Včelařská konference

>"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm. Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li k uvedenému něco říci, tak následující.
Budeme-li předpokládat u dvou na sobě postavených nástavků ideální mezeru mezi horní loučkou spodního rámku a spodní loučkou horního rámku 8 mm, vychází mezera takto:

Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa", veškeré mezery mezi voskovým dílem. Nejen mojí zkušeností je , že včelstvo pro zimování potřebuje mít v dosahu zásoby na pokud možno nepřerušeném voskovém díle.
Zdravím a jdu hrabat sníh, zase potvora padá. JK

Příteli M. V,

máš včelařskou teorii nastudovanou dokonale, ale s praxí už je to horší.
Jelikož včelařskou váhu provozuji již přes 30 let, pokusím se ti za B.V
problematiku vážení vysvětlit, aby jsi to již konečně pochopil.
V žádném případě se na jaře nedá říci ANO, ubylo na váze 30kg. Tady je
názorný příklad:

Včelstvo zazimuji ve 3 nástavcích a zásoby na zimu dodám v množství 30kg.
Přes zimu je spotřeba opravdu malá a rozhoduje hlavně síla včelstva. Na jaře
když včely začnou vychovávat plod, spotřeba jde výrazně nahoru. Do první
jarní snůšky v žádném případě těch 30kg nespotřebují. A toto si musí včelař
pohlídat. Nesmí tyto zásoby převěsit do dalších nástavků (medníků) ze
kterých předpokládá, že bude vytáčet med. Dále se stane to, že tyto nástavky
budou celé zaplněny výborným květovým nektarem.

A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g. Osobně chovám včelstva slabší, tak mi
stačí k doplnění zásob 15-20kg cukru. Doporučuji ti pořídit si váhu, aby ses
přesvědčil jaká je to výborná věc.

S pozdravem a "váze" zdar.
F.Š.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 15, 2010 6:32 PM
Subject: Re: Zimní krmení


> Vojtěch:
> Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé
> včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje,
> pokud
> počasí nepřeje.
> ___________________________________________________________
>
> Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné
> komory.
>
> ___________________________________________________________
> Vojtěch:
> Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se
> rámky s cukrem vidličkou naruší.
> ___________________________________________________________
>
> To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s
> ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.
>
> ..
>
> Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30
> kg
> zásob, ano nebo ne?
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Díval jsem se na záznamy asi 5 let zpět a v červenci ještě popaběrkuji. Jinak zásoby v červenci jsou různé podle roku a podle včelstva. Nechávám včelám tak 5kg medu okolo plodu.

___________________________________________________________


Zkusil jste někdy včelstva nechat v neomezeném prostoru a nakrmit naráz plnou dávku (20 kg) ihned během dvou týdnů od posledního většího odběru medu? Pozoroval jste velký propad ve síle také potom?

S pozdravem M. Václavek

Zdravím, předloni jsem začal včelařit ve starších úlech, ale letos bych chtěl přejít na nástavkové úly, takže bych chtěl pokud možno koupit nové a zažádat o dotaci, ale netuším jak a kdy žádat, kdy peníze dostanu a cca kolik procent dotace na úl je. Nejde mi o nic velkého, potřebuji jen 6-8 úlů s předběžnou cenou co jsem tak koukal kolem 1400-1600Kč/ks. Děkuji za odpověď.

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek
Odvíčkované zásoby včely podnítí, urychlí rozvoj, v každém rámku je plod. Jestli k tomu plodu si to namíchají mi nevadí, protože to stejně nevytáčím. Potom to množství včel jak vyletí za snůškou za 4 dny úl zaplní. Na nějaké míchání nemají čas. Staví a současně zanášejí už poslední rámek. http://leteckaposta.cz/839413297. Jsou včelaři, kteří dají 5kg cukru a potom vytočí 10 kg medu. Dělá to tak, že přidá medník, med s plodem dá nad mřížku, plod vyleze a med vytočí. U slabých to jinak nejde, protože by neměl žádný med. To nemá cukr v medu?
Proto učím včelařit metodou bez mřížky. Vloni už mě začínající kluci předběhli s vytáčením.
B.V.

"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm.
Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.

No, v zimě včely matku nijak zvlášť nepotřebují. Jednou kdysi jsem nechal tak včely, co o matku přišly v listopadu. Zimovaly víceméně normálně kromě většího počtu mrtvolek a podle reakce na mírné rozrušení trochu více neklidně než včely s matkou, ale jinak žádný rozdíl. Uhynuly až poměrně krátkou dobu před proletem na jaře. O spojování v zimě jsem tehdy nic nevěděl a ani na něho nepomýšlel. Pokud matka uhynula teď, tak pokud to jsou jinak zdravé včely, měly by bez výrazného oslabení vydržet až do proletu. Trubčice v zimě podle mého názoru nevznikají, objeví se až později na jaře v době, kdy by matka už měla plno plodu.
S tím, co vím dneska, bych ovšem tak během týdne po objevení mrtvé matky, za příhodného počasí spojoval.
Zimní chumáče obou včelstev, toho bez matky dole a s matkou nahoře, musí být zhruba pod sebou. Vyzkoušeno mám, že chumáče se během pár minut spojí, když mezi nimi svisle není více než takových 10 centimetrů neobsazených plástů. Volná mezera mezi plásty nástavků může být klidně 1 - 2 centimetry...

pleteš si pojmy anatomická trubčice a trubčice jsou dvě naprosto rozdílné věci

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Ztr?ta matky
> Datum: 16.1.2010 21:14:48
> ----------------------------------------
> to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by bylo
> riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud to řešit
> až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z úlu, ten
> zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...
>
> jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
> dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na sebe
> jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit, byly od
> sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty nahoře... ale
> byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální včelstva by to asi
> nepotkalo a normálně by se spojily.....
>
>
> petr j.
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> >> Předmět: Ztr?ta matky
> >> Datum: 16.1.2010 13:15:10
> >> ----------------------------------------
> >> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
> >> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> >> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by bylo
riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud to řešit
až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z úlu, ten
zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...

jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na sebe
jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit, byly od
sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty nahoře... ale
byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální včelstva by to asi
nepotkalo a normálně by se spojily.....


petr j.

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Ztr?ta matky
>> Datum: 16.1.2010 13:15:10
>> ----------------------------------------
>> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
>> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
>> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>>
>>
>>
>>
>
>

Díval jsem se na záznamy asi 5 let zpět a v červenci ještě popaběrkuji. Jinak zásoby v červenci jsou různé podle roku a podle včelstva.Včelstva na jaře nevyrovnávám v síle a ačkoliv mám matky sestry od insem. matky nebo matek jsou rozdíly v množství medu i zásob velmi rozdilné, dělám selekci, včelstva která nedosáhnou na průměr stanoviště rozeberu a nahradím novými oddělky každý rok. Nechávám včelám tak 5kg medu okolo plodu.
J.B

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.
------
omlouvám se, až teď mi došlo, že byla řeč o mezeře mezi nástavky a ne ránky v nástavku. sedím si na vedení :)

Ať dá organizace od něj ruce pryč.Po pár letech jak již někdo zde psal,nebude mít ani biomed,natož včely.
--------------
těžko kategoricky radot, když nevéme přesně o jakou krajsou SVS a její vyhlášky jde.

Ale být funkcionářem, ale i jen včelařem, začal bych jejich čtením.
Ty co jsem já četl, věnovali produkci BIO medu určitou část.

No a možná by se dalo nad jeho stanoviskem zamyslet.

Vždycky se musí najít první blbec co to zkusí, když všichni odborníci tvrdí, že se to nemá zkoušet, že to nebude fungovat:-)

Není to sice můj šálek čaje, já si těch pár kapek amitrázu v zimě zatím "odsouhlasil", ale je spousta důvodů, proč o tom vážně přemýšlet. Jenže udržet VD na uzdě bez klasické chemie je zatím pro mě moc pracné a časově náročné.

Takže novému kolegovi držím palce.
A pokud budete proti němu podnikat nějaké kroky, vemte to důsleně. Opravdu u vás nikomu neuhynuly včely na varroázu, všichni na 100% dodržují všechny vyhlášky. Třeba tu o VD co nařizuje sledovat napadení po celý rok, a další její přehlížené části.

Karel

jak může vzniknout mezera 4cm? pozoruji pouze rozdíl mezi panenskými x již vytáčenými soušemi. ty odvíčkované mi nikdy nedostaví tak vysoko.

"Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!"
Přesně tak!!

Probléem pak mohuou být y nástavky a rámková míra včelí mezera se počítá od plástu k plástu ne jak se někteří domnivájí od rámku po rámek, tam může pak vznikmout rozdíl i 4 cm pro moderní včelaření je to ten nejdůležitejší údaj
Toje pak pro včelstvo 2cm někdy nepřekonatelná vzdálenost ro přechod k zásobám.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: "vigor"
> Datum: 16.1.2010 14:01:55
> ----------------------------------------
> Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
> Po prvním červenci začnu s krmením.
> Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
> Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty
> bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
> Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
> krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
> 6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek
> zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo
> zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
> Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v
> červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je
> však rychlý (v závislosti na počasí ).
> Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím
> se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.
>
> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.
>
>
>

Jednoduše řečeno budeli co donést tak to donesou jinak kde nic není to donést nemohou a všechny ty poučky o připravenosti si pak můžeš strčit za klobouk . Jsou to jen teorie!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: po?et v?el. na stanoviti
> Datum: 16.1.2010 13:57:16
> ----------------------------------------
> "Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je
> velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny
> "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."
>
> já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít
> snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a
> včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak
> budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože
> počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální
> nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i
> dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já
> preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového
> období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i
> nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do
> srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období
> vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek
> více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s
> podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového
> období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším
> počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem
> včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
> Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina
> zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní
> krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných
> oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a
> umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio,
> organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z
> hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od
> klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo
> rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.
>
>
>

Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Ztr?ta matky
> Datum: 16.1.2010 13:15:10
> ----------------------------------------
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou
> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

>konference Bio Summit 2010, která se uskuteční 8. dubna 2010, v kongresovém centru U Hájků v Praze. Registrace na konferenci je možná online na www.biosummit.cz a do konce ledna je cen a vstupenky snížena o 2 000 Kč.<
-----------------------------------------------------------
Tak to je velmi výhodné :-)). To si musím pospíšit :o)) abych nezmeškal. Kdo chcete více informací, mrkněte na stránky ČSV.
JK

Veterina uvádí i variantu pro bio včelaře

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: L??en? v?el
> Datum: 16.1.2010 10:11:11
> ----------------------------------------
> Jak léčit nařizuje veterina(KVS). Pokud máte nařízeno léčit, musí léčení
> dodržet. Jinak ho nahlaste KVS. Slibují za nedodržení léčení pro fyzickou
> osobu pokuty až do 50 000 Kč.
> Tonda
> >Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
>
>

Jan Cervenka
Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

___________________________________________________________

Tomu se ale opravdu říká " Za pět dvanáct "

//\/\\//

Pěstují se rostliny živočichové se chovají a ale příkladně psi se pěstí pro svůj vzhled, to jsou však 3 rozdílné věci a pohledy na věc

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi &lt;e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: "Vigor"
> Datum: 15.1.2010 21:41:46
> ----------------------------------------
> JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti
> kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k
> ztrátám v zimě. ...
> ------------
>
> To by bylo docela zajímavé rozvést.
>
>
> Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě
> nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins.
> Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem
> dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(
>
> No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší
> technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)
>
> Karel
>
>
>

Jan Bűrgel:
Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN.

___________________________________________________________

Jaké zásoby mají včelstva v průběhu července? Od začátku července krmíte postupně po dávkách 2,5 kg v týdenních až desetidenních intervalu až do konce srpna tak, aby v tuto dobu bylo ve včelstvu 20 kg zásob. Když tak mi opravte moji případnou desinterpretaci Vašeho popisu.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Pěstují se rostliny živočichové se chovají
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: "Vigor"
> Datum: 15.1.2010 21:41:46
> ----------------------------------------
> JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti
> kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k
> ztrátám v zimě. ...
> ------------
>
> To by bylo docela zajímavé rozvést.
>
>
> Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě
> nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins.
> Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem
> dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(
>
> No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší
> technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)
>
> Karel
>
>
>

"jetel plazivý (bílý)"
Dobrý zdroj nektaru i kvalitního pylu pro udržovací snůšku a pyl je dobrý základ pro krmení na zimu. Pokud je ho hodně a včelstev na stanovišti méně, mohl by z toho být i nějaký med pro včelaře. Z dob, kdy jsme jezdil v srpnu na červený jetel, vím, že jetelový med je dost kvalitní. Zvláště když byl říznutý medovicí. Akorát já jsem bílý jetel v okolí neměl tolik, aby poznal nějaké závislosti na počasí. Třeba z červeného jetele byla snůška pro včelaře pouze tehdy, pokud bylo v době jeho květu sucho, zkrátily se okvětní trubky a včely snadněji dosáhly na nektar, jinak včelky nanosily jen pro sebe.

Dne Friday 15 of January 2010 17:52:55 Pavel napsal(a):
> Včelařství Sedlaček nabízí vůně do rojochytů a nebo do rojáčků mate s tím
> někdo nějaké zkušenosti ? Zajímalo by mě jestli to funguje.


nemam,
ale podobne funguje medunka, nebo citronova trava.

Honza

Dne Saturday 16 of January 2010 14:40:23 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> ..a včely měly občas hlad.
>
> Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým
> včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i
> pro ostatní!!!

tyden bez jidla - to je normalni pust - (zdravy) clovek vydrzi bez problemu i
dele (www.pust.cz). Vcely jsem netestoval, ale na jare se mi obcas stane, ze
nejake jsou uplne nasuchu (vetsinou jsou nasledujici sezonu nejlepsi
medarky - mozna si to pamatuji), jak dlouho netusim, ale jedny jsem mel, ze
se misto proletu jen "prolezaly", coz jsem v literature nikdy necetl, jak
dlouho musi vcelstvo hladovet, aby jen lezly (samozrejme si za to muzou samy,
zakrmene byly vsechny vcelstva stejne) , po dodani zasob jedny z nejlepsich
medarek.

Ohledne filatelie - kolik medu z tech albumu vytacite ?


Honza

když je tu diskuze o všemožnách pozdních zdrojích, jaký je váš názor na jetel plazivý (bílý)? kolem stanovitě mám samé pastviny, louky - orná půda zde není. jetel zde obvykle kvete až do konce září, poslední zbytky i v říjnu až do zámrazu.

Počet nástavků snižuji postupně,vlastně od července.
Vytočit, vylízat a snížit z 6ti na pět,nebo z 5ti na 4 a dám 1x 2,5kg cukru v 3,5l lahvi. (třeba 10ti lepším dávám vylízat a deseti dávám cukr protože naděje na nějakou medovici umírá naposled)
Včel je ve včelstvech hodně tak že nemohu odebrat další nástavek protože by se tvořily brady na česně. Brady na česně ničemu nevadí ale já odebírám nástavky tak že se netvoří.Za týden nebo 10 dní další 2,5 kg a postupně odeberu další nástavek tak aby koncem srpna bylo ve včelstvu asi 20kg a 3 NN. Nové oddělky dokrmuji do 14. září kdy mají 2 NN a v říjnu nebo listopadu podsouvám dolů 3.NN se soušemi.
J.B.

M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 1. 2010
Re: počet včel na stanovišti (39967)

Jan Bűrgel:

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.

Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.

___________________________________________________________


Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

___________________________________________________________

A na to nejdůležitější jsem se zeptat málem zapomněl: Můžete podrobněji pospat, jak krmíte (způsob, dávkování, doba, délka, množství)? Budu Vám velmi vděčný, když mi na to vše odpovíte. Zajímám se o tyto informace kvůli svému amatérskému výzkumu populační dynamiky včelstev.

//\/\\//

Jan Bűrgel:

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.

Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.

___________________________________________________________


Píšete, že zimujete ve 3NN. Kdy zužujete? Co v úlu zůstává? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

"Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak?"
V nástavcích v zimě úplně jednoduše složením nástavků na sebe. V zimě se spojují úplně bez ohledu, jestli tam matka je nebo není, včelám to je jedno. Spodní a horní chomáč se vzájemně ucítí, buď teplem nebo vůní, to nevím a během pár minut se vzájemně prodlouží a spojí obvykle do hořejšího nástavku. V hořejším nástavku musí být dostatek zásob.
Vhodné je počasí pár stupňů pod nulou, bezvětří a zamračeno nebo za světla slunce nízko nad obzorem. Za takových podmínek nemusí vzlétnout a být ztracena ani jedna včela.
Pokud je strůpek, destičky atd hodně zatmeleny propolisem a jejich odtržení nejde bezhlučně a včely by hodně rozrušilo, je vhodné tohle všechno odtrhnout jeden den a takhle připravené včely spojit druhý den, propolis se v mrazu neslepí.
Nebo je možné vsadit na oblevu, co má být do 14 dnů a spojit včely po proletu... Včely bez matky vydrží v zimě měsíc i dva bez větších problémů....
Tady na severní Moravě bych spojil hned, na jižní Moravě nebo v Polabí bych možná počkal na oblevu....

...a včely měly občas hlad.

Věnuj se raději filatelii,než trápit živý organizmus.Já bych takovým včelařům nedal týden do huby a nevím,jak by se ti to líbilo!!!To platí i pro ostatní!!!

Na mých stanovištích končí snůška v polovině srpna. Aspoň se o to snažím ukončit snůšku tak pozdě. Dříve jsem měl víc včelstev a včely občas měly hlad v druhé polovině června a potom na konci července a v srpnu, byly potom na lípu a na krmení na zimu slabší. Je fakt, že tehdy v zadovácích to méně vadilo než teď. Líp poněkud ubylo, takže jsem mohl snížit i počet včelstev. Ke konci července a v srpnu kvetou v lese a kolem ostružiníky, pcháče a lopuchy kolem polí, na loukách čekanka (štěrbák), netýkavka žláznatá a ještě potom spousta další buřeně v lesích a v trávě na okrajích lesů a polí. U baráku potom v pozdním létě živí včely to, co kvete v méně sekaných trávnících, kvetoucí zelenina, co ještě někteří lidi pěstují, dýně, tykve, okurky..., letos jsem zaznamenal zřetelnou snůšku z cca 20 metrů čtverečních stěny sousedova baráku obrostlé jakýmsi loubincem nebo něčím podobným....

R. Polášek :"Takže já preferuji nastavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem."

v tématě "vigor" popisuji svoje problémy s posnůškovým a zimním období.
Protože na stanovišti je mých 30 a kolegovo 30 včelstev může být nedostatek přínosu v posnůškovém období důvodem slabých včelstev do zimy a neuspořádaného zimního sezení včel.
Já částečně podněcuji již v červnu.
J.B.

Podle mně to chce za prvé projednání s veterinou, ideálně za přítomnosti toho včelaře, veterinář musí stanovit, jaké alternativní léčení mu povolí místo klasického chemického. Za druhé potom musí být s tím léčením spokojeni okolní včelaři ze ZO, podle toho ho přijmout nebo nepřijmout do ZO.

Co jsem slyšel různě o biovčelaření, veterina alternativní léčku obvykle povoluje, pokud není nález roztočů v měli. Pokud je, léčí se klasickým chemickým způsobem a med z tohoto roku potom nemůže být bio. Takže z toho vychází perioda, jeden, dva roky atd je biovčelaření, pak je nějaký rok normální včelaření s léčením roztočů a pak zase po splnění podmínek biovčelaření.
A jestli má tento včelař zájem o vstup do ZO, pak je podle mně ideální příležitost, když už chce dělat biovčelaření, navést ho trochu na další alternativní postupy, třeba na pravidelné letní setřepávání na mezistěny a norské zimování na nich ....

Na mém stanovišti končí snůška po 1. červenci.
Po prvním červenci začnu s krmením.
Jestliže bych vytočil a nekrmil včelstva by velice zeslábla.
Nemohl jsem pochopit jak někdo může přijít v zimě o včely, moje ztáty bývaly tak jedny včely za deset let a většinou mojí chybou.
Asi před pěti lety jsem přišel o 12 včelstev hlady.
krmil jsem 18 kg a to bylo málo, byla dlouhá zima.
6včelstev padlo jednoznačně hlady neměly zásoby a 6 včelstev mělo dostatek zásob ale sedělo v jedné polovině dvou nástavků 42x17 a v druhé mělo zásoby.Zimuji na 3 nástavcích.
Produkční včelstva (jedno a dvouleté matky)průměrně mají 5až6 nástavků v červnu ale zimují poměrně slabá na 6až7mi uličkách. Jejich jarní rozvoj je však rychlý (v závislosti na počasí ).
Od té doby krmím 20kg a víc protože od července část spotřebují a snažím se aby zásoby byly nad sedištěm včel, ale nevede se mi to.

Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti % obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by jistě při delší zimě nepřežila.
Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo do sediska.
J.B.

"Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B."

já mám zase názor, že prakticky stejně důležité jako co nejvíc využít snůšku je zajistit, aby v mimosnůškovém období včely netrpěly hladem a včelstva dále plodovala a rozvíjela se a neubývala na počtu. Jenom tak budou připravena na další snůšku. Je to přirozeně vždy kompromis, protože počet včel v přírodě snášejících sladinu nijak nesouvisí s momentální nabídkou té sladiny v přírodě. Nějaké teoretické ovlivnění, okamžité i dlouhodobé tam asi je, ale asi nebude mít větší praktický význam. Takže já preferuji nadstavení počtu včelstev na stanovišti podle mezisnůškového období, aby se včely v tom období ještě uživily a netrpěly hladem. Je to i nejméně pracné, protože když v květnu vyřeším rojení, pak už obvykle až do srpna stačí včely v mezisnůškovém období jen sledovat a po snůškovém období vytáčet. Můžu počet včelstev na stanovišti zvýšit, potom budu mít ze snůšek více medu, ale taky budu mít v mezisnůškovém období práci navíc s podněcováním... A nemusím se přitom s podněcováním trefit do mezisnůškového období.... Nebo jim nechám část medu ze snůšky a potom budu mít s větším počtem včelstev jen o trošku vyšší množství medu jako s menším počtem včelstev a s větší práci, produktivita půjde dolů.
Záleží ale obrovsky na stanovišti. Dnešním způsobem obdělávaná krajina zakládá na obrovské nárazové snůšky a mezi nimi prakticky nic. Přírodní krajina ponechaná svému vývoji, dneska převážně jen v různých chráněných oblastech, dává naopak i v mezidnůškovém období dost sladiny pro včely a umožňuje tak mít větší počet včelstev na stanovišti. Stejně tak různé bio, organické a podobné metody šetrného zemědělství, případně pěstování lesa, z hlediska produktů často diskutabilní, ale umožňující na rozdíl od klasického zemědělství existenci různých podpůrných kvetoucích rostlin nebo rovnou kvetoucích plevelů a tím zdroje pro včely.

Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník. Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.

Jestli-že něco tvrdím,měl bych odpovědět,jasně a otevřeně.To že chce MartinV pragmatickou odpověď,to nesvědčí o agresivitě ani o etablování.To tvrzení nemusí zajímat jen MV.Na rozdíl od nás starších,si jde jen důsledně za svým.Proto buďme rádi,že tady je a zajímá se i pro nás.

M.V. se opět zde začíná etablovat a to docela agresivně.Nechme jej být,je to člověk vemi mladý a stejně jednou přijde k rozumu tak jako ostatní.Mládí je razantní a s příchodem stáří zpomalí,protože po zkušenost.zmoudří.
V.K. tento dotaz spíše patří směrovat na spolkovou právničku dr.Machovcovou,která zajisté k tomu zaujme své stanovisko.
Začínající včelař,který se hlásí do ZOČSV a má tyto podmínky na kterých trvá,tato organizace bezpodmínečně jej nemůže přijmout za svého člena.Neboť vědomě či nevědomě porušuje veterinární vyhlášku o léčení včelstev.Zřejmě to dělá s úmyslem,prodávat svůj med za vyšší cenu nežli ostatní včelaři. Ať tedy je na vlastní noze a ukáže co umí.
Ať dá organizace od něj ruce pryč.Po pár letech jak již někdo zde psal,nebude mít ani biomed,natož včely.

Jak léčit nařizuje veterina(KVS). Pokud máte nařízeno léčit, musí léčení dodržet. Jinak ho nahlaste KVS. Slibují za nedodržení léčení pro fyzickou osobu pokuty až do 50 000 Kč.
Tonda
>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Mgr.Václav Kožušník napsal:

>Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze.
>Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní.
>Poraďte jak postupovat.
.......................

Držet mu palce.
Kyselina mravenčí je přírodní léčivo a existují i účinnější aplikace než formidol.
Jak už tu jednou napsal GUPA, dokonce i Dol zřejmě připravuje účinnější aplikaci než současný formidol.

Ale myslím si, že pokud se při tom bude snažit selektovat na varroatoleranci a má v doletu trubce jiných než svých včelstev, stejně mu to budou sousedé kazit (šlechtěním roztočů a nešlechtěním včel na varroatoleranci). :)

Radek Krušina

JB:......Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včely chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě. ...
------------

To by bylo docela zajímavé rozvést.


Jinak souhlas s kvalitou ins. matek. Baví mě chovat matky a naopak mě nebaví řešit přidávání matek do prod. včelstev, natož pak těch drahých ins. Ale čistě ekonomicky by se mě vyplatilo kupovat ins. matky. Ty co jsem dosud měl, se bohatě zaplatily první sezonu, pokud se jí dožily :-(

No a že není každá matka 100%? Ani u nás v podniku s nedjdokonalejší technikou atd. nedosahujeme 100% kvality a to vyrábíme z kovu:-)

Karel

a v dalším roce ještě meně, zato více varoázy.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:31:27
> ----------------------------------------
> Bude mit, ale mensi mnozstvi.
>
> 2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
>
> > a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy
> >
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> > > Datum: 15.1.2010 21:04:48
> > > ----------------------------------------
> > > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> > > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> > > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> > > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
> > >
> > > Děkuji
> > >
> > >
> > >
> >
>
>
>

Bude mit, ale mensi mnozstvi.

2010/1/15 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> > Datum: 15.1.2010 21:04:48
> > ----------------------------------------
> > Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> > proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> > V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> > používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
> >
> > Děkuji
> >
> >
> >
>

a když nebude léči nebude mít ani biomed a pochopí to brzy


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:04:48
> ----------------------------------------
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>
>

Bude používat Kyselinu mravenčí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Mgr.V?clav Koun?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V??ela??sk? noviny Info ze dne 2004-10-09
> Datum: 15.1.2010 21:04:48
> ----------------------------------------
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>
>

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.

Děkuji

Iniciuji tímto k diskusi o klonu,liniích klonu ... "vigor".
Začnu positivy. ing Smělý je asi osmdesátníkem. Kromě teplého ustájení včelstev (v období leden únor a nízkého počtu jím chovaných včelstev, zvýšeného užití léčiv ) zádné negativní připomínky k jeho velmi častým článků nemám. . V minulém roce měl Ing. Smělý dobré výsledky s jednou vigor matkou, s jednou vigor matkou však mám i já velmi negativní zkušenosti. Nevím o kolik kg medu se jednalo ale to není důležité, důležité je že tyto hodnoty publikoval na stránkách včelařství a tím samozřejmě zvýšil o "vigor" zájem.
Já osobně mám pozitivní i negativní zkušenosti s "Vigor" , inseminovanými matkami. Přínos bych označil přibližně +30až 40%. Podle mne je to velmi vysoký a výhodný přínos.Mám včak i negativní zkušenosti. Jedná se o provozní zkušenosti kdy se včly chovají jinak než dříve pěstované včely a to může vést k ztrátám v zimě.
Koupím si, objednám si a koupím si inseminovanou matku.
Asi je lepší než bežná, jestliže cíleně byl použity vlastnosti rodičů. (setkal jsem se však i s matkou kladouci hrboplod i nasledně u jejích dcer)
Mohu napsat údaje na štítcích jednotlivých matek, příklad : zUBO 70319, MÁMA MATKY zUBO 40277, OTEC MATKY zUBO 10405
MATKA TRUBCŮ zUBO 60401
NEVÍ VŠAK O JAKOU LINII SE JEDNÁ.S touto matkou jsem však spokojen protže svými osobnímy výnosy 88 a 102 kg výnosu se doposud zaplatila bez přínosu svých dcer které zvyšují průmět stanoviště asi na +- 50 kg.
Nevím zda přinese medovici.
Z matematického hlediska si pamatuji že rovnice o více neznámých nemjí řešení jestliže jich je měně než ....

Celý proces inseminace leží, záleží na faktu že si můžete vybrat i matku i otce. Zatim co selekce záteží pouze na výběru matky, (technika je mimo)
J.B.

Vojtěch:
Dnes to nemusím vážit, protože vidím ihned co se ve včelstvu děje. Každé včelstvo musí mít zásoby a mělo by je mít podle síly. Jinak stagnuje, pokud počasí nepřeje.
___________________________________________________________

Aby bylo jasné, také jsem zastáncem nábytků zásob, ale v podobě medné komory.

___________________________________________________________
Vojtěch:
Ano, stane se, že úbytek není úměrný včelstvu, ale záleží na důvodu. To se rámky s cukrem vidličkou naruší.
___________________________________________________________

To je jako nějaké řešení? Odvíčkované zásoby včely přenesou a namíchají s ostatními. Na oko to vypadá, že cukerný med bezezbytku spotřebují.

...

Stále jste mi neodpověděl na otázku: Zaznamenal jste vážením spotřebu 30 kg zásob, ano nebo ne?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

nejsem ani moc překvapen názorem že počet včelstev na stanovišti je v některých případech bezpředmětný.
Mám totiž názor že daleko důležitější je názor že snůška jako taková je velmi časově soustředěná záležitost. Včely vlastně přinesou všechny "přebytky"v několika dnech (jestliže jsou připraveny) J.B.

Dne Friday 15 of January 2010 04:41:13 Míra.P napsal(a):
> No to asi bylo a snažím se o to ale někdy třeba jako v loni se to ovlivnit
> asi nedá.Dva roky nic a potom pic!
> Pokud ty natřené kužele fungují z 50% tak to není zase až tak špatný.Je
> lepší mít poloviční šanci na dobré sebrání roje než žádnou.
> Tak první hlas říká že bedničky nefungujou.
> Někdo další?

bednicka (pouzita) s tmavou sousi funguje.

Honza

Včelařství Sedlaček nabízí vůně do rojochytů a nebo do rojáčků mate s tím někdo nějaké zkušenosti ? Zajímalo by mě jestli to funguje.

Dle mého názoru by se průměrný včelař počtem včelstev na stanovišti vůbec neměl zabývat. Vysvětlím proč. Asi před 25 roky jsem navštívil dolinu u Černého Váhu, kam nás zavedl Ing. Mačička a nedokázal jsem pochopit,jak se může na malém prostoru uživit 120 včelstev. Asi před 10-ti roky mi jeden bývalý profi včelař sdělil, že už nechce kočovat a nechal všech svých 170 včelstev na zahradě. ten rok měl průměrný výnos 35 kg/včelstvo, následující rok 40 kg/včelstvo /při stejném počtu/. Sám jsem si vyzkoušel něco podobného, když při počtu cca 130 včelstev na stanovišti jsem dosáhl obdob. výnosů. Z toho plyne: Je-li pořádná snůška, tak včely nejsou schopny vše sebrat. Na jaře je příroda štědrá vždy!

"Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií."
---------------

Nemůžu říct, že by na tom Vigroky byly špatně, co se týče medovice. Např. letos mi donesly tolik medovice, že se mi o tom ani nesnilo, kolem mého stanoviště je totiž medovice spíše vyjímkou.

Těžko může existovat nějaký přehled linií, sice má každá linie svá obecná specifika (hygienické chování, mírnost, rojivost...) ale lze jen těžko hodnotit, zda ta či ona linie je lepší na konkrétní typ snůšky. Snůška je totiž závislá i na mikroklimatických podmínkách, které jsou všude různé. Dále i na biodiverzitě rostlin, v jednu dobu může dávat nektar nebo medovici více druhů rostlin, z nichž některá může být pro včely atraktivnější. Při výběru linie je dle mého názoru lépe se zaměřit na jiné vlastnosti než je využívání snůšky - vitalita, odolnost vůči nemocem atp.

Hezký den.

Jiří Danihlík

Asi před 6ti lety jsem pomalu přecházel na vigor.
Moje původní včely byly dlouhodobá selekce z Dolu.
Polovině =10 včelstev jsem vyměnil matky za vigor a v červenci bylo asi 8-12kg cementové medovice asi z modřínu.
Přišel jsem na to včas,začal jsem to vytáčel ředit vodou a vytáčel. A měl jsem štěstí že moje původní včely to nepřinesly tak jsem to částečně vytočil a částečně rozházel po 2 plástech na okraje horních nástavků. V Zimě ani na jaře se nic nestalo.
Ale tak jsem se dozvedel že moje vigorky nosí cementovou medovici, je však pravda že smrkovou a dubovou za těch 6 let nenosily ale myslím že se nevyskytla.
(Vše to zjednodušuji. Samozřejmě že vím že se jedná o mix genů trubců stanoviště a genů inseminovaných matek z kterých chovám)
J.B.

S kočovným včelínem s 20 včelstva jsem svého času pár let nakočoval na lípy k asi 4 hektarovému listnatému lesu s polovinou, třetinou lip malolistých. A tam bylo vidět, že těch 20 včelstev je už tak na hraně s kapacitou snůšky.
Taky jsem třeba kočoval v době mezi řepkou v květnu a jetelem v srpnu k lužnímu lesu kolem řeky, pás lesa, kde občas byly lípy, na každé straně řeky pás lesa tak 100 - 300 metrů široký, jinak lužní stromy, vrby, topoly, jasany,javory, nějaké akáty a podobně. Přes řeku pár stovek metrů daleko měl jiný včelař 12 včelstev v kočovném včelínu plus několik včelstev na zahradách, proti toku řeky necelý kilometr daleko měl další včelař tak 25 včelstev. Tam bylo evidentně převčeleno, protože nějaká snůška z lip byla jen ty nejlepší roky, ve špatných letech byl hlad. Ale zase jsem měl dobré vztahy s majitelem pozemku a současně traktoristou, co mi tehdy včely převážel a bylo to moje zimní stanoviště.... Občas tam byl zajímavý medovicový med, doslova černý jak bota...

Na zahradě u baráku jsme měli předtím tak 12 včelstev a snůška tam byla předtím dobrá. Pravidelná snůška byla v první polovině května z ovocných stromů, potom byla pravidelná snůška v červenci z lip malolistých a často byla i červnová smíšená snůška a medovicová snůška po lípách v srpnu. A když nebyla snůška, bylo to tak na uživení včelstev, takže nebylo třeba přikrmovat. Od té doby ubylo v okolních zahradách tak 80 % starých velkých ovocných stromů, i když toto některé roky nahradí řepka na poli v doletu. Prakticky všichni přestali sekat trávu na krmení a na seno, což znamenalo medování trávníků z pampelišky na začátku května, v druhé polovině května a červnu medování obecně z rostlin kvetoucích v trávě před sečí a potom v červenci a srpnu udržovací snůšku, bílý jetel a jiná květena, která stačila na obživu včel. Místo toho nyní hoblují trávníky mnohem častěji na vzhled, takže ty kvetoucí kytky zmizely. Staré lípy v prolukách, u baráků, co zbyly z dřívějška, kolem kostela více než z poloviny vykáceli a nasadili jen několik kolem kostela. Místo ovocných stromů někde přibyly okrasné, na jednom stavení přibyla dobře medující popínavka, místy možná přibyl bílý jetel, který stihne vykvést i při častějším sečení, ale to je málo. Odhaduji, že doma klesla kapacita snůšky na tak polovinu, na takových 5 - 6 včelstev. Místo mám pro takových 15, takže jak to vypadá, budu tam přezimovávat okolo těch 15 a na jaře nejméně 10 rozvezu po lesích a na podzim zase přivezu....

> Ještě zapomínáte na linie včel různé linie různě využívají zdroje sladiny
> Medovici údajně nejlépe využívají linie Lesana a Praděd. Zato Vigor je údajně
> na tom špatně. Chybí však nějaké seriózní přehledy u nás chovaných linií.

Nemohu hodnotit ale slysel jsem (a cetl) v souvislosti se slovama vigor a medovice pravy opak, a lze se vice docist na vigorbee.cz kdyz srolujete az k charakteristice nazvane Vice o vlastnostech kmene- vigor...

Muzete nekdo kdo mate zkusenost s vigorkou realitu okomentovat??
Diky

T.H.