Včelařská konference

>>>Takže
lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.<<<

Nemáš tak docela pravdu. Jsou již známy dvě oblasti ve světě kde to není tak jednoduché pro pěstitele. jedna je v Číně v oblasti kde se pěstují hrušky Hashi. Po nezřízeném používání chemie v celé oblasti vymizely včely a po nich všichni další opylovači. Po vymizení včely se začala měnit struktura vegetace a z této příčiny právě i ti ostatní opylovači. Dnes hrušně opylují ručně. Něco podobného se dnes děje v severní Francii po nezřízené racionalizaci zemědělství.
Poučení také jde najít v historii kolonizace Ameriky a Austrálie včely tam osadníci dovezli, neb jim tam špatně rodily dovežené plodiny.
To, že dnes není v některé obci včelstvo, při naší hustotě sídel o ničem nevypovídá . Příkladně v mém případě v jednom směru letu pokrývám při doletu 3 Km 1 - 3 obce jsou známy dokonce případy kdy včely letěly za pastvou až 8 km.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jir?nek a spol... <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mnostv? v?elstev na trval?m stanoviti
> Datum: 15.1.2010 10:21:35
> ----------------------------------------
> Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v
> současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství
> muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za
> 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
> Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně
> rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde
> včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely
> vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své
> pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže
> lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti
> hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli
> pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha
> létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na
> to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od
> včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
> včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto
> zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě
> oceněna,dobrý den...
>
>
>

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý. S pozdravem M. Václavek
Jednou mi jeden dlouholetý včelař oponoval, že je to blbost, všem dává stejně, protože by ani více nevzaly. Velkovčelaři mají svoje zaběhnuté metody.

Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje . Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje. Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší. Nebo v horším případě se pomůže těm, které rychle sílí a zásoby už nemají./“Šlo by dělat přímo cukrovou vatu v medometu“/.. . Stejně jako když pomáháte slabším včelstvům rámky s plodem, nebo celým nástavkem. Slabá včelstva mají jen slabý výsledek, nebo žádný.Náhradní nástavky nemám, ale toto je včetně přehazování známé.Nic nového. Nové jsou prostředky, metody, které tuto práci usnadňují, na výsledky musím taky čekat někdy s obavami, když něco změním.Pak to zveřejnit.
B.V. .

Naprosty souhlas,

take uz mam dalsi dve stanoviste v mistech, kde je opravdu vcel podstatne mene, to me letos, tedy loni zachranilo, takze i presto, ze byl rok slabsi, byl u mne vynos stejny jako predloni.

P.

Vážený příteli,máte pravdu v tom,že dříve se včely chovaly v 1 nástavku a v současnosti již převážně ve dvou.Je to prostě pokrok,ke kterému včelařství muselo svým zákonitým vývojem dospět.My dnes nevíme,kde bude včelařství za 50 let kdy tu již nebudeme,zajisté dál nežli v současnosti.
Problém je ale v tom,že sice máme dostatek včelstev,ale jsou nedostatečně rozmístněna v naší krajině.Někde jsou katastry enormně převčeleny,jinde včely chybí.A to je třeba považovat za problém.V mnoha obcích včely vymizely i se svými včelaři kteří zemřeli a nedokázali si nalézt své pokračovatele,protože to není lukrativní pro tu naši mladou generaci.Takže lidé tu žijí dál i bez včel a ti falešní proroci,kteří v minulosti hlásali,že když zahynou včely,do několika let zahynou i lidé , neměli pravdu tak jak mnozí jejich předchůdci ve středověku.Letos se po mnoha létech ukázal nedostatek medu a je po něm velká poptávka.Lidé přišli na to,že ze supermarketů jim med nechutná a poté když si koupili med přímo od včelaře jim chutnal náramně.Blýská se proto na dobré časy u nás pro
včelaře,kteří svůj med prodají přímo zákazníkovi za slušnou cenu. Je proto zapotřebí věřit,že po dlouhých letech bude včelařova práce náležitě oceněna,dobrý den...

Nemyslím, že dříve ve starých úlech byla automaticky polovina včel proti dnešním nástavkovým úlům. Záleželo na období a na včelaři. Počet přezimovaných včel mohl být poloviční i menší, už proto, že tehdy se kraňky vybíraly na geneticky daný malý počet zimních včel. Ne jako dnes, kdy se vybírají linie kraněk, co za dostatku prostoru v podletí mají co nejsilnější zimní generaci včel. Přes léto a tudíž v počtu létavek mohl být rozdíl podstatně menší. Záleželo, jaký to byl dobrý včelař. Včelař, který ve svých úlech zvládnul rojovou náladu, měl zhruba od poloviny května do poloviny srpna starý úl našlapaný do posledního centimetru krychlového včelami. U normálního zadováku to je 2x12 rámků 39x24, to je skoro dva a půl nástavku, já jsem měl zadováky na 2x 14 rámků 39x 24. to jsou skoro 3 nástavky 39x24. Ale skutečně hustě obsazených včelami, zatímco v nástavkových úlech s dostatkem prostoru je ta hustota včel znatelně menší. Pokud by se to mělo přepočítávat na počet včel, v plném zadováku bylo zhruba tolik včel jako v nástavkovém úlu s prostorem větším o jeden nástavek.
Jiná situace byla u špatného nebo líného včelaře, který nezvládl rojení. Tam díky menšímu prostoru byly včely k rojení podstatně náchylnější, rojily se tedy podstatně víc než v nástavcích a taky jich zůstávalo po vyrojení v úlu méně a déle trvalo, než zesílily. Tam byl skutečně přes léto ten počet včel a tím i létavek klidně poloviční.
Problém spíše vidím ve zvětšení počtu samotných nástavkových úlů. Obsluha starého úlu byla podstatně pracnější než dnešního nástavkového, takže kde včelař dříve obětoval každou druhou sobotu a neděli na včely, zvládal maximálně 10 včelstev v zadovácích. Dneska za vynaložení stejného času jich zvládne 50 v nástavcích.....

Počet včelstev na stanovišti není žádná napevno určená hodnota, ale musí se odvíjet od konkrétních snůškových podmínek do vzdálenosti řekněme ekonomického doletu dvou kilometrů od stanoviště.
Třeba takové pobřežní porosty kolem potoků. Dřív to nikoho nezajímalo, tekl prostě potok v přírodě a kolem něho prostě rostly stromy. Pak byl přechodný pás sekaných luk i nesekaných divokých porostů buřeně a ještě dál byly pole. Tady, kde bydlím, to bylo tak třetina, čtvrtina líp, tak čtvrtina javorů klenů, kolem toho na volných místech maliník a mezi lesem a poli občas extenzívní vlhčí louky s kvetoucími rostlinammi a v samotném tomto lese zase plno kvetoucích rostlin, od dubna to začínalo plicníky, petrklíči, sasankami, violkou a končilo na podzim v září ocúny. Pár hektarů takového porostu stačilo pro bohatou celoroční snůšku až do srpna tak 10 včelstev. Pás takového lesa kolem potoka byl široký místy 50, místy 150 i víc metrů. Na stanovišti v blízkosti dvou, tří takových potoků, kde je v doletu nějaká stovka hektarů takového lesa, by klidně mohlo být celoročně i 30 - 60 a víc včelstev. U nás tyto lesy za těch cca 40 let nějak zchudly a prořídly, pokud chci vidět dnes podobný les, jako tam byl u nás za mého mládí, musím nyní ujet takových 15 - 30 kilometrů do chráněné oblasi v Beskydech někde kolem potoka hned pod horou...
Zase třeba uprostřed nějakého novodobého satelitního městečka, kde skoro všichni mají anglický trávník a maximálně uprostřed zahrady pár jehličnanů, by se docela určitě na ukruhu dvou kilometrů mohla uživit střelím tak dvě včelstva. Těm by stačily v okruhu dvou kilometrů ty okrasné kytky, které budou na každé 20 nebo možná sté zahradě plus třeba nějaké ponechané solitery z doby před vznikem městečka plus třeba nějaká zanedbaná zahrada s kvetoucím plevelem či nějaké divoké kytky na nějakém zapomenutém kousku příkopu a podobně....
Realita bude tak někde mezi tím. Někde v okruhu dvou kilometrů bude pastva tak pro 10 - 20 včelstev dohromady a pokud to včelaři na tom místě přeženou, budou včely v červenci a srpnu, nebo i dříve trpět většinu roků hladem a někde mohou být na podobné ploše desítky včelstev a ještě nějaká další stovka včelstev kočovných včelařů může přijet a pro všechny bude dost.....

Zdravim vespolek,

vsude se hovori o porovnani poctu vcelstev pred revoluci a ted. Skutecne pokles je v absolutnim poctu vcelstev velky. Podivame-li se na to z pohledu poctu aktivnich vcel sbirajcich nektar, tak tam mam pocit opacny. V nasi organizaci je jiz vetsi polovina vcelstev v nastavkovych ulech a pocet vcel v techto ulech bude priblizne dvojnasobny oproti tomu co bylo historicky - plodiste, mednik a tot vse. Kdyz k tomu pridam, ze do nasi organizace jeste prijizdeji kocujici vcelari, tak na 10 km2 je cca 150-180 vcelstev a z toho polovina v nastavcich, tak ze pak se neni cemu divit kdyz si kolegove na schuzi stezuji, ze nemaji med.
K obnove lesa, dnes kdyz se obnovuje les, tak uz nikde v lese neuvidite nove nasazenou lipu, prevazuje buk.
Jeste ze zemedelci aby prezili, tak nedodrzuji osevi plany a repku davaji na pole vzdy ob rok, takze to nas vicemene zachranuje. Ikdyz dokola mame hodne poli, tak trend je takovy oproti minulosti, ze bud jeden rok jsou uplne vsechna pole kolem obce oseta repkou a na dalsi rok, zase nejblizssi repka je 4-5 km daleko a pak ji tam treba maji i 170 ha. Vsichni se snazi prezit, tak se chovaji racionalne, je to stejne jako u vcelaru o efektivite.

PZ

No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
Někdo další?

>Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl<
-----------------------------------------------------------
A nebylo by lepší chovat včely tak, aby neměly přemíru chuti se rojit? Tyhle zaručené rojochyty moc nefungují.
JK

někde jsem četl, že v ČR má být tak maximálně 100 000 včelstev.

Vše nad je proti přírodě:-)

Karel

Používám dřevěná kužele natřené včelím voskem rozvěšené po stromech stačí tři většinou na jihovýchd do 30 m od včelína, funguje to tak z 50%.Možná použít k tomu ještě feromon tak se ůčinost zvíší protože na kužel na ktrém již roj seděl se jiný roj usadí radši než na ješte neobsednutý.Bedničky nefungujou.

Někde jsem četl,že má být tak 20 včelstev na stanovišti pokud v okruhu dvou km nejsou jiná. Váš soused to asi neví a s pomocí cukru včelaří jinak. Všechny na diskusi zdraví Robert.

Zdravím.
Mám dotaz ohledně jakéhosi lapače rojů.Kdysi jsem někde na fotkách možná z Ruska nebo Polska viděl na včelnici postavenou trojnožku a na tom vyselo něco jako květináč dnem vzhůru.Mělo to podle fotek nalákat rojící se včely aby si sedly právě tam a nefrnkly někam jinam a vysoko.
Tak mě napadlo jestli by třeba nešlo pověsit nějaký menší plemenáč na strom kam dosáhneme a případně rojící se včelstvo do něj nalákat.Dát do něj pár mezistěn nebo tak.Souše by asi zlikvidoval zavíječ.Nezkoušeli jste někdo takhle lákat roje? Nebo nemáte nějaký odkaz kde jsou fotky a nebo povídání o tom?
Když si roj dokáže najít třeba opuštěný úl někde ve včelíně jako se to stalo kamarádovi tak "novej bejvák" ve větvích by mělo být dobré lákadlo.

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.

___________________________________________________________

To všechno je sice hezké, ale vyhnul jste se tím přímé odpovědi na otázku. Navážil jste úbytek 30 kg, nebo ne? Jaké jiné metody používáte, že jste si tou spotřebou tak jistý.

S pozdravem M. Václavek

Ta víš, spory plísní roznáší sviňa vítr. Kam vítr, tam spory.



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 22:20:30
> ----------------------------------------
> jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a
> zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.
>
> Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší
> zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z
> ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
> B.V.
>
>
>

nepočítaných

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <Leo0074/=/seznam.cz>
> Předmět: v?ely
> Datum: 13.1.2010 19:46:06
> ----------------------------------------
> kolik je včel v jednom úlu
>
>
>

"od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii."
Já to sleduji v podstatně delším intervalu. Na mém lesním stanovišti původně bylo v doletu takových 40 % plochy pole, takových 20 % socialistické smíšené lesy vzniklé tím, že kdysi tam někdo vyřezal nejlepší stromy a zbytek zarostl náletovými dřevinami, takových 20 % pobřežní listnatý porost kolem potoků a takových 20 % extenzívní kvetoucí louky sekané tak 2x ročně na seno. V 60 a 70 letech tam snůška začínala v dubnu při rozkvětu břízy, to bylo vytáčení z řepky, smetánky a podobně, potom bylo vytáčení v druhé polovině května, to byl javor klen, pak byla první polovina června, to byl med z maliníku, v červnu pak byla ještě jedna snůška, medovicová, pak byla v červenci snůška z lip a po lípách malolistých byla ještě poslední medovicová snůška. Včelín byl plný včelstev, 12 nebo možná dokonce až 16 včelstev a jak se v květnu vyřešilo rojení, stačilo až do poloviny srpna co dva, tři týdny jenom chodit do včelstev a vybírat plné medníky. Tehdy by se možná na tom stanovišti uživilo i 30 včelstev. Pokles začal, když v 80 letech udělali vedle stanoviště vodní nádrž. Zlikvidovali v údolí potoka spoustu lip a javorů a zatopili ho, ochudili tak okolí o znatelné množství těchto stromů plus maliníku a luk, navíc na další nezatopené lípy a javory a louky musí od té doby včely létat nad vodou. Od té doby se začínaly objevovat hubené roky, kdy těch 12 včelstev mělo mizernou snůšku nebo později v létě po lípách i hlad. Další pokles snůšky nastal v 90 letech, kdy soukromí majitelé dostali zpátky lesy a začali divočinu čistit a přeměňovat na plantáže dřeva. Nyní je to stanoviště tak na uživení 5 - 10 včelstev. Technologie se přirozeně od té doby změnila....
V poslední době zaznamenávám trochu obrat k lepšímu, během posledních let se u nás namnožil kůrovec a vytvořil v smrkovách monokulturách znatelné paseky. Vytvořil tak na pár dalších let snůšku z plevelů zarůstajících ty paseky a protože kůrovec asi zůstane, majitelé tam asi nebudou dávat smrkovou monokulturu, ale listnáče nebo smíšený les. V poslední době zaznamenávám taky občas na pár měsíců neudržovaná ojedinělá pole, kde je potom nějaká snůška z plevelů. Největší nárůst snůšky v posledních letech je ale myslím z řepky, dříve byla v doletu řepka tak jednou za pár let, nyní dávají řepku na všechny pole odhaduji tak každý třetí rok, takže v doletu je prakticky každý rok.

Taky na konferenci (nebo možná ve včelařství) sem to už taky viděl
napsaný, že by se správně mělo pastovat tak, aby se do medu nevmíchával
vzduch. Bohužel sem si to četl až když sem měl napastováno, a to sem to
bohužel tak našlehal, že tam mám snad víc vzduchu než medu. Med nic
nedělá, nekvasí, nezčernal nebo tak, ale když ho nabíráte ze sklenice,
tak je takový nadýchaný/napěněný, je poznat, že v něm nějaký vzduch je
vmíchaný /aspoň mám víc medu/. Přístí rok se budu snačit míchat tak,
abych do medu vzduch nedostával, uvidím jaký bude výsledek. Letos nicmoc.

Na webu Honzy Jindry je článek o dosoušeči medu, tam se med taky míchá,
a má na to nějakou fintu, aby se při míchání do medu nedostával vzduch,
pak by se prý tvořila "tvrdá pěna". Nevím přesně co to je, ale asi v tom
bude nějaký problem...., kdyžtak mrkněte na ten web.



petr j.


Tomáš Heřman napsal(a):
>> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
>> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
>> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
>> mělo probíhat vlastně pod hladinou?
>>
>
> Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.
>
> Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.
>
> T.H.
>
>

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.

Děkuji za vysvětlení. To jsem nevěděl, že houbové onemocnění mine naší zahradu a udělá se ve směru větru, který tehdy foukal. V šířce 100m z ohraničenými okraji a pokračuje v přímce dál...
B.V.

kolik je včel v jednom úlu

dobry den,
>
> od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
> tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.
>
> Honza
>

Parada tak ted uz to jen poroste :-)
Njn krize je globalni :-))

A pak se ucte vcelarit :-(

T.H.

Dne Wednesday 13 of January 2010 07:28:04 Ale napsal(a):

> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.


dobry den,

od roku 1999 , od kdy mam vcely jsou presne posledni 3 roky ty nejhorsi - a
tendence je stale klesajici vynos pri stejne technologii.

Honza

ZU Praha Medokomise za za vedeni jeste Kovare a Holecka. Revise :Cermak,Novotny Gotwald,Hess,zjistila prebytek 3000Kc a tato kontrola byla zamlcena. Od 1.1.1931 prevzal vedeni Cermak za asitence tajemnika Vylety. Nove vedeni misto toho oznamilo 8500 Kc ztraty a prestehovalo se se z veletrznich mistnosti na Zizkov k p.Smidlikove,kde za predani mistnosti a postoupeni zakazniku zaplaceno 18.000 Kc.

ZU Brno Valna hromada.Cena medu klesa konkurenci ze Slovenska a Podkarpatske Rusi.Nekolik clenu nezachovavajici zasady prodeje bylo ze spolku vylouceno.Spolkovy dum nema zaklady a nelze jej nadstavit o dalsi patro.Bylo schvaleno aby cukr po 3leta byl uctovan 4Kc a rozdil 40 hal.mezi cenami odveden do svazu a fondu ZU.Az fond dosahne nalezite vyse,bude vytezku pouzito k dotycnym ucelum: Nebude zadneho prispevku na pojisteni. Druzina plemenneho chovu navrhuje,aby clenstvi v druzine bylo povinne s prispevkem 10 Kc/na clena-schvaleno.Skvaril podal navrh na novou normu ulu.Zvolena komise:Skvaril,Adamec,Kucera.Dostal,Savvin.Vysoka skola zemedelska za propujceni mista na oplozovaci stanici v Kurim 5Kc/rocne-umistneno 40 vcelstev.

ZU Praha Valna hromada: Nebylo vyckano navrhu spolku a kandidatni listina rozdana.Provedeny volby:odevzdano 249 listku zastupujici 574 hlasu,zvoleni na 3roky. Starosta Vancura 573 hlasu,zastupce Jaks 516,jednatel Vyleta 471, pokladnik Kolar 416,redaktor Schonfeld 565,.Medokomisi povede predsednictvo za spravy Cermaka,kteremu se prideluje plna moc.Osveta a vyucovani je vyhradne v rukou statniho ustavu.

Svaz Valna hromada pritomno 26 clenu:Usneseno zakoupiti cenne papiry na 5.5% urok.Clensky prispevek zvysen na 50hal.Holecek se vzdava funkce tajemnika.Volby na navrh Ferdinanda provedeny aklamaci.Starostou Vancura ,zastupci: Kyselka-Gasperik.,tajemnik Vyleta,pokladnik Kolar,redaktor Schonfeld.Schvaleno nevydavati -Revui-ale vedecke knihy.Je povinnosti ZU a Svazu aby distribuci medu zarucil,a tem kteri maji malou sklizen-dostali cenu vetsi.naproti tem co maji sklizen velkou jim pomahali.Vyloucit vsechny cleny organisace z org.kteri by obchodovali z dovezenym medem.

Tajemnik Vyleta predlozil ucet -MEDOKOMISE-k 31.12.1931 zrata cini 85.489 Kc.Drive pripadala rezie na 1 kg 8 Kc,nyni 4 Kc.Pokladnik Kolar navrhuje aby se ztrata odepsala.
Zakouprno medu: ceskeho 72 q, slovenskeho 55 q,podkarpatskeho 22 q. Ceskym vcelarum vykupuje se za 13 Kc,.v Praze se prodava za 24 Kc.

Brnensky spolek ma v rukou kopii zpravy o revisi ZU Brno za r.1931 podepsane revisory Palcikem a Richtrem.Jsme presvedceni ze tentokrat redaktor (dr.Soudek ) v zajmu pravdy a dalsiho pokojneho vyvoje zverejneni neodmitne.

"http://leteckaposta.cz/594755862" Pokud to na fotce byl nejhůř napadený strom, nic to v takové míře neznamená. To se jen příroda vyrovnává s tím, že ty stromy nejsou na pro ně úplně nejvhodnějším místě nebo jsou příliš blízko u sebe a ten neslabší potom prostě v tom závodu o prostor prohrává a jen živoří. Příroda nejsou auta nebo mašiny, co musí být napulírované a vyleštěné jedna jako druhá. Podobnou fotku bych udělal v každém trochu přírodním lese.

"Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice."
Z velké části ano, ale mám pocit, že i nějaká vlastní cukerná příchuť tam je. Trošičku možná řepa? Rafinace řepného cukru je sice hodně dokonalá, ale stoprocentní není.

jde o houbové onemocněn,í v loňském roce toho bylo opravdu hodně a zapříčinilo to vlhké počasí, kdy so patogenním houbám opravdu dařilo.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vojt?ch <vojtech.bernatek/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 09:19:39
> ----------------------------------------
> Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a
> tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
> Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem
> s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to
> vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle.
> Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě
> neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu,
> který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
> Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka,
> hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní
> se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána
> BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek
> nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
> Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to
> minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem
> nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod
> kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to
> vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
> Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá,
> supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen
> extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
> B.V.
>
>
>

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
Na obrázku jste se určitě podívali jak takové včelstvo vypadá. Když jsem s tím začal, uvažoval jsem stejně jak uvádíte. Při kontrole zásob to vypadalo v takovém prostoru, že tam nic nemají, protože to rozloží po úle. Potvrzovalo to jen vážení. Váha úlu včetně konstrukce 92 kg. To jsem ještě neměl počítač. Musel bych hledat v papírech.Směrodatný byl rozbor medu, který jsem si nechal udělat. Používám jiné metody kontroly.Vývoj jde dál.
Dnes už mne trápí jiné věci. Za minulé doby se tu pěstovala řepka, hořčice, jetel na semeno a další střídaní kultur. To trápí i myslivce. Nyní se dostává dotace a vše se mulčuje. Ve Včelařství 1/2010/26 je popsána BÍDA VENKOVA ve Francii. Jsou zde narušeny biosystémy……Není dostatek nektaru a pylu nejen pro včely atd.To si můžete přečíst.
Vloni v červnu jsem fotil stromy. Padesát metrů od domu a včelína, nás to minulo. Pruh přibližně 100m široký a sledoval jsem to asi 2 km, dál jsem nešel. Co to mohlo způsobit? Vím , že zemědělci to neudělali.Nemáme nic pod kontrolou. Včely na to doplácejí. Posílám foto listí na trnce, jak to vypadalo : http://leteckaposta.cz/594755862
Dále v konkrétních věcech nebudu pokračovat, protože to nikoho nezajímá, supermarkety jsou plné. Už mi to tu bylo jednou sděleno.Zase by to byl jen extrémistický názor nebo extrémistické náboženství.
B.V.

Řekl bych to obráceně . Chybí tomu medu ty různé příchutě z nektaru či medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 08:57:52
> ----------------------------------------
> "Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů
> obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako
> každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které
> obsahuje nektar a medovice."
> Přesně tak.
> "Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s
> nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá
> znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych
> takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v
> supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť
> velice často.
>
>
>

"Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice."
Přesně tak.
"Med" z cukru má ale svoji určitou chuť. Rozdíl mezi třeba řepkovým medem s nějakou desítkou procent zimních zásob a čistým řepkovým medem se mně zdá znatelný a myslím, že pokud by byl takový med dále neupravovaný, že bych takovou příměs cukru v medu vždy poznal. Upravované medy prodávané v supermarketech, co občas ze zvědavosti koupím, mají tu "cukrovou" příchuť velice často.

Taky jsem k poklesu výnosů ze stanoviště v červenci a srpnu při zvýšení počtu včelstev došel. Jedná se o to, že na průměrném stanovišti je největší nabídka snůšky, kvete nejvíc květů v květnu. Pak postupně klesá. Když včelstvo pouze pro výchovu plodu a podobně spotřebuje každé denně půl až kilo sladiny, v pozdnějším období v létě při větším počtu včelstev včely nasbírají v okolí sladinu jenom pro svou spotřebu nebo i to ne a trpí hladem. Podstatné jsou přirozeně několikaleté výsledky na stanovišti při zhruba stejném počtu včelstev, aby se vyřadily extrémy a vznikl nějaký průměr.
Tady podle mně vychází omyl s časným krmením na zimu, na zkoušky bylo použito stanoviště, kde byl v červenci a srpnu kvůli velkému počtu včelstev na stanovišti nedostatek přírodních zdrojů sladiny. Když pak byla porovnávána včelstva, která byla na zimu nakrmena ke konci července a tudíž prožila červenec a srpen v dostatku zásob pro vychování zimní generace a včelstva, která byla nakrmena ke konci srpna a v září a tudíž červenec a většinu srpna prožila v nedostatku, logicky první skupina byla na tom další rok na jaře mnohem lépe. To podle mně bylo následně špatně vyhodnoceno a došlo se k oficiálnímu chybnému dogmatu, že nakrmit se musí v létě na zimu co nejdřív, aby proboha zimní včely si ani trošku nemákly a nebyly chudinky upracovány.
Takže co s tím? Podle mně záleží, jaký med, případně kolik peněz chce včelař z toho jednoho stanoviště získat. Jestliže chce v první řadě květový květnový a červnový med a více peněz z stanoviště, chová na stanovišti větší počet včelstev přizpůsobený květnové a červnové snůšce. Potom musí počítat s tím, že v červenci přikrmuje a na začátku srpna by už měl krmit na zimu. Jesliže chce protáhnout snůškové období až do srpna a preferuje pozdní červencový a srpnový med, musí počet včelstev na stanovišti prostě přizpůsobit červencové až srpnové nabídce sladiny v přírodě, neboli je mít znatelně menší. A v případě chovu většího poštu včelstev mít podstatně víc stanovišť. Mně vychází, že by počet včelstev v tomto případě měl být na stanovišti zhruba takový, aby tak jeden rok z pěti byl díky nějakému výkyvu počasí špatný a včely se musely v červenci a srpnu přikrmovat a zbývající roky byla v červenci a srpnu snůška pozdního medu. Kterého si já osobně velmi cením. Co se týká krmení na zimu, tady v předhůří Beskyd se občas objevi velmi chladné noci a ranní mrazíky už na začátku září a tudíž optimální dobu k začátku zimního krmení považuji druhou polovinu srpna a září potom k dokrmení. Ale třeba někde na jižní Moravě nebo v Polabí bych asi zkusil protáhnout snůškové období o jedno vytáčení a začal krmit na zimu až na začátku září. Podle toho, co v okolí roste a dává na konci srpna snůšku.
Tady nás podle mně čeká diskuze, kdy je krajina převčelená a kdy ne. Jestli má být počet včelstev v krajině nadstavený na tu květnovou snůšku a v červenci a srpnu standartně včely držet na cukru, protože krajina je neuživí nebo jestli má být počet včelstev několikanásobně nižší tak, aby včely měly přírodní snůšku po celé produktivní období až do srpna.

Jednoduše řečeno . Ze sacharózy včely vyrobí směs jednoduchých cukrů obdobného složení jako je med. Tutoj zpracovávají stejným způsobem jako každou jinou přinesenou sladinu, jen bez různých těh příměsí a látek které obsahuje nektar a medovice.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 13.1.2010 07:56:40
> ----------------------------------------
> "I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20
> kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
> Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o
> namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou
> zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty
> prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z
> druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé
> množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první
> snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný
> včelař nepřizná.
> "To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit
> květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby
> a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
> To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně
> včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi
> snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o
> nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat
> na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby
> množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané
> "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev
> s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
> Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim
> a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až
> na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je
> obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na
> jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva
> prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do
> medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu
> zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká
> procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované
> plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
> Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí,
> jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo
> jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší
> obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního
> jarního medu.
>
>
>

Vaše teoretické úvahy o louhování jakéhokoliv dřeva při pastování je hotové bláznovství Těh pár minut kdy je to v daném roZtoku nestačí to dřevo ani med nasáknout natož aby ten med něco ze dřeva vyplavovalTaková macerace aby se z toho dřeva něco měřitelného do medu dostalo by musela trvat týdny neřkuli měsíce.
Já jsem se však setkal s názorem jednoho zákazníka, že právě to míchání ničí Jakousi tu včelí energii a z medu je jen již sladký roztok. pro něj pak nechávám jen med vykapaný z víček aby neprošel ani medometem.
NÁŠ ZÁKAZNÍK , NÁŠ PÁN!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pastovac? hranol
> Datum: 13.1.2010 07:45:43
> ----------------------------------------
>
> > A co vám provádí taniny z dubu ?
>
> potrefena husa...
>
> jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku,
> mozne je v mem pripade vse - pardon.
>
> Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)
>
> T.H.
>
>
>

Uvádí se, že bukové dřevo je "nejčistší" , obsahuje nejvíc celulózy a nejméně ostatních příměsí. Proto taky, i když je tvrdé, poměrně rychle hnije. Myslím, že vedle buku by se na to hodilo i hodně jiných dřev. Hranol bych vyvařil ve vodě, pokud to je možné nebo na pár měsíců hodil vyloužit rozpustné látky do studně nebo tak nějak.

> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Diky za upozorneni, nastuduju to, priznavam, ze jste me dostal - nikdy jsem o takove "prkotine jako vzduch" nepremyslel. Kazdopadne me i ostatnim takto napastovany med velmi chutna, ale mozna to dela prave ten vzduch.

Vhaneni vzduchu do medu jsem dosud bral spise jako vtipek.

T.H.

"I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle."
Nejedná se o "namíchání" zimních zásob do 120 kil celkového výnosu, ale o namíchání zimních zásob do medu z prvního vytáčení. Případně pokud jsou zásoby hodně zkrystalované, část se jich nevytočí a pokud jsou plásty prostě přidány včelstvu, ocitne se část zimních zásob ještě v medu z druhého vytáčení. Pokud je tedy první snůška slabá, může i poměrně malé množství zbylých zimních zásob, pár kilo, způsobit, že v medu z první snůšky jsou až desítky procent zimních zásob. K tomu se ale určitě žádný včelař nepřizná.
"To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat. "
To by mě zajímalo, v kterých knížkách to je. Od 70 let mám načteno hodně včelařských knížek a nikde jsem neviděl přímo předepsáno doplňovat mezi snůškami včelám zásoby cukrem. Když už, je tam vždy současně napsáno o nutnosti tyto zásoby před začátkem snůšky bezpodmínečně vybrat a uschovat na zimu nebo je jinak použít. Maximálně tam je napsáno podněcovat tak, aby množství zásob neklesalo. Snad jedině nějaká novodobá knížka pro takzvané "včelařské podnikatele" , něco s nadpisem ve smyslu " Jak dobýt z včelstev s co nejmenšími náklady co nejvíc peněz"
Jinak o cukru v zásobách se diskutovalo, je to rok nebo dva roky na podzim a z toho vyšlo, že včely řepný cukr už při prvním zpracování na podzim až na nevýznamné zbytky rozloží na glukózu a fruktózu a tudíž cukr v medu je obtížně identifikovatelný. A vzhledem k zákonitostem rozvoje včelstva na jaře, potřebě neustálých zásob, je bez podtržení jarního rozvoje včelstva prakticky nemožné zabránit, aby nějaké zbytky zimních zásob nepřešly do medu z prvního vytáčení. Záleží pak jenom na včelaři, jestli většinu zimních zásob oddělí a použije jinde a potom bude mít v prvním medu nějaká procenta ze zimních zásob nebo do medometu napere všechny zavíčkované plásty, které ve včelách uvidí a potom to může být skutečně "cukrový" med.
Spíš bych viděl jako důležitější informace, co v zimních zásobách vadí, jestli se v nich nachází třeba nějaký pozůstatek reziduí z léčení nebo jestli díky dlouhodobému "skladování" v plástech nemají třeba nějaký vyšší obsah HMF nebo se nějak výrazně jinak něčím odlišují od regulérního prvního jarního medu.

> A co vám provádí taniny z dubu ?

potrefena husa...

jestli jsem nekdy nekam napsal, ze z dubu tak melo stat samozrejme z buku, mozne je v mem pripade vse - pardon.

Myslim ze dub by nejspis z bileho delal tmavy med, mozna zajimavy napad :-)

T.H.

Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám se dosaženými výsledky za posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na trvalém stanovišti začínal s 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca 30. Samozřejmě, že záleží na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech si již tato včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3 nižší výnosy. Při prvním točení na přelomu května-června se to ještě neprojevuje (to jsou stále výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při druhém točení v polovině července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca 15 včelstev to dělalo cca 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu včelstev okamžitým krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom mistě cca 60 a prý žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě, nebo skutečně poslední 3 roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
Díky za názor.

A co vám provádí taniny z dubu ?

Dne Tuesday 12 of January 2010 15:17:11 KaJi napsal(a):
> Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.
>
> Honza
> ------------
> No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
> Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem
> včelíně:-)
>
> Karel:-)

mate na mysly neco ve stylu SankPeterburskeho ridice, co si podomacku vyrobil
nastrazny system s urizlou brokovnici pod sedackou ?

Honza

>Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.<
------------------------------------------------------------
Také jsem to několikrát zkoušel i roztokem. I když se zdálo, že včely nemají žádný přínos z okolní přírody, tak mi suchý cukr vynášely a ten tekutý cukr braly velmi málo, tedy házely na něj bobek. Tekutý mi berou pouze oddělky do doby, než se cítí jako dospělé včelstvo. Škoda cukru v květnu až červnu, po týdnu ve sklenicích šlemovatí. Možná na Sahaře je tomu jinak. Nebo je tomu jinde jinak a nebo máte jiné zkušenosti. Já však tomu krmení včel cukrem v květnu až červnu moc nevěřím.
JK

pridávam sa k diskusii o zimných zásobách neskôr, ale za seba môžem povedať, že u mňa sú včely na mede tento rok na 100%, minulé roky to bolo tak 75% med, ostatok cukor. Totiž posledné roky sa vyskytuje v okolí znáška medu z lucerky a tento rok sa čas kvetu pretiahol až do septembra a ja som už musel začať liečiť Gabónom, takže im dosť veľká čásť znášky zostala na zimu. Čo mám jedno včelstvo na váhe, tak to išlo s 2,5 NN zásob, to je dobre aj cez 30kg. Takže na jar sa nemusím báť miešania medu s cukrom.

Tak a konečně jsem u toho. Prostě neschovávejme se za všelijaké pseudoteorie a pseudopostupy a všichni, kdo krmí cukrem, si přiznejme, že míchání cukerných a medných zásob se s různou mírou prostě děje prakticky všude. Nicméně to není odpovědí na otázku, zda spotřeba 30 kg je realita, nebo není.

S pozdravem M. Václavek

Dnes v týdenním reklamním tisku je slušná propagace medu.

Tuto krabičku (GSMkový tišťák / hlásič s anténkou) jsem si pořídil, jedná se o systém, který SMSkou vyloženě hlásí narušení zóny (zvednutí víka úlu, zvednutí úlu jako takového, otevření dveří od včelínu a jakékoliv další .....) Stačí už jen SIM karta (třeba dobíjecí Vodafone) a pokud není přítomna elektřina, tak ještě UPSkovou baterku za 500,- (kterou je třeba cca 1x za 7-10dnů vyměnit) a pak už jen vybrat místo kam to všechno zakopat....Hlásič se jedenkrát připojí k PC, jednoduše se u jednotlivých zón nastaví hláška kterou to pošle na displej mobilu, číslo na které má SMS přijít.....nestojí to milión a obzvláště pak v poměru s penězi, které stojí jen tak na louce. A jak už tu třeba pan Polášek nastínil - obzvláště kritická jsou místa, která jsou viditelná třeba ze silnice....Ale na druhou stranu optimisticky věřím, že v drtivé většině případů není takového udělátka vůbec potřeba.
----------------------------------------------------------
Jan Cervenka napsal:
dd,

doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza

Zlatá slova, do kamene vytesat!
píšu 1*

---------------------------------------------------------
KaJi napsal:
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

MV:
Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o....
-----------
asi se tady shodnem že včelstvo má podle různých pramenů roční spotřebu okolo 100kg.
A to navíc zbyde včelaři.

A bez znalosti uspořádání zásob, manipulace atd. je to jen teoretická diskuze.
Asi se dá uspořádat úl tak, že zimní zásoby zůstanou u plodiště a včely je pravděpodobně spotřebují.

I kdyby to tak nebylo a docházelo by k dokonalému míchání, tak co to je 20 kilo zimních zásob namíchaných do 130kilového pytle. Z něho si vezme včelař stejně jen zlomek, zbytekl zůstane na provoz a i na zimu. To znamená, že pokud někdo včely nevytočí do sucha tak ani v zimních zásobách nemá 100% cukr.

Pokud do včel neleju v květnu až v červnu cukr při nasazeném medníku, tak je to asi nepodstatná starost.

To spíš běžná praxe klasiků (v knížkách), kde se doporučuje vytočit květový med z medníku, nasadit sklenici s cukrem aby včely doplnily zásoby a čekat na další snůšku a podle situace přikrmovat.


PO melecitoze v 2002/3 mě zůstzalo spousta zásob a málo včel. Spojoval sjem to různě a po zesílení v dubnu se včely dostaly do vynikající kondice a projely zásobami narovnanými pod ně jak nůž máslem. A byly pak výnosy že se všichni divili.
Do dneška přemýšlím, zda to bylo snůškou, rozvojem na medu a nebo jen dostatkem (přebytkem) zásob na jaře.

Jsem zvědav na letošní rok. U některých včel jsem si nasimuloval přebytek zásob cukrem, protože na medové zásoby se včely moc nezmohly. I když podletí bylo přeci jen lepší.

Někde jsem četl, že se dá do krmení dát vývar z červené řepy a včelař má na jaře kontrolu, kolik cukru vytáčí podle barvy medu. Zkoušel to někdo?

Karel

Libor:
Zdravím Vás pane kolego, chtěl bych se pana kolegy Bernátka zastat - pokud jsem dobře četl, tak opravdu chová velmi silná včelstva, dvoumatečná....ale nemohu za něho hovořit.....

___________________________________________________________

Podle toho, co jsem od př. Bernátka četl, dvoumatečná včelstva nechová (Pozor!… nezaměňovat pojmy integrační systém (takto značím praktiku posilování produkčních včelstev oddělky) a dvoumatečné včelaření (v jednom včelstvu se v předjaří a na jaře nacházejí dvě matky)).

Chci se zeptat, zda př. Bernátek měl ona velmi silná včelstva na váze, a tak je schopen doložit uváděnou spotřebu (úbytek na váze o velikosti 30 kg). V opačném případě si to dotyčný jen myslí, takže tato diskuze je jen tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Není ta tak jednoduché, když není elektrika. Potřeboval jsem taky něco na pytláky, ale bez elektriky u mne nic nevymysleli.
Tonda
>doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

----- Original Message -----
From: "NitraM" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, January 12, 2010 4:00 PM
Subject: Re: Pastovac? hranol


> T. Heřman: "Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z
> nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj
> prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem,
> pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ),
> hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to
> bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze
> to
> ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout
> oprenim
> hranolu o dno..."
>
> Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do
> medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl
> koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by
> mělo probíhat vlastně pod hladinou?
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4764
> (20100112) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>Já používám plochou dřevěnou tyč, ale musím to denně dvakrát ručně
>zamíchat.
Haf
>

T. Heřman: "Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem, pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ), hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze to ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout oprenim hranolu o dno..."

Já jsem se ale domníval, že by měl být ten hranol ponořený celý, aby se do medu jeho otáčením nevháněl vzduch... Myslel jsem tak, že z medu by měl koukat pouze ten trn hranolu, připoojený k vrtačce, a samotné míchání by mělo probíhat vlastně pod hladinou?

Nemám dojem, že by letošní rok byly úbytky na váze vyšší než v předchozích
letech a už vůbec ne 3 kg za uvedené období. Spíše naopak. jeví se slabě
podprůměrné. Ve Vašem případě jde zřejmě o konkrétní problém.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: "Frantisek Sanek" <fsanek/=/centrum.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 10, 2010 12:43 PM
Subject: Ubytek na vaze


Jako každý rok po posledním ošetření včelstev nastavuji u jednoho včelstva
váhu. Toto včelstvo je po mnoho let stále na váze. Zimuji je v jednom
nástavku na 13 rámcích (39x30) dodáno 20kg cukru.

Váha byla nastavena dne 20.11.2009. Dnes 10.1.2010 provedena kontrola a po
doplnění závaží jsem zjistil, že na váze je úbytek 3kg. Váha opravdu váží
dobře. Měření pomocí váhy provádím mnoho let, ale toto ukazuje na největší
spotřebu za dobu mého včelaření. Přátelé, máte-li nějaké zkušenosti a
poznatky, podělte se o ně zde na konferenci. Bude-li zájem, budu vás též
informovat jak spotřeba dále pokračuje a jak se bude včelstvo dále vyvíjet.

S pozdravem,

F. Š.

Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza
------------
No a nebo upravit něco jiného, co nepošle jen SMSku.
Nemůžete za to, že si gangy vykradačů vřizují účty zrovna ve vašem včelíně:-)

Karel:-)

Dne Monday 11 of January 2010 16:17:47 Jan B?rgel napsal(a):
> Chtěl bych poprosti o odpověd zda prohlížíte své včelnice a včelíny v
> Google Earth bezplatná verze nebo jinak.
> Já v bezplatné verzi Google Earth i ve třetim rozměru rozeznám velmi málo,
> maximálně včelín, řadu deseti ůlů nevidím. Mám ale včelnici ve stinu
> jehličnanů a ovocných stromů tak není divu.
> Zato poutač MED na silnici říká všem nenechavcům " pojdte sem tady si
> můžete ukrást med." Proto nemohu ve včelínu mít ani kilogram medu, po
> vytočení vozím ve snušce skoro denně i neplné nádoby pryč. Zloději se
> opakovaně vrací protože nemohou pochopit že nic nenajdou když med ve
> včelíně voní, na včelách tečou zbytky medu s víčkama do včel jsou tam
> prázdné sklenice a žádná plná.
> J.B.

dd,

doporucuji si koupit kamerovy system a lupice odhalit.
Existuji i moznosti, kdy zasle SMS v okamziku kradeze.
Nebo jednodussi , upravit mobil, aby po odevreni dveri poslal SMS.

Honza

Chvili jsem zpanikaril, ze mi snad vidite do hlavy. A musim se priznat, ze zadny Vas prispevek neopomenu a nikdy nelituju. Tento prisel jak na zavolanu, diky za napovedu.

Nad pastovadlem uz chvili premyslim, cele je to o motoru a hlavne o prevodovce, urcite se nekde nekomu vali doma...

Rano me napadlo jak se asi citi cinan kdyz neco okopci - ja myslim, ze proste skvele :-) A ted me vyrobci kamenujte :-)) Pro me je to hobby a pocit budu mit daleko lepsi kdyz to vyrobim sam nez kdyz si to za 13 koupim.

Jinak pastovaci hranol nepotrebuje nutne mit upinaci kolik z nerezu (aby to nekoho hned neodradilo od pokusu) prvni a posledni muj prototyp ho ma ze 150hrebiku... Jeste nikdy to neprislo do styku s medem, pastuju v 15 kg kyblikach (budu muset prejit na vetsi proto pastovadlo ), hranolek mam dostatecne dlouhy abych nahodou nevykoupal narexku v medu, to bych si neodpustil, hlavne ten pokazeny med.... Nakonec jsem zjistil, ze to ma velkou vyhodu mit delsi hranol -muzete si dle libosti odpocinout oprenim hranolu o dno...

U pastovani vrtackou muze byt problem oter dreva o plast ... i proto pastovadlo

T.H.

> Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o
> něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí
> zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo
> nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli
> jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do
> popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když
> je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od
> Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale
> za nekřesťanskou cenu.
Co bych za to dal
> napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Já ročně pastuji hodně a nedám na dřevěný hranol dopustit. Dřevo má být o něco vyšší než je hladina medu. Anticoro kolík průměr 10 mm se musí zakolíkovat antic kulatinou 3 mm na dvou místech. Pouze lepidlo nestačí.Známí mě půjčili drahou vrtuli, kterých je teď všude dost, chvíli jsem to zkoušel, a pak jsem jí jim vrátil s doporučením odložit do popelnice. Anticorový jekl bych nedával, mohl by škrábat boky a dno i když je to lákavé. Teď jsem odzkoušel pastovací stroj, trochu jsem ho obšlehl od Pepy Křapky, ale už i dříve jsem ho viděl u jiných. Také se i prodává ale za nekřesťanskou cenu. Stačí si sehnat menší motor s převodovkou, aby točil tak od 100 do x otáček a trochu práce. K tomu se přifaří spínací hodiny aby 2 x za den na nějakou dobu to pracovalo a je to. Jak to asi vypadá se podívejte k Sedláčkovi na stránky.Jelikož jsem měl motor tak i s pokomaxitováním mě to stálo asi 600 Kč. Jo konev od mléka stojí na otočném podstavci a pohyb hranolu s ní otáčí. To asi na žádném obrázku vidět nebude. Med se občas dojde ochutnat a jakmile na jazyku hladí a není hrubý, je hotovo. Pak se konev nahřeje na 30 stupňů a může se nalévat. Kdo má nalévací víko, výrobce už si nepamatuji, má velkou výhodu. Med nevyteče všechen a co tam zbyde, naočkuje nám další várku. Co bych za to dal napastovat si pár metráků, ale špajzka je prázdná! Zdraví R. Stonjek

Další variantou je na začátku krystalizace párkrát přelijeme z jedné nádoby do druhé.

Aké jednoduché, ale platí to len pri repkovom mede, ktorý skryštalizuje na jemno aj bez nejakého miešania či prelievania. Lenže otázkou ostáva, čo s inými druhmi medu, ktoré kryštalizujú na hrubo. Po rokoch výroby krémového medu hovoria aktéri, že med po zaočkovaní treba miešať viac dní (10 a viac) každý deň jedenkrát. Je to z dôvodu, aby sme vmiešali niečo jemne krémový med, ktorý je základom budúcej štruktúry med u a práve drevený hranol je najlepší, rozbíjať tvoriace sa kryštalky. Hranol (má siahať až tesno na dno nádoby)po celej svojej dĺžke delí kryštalky na menšie čiastky, čím sa získava jemná štruktúra krémového-pastovaného medu. Výhoda hranolu je, že pri každom točení, vťahuje k sebe med zo strán nádoby. Neradím, len konštatujem, každý máme svoje skúsenosti.

A co tak oponentury eko odborníků, jsem zvědav jestli polezou na úly jako na komíny :-D

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Blýskání na lepí časy??
> Datum: 12.1.2010 09:51:19
> ----------------------------------------
> Díky Emane.
> Ano, do řetězce příjmu se dá při tvoření embrya organismů zasahovat.
> Otázkou je, jak se stím bude vyrovnávat roztoč. Dokáže se přizpůsobit?
> Nebo ne? Rozhodně není snadný soupeř. Pokud bude postup v chronologii
> takových výzkumů stejný jako v podobných produktech, tak je jasný, že
> toto je jen začátek. Přijde praxe a dojde i na peníze. Pravdou ale
> může být, že práce v tomto směru značně urychlí realizaci této
> myšlenky. Je to dost vysoká liga a vznikne bezesporu boj mezi tímto
> novým konvenčním postupem a stávající prací. Konkurence je ve všem.
>
> Je to pro mne dobrá informace, otázkou zůstává, jak v té chronologii
> vývoje výrobku (vakcíny) bude zvážena finanční hodnota a cena na trhu.
>
> Bude veselo. Už se těším na oponentůry našich odborníků.
>
> _gp_
>
>
>
> 2010/1/11 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>:
> > http://fcelar.blogspot.com/2010/01/ockovani-vcel-proti-roztoci-varroa-je.html
> >
> > Josef Křapka napsal(a):
> >>
> >> Vážení kolegové, chci Vás upozornit na stránky Fascinovaný včelař kde je
> >> zajímavý článek o očkování včel proti roztoči varoa. Snad máme naději.
> >>
> >> JK
> >>
> >>
> >
>
>
>

Bylo by dobré už konečně se s tímto neřádem vypořádat na věčné časy,než přiletí zase nějaký sršeň či tumida.Myslím si,že nám život znepříjemnuje dostatečně dlouhou dobu,tak ať dá možnost zase druhým!!.
(Omlouvám se za tu skepsi,ale to jsou jen slova zoufalce).

"Podle mého názoru a mám to ze zkušenosti jsou včelstva vykrádána"
Pozdě na podzim považuji větší vykrádání za nepřípustné, protože podněcuje nežádoucí pozdní plodování, přitom ale zvenku do úlů nic nepřináší. Naopak přes plodování ale i přes vlastní loupení zvyšuje celkovou spotřebu zásob ( pokud neloupí v cizích včelách -:) . Dávám na to pozor, pokud na podzim přehazuji rámky se zásobami v úlu, aby se zásoby nedostaly blízko česna a silně zužuji česna.

Mně včely na zahradě v prosinci, když bylo teplo a přes poledně nějaké sluníčko, nosily jasně oranžový pyl. Z čeho, to nevím, buď z smetánek pampelišek, které v té době ojediněle kvetly v trávě, na to byl ale pyl moc oranžový nebo u sousedů zrušili na zahradě políčko se zeleninou a místo toho tam mají okrasné. Viděl jsem zdálky přes plot u nich něco jako bílé větší květy na přes metr vysokém stonku...