Včelařská konference

Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad měli)Myslím že by to bylo zajímavě.
Na co by se ta podložka vyráběla kdyby v úle cely rok nemusela být.
Já v zimě podložku nad sítové dno dávám a na stropě mám 5 až 8cm polysterénu.Stěny 25mm smrk.
Mám zkušenost že s česnem 7 x 100mm a mezerami kolem podložky a víka (tam se po zatmelení leze s fumigaci a jsou tam mezery mezi folii a stěnami celou zimu protože to již včely nezatmelí ) mají včely v úle dost vzduchu.
Momentálně na podložce vodu nemám ale také ji tam mívám v březnu když včely začnou plodovat a plasty plesnivé vetšinou nemám, někdy v nejnižším nástavku zplesniví pyl.
Porovnávání tepelné prostupnosti polysterenu a zdi nemá smysl protože včely si úl nestavějí z cihel.
Sám se domnívám že chladná zima a chladné zimování 25cm prkno pro stěny je pro včely lepší než tepla zima a teplé zimování 350m n.m.
Teplý strop bude úl potřebovat hlavně na jaře, v zimě leden, únor by teplý strop mohl trochu ušetřit zásoby a tim i opotřebování včel.
J.B.

Menší louže vody na podložce jsou v zimě normální. Za mrazu je na chladnějších místech uvnitř úlu teplota pod nulou a tak se tam sráží jinovatka z vlhkosti vydýchané včelami. Jak mráz povolí, jinovatka roztaje a dávka vody steče dolů. Plesnivění nehrozí, protože na to je uvnitř úlu moc zima.
Plesnivění rámků a stěn úlů bude hrozit až v předjaří, kdy se včely více rozplodují. Včely budou produkovat podstatně více vlhkosti a teplota uvnitř úlu bude taky vyšší.

"Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1."
Měl jsem možnost za ty roky vytáčet v 6, 4 i 3 rámkovém medometu. Vytáčet, ne třeba jen vyzkoušet vytočení jedněch vybraných rámků. Rozdíly jsou velké, 6 rámkový medomet vyžaduje jen zběžný výběr stejně těžkých dvojic rámků, 4 rámkový medomet je na to citlivější a u třírámkového je třeba počítat i při nejpečlivějším výběru s velkým omezením otáček. U třírámkového medometu je třeba probrat aspoň tak 20 rámků a vytvořit z nich váhově co nejpodobnější trojice a pak teprve vytáčet, jinak je vytáčení utrpení, u ostatních se dá vytáčet rovnou. Vytáčet v třírámkovém medometu jen jeden nebo dva rámky a zbytek doplnit prázdnými se přirozeně dá, rychlost otáčení je pak ale zoufale omezena vibracemi až poskakováním medometu. Pokud není třírámkový medomet doplněn nějakým stabilizátorem vibrací nebo takovým 30 - 50 kilo těžkým závažím, vytáčí se s ním strašně pomalu.

Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm J.B.

Ak to napísal ing.Smělý, nemusí to byť ešte pravda. Na jednej strane zasieťované dná, na druhej strane doporučujete až 8 cm PS. Voda v úli sa vždy bude zážať, či úľ má 22 mm drevené steny alebo 80 cm PS, pretože rosný bod v úli je vždy nižší v okolí zimujúceho včelieho chumáča - hroznu, dôležitejšie mať povalu-strop úľa uteplené priedušne, aby vodné pary z chumáča odchádzali z úľa bez prekážok.
Ešte sa vrátim k utepleniu, smrekové dosky majú izoločnú schopnosť 1 cm = 7 cm múra z plných tehál, teda 22 mm stena z dreva ma izolačnú schopnosť 22x7=15,4 cm, PS 1 cm = 22 cm, potom 8x22= 174 cm. zimovanie včelstva nie je závislé do hrúbky stien, pretože úľ je celý rok otvorený cez letáč po celý rok a vnikajúci vzduch ovplyvňuje teplotu v úli bez vplyvu akýchkoľvek hrubých stien.

Zdravím vás příteli,
Pokud máte mezi polystyrenem a úlem folii, je to jen dobře, kondenzuje na ni voda a včely v předjaří nemusejí lítat pro vodu, ale mohou ji odebírat z folie na stropu v úlu. Včelařím též na stejné r.m a mám též uteplené palubkové úly, i neuteplené,pět cm polystyrenu a folii na kondenzaci vody. Očka mám ze zásady otevřená, protože včely ve více nástavcích nerady scházejí z vrchního prohřátého do spodního chladného nástavku z hlavního česna ven na prolet, navíc jim ulehčíte prolety. Česno mám zúžené proti hlodavcům, dno celozasíťované. Včely při odběru měli nevyrušuji.Jinak po celý rok mám zasíťované dno otevřené, kvůli proudění vzduchu.Výhody celozasíťovaného dna poznáte v sezóně za horkých dnů, Já jsem si tím také prošel. Jsou i kolegové, kteří zarytě brání nezasíťované podmety, já je měl také, po vyzkoušní zasíťovaných podmetů bych se k nezasíťovaným již nevrátil.Ovšem jejich jejich názor na zbytečnost zasíťování kvituji, mají na svůj názor právo. S loužemi vody nemám problémy. Nemějte strach, že by vaše drobné přítelkyně trpěly zimou, ony si teplotu dokážou velmi dobře regulovat.Ať je v zimě nula, nebo mínus třicet, mají v chumáči kvůli matce stálou teplotu přes dvacet stupňů, takže žádný strach.Nyní jim pomůžete otevřením oček. U nás v Rosicích u Brna mám prolety už koncem ledna. Dále není zřejmé, kdy jste zakoupil oddělky.Matky mají dle vás různé výkony. Pokud jste zakoupil oddělky do konce června, max do první dekády července, musíte je mít při správném podněcování do září ve dvou nástavcích, to je už hotové včelstvo, které dokáže letos zesílit na pět nástavků i více a tak využít max. snůšku. Ty ostatní se do takové síly většinou nedostanou, většinou max. do čtyřech nástavků, a to bude trvat déle.Dostanou se do síle třeba až po řepce a to je pozdě,budete mít tedy méně medu, do řepky,musí být včelstva v síle už na medníkách.Včelstva chováme v sezoně tak, že minimálně dva nástavky musí být jako plodíště oddělené mříškou a alespoň dva nástavky jako medník.Jen tři nástavky je málo, věřte mi, vím to, jinak hrozí rojová nálada.
S pozdravem Pavel Streit
Více info. na emailu streit.p/=/seznam.cz

Ahoj, vůbec se neděs, včel přežijí i hrubé zacházení. Voda tam může být z více důvodů, netřeba panikařit. I kdyby souše zplesnivěly, včely je umí vyčistit, pokud je potřebují. Odstranněit podložky po odběru měli nevidím za špatné, nepozoroval jsem nikdy rozdíl mezi úly, kde podložka byla, a kde ne. Hlavně nechat včely v klidu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?tovan? dno
> Datum: 20.1.2010 18:45:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu.
> Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový,
> uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé
> ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru
> měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně
> úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho
> včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře?
> Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě
> kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka
> jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu.
> Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta
> vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky
> zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za
> rady! Pavel Č.
>
>
>

Ano, dno je momentálně otevřené, je tam jen to síto. V česně je vložka, otvor je cca 7x100 mm. Takže vrátit podložky pod síto a uzavřít tak dno, udělám to zítra. Děkuji za radu.

No, tak byla na podložce voda. A co?

To je fyzika plynů.
Jediné co můžeš ovlivnit je větrání, aby se kondenzace odehrála mimo úl, ale za cenu větrání.

K izolaci stropu je možné přistoupit od 10cm až po jen plastkarton či karton, nebo jen dřevo a vzduch.

Pro každé řešení je spousta důvodů, jen ty včely k tomu neřeknou nic a jen tupě hučí a mlčí. Asi je jim to nakonec jedno.

Jinak Moderní včelař, poslední dvě čísla.

Karel

20. ledna 2010, shazoval a odhazoval jsem sníh a nahlédl na podložky.
Stav podložek: malý spad mrtvolek a malý spad měli odpovídá normálnímu příznivému průběhu této zimy.
J.B.

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm.
Za druhé jsem nepochopil zda je otevřeno česno a jak je velké a zda jste vyjmul podlozku a nechal otevřené zasít. dno
pro 1 i 2 nástavky 39x24 bych navrhl : česno 7x100mm, očka zavřená ( otevřít je až koncem března před proletem)a zasítované dno zavřít.
J.B.

Dobrý den, prosím o radu.
Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový, uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře? Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu. Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za rady! Pavel Č.

Zdravím přátelé!
Tak jsem slyšel ty zvěsti!Čínská sršeň je už v podunají!
Mám se už začít bát,anebo můžu v klidu začít letos včelařit
s těmi objedbanými oddělky?

Pokud jde o tichou výměnu tak včelstvo i pro ni připraví samo dostatek trubců Podstatně horší je to u umělého odchovu matek v tak pozdní době
AVŠAK U OBOU JE JEDNA NEVÝHODA . tak pozdě líhnutá matka příliš dlouho klade bez ohledu na stav počasí a v mnoha případech včelstvo pak uhyne hladem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 20.1.2010 13:39:14
> ----------------------------------------
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
> PZ.
>
>
>

Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 20.1.2010 11:51:55
> ----------------------------------------
> "3 rámkový do 10 včelstev
> 4 rámkový do 30 včelstev"
> Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro
> vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se
> dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je
> možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy
> obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba
> váhově shodné.
> Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti
> třírámkovému vyplatí.
>
>
>

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.
--------------------------------------
ale zase zvažte, že na třírámkových medometech lze vytáčet 6 nižších rámků, nebo naopak vysoký rámek...

Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
PZ.

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.

Za ekonomiské se považuje
3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev
6 rámkový s pohonem do 100 včelstev
Samozřejmě ke všem seženete i elektro pohony jak na 12 V, tak i na 230V. Výhodné je to již od 15 včelstev
Rozhodně bych však nepořizoval pohon na různé vrtačky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 19.1.2010 21:18:46
> ----------------------------------------
> Paní Černá,
> napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
> http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
> Jindra
>
>
> černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
> žádost o dotaci
> Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si
> koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám
> 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste > doporučovali?děkuji černá
>
>
>

"Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob. "
Pylové plásty včelstva se dají víceméně považovat jen za určitý přebytek bílkovinných zásob včelstva. Vlastní bílkovinné zásoby včelstva jsou obsaženy v tukovém tělísku zimních včel. A včely začínají předjarní plodování právě z tohoto tukového tělíska, teprve později při větším rozsahu plodování a při vyšších teplotách používají pyl z plástů vedle pylu, který donesou zvenku. A začátek předjarního plodování je určen teplotou a délkou dne, ne dostatkem či nedostatkem pylu To jsou všeobecně známé informace staré už pár desítek let.
Začátek zimního plodování tedy nedostatek pylu neoddálí. jako zpoždovač plodování ale budou fungovat ty panenské plásty, protože jsou chladnější než zakladené tmavé plásty. Následně po začátku plodování pak bude záležet na více věcech. V první řadě na tom, když mně nosily včely pyl ještě v teplých dnech prosince, jestli za podzimní měsíce byl na stanovišti pyl a včely si stihly nanosit další zásobu nebo naopak jestli nebyl vůbec pyl a včely potřebné "úpravy" po výměně jejich původních plástů "dotovaly" ze svých tukových tělísek a šly už do zimy oslabené. Dále bude záležet na tom, až po rozplodování na jaře spotřebují své zásoby bílkovin, jaká bude nabídka pylu v předjarní přírodě. V krajním případě, když spotřebují všechny bílkovinné zásoby a v přírodě nebude dostatečná nabídka pylu, budou stagnovat nebo se i zmenšovat. Pokud bude zima trvat dlouho a přechodné období, kdy včely začínají plodovat, ale počasí je chladné a přínos z pylu malý, bude krátké a hned bude teplo a všechno pokvete, může být rozvoj na panenských plástech i rychlejší než rozvoj ostatních včelstev....
Skutečnost spíše tipuji blíž k první možnosti....

Neblázněte s zimní tichou výměnou matky. Zkusil jste někdo odchovat matku v říjnu nebo později? Proběhla u někoho na 100 % taková výměna? Už v září je velký problém aby byla kvalitně oplodněná a neprodukovala mezerovitý plod či z poloviny vylíhlých včel trubce. Možná je sice spousta věcí, ale nějaká přirozená pozdní výměna v říjnu nebo listopadu je velice málo pravděpodobná. Mnohem pravděpodobnější je nějaká nákaza či poškození matky, které způsobilo smrt matky při zimních nízkých teplotách. Nebo když už nová matka, tak došlo při nějaqké manipulaci, třeba při aerosolu na začátku prosince ke ztrátě staré matky a včely si ze zbytku plodu pořídily novou, bohužel neoplozenou matku, která proto teď uhynula nebo tak nějak. Jediná rozumná možnost, jak by v tomto včelstvu byla kvalitní matka mě napadá jedině spojení včelstev pozdě na podzim, kdy ve včelstvu jsou potom hodně dlouho vedle sebe dvě matky a nyní holt došlo k výběru a jedna z nich byla nějak vytlačena na okraj zimního chumáče.

Ten experiment jsem zkusil již druhou sezonu a u vigor to bylo vinikající. Dvě včelstva měla za sezonu nulu, zbylá za sezonu od jednoho do desíti rostočů, ty byly řádně zaléčeny.V přirozeném spadu jsem nenašel nic. Naproti tomu u singer, které jsou také na stejné včelnici, ty jsem léčit musel,spady se za sezonu pohybovali kolem dvou se roztočů.Všechny zásahy dělám ve včelstvech stejné.Mimo těch dvou včelstev dělám poctivé léčení.

Tak nas potom nezapomente informovat,
jak ten experiment dopadl.

PZ

Lidi, ten článek pod tímto textem je můj,zapoměl jsem se tam podepsat.Díky a omlouvám se, pořádek musí být.

Zdravím vás přátelé,mán kmen vigor a singer, loni jsem zjistil, že dvě včelstva za celou sezonu a bez léčení neměla za sezonu ani jenoho roztoče varoa.Preventivně jsem všechna včelstva zafumigoval aerosolem a zejména ta neléčená neměla žádný spad,jinak léčím poctivě.Včelařím na norský způsob nástavkového včelaření. Více o mém včelaření se dozvíte v časopise včelařství únor-2010.S pozdravem Pavel Streit

Paní Černá,
napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
Jindra


černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
žádost o dotaci
Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

___________________________________________________________


Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob.
Ještě dodám, že jsem to prováděl u včelstev, která teď mají chumáč přes 2-3 NN (odhadem zhruba 25 000 včel). U běžně silných včelstev bych si to nedovolil. Je to experiment, protože jsem takto zazimoval poprvé. Jsem zvědavý, jak to dopadne (výnos).

//\/\\//

Spise nez hazard, bych to hodnotil jako hloupost, jedine v pripade podezreni na mor, bych se zachoval stejne. Jinak vyvarovat plasty s pylem, ktery budou vcely na jare nutne potrebovat pro svuj rychly rozvoj a budou jej muset pracne shanet z toho mala, ktere v casnem jaru je k dispozici, me osobne nedava zadny smysl.
Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

PZ

Velký, někdy to je slyšet bez hadičky až na pár metrů od úlu. Matku asi mají v pořádku, takže už nevyrušovat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Tuesday, January 19, 2010 3:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ztrata matky

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

___________________________________________________________


„I nějaký decimetr čtvereční pylových zásob“? To jako má být hodně?

Když jsem začátkem října zužoval a spojoval, odstranil jsem z produkčních včelstev veškeré tmavé dílo, včetně plástů s pylem, kterých bylo od 4 do 6 ks. 42x17 cm (tedy zhruba 2O - 30 dm2 pylových zásob). Vše skončilo v pařáku. S výjimkou dvou plástů (technický důvod, nikoliv záměr) jsem včelstva zazimoval kompletně na panenském díle a prakticky bez buňky pylu.

Dobrý hazard, že? Norské zimování je vůči tomu procházka růžovým sadem!

S pozdravem M. Václavek

Ach jo,vědci nedají pokoj...Představa,že se tyto vosičky dostanou do Evropy(a to určitě nebude dlouho trvat)mě děsí.
Lidi nedají pokoj,dokud nezničí všechno živé...Teď se řešil problém s úhyny včel,proč jak nač...Myslím,že pak už nebude co řešit,protože vosičkám těžko někdo vysvětlí,co je ,,škodlivé" a co ne.
Největší škodná na této planetě je člověk,bohužel.
Jinak přeji všem kolegům včelařům dobré výsledky v léčbě varroázy,plodné matky,pracovitá včelstva,krásné a dlouhé jaro,
a co nejvíc kg dobrého medu.No a dobrou medovinu.Zkrátka:Svatý Ambroži,stůj při nás,prosím.
zdraví černá ludmila

Josef:
Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

___________________________________________________________


Tipuji tichou výměnu.

KaJi " Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

J.B.: Procento genů je mi jasné,
Z inseminovaných matek mam vigor matky a trubce ale včely hybridy mistní kranky a vigor
já to řeším hlavně množstvím trubčích plástů a tím trubců ( asi tak 6 trubčích plástů, nevyřezávaných a ještě neco ve vysokém podmetu na včelstvo a rok).
J.B.
Složení genů trubců ostatních včelařů na stanovišti se ale neměnilo a je stejné
Jsem s výsledky "vigor" spokojen. (stanoviště 320m n.m na kraji lesa, med mívám z ovocných stromů, agátu, ostruziny a j. )Kdybych po 6ti letech velmi zhruba porovnal moje původní kranky a vigor řekl bych že

1/jsou větší medařky
2/jerní rozvoj je rychlejší
3/jako by byly trochu víc dlouhověké
4/plodařky nebo velikost včelstev jsou stejné jako moje původní, průměr 5-6NN
5/ do zimy jdou slabší
6/ jsou trochu ostřejší nez jsem měl.
7/ jediným problémem je že mi dělají starosti s uložením zásob na zimu při zimováni na 3NN 42 x17

Protože u mne není v poslednich letech medovice nemohu je hodnotit, jednou přinesly v srpnu melicitozu a původní včely ji nenosily.

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

oprava a omluva, tento příspěvek měl být pod tímto tématem....
" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu

" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu.

zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit Jednoduše řečeno je ji tam snůška, květy produkují nektar, denese 100 včelstev, není-li, květy nektar nemají a nedonese ani to jedno.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 19.1.2010 10:08:43
> ----------------------------------------
> "Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období .
> Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg,
> chovaji se jako by je tam měly."
> Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné
> snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu
> obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak
> musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro
> včely jakoby dostatečnou snůšku.
> Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u
> včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu
> trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných
> plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se
> pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových
> zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho
> nedostatkem.
>
>
>

Brnensky vcelarsky spolek rozesla lvsem vcel.spolkum na Morave:
Ceho nechceme a co chceme.Nechceme nikoho zkratit na pravech,proto nam ani nenapada uchvatit moc ve vedeni ustredi a spolky zbavovati spravedliveho zastoupeni ve vyboru a jinych institucich.Chceme ,aby ve vedeni se neroztahovala jakakoliv koterie,cilil klika pod hesly:svobody-rovnosti-demokracie- a provozovala diktaturu..Chceme co nejrozsahlejsi samostatnost spolku jak v pravu volebnim,tak ve svych spolkovych pravech bez omezovani ustredim,ktere dle novych navrhu stanov osvojuje si pravo cleny pridelovati a vylucovati. Aby nehromadili se funkce v ZU na jednu osobu,stanovy presne dodrzovany a prava delegatu respektovana.Nase snahy jsou jasne a jsme presvedceni spravne,majic na zretel dobro vsech vcelaru.Proc se nezverejni nakupni a prodejni ceny cukru? Vzdy se jen ohlasi,ze cena je jako lonskeho roku a ani clenove vyboru,ani revosori neznaji ceny nakupni.

Prazsky vcelarsky spolek:
znasi svuj opravneny narok na prevzeti Medokomis a medove akce.Jakozto nejsilnejsi spolek a nejpocetnejsi,dale proto ze cinnost se provadi na nasem trhu,kde az dosud jsme se dobrovolne zdrzeli uzivani svych prav,kazdy sebemensi spolek pouziva ve svem obvodu.Zarucime se za penezni hodnoty,ktere ZU do podniku vlozilo.

Resoluce Taborske zupy: Velice trapne dotyka se nas,ze predsednictvo ZU Praha (vec medove akce) chce resit zpusobem ktery nezlepsuje system,ale meni osoby...Hrozi tezce poskodit zajmy ZU nebot nejen ze ma byti doplaceno-vzdavaji se vseho zisku,jmeni mil.Kc.v sanc moznosti ztraty. Zadame aabytato smlouva byla zmenena ve vetsi jistotu a prospechu ZU.

ZU Praha :Zadost o vraceni darovaneho pozem(Dol) podana u presidenta a postoupena ministerstvu zemedelstvi.Republikanska strana zasadila se za vraceni. Duvera predati -Medokomisi-jednotlivci Cermakovi potvrzena vsemi hlasy,proti jedinemu hlasu Brennera. Jednatel Vyleta predlozil neco jineho k odhlasovani,zamlcel nabidku Taborske zupy z pevne stanovenych splatek 4-6%,na problematikych 10% z cisteho zisku. Dr.Schonfeld na dotaz,proc se s nikym nejednalo?: Ponevadz jsme se dohodli s jedinym uchazecem a ostatni jsme nemuseli brat v uvahu.

ZU Brno: usneslo se aby z ceny vcelinu 300 tisic v Kurimi bylo odepsano v prvnim roce 20%. v 2 a 3 roce 10%, a v dalsich letech vzdy 5 %.

"Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly."
Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro včely jakoby dostatečnou snůšku.
Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

"Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat."
Složité to mají ti, co jim v krmení něco nevyjde a pak s tím musí přes podzim a zimu zápasit a ptát se tady na konferenci. A přirozeně pak dostávají složité rady.
Pro mě je poslední složitá práce uspořádat po poslední snůšce před krmením horní a druhý v pořadí odshora nádstavek. Ovšem je to jen pár v podstatě jednoduchých mechanických zásad týkajících se výběru rámků a česínka či očka v nejhořejším nástavku. Maximálně jim potom podstavím třetí nádstavek plástů 39x24 po vytáčení, které mají vyčistit od medu. Po postupném krmení se mi dneska téměř vždy včely usadí tak, jak potřebuji a tak u prakticky všech včelstev nemusím vůbec ničím vevnitř úlu hýbat až do rozplodování v předjaří. Ovšem s výjimkou vyndání plástu při fumigaci, slále ještě fumiguji shora. Ale dříve tomu tak nebylo a tak se mi vyplácela kontrolní prohlídka na konci září, kdy jsem u nějakého zlomku včelstev musel přehazovat rámky. To taky radím i dnes, když se někdo zeptá, protože předpokládám, že je na tom podobně jako já dříve.
Pak taky ale do včel vrtám navíc. Například letos v tomto včelařském roce neboli loni jsem jedněm včelám v srpnu a září dal přepracovat pro spotřebu v rodině starý med, točil jsem dvakrát, naposledy ke konci září, zimní zásoby jsem pak tomuto včelstvu napůl složil z plástů z jiných včelstev a napůl dokrmil. V říjnu jsem zas zkoušel klíckovat matky a to plánuji zkoušet dál.

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN
--------
trochu mimo, pokud někdo mluví o "vigoru", tak jsme vždy trochu ve střehu. CHápu Ing.čermáka, že si název chrání, protže by se podle některých rakouských "značek" na našem trhu asi jejich vlastníci z Rakouska divili, co je všechno prodáváno pod jejich značkou.

Já mám Vigor ins. matky přes pět let. Ty problémy neměly.

Ale co od nich odchovám je jen 1/2 vigor a podle toho soudím. Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

Karel

Independent: Voodoo vosy mohou pomoci zachránit svět

18. ledna 2010 14:45

PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Tzv. voodoo vosy jsou tak malé, že je většina lidí nikdy neviděla. Přesto prý budou nasazeny do boje proti zemědělským škůdcům, aby pomohly rozšířit produkci potravin. Ačkoli jsou dospělé vosy dlouhé jen 1 až 2 mm, mají schopnost paralyzovat a zničit ostatní hmyz, včetně mnoha z nejničivějších škůdců. Díky jejich jedu v žihadle se z oběti prakticky stane živá mrtvola, informuje server The Independent.
Vosa rodu Nasonia        
Vosa rodu Nasonia.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: M.E.Clark/Wikipedia, the free encyclopedia

Vědci se domnívají, že jim toto zjištění umožní sestavit obrovské „armády“ voodoo vos k vyhledávání a ničení škůdců na zemědělských plodinách v takovém rozsahu, který by mohl zvýšit výnosy plodin, aniž by se přitom znečišťovalo životní prostředí užíváním chemických insekticidů.

Tři druhy vos, jejichž geny se ukázaly jako nejvhodnější k použití, jsou rodu Nasonia a patří k parazitickým druhům. Znamená to, že kladou vejce dovnitř ochrnutých těl jiného hmyzu, který předtím znehybněly, a udržují je naživu tak dlouho, než vosí larvy vyrostou v dospělce. Tělo ochrnutého „zombie“ hmyzu jim slouží jako potrava.

Existuje více než 600 tisíc druhů parazitických voodoo vos a již nyní hrají v přírodě klíčovou roli jako přirozený regulátor hmyzí populace.

„Pokud dokážeme zcela využít vosího potenciálu, bude jejich nasazení daleko vhodnější než chemické pesticidy, které zabíjejí nebo tráví mnohé další organismy v životním prostředí. Prostřednictvím pesticidů rozšiřujeme do okolí jedy, kterým jsme pak sami vystaveni,“ řekl profesor John Werren z University v Rochesteru, který vedl studii publikovanou v časopise Science.

Vědci doufají, že najdou právě ty geny, které vosy vedou k útokům na konkrétní hmyz, a budou se snažit je k takovým akcím sami manipulovat. Stejně tak by vědci chtěli identifikovat chemickou povahu jedů, jenž vosy užívají k paralyzování hostitele, a použít je například k výrobě nových léků v lékařství.

Parazitické vosy se již jako přírodní pesticidy používají. V loňském roce v USA například vědci vypustili tisíce těchto vos proto, aby zaútočily na ovocné mušky, které ničí olivové háje v Kalifornii. Vosa je prý pro lidi, zvířata a rostliny neškodná.

Podle článku Steveho Connora „Voodoo wasps that could save the world“ vydaného 15. ledna 2010 na The Independent.

Připojuji se k tomuto příspěvku a jen bych ještě dodal, že včelstvo které si z nějakého důvodu vede přes zimu špatně nestojí za záchranu to je lepší na jaře nový oddělek nebo pak roj Pár takových záchranných pokusů jsem také udělal a slavné výsledky s toho nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimov?n?
> Datum: 18.1.2010 15:31:50
> ----------------------------------------
> Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý
> proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a
> organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat.
> Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme
> jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím
> z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca
> 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji
> dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob
> skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která
> se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím
> mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam
> i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm
> střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu
> neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až
> při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu
> nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je
> nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že
> než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je
> lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové
> dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží
> medné výnosy!
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Přesně tak to funguje.


> Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se
> pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až
> potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na
> vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.
>
>
>

Zdravím všechny ve fóru a opět píšu cosi o zlatě a kameni:
Zlatá slova, do kamene vytesat, píšu 1*
---------------------------------------------------------
Stonjek napsal:
Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat......
.....hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN a v listopadu je slabý a v 3NN si nakonec sedne ke stěně.Vypadá to jako by v 3NN bloudily a zásoby mají "rozfrcané " Samozřejmě ne vše ale 40% jich sedí v prostředním nástavku a 60% jinde nejhůže nad zásobami.
Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly.

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
------------
Toto asi platí zvláště u jednoprostorových úlů.

Když jsem si tak obhlížel před vánocemi včely, tak někde kde je to slabé, je to koule co se vejde do jednoho patra.
Když je jich víc, obsadí 6-8 uliček u čelní stěny a je to taková placka.

Někdy je zase mám roztažené na výšku, že i za mrazů jdou přes rámky - jsou tedy mezi nástavky.

A - je to zkušenost spíše z jara - slabší včely se roztáhnou do celé uličky, dvou, tří a plodují v celé ploše. Tedy placka. SIlná dělají právě tu kouli přes víc uliček.

Ale nijak bych si stím nelámal hlavu, kolik nanesou medu není nijak v jednoznačném vztahu k jejich zimní síle.
Ale my tady máme lesní snůšku /většinou:-(/. Jinde to může být jinak.
Karel

Každopádně jedivné, že by spadla až dnes a nebyly na podložce trubčí larvy. Jako začátečník asi nebudete mít záložní matky.... Včelstvo je ale jen na jednom nástavku, asi bych nelitoval a spojil bych je s jinými bez rozdělávání a novin, přímo, nic se nestane. Pokud by bylo včelstvo osiřelé, zabráníš tím výchově trubců a vzniku trubčic ve včelstvu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Ztráta matky
> Datum: 18.1.2010 11:03:04
> ----------------------------------------
> Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché
> výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do
> zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará
> později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen
> slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí,
> kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek,
> pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu,
> v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl
> doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se
> včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah
> neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
> Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Ztráta matky
>
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku?
> Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: Re: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 23:29:22
> ----------------------------------------
> Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v
> naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do
> rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti
> rámcích.
>
>
>

Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.

Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat. Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí, kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek, pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu, v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Ztráta matky

Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku? Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.

Zimní krmení na konci léta podle mně může být v podstatě dvojího typu.
Jedno je pomalé neboli nazval bych ho jako přirozené. Při tomto krmení se uspořádá úl takhle: Plodové hnízdo je v nejhořejším nástavku pod horními loučkami s zbytkem nevybraného medu. Jak se krmí pomalu během měsíce nebo i déle - simulace přirodní středně silné až slabší snůšky, včely postupně ukládají cukr vedle krycích plástů hlavně nad plod a místo vylíhlého plodu a tak stlačují plodové hnízdo postupně dolů. Na konci krmení je potom nad plodem silná vrstva zavíčkovaných zásob, na úrovni plodu v krycích plástech taky nějaké zásoby a pod plodem nejsou prakticky žádné zásoby. Takže včely na začátku zimy mají nad sebou plno zásob.
Druhé je krmení rychlé. Úl se uspořádá tak, že plod je zase v nejhořejším nástavku, ale nad plod se potom dá jeden nástavek ( nebo dva nízké nástavky, nevím, nepoužívám je) s prázdnými plásty připravenými k ukládání zásob. A do úlu se okamžitě nacpe, během pár dnů většina zásob určených na zimu. Výsledek je ten, že než matka stihne zaklást prázdný nástavek nad plodem, včely ho zaplní cukrem a matka má utrum. Zůstane tedy v tom spodnějším nástavku, kde je zase minimum zásob a v zimě zase půjde po zásobách chumáč nahoru....
Pak tam jsou ještě vylepšení s pozdním dokrmováním, kdy se nějakým kilem cukru nahrazují zásoby, které včely spotřebují na plodování v září a říjnu a které díky ukládání zásob nad plod udržují podzimní plodové hnízdo dole a nedovolí mu se ještě před mrazy dostat k horním loučkám horního nástavku.
Pokud se zkombinuje výše popsané upravení včelsta a rychlý či pomalý způsob krmení, je to špatně, včely sedí na začátku zimy nahoře, nad nimi je málo zásob a ostatní zásoby jsou rozfrcány do krycích plástů a různě do spodního nástavku, kde jsou pro včely za mrazů nedostupné.
Nemusí se tedy během podzimu otevírat a zavírat česna a očka či přehazovat nástavky a rámky a i tak se "dosáhne" "rozfrcaného" uložení zimních zásob, kdy včely mají v zimě problémy.
Na druhé straně, když včely s takhle uloženými zásobami přežijí ( spíš v mírné zimě s oblevami), tak podle mně takhle "rozfrcané" zásoby i do spodního nástavku poslouží k automatickému podněcování a tím k rychlejšímu jarnímu rozvoji... Nic není úplně černé ani úplně bílé.....

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Cada Vaclav <cada/=/kma.zcu.cz>
>Kolego,
v Jihočeském kraji jsem musel mít faktury s datem po schválení mého grantu to znamená, že grant byl schválen 30. června tak data musela být až s datem po 30.červnu jinak bylo řečeno, že s datem dřívějším nebude proplaceno a proplacení se realizuje až po ukončení akce a u nás to bylo až konec září. F.
> Vážený pane kolego,
> nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
> nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
> příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
> dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
> Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
> častých nedorozumnění...
> Hezký den! V. Čada
> > Zdravím,
> > možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> > různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> > Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> > varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> > hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> > to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> > 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> > vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> > jinak.
> >
> >
>
>
> --
>
> ---------------------------------------------------------------------
> Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
> http://www.kma.zcu.cz/vcada
> katedra matematiky, oddělení geomatiky
> Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
> Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
> 306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
> ---------------------------------------------------------------------
>
>
>
>

Vážený pane kolego,
nějak jsem v té výzvě Plzeňského kraje nepochopil, zda je je nutné
nejprve podat žádost (vyplnit formuláře) o dotaci na nové úly, získat
příslib o financování a následně nakupovat, nebo je možné se vykázat
dokladem o nákupu na kterém může být datum již před 15.2. 2010?
Každy dotační titul to má naprosto jinak a je to následně zdrojem
častých nedorozumnění...
Hezký den! V. Čada
> Zdravím,
> možná by jsi mohl napsat, v kterém kraji včelaříš, protože se dotace v
> různých krajích liší (pokud vím, tak dotace poskytuje kraj). U nás v
> Plzeňském kraji dostaneš příspěvek jen na 3 nástavkové úly (vybavené
> varroadnem) s rámky nebo přířezy. Žádost na kraj musí dojít do 15.2 (do 16
> hod.). Dostaneš 80% z vynaložených nákladů, ale max. 12 tisíc Kč. Pokud by
> to dělalo pod 4 tisíce, tak nedostaneš nic. Vyúčtování musíš odevzdat do
> 30.9. Pokud ti uznají nárok na dotaci, tak do 2 měsíců od obdržení
> vyučtování ti pošlou peníze. Ale jak píšu výše, každý kraj to má trochu
> jinak.
>
>


--

---------------------------------------------------------------------
Doc. Ing. Václav Čada, CSc.
http://www.kma.zcu.cz/vcada
katedra matematiky, oddělení geomatiky
Zapadoceska univerzita E-mail:cada/=/kma.zcu.cz
Univerzitni 22 Tel: +420-377632678
306 14 Plzeň Fax: +420-377632602
---------------------------------------------------------------------

"Tímto jsem chtěl na svých zkušenostech a vých podmínkách uklázat, že
tvrzení, že zimní zásoby včely do nové snůšky spotřebují, nemusí být
zdaleka pravda a je třeba s tím počítat, ne si to jen přát.To bychom
začátečníkům moc nepomohli, mají jiný způsob vidění světa. Samozřejmě také
netvrdím, že přátelé jako př. Samek, Barnátek a další zkušení mají v medu
zbytky cukerných zásob ze zimy. Jistě si s tím vědí rady. 100% ní jistota
je ale celroročně vést včely na medu, má to spoustu dalších výhod."
Zimní zásoby včely do první snůšky ani všechny spotřebovat nemohou. Dávno předtím by začaly šetřit a omezily by rozvoj, takže by promeškaly první snůšku. Každý včelař proto musí nějak zimní zásoby vyřešit. Mně připadá jako nejjednodušší plásty se zimními zásobami bez plodu na začátku snůšky prostě vybrat a společně s těmi se zimními zásobami a s plodem později použít na oddělky. Protože z plodu každého včelstva se snažím každý rok vytvořit oddělky a odchovat aspoň jednu matku, víceméně to vychází. Zbytek potom vytáčím při první snůšce a tento med prostě považuji za méněcenný a jako s takovým s ním pracuji. Držím se prosté zásady, že kromě zbytků po vytáčení by od první snůšky neměl být ve včelách žádný zbytek zimních zásob. S přechováváním zimních zásob ve včelách i mimo včely více let mám špatné zkušenosti, zásoby díky rozdílu teplot v létě a zimě obvykle zkrystalují do tvrda a jejich využití je problematické, včely je velmi nerady spotřebovávají. Akorát teď plánuji omezit zatížení včelstev v květnu místo oddělků přejít na oplodňáčky, tak budu muset zbytky zimních zásoby využít nějak jinak, ještě nevím jak.

"Horní loučka spodního rámku je vysoká 10 mm + mezera 8 mm + spodní loučka horního rámku 6 mm + nedostavěný plást ke spodní loučce horního rámku 10 - 15 mm = 34 - 39 mm. Nahradíme-li pro názornost, mezeru 8 mm mezerou např. 20 mm (u zadováků) = 46 - 50 mm. Jak vidíme, nelze počítat pouze mezeru mezi nástavky (plodištěm a medníkem), nýbrž musíme počítat veškerá "hluchá místa","
Aha, tak to jsem viděl, jak zimní chumáč při spojování v zadováku překonal mezeru nejméně 6 centimetrů. Včely na spodních rámcích se začaly nadouvat nahoru do prázdného prostoru mezery stejně tak jako včely na horních rámcích se začaly prodlužovat dolů. Pak se propojily a za mírného hučení včely ze spodních rámků doslova přetekly do horního nástavku k včelám nahoře. Během pár minut to bylo hotovo, ani jsem nestihl dospodu dát všechny rámky.
V zimním chumáči asi za obvyklých podmínek v zimě včely mezi sebou komunikují tak, že se chumáč chová víceméně jako jeden organismus. Třeba kdysi jsem se snažil po krmení vytahovat krmítka. Jednou jsem to neudělal a krmítko, misku pod květináč o průměru tak 20 centimetrů a s okrajem vysokým tak 2 - 3 centimetry jsem ve včelách nechal, pozdě na podzim už nebylo počasí na otevření včelstva. V období teplot mírně nad nulou jsem koukal, že miska je plná živých zimujících včel z zimního chumáče. Pak bylo pár týdnú období mrazů, jsem otevřel včely a čekal jsem, že v misce bude závěj mrtvých včel uhynulých hladem, ale miska byla úplně prázdná, včely z ní prostě vylezly. Pak jsem přišel zas za oblevy a miska byla zase plná zimujících živých včel. Přitom ze středu misky do centra zimního chumáče k zásobám byla vzdálenost 15 - 20 centimetrů, z toho na délce několik centimetrů průlezu do misky byl spojovací průřez jen takové dva cm čtvereční. Pokud tedy včely nekomunikovaly přes několik milimetrů silné dno plastové misky zvukem nebo vibracemi, musely nějak komunikovat s většinou zimního chumáče na vzdálenost těch nejméně 15 centimetrů a to doslova úzkým hrdlem s průřezem jen pro několik včel. A dopravovat nějak do misky zásoby.

> Přetahuji se s nimi o plné plásty cukru, ukládají je často do druhého
> nástavku od shora a sedí na nich,horní nástavek je poloprázdný a v 60ti %
> obsazený včelami.Kdybych je takto nechal se zásobami pod sebou část by
> jistě při delší zimě nepřežila.
> Píši a maluji si kde které včelstvo v listopadu sedí a v půli března
> kontroluji zda mají kontakt se zásobama eventuelně překládám zásoby k nebo
> do sediska.
> J.B.

Zdravim dokonale popisuje to co pozoruju v NN uz druhou treti sezonu. Ja se s nimi ale nepretahuji a proto v techto chvilich mi hladina adrenalinu stoupa ale to mam kazdorocne, snad se to vekem zlepsi. Doposud jsem si tim, ze nekdy horni nastavek je poloprazdny zasob nezpusobil bolest, uvidime co bude.

Mate to vyzkouseno ze si samy neporadi pokud jim zasoby - nastavky neusporadate?? Zimuji ve 4-6NN a tam si ty zasoby stahnou ke hnizdu cili horni je prazdnejsi a zatim vzdy to takto dotahly do jara (mam ale maly vzorek - takto 6 - 8 vcelstev).

P. Krapka mi k tomuto radil tedy jestli jsem to spravne pochopil, ze je v case pripravy na zimu - krmeni posunout hnizdo vzhuru cca pod 1-2NN od shora a nakrmit do techto, tim se eliminuji pripadne prazdne, poloprazdne NN nad hlavou. Toto uz jsem nestihl vyzkouset.

Kdyby nahodou si vsimnul p. Dvorsky ci nekdo kdo ma vyzkouseno prosim o komentar. Stale mi to vrta hlavou zda moc neriskuju ale verim vcelam...
Ve 39x24 ve 2N se mi takto az na vyjimku nedeje, sedi ve druhem pod strupkem. Ve 3N uz se toto stava a sednou si klidne dolu, pak nastavek zasob a pak mene zasob, zatim to nechavam, jeste jsem si nenabehl... Krmim 18-20kg

T.H.

....U mne v naprosté věšině nedělá kouli,....

------------------
Kouli jsme vídával hlavně při zimování v Nrennerech na míře 30*30. To byla vlastně krychle avčely neměly jinou možnost.

Legendy o kouli pocházejí podle mě spíše z geometrie. Platí to pro prostředí, které má ve všech směrech stejné vlastnosti.

Už jenom to, že teplý vzduch stoupá nahoru vede na vertikální elipsoid. A že jsou v úle rámky a uličky a rámky/voští nepřilepené ke stěnám a někdy ani ke stropu, což včelám stěžuje regulaci, vede k tomu,. že je to velmi různé.
Mimo jiné od síly včelstva, rámkové míry půdorysu, izolace stěn a větrání.

Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti rámcích.