78674
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vaeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vdy vyplnili kolonku "téma".
V případě, e reagujete na některý ji uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle kadého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro kadý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, e budete dbát výe uvedených pokynů.)
Zběné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovějí jsou hned zde nahoře)
- Emanuel Vesely --- 15. 9. 2003
Re: cena medu (3993) (3995) (3997) (3999)
:>Při návtěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve
:>100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská
:>republika, Argentina, Česká republika" apod., ádný med pouze domácí,
:>nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo.
Bylo by zajímavé vědět v jakém poměru jsou medy namíchány.
V únoru se čínský med dováel za 17.- Kč/kg. Ná med se vyváel za 60.-. Proto nemůete od výkupců chtít vyí ceny.
:>Z toho mi vychází, e cena naeho dobrého lokálního medu by určitě
:>neměla být pod dvě stovky.
Určitě, kdyby ho za tu cenu někdo koupil.
Cenu určuje trh. Nae představy nikoho nezajímají.
:>ale taky výzva pro marketing
:>kadého z nás.
:>Pokud včelař dobře neprodá, není úspěný, nezávisle na tom, jak dobře
:>si počíná u úlů.
To uznávám, pokud někoho baví prodávat med, umí to a má na to vybavení podle předpisů.
99% procent včelařů takové vybavení nemá a nikdy mít nebude. Včelař je v prodeji závislý na tom, kdo si ho vyhlídne a jaké má kontakty, protoe u inzerování ceny medu u silnice ("ze dvora") není legální, to je vlastně prodej.
Já myslím, e kadý by měl dělat to, co umí, co mu přináí potěení, na co má čas a co druzí ocení a v rámci zákona. Obchodníci se taky musí nějak ivit. Jestlie trh nastavil cenu 130 - 150 Kč, tak včelař by měl dostat aspoń 70-80, ona ta manipulace, homogenizace, stáčení, skladování atd. taky něco stojí. Jestli včelař má dost času a chce si hrát na obchodníka, tak férově a s hygienicky schváleným vybavením. Jinak je to určitý druh parazitování na celkovém nepořádku.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 14. 9. 2003
ezmlm warning
Zdravím, tady je program ezmlm. Spravuji diskusní list vcely/=/v.or.cz.
Vracejí se mi zprávy pro vás z listu vcely. Připojuji kopii první vrácené zprávy, kterou jsem dostal.
Pokud se tato zpráva také vrátí, polu testovací zprávu. Pokud se vrátí i testovací zpráva, zruím vai adresu z listu vcely bez dalího upozornění.
Uschoval jsem si seznam zpráv z listu vcely, které se z vaí adresy vrátily.
Kopie těchto zpráv můete získat v archívu. Pro získání zprávy 12345 z archívu, polete prázdný mail na adresu <vcely-get.12345/=/v.or.cz>
Následují čísla zpráv:
3844
--- Připojuji kopii zprávy, která se mi vrátila.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Arnošt Hrdina --- 12. 9. 2003
Re: cena medu (3993) (3995) (3997)
Tak tenhle člověk mi mluví z duše :o)! Arnošt ----- Original Message ----- From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 12, 2003 6:33 PM Subject: Re: cena medu
> Při návštěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve > 100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská > republika, Argentina, Česká republika" apod., žádný med pouze domácí, > nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo. > Z toho mi vychází, že cena našeho dobrého lokálního medu by určitě > neměla být pod dvě stovky. > To je sice šílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing > každého z nás. > Pokud včelař dobře neprodá, není úspěšný, nezávisle na tom, jak dobře > si počíná u úlů. > > Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Arnošt Hrdina --- 12. 9. 2003
Re: cena medu (3993) (3995) (3997)
Myslím, že je to spíš o obchodním umění a sebevědomí. Kdo si nevěří, prodá levně. Ovšem potom dělá medvědí službu sobě i tomu produktu. Lidi jsou už takoví, že si toho co je levné neváží. Když mi někdo řekne, že se někde prodává za 50-60,-Kč, moje první myšlenka je, že to je nějaký brzy vytočený nakvyšený šunt. Nedegradujte hodnotu medu tím, že ho budete prodávat příliš lacino. Zjistil jsem, že za ten rok prodám produkci, ikdybych ho prodával za 100,- Kč.
Věřte tomu co produkujete, dělejte to co nejlíp a určitě budete mít hrdost si říct odpovídací cenu.
Arnošt
----- Original Message ----- From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 12, 2003 2:54 PM Subject: Re: cena medu
> Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na > vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To jen > co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá > cena. Myslím, že to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm > dědulům. Oni jsou rádi, že se toho zbaví za víc než dávají ve výkupu a bez > běhání. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 4000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Cerny --- 12. 9. 2003
Re: cena medu (3993) (3995) (3997)
Při návtěvě mega-super atd. marketů studuji nabízené medy. Zatím ve 100 % jsem objevil pouze produkt s označením: "Země původu Čínská republika, Argentina, Česká republika" apod., ádný med pouze domácí, nesmíchaný. Ten supermarketový bývá tak za 140,- Kč kilo. Z toho mi vychází, e cena naeho dobrého lokálního medu by určitě neměla být pod dvě stovky. To je sice ílená představa (dnes), ale taky výzva pro marketing kadého z nás. Pokud včelař dobře neprodá, není úspěný, nezávisle na tom, jak dobře si počíná u úlů.
Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Vodička --- 12. 9. 2003
Re: Pohon na medomet (3732) (3757) (3964)
Také se dá pouít vrtačka Narex s regulací otáček od nuly, přímo na hřídelku, ádný převod, uchycená do objímky staená roubem. Hlavička je na 13 mm , co je větina hřídelí koů. Vytáčí se tipováním- vypínačem nebo nastavením regulace. 1,5 sezony, ádný problém, nikdo zatím nic nehlásil. Pouití třírámkový a čtyřrámkový klasický medomet.
Vodička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 12. 9. 2003
Re: cena medu (3993) (3995)
Zajímavé by bylo uvést taky místo. V Pardubicích 80 Kč květový, na vesnicích v okolí za 70 Kč. Tmavý by měl být za 100, ale je ho málo. To jen co se inzeruje u domků. V Praze mají lidi víc peněz, tak tomu odpovídá cena. Myslím, e to je u nás pod optimální cenou, ale říkejte to těm dědulům. Oni jsou rádi, e se toho zbaví za víc ne dávají ve výkupu a bez běhání.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Votrubec --- 12. 9. 2003
Re: cena medu (3993)
Za 100Kč..A stále ho mám málo.. Pavel
----- Original Message ----- From: <alesmolcik/=/t-email.cz> To: <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 12, 2003 12:14 PM Subject: cena medu
> Pratele, za kolik a jaky med prodavate lidem. Dik Ales >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Cerny --- 11. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972) (3982)
Souhlasím s kolegy - je to drsňárna a nepouívám to jako pravidelnou metodu. Není ale třeba mít strach, včelstva to vdy velmi dobře přestála a na jaře se rozjela jako divá. Ivan
P.S. Zajímavost ke stavění/nestavění: tady http://www.honeybeeworld.com/diary/articles/fdnvsdrawn.htm je namalováno, jak se zmení výnos medu, kdy včely musí stavět z mezistěn. Pak holt mají Američani mor skoro vude...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polásek --- 11. 9. 2003
Re: Studené krmení (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972) (3982) (3984) (3987)
> Letos jsem musel po 10-ti letech pouít opět studeného krmení (hrubý
> krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve
> třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, e to způsobuje nějaká
> houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu.
> Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit
i
> s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkuenost jak proti tomu úspěně bojovat?
> Diky Honza
V prosakovacím krmítku je nad krystaly cukru voda jen trochu obohacená cukrem. To je ideální prostředí pro růst těchto hub. Vedle čistoty a pouití propolisu k desinfekci roztoku je moné pouít místo nerozputěného cukru přímo cukerný roztok nebo pouít mení flaky.
Klasické prosakovací krmítko musí včelstvo stihnout vybrat tak do tří dnů, aby se voda nad cukrem nezkazila. Pokud je v noci chladněji, tak pod 15 - 20 st. C, slabí včelstva to u nestihnou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polásek --- 11. 9. 2003
Re: nater (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3980) (3983)
Dřevo se napoutí tak, e se natře fermeí (nebo třeba lazurovacím lakem), počká se asi 15 minut a hodina a to co se nevsáklo do dřeva, se důkladně otře hadrem. Pokud se ferme neotře, utvoří se na povrchu blanka a pod ní ferme zasychá tak měsíc, nebo i déle.
Nejlepí bude blanku z fermee sekrábat pachtlí nebo něčím takovým, měkkou ferme odstranit rýovým kartáčem nebo něčím podobným a zbytek očistit hadrem namočeným v ředidle. Dřevo naputěné fermeí má schnout tuím 48 hodin před dalím nátěrem, tolik bych nechal taky pro jistotu po očitění nevsáklé fermee ředidlem.
Jako problém bych ale viděl ty místa se starým nátěrem. Píe, e teď starý nátěr drí, to ale nemusí být pravda za rok nebo dva. Mohlo by to dopadnout tak, e za ty dva roky bude nátěr na místech, kde se povedlo starou barvu sundat, perfektní a bude padat naopak na místech, kde stará barva zůstala a bude včelín natírat znovu. Take bude nejspíe lepí sundat dle moností i ten starý nátěr, který drí.
Pokud je dostupná si 230 V, je moné starou barvu obrousit, nejlépe úhlovou bruskou nebo opálit horkovzdunou pistolí ( barva změkne a dá se sekrábat), jinak pouít odstraňovač barev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K . --- 10. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3980)
Také se mi tato metoda nezamlouvá. Má smysl tam, kde není jarní snůka - takové včelstvo má v rozvoji na jaře zpodění, a také se pouívá k ozdravění včelstva od nosemy. Je to ale pracný způsob její potlačování a pro včely náročný. Jsem zastánce jiné cesty - chovat silná včelstva početně i kondičně a také geneticky odolná. S tou kondicí souvisí dlouhověkkost včel - např. včelstvo, jeho včely se v průměru doijí vyího věku při stejné pracovní intezitě, nemusí tolik plodovat, tím pádem nemusí vykonávat tolik výletů v kritické jarní době pro vodu a pyl. etří létavky, získává tak postupně náskok, včely jsou zdravějí atd. Včely s takovými vlastnostmi mají navrch v drsnějích podmínkách - vyí polohy nebo studená jara. Jsou takové včely v rámci kraňské rasy - zakarpatské (Vučko), proto jejich vlastnosti vyuívám. Poznámka: Zcela opačné tvrzení, pokud jde o souvislost dlouhověkkosti včel a zdravotního stavu včelstva, najdete ve článku Dr. Liebiga v OVP č.1/2003. str.190-193. Krátkověkkost včel je prý vlastností důleitou pro ozdravování včelstva. To je postavené na hlavu! V tomté článku jsou i dalí velmi diskutabilní tvrzení. Jejich vysvětelní by bylo na delí psaní...
K. Čermák
> Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkuenosti? Zdá se mi to > dost drastická metoda, a v naich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv > má na včely pozdní krmení. Kdy si představím, e jsou bez plodu, bez zásob > pylu a mají vystavět, zásobit se a přeít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky > nevím jak se to přesně dělá. > Kdyby to bylo dobrý, tak se to u dávno ujalo. Včely toho sice vydrí moc, > ale nic není zadarmo. > Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3988
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K . --- 10. 9. 2003
Re: Studené krmení (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972) (3982) (3984)
Předevím pouívat čistou pramenitou vodu. Samozřejmě e i mít čisté sklenice - vydesinfikovat třeba Savem (a pak dobře vypláchnout). Není-li k dispozici čistá voda nebo nemáme-li jistotu e je vpořádku, mělo by pomoci dát do kadé sklenice pár kapek propolisové tinktúry.
K. Čermák
> Letos jsem musel po 10-ti letech pouít opět studeného krmení (hrubý > krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve > třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, e to způsobuje nějaká > houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. > Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i > s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkuenost jak proti tomu úspěně bojovat? > Diky Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav Sedlák --- 10. 9. 2003
Re: Studené krmení (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972) (3982) (3984)
Přidávám do roztoku pár kousků propolisu Jarka
----- Original Message ----- From: "Jan.Jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 10, 2003 8:55 AM Subject: Studené krmení
> Letos jsem musel po 10-ti letech pouít opět studeného krmení (hrubý > krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve > třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, e to způsobuje nějaká > houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. > Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i > s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkuenost jak proti tomu úspěně bojovat? > Diky Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan.Jindra --- 10. 9. 2003
Studené krmení (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972) (3982)
Letos jsem musel po 10-ti letech pouít opět studeného krmení (hrubý krystalový cukr zalitý studenou vodou). Celkem jsem zkrmil 1,5t cukru. Ve třech případech mi cukr v láhvi zrosolovatěl. Vím, e to způsobuje nějaká houba. Stává se to jen včelstvům, která odebírají krmení velmi pomalu. Láhve nelze vymýt studenou vodou, jinak se to opakuje (nejlépe je vyhodit i s obsahem). Nemáte někdo nějakou zkuenost jak proti tomu úspěně bojovat?
Diky Honza
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3984
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 10. 9. 2003
nater (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3980)
Priatelia,
otazocka pre odbornikov na farby-laky. Obrusil som koc. voz tak ze kde stara farba drzala tak zostala. Cize miestami ciste drevo mistami stara farba.. Napustil som to lanovou fermezou. Do holeho dreva sa vpila ale do farby nie. Celkom logicke, ale: Ked to zacnem natierat sayntetickou farbou na drevo chyti, ale chyti aj na tu staru farbu natretu fermezou? Alebo to mam poutierat aby to nebolo mastne? Nebude sa to potom z tej starej farby supit?
Dakujem
Pista
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Bojanovský --- 9. 9. 2003
RE: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972)
Viz Včelařství č. 1/1990, strana 12: Ing. Titěra: Neklidné zimování ". . . Tragické konce mělo pouití některých typů krmiv na bázi invertních cukrů. Zejména, kdy kromě sklonu ke krystalizaci měla krmiva i vysoký obsah jedovatého vedlejího produktu HMF, který vzniká v cukerných roztocích při dlouhodobém zahřívání v kyselém prostředí. Také přídavek soli nebo tuku je značně kodlivý. . . ." (= citace z článku). A.Bojanovský
-----Original Message----- From: Čermák K. [mailto:beestn.zubri/=/tiscali.cz] Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM To: Vcelarska konference Subject: Re: cukor Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3980)
Sobě i blízkým včelřům jsem pomocí této metody pomohl při nedostatku souší, případně i ozdravění včelstva asi v 50 případech za posledních asi 15 roků. Je to metoda určitě násilná, ale když pak po třech -čtyřech týdnech pohlédneš do včelstva je obvykle ve velmi dobrém stavu. Ale uznávám, že je to znouzecnost. Popsal jsem ji hlavně proto, že si v konferenci ( už nevím kdo ) postěžoval, že si namnožil tolik včelstev, že pro ně nemá dostatek plástů. Letos jsem to provedl s jedním včelstvem, které bylo nosematické a určitě by zimu zejména na původních plástech nepřežilo. Takhle má téměř jistou šanci. Teď jsem mu ještě vyměnil matku a podněcuji. Jen mám obavy, aby si stihlo nanosit dostatek pylu - je sucho a moc zdrojů už nebude. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php ----- Original Message ----- From: Emanuel Vesely <eman.v/=/email.cz> To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, September 09, 2003 12:32 PM Subject: Re: cukor
> >Keď sa tu u tak často spomína to fínske zimovanie,.. > > Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkuenosti? Zdá se mi to > dost drastická metoda, a v naich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv > má na včely pozdní krmení. Kdy si představím, e jsou bez plodu, bez zásob > pylu a mají vystavět, zásobit se a přeít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky > nevím jak se to přesně dělá. > Kdyby to bylo dobrý, tak se to u dávno ujalo. Včely toho sice vydrí moc, > ale nic není zadarmo. > Eman >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974)
>Keď sa tu u tak často spomína to fínske zimovanie,..
Má tu někdo s tím finským zimováním nějaké dobré zkuenosti? Zdá se mi to dost drastická metoda, a v naich podmínkách nevhodná. Sám vím, jaký vliv má na včely pozdní krmení. Kdy si představím, e jsou bez plodu, bez zásob pylu a mají vystavět, zásobit se a přeít zdravé zimu, tak teda nevím. Taky nevím jak se to přesně dělá.
Kdyby to bylo dobrý, tak se to u dávno ujalo. Včely toho sice vydrí moc, ale nic není zadarmo.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3980
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3976) (3977)
Uz je to dost davno co jsem to cetl. Voskove zlazy produkuji u mladusek vosk bez ohledu na to zda je kde stavet ci ne. Zda ma na tvorbu vosku u mladusek vliv hlad a jaky vliv, o tom nic nevim. Voskova zlaza patri mezi zlazy s obnovitelnou funkci. Takze pri norskem-finskem zimovani (a myslim ze jsem potkal i jiny nazev) vyrabeji vosk i starsi vcely. (A taky po usazeni roje.) U starsich vcel, nedostatek glycidovych zasob urcite zpusobi, ze stavet nebudou. Libor Jarolím Stará Belá
> Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im > bez ohžadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky) > ? Mohol by si to prosím a vysvetli podrobnejsie > (nemám to nastudované)?
> > Je potřebné nechat včelstvo stavět. > > Mladuškám se tvoří voskové šupinky a nic se s tím > > nedá dělat. Pokud nemají > > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí > > včely zase uklízet. A > > vynášejí ho z úlu ven. > > Takže bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové > > plásty a nebo vosk > > vynášejí ven.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- V. Protivínský --- 9. 9. 2003
Posledni rozlouceni s J. Bohacem ve ctvrtek
Poslední rozloucení s prítelem Jindrichem Bohácem se koná ve ctvrtek 11.
zárí ve 14.30 hod. v obradní síni Krematoria v Semilech.
Vcelarum z jizní Moravy, kterí by se chteli posledního rozloucení zúcastnit,
mohu nabídnout ve svém aute volná místa. Predpokládaný odjezd z Brna bude
asi v 11 hod., návrat asi ve 20 hod. Nemáte-li do Brna a zpet dobré spojení,
muzeme se domluvit, ze vás vyzvednu i vysadím na jiném míste.
V. Protivínský
protivinsky/=/quick.cz
Tel.: 519 349 393
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974) (3976)
Ako je to s tou tvorbou vosku u včiel - tvorí sa im bez ohžadu na prísun cukru či medu (myslím biologicky) ? Mohol by si to prosím a vysvetli podrobnejie (nemám to natudované)?
Peter M.
--- Libor_Jarolím <jarolim/=/misel.cz> wrote: > Je potřebné nechat včelstvo stavět. > Mladuškám se tvoří voskové šupinky a nic se s tím > nedá dělat. Pokud nemají > kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí > včely zase uklízet. A > vynášejí ho z úlu ven. > Takže bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové > plásty a nebo vosk > vynášejí ven. > Vyber si. :-) > Libor Jarolím > Stará Bělá > > > > > Keď sa tu u tak často spomína to fínske > zimovanie, > > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v > období > > hlavnej znáky na vytiahnutie jedného rámika > (27x42)a > > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok vožných > > rámikov vôbec pridáva rámiky na stavanie v období > > hlavnej znáky (pre zdravý chod včelstva). > > Nebolo by vhodnejie necha včely vytiahnu rámiky > na > > konci leta na cukrovom roztoku a uetri med v > období > > hlavnej znáky ? > >
__________________________________ Do you Yahoo!? Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software http://sitebuilder.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor Jarolím --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973) (3974)
Je potřebné nechat včelstvo stavět. Mladuškám se tvoří voskové šupinky a nic se s tím nedá dělat. Pokud nemají kam dávat vosk, tak padá na dno úlu a pak ho musí včely zase uklízet. A vynášejí ho z úlu ven. Takže bez ohledu na spotřebu medu, buď stavějí nové plásty a nebo vosk vynášejí ven. Vyber si. :-) Libor Jarolím Stará Bělá
> Keď sa tu u tak často spomína to fínske zimovanie, > tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období > hlavnej znáky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a > či je vôbec potrebné ak má človek dostatok vožných > rámikov vôbec pridáva rámiky na stavanie v období > hlavnej znáky (pre zdravý chod včelstva). > Nebolo by vhodnejie necha včely vytiahnu rámiky na > konci leta na cukrovom roztoku a uetri med v období > hlavnej znáky ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3976
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Emanuel Vesely --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3972)
Na stránce http://www.xs4all.nl/~jtemp/H2O2.html je (prý) jednoduchá metoda testu na nepřehřátý med. Je to zaloeno na testovacích papírkách na H2 O2 (hydrogen-peroxide testtrips Nr. 10.011 ), pouívaných v potravinářství.
Nevíte někdo, kde by se to dalo koupit?
a vůbec kde by se daly sehnat lakmusové papírky, případně na test dusičnanů ve vodě.
Eman
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 9. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3973)
Keď sa tu u tak často spomína to fínske zimovanie, tak by ma zaujímalo aká je asi spotreba medu v období hlavnej znáky na vytiahnutie jedného rámika (27x42)a či je vôbec potrebné ak má človek dostatok vožných rámikov vôbec pridáva rámiky na stavanie v období hlavnej znáky (pre zdravý chod včelstva). Nebolo by vhodnejie necha včely vytiahnu rámiky na konci leta na cukrovom roztoku a uetri med v období hlavnej znáky ?
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software http://sitebuilder.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 8. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960)
Před chvílí jsem se vrátil od včel ( nedočkavě jsem kontroloval přijetí v pátek přidaných dvou matek) a pro účel doplnění informace o přípravě sirupu jsem si ji znovu osvěžil. Tak bych své včerejší doplnění textu ještě doplnil pouze tím, že u přípravy sirupu stejně musí člověk stát, občas zamíchat, pak hlídat aby to nevykypělo a nepřeteklo ( cukr umí báječně hořet ). V okamžiku, kdy sirup začne kypět vypnu plyn ( to už je sirup čirý). Měl jsem tušení, že delším ohřevem vzniká HMF stejně jako u nešetrně rozehřívaného medu a za doplnění informací děkuji. Současně přiznávám, že k podmínce čirosti sirupu nemám jiný důvod, než tradici - tak připravoval krmení pro včely můj děda i mnoho dalších včelařů. Nicméně pro účely finského zimování se mi to stále jeví jako optimální z hlediska včel i mého. Běžné krmení produkčních včelstev dělám prosakovacími víčky. Tam už ani o jiném způsobu neuvažuji. Přecejen chovám včelstva, která jsou v prostornějších úlech silnější a snáze si bez újmy poradí i s možná obtížnějším zpracováním studeného roztoku a to dokonce v době ( srpen ), kdy se na zpracování podílejí včely, které stejně do zimy nedožijí. Pouze poslední zářijovou dávku ( na zatažení ) už tradičně dávám sirupem. V té době je už u včel méně práce a beru to tak trochu jako odměnu pro včelky, takový dezert na závěr sezony s kterým si rád dám trochu víc práce já - abych ji ušetřil včelkám. Pepakala
----- Original Message ----- From: Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, September 08, 2003 8:37 PM Subject: Re: cukor
> Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen > zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra. > Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delím varu se > v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé mnoství kyselin a pokud bychom > tam jetě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V > malém mnoství HMF včelám nevadí, ale při vyích koncentracích je pro ně > jedovatý. Mimochodem - jedovatost kadé kodlivé látky je otázka její > koncentrace a přijaté (působící) dávky. > > K. Čermák > > > Článek o nevhodnosti delí dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve > > Včelařství a to v souvislosti se těpením sacharózy neboli invertováním na > > jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je > třeba > > kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou > desítku > > minut, aby roztěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní > > zásoby nebezpečné mnoství furfuralu ( doufám, e si to pamatuji dobře), > > nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky > > vyplývalo, e pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně > vaří > > třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném mnoství pro > > zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní > > výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahuuje odpařováním za > > sníeného tlaku tuím okolo 50 - 60 stupňů C. take tyto kodlivé látky > > nevznikají. > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.517 / Virová báze: 315 - datum vydání: 8.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K . --- 8. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960)
Ta látka se správně jmenuje hydroxymetylfurfural, často se uvádí jen zkratkou HMF. Článek psal předpokládám ing. Titěra. Pouhé uvedení sirupu do varu na krátko vůbec nevadí, ale při delím varu se v něm vytvoří více HMF. I v cukru je malé mnoství kyselin a pokud bychom tam jetě nějakou kyselinu přidaly, tím více HMF by při vaření vznikalo. V malém mnoství HMF včelám nevadí, ale při vyích koncentracích je pro ně jedovatý. Mimochodem - jedovatost kadé kodlivé látky je otázka její koncentrace a přijaté (působící) dávky.
K. Čermák
> Článek o nevhodnosti delí dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve > Včelařství a to v souvislosti se těpením sacharózy neboli invertováním na > jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je třeba > kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou desítku > minut, aby roztěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní > zásoby nebezpečné mnoství furfuralu ( doufám, e si to pamatuji dobře), > nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky > vyplývalo, e pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně vaří > třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném mnoství pro > zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní > výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahuuje odpařováním za > sníeného tlaku tuím okolo 50 - 60 stupňů C. take tyto kodlivé látky > nevznikají.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Milan Antalik --- 8. 9. 2003
Re: Re[3]: vceli vosk jako naterova hmota (3965)
> Konečně nejsem s tím acetonem sám ... > vyzkouel jsem vechny dostupná rozpoutědla a > aceton to vyhrál i u mě právě pro svou > dostupnost, rozpoutění a relativní nekodnost > i kdy vichni tvrdili,e jedině líh ... (na > tinkturu ho chápu )
Pozor, rada rozpoutět vosk v lihu - to je dosti rozířený omyl. Vosk se v lihu nerozpoutí.
J. P. Baudi ------- V mudrych knihach pisu ze za tepla. Skusal som to s denaturakom a nie je to ktovieco.
ANmi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 8. 9. 2003
Antwort: Re: cukor
na jar je to vhodne podnecovanie, lebo vcely lietaju len do 1 km. Teraz v lete by si takto prikrmoval vsetky vcely v okruhu 5 km / to by asi nebolo velmi rentabilne /
Matej
Pete Mal <cscipion/=/yah An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> oo.com> Kopie: Thema: Re: cukor 09/08/2003 02:46 PM Bitte antworten an "Vcelarska konference"
MĂĄte niekto skĂşsenosti s podnecovanĂm cukrovĂ˝m roztokom zo stanoviĹĄď˘a mimo úžov - t.j. ako keby z napĂĄjadla na vodu - èiĹže umiestniď˘ niekde pred Ăşle 4 l fžaĹĄe s roztokom (na jar, prĂp. v neskorom lete keĂŻ nie je znĂĄĹĄka) - dala by sa tak znĂĹžiď˘ prĂĄcnosď˘, len èi by sa vèely vežmi nebili.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software http://sitebuilder.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3970
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Janura Stefan --- 8. 9. 2003
RE: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960) (3968)
Je to super na rabovku. Skusil som to z jednym ramikom pred ul a prisli ma zalovat ze sa roja vcely. A bolo to uz vecer.
Pista
----- Original Message ----- From: Pete Mal <cscipion/=/yahoo.com> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Monday, September 08, 2003 2:46 PM Subject: Re: cukor
> > Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým > roztokom zo stanovisa mimo úžov - t.j. ako keby z > napájadla na vodu - čize umiestni niekde pred úle 4 l > fžase s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď > nie je znáska) - dala by sa tak znízi prácnos, len > či by sa včely vežmi nebili. > > Peter M. > > __________________________________ > Do you Yahoo!? > Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software > http://sitebuilder.yahoo.com >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pete Mal --- 8. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956) (3960)
Máte niekto skúsenosti s podnecovaním cukrovým roztokom zo stanovia mimo úžov - t.j. ako keby z napájadla na vodu - čie umiestni niekde pred úle 4 l fžae s roztokom (na jar, príp. v neskorom lete keď nie je znáka) - dala by sa tak zníi prácnos, len či by sa včely vežmi nebili.
Peter M.
__________________________________ Do you Yahoo!? Yahoo! SiteBuilder - Free, easy-to-use web site design software http://sitebuilder.yahoo.com
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Baudis Jan P. --- 8. 9. 2003
Re[3]: vceli vosk jako naterova hmota (3965)
> Konečně nejsem s tím acetonem sám ... > vyzkouel jsem vechny dostupná rozpoutědla a > aceton to vyhrál i u mě právě pro svou > dostupnost, rozpoutění a relativní nekodnost > i kdy vichni tvrdili,e jedině líh ... (na > tinkturu ho chápu )
Pozor, rada rozpoutět vosk v lihu - to je dosti rozířený omyl. Vosk se v lihu nerozpoutí.
J. P. Baudi
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 8. 9. 2003
Re: RE: vceli vosk jako naterova hmota
Konečně nejsem s tím acetonem sám ... vyzkouel jsem vechny dostupná rozpoutědla a aceton to vyhrál i u mě právě pro svou dostupnost, rozpoutění a relativní nekodnost i kdy vichni tvrdili,e jedině líh ... (na tinkturu ho chápu ) já jako základ nepouívám vosk ale při údrbě nástavků to co "vykrábu" - odhadem 60% propolis a 20% vosk a zbytek nečistoty čo mi nevadí - nasypu to to acetonu a teprve po rozputění cedím. jednou jsem neměl nic jiného po ruce a tak jsem tím natřel i mírně rezavé elezo ( zahradní nářadí ) ... uvidíme
Hezký den
Nezbeda Martin (alias nezmar)
----- Původní zpráva ----- Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz> Datum: pondělí, 8. září 2003 v 11:46 dop. Předmět: RE: vceli vosk jako naterova hmota
> Pokud by to bylo moné, prosím o zaslání > článku na tohle téma buď pro > Včelařství (placen honorář), nebo pro > internetovou stránku ČSV (mohu > pouze poděkovat). > > S pozdravem > > Lněnička - ČSV > > > -----Original Message----- > > From: Jan.Jindra [jan.jindra/=/centrum.cz] > > Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:01 AM > > To: Včelařský mailing list > > Subject: Re: vceli vosk jako naterova hmota > > > > > > Od letoního roku vyrábím nástavky ze > slepené vlnité papírové > > lepenky. Pro impregnaci pouívám včelí > vosk (zlomky z > > mezistěn) rozputěný v acetonu. > Rozpoutění probíhá dost > > pomalu, musí se často míchat, ale vznikne > hustá kejda, která > > se velmi dobře roztírá a rychle zaschne. > Aceton není u druhý > > den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu, > který je navíc pro > > včely toxický. Honza > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 8. 9. 2003
RE: Pohon na medomet (3732) (3757)
Prosím o podrobný popis a případný plánek pro časopis, případně internetovou stránku ČSV.
S pozdavem
Lněnička - ČSV
> -----Original Message----- > From: v.zemanek [mailto:v.zemanek/=/post.cz] > Sent: Monday, August 25, 2003 11:32 AM > To: Včelařský mailing list > Subject: Pohon na medomet (3732) > > > Není nutné hledat nic sloitého. V bazaru s pouitou PC > techikou jsem zakoupil za 50,- kč pouitý motůrek na 24V 70W. > K tomuto motůrku jsem zhotovil pulsní regulaci a dodal (opět > bazarový) trafo na 24V. Motorek jsem připevnil přímo na osu > 3-rámkového medometu. Dnes tento pohon má zasebou ji druhou > sezónu - bez jakých koliv prolémů. V případě zájmu mono > zaslání fota. Více zodpovím na v.zemanek/=/post.cz. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- ČSV - Odborné oddělení --- 8. 9. 2003
RE: vceli vosk jako naterova hmota (2768) (3769) (3777)
Pokud by to bylo moné, prosím o zaslání článku na tohle téma buď pro Včelařství (placen honorář), nebo pro internetovou stránku ČSV (mohu pouze poděkovat).
S pozdravem
Lněnička - ČSV
> -----Original Message----- > From: Jan.Jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz] > Sent: Wednesday, August 27, 2003 9:01 AM > To: Včelařský mailing list > Subject: Re: vceli vosk jako naterova hmota > > > Od letoního roku vyrábím nástavky ze slepené vlnité papírové > lepenky. Pro impregnaci pouívám včelí vosk (zlomky z > mezistěn) rozputěný v acetonu. Rozpoutění probíhá dost > pomalu, musí se často míchat, ale vznikne hustá kejda, která > se velmi dobře roztírá a rychle zaschne. Aceton není u druhý > den z nátěru cítit na rozdíl od benzínu, který je navíc pro > včely toxický. Honza >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3963
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- --- 8. 9. 2003
Re: cukor - petrrzel - OT
Ahoj tohle je včelařská konference, ale budi perel má problémy s klíčivostí - lépe řečeno se zaloením porostu. Potřebu stratifikace ( přeléhání - odbourání inhibitorů klíčivosti ) nemá. Z tohoto důvodu holanďané osivo upravují - uměle zvyují vlhkost semene a na hranici kdy by osivo začalo klíčit. lidově se tomu říká nepřesně "předklíčené osivo". Pak je semeno "nastartované" a nehrozí tolik během zahládání porostu, e se zhorí podmínky klíčení. Takové osivo má ivotnost výrazně kratí. Skladovat osivo petrele v ádném případě nedoporučuju ( i osiváři mají větinou starí zásoby ), riskujete e budete mrhat prací a prostředky. Důkeité je jak sejete - hloubka, teplota a vlhkost ( u petrele 10x ) v ideální dny je teplo, ale ne slunečno - nepřeschne to. Nezabíhejme do jiných témat - mě pak případné nepřesnosti "nedají spát" :-)
Nezbeda Martin (alias nezmar)
----- Původní zpráva ----- Od: Pavel Prchal <prchal/=/dup.cz> Datum: pondělí, 8. září 2003 v 6:31 dop. Předmět: Re: cukor - petrrzel - OT
> Mensik Josef napsal(a): > > > Nezdá se vám, e jste s těch záručních > lhůt troch zpitomělí Ná zákon > > nedovoluje prodávat výrobky starí dvou > let, je to jeden z nesmyslných > > zákonů vzniklých lidovou tvořivostí naich > poslanců který nerespektuje ani > > biologické vlastnosti produktu Za vechny > uvedu příkladně klíčivost > > petrele. Udruje klíčivost 5 let, ale > nejhorí je v prvním a druhém roce: a > > Do pytle, a ja porad myslel ze je to stary > semeno, ze mi to neklici. > Uz jsem doma, a vyresim to lehce, koupim > pytlik a necham ho rok lezet. > Bestie zatracena, takhle si zahrava s > chudakem zahradkarem :-)) > > Ale tohle je pro me novinka, o okurkach > treba je to obecne zname, toto > asi ne. > > Zdravi PP. > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3962
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Prchal --- 8. 9. 2003
Re: cukor - petrrzel - OT (3922) (3954)
Mensik Josef napsal(a):
> Nezdá se vám, e jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Ná zákon > nedovoluje prodávat výrobky starí dvou let, je to jeden z nesmyslných > zákonů vzniklých lidovou tvořivostí naich poslanců který nerespektuje ani > biologické vlastnosti produktu Za vechny uvedu příkladně klíčivost > petrele. Udruje klíčivost 5 let, ale nejhorí je v prvním a druhém roce: a
Do pytle, a ja porad myslel ze je to stary semeno, ze mi to neklici. Uz jsem doma, a vyresim to lehce, koupim pytlik a necham ho rok lezet. Bestie zatracena, takhle si zahrava s chudakem zahradkarem :-))
Ale tohle je pro me novinka, o okurkach treba je to obecne zname, toto asi ne.
Zdravi PP.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polásek --- 8. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949) (3956)
>Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil:
>sirup ( svařený cukr s vodou ) se pouívá ve včelařství nejméně 100 let a
>nikde jsem v literatuře nenael ádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy
>cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací )
>Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti:
>1.sirup je včelami odebírán ze vech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to
>je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů
>včelstva přímo zahltit )
>2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení
>nezjioval - vycházím z běně dostupné včelařské literatury )
>3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvaení neodebraného krmení
>včelařím víkendově a ne vdy se mi podaří správně spočítat potřebné
>mnoství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu
>včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné d
dávky, kdy se bez
Článek o nevhodnosti delí dobu vařeného cukru byl asi před cca 10 lety ve Včelařství a to v souvislosti se těpením sacharózy neboli invertováním na jednoduché cukry pomocí okyselení silné anorganické kyseliny, jako je třeba kyselina sírová, kdy se po okyselení měl roztok cukru vařit nějakou desítku minut, aby roztěpení proběhlo. Za těchto podmínek mělo vznikat pro zimní zásoby nebezpečné mnoství furfuralu ( doufám, e si to pamatuji dobře), nehledě na zbytky po neutralizaci kyseliny. Z tohoto článku ale taky vyplývalo, e pokud se cukr rozpustí v vařící vodě a nadále intenzívně vaří třeba půl hodiny, tak tam furfural vzniká taky v nebezpečném mnoství pro zimní zásoby. Ten článek napsal někdo z VÚVČ v Dole. Co se týká vlastní výroby cukru v cukrovaru, tak se tam cukr zahuuje odpařováním za sníeného tlaku tuím okolo 50 - 60 stupňů C. take tyto kodlivé látky nevznikají.
CD se starými ročníky Včelařství není k dispozici, ale kdo má doma ve skříni Včelařství od roku 90, zkuste tam ten článek najít, je moné, e si to pamatuji nepřesně.
Jinak krmit mačem lze tak do poloviny srpna, krmit prosakovacím krmítkem s cukrem ve flace od okurek do doby, pokud teplota v noci neklesne pod cca 15 st. C, tak do poloviny září a krmit roztokem lze ve vhodném krmítku do doby, pokud teplota ve dne neklesne pod cca 15 st. C, to je tak do poloviny a konce října.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Nezbeda Martin ( alias NezMar ) --- 7. 9. 2003
Re: cukor (3922)
Ahoj Zákon aplikuje dva roky na průmyslové zboí - co potraviny nejsou ... a s tou petrelí dost neastný příklad - tak to není cukr se v podstatě nekazí - ale pro běného zákazníka můe ztratit na kvalitě - vlhnout - vytvořit hrudky - co nám můe být v podstatě jedno hlavně aby neměl příměs minerálů ( při výrobě se pouívá vápno ) a to se časem nemění Martin
----- Original Message ----- From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Sunday, September 07, 2003 4:51 PM Subject: Re: cukor
> Nezdá se vám, e jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Ná zákon > nedovoluje prodávat výrobky starí dvou let, je to jeden z nesmyslných > zákonů vzniklých lidovou tvořivostí naich poslanců který nerespektuje ani > biologické vlastnosti produktu Za vechny uvedu příkladně klíčivost > petrele. Udruje klíčivost 5 let, ale nejhorí je v prvním a druhém roce: a > teď babo raď co s tím má udolat semenář. A to platí i pro včelaře kteří > vědí, e med vydrí mnohonásobně déle a je to vlastně jen roztok cukrů > > Pepan > > ----- Original Message ----- > From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> > Sent: Friday, September 05, 2003 10:41 AM > Subject: cukor > > > Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003 > Vyberám z článku: > Hypermarkety TESCO lákali ete pred pár dňami na nákup lacného > kratálového cukru. Museli ho stiahnu- cukor bol starý a menej kvalitný. > Jeho pôvod nie je zatiaž jasný. Objavili sa podozrenia, e ide o staré > zásoby Správy tátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto > zarobi. > Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako slovenský > výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu > dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn urany. iadna z firiem sa k > pôvodu cukru včera jevyjadrila. > V závere článku je veta: Podža odborníkov cukor nie je zdraviu > kodlivý, kto ho kúpil, ho teda môe spotrebova. > Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaž je cukor > uloený v suchu, kožko ročný cukor je moné poui ako zimné zásoby pre > včelstvá? > > > > >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.512 / Virová báze: 309 - datum vydání: 19.8.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 7. 9. 2003
Re: Cinsky med (3943) (3944)
> 1) Detekční metody jsou čím dál dokonalejí. Obsah chloramfenikolu v > medu byl děsně nízký: aby do sebe člověk dostal tolik antibiotika, co > je v jedné normální pilulce, musel by sníst několik tun medu. Asi se
No já myslím, že to je jako se zbytkovým množstvím veterinárních léčiv ve vosku. roztoči se malými dávkami vyselektují tak, že se pak množí ti, kterým malé dávky neublíží. A stejné to bude se získáním rezistence některých nemocí lidí, které by se jinak úspěšně tím chloramfenikolem léčily.
> spí moc hodilo něco najít jako důvod, proč dovoz zakázat.
To je pravda. Vždy existuje kladný a záporný pól, dvě strany jedné mince, bez světla není stín atd. Každá zájmová skupina usiluje o prosazení svých zájmů.
> Jsem zvědavý na pokračování u nás.
i já, ale teď je to tak, zítra to může být jinak, je to neustálý boj. Globálně jde však o hledání rovnováhy. Různé excesy jsou nejsilnějšími motivacemi - když už chybí rozum - jak byla krásná doba renesance ( možná ). Pepakala
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3958
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 7. 9. 2003
Re: časopis Včelařství - jiný pohled (3824) (3837) (3850) (3859) (3925)
Ze všech členů naší vesnické ZO mám internet jen já ( zatím a bohužel). V zaměstnání je nemyslitelné ( pro mé šéfy i pro mne ), abych se by' jen malou část pracovní doby zabýval něčím jiným, než firměprospěšnou činností ( kromě povinné přestávky). Ani bych o to nestál se rozptylovat. A víkendy trávím na chalupě a u včel, kde internet nemám. Takže na internet jen od neděle do čtvrtka a to pouze večer, přes modem. Tento způsob účasti v internetovém dění mi však vyhovuje a soudě podle časových údajů u jednotlivých příspěvků několika dalších účastníků mám pocit, že nejsem sám. Už jsem se několikrát setkal se včelaři, kteří mají internet a vůbec nevěděli, že nějaká včelařská konference existuje. I pro mne bylo zpočátku mého internetování obtížné se po něčem včelařském dopátrat. Propagace mi v tomto případě chyběla. Takže jsem rád, že mohu všem včelařícím internetovým přátelům přát hezký večer. pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message ----- From: Mensik Josef <josef.mensik/=/seznam.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Thursday, September 04, 2003 6:52 PM Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled
> Já to sleduji také doma jeliko jsem ivalidní důchodce. Je u naás celkem pět > včelařů a intenet mám je já, a ti co posílají příspěvky ho mají asi jen v > zaměstnání. jinak by zde byl největí provoz o víkendu. > > Pepan >
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3957
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jkala --- 7. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949)
Přeji vem hezký večer babího léta. Jako autor článku o finském zimování si k tématu dovolím doplnil: sirup ( svařený cukr s vodou ) se pouívá ve včelařství nejméně 100 let a nikde jsem v literatuře nenael ádnou zmínku o nevhodnosti takové úpravy cukru. ( Pokud existuje, prosím o odkaz na získání potřebných informací ) Pro volbu sirupu mne vedly tyto okolnosti: 1.sirup je včelami odebírán ze vech mně známých úprav krmiva nejlépe ( to je výhodné zejména u finského zimování, kdy je třeba přísunem glycidů včelstva přímo zahltit ) 2.minimální opotřebení včel při zpracování zásob ( sám jsem míru opotřebení nezjioval - vycházím z běně dostupné včelařské literatury ) 3.je minimalizováno, nebo oddáleno nebezpečí zkvaení neodebraného krmení včelařím víkendově a ne vdy se mi podaří správně spočítat potřebné mnoství krmiva - tak dám raději víc a přebytek zkrmím vedle a stavějícímu včelstvu dám sirup nový - to se týká hlavně závěrečné dávky, kdy se bez rozebrání včelstva nedá odhadnout, kolik jetě potřebují )
Před několika roky se mi jako logicky nejlepí krmivo jevil zkrystalizovaný květový med. Nasadil jsem ho včelám vdy 2 sklenice ( 10kg) a radoval se, jak krásně stavějí, nic nekvasilo, domníval jsem se, e v medu jim dodávám ve potřebné pro stavbu při nejmením opotřebení.....). Jene včelstva na jaře opět jevila známky nosemy. Nejhorí to bylo při zkrmení starích zásob pastovaného medu. Při krmení sirupem k reinvazi nosemy nedocházelo.
pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/index.php
----- Original Message ----- From: Michal Seničan <Senican/=/seznam.cz> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 05, 2003 12:58 PM Subject: RE: cukor
================= Puvodni správa ================= Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz> Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Kópia (Cc): Predmet (Subject): RE: cukor Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45 ==================================================
Som podobného názoru a na neblahú skúsenos s cukrom, ktorý bol určený len pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo ltý. V tedy môjmu priatežovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema. Ostatným včelstvám na vzdialenejom stanoviti dával originál balenie Trebiov a nič sa nedialo. Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píe, e včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod varu a roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a fyziologické zmeny. Ja pouívam vodu vrelú tak 60-70 stupňov. Môe sa pri rozpúaní cukru poui extrém, myslým vari roztok?
____________________________________________________________ Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.514 / Virová báze: 312 - datum vydání: 28.8.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3956
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mensik Josef --- 7. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949)
A proč ne vdy cuckr se získává odpařováním vody ze saturováných cukerných áv odpařováním vody při teplotách nad 100 stupňů Celsia Získá se tak tmavě lutý surový cukr (který je pro včely těko stravitelný) a tento se pak ve spilkách proíráním čistí a získé se tak čírý produkt. Ale tohle jste se ji učil na základní kole, jen si vzpomenout.
Pepan
----- Original Message ----- From: "Michal Seničan" <Senican/=/seznam.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 05, 2003 12:58 PM Subject: RE: cukor
================= Puvodni správa ================= Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz> Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Kópia (Cc): Predmet (Subject): RE: cukor Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45 ==================================================
Som podobného názoru a na neblahú skúsenos s cukrom, ktorý bol určený len pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo ltý. V tedy môjmu priatežovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema. Ostatným včelstvám na vzdialenejom stanoviti dával originál balenie Trebiov a nič sa nedialo. Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píe, e včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod varu a roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a fyziologické zmeny. Ja pouívam vodu vrelú tak 60-70 stupňov. Môe sa pri rozpúaní cukru poui extrém, myslým vari roztok?
____________________________________________________________ Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3955
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mensik Josef --- 7. 9. 2003
Re: cukor (3922)
Nezdá se vám, e jste s těch záručních lhůt troch zpitomělí Ná zákon nedovoluje prodávat výrobky starí dvou let, je to jeden z nesmyslných zákonů vzniklých lidovou tvořivostí naich poslanců který nerespektuje ani biologické vlastnosti produktu Za vechny uvedu příkladně klíčivost petrele. Udruje klíčivost 5 let, ale nejhorí je v prvním a druhém roce: a teď babo raď co s tím má udolat semenář. A to platí i pro včelaře kteří vědí, e med vydrí mnohonásobně déle a je to vlastně jen roztok cukrů
Pepan
----- Original Message ----- From: "Gabriel Kominek" <kominek/=/ives.vs.sk> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Friday, September 05, 2003 10:41 AM Subject: cukor
Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003 Vyberám z článku: Hypermarkety TESCO lákali ete pred pár dňami na nákup lacného kratálového cukru. Museli ho stiahnu- cukor bol starý a menej kvalitný. Jeho pôvod nie je zatiaž jasný. Objavili sa podozrenia, e ide o staré zásoby Správy tátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto zarobi. Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako slovenský výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn urany. iadna z firiem sa k pôvodu cukru včera jevyjadrila. V závere článku je veta: Podža odborníkov cukor nie je zdraviu kodlivý, kto ho kúpil, ho teda môe spotrebova. Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaž je cukor uloený v suchu, kožko ročný cukor je moné poui ako zimné zásoby pre včelstvá?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3954
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Mensik Josef --- 7. 9. 2003
Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled (3824) (3837) (3850) (3859) (3925)
Já to sleduji také doma jeliko jsem ivalidní důchodce. Je u naás celkem pět včelařů a intenet mám je já, a ti co posílají příspěvky ho mají asi jen v zaměstnání. jinak by zde byl největí provoz o víkendu.
Pepan
----- Original Message ----- From: "J.Hork?" <hitzer.db/=/worldonline.cz> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Wednesday, September 03, 2003 9:36 PM Subject: Re: ?asopis V?ela?stv? - jin? pohled
> Dovoluji si oponovat,kdy to bude dobrý časopis cestu si najde.Internet je > krásná věc ,ale kolik lidí nebo přesněji včelařů ho má.Větina příspěvků je > dodána během týdne v sobotu a neděli se téměř nic neděje,proč asi?Víte > někdo kolik organizací má výplatu dotací dělánu pomocí počítače zamyslete > se nad tím. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3952
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polásek --- 5. 9. 2003
Re: cukor (3922) (3945) (3947) (3949)
>Som podobného názoru a na neblahú skúsenos s cukrom, ktorý bol určený len
>pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo ltý. V tedy môjmu
>priatežovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema.
Byl to nejspíe takzvaný afinovaný cukr, to je cukr, u kterého vynechali poslední operace čitění. Je obvykle o něco levnějí ne bílý rafinovaný cukr. Obsahuje příměsi, které jsou pro včely nestravitelné, take krmení takovým cukremna zimu má zhruba stejný vliv jako zimování na medovicovém medu. Pokud se včely mohly v zimě co měsíc, dva měsíce proletět a vypráit, nic se nedělo, pokud ne, přeplnily si výkalové váčky a padly. Jinak některé are toho afinovaného cukru měly docela příjemnou chu a vůni, úplně stejnou jako takzvaný přírodní nebo třtinový cukr, co se prodává v prodejnách zdravé výivy tak 1,5 krát dráe ne bílý rafinovaný cukr. U nás se afinovaný cukr svého času prodával v podnicích takzvaného Zemědělského zásobování v pytlech po 50 kg.
Jinak vařením cukerného roztoku vzniká látka, tuím se jmenuje furfural, která je v zimních zásobách pro včely jedovatá. Ale zřejmě vzniká v malém mnoství, pravděpodobně by se musel vekerý cukerný roztok pro krmení vařit intenzívně delí dobu, aby výsledná koncentrace furfuralu byla v zásobách nebezpečná pro včely. Je to stejná látka, která vzniká v medu, kdy se rozpoutí na moc vysokou teplotu, nebo kdy se med dlouho skladuje při teplotě nad 20 stupňů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3951
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Bc. Marek Medve --- 5. 9. 2003
RE: cukor (3922) (3945) (3947) (3949)
To mohl být jetě i nerafinovaný cukr, třtinový se dříve pouíval normálně. Myslím si, e to zahřátí neovlivní chemicky výrazným sloením roztok, to by se musel vyloeně vařit urč. dobu, a by z cukru začal vznikat karamel - začala by se hroutit krystalická podoba molekul atd. Pokud se vak myslí zalití vařicí vodou, tak v okamiku ukončení dodávání tepla vody okamitě klesá její teplota a výrazně se sniuje. Tuím, e dokáe se sníit na nějakých 80°C, při kontaktu s chladnějím okolím určitě jetě méně. Jinak fyziologicky to u tohoto nelze ovlivnit, protoe to není ivý organismus. :-)
Snad takto moje vzpomínky na chemii a fyziku :o)
Marek M.
-----Original Message----- From: Michal Seničan [mailto:Senican/=/seznam.cz] Sent: Friday, September 05, 2003 12:59 PM To: Vcelarska konference Subject: RE: cukor
================= Puvodni správa ================= Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz> Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Kópia (Cc): Predmet (Subject): RE: cukor Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45 ==================================================
Som podobného názoru a na neblahú skúsenos s cukrom, ktorý bol určený len pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo ltý. V tedy môjmu priatežovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema. Ostatným včelstvám na vzdialenejom stanoviti dával originál balenie Trebiov a nič sa nedialo. Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píe, e včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod varu a roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a fyziologické zmeny. Ja pouívam vodu vrelú tak 60-70 stupňov. Môe sa pri rozpúaní cukru poui extrém, myslým vari roztok?
____________________________________________________________ Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz --- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3950
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Seničan --- 5. 9. 2003
RE: cukor (3922) (3945) (3947)
================= Puvodni správa ================= Od (From): "Ing. Bc. Marek Medve" <medve/=/hornik.cz> Komu (To): "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Kópia (Cc): Predmet (Subject): RE: cukor Dátum (Date): 5. 9. 2003 11:45 ==================================================
Som podobného názoru a na neblahú skúsenos s cukrom, ktorý bol určený len pre včelárov. Bol to zrejme trstinový cukor tmavo ltý. V tedy môjmu priatežovi padlo 6 včelstiev. Ule boli pokálané zrejme Nozema. Ostatným včelstvám na vzdialenejom stanoviti dával originál balenie Trebiov a nič sa nedialo. Mám prosím dotaz: Vo včelárskych novinách, Fínske zimovanie sa píe, e včely na medzistienkach krmime sirupom , ktorý pred tým zahrejeme na bod varu a roztok zpriehladnie. Veď tam prebiehajú rozne chemické a fyziologické zmeny. Ja pouívam vodu vrelú tak 60-70 stupňov. Môe sa pri rozpúaní cukru poui extrém, myslým vari roztok?
____________________________________________________________ Kam do kina ci divadla? http://kultura.seznam.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3949
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ivan Cerny --- 5. 9. 2003
Re: Cinsky med (3943) (3944)
OV> Je s podivem jak pozde se cesky urady probudily. V americe existuje OV> tenhle zakaz (z tohodle duvodu) uz dva roky. V EU - rok.
Americké pokračování:
1) Detekční metody jsou čím dál dokonalejí. Obsah chloramfenikolu v medu byl děsně nízký: aby do sebe člověk dostal tolik antibiotika, co je v jedné normální pilulce, musel by sníst několik tun medu. Asi se spí moc hodilo něco najít jako důvod, proč dovoz zakázat.
2) Na trhu byl náhle výpadek levného medu, ceny ly nahoru, místní včelaři jásali.
3) Po roce se ukázalo, e to mnoství medu, které předtím chodilo z Číny, se dovezlo z jiných zemí (či nespí PŘES jiné země). Vede Vietnam, který zvýil export medu do USA o několik tisíc procent a podle počtu úlů ve Vietnamu by výnos na jeden úl musel najednou být asi 600 kg (tak nějak si to pamatuji, přesná čísla na BEE-L nebo USDA - min. zemědělství USA).
Jsem zvědavý na pokračování u nás. Zdraví Ivan
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3948
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Ing. Bc. Marek Medve --- 5. 9. 2003
RE: cukor (3922) (3945)
Myslím si, e doba pouitelnosti u cukru je delí, mělo by to snad být uvedeno na obalu. Po tomto datu se výrobce a dodavatel nezaručuje za kvalitu a zdrav. nezávadnost, ale pokud je skladovaný jako dneska ji v igelitových pytlech uvnitř silonového a není otevřen, tak nehrozí si myslím problémy při jeho spotřebě pro zimní krmení. Samozřejmě se dovnitř můe něco dostat (bakterie, mikroby či vlhkost a následně nějaké ty kvasinky), ale pokud to člověk skladuje v suchu, tak by nemělo hrozit nebezpečí. Kdy to převedu i na včelky, rádi pijí pinavou vodu, které by se člověk ani netknul. :-) Přesnou dobu nevím, ale podle etikety na kostkovém cukru vydrí klidně tři roky, moná i víc!!!
Marek M.
-----Original Message----- From: Gabriel Kominek [mailto:kominek/=/ives.vs.sk] Sent: Friday, September 05, 2003 10:41 AM To: Vcelarska konference Subject: cukor
Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003 Vyberám z článku: Hypermarkety TESCO lákali ete pred pár dňami na nákup lacného kratálového cukru. Museli ho stiahnu- cukor bol starý a menej kvalitný. Jeho pôvod nie je zatiaž jasný. Objavili sa podozrenia, e ide o staré zásoby Správy tátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto zarobi. Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako slovenský výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn urany. iadna z firiem sa k pôvodu cukru včera jevyjadrila. V závere článku je veta: Podža odborníkov cukor nie je zdraviu kodlivý, kto ho kúpil, ho teda môe spotrebova. Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaž je cukor uloený v suchu, kožko ročný cukor je moné poui ako zimné zásoby pre včelstvá?
--- Příchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
--- Odchozí zpráva neobsahuje viry. Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz). Verze: 6.0.515 / Virová báze: 313 - datum vydání: 1.9.2003
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3947
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gabriel Kominek --- 5. 9. 2003
cukor (3922)
Jen tak pro zajímavostDenník SME 5.9.2003 Vyberám z článku: Hypermarkety TESCO lákali ete pred pár dňami na nákup lacného kratálového cukru. Museli ho stiahnu- cukor bol starý a menej kvalitný. Jeho pôvod nie je zatiaž jasný. Objavili sa podozrenia, e ide o staré zásoby Správy tátnych hmotných rezerv a na ich predaji mohol niekto zarobi. Na podozrivý cukor upozornili cukrovarníci. Je označený ako slovenský výrobok, ale ani jeden z cukrovarov ho nedistribuoval na domáci trh. Tescu dodala cukor firma Super Pek, balil ho Mlyn urany. iadna z firiem sa k pôvodu cukru včera jevyjadrila. V závere článku je veta: Podža odborníkov cukor nie je zdraviu kodlivý, kto ho kúpil, ho teda môe spotrebova. Na základe uvedeho sa natíska otázka ? Pokiaž je cukor uloený v suchu, kožko ročný cukor je moné poui ako zimné zásoby pre včelstvá?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 3945
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci ji 78674 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 3945 do č. 4005)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starích příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, e nejstarí
jsou nahoře a novějí dole). Ve frontě příspěvků je monost se pohybovat příslunými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarí", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimi konference začíná, a pak klikejte na "novějí",
čím se Vám vdy zobrazí várka novějích 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starí) a postupovat směrem dolu (kde jsou novějí).
Nejnovějí - Novějí - Starí - Nejstarí
Klikněte sem pro nápovědu