78251

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 12. 2009
Re: Dotazy zvidaveho zacatecnika. (39392) (39424) (39425) (39474) (39475) (39518) (39522)

Literatura uvádí u včelařských rostlin přínos mezi 100 - 1000 kg medu z jednoho hektaru monokultury. Pokud by tedy měla snůška být jen z vysázených rostlin, muselo by být vysázeno minimálně půl hektaru monokultury a víc, nebo pokud by se jen přisazovalo do lesa a jiného prostředí, muselo by se takhle přisázet několik hektarů. Pokud by vysázené rostliny měly zajistit několik snůšek během celého produktivního období, od konce dubna po první týdny srpna, jedná se v případě monokultury o plochu několik hektarů, v případě přisazování do stávajících společenstev o plochu zřejmě desítek hektarů. To je prakticky nemožné udělat načerno jen nějakým kusovým vysazováním v lese nebo po příkopech, musí to být legální.
Jiná věc je vysazování rostlin poskytujících pastvu mimo snůškové období. Tak v předjaří a na jaře až zhruba do plného rozkvětu řepky na tom místě stačí, aby v blízkosti včelstev bylo pár větších keřů nebo stromů nezabírajících nijak zvlášť velký prostor, dávajících pyl a nějakou sladinu a včelstva potom mají znatelně lepší rozvoj. Podobně v podletí a na podzim, kdy včely potřebují dostatek pylu pro výchovu zimních včel a potom později na podzim plodují z donesené sladiny a nespotřebovávají cukr na zimu. Tam je podle mně takové "samovysazování" dostatečné.
U mně jsou nebo měly by být snůškové rostliny řepka, pampeliška smetánka , ovocné stromy do poloviny května, javor klen v druhé polovině května, divoký maliník v první polovině června, lípa velkolistá v polovině června, lípa malolistá v červenci, buřeň a plevely v lese, na krajích lesů a příkopech cest a na sklizených polích pro začátek srpna. A občas medovice od června po srpen.
V předjaří na podněcování klony vrby jívy, klony včelařských vrb, bříza, osika, olše, javor mléč, ořech líska... Ve správném trochu lepším listnatém lese potom roste do konce dubna až poloviny května soubor spousty kvetoucích rostlin, které využívají intenzívního oslunění v bezlistém období stromů na jaře k vykvetení a založení semen, většina z nich je dobrým producentem pylu i nektaru. Ty se ale dost špatně rozšiřují.
V podletí bych navrhnut třeba komonici, lopuch, různé divoké odrůdy ostružiníku, šípek, z invazivních rostlin netýkavku žláznatou, zlatobýl, slunečnici topinambur.
Netýkavka žláznatá je podle mně velice vhodná třeba na zahradu. V prostředí zahrady se totiž velice snadno ovládá, rostliny jsou velké a není problém je na nevhodném místě najít a zničit. Na zahradě stačí jen vymezit místo bez trávy, kde má netýkavka růst a jinde ji ničit, množí se sama. Měly by být jen 6 a více metrů vzdálená od tekoucí vody nebo od míst, kde by voda na podzim a v zimě mohla téct, protože její semena se šíří tekoucí vodou. 3 metry dostřelí z lusku a 3 metry je rezerva. A plně rozkvetlá netýkavka někdy ke konci srpna na osluněném místě na zahradě je i docela atraktivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 39531


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: Zimní slunovrat
Předchozí:Josef.Mensik - Re: Zimní slunovrat


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu