Včelařská konference

Po zrušení dotací by se členská základna ČSV ze 2/3 rozpadla. Domnívám se, že by skončilo vydávání časopisu Včelařství a co by bylo nejhorší, tak organizované léčení by bylo také dosti chaotické. Včelařství bylo vždy nějakým způsobem dotováno co vím tak od Marie Terezie, protektorátu, komunistů. Že by ruka trhu neviděla důsledky tohoto konání ?

"Bez peněz nelze často konat nic."
Bez peněz nelze v podnikání vůbec nic. Naprostá pravda.

"A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou."

Dotace do produkce budou vždy na škodu. Ty dotace nenutí k vyšší aktivitě a produktivitě. Umazávají rozdíly mezi schopnými a neschopnými. Ty peníze jsou důležité a ty mám dostat za svůj produkt, za svou racionální a účelnou práci. Pokud dobře prodám produkt a racionálně jej vyrobím, budu spokojen. Stát pro to musí vytvořit podmínky a jasnou perspektivu - legislativu! Musí chránit trh před Čínou a ostatními mimo EU. Pak tu budou moci podnikatelé podnikat i ve včelařství. Ti, co nepodnikají jsou jako ti myslivci a rybáři, ti zisk musí oželet, pro ty je to zábava, já jsem jeden z nich.
Jedinou dotaci, kterou uznávám, je do výzkumu, vzdělávání a na ochranu přírody (jsem nucen podnikat ve zvláštním režimu).

"Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu."

Opravdu by med stál o pár korun více a lidé na daních by zaplatili o 2x pár korun méně.
To stupidní přebujelé přerozdělování mají na svědomí socani z celé Evropy. Z každé vybrané koruny se zpět uplatní méně než polovina. To je zlodějina. Podporovat se má jen to, co chybí (úlevou na daních) a ne toho, kdo na ulici křičí.

Já můžu mluvit částečně za myslivce, co jsem se k tomu dostal, když jsem pár let dělal funkcionáře honebního společenstva. Źádné specíální plošné dotace, jako je u včelaření D1, přímo na myslivost nejsou. Myslivci ale, stejně jako jakékoliv jiné zájmové občanské sdružení může získat dotace na konkrétní věc, když místní zastupitelstvo posoudí, že by to bylo v zájmu rozvoje regionu. Třeba na sazenice na vysázení lesa na nějakém pozemku, nebo třeba na posed, na krmítka nebo třeba pronájem políčka pro pěstování plodin k přikrmování zvěře v zimě...
Vysázet nějaké sazenice na nějaký úhor a podobně ale klidně můžou stejně tak jako myslivci i včelaři. Tuším naše ZO vydyndala z místního zastupitelstva nějakou podporu na zvelebení svého spolkového včelína.

Ještě jednou a jako zkráceněně:

Bez peněz nelze často konat nic.

A jestli mají ve včelařství dotace zápory, ptám se jaké zápory bude
mít včelařství, když dotace nebudou.

Závěr: Otázkou není jestli by vůbec včelařství nějaké existovalo, ale
jak a z čeho by existovalo. Bylo by hůř a to snese zařadit jako
pravdu.

_gp_

2009/12/5 Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>:
> Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
> včelařů když se tak stane.
>
> Dotace jsou:
>
> jako dotační +
>
> státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
> položka na ČSV, PSNV
> krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
> obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
> ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
> PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
> veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
> zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
> ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
> včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
> jako prodej medu
> kroužky včelaříků fungují také přes dotace
>
> Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
> změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
> způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
> převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
> (do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
> jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
> peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
> podobě jako včelaři fungují.
>
> _gp_
>
>
>
>

Mo, myslivci jsou sice většinou zájmoví, ale dělaji v podstatě tržním způsobem službu vyžadovanou přímo státem - dle příslušného zákona o myslivosti mají od majitelů pozemků za defakto tržní nájemné pronajatou honitbu a jako držitelé příslušných speciálních zkoušek a oprávnění tam provozují příslušnou činnost - myslivost.
Jak to je se zájmovými rybáři, nevím. Ale zvěř v honitbě i ryby v zájmových rybářských revírech mohou vyjít na dost velkou částku.

Chcete zrušit dotace? Tak mi sdělte předpokládaný úbytek včelstev a
včelařů když se tak stane.

Dotace jsou:

jako dotační +

státní intervence jsou 252 a 197, dotovaný výzkum přes MZe, zájmová
položka na ČSV, PSNV
krajské intervence jsou noví včelaři a mor varoáza a prostředky k léčení
obec a města dávají prostředky k fungování ZO jako prostory a třeba i kroužkům
ČSV dává včelařům na vyvíječe, podporu na fungování akcí ...
PSNV dělá v rámci možností z peněz co jinak získá také
veterináři dávají často své osobní nadšení pro včelařství a ochotu
zařídit co nejlepší podmínky kolem vzorků
ochotná média jako rozhlas, televize, tisk také mají prostor pro
včely, což je jistá intervence do reklamy a projekty jsou dotovány
jako prodej medu
kroužky včelaříků fungují také přes dotace

Všechny tyto peníze tvoří základ fungování včelařství. Pokud se cokoli
změní, tak bych byl jen proto, že si nachystají zájmové organizace
způsob, jak třeba část nebo celé finance z 1D, jestli včelař chce,
převede jako osobní finanční dar pro další fungování tohoto základu.
(do ZO nebo PSNV) Bez peněz totiž nějak nelze ve včelařství konat. A
jestli tu taháte to kola rybáře a myslivce, tak si uvědomme, že tam
peníze také jsou vkládány z různých zdrojů a proto také nějak pořád, a
podobě jako včelaři fungují.

_gp_






O opylení krajiny bych mohl dalekosáhle diskutovat, ale

2009/12/5 Josef Křapka <josef.krapka/=/volny.cz>:
>>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze
> specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se
> snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
> ------------------------------------------------------------
> Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům
> nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například
> zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti
> však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž
> přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců
> ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však
> nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina
> nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel
> celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství
> přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom,
> že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více,
> než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování  z e m ě d ě l s k ý
> ch   hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě
> rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují.
> Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva
> pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů
> dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam
> nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru
> unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A
> kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen
> přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a
> životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude
> včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k
> jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající
> včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly
> u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až
> dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení
> přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu
> utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s
> několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno
> přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost?
> Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si
> stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat
> svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
> JK
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Absolutní souhlas.
-----------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Máte pravdu, že přínos včely je širší. To ale může být ohodnoceno výší ceny produktu, medu a vosku. Co způsobí 3x vyšší dotace? 2x více včelstev a postávající prodejce s medem u silnic 50,-/kg. Co je pro mne přijatelnější? Žádná dotace.

Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin".
------------------
Dnes sjem koukal, že musím do vánoc koupit kočkám pytel granulí bay nedošely o vánocích.

A kurňa, taky by mě mohli na ně přispět, když si spočtu kolik myší naše kočky pochytají. Kdyby nebylo chovatelů koček, byly by jsme sežráni myšma. A bylo by po úrodě.:-)

Viz jedna pěkná stará pohádka.

Obecně platí, že se platí jen objednané služby.


Spíš by měl stát platit výzkum atd.
Karel

Jen dvě kapky?
http://www.varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=terapie&key=therapeuticsDueYear
Jinak je to zdařilý podklad, zejména pro začínající včelaře a nejen pro ně.

>Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.<
------------------------------------------------------------
Nejsem přesvědčen, že včelařství je možno přirovnávat k zájmovým myslivcům nebo rybářům. A kam by v tomto případě bylo možno zařadit například zemědělce? Je to dnes již také koníček jen pro skalní a zatvrzelé? :o) Ti však o sobě dávají mediálně vědět a zaznamenávají dílčí úspěchy díky nimž přežívají navzdory špatně vyjednaným podmínkám, vůči podmínkám zemědělců ostatních států EU. Včelařství je také zemědělská výroba. Bohužel však nejvíce společensky vykořisťovaná. Je vykořisťovaná více než je polařina nebo chov ostatních hospodářských zvířat. Vždyť odpovědní (bohužel celosvětově) odmítají hradit v odpovídající úrovni to, co včelařství přináší celé přírodě a tím i lidskému společenství. Jsem přesvědčen o tom, že moje včelstva se zasloužila v roce 2009 o přírodu v mém okolí za více, než je těch 141,- Kč dotace na "zabezpečení opylování z e m ě d ě l s k ý ch hmyzosnubných rostlin". Zde mi chybí ohodnocení za opylení planě rostoucích hmyzosnubných rostlin. A studie pro ohodnocení existují. Například dle zjištění univerzity v TUSCONU USA je hodnota přínosu včelstva pro život v přírodě 143 x větší, než je hodnota všech včelích produktů dohromady. Odpovědní ale vědí, že nemůžeme našim včelstvům říci, tam nelétejte, to nedostaneme zaplaceno. Co myslíte? Pomohlo by po vzoru unijních zemědělců, polití schodů, do příslušných parlamentů medem? :o) A kam jet dříve? Do Bruselu? Do Prahy? :o)) To, že není spravedlivě ohodnocen přínos včelařství do financí včelařů je překážkou pro vznik samostatných a životaschopných včelařských provozů. Pokud se nezjedná náprava, bude včelařství v nejlepším případě jen přidruženou výrobou včelařských fandů k jiným lukrativnějším oborům, nebo jen krásným koníčkem pro ubývající včelaře důchodce. A na tom nic nezmění ani pomíjivé dotace, které napomohly u nás vzniku včelařských farem v současnosti. Co s těmito farmami bude až dotace nebudou, je ve hvězdách. Pokud nedojde k finančnímu ohodnocení přínosu z činnosti včelstev včelařské farmy budou patrně nuceny potichu utlumit svoji činnost a vrátit se k tomu krásnému koníčku pro důchodce s několka včelstvy a neštěkne po nich ani pes. A proč včelařství není možno přirovnávat k jiným koníčkům jako zájmové rybářství nebo zájmová myslivost? Těch se zeptejte na jakém majetku hospodaří a jaká nesou rizika. Poté si stejnou otázku pložte sami jako včelaři, kteří chtějí trvale provozovat svoji činnost. Zajisté odpověď naleznete.
JK

Co se týká rentability koníčků, tak místní třeba myslivci taky dají víc za patrony a další režii než kolik z toho dostanou. Místní rybáři taky asi víc utratí za pruty a návnady než za kolik chytí ryb. Ziskoví jsou možná rybáři vedle, ti obhospodařují jakýsi rybník. Hasiči taky nikde v okolí nevydělávají, pokud vím. Sice občas sbírají železný šrot, ale tu tisicovku za jeden náklad utratí za naftu a za chlast vypitý na jedné schůzi. Přirozeně každý z členů těchto společenství získá za vložené peníze specifické zážitky, ale nepeněžní. To jenom včelaři, tedy hodně z nich, se snaží za každou cenu získat z těch včel finanční přebytky.

Na našem okrese se zatím Gabon nepouŽíva vůbec.Musí jej dát pouze kočovníci,když se vrátí na zimní stanoviště.Co se týká fumigace,střídáme nyní druhý rok Varidol s MP 10 ale aerosol pouze s Varidolem.Dá se říci,že VD je u nás jak se říká v normě (až na vijímky).Co na to Výzkumníci? VŠ

Každá zájmová činnost přináší jiný požitek a také jiné finanční náklady - převzato a trochu upraveno.
Příkladně:
Sběratel obrazů, zdánlivě má jen výdaje - ví však, že v případě potřeby jej zase může prodat dokonce i se ziskem.
Zahrádkář vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu , stromy a zeleninu.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání jenom na česno. Žádný koníček /?/ není ztrátový.Takže ani včelařství není i v dnešní době ztrátové a záleží jen na včelaři,jak se k tomu postaví.Včelařina je činnost na dlouhou trať.Aby byl včelař pan včelař,těch několik roků to musí vytrpět,ale po tom vytrpění je tato profese sladká tak jako ten med.Mnoha lidem na této konferenci dáváme za pravdu,někteří jsou ale nepolepšitelní,budou zde mlít páté přes deváté a ke všemu jsou schopni se vyjadřovat.A to není dobře,jak to mají ti elévi poznat? Nu nepoznají a mohou dělat chyby,které je v budoucnu i odradí od takového krásného koníčka.Dobrý den.

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Díky! Holt sledovat, sledovat, sledovat ... :-)
Mimochodem: jak bylo minulý týden teplo, tak byl docela cvrkot. Ještě mi kvete v srpnu zasetá svazenka a brutnák a včelky se docela činily. Na konec listopadu to bylo docela pumprdentlich. Jsou zocelené a zakalené ...:-)

Jiří

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde.

___________________________________________________________


Já si včelaření bez klíckování matek na podzim už ani nedovedu představit. Nejde jen o léčení. Zužování, odběr starého díla ( klidně i veškerého ), výměny matek a spojování ( všechny tyto operace provádím začátkem října ) se u bezplodvých včelstev s matkami v klíckách dělají naprosto komfortně. To, že při první fumigaci budu mít včely zaručeně bez zavíčkovaného plodu, je pro mě příjemný „vedlejšák“ nikoliv již hlavní motiv, proč se zabývám tím „pracným“ klíckováním.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Plodování se moc na podložce nepozná, jak je teplo. Jako třeba bylo ještě nedávno. Jednak takhle za tepla se uhynulá larvička objeví jen výjimečně a obvykle jen při hodně velké rozloze plodu, jednak chomáč je rozvolněný, takže zbytky včely rozhážou po celé ploše podložky a hodně toho prostě vynesou ven, nenechají to ani spadnout dolů.
Jak je chladno, třeba jako nyní, přes poledne 3 - 5 st C, v noci pod nulou, je to jiné kafe. Včely se moc nehejbou, nic nevynášejí, takže na podložce je všechno přesně pod tím, kde to nahoře vznikne. A hodně kukel prostě zachladne a včely je potom vyhodí z buněk, takže stopy na podložce jsou jasné a dost viditelné.
Tak mě napadlo, plod poškozený roztočem by mohl být citlivější na nižší teplotu. Takže zbylí roztoči zalezou do buněk před plodováním, spáří se a než se vylíhnou noví roztoči, kukla uhyne chladem a je včelami společně s nedopělým roztočem vyhozena ven....... Včely jsou o trošku zdravější......

jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování
---------
jako i jindy v roce.
Celá kulatá víčka od trubčího plodu - i to je občas vidět - ale spíše jen v září atd. A pak vytahané larvy. ne každá larva je dokonalá a tak občas včely něco vyhodí z buňky.

Oboje je občas na podložce vidět a tak soudím, že se dá podle toho odhadnout plodování. Ale já skutečně rozebíral včely - když vynechám své začátky - nejpozději začátkem září a v posledních asi 15 letech jen z důvodu "zvědavosti". V běžné provozní praxi končím obhlídkou stavu na konci srpna nebo i v září, a to mě zajímají zásoby. Tedy nezasahuji - pokud se hrabu v rámkách do středu plodiště. Většinou stačí potěžkat.

Ale chystám se dát teploměry - je to starý for a mám dost úlů, kde je jen jedne vysoký nástavek - takže tam budu vědět že čidlo čidluje ve středu chomáče:-) A je dost včelařů co tohle dělají dlouhodobě. Já zatím vycházel z toho, že léčení fungovalo a tak jsem to neřešil.

Ale třeba jiní mají jinou zkušenost.

Ale já vycházím z toho, že fumigace s plodem má malou účinnost a tak stačí spočítat spad. Pokud vám klesá a pokud u vás chodí v prosinci přelakovat včely acetonem, tak ze spadu se dá lecos dovodit. Ale bacha na předpoklady. :-)

Karel

Jedna věc je výroba, druhá prodej a třetí stáří nabídky.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 14:03:29
> ----------------------------------------
> ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale
> maji.
>
> P.
>
>
>

KaJi: Ale takové plodování snad nechá stopu na podložce?

Karle, mohl byste prosím, rozvést, jaké stopy na podložce zanechá toto pozdní plodování? Jsem v podstatě začátečník a rád bych se naučil tyto i jiné věci odpozorovat jinou metodou než vrtáním se ve včelách. Já vím, už to tu víckrát proběhlo, tož se omlouvám, že to znovu zvedám, ale třeba to helfne i jiným začátečníkům. Díky a klidný den.
Jiří

ted jsem koukal na e- stranky vyzkumneho ustavu Dol a v nabidce jej stale maji.

P.

KM jsem koupil flašku asi před 15 ? lety, když mě při náhodné pochůzce zlákala vývěska a navštívil jsem jakousi prodejnu chemikálii zřizenou v rodinném domku v Ostravě. Ale pořád ji mám doma plnou. Formidol jsem použil naposledy asi o dva roky dřív. Takže léčení KM je úplně mimo mně. Gabony jsem použil poprvé předloni a loni. Letos ne. Od roku 1989? léčím jen 2x fumigací obvykle v říjnu a jednou aerosolem v prosinci. A poměrně pravidelně nátěrem plodu na jaře, o to jsem se staral přihazováním roztočů do vzorku v zimě, akorát občas v laborce ty přihazované roztoče nezjistili. Úhyn včelstev čistě na varaózu, to znamená silných včelstev jinak zdravých a v pořádku jsem nezaznamenal ani jeden.
Faktem ale taky je, že až do teď jsem matky nijak neklíckoval a plod při fumigaci nijak nehlídal, až teprve letos pod dojmem zvýšení nebezpečnosti roztoče chci zvýšit účinnost zavedením klíckování. Klícku jsem letos vyzkoušel v jednom včelstvu.

"TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ."
Rozhodně není nikdy stoprocentní jistota, že včely s nezaklíckovanou matkou od října po začátek prosince NEMAJÍ v úlu zavíčkovaný plod.
Se zaklíckovanou matkou ta jistota je.
Nedělá se to jen proto, že se včelaři snaží vyhnout tak 15 a pak při vypouštění matky tak 5 minutám práce na jedno včelstvo.

Předpokládám, že jistotou rozumíte, že na jaře nemáte (respektive domníváte
se že nemáte) v úlu jediného roztoče, schopného se rozmnožovat. Potom by mne
zajímalo, kdy matku klíckujete a do kdy ji držíte v klícce. Ne, že bych to
chtěl praktikovat (používám dle mého soudu úspěšně KM v odpařovačích), jen
mne zajímá, kde berete tu jistotu. Já, přestože mám po prvních kontrolních
fumigacích (podotýkám až na konci listopadu) téměř nulový spad, takovou
jistotu nemám, ale nijak se tím nevzrušuji. Na Jaře nasadím opět KM.
J.T.

> Polášek
> ...
> Zatímco klíckování matek jistota je.
> ...

Podle mých informací se Gab. 90 již nevyrábí protože právě na něj vznikala rezistence

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 13:24:02
> ----------------------------------------
> Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru,
> kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF
> 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat
> jen na Gabon.
>
> PZ
>
>
>

JEDINÝ VLIV KDY POLOHA VČELSTVA MŮŽE MÍT VLIV
je nástup výchovy zimní generace včel V tom je obrovský rozdíl a je dokonce vidět i na jednom stanovišti Pak se snadno může stát že gabon byl vložen příliš brzy a průběhu výchovy zimních včel pak předčasně odstraněn nebo obráceně To pak platí i pro všechny ostatní druhy léčiv, je pak jedno jestli je vyrábějí v Dolu nebo u Františka Opršálka či v Americe. Chce to znalost konkrétního stavu na stanovišti a jeho respektování Včelstvo samo řídí naši činnost. Obráceně to nefunguje. Doba poroučení větru je již za námi.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 12:41:09
> ----------------------------------------
> Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
> okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
> chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.
>
>
> Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
> nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
> Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?
>
>
> _gp_
>
> 2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
> >> Co dál se včelama bez Gabonů?
> >>
> >> _gp_
> >
> > Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! &nbsp; Ale ono
> asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
> >
> > A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje &nbsp;a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. &nbsp; &nbsp;To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako &nbsp;moc jednoduche...
> >
> > Zajimalo by me Gusto &nbsp;(tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu
> problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? &nbsp;Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? &nbsp;Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
> >
> > *******
> >>Ale ono to tak
> > jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> > tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> > má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> > účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
> >
> > ******
> > Kopiruje tvuj prispevek &nbsp;tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

>>>>Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat<<<<
TAKŽE TO NEDĚLAJÍ PRAVIDELNĚ JEN MYSLÍŠ.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 11:03:33
> ----------------------------------------
> Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
> I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev
> začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní
> zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily
> mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co
> mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem.
> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
>
>
>

Tusim, ze to bylo v roce 2003. kdy v Kanade padlo 50 % vcelstev u vcelaru, kteri lecili Apistanem s ucinnou latkou Fluvalinat, takze u nas Gabon PF 90. Nevidim duvod, proc by tomu melo byt u nas jinak, pokud budete spolehat jen na Gabon.

PZ

Je to celé nesmysl
Každá zájmová činnost přináší jiné požitek a také jiné finanční náklady
Příkladně:
Sběratel obrazů, Zdánlivě má jen výdaje - Ví však, že v případě potřeby jej zas může prodat dokonce i se ziskem
Zahrádkář. Vkládá jen práci a hnojiva - jeho ziskem je pak krásný pohled na zahradu a biozelenina.
Včelař, má značné pořizovací náklady na věci bez kterých to nejde - Nemůžeme chtít aby jeho jediným potěšením bylo koukání na česno
všichni koníčkáři si pak předměty své záliby směňují a tak si sbírky rozšiřují a kšeftují v okruhu svého zájmu. Žádný koníček není fakticky strátový.
Jediným ztrátovým koníčkem je hazard. Ale to již patří mezi psychické nemoci-

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 10:31:33
> ----------------------------------------
> Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj
> názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde
> tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu
> před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon
> byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří
> potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit
> svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři
> menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky
> šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu,
> aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude
> dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání
> včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo
> když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je
> prý podle včelařů strašlivě pracný...
>
>
>

"Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost. "
Já jsem to na jedné straně nikdy speciálně nesledoval. Na druhé straně jsem od října do konce roku rozebíral včelstva nijak zvlášť moc, ale za ty roky jsem jich rozebral spousty. A dozvěděl jsem se jen,že o tom nic nevím. Občas plodovaly včely i bez krmení, bez přínosu pylu a sladiny z venku, se starou matkou, za chladného počasí atd a občas i při pozdním krmení, přínosu pylu zvenku a s mladou matkou bylo včelstvo bez plodu. Byla větší statistická pravděpodobnost přítomnosti plodu ve včelstvu při pozdním krmení nebo pozdní snůšce a s mladou matkou než v opačných případech, ale nikdy to nebyla jistota. Zatímco klíckování matek jistota je.
Asi by to chtělo pořádný průzkum. Dneska by to mělo jít bez rozebírání včelstev, mniaturní kamerka, která se do plástové uličky vejde, by neměl být problém.
Co se týká podložek, u mně jsou do doby prvních mrazů málo použitelné, protože měl včely vynášejí ven nebo je odfouknuta větrem. Musel bych systém podložek provést složitější a dražší, aby jsem tomu zabránil.

>>Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
vliv.<<

Nejde os třídání gabonu jde o střídání léčiv a tady střídáme gabon s varidolem
Avšak v případě fumigací se nic nestřídá Varidol následuje po varidolu léta po sobě

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 09:43:43
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
> --------------------------------------------------
>
> No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.
>
> Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z
> počítače,
> setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů
> dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.
>
> Práce na dopoledne u počítače.
>
> No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi
> jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a
> nepodchytil.
>
> No pak by se to vyhodnotilo.
>
> -------------------------------------
>
> Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za
> posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a
> úhyny.
>
> Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické
> války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.
>
> Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se
> až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.
>
> A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin
> každý den, protože budou virozy?
> A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob
> bonbonu - neškodí tolik včelám.
> Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po
> každý rok.
> No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se
> ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez
> alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo
> jej zapalují v uličce:-)
>
> Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc
> vliv.
>
> No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale
> tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
> A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))
>
>
> Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má
> po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
> :-) :-)
> Karel
>
> Karel
>
>
>

Ad 1) Větší chovatel má vždy minimálně 2, optimálně 3 záložní řešení k
okamžitému a rychlému použití. Já jich osobně mám 4. Jde přeci o můj
chleba a ošidit nebo zanedbat něco mne stojí obrovské peníze.


Ad 2) Ano. Pořád to tvrdím a dá se to lehce dokázat. Gabony jsou před
nějakou geografickou hranicí účinné, ale jinde neúčinné. To je fakt.
Dol to také tvrdí, ale velmi potichu, protože proč ... že?


_gp_

2009/12/4 Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>:
>> Co dál se včelama bez Gabonů?
>>
>> _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!!   Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje  a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu.    To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako  moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto  (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar?  Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci?  Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
>>Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek  tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat
------------------------

Poškozená varoózou - toho jsme si vědom a proto jsme napsal - zdravá atd. včelstva.
Ale takové polodování snad nechá stopu na podložce? Když vlastně nejsou ideální podmínky, atd.
A já podložky v tomto období kontroluji, protože léčím - a nic.
Osobně si myslím, že mezi přínosem pylu v tomto období (listopad prosinec) a plodováním je minimální spojitost.
U nás taky kvete "už" řepka.

Karel

> Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a
> včely nosily oranžový pyl.
> Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například
> včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se
> mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

A jak to poznam, ze vcelstvo dlouho plodovalo bez otevreni ulu a bylo-li to na skodu ci ku prospechu? Myslim, ze se to muze ukazat v pristim lete na podlozce. A bude-li tam problem nasleduje krizek na ul. A tak porad dokola...
Nebo je to najivni jak ja? :-)
Zda se to narocnejsi ale prijde mi to jako lepsi reseni nez klickovani matek.

Musim padat, 500km ceka

T.H.

Záleží jak je ta pravděpodobnost plodování vysoká.
I bez krmení stačí nějaká rozkvetlá plocha v doletu a spousta včelstev začne plodovat prostě proto, že zpracováním donesených zásob na několik dní zvýší teplotu uvnitř včelstva. U nás hořčici na zelené hnojení spálily mrazy teprve teď nebo možná i místy ještě nespálená kvete. Chryzantémy, co mi rostou volně venku na zahradě, jsou dneska jen trochu načaté mrazem. Před pár dny, těsně před oním větrným obdobím u nás byl slunečný den a včely nosily oranžový pyl.
Kromě toho mohou plodovat včelstva i bez těchto impulzů. Například včelstva, kde část včel byla poškozena varaózou a z úlu se vytratila, se mohou pokusit pozdním plodováním si ztracené včely zase vychovat

Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu,
--------------------
Včelařím jen 25 let, ale s tím obdobím bez plodu mi to není jasné.

Za období bez plodu - tedy s velmi vysokou pravděpodobností považuji období listopad - prosinec.

Proč bych musel klíckovat, když včely sami přestávají plodovat.

Nebo má někdo nějaké poznatky, že zdravé včely v kondici a včas zakrmé plodují po druhé polovině října do Vánoc?

Karel

Za situaci kolem gabonů a léčení mohou kalkulačky v hlavách včelařů. Můj názor je takový, že neexistuje žádný jiný zájmový obor nabo činnost, kde tak vysoké procento jeho vyznavačů preferuje ekonomickou rentabilitu chovu před prostým zájmovým (a finančně ztrátovým) provozováním činnosti. Gabon byl vytvořen na nepsanou a nevyslovenou objednávku těchto včelařů, kteří potřebovali na léčení spotřebovat co nejméně času, aby stihli ošetřit svoje počty včelstev, kvůli rentabilitě navýšené na doraz. Být mezi včelaři menší procento těch s kalkulačkou, prosadily by se metody chemicky šetrnější, ale náročnější na pracnost. Třeba ono klíckování matek v říjnu, aby při fumigaci byly včely spolehlivě bez plodu, které se papírově všude dělá, reálně kvůli velké ztrátě času skoro nikde. Nebo v podletí setřepání včelstev na mezistěny a jejich jednorázové ošetření místo gabonu... Nebo když už difůzní nosič, místo gabonu plošný nátěr plodu v předjaří, který je prý podle včelařů strašlivě pracný...

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_
--------------------------------------------------

No asi by to chtělo trochu statistického výzkumu.

Vzít nazpátek všechny faktury za Gabon a třeba i vyvíječe - tedy z počítače,
setřídit to polde roků a PSČ - propojit s okresy a vyhodnotit. Do okresů dosadit počet včelstev - to josu taky známá data.

Práce na dopoledne u počítače.

No a pak to seřadit a propojit s počty úhynů z předloňska. To bude asi jediný problém, protože úhyny asi nikod pořádně nevyhodnocoval a nepodchytil.

No pak by se to vyhodnotilo.

-------------------------------------

Osobně si myslím, že nebude korelace mezi celkovou spotřebou léčiv za posledních deset let (tak daleko musí být daňová evidence o prodeji) a úhyny.

Soudím podle našeho okresu. Tady naštěstí nesedí žádní milovníci chemické války a Gabony jsme dávali co pamatuji jen 3x plošně. A úhyny v normálu.

Osobně si myslím, že když dojde k pořádnému léčení v zimě /plošně/ tak se až na vyjímečné roky udrží roztoč v limitu.

A braní léků každý rok po celý rok - někdo z vás bere od září acylpyrin každý den, protože budou virozy?
A tam osobně řadím Gabon. A acylpyrin je proti Gabonu něco na způsob bonbonu - neškodí tolik včelám.
Takže si myslím, že jeho nasazení nemlůže být dopředu z jara diktováno po každý rok.
No a pokud s eněkde každý rok dává po dobu deseti, patnácti let. Pokud se ukáže že jeho účinnost klesá - je to spíš jeho pravideklným nasazením bez alternativy než nějakým dědou co je leopí na česno, nebo za okýnko, nebo jej zapalují v uličce:-)

Gabon PA a PF jsou podobné účinné látky, takže jeho střídání nemá asi moc vliv.

No takové střídní obrok s KM - třeba MItegone nebo Nasenheidery atd. Ale tuhle cestu jsme zamítli, přeci se nebudeme opičit po zahraničí:-)
A nebo dokonce léčit podle diagnostiky napadení:-))


Takže dobře nám tak. Někdo má zmáknutou KM a někdo holt bude koukat ja má po gabonu pořád tu reinvazi od sousedů co to dělají blbě.
:-) :-)
Karel

Karel

Pak by ovšem stanoviště kde i přes
> poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá
> místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.
>
> Pepan


Spravna pripominka, viz napr. prvni bod zde: http://varroamonitoring.cz/showArticle.do?id=Prevence&key=prevention


T.H.

>>>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.<<
Nebude to jinak??
Co když ty geografické hranice platí pro rostoče. Uvědomme si, že tu není původní a proto mu některé polohy musí nutně vyhovovat méně V takových polohách by pak měli i lajdáci a výzkumníci pohodu. Pak by ovšem stanoviště kde i přes poctivé léčení dochází k úhynům bylo záhodno opustit. dobře víme, že některá místa jsou pro včely nevhodná a proč mezi ně nezařadit i tento případ.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 04.12.2009 08:52:42
> ----------------------------------------
> > Co dál se včelama bez Gabonů?
> >
> > _gp_
>
> Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi
> dochazi na slova nekterych vytecniku...
>
> A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam
> proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z
> ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten
> nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale
> to se mi zda jako moc jednoduche...
>
> Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu,
> ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije
> alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad
> dovoli nelecit a ceka na fumigaci?
>
> *******
> >Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.
>
> ******
> Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo
> jak je to?
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>
>
>

> Co dál se včelama bez Gabonů?
>
> _gp_

Trochu jsem se ted pousmal teto diskusi, prominte, neni to prdel!! Ale ono asi dochazi na slova nekterych vytecniku...

A to, ze to jeden zkurvil muze byt jen dobra vymluva, treba jako to, ze ja mam proste reinvaze, protoze jinak to neni mozne. U me se ten roztoc preci nema z ceho namnozit... Ostatni jsou bordelari, produkuji roztoce a roje a ja jsem ten nejvetsi chudak, protoze me vcely si to nosi domu. To se na me nezlobte, ale to se mi zda jako moc jednoduche...

Zajimalo by me Gusto (tedy jestli to neni extra KHcko) jak k takovemu problemu, ze najednou nema letni osetreni, pristoupi velkovcelar? Jakou pouzije alternativu pro letni osetreni, aby vcely vubec dotahl k fumigaci? Nebo si snad dovoli nelecit a ceka na fumigaci?

*******
>Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak.

******
Kopiruje tvuj prispevek tvou zkusenosti s gabonem, ci zkusenost z kraje nebo jak je to?

Diky

T.H.

>A teď pane Křapko raďte. Co dál se včelama bez Gabonů?<
-----------------------------------------------------------
Nezbývá, než léčit včelaře experimentátory. Nevíte jak?
Odpovím Vám úslovím MVDr. Dvořáka: "Se včelaři se dá domluvit jedině přez peníze". Tedy podle drezérů, pouze metodou cukru a biče. Jenomže, kdo to bude dělat??? Máte tedy pravdu, že je to vlastně neřešitelný problém.
JK

Gabony nejsou tak blbuvzdorné jak aerosol nebo fumigant s amitrazem
nebo fluvalinatem. A to je ono. Ve světě podobná používaná léčiva z
páskovými nosiči jsou natom podobně a třeba mají i účinnou látkou
amitraz. Prostě léčiva tohoto páskového - nosičového typu jsou chybou
výzkumu. Stačí si to jen přiznat, což se nikdy zpravidla tržní
kamufláže nestává. Vymyslí se sto jiných důvodů k omluvě zásadní chyby
vynálezu a čeká se na horší a horší situace. Důkazy o tomto jsou a
Dolu nezbývá nic jiného, než slavné Gabony vysadit a být dicela
dlouhou dobu bez jedné zbraně proti roztočům. A teď pane Křapko raďte.
Co dál se včelama bez Gabonů?

_gp_

p. Křapka:
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK

2009/12/4 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed  horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
>> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
>> Datum: 03.12.2009 21:55:25
>> ----------------------------------------
>>
>> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
>> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
>> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
>> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
>> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
>> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
>> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
>> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
>> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
>> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
>> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
>> -----------------------------------------------------------
>> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
>> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
>> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
>> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
>> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
>> přizůsobenými roztoči.
>> JK
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Když ty Gabony vysely, tak to je jasné. To léčivo bylo příliš tvrdé a na včely se ho dostalo málo. Kdyby aspoň ty Gabony visely, bylo by to hned lepší.
Jinak každé léčivo má svou účinnost, která nikdy není stoprocentní. I když se tedy všechno dodrží podle návodu, vždy se dá čekat, že nějaký roztoč přežije a bude se množit dál. Jinak souhlas, všelijací výzkumníci, co zkoušejí naslepo všelijaká ulehčení a vylepšení, obvykle dosáhnou jen toho, že se účinnost léčení výrazně zhorší, zatímco kontaminace zbytky léčiva zůstane stejná nebo se dokonce zvýší. O lajdácích, co na správné léčení kašlou a léčí tak, jen aby toměl důvěrník ve formuláři zapsané, ani nemluvě.

Zrovna tv tomto období jsem se setkal s něčím podobným, I když se to ve včelaři a jinde publikuje jak mají být gabony umístěny ve včelstvu tak jsem musel jít ošetřit včelstva která zbyla po smrti včelaře. Gabony tam ještě vysely vložené do prostoru po vyjmutém plástu uprostřed horního nástavku. Dokonce některé i na jednom háčku dva. Jakou to má asi účinnost ve 4 cm volném prostoru si umíte představit.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 03.12.2009 21:55:25
> ----------------------------------------
>
> >Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
> od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
> jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
> tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
> má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
> účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
> mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
> KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
> předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
> s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
> postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
> -----------------------------------------------------------
> Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se
> jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech
> i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni.
> Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový
> "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky
> přizůsobenými roztoči.
> JK
>
>
>

>Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit._gp_ <
-----------------------------------------------------------
Kdyby včelaři Gabony používali tak jak se používat mají a ne tak, jak se jim hodí s nimi experimentovat, nebo z pohodlnosti je nechat ve včelstvech i do jara, tak by účinnost Gabonů byla nepochybně na proklamované úrovni. Na vině není Gabon ale lidé, kteří jej aplikují. Stačí jeden takový "expert" a zku.ví to všem ostatním v širokém okolí svými na účinné látky přizůsobenými roztoči.
JK

Kdyby měl Gabon v období plného léta a podletí takovou účinnost jak se
od něj očekává, již dávno by roztoč byl u šípku. Ale ono to tak
jednoduše nefunguje, pochopí to každý kdo má úhyn i přesto, že gabony
tam poctivě jen naty dvě průběžné generace dělnic dává. Zkrátka Gabon
má své geografické hranice použití a vnitřní parametry v množství
účinné látky prošlé difůzí v nosiči a přesto nejede vlak. Potom můžeme
mít plodu mraky, stím i průtrže roztočů a včelstva nakonec jsou stejně
KO. Jestli jde o Gabon PA nebo PF je v podstatě jedno. Teoreticky v
předpokládané kritické situaci pomůže, ho vysadit, což prakticky zatím
s úspěchem zkouším. Jenže to má další aspekty a to je znovu o těch
postupech, protože roztoč se vždy z něčeho musí zákonitě namnožit.



_gp_

Dne 2. prosince 2009 19:50 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz> napsal(a):
> Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
> Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od:  <nasepenze/=/volny.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 02.12.2009 17:43:47
>>  ----------------------------------------
>>  Prosím pěkně,co mají společného
>>  téma "kombinace Gabonu a KM"  a  "plodující či neplodující matky"?
>>  Děkuji.
>>
>>
>>  ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
>>  Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
>>  Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
>>  Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
>>  Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>>
>>  > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
>>  > znát hodnoty základních
>>  > proměnných.
>>  >
>>  > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
>>  > dříve.(po přelomu suchého
>>  > počasí v  bouřkové, snůškusplachující období)
>>  > A také to, že staré matky
>>  > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
>>  > "falešné rojovce" a plodují a
>>  > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
>>  > podle dalšího vývoje, že
>>  > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
>>  > dělnic ve včelstvu na
>>  > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>>  >
>>  >
>>  > _gp_
>>  >
>>  > ...........
>>  > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
>>  > starých (a skutočne
>>  > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
>>  > aj keď v mojom
>>  > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
>>  > to môže byť aj inak.<
>>
>>
>>
>>  --
>>  P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
>>  http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

najdi si stránky fascinovaný včelař a otevři si odkaz Blogspot. Zde najdeš onen článek

Děkuji, lepší odpověď jsem nemohl dostat. S pozdravem J.K.

Zadal jsem adresu -a nic

Nedávno se tady jeden nešťastník ozval se svým pozorováním - pokud si pamatuji že našel teď na podzim matku v klubku včel. A dostal co proto:-))

Vzpoměl jsme si na to při čtení tohoto článku:
http://fcelar.blogspot.com/2009/12/klubko-vcel-kolem-vceli-matky.html

Karel

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/fotogalerie/2009/12/03/foto-neskutecne-odolni-asijsti-srsni-drancuji-jiho/

Na takovou lahvičku však ještě působí celá řada parkinsonyho a marfiho zákonů. Proto na to množství musíš mít však ty lahvičky 2 a použít vždy tu starší. Pak to přesné rozpočítávání ztrácí smysl

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stanislav P?cl <spacl/=/cominnet.cz>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 22:47:00
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je
> k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je
> nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.
>
>
>

Jedna lahvička Varidolu je na 50 včelstev,ale při jednom ošetření.Proto je k jedné lahvičce expedováno 50ks knotů.Ovšem při trojím ošetření jak je nařízeno veterinou je to na zhruba 16-17 včelstev.

"Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24"
Na mililitr by mělo nakapat takových cca 33 kapek. Aspoň tolik to je u vody. Potom pokud se lahvička vícekrát přenáší a přitom se převrací nebo se s ní třepe, na každý trochu delší přenos by měl vytéct nějaký čtvrt - půl militřík léčiva.
Souhlasí to tak?

Ahoj, nesledoval jsem debatu, ale zatím jsem nikdy nepoužíval KM, když byl nařízený Gabon. Takže nemaj nic moc súpolečného, než že se obvykle používají k podletnímu léčení k ochraně zimní generace včel.
Gabon se nechává v úle 24-28 dní, což odpovídá 2 generacím zavíčkovaného plodu. KM proniká víčky, měla by zabíjet roztoče i na plodu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 02.12.2009 17:43:47
> ----------------------------------------
> Prosím pěkně,co mají společného
> téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
> Děkuji.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
> Datum: 22.9.2009 - 20:32:53
>
> > Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> > znát hodnoty základních
> > proměnných.
> >
> > Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> > dříve.(po přelomu suchého
> > počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> > A také to, že staré matky
> > nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> > "falešné rojovce" a plodují a
> > plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> > podle dalšího vývoje, že
> > právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> > dělnic ve včelstvu na
> > jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
> >
> >
> > _gp_
> >
> > ...........
> > Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> > starých (a skutočne
> > nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> > aj keď v mojom
> > prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> > to môže byť aj inak.<
>
>
>
> --
> P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
> http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol
>
>
>

Netahejte nepovedeného kostlivce ze skříně prosím. To téma vlákna není vhodné.

Pokud jde o vaší otázku. Pokud včelstvo ploduje, účinnost jakéhokoliv dostupného akaricidního prostředku se výrazně snižuje. V době plodování se tyto prostředky používají pouze k útlumu napadení, tedy k záchraně včelstva, nebot není jiná možnost.

Chce-li dále někdo reagovat, prosím pěkně v novém vlákně s logickým názvem. Třeba "účinnost akaricidů při plodování".

Prosím pěkně,co mají společného
téma "kombinace Gabonu a KM" a "plodující či neplodující matky"?
Děkuji.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: kombinace Gabonu a KM
Datum: 22.9.2009 - 20:32:53

> Vysvětlení může být jednoduché, ale je potřeba
> znát hodnoty základních
> proměnných.
>
> Prozatím třeba to, že rojovka letos došla poměrně
> dříve.(po přelomu suchého
> počasí v bouřkové, snůškusplachující období)
> A také to, že staré matky
> nyní jaksi něco dohání nebo může donánět k
> "falešné rojovce" a plodují a
> plodují, ikdyž je teprve podletí. Lze očekávat
> podle dalšího vývoje, že
> právě tyto starší matky budou i přes menší početnost
> dělnic ve včelstvu na
> jaře v rojovce o něco dříve a to prostor neprostor.
>
>
> _gp_
>
> ...........
> Antoni:>Jednoducho som bol tým pomerom plodovania
> starých (a skutočne
> nultých M) prekvapený, ale ono je to zložité, pretože
> aj keď v mojom
> prípade to tak bolo, na inom mieste a u iného včelára
> to môže byť aj inak.<



--
P.S. Skvely tip na darek - POWERBALL!
http://www.sportobchod.cz/vanoce/powerbally.php#utm_source=vol

CO pořád počítáte. objednám si co potřebuji a zaplatím. U nás se objednávají lahvičky celé, Gabony kolik kusů kdo potřebuje, rovněž tak knoty. Počet je podle požadavku včelaře. Nikdo nic nepřiděluje Hlášení zimujících včelstev k ničemu není protože se zimuje spousta oddělků s rezervními matkami a to je potřeba také léčit a to nemluvím již o různých velikostech včelstev Je jen na vlastním včelaři jak svoje včelstva podělí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L?ky v ZO
> Datum: 02.12.2009 15:13:12
> ----------------------------------------
> Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
> zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
> potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
> jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
> kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
> tom na ČS pohovořit.
> ---------------------------------------------------------
> Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže.
> Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům.
> V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv.
> To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí
> zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
> Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních
> pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou
> nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření
> potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné
> ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je
> taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen
> jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.
>
>
>

Jedna lahvička by měla být dostatečná na 50 včelstev pokud se
zimuje v jednom nástavku 39 x 24 a pokud zimuješ ve dvou tak u fumigace
potřebuješ cca 2 lahvičky na 50 včelstev a u aerosolu cca 1 pro
jednonástavkové zimování a 1,5 při dvounástavkovém a to samosebou tolikrát,
kolikrát aerosolově léčíte. Tak jsou to celkem lehké počty a je nutné si o
tom na ČS pohovořit.
---------------------------------------------------------
Počty jsou to sice jednoduché, ale pohovořit o tom na ČS mnohdy nepomůže. Chce to jednotnou koncepci objednávání léčiv a jejich distribuci včelařům. V létě se požaduje od včelařů hlášení stavu včelstev pro objednání léčiv. To je v pořádku pro fumigační pásky. Co se týče Varidolu je zapotřebí zohlednit a nahlásit i počet zimujících nástavků ekvivalentu 39x24.
Příklad: Máme 50 včelstev. Potřebujeme pro jedno ošetření 50 fumigačních pásků. Budeme zimovat 1O oddělků v jednom nástavku, 25 včelstev ve dvou nástavcích a 15 včelstev ve třech nástavcích. Pro jedno ošetření potřebujeme 2x10+25x4+15x5=195 kapek. Budeme potřebovat tedy pro řádné ošetření potřebovat 2x100 t.j. dvě lahvičky Varidolu. Dosavadní situace je taková, že dostaneme sice 50 fumigačních pásků (což je v pořádku), ale jen jednu lahvičku Varidolu. To už v pořádku není.

S tím naprosto souhlasím. Letos jsem začal se včelařením a mnoho
užitečných informací získávám právě z n-vcelari.cz.
Takže velmi děkuji právě za ty "prkotiny".
Martin

2009/12/2 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> Viz n-vcelari, vcera jsem tam narazil na clanecek na toto tema.
>
> Ozilo to tam, chvalim :-)
> T.H.
> -------
> Nechvalte, přispívejte. Digitální foťák má dnes skoro každý, takže ... ...
>
> Se třeba nedivte, že nikdo nechce začít včelařit, když nemá kde nastudovat.
> Publikujeme i úplné prkotiny, protože to pro začínající nemusí být
> prkotina. Vzpomeňte na své začátky. :-)
>
> Karel
>