vlákně s logickým názvem. Třeba "účinnost akaricidů při plodování".

Prosím pěkně,co mají společného
téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
Děkuji.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
Datum: 22.9.2009 - 20:32:53

> Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> znát hodnoty základních
> proměnných.
>
> Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> dříve.(po přelomu suchého
> počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> A také to, že staré matky
> nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> "falešné rojovce" a plodují a
> plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> podle dalšího vývoje, že
> právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> dělnic ve včelstvu na
> jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>
>
> _gp_
>
> ...........
> Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> starých (a skutočne
> nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> aj keď v mojom
> prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> to môže byť aj inak.<



--
P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol

CO pořád počítáte. objednám si co potřebuji a zaplatím. U nás se objednávají lahvičky celé, Gabony kolik kusů kdo potřebuje, rovněž tak knoty. Počet je podle požadavku včelaře. Nikdo nic nepřiděluje Hlášení zimujících včelstev k ničemu není protože se zimuje spousta oddělků s rezervními matkami a to je potřeba také léčit a to nemluvím již o různých velikostech včelstev Je jen na vlastním včelaři jak svoje včelstva podělí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 15:13:12
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
> zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
> potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
> jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
> kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
> tom na ČS pohovořit.
> ---------------------------------------------------------
> Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže.
> Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům.
> V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv.
> To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí
> zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
> Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních
> pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou
> nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření
> potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné
> ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je
> taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen
> jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.
>
>
>

Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
tom na ČS pohovořit.
---------------------------------------------------------
Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže. Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům. V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv. To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.

S tím naprosto souhlasím. Letos jsem začal se včelařením a mnoho
užitečných informací získávám právě z n-vcelari.cz.
Takže velmi děkuji právě za ty "prkotiny".
Martin

2009/12/2 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.
>
> Ozilo to tam, chvalim :-)
> T.H.
> -------
> Nechvalte, přispívejte. Digitální foťák má dnes skoro každý, takže ... ...
>
> Se třeba nedivte, že nikdo nechce začít včelařit, když nemá kde nastudovat.
> Publikujeme i úplné prkotiny, protože to pro začínající nemusí být
> prkotina. Vzpomeňte na své začátky. :-)
>
> Karel
>

Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.

Ozilo to tam, chvalim :-)
T.H.
-------
Nechvalte, přispívejte. Digitální foťák má dnes skoro každý, takže ... ...

Se třeba nedivte, že nikdo nechce začít včelařit, když nemá kde nastudovat.
Publikujeme i úplné prkotiny, protože to pro začínající nemusí být prkotina. Vzpomeňte na své začátky. :-)

Karel

Lze horkovzdušnou pistolí odvíčkovat i nepanenské plásty? Do jaké míry
> dochází k poškození medu? Lze vůbec o nějakém poškození hovořit?
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//

Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.

Ozilo to tam, chvalim :-)

T.H.

Objednáváme taky jednou za rok. Vadilo jim prý, že nejsou zbylé gabony evidovány při revizi.
Tonda
>Proti nerozdanému léčivu nic nenamítali, lépe řečeno proti připravenému léčivu na další léčení. Třebas až jak dopadne vyšetření zimní měli.Objednáváme tak, abychom nemuseli objednávat několikrát do roka.

Proti nerozdanému léčivu nic nenamítali, lépe řečeno proti připravenému léčivu na další léčení. Třebas až jak dopadne vyšetření zimní měli.Objednáváme tak, abychom nemuseli objednávat několikrát do roka.

Přesně tak. Všechno léčivo má být rozdáno a veškerá dotace vyplacena. Když přece jenom léčivo nějaké zbyde, jdou po něm. Chtějí ho mít i v inventuře.
Já bych udělal dotaz na ČSV třeba emailem a odpověď bych předložil výboru.
Tonda
>Již jsem nechtěl nic sem psát, ale přece, jedná se o velké peníze či pokuty.
Ceny byly zde popsány/ jsou i na internetu ČSV a Dolu/, 30% platí chovatel a 70% dotace - pokud se o ni požádá.To vše bylo zde řečeno a mělo by být známé.
Členská schůze ani výbor nemůže cenu měnit, připočítávat si marži a pod. Buď vydávat ze 30procentní cenu nebo za celou a udělat po příjmu dotace výplatní listinu tak ja u D1 a vyplatit těch 70%. Pokud si to necháte líbit a platíte nesmyslné částky, je to jen na vás. ale k ceně léčiva se to připočítávat nemůže. Může to být zahrnuto a zdůvodněno v členském příspěvku, který schvaluje členská schůze
Byla u nás kontrola SZIF- trvají striktně na přesných cenách a vše zdokladováno a podepsáno. Byli 4 kontroloři a hrabali se ve všem od 13 do 17 hod.Ještě, že míváme podepsané listiny, že včelaři léčili léčivem za 30%a kolik každý včelař či důvěrník čeho odebral,měli jsme i květnové objednávky léčiva samotnými včelaři / ne členy ČSV/,na jakých podkladech byla provedena červnová objednávka léčiva a proč mezi červnovou žádostí a srpnovýn vy´čtováním je rozdíl, dokonce chtěli vědět kterým léčivem bylo prováděno aerosolové léčení,zda vyvíječe jsou každé dva roky přezkušovány a další..Jsou to státní peníze a výbor s nimi nemůže nakládat jak by chtěl Dva kontroloři kontrolovali doklady a dva kontrolvali kontrolory

K odvíčkování se zde toho napsalo nedávno poměrně dost, včetně tohoto tématu.

___________________________________________________________


V minulé diskuzi na téma odvíčkování se řešily jiné záležitosti. Tato metoda byla zmíněna jen okrajově. Příspěvky si dost protiřečily.

Lze horkovzdušnou pistolí odvíčkovat i nepanenské plásty? Do jaké míry dochází k poškození medu? Lze vůbec o nějakém poškození hovořit?

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Již jsem nechtěl nic sem psát, ale přece, jedná se o velké peníze či pokuty.
Ceny byly zde popsány/ jsou i na internetu ČSV a Dolu/, 30% platí chovatel a 70% dotace - pokud se o ni požádá.To vše bylo zde řečeno a mělo by být známé.
Členská schůze ani výbor nemůže cenu měnit, připočítávat si marži a pod. Buď vydávat ze 30procentní cenu nebo za celou a udělat po příjmu dotace výplatní listinu tak ja u D1 a vyplatit těch 70%. Pokud si to necháte líbit a platíte nesmyslné částky, je to jen na vás. ale k ceně léčiva se to připočítávat nemůže. Může to být zahrnuto a zdůvodněno v členském příspěvku, který schvaluje členská schůze
Byla u nás kontrola SZIF- trvají striktně na přesných cenách a vše zdokladováno a podepsáno. Byli 4 kontroloři a hrabali se ve všem od 13 do 17 hod.Ještě, že míváme podepsané listiny, že včelaři léčili léčivem za 30%a kolik každý včelař či důvěrník čeho odebral,měli jsme i květnové objednávky léčiva samotnými včelaři / ne členy ČSV/,na jakých podkladech byla provedena červnová objednávka léčiva a proč mezi červnovou žádostí a srpnovýn vy´čtováním je rozdíl, dokonce chtěli vědět kterým léčivem bylo prováděno aerosolové léčení,zda vyvíječe jsou každé dva roky přezkušovány a další..Jsou to státní peníze a výbor s nimi nemůže nakládat jak by chtěl Dva kontroloři kontrolovali doklady a dva kontrolvali kontrolory .

To asi ne. Může peníze získávat formou členských příspěvků pouze na člena, může nečlenům účtovat peníze do výše čl. příspěvků, může nečlenům účtovat léčení, pokud ho dělá. Nemůže ale vybírat víc peněz, než za léky zaplatila. Pak musí všechny dotace (70%) včelařům vyplatit. Chodí na to kontroly.
Tonda
>Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře - budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru. To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

> To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

No a jestli opravdu skonci dotace, to bude teprve peklo se jim dovolat ci je doma zastihnout :-)) To nakonec zacnem my ve vyborech platit gulas ze sveho aby ostani meli alespon nejakou motivaci prijit a zaplatit vsechny ty poplatky :-) Tem nejhorsim pak budu zkuset slibovat i pivko za to kdyz prijdou a zaplati :-))

Jinak u nas maj lide ve vyboru nejake vsimne, jinde to tak neni? To na telefon mozna by mohlo stacit, praci kolem vcel si vetsina z nas preci neuctuje ne :-)

T.H.

Nakonec by přece stejně měla "rozhodnutí" výboru schválit členská schůze, ne
? :-)
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, December 01, 2009 4:48 PM
Subject: Re: Léky v ZO


Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou
jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní
organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře -
budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské
příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou
lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru.
To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4652 (20091201)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4652 (20091201) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Pokud se výbor usnesl, tak se usnesl a členové buď koupí, nebo půjdou jinam. I to je jedna z možností jak zajistit peníze pro chod místní organizace. V případě, že se Vám to nelíbí, kupujte léky u veterináře - budete mu platit marži a zvolte si nový výbor, třeba budete platil členské příspěvky - ale jinou formou. Já to vidím i u nás, kde by chtěl každý celou lahvičku, žádné dělení a to i na dvoje včelstva. A zaplaťte to ve výboru. To ostatní vyřizování, telefonování a dojíždění zadarmo nikdo nevidí.

Tak to skutečně je značně předražené. Lahvička 5 ml stojí 30,- Kč, 1 balení
fumigačních pásků (50 ks) stojí 42,- Kč. A prakticky obdrží ZO 70% dotaci na
zakoupené léky, kterou rozpočítá na ošetřená včelstva a vyplatí jednotlivým
včelařům zpět. Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
tom na ČS pohovořit. Je možné, že v těch 130,- Kč jsou i nějaké příspěvky
pro činnost ZO, ale na VČS se předkládá rozpočet a vyhodnocuje předchozí tak
se to snad dozvíš.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Jarda
Sent: Tuesday, December 01, 2009 8:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Léky v ZO

Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
předražené léky.
Díky J. Heczko

# ------------ Původní zpráva ------------
# Od: Vladimír Navrkal <drevotrans/=/seznam.cz>
# Komu: <vcely/=/v.or.cz>,
# Kopie:
# Předmět: Re: L?ky v ZO
# Datum: 01.12.2009 11:11:25
# ----------------------------------------
# Ahoj Karle tak to je opravdu bomba, když je jedna lahvička a jedno balení
# fumigačních pásků přijde na 21 Kč a to si nejsem ještě jistý jestli to není i s
# poštovným. U nás v ZO veškeré nařízené léčivo platí ZO.jen Formidol si platí
# sami ,a já jim zařídím dotaci tak že jedno balení je přijde na 40,50 Kč .
# Funguje to a nemáme žádný problém . Vláďa
#
# > ------------ Původní zpráva ------------
# > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
# > Předmět: Re: L?ky v ZO
# > Datum: 01.12.2009 09:45:09
# > ----------------------------------------
# > U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
# > ----------
# > Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
# > A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset
# > ušlý zisk hradit?
# > To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a
# > dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte
# > pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.
# >
# > ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po
# > odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na
# > skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)
# >
# > Karel
# >
# >
# >
#

Ahoj Karle tak to je opravdu bomba, když je jedna lahvička a jedno balení fumigačních pásků přijde na 21 Kč a to si nejsem ještě jistý jestli to není i s poštovným. U nás v ZO veškeré nařízené léčivo platí ZO.jen Formidol si platí sami ,a já jim zařídím dotaci tak že jedno balení je přijde na 40,50 Kč . Funguje to a nemáme žádný problém . Vláďa

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 09:45:09
> ----------------------------------------
> U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
> ----------
> Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
> A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset
> ušlý zisk hradit?
> To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a
> dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte
> pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.
>
> ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po
> odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na
> skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)
>
> Karel
>
>
>

Já jsem napsal "jednou" to ještě dotace na léčiva nebyla a cenám z dolu si ZO nic nepřiráží.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 09:44:32
> ----------------------------------------
> To si podle mne nemůžou dovolit, protože léčivo nenakupují za své, ale je
> na něj dotace. Tu musí vyplatit. My nakoupené léčivo, po odečtení dotace,
> rozdělíme počtem včelstev v ZO a tolik každý platí. Pokud Vám dají lahvičky
> a každý je platíte zvlášť, tak máte platit za 6 lahviček 54 Kč.
> Nemůže to ale ani platit obec, jak dál píše Pepan, protože dotace může být
> jenom jedna. Nám přispívají dvě obce, ale ne na dotované věci. Třeba platí
> aceton, rozbor měli aj.
> Tonda
> >Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
> Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
> svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
> předražené léky.
> >Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky
> věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z
> dotací
>
>
>

U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč
----------
Asi to vzali láhev Varidlou za láhev/sklenici medu. 1:1. :-)
A usnesli se, že členové budou povinně kupovat od výboru, nebo budou muset ušlý zisk hradit?
To když se členové seberou a zajdou k veterináři a ten jim ji objedná a dodá za 40 až 50 i mírnou marží. Doklad si smozřejmě schovejte a požádejte pře ZO o dotace na léčiva. Máte nárok na 70%- ale to si nejsem 100%jistý.

ALe je vidět, že to s tím podníkáním v ZO není tak špatný, lahvičku po odečtení dotace za 10, prodejka za 130. Je vidět že se připravují na skončení dotací. Co lahvička do jedna Djednička:-)

Karel

To si podle mne nemůžou dovolit, protože léčivo nenakupují za své, ale je na něj dotace. Tu musí vyplatit. My nakoupené léčivo, po odečtení dotace, rozdělíme počtem včelstev v ZO a tolik každý platí. Pokud Vám dají lahvičky a každý je platíte zvlášť, tak máte platit za 6 lahviček 54 Kč.
Nemůže to ale ani platit obec, jak dál píše Pepan, protože dotace může být jenom jedna. Nám přispívají dvě obce, ale ne na dotované věci. Třeba platí aceton, rozbor měli aj.
Tonda
>Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti předražené léky.
>Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z dotací

Máte někdo zkušenosti s luminiscenční barvou na značení matek , kterou má Dol taky v ceníku? Já jsem o luminiscenční barvě uvažoval kdysi, kdy jsem včelařil ve včelínech v zadovácích a kde by taková barva reagující na UV záření v šeru včelína výrazně zvýšila komfort vyhledávání matek, ale tehdy nebyly dostatečně dostupné ani barvy, ani přenosné UV zářiče. Je venku ve volně postavených nástavcích luminiscenční barva nějak výrazně lepší než klasická barva?

http://www.beedol.cz/wp-content/uploads/2008/05/cenak-0907131.pdf
Naše ZO dokonce oslovla jeden rok OÚ ve svém obvodu a získané prostředky věvěnovala právě na léčiva takže byly levnější a dnes je část kryta z dotací

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarda <jaromir.1/=/seznam.cz>
> Předmět: L?ky v ZO
> Datum: 01.12.2009 08:50:19
> ----------------------------------------
> Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako
> Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na
> svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti
> předražené léky.
> Díky J. Heczko
>
>
>

Chtěl bych se zeptat jak se v jiných organizacích naceňují léky jako Varidol. U nás se výbor ZO usnesl že láhvička Varidolu bude stát 130 Kč. Na svuj počet včelstev potřebuji 6 lahviček, což se mi zdá jako dosti předražené léky.
Díky J. Heczko

Na českém trhu je výrobce, který jž delší dobu má tuto funkci jako standard. Víko medometu je blokováno až do zastavení koše. A bez zavření se samozřejmě koš neroztočí.

Nicméně vzhledem k tomu, že odtud byl dotyčný nedávno vypermešen (byť se sem jako jeden z mála výrobců "odvážil"...), nepočítám, že k tomu bude chtít něco dodávat...


JD

---------
KaJi:

ANo, to je základ, ale správná bezpečnostní fce by neměla ani dovolit otevřít medomet, či cokoli jiného, dokud se uvnitř něco točí, pohybuje atd. a může způsobit úraz.

A úplně správná by neměla být ani snadno vyklemovatelná atd. Poměrně velká pakárna pak něco takového spravovat:-)

Teprve zavřené víko totiž stiskne bezpečnostní spínač, po kterém teprve lze uvést do chodu motor
-------
ANo, to je základ, ale správná bezpečnostní fce by neměla ani dovolit otevřít medomet, či cokoli jiného, dokud se uvnitř něco točí, pohybuje atd. a může způsobit úraz.

A úplně správná by neměla být ani snadno vyklemovatelná atd. Poměrně velká pakárna pak něco takového spravovat:-)


Karel

R. Polášek: ".... Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky."

Drahé bezpečnostní prvky ani nejsou potřeba. Před rokem jsem koupil tangenciální medomet od VP Ještěd a ten funguje pouze se zavřeným víkem. Teprve zavřené víko totiž stiskne bezpečnostní spínač, po kterém teprve lze uvést do chodu motor. Myslím, že je to dnes naprostý standard. Samozřejmě by nebylo složité tento vypínač vyřadit, ale já jsem za něj rád, protože člověk si alespoň zbytečně nekoleduje... Člověk je totiž občas (dost často) vůl :o))

Děkuji za vysvětlení.Před třiceti léty se mi ho nedostávalo, tak jsem si nefunkčnost medometu vysvětlovat po svém Za rámkem je "závětří" - vzniká podtlak a do tohoto prostoru je nasáván med. A nejen med i celé bloky vosku a pylu. Při otevřeném, nic takového, jen občas vyskočil rámek z úchytů. Domníval jsem se, že má na to vliv i rychlost ve středu a ne okraji. Celý život se může člověk učit.Tak prosím za prominutí, pokud jsem svou nevědomosti někoho příliš popudil.Velmi mě to mrzí.

Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky.
-----------------------
Ty jsou samozřejmě předepsány :-))
Nejenom na medomety, ale pro všechna výrobní zařízení, prohlášení výrobce o shodě atd.

Pračku, sušičku a mikrovlnku taky neotevřu za chodu. :-)
Když mi v medárně dělá rodina nebo já sám, ale na mít tam cizího zaměstance, .... :-)

Karel

měl
> jsem za hodinu takového vytáčení asi 3 dm čtvereční košile nejblíž medometu
> mokrou od kapiček medu.


Moc vysoke ramky ci malo vysoky buben :-) Mam to tak s Lang., medomet ci spis kos je na vysoke ramky a tak zavisi i na poloze nizkeho ramku v kosi. V nektere poloze nestrika ven, v jine ano. Vyzkouseno metodou pokus omyl. Kazdopadne mam medomet bez vika a taky z toho tece med :-))

T.H.

Bezpečnostní hledisko víka medometu je taky důležité, roztočený koš medometu s nevytočenými rámky má dost velkou kinetickou energii, strčit tam nešťastnou náhodou ruku by znamenalo u dnešních košů vyrobených z masivní nerezové kulatiny nejspíš několikanásobnou zlomeninu s příslušným pohmožděním a rozdrcením.... Jen doufám, že do toho nezačne vrtat EU a nepředepíše nějaké drahé bezpečnostní prvky.

bude podobný případ jako odstředivé čerpadlo nebo ventilátor. Uzavřením kohoutu nebo ucpáním potrubí taky klesne potřebný příkon motoru pro protáčení čerpadla nebo ventilátoru. Laminární proudění přes otevřené čerpadlo nebo ventilátor, kdy motor musel tlačit celý sloupec přes celou délku potrubí se promění v turbuletní, kdy se hýbe jen obsah toho čerpadla nebo ventilátoru a tak spotřeba energie je menší. Rámky v radiálním medometu jsou jinak svým uspořádáním a proporcemi v medometu prakticky totožné s oběžným kolem středotlakého radiálního ventilátoru, u vysokých rámků až vysokotlakého, pouze odstup od dna, víka a podobně je mnohem větší a tak toto "oběžné kolo" při otáčení netěsní a pouští kolem sebe "falešný vzduch". Otáčející se neuzavřený radiální medomet přesto středem kolem hřídele a ložiska nasává do medometu vzduch, ten prochází kolem horní cca čtvrtiny, třetiny rámků a je potom vyfukován po obvodu medometu společně s medovými kapičkami šikmo nahoru. Něco ve smyslu radiálně axiálního ventilátoru používaného třeba ve větrání. Otevřený radiální medomet je tedy něco jako pračka vzduchu, pokud je ve vzduchu prach, po projití medometem se z velké části zachytí do medu. Intenzita toho jevu závisí asi nejvíc na tom, jaké jsou odstupy koše s rámky od okolních nepohyblivých částí medometu, to znamená jaké jsou "netěsnosti" "oběžného kola" . Potom závisí na konkrétní konstrukci koše, jak svým otáčením dokáže proudění vzduchu, vyvolané rámky uspořádanými coby oběžné kolo, narušovat.

Treti konference chovatelů matek Cechy Praha 70 ucastniku.
zahajil predseda Forst a Vancura.Forst se vzdava a nezavazuje se setrvati.

Plemenny chov v Brne Cena matek : 41 Kc,clenove 36 Kc.Lonskeho roku na stanici spotrebovano 4roje a znacne mnozstvi mladusek do oplodnacku.Stanice tedy spotrebuje 14-16 roju a madusky.Zazimovano 26oplodnacku na 3velkoramcich.V jednom skokovacim ule je 6rodin.

V maji nastoupil do Zidlochovic prozatimni spravce stanice In.Savvin.Doposud byla sverena V.Skvarilovi i organisace Osvetova cinnost skoleni odbornych ucitelu vcelarstvi na Morave.Tyto diplomy Statni vyzkumny ustav v Dole neuznal a bylo nutno podrobit se zkouce znovu.

ZU Praha val.hromada pitomno 88delegatu s 228hlasy.Zahajil Vancura:Intervence za vraceni pozrmku pro dum u ministerskeho rady.Daneprosty cukr pro zimni a jarni krmeni je 6kg.

Vseslovansky sjez v Praze.slavnostni schuze v Obecnim dome. Polaci,Jihoslovane,Bulhari,Ukrajinci.Rusove neprijeli,nedostali sovetskymi urady pasy.Ukrajinsti studenti vypravili svou exposici vzorne a ochotne vysvetlili kazdemu...Spolek Petra Prokopovice vystavil obraz prveho ulu rozberne dilo z 1812,medomety,naradi uly,leteraturu. Zajezd do statniho vyzkumneho ustavu vcelarskeho v Dole a na vzorny vcelin generalniho reditele dr.Rasina v Libechove.Plavbou lodi,po vice jak dvouhodinove plavbe pristala v pristave v Dole.Na Melnice prisedla na lod sokolska hudba ktera hrala slovanske narodni pisne.

Svaz valna hromada v Praze pritomno 28delegatu,zahajil starosta Vancura.Z vyboru resignoval Kudrnac v dusledku zmenenych pomeru na Morave. Clensky prspevek ze 40hal.zvysen na 1Kc.Starosta zada slovenske ZU aby se neseparovalo s expedce cukru,aby Svaz mohl obstarat pro celou republiku a to 7kg/ncelstvo.

Za sebe mohu říci, že jsem nikdy nezpozoroval, že by se v uzavřeném medometu lépe vytáčel med, a jestli jsem někdy byl potřísněn těmi několika kapkami medu, bylo to zpravidla neporovnatelné s "ulepením" způsobeným jinými vlivy (klika nebo regulátor otáček u medometu, manipulace s rámky apod.). Domnívám se prostě, že hlavní funkce víka medometu je ta, která je nabíledni a která zde kupodivu ještě nebyla zmíněna, a to je prostě a jednoduše vyšší bezpečnost práce (a hygieničnost, která zde nicméně již zmíněna byla). Bezpečnost práce je zkrátka záhodno dodržovat i při včelaření...

Záměrně jsem to nechtěl komplikovat, protože ve zkutečnosti tam působí ještě Coriolisova síla, ale ta je závislá na rychlosti proudění vzduchu mezi rámky. Rychlost přitom budu směrem k obvodu klesat.
Připomínám, že vše co jsem popsal se týká radiálního koše.

Pro mne jako laika,jsou vzorečky stejně španělská vesnice,ale takověto vysvětlení funkce,jsem i při svém věku,schopen pochopit i já.