Včelařská konference

Tak nas potom nezapomente informovat,
jak ten experiment dopadl.

PZ

Lidi, ten článek pod tímto textem je můj,zapoměl jsem se tam podepsat.Díky a omlouvám se, pořádek musí být.

Zdravím vás přátelé,mán kmen vigor a singer, loni jsem zjistil, že dvě včelstva za celou sezonu a bez léčení neměla za sezonu ani jenoho roztoče varoa.Preventivně jsem všechna včelstva zafumigoval aerosolem a zejména ta neléčená neměla žádný spad,jinak léčím poctivě.Včelařím na norský způsob nástavkového včelaření. Více o mém včelaření se dozvíte v časopise včelařství únor-2010.S pozdravem Pavel Streit

Paní Černá,
napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
Jindra


černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
žádost o dotaci
Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

___________________________________________________________


Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob.
Ještě dodám, že jsem to prováděl u včelstev, která teď mají chumáč přes 2-3 NN (odhadem zhruba 25 000 včel). U běžně silných včelstev bych si to nedovolil. Je to experiment, protože jsem takto zazimoval poprvé. Jsem zvědavý, jak to dopadne (výnos).

//\/\\//

Spise nez hazard, bych to hodnotil jako hloupost, jedine v pripade podezreni na mor, bych se zachoval stejne. Jinak vyvarovat plasty s pylem, ktery budou vcely na jare nutne potrebovat pro svuj rychly rozvoj a budou jej muset pracne shanet z toho mala, ktere v casnem jaru je k dispozici, me osobne nedava zadny smysl.
Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

PZ

Velký, někdy to je slyšet bez hadičky až na pár metrů od úlu. Matku asi mají v pořádku, takže už nevyrušovat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Tuesday, January 19, 2010 3:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ztrata matky

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

___________________________________________________________


„I nějaký decimetr čtvereční pylových zásob“? To jako má být hodně?

Když jsem začátkem října zužoval a spojoval, odstranil jsem z produkčních včelstev veškeré tmavé dílo, včetně plástů s pylem, kterých bylo od 4 do 6 ks. 42x17 cm (tedy zhruba 2O - 30 dm2 pylových zásob). Vše skončilo v pařáku. S výjimkou dvou plástů (technický důvod, nikoliv záměr) jsem včelstva zazimoval kompletně na panenském díle a prakticky bez buňky pylu.

Dobrý hazard, že? Norské zimování je vůči tomu procházka růžovým sadem!

S pozdravem M. Václavek

Ach jo,vědci nedají pokoj...Představa,že se tyto vosičky dostanou do Evropy(a to určitě nebude dlouho trvat)mě děsí.
Lidi nedají pokoj,dokud nezničí všechno živé...Teď se řešil problém s úhyny včel,proč jak nač...Myslím,že pak už nebude co řešit,protože vosičkám těžko někdo vysvětlí,co je ,,škodlivé" a co ne.
Největší škodná na této planetě je člověk,bohužel.
Jinak přeji všem kolegům včelařům dobré výsledky v léčbě varroázy,plodné matky,pracovitá včelstva,krásné a dlouhé jaro,
a co nejvíc kg dobrého medu.No a dobrou medovinu.Zkrátka:Svatý Ambroži,stůj při nás,prosím.
zdraví černá ludmila

Josef:
Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

___________________________________________________________


Tipuji tichou výměnu.

KaJi " Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

J.B.: Procento genů je mi jasné,
Z inseminovaných matek mam vigor matky a trubce ale včely hybridy mistní kranky a vigor
já to řeším hlavně množstvím trubčích plástů a tím trubců ( asi tak 6 trubčích plástů, nevyřezávaných a ještě neco ve vysokém podmetu na včelstvo a rok).
J.B.
Složení genů trubců ostatních včelařů na stanovišti se ale neměnilo a je stejné
Jsem s výsledky "vigor" spokojen. (stanoviště 320m n.m na kraji lesa, med mívám z ovocných stromů, agátu, ostruziny a j. )Kdybych po 6ti letech velmi zhruba porovnal moje původní kranky a vigor řekl bych že

1/jsou větší medařky
2/jerní rozvoj je rychlejší
3/jako by byly trochu víc dlouhověké
4/plodařky nebo velikost včelstev jsou stejné jako moje původní, průměr 5-6NN
5/ do zimy jdou slabší
6/ jsou trochu ostřejší nez jsem měl.
7/ jediným problémem je že mi dělají starosti s uložením zásob na zimu při zimováni na 3NN 42 x17

Protože u mne není v poslednich letech medovice nemohu je hodnotit, jednou přinesly v srpnu melicitozu a původní včely ji nenosily.

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

oprava a omluva, tento příspěvek měl být pod tímto tématem....
" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu

" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu.

zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit Jednoduše řečeno je ji tam snůška, květy produkují nektar, denese 100 včelstev, není-li, květy nektar nemají a nedonese ani to jedno.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 19.1.2010 10:08:43
> ----------------------------------------
> "Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období .
> Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg,
> chovaji se jako by je tam měly."
> Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné
> snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu
> obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak
> musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro
> včely jakoby dostatečnou snůšku.
> Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u
> včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu
> trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných
> plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se
> pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových
> zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho
> nedostatkem.
>
>
>

Brnensky vcelarsky spolek rozesla lvsem vcel.spolkum na Morave:
Ceho nechceme a co chceme.Nechceme nikoho zkratit na pravech,proto nam ani nenapada uchvatit moc ve vedeni ustredi a spolky zbavovati spravedliveho zastoupeni ve vyboru a jinych institucich.Chceme ,aby ve vedeni se neroztahovala jakakoliv koterie,cilil klika pod hesly:svobody-rovnosti-demokracie- a provozovala diktaturu..Chceme co nejrozsahlejsi samostatnost spolku jak v pravu volebnim,tak ve svych spolkovych pravech bez omezovani ustredim,ktere dle novych navrhu stanov osvojuje si pravo cleny pridelovati a vylucovati. Aby nehromadili se funkce v ZU na jednu osobu,stanovy presne dodrzovany a prava delegatu respektovana.Nase snahy jsou jasne a jsme presvedceni spravne,majic na zretel dobro vsech vcelaru.Proc se nezverejni nakupni a prodejni ceny cukru? Vzdy se jen ohlasi,ze cena je jako lonskeho roku a ani clenove vyboru,ani revosori neznaji ceny nakupni.

Prazsky vcelarsky spolek:
znasi svuj opravneny narok na prevzeti Medokomis a medove akce.Jakozto nejsilnejsi spolek a nejpocetnejsi,dale proto ze cinnost se provadi na nasem trhu,kde az dosud jsme se dobrovolne zdrzeli uzivani svych prav,kazdy sebemensi spolek pouziva ve svem obvodu.Zarucime se za penezni hodnoty,ktere ZU do podniku vlozilo.

Resoluce Taborske zupy: Velice trapne dotyka se nas,ze predsednictvo ZU Praha (vec medove akce) chce resit zpusobem ktery nezlepsuje system,ale meni osoby...Hrozi tezce poskodit zajmy ZU nebot nejen ze ma byti doplaceno-vzdavaji se vseho zisku,jmeni mil.Kc.v sanc moznosti ztraty. Zadame aabytato smlouva byla zmenena ve vetsi jistotu a prospechu ZU.

ZU Praha :Zadost o vraceni darovaneho pozem(Dol) podana u presidenta a postoupena ministerstvu zemedelstvi.Republikanska strana zasadila se za vraceni. Duvera predati -Medokomisi-jednotlivci Cermakovi potvrzena vsemi hlasy,proti jedinemu hlasu Brennera. Jednatel Vyleta predlozil neco jineho k odhlasovani,zamlcel nabidku Taborske zupy z pevne stanovenych splatek 4-6%,na problematikych 10% z cisteho zisku. Dr.Schonfeld na dotaz,proc se s nikym nejednalo?: Ponevadz jsme se dohodli s jedinym uchazecem a ostatni jsme nemuseli brat v uvahu.

ZU Brno: usneslo se aby z ceny vcelinu 300 tisic v Kurimi bylo odepsano v prvnim roce 20%. v 2 a 3 roce 10%, a v dalsich letech vzdy 5 %.

"Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly."
Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro včely jakoby dostatečnou snůšku.
Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

"Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat."
Složité to mají ti, co jim v krmení něco nevyjde a pak s tím musí přes podzim a zimu zápasit a ptát se tady na konferenci. A přirozeně pak dostávají složité rady.
Pro mě je poslední složitá práce uspořádat po poslední snůšce před krmením horní a druhý v pořadí odshora nádstavek. Ovšem je to jen pár v podstatě jednoduchých mechanických zásad týkajících se výběru rámků a česínka či očka v nejhořejším nástavku. Maximálně jim potom podstavím třetí nádstavek plástů 39x24 po vytáčení, které mají vyčistit od medu. Po postupném krmení se mi dneska téměř vždy včely usadí tak, jak potřebuji a tak u prakticky všech včelstev nemusím vůbec ničím vevnitř úlu hýbat až do rozplodování v předjaří. Ovšem s výjimkou vyndání plástu při fumigaci, slále ještě fumiguji shora. Ale dříve tomu tak nebylo a tak se mi vyplácela kontrolní prohlídka na konci září, kdy jsem u nějakého zlomku včelstev musel přehazovat rámky. To taky radím i dnes, když se někdo zeptá, protože předpokládám, že je na tom podobně jako já dříve.
Pak taky ale do včel vrtám navíc. Například letos v tomto včelařském roce neboli loni jsem jedněm včelám v srpnu a září dal přepracovat pro spotřebu v rodině starý med, točil jsem dvakrát, naposledy ke konci září, zimní zásoby jsem pak tomuto včelstvu napůl složil z plástů z jiných včelstev a napůl dokrmil. V říjnu jsem zas zkoušel klíckovat matky a to plánuji zkoušet dál.

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN
--------
trochu mimo, pokud někdo mluví o "vigoru", tak jsme vždy trochu ve střehu. CHápu Ing.čermáka, že si název chrání, protže by se podle některých rakouských "značek" na našem trhu asi jejich vlastníci z Rakouska divili, co je všechno prodáváno pod jejich značkou.

Já mám Vigor ins. matky přes pět let. Ty problémy neměly.

Ale co od nich odchovám je jen 1/2 vigor a podle toho soudím. Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

Karel

Independent: Voodoo vosy mohou pomoci zachránit svět

18. ledna 2010 14:45

PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Tzv. voodoo vosy jsou tak malé, že je většina lidí nikdy neviděla. Přesto prý budou nasazeny do boje proti zemědělským škůdcům, aby pomohly rozšířit produkci potravin. Ačkoli jsou dospělé vosy dlouhé jen 1 až 2 mm, mají schopnost paralyzovat a zničit ostatní hmyz, včetně mnoha z nejničivějších škůdců. Díky jejich jedu v žihadle se z oběti prakticky stane živá mrtvola, informuje server The Independent.
Vosa rodu Nasonia        
Vosa rodu Nasonia.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: M.E.Clark/Wikipedia, the free encyclopedia

Vědci se domnívají, že jim toto zjištění umožní sestavit obrovské „armády“ voodoo vos k vyhledávání a ničení škůdců na zemědělských plodinách v takovém rozsahu, který by mohl zvýšit výnosy plodin, aniž by se přitom znečišťovalo životní prostředí užíváním chemických insekticidů.

Tři druhy vos, jejichž geny se ukázaly jako nejvhodnější k použití, jsou rodu Nasonia a patří k parazitickým druhům. Znamená to, že kladou vejce dovnitř ochrnutých těl jiného hmyzu, který předtím znehybněly, a udržují je naživu tak dlouho, než vosí larvy vyrostou v dospělce. Tělo ochrnutého „zombie“ hmyzu jim slouží jako potrava.

Existuje více než 600 tisíc druhů parazitických voodoo vos a již nyní hrají v přírodě klíčovou roli jako přirozený regulátor hmyzí populace.

„Pokud dokážeme zcela využít vosího potenciálu, bude jejich nasazení daleko vhodnější než chemické pesticidy, které zabíjejí nebo tráví mnohé další organismy v životním prostředí. Prostřednictvím pesticidů rozšiřujeme do okolí jedy, kterým jsme pak sami vystaveni,“ řekl profesor John Werren z University v Rochesteru, který vedl studii publikovanou v časopise Science.

Vědci doufají, že najdou právě ty geny, které vosy vedou k útokům na konkrétní hmyz, a budou se snažit je k takovým akcím sami manipulovat. Stejně tak by vědci chtěli identifikovat chemickou povahu jedů, jenž vosy užívají k paralyzování hostitele, a použít je například k výrobě nových léků v lékařství.

Parazitické vosy se již jako přírodní pesticidy používají. V loňském roce v USA například vědci vypustili tisíce těchto vos proto, aby zaútočily na ovocné mušky, které ničí olivové háje v Kalifornii. Vosa je prý pro lidi, zvířata a rostliny neškodná.

Podle článku Steveho Connora „Voodoo wasps that could save the world“ vydaného 15. ledna 2010 na The Independent.

Připojuji se k tomuto příspěvku a jen bych ještě dodal, že včelstvo které si z nějakého důvodu vede přes zimu špatně nestojí za záchranu to je lepší na jaře nový oddělek nebo pak roj Pár takových záchranných pokusů jsem také udělal a slavné výsledky s toho nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimov?n?
> Datum: 18.1.2010 15:31:50
> ----------------------------------------
> Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý
> proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a
> organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat.
> Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme
> jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím
> z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca
> 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji
> dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob
> skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která
> se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím
> mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam
> i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm
> střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu
> neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až
> při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu
> nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je
> nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že
> než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je
> lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové
> dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží
> medné výnosy!
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Přesně tak to funguje.


> Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se
> pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až
> potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na
> vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.
>
>
>

Zdravím všechny ve fóru a opět píšu cosi o zlatě a kameni:
Zlatá slova, do kamene vytesat, píšu 1*
---------------------------------------------------------
Stonjek napsal:
Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat......
.....hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN a v listopadu je slabý a v 3NN si nakonec sedne ke stěně.Vypadá to jako by v 3NN bloudily a zásoby mají "rozfrcané " Samozřejmě ne vše ale 40% jich sedí v prostředním nástavku a 60% jinde nejhůže nad zásobami.
Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly.

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
------------
Toto asi platí zvláště u jednoprostorových úlů.

Když jsem si tak obhlížel před vánocemi včely, tak někde kde je to slabé, je to koule co se vejde do jednoho patra.
Když je jich víc, obsadí 6-8 uliček u čelní stěny a je to taková placka.

Někdy je zase mám roztažené na výšku, že i za mrazů jdou přes rámky - jsou tedy mezi nástavky.

A - je to zkušenost spíše z jara - slabší včely se roztáhnou do celé uličky, dvou, tří a plodují v celé ploše. Tedy placka. SIlná dělají právě tu kouli přes víc uliček.

Ale nijak bych si stím nelámal hlavu, kolik nanesou medu není nijak v jednoznačném vztahu k jejich zimní síle.
Ale my tady máme lesní snůšku /většinou:-(/. Jinde to může být jinak.
Karel

Každopádně jedivné, že by spadla až dnes a nebyly na podložce trubčí larvy. Jako začátečník asi nebudete mít záložní matky.... Včelstvo je ale jen na jednom nástavku, asi bych nelitoval a spojil bych je s jinými bez rozdělávání a novin, přímo, nic se nestane. Pokud by bylo včelstvo osiřelé, zabráníš tím výchově trubců a vzniku trubčic ve včelstvu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Ztráta matky
> Datum: 18.1.2010 11:03:04
> ----------------------------------------
> Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché
> výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do
> zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará
> později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen
> slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí,
> kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek,
> pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu,
> v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl
> doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se
> včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah
> neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
> Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Ztráta matky
>
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku?
> Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: Re: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 23:29:22
> ----------------------------------------
> Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v
> naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do
> rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti
> rámcích.
>
>
>

Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.

Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat. Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí, kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek, pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu, v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Ztráta matky

Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.

Zimní krmení na konci léta podle mně může být v podstatě dvojího typu.
Jedno je pomalé neboli nazval bych ho jako přirozené. Při tomto krmení se uspořádá úl takhle: Plodové hnízdo je v nejhořejším nástavku pod horními loučkami s zbytkem nevybraného medu. Jak se krmí pomalu během měsíce nebo i déle - simulace přirodní středně silné až slabší snůšky, včely postupně ukládají cukr vedle krycích plástů hlavně nad plod a místo vylíhlého plodu a tak stlačují plodové hnízdo postupně dolů. Na konci krmení je potom nad plodem silná vrstva zavíčkovaných zásob, na úrovni plodu v krycích plástech taky nějaké zásoby a pod plodem nejsou prakticky žádné zásoby. Takže včely na začátku zimy mají nad sebou plno zásob.
Druhé je krmení rychlé. Úl se uspořádá tak, že plod je zase v nejhořejším nástavku, ale nad plod se potom dá jeden nástavek ( nebo dva nízké nástavky, nevím, nepoužívám je) s prázdnými plásty připravenými k ukládání zásob. A do úlu se okamžitě nacpe, během pár dnů většina zásob určených na zimu. Výsledek je ten, že než matka stihne zaklást prázdný nástavek nad plodem, včely ho zaplní cukrem a matka má utrum. Zůstane tedy v tom spodnějším nástavku, kde je zase minimum zásob a v zimě zase půjde po zásobách chumáč nahoru....
Pak tam jsou ještě vylepšení s pozdním dokrmováním, kdy se nějakým kilem cukru nahrazují zásoby, které včely spotřebují na plodování v září a říjnu a které díky ukládání zásob nad plod udržují podzimní plodové hnízdo dole a nedovolí mu se ještě před mrazy dostat k horním loučkám horního nástavku.
Pokud se zkombinuje výše popsané upravení včelsta a rychlý či pomalý způsob krmení, je to špatně, včely sedí na začátku zimy nahoře, nad nimi je málo zásob a ostatní zásoby jsou rozfrcány do krycích plástů a různě do spodního nástavku, kde jsou pro včely za mrazů nedostupné.
Nemusí se tedy během podzimu otevírat a zavírat česna a očka či přehazovat nástavky a rámky a i tak se "dosáhne" "rozfrcaného" uložení zimních zásob, kdy včely mají v zimě problémy.
Na druhé straně, když včely s takhle uloženými zásobami přežijí ( spíš v mírné zimě s oblevami), tak podle mně takhle "rozfrcané" zásoby i do spodního nástavku poslouží k automatickému podněcování a tím k rychlejšímu jarnímu rozvoji... Nic není úplně černé ani úplně bílé.....

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
>Kolego,
v Jihočeském kraji jsem musel mít faktury s datem po schválení mého grantu to znamená, že grant byl schválen 30. června tak data musela být až s datem po 30.červnu jinak bylo řečeno, že s datem dřívějším nebude proplaceno a proplacení se realizuje až po ukončení akce a u nás to bylo až konec září. F.
> Vážený pane kolego,
> nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
> nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
> příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
> dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
> Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
> častých nedorozumnění...
> Hezký den! V. Čada
> > Zdravím,
> > možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> > různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> > Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> > varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> > hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> > to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> > 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> > vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> > jinak.
> >
> >
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Vážený pane kolego,
nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
častých nedorozumnění...
Hezký den! V. Čada
> Zdravím,
> možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> jinak.
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

"Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod."
Zimní zásoby včely do první snůšky ani všechny spotřebovat nemohou. Dávno předtím by začaly šetřit a omezily by rozvoj, takže by promeškaly první snůšku. Každý včelař proto musí nějak zimní zásoby vyřešit. Mně připadá jako nejjednodušší plásty se zimními zásobami bez plodu na začátku snůšky prostě vybrat a společně s těmi se zimními zásobami a s plodem později použít na oddělky. Protože z plodu každého včelstva se snažím každý rok vytvořit oddělky a odchovat aspoň jednu matku, víceméně to vychází. Zbytek potom vytáčím při první snůšce a tento med prostě považuji za méněcenný a jako s takovým s ním pracuji. Držím se prosté zásady, že kromě zbytků po vytáčení by od první snůšky neměl být ve včelách žádný zbytek zimních zásob. S přechováváním zimních zásob ve včelách i mimo včely více let mám špatné zkušenosti, zásoby díky rozdílu teplot v létě a zimě obvykle zkrystalují do tvrda a jejich využití je problematické, včely je velmi nerady spotřebovávají. Akorát teď plánuji omezit zatížení včelstev v květnu místo oddělků přejít na oplodňáčky, tak budu muset zbytky zimních zásoby využít nějak jinak, ještě nevím jak.

"Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa","
Aha, tak to jsem viděl, jak zimní chumáč při spojování v zadováku překonal mezeru nejméně 6 centimetrů. Včely na spodních rámcích se začaly nadouvat nahoru do prázdného prostoru mezery stejně tak jako včely na horních rámcích se začaly prodlužovat dolů. Pak se propojily a za mírného hučení včely ze spodních rámků doslova přetekly do horního nástavku k včelám nahoře. Během pár minut to bylo hotovo, ani jsem nestihl dospodu dát všechny rámky.
V zimním chumáči asi za obvyklých podmínek v zimě včely mezi sebou komunikují tak, že se chumáč chová víceméně jako jeden organismus. Třeba kdysi jsem se snažil po krmení vytahovat krmítka. Jednou jsem to neudělal a krmítko, misku pod květináč o průměru tak 20 centimetrů a s okrajem vysokým tak 2 - 3 centimetry jsem ve včelách nechal, pozdě na podzim už nebylo počasí na otevření včelstva. V období teplot mírně nad nulou jsem koukal, že miska je plná živých zimujících včel z zimního chumáče. Pak bylo pár týdnú období mrazů, jsem otevřel včely a čekal jsem, že v misce bude závěj mrtvých včel uhynulých hladem, ale miska byla úplně prázdná, včely z ní prostě vylezly. Pak jsem přišel zas za oblevy a miska byla zase plná zimujících živých včel. Přitom ze středu misky do centra zimního chumáče k zásobám byla vzdálenost 15 - 20 centimetrů, z toho na délce několik centimetrů průlezu do misky byl spojovací průřez jen takové dva cm čtvereční. Pokud tedy včely nekomunikovaly přes několik milimetrů silné dno plastové misky zvukem nebo vibracemi, musely nějak komunikovat s většinou zimního chumáče na vzdálenost těch nejméně 15 centimetrů a to doslova úzkým hrdlem s průřezem jen pro několik včel. A dopravovat nějak do misky zásoby.

> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.

Zdravim dokonale popisuje to co pozoruju v NN uz druhou treti sezonu. Ja se s nimi ale nepretahuji a proto v techto chvilich mi hladina adrenalinu stoupa ale to mam kazdorocne, snad se to vekem zlepsi. Doposud jsem si tim, ze nekdy horni nastavek je poloprazdny zasob nezpusobil bolest, uvidime co bude.

Mate to vyzkouseno ze si samy neporadi pokud jim zasoby - nastavky neusporadate?? Zimuji ve 4-6NN a tam si ty zasoby stahnou ke hnizdu cili horni je prazdnejsi a zatim vzdy to takto dotahly do jara (mam ale maly vzorek - takto 6 - 8 vcelstev).

P. Krapka mi k tomuto radil tedy jestli jsem to spravne pochopil, ze je v case pripravy na zimu - krmeni posunout hnizdo vzhuru cca pod 1-2NN od shora a nakrmit do techto, tim se eliminuji pripadne prazdne, poloprazdne NN nad hlavou. Toto uz jsem nestihl vyzkouset.

Kdyby nahodou si vsimnul p. Dvorsky ci nekdo kdo ma vyzkouseno prosim o komentar. Stale mi to vrta hlavou zda moc neriskuju ale verim vcelam...
Ve 39x24 ve 2N se mi takto az na vyjimku nedeje, sedi ve druhem pod strupkem. Ve 3N uz se toto stava a sednou si klidne dolu, pak nastavek zasob a pak mene zasob, zatim to nechavam, jeste jsem si nenabehl... Krmim 18-20kg

T.H.

....U mne v naprosté věšině nedělá kouli,....

------------------
Kouli jsme vídával hlavně při zimování v Nrennerech na míře 30*30. To byla vlastně krychle avčely neměly jinou možnost.

Legendy o kouli pocházejí podle mě spíše z geometrie. Platí to pro prostředí, které má ve všech směrech stejné vlastnosti.

Už jenom to, že teplý vzduch stoupá nahoru vede na vertikální elipsoid. A že jsou v úle rámky a uličky a rámky/voští nepřilepené ke stěnám a někdy ani ke stropu, což včelám stěžuje regulaci, vede k tomu,. že je to velmi různé.
Mimo jiné od síly včelstva, rámkové míry půdorysu, izolace stěn a větrání.

Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti rámcích.

Díky moc, pokud mi to pošlete budu velmi rád, ušetří mi to běhání po úřadech. Mail je honzazatka/=/seznam.cz.

Pro kolegu, musím říct, že nechci odcházet o rámkové míry 39x24, mám na tomto rámku vše a velkou kupu nových rámků v zásobě. Navíc mi tento rámek docela vyhovuje.

OK, v každém případě jsem pro to, spojit včelstva teď a nečekat dojara.

Ještě dodám jeden důvod proč spojit ihned: včelstvo bez matky zimuje
neklidně, má větší spotřebu zásob (dříve se jim přeplní výkalové vaky)
a nemají-li včely delší dobu možnost se prolétnout tak najdeme na jaře
tyto včely s úplavicí (pokálené plásty).

petr j.



Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> pleteš si pojmy anatomická trubčice a trubčice jsou dvě naprosto
> rozdílné věci
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: Ztr?ta matky
>> Datum: 16.1.2010 21:14:48
>> ----------------------------------------
>> to mě přijde pozdě, najaře zde budou už anatomické trubčice, co by
>> bylo riziko pro matku u toho druhého spojovaného včelstva.... pokud
>> to řešit až na jaře, tak asi jedině za teplého dne vysypat včely z
>> úlu, ten zrušit a nechat včely ať se vstřebají do jiných úlů...
>>
>> jsem pro to je teď spojit, jen pozor, spojit tak, aby chomáče byly
>> dostatečně blízko sebe. Jednou sem spojil včelstva tak, že sem na
>> sebe jen posadil úly (výška r. 30cm) a chomáče se nedokázaly spojit,
>> byly od sebe daleko, spodní nástavek pak uhynul, zůstaly jen ty
>> nahoře... ale byly to dva slaboši, proto sem je spojoval, normální
>> včelstva by to asi nepotkalo a normálně by se spojily.....
>>
>>
>> petr j.
>>
>> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
>> > Na jařew je zesypat s jinými do kopy.
>> > >> ------------ Původní zpráva ------------
>> >> Od: Josef <e-mail/=/nezadan>
>> >> Předmět: Ztr?ta matky
>> >> Datum: 16.1.2010 13:15:10
>> >> ----------------------------------------
>> >> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes
>> mrtvou
>> >> matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
>> >> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>> >>
>> >>
>> >>
>> >> >
>> >
>>
>>
>

jezek.obecny
Staci odebirat casopis MV a toto byste nemusel napsat. Vcelstva, nevim ja v
nasim podminkach, ale urcite se zas tak od Francie nelisi, ale tam za tzv.
BOND testu prezivaji vcelstva prumerne 6 let, upozornuji, ze bez lecni. Ano,
jsou oproti lecenym slabsi, ale existuji.

2010/1/16 jezek.obecny <jezek.obecny/=/gmail.com>

> Záleží jestli nechce léčit vůbec, nebo jestli jen nechce podzimní léčení od
> důvěrníka, protože si sám léčí pomocí kyseliny mravenčí.
>
> Pokud má dvoje troje včely, nechal bych to být, sice porušuje vyhlášky a
> ohrožuje ostatní reinvazí ale do dvou let o včely přijde a bude klid :)
> Posílat na někoho KVS mě přijde zbytečný, takto se akorát zbytečně
> rozhádáte.
>
> Pokud má včelstev více, jistě je musí nějak léčit, aby si ochránil svůj
> majetek a případný zisk. Pokud neléčí a včelstva mu nepadla za posledních 5
> let, pošlete mi na něj prosím kontakt, koupil bych od něj nějaké matky :)
>
> petr j.
>
>
>
> Mgr.Václav Kouník napsal(a):
>
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
>> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
>> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
>> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>>
>> Děkuji
>>
>>
>>
>
>

Záleží jestli nechce léčit vůbec, nebo jestli jen nechce podzimní léčení
od důvěrníka, protože si sám léčí pomocí kyseliny mravenčí.

Pokud má dvoje troje včely, nechal bych to být, sice porušuje vyhlášky a
ohrožuje ostatní reinvazí ale do dvou let o včely přijde a bude klid :)
Posílat na někoho KVS mě přijde zbytečný, takto se akorát zbytečně
rozhádáte.

Pokud má včelstev více, jistě je musí nějak léčit, aby si ochránil svůj
majetek a případný zisk. Pokud neléčí a včelstva mu nepadla za
posledních 5 let, pošlete mi na něj prosím kontakt, koupil bych od něj
nějaké matky :)

petr j.



Mgr.Václav Kouník napsal(a):
> Do naší organizace se přihlásil nový včelař, který odmítá léčet včelstva
> proti varoáze. Důvodem je, že chce mít BIO med.
> V literatuře jsem se opravdu dočetl, že pro získání BIO medu se nesmí
> používat žádné jiné prostředky než přírodní. Poraďte jak postupovat.
>
> Děkuji
>
>

Pozdrav vsem vcelarum,

ten kolega vubec do svazu nemusi, takze pokud ho tam nebudou chtit,tak o nic moc neprichazi. Je treba si uvedomit, ze svaz potrebuje mlade a ne mladi svaz. Takova je realita.

K problematice BIO, uz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k ekologickemu chovu,ten BIO vcelar,ktery neleci skutecne o vcely drive nebo pozdeji prijit muze. Jsou zde i jine alternativni zpusoby lecby, ktere jsou povoleny, staci se o to trochu zajimat.

PZ

Mám ještě mnohem brilantnější řešení. Zazimuj silné včely a na jaře je nech pracovat. Není třeba žádné přesuny zásob někam, kde je včely budou muset přenášet do medu. Přečtěte si pořádně příspěvek pana Dvorského. Pokud jde o úsporu sladiny na úkor cukru, je to blbost! Cukr se z úlu za normálních okolností neztratí. Takže, když se nespotřebuje na jaře, spotřebuje se později...
Pokud sledujete přírodu, předpokládám, že alespoň u nás na Pardubicku pokvete řepka snad ještě dříve než vloni, záleží jestli přežije zimu, ale je vysoká. Na tak suprovou snůšku, jako byla vloni od poloviny dubna je třeba silné včely, žádné další filozofování.
S pozdravem
Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Frantisek Sanek <fsanek/=/centrum.cz>
> Předmět: Re: Zimní krmení
> Datum: 17.1.2010 18:44:58
> ----------------------------------------
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
> Subject: Re: Zimní krmení
> > Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> > brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> > těleso
> > během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> > k
> > úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> > plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
> >
> > ___________________________________________________________
> > > //\/\\//
> >Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.
>
> F . Š
>
>
>
>

Jak už poznamenal p. Čihák, dotaci můžete mít jen jednou za tři roky. Co se týká úlu a vybavení, tak to tam až tak podrobně popsaný není. Počet nástavků je na vás, osobně si myslím, že když koupíte NN, tak nebude problém ani 8 nástavků, jak je třeba nabízí p. Matela na webu zmiňovaném p. Cervenka - www.nastavky.cz. Tam je skutečně bombová cena včetně dopravy po celé ČR. Jen to krmítko nevím jestli by šlo považovat za součást úlu. Pokud tady napíšete emailový kontakt, tak vám na něj mohu poslat v příloze originální přílohy pravidel pro žádost, formulář pro žádost, tiskopis čestného prohlášení a tiskopis pro vyúčtování. Vše jak to rozesílá kraj.

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, January 17, 2010 1:51 PM
Subject: Re: Zimní krmení
> Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako
> brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové
> těleso
> během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází
> k
> úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli
> plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?
>
> ___________________________________________________________
> > //\/\\//
>Učíš se rychle .Ano pochopil si to správně.

F . Š

Po přečtení jsem nabyl dojmu , že dochází k záměmě Kg dukru - za litry roztoku, je to v poměru 3 : 2 Potom by 30l bylo bylo 20kg cukru V praxi se uvádí množství zásob v kg cukru.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <leosdvorsky/=/tiscali.cz>
> Předmět: Re: Zimn? krmen?
> Datum: 17.1.2010 15:04:23
> ----------------------------------------
> Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro
> začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle
> sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970
> na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám
> cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z
> nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou
> komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu.
> Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které
> je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek
> propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti
> NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen
> med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech
> dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle
> situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg,
> včelstvům se ponechávají, nedodávají.
> Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
> říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
> leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o
> síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r.
> 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru
> i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je
> více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů
> z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní
> zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely
> tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč?
> a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené
> zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou
> netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je
> tendence rozvoje nahoru, do zásob.
> V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně
> uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší.
> Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK
> u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech
> spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě,
> zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s
> ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi,
> hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100%
> dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to
> je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit
> tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet
> je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné
> je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní
> se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/.
> Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních
> nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely
> je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají
> zásoby nejprve kolem plodu.
> Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
> tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
> zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
> začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
> netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
> zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
> je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod.
> Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
> Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5
> dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/
> včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak
> by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem,
> neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky.
> Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence
> rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený
> plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v
> zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního
> sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to
> vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v
> zásadě je to tak/.
> Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely
> rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/
> nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely
> dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách.
> Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale
> naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na
> podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi
> ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu
> opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu
> dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský
>
>
>

jednou z podmínek je také půdorys úlu sílazimujícího včelstva je daná tvarem koule která do toho prostoru jde vepsat. Ta ale obvykle nepřesáhuje 9 rámků.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 10:23:49
> ----------------------------------------
> To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
> Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až
> nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů.
> Množství plodu zvyšuje přínos více než jen vyšší zásoby.
> Záleží na roce, například lonské léto, síla včel šla hodně dolů ačkoliv
> jsem podněcoval až krmil a mám letos včely do zimy slabší.Myslel jsem že je
> to vigor který zimuje v menších společenstvích ale asi je to soubor
> počasí,rasy včel a vyššího počtu včel (v okruhu 1km je jich 70) na
> stanovišti.Ve snůšce stanoviště není převčelené ale v období po snůšce a
> když se vytváří zimní generace je asi převčelené.To jsem se dozvěděl zde od
> R. Poláška před týdnem a souhlasím s tím. Je to možné
> J.B.
>
>
>

Dne Sunday 17 of January 2010 00:45:23 Honza napsal(a):
> Zdravím, předloni jsem začal včelařit ve starších úlech, ale letos bych
> chtěl přejít na nástavkové úly, takže bych chtěl pokud možno koupit nové a
> zažádat o dotaci, ale netuším jak a kdy žádat, kdy peníze dostanu a cca
> kolik procent dotace na úl je. Nejde mi o nic velkého, potřebuji jen 6-8
> úlů s předběžnou cenou co jsem tak koukal kolem 1400-1600Kč/ks. Děkuji za
> odpověď.

Dobry den,

pokud jste alespon trochu technicky zdatny ,
zkuste se podivat na www.nastavky.cz ,
zjistite, ze ve skutecnosti zadnou dotaci nepotrebujete.

Pokud jste sikovnejsi, kupte si na jare rezivo a na podzim, az vyschne si bud
uly vyrobte sam, nebo si zkuste najit v miste bydliste truhlare (idealne se
smenou medu za praci).

Jako vedlejsi efekt ziskate (dle mne) lepsi (delsi) ramkovou miru a v pripade
vysky ramku 159 mm i vyhodu nizkych nastavku.


Honza

Kdyby přítel Samek nenapsal tento příspěvek, vůbec bych nereagoval.Pro začátečníky uvedu jen svoje zkušenosti, přebrat si to musí každý podle sebe. Jen pro úplnnost. Včelařím od r. 1964, s nízkými nástavky od r. 1970 na 39*16cm, paralelně s budečáky do r. 1982 a vysokými N 39*24 dodnes. Mám cca 100 včelstev, dnes většinou v NN 448*159, několik ještě 39*16 a z nostalgie 2 včelstva 39*24. Od r. 1992 zimují včelsva s tzv. mednou komorou, tedy na medu do r. 2006 jsem porovnával potřebu na cukru a medu. Váhu/y/ mám od samého začátku včelaření, od r. 1978 i pod včelstvem, které je v proskleném NN úle 39*16cm, je to něco podobného,co př. Barnatek propaguje poslední 3 roky na jiné míře. Standartní včelstvo zimuji v 5-ti NN, jedno jaké míry nebo 4VN 39*24. Zásoby v produkčních včelstvech je jen med /s výjimkou včelstes v testu do r. 2006/ a v posledních 3 letech dostávají část cukených zásob oddělky, které mají sílu od 1NN do 5NN, podle situace.Zásoby v produkčních včelstev na zimu se pohybují od 20-30 kg, včelstvům se ponechávají, nedodávají.
Porovnání spotřeby: měsíc/cukr/ med. r. 1992-2006
říjen= 2,06/2,45 listopad=1,43/0,5 prosinec= 1,68/1,38
leden=1,93/1,93 únor 3,65/3,10 celkem´11,74/9,05. To je spotřeba včelstva o síle 5NN, tedy 4VN. Podobnou spotřebu má oddělek o síle 2NN, tedy cca 16 r. 39*24 cm. Spotřeba v březnu i dubnu odpovídá cca spotřebě za únor na cukru i medu /prosím v mých podmínkách na 5ti stanovištích/. Je to proto, že je více plodu, vyšší teploty a včely donášejí do úlu vodu. Do prvních přínosů z ovocných stromů je tedy celková spotřeba zimních zásob cca 17 kg. Zimní zásoby tedy do prvních přínosů zbudou. V případě cukru je to cukr. Včely tedy nespotřebují zimní zásoby zdaleka ne vždy ani v dalším období! Proč? a) včela nedělají nic zbytečně, proto spotřebovávají nejprve otevřené zásoby, tj. v případě nektaru je to nektar a zavíčkované zásoby zůstanou netknuty, nebrání-li včelstvu v rozvoji plodového hnízda. Na jaře je tendence rozvoje nahoru, do zásob.
V r. 2003 jsem měl na jednom stanovišti v říjnu melicitozu. Nad standartně uspořádanými včelstvy /tj 5NN/ jsem měl umístěny 2-4 NN prázdných souší. Některá včelstva je zaplnila a zavíčkovala. Tyto zásoby jsem použil jako MK u jíných včelstev za rok. Hodně "betoňáku" zůstalo i v okrajových plástech spodních nástavků. Pokud byla včelstva v průběhu dalších let v pohodě, zůstaly takto nektknuté i 3 roky, než jsem je odstranil. Totož je i s ostatními zásobami. b/Včely spotřebovávají zavíčkované zásoby v nouzi, hladoví však již dlouho před tím. Nechceme-li. aby se zimní zásoby na 100% dostaly do nového medu, je třeba tomu zabránit, 1/ využití medné komory- to je bez práce, 2/ ponechat je na bocích plodového hnízda nebo je umístit tak, aby je včely nepřenášely do horních /medníkových/ nástavků a nevytáčet je /lze je tedy umísti i do "medníků" ale nevytáčet!. 3/Samozřejmě je možné je postavit i do cesty rozšiřování plodového hnízda. Pak je včely odstraní se všemi možnými důsledky /viz zákon integrity plodu, zásob a vlivu čena/. Je třeba brát na zřetel, že když zavíčkované plásty rozškrábeme v dolních nástavcích a v horních /třeba i nad mřížkou/ bude plod /jedno jaký/, včely je sem také z části přenesou, tedy to,co nespotřebují ihned. Včely ukládají zásoby nejprve kolem plodu.
Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod. Samozřejmě každý podle svých možností, ale cukrem bych rozhodně šetřil.
Mám zkušenost, že oddělky o síle 3NN, tedy 2 VN odeberou 15 l zásob za 2-5 dní. Nevidím tedy důvod nenakrmit /je-li to nutné a záměrem včelaře/ včelstva dvěma velkými dávkami koncem července nebo ihned po vytočení. Pak by zásoby měly být uloženy v souladu s potřebami se "zimním" včelstvem, neměníme-li jim podmínky nař. velkými manipulacemi s česnem nebo očky. Zimuje-li někdo např. ve 2VN, je vhodné mít v před nakrmením 20.7 /tendence rozvoje normálního včelstva je směrem k česnu/v horním nástavku otevřený plod a pak dát hned velké dávky, pak bude zimní sedisko OK a včeky nemohu v zimně uhynout tak, že by nepřešly...., Podobné je to u organizace zimního sediska u NN, tedy při dodávání zásob. U hospodaření s MK to odpadá, je to vyřešno prakticky od vyzimování /je to samzřejmě trochu přehnáno, ale v zásadě je to tak/.
Trochu mě zaráží, že zde někteří napsali, že velké množství zásob včely rozptýlí po velkém prostoru. Buď je to nešikovně napsáno /to asi nejspíš/ nebo je to střelbaod bodu. To je totiž zásadně v rozporu s tím,co včely dělají se zásobami. Krátce, včelstvo je organizováno centrálně po uličkách. Mmj z toho vyplává, že zásoby nejsou ukládány jen kam je napadne, ale naopak velmi cíleně, organizovaně, nejprve k polodu a to na jaře i na podzim, atd. Chce-li někdo ze začátečníků něco odkonzultovat, ať se mi ozve mejlem, jen musí mít trpělivost, mám toho hodně a občas něco přečtu opožděně.Škoda, že sem najdou umístit fotky, některé bych sem pro představu dal. Další, téměř ideální zimování přeje L.Dvorský

>Žádat o dotaci můžete jednou za 3 roky
> ----------------------------------------
> Díky za rychlé odpovědi, poslední příspěvek mi pomohl nejvíce, jsem z
> Plzeňského kraje. Takže chápu to tak, že každý rok můžu obnovit jen 3 úly?
> No, aspoň něco. Kam se tedy žádá, do 15.2. není zrovna moc času. Je tam
> nějak specifikováno, jak má úl vypadat, co tak koukám tak základ je dno a
> dva nástavky, ale ideálnější mi přijde dno,tři nástavky, strop včetně
> krmítka atd, ovšem to už se pak člověk dostane na nějakých 3500 za úl, což
> v rámci dotace je ok, ale zdá se mi to moc. Díky
>
>
>

Omlouvám se př. Bernátkovi za nedorozumění, které vzniklo z mé strany tím, že jsem vyvodil špatný závěr z jeho úvodního příspěvku v této diskuzi:
___________________________________________________________

Včelařím od roku 1975. To záleží taky na síle včelstva. Do jednoho nástavku dávám kolem 10 kg, do dvou 20 kg, a do tří 30kg. Pokud zůstanou včely přes zimu v pořádku, tak do vytáčení to spotřebují. Žádné rámky ani nástavky neskladuji. Do každého úlu vidím, bez zásahů do nich.
B.V.
___________________________________________________________

Sousloví „do vytáčení“ jsem si nevšiml.

Pojem - spotřeba zimních zásob - chápu jako úbytek hmotnosti od konce hlavní snůšky do začátku nové hlavní snůšky v následujícím roce. Hlavní snůšku chápu jako období, kdy převažuje přínos potravy nad aktuální spotřebou včelstva. Myslel jsem si, že př. Bernátek tvrdí, že měl „spotřebu zimních zásob 30 kg“, tedy že hmotnost včelstva do začátku jarní snůšky poklesla o 30 kg. To je samozřejmě nesmysl, proto jsem se vůči tomu ohradil.

Když se na to dívám teď zpětně, tak mi postup př. Bernátka připadá jako brilantní idea, jak zvýšit výnos medu. Tím, že zvětšující se plodové těleso během začátku jara se rozšiřuje do zavíčkovaných cukerných zásob, dochází k úspoře části sladiny přinášené ze snůšky, která by jinak byla kvůli plodování spotřebována. Pochopil jsem to správně?

___________________________________________________________

Frantisek Sanek:
A nyní odpovídám na tvoji otázku. ANO, ty zbývající zimní zásoby budou
všechny proměněny v plod a energii na vytápění úlu. Z těch 30kg se do
medníku díky včelaři nedostane ani 1g.
___________________________________________________________


Jaký máte názor na rotaci nástavků v předjaří?

//\/\\//

Jan Bűrgel:
To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů.
___________________________________________________________

Kolik kg medu jste tam nechal? Dokrmoval jste ve druhé polovině srpna? Jaká byla sestava úlu (počet NN, dílo v jednotlivých NN, poloha plodového tělesa, drátěné dno, zúžení česna)? Jaká byla výsledná síla (v srpnu se ještě nedá hovořit o zimní síle)? Děkuji za odpověď.

S pozdravem M. Václavek

A co varinata, když by ve včelstvu byla ještě jedna matka (na podzim by proběhla tichá výměna) a staré se zbavili teď? Nevím jestli je to tak možné?

Zdravím .
Našel jsem Polskou stránku s dobrou nabídkou medometů ale nevím jak velké jsou ty jejich koše a u zvratných kazety.Tady je odkaz-http://pszczelnictwo.com.pl/miodarki_i_czesci_do_miodarek_cid_47.html
Uvádějí tam nějakou míru Waršava prodloužená ale kolik je to na centimetry?Nemáte někdo přehled jejich rámkových měr na centimetry?
Zamlouvá se mi tenhle zvratný na čtyři rámky-http://pszczelnictwo.com.pl/miodarka_4_kasetowa_12v_4xwp_-_hit_sezonu_2010!_cid_47_138_id_1344.html
Zkusím jim tam napsat snad se domluvíme.

Díky za rychlé odpovědi, poslední příspěvek mi pomohl nejvíce, jsem z Plzeňského kraje. Takže chápu to tak, že každý rok můžu obnovit jen 3 úly? No, aspoň něco. Kam se tedy žádá, do 15.2. není zrovna moc času. Je tam nějak specifikováno, jak má úl vypadat, co tak koukám tak základ je dno a dva nástavky, ale ideálnější mi přijde dno,tři nástavky, strop včetně krmítka atd, ovšem to už se pak člověk dostane na nějakých 3500 za úl, což v rámci dotace je ok, ale zdá se mi to moc. Díky

Zdravím,
možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16 hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu jinak.

Záleží Honzo, z kterého kraje jste. Většina krajů vypisuje dotaci na podporu včelařství (každý v trochu jiný čas), která je určena většinou na nákup nových úlů. Někde je podpora zaměřena jen na začínající včelaře. Informace naleznete na webech krajů, většinou to pak zkorítují i na www.vcelarství.cz. (v liste klinenete na Podpora vcelarstvi)

Aktualni vyzvy jsou napr. v Karlovarskem a Pardubickem kraji. Na jaře vypisuje podporu i Olomoucky kraj. Větčinou se jedná o částky 10-15tisic Kč.

Radek K.

To jsem nezkoušel nakrmit 20kg v červenci najednou.
Ale zkoušel jsem nechat včelám více medu v červenci a nepodněcovat až nekrmit v červenci a první polovině srpna a počet zimních včel šel dolů. Množství plodu zvyšuje přínos více než jen vyšší zásoby.
Záleží na roce, například lonské léto, síla včel šla hodně dolů ačkoliv jsem podněcoval až krmil a mám letos včely do zimy slabší.Myslel jsem že je to vigor který zimuje v menších společenstvích ale asi je to soubor počasí,rasy včel a vyššího počtu včel (v okruhu 1km je jich 70) na stanovišti.Ve snůšce stanoviště není převčelené ale v období po snůšce a když se vytváří zimní generace je asi převčelené.To jsem se dozvěděl zde od R. Poláška před týdnem a souhlasím s tím. Je to možné
J.B.

>"jak může vzniknout mezera 4cm?"
Kolega asi myslel mezeru v zadováku mezi rámky v plodišti a medníku, ta bývá napevno a musí se do ní přes léto vejít ještě mateří mřížka. V mých starých zadovácích bylo 3 - 4 cm a v novějších 2 - 3 cm. Když jsou ale obojí spojované včely dost silné, dokáží překonat i tu mezeru 4 centimetry, jednou jsem to viděl a byl to docela zážitek.<
------------------------------------------------------------
Mohu-li k uvedenému něco říci, tak následující.
Budeme-li předpokládat u dvou na sobě postavených nástavků ideální mezeru mezi horní loučkou spodního rámku a spodní loučkou horního rámku 8 mm, vychází mezera takto:

Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa", veškeré mezery mezi voskovým dílem. Nejen mojí zkušeností je , že včelstvo pro zimování potřebuje mít v dosahu zásoby na pokud možno nepřerušeném voskovém díle.
Zdravím a jdu hrabat sníh, zase potvora padá. JK