Včelařská konference

Test presunu konference na novy server.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Áno, to je pravda, ale preto nemusím robiť komplikované nórske zimovanie, máme aj dostatok aj iných a jednoduchších svojich spôsobov, npr. uzavrieť M do Anti izolátora, M sa ponechá v úli npr. na max. 2-3 týždne a k tomu sa ošetrí fumigáciou, ale i bez, vždy záleží či je niečo v medníku na vytáčanie alebo nie.

P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu, zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu, funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit

Norské zimování ale varoa každopádně omezí. Vytvoří přestávku v plodování plus možná i někteří živí roztoči ze včel při setřepávání na mezistěny spadnou kdesi dolů a na včely se už zpátky nedostanou. Možná prodlouží životnost napadeného včelstva bez léčení o rok....

Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne. Pavel
------------------------------------------------------------
Vážení, o nórskom zimovaní bolo pred 30-timi rokmi publikované obsiahle články v Včelárskych zahraničných prekladoch, tak so si ho dobre preštudoval a zobral som si z neho toľko čo mi vyhovovalo. Každý rok som vo všetkých dal vo včelstvách stavať 10 Ms v miere B, ale žeby bolo klieštika vo včelstvách menej, sa nikdy nepotvrdilo!

Teplotu 35,6°C pri stavbe MS včely nikdy neprekročia, tá je vždy max. 35,6°C a nižšia. Aby klieštik bol teplom likvidovaný, je potrebná teplota nad 40°C a viac, aspoň 1/2 hod., aby na parazita pôsobila, čo je nemožné, pretože vtedy hynú včely a plod. Na ošetrenie včelstiev proti Vd sú robené osobitné zariadenia, kde sa včely zmetú, uzavrú a vháňa sa teplota nad 40°C.

Nôrsky spôsob zimovania na novopostavených Ms v podmienkach európskeho severu, bol špeciálne zvolený na odstránenie starších plástov zo včelstva, zamorených spórami NA. Tento technologický postup sa dá vždy zvládnuť u polovici včelstiev na stanovišti, pretože plod zo včelstiev (vtedy už nie ho je veľa - IX. mes) sa z ošetrovaných včelstiev aj s plástami sa preložený do druhej polovici včelstiev a prebytočné staršie plásty sa sa vyradia na a spracujú na vosk.
Len tak na margo likvidácii Vd, správy ktoré prenikli na náš kontinent z JV Ázie, včely ohrozované nad mieru, jednoducho odletia z hniezda aj keď si na telách odnesú niekoľko jedincov, ale po vystavaní plástov môžu ďalej existovať.

Preto nevymýšľajme len preto, aby sme niečo vymysleli a výsledok aj tak bude nulový.

Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu, kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to horší
Pavel

Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 20.1.2010 23:08:43
> ----------------------------------------
> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>
>
>

Zdravím vás, podložku pod zasíťovaným dnem po celý rok nemám dopřávám tím včelám tak důležitý vzduch.Jen ji nasazuji na dobu léčení a pokud je potřeba tak na samovolný spad roztočů, abych věděl jak si včely stojí.Výhody otevřeného zasítovaného dna jsem poznal hlavně v létě, včely s podmetem nezasítovaným mi za horkých dnů vyléhaly z úlu, oddělky v srpnu na dvou nástavcích, jakmile jsem nasadil podmety se síty a nechal je otevřeny, bylo po problému.Dále mám vyzkoušeno, že včely s otevřenými síty mají dříve první prolety, než ty buď se síty uzavřenými, nebo bez nich.

Pavel

> Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad
> měli)Myslím že by to bylo zajímavě.

Ja mam ve dnech zasuvky ale jen kuli spadu ktery me zajima.

Vim ze p. Cermak delal pokus na velkem vzorku vcelstev kdy pulce vcelstev podlozku zdrejme po odebrani meli v lednu odstranil a pulce ji nechal az do sezony. Zadne rozdily nepozoroval. Treba to okomentuje presneji.

Takze asi neni treba se niceho obavat a kazde rozhodnuti bude dobre...

Voda na podlozce je docela normalni, trochu nenormalni je snih nafoukany cesnem na podlozku ale klidne si na nej rad zvyknu :-)

T.H.

Napišme kdo má jen sít a kdo sít přikrývá ( mimo jiné podložkou pro spad měli)Myslím že by to bylo zajímavě.
Na co by se ta podložka vyráběla kdyby v úle cely rok nemusela být.
Já v zimě podložku nad sítové dno dávám a na stropě mám 5 až 8cm polysterénu.Stěny 25mm smrk.
Mám zkušenost že s česnem 7 x 100mm a mezerami kolem podložky a víka (tam se po zatmelení leze s fumigaci a jsou tam mezery mezi folii a stěnami celou zimu protože to již včely nezatmelí ) mají včely v úle dost vzduchu.
Momentálně na podložce vodu nemám ale také ji tam mívám v březnu když včely začnou plodovat a plasty plesnivé vetšinou nemám, někdy v nejnižším nástavku zplesniví pyl.
Porovnávání tepelné prostupnosti polysterenu a zdi nemá smysl protože včely si úl nestavějí z cihel.
Sám se domnívám že chladná zima a chladné zimování 25cm prkno pro stěny je pro včely lepší než tepla zima a teplé zimování 350m n.m.
Teplý strop bude úl potřebovat hlavně na jaře, v zimě leden, únor by teplý strop mohl trochu ušetřit zásoby a tim i opotřebování včel.
J.B.

Menší louže vody na podložce jsou v zimě normální. Za mrazu je na chladnějších místech uvnitř úlu teplota pod nulou a tak se tam sráží jinovatka z vlhkosti vydýchané včelami. Jak mráz povolí, jinovatka roztaje a dávka vody steče dolů. Plesnivění nehrozí, protože na to je uvnitř úlu moc zima.
Plesnivění rámků a stěn úlů bude hrozit až v předjaří, kdy se včely více rozplodují. Včely budou produkovat podstatně více vlhkosti a teplota uvnitř úlu bude taky vyšší.

"Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1."
Měl jsem možnost za ty roky vytáčet v 6, 4 i 3 rámkovém medometu. Vytáčet, ne třeba jen vyzkoušet vytočení jedněch vybraných rámků. Rozdíly jsou velké, 6 rámkový medomet vyžaduje jen zběžný výběr stejně těžkých dvojic rámků, 4 rámkový medomet je na to citlivější a u třírámkového je třeba počítat i při nejpečlivějším výběru s velkým omezením otáček. U třírámkového medometu je třeba probrat aspoň tak 20 rámků a vytvořit z nich váhově co nejpodobnější trojice a pak teprve vytáčet, jinak je vytáčení utrpení, u ostatních se dá vytáčet rovnou. Vytáčet v třírámkovém medometu jen jeden nebo dva rámky a zbytek doplnit prázdnými se přirozeně dá, rychlost otáčení je pak ale zoufale omezena vibracemi až poskakováním medometu. Pokud není třírámkový medomet doplněn nějakým stabilizátorem vibrací nebo takovým 30 - 50 kilo těžkým závažím, vytáčí se s ním strašně pomalu.

Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm J.B.

Ak to napísal ing.Smělý, nemusí to byť ešte pravda. Na jednej strane zasieťované dná, na druhej strane doporučujete až 8 cm PS. Voda v úli sa vždy bude zážať, či úľ má 22 mm drevené steny alebo 80 cm PS, pretože rosný bod v úli je vždy nižší v okolí zimujúceho včelieho chumáča - hroznu, dôležitejšie mať povalu-strop úľa uteplené priedušne, aby vodné pary z chumáča odchádzali z úľa bez prekážok.
Ešte sa vrátim k utepleniu, smrekové dosky majú izoločnú schopnosť 1 cm = 7 cm múra z plných tehál, teda 22 mm stena z dreva ma izolačnú schopnosť 22x7=15,4 cm, PS 1 cm = 22 cm, potom 8x22= 174 cm. zimovanie včelstva nie je závislé do hrúbky stien, pretože úľ je celý rok otvorený cez letáč po celý rok a vnikajúci vzduch ovplyvňuje teplotu v úli bez vplyvu akýchkoľvek hrubých stien.

Zdravím vás příteli,
Pokud máte mezi polystyrenem a úlem folii, je to jen dobře, kondenzuje na ni voda a včely v předjaří nemusejí lítat pro vodu, ale mohou ji odebírat z folie na stropu v úlu. Včelařím též na stejné r.m a mám též uteplené palubkové úly, i neuteplené,pět cm polystyrenu a folii na kondenzaci vody. Očka mám ze zásady otevřená, protože včely ve více nástavcích nerady scházejí z vrchního prohřátého do spodního chladného nástavku z hlavního česna ven na prolet, navíc jim ulehčíte prolety. Česno mám zúžené proti hlodavcům, dno celozasíťované. Včely při odběru měli nevyrušuji.Jinak po celý rok mám zasíťované dno otevřené, kvůli proudění vzduchu.Výhody celozasíťovaného dna poznáte v sezóně za horkých dnů, Já jsem si tím také prošel. Jsou i kolegové, kteří zarytě brání nezasíťované podmety, já je měl také, po vyzkoušní zasíťovaných podmetů bych se k nezasíťovaným již nevrátil.Ovšem jejich jejich názor na zbytečnost zasíťování kvituji, mají na svůj názor právo. S loužemi vody nemám problémy. Nemějte strach, že by vaše drobné přítelkyně trpěly zimou, ony si teplotu dokážou velmi dobře regulovat.Ať je v zimě nula, nebo mínus třicet, mají v chumáči kvůli matce stálou teplotu přes dvacet stupňů, takže žádný strach.Nyní jim pomůžete otevřením oček. U nás v Rosicích u Brna mám prolety už koncem ledna. Dále není zřejmé, kdy jste zakoupil oddělky.Matky mají dle vás různé výkony. Pokud jste zakoupil oddělky do konce června, max do první dekády července, musíte je mít při správném podněcování do září ve dvou nástavcích, to je už hotové včelstvo, které dokáže letos zesílit na pět nástavků i více a tak využít max. snůšku. Ty ostatní se do takové síly většinou nedostanou, většinou max. do čtyřech nástavků, a to bude trvat déle.Dostanou se do síle třeba až po řepce a to je pozdě,budete mít tedy méně medu, do řepky,musí být včelstva v síle už na medníkách.Včelstva chováme v sezoně tak, že minimálně dva nástavky musí být jako plodíště oddělené mříškou a alespoň dva nástavky jako medník.Jen tři nástavky je málo, věřte mi, vím to, jinak hrozí rojová nálada.
S pozdravem Pavel Streit
Více info. na emailu streit.p/=/seznam.cz

Ahoj, vůbec se neděs, včel přežijí i hrubé zacházení. Voda tam může být z více důvodů, netřeba panikařit. I kdyby souše zplesnivěly, včely je umí vyčistit, pokud je potřebují. Odstranněit podložky po odběru měli nevidím za špatné, nepozoroval jsem nikdy rozdíl mezi úly, kde podložka byla, a kde ne. Hlavně nechat včely v klidu.
Radek

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Cerny <pavel.cerny75/=/seznam.cz>
> Předmět: Zas?tovan? dno
> Datum: 20.1.2010 18:45:35
> ----------------------------------------
> Dobrý den, prosím o radu.
> Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový,
> uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé
> ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru
> měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně
> úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho
> včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře?
> Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě
> kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka
> jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu.
> Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta
> vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky
> zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za
> rady! Pavel Č.
>
>
>

Ano, dno je momentálně otevřené, je tam jen to síto. V česně je vložka, otvor je cca 7x100 mm. Takže vrátit podložky pod síto a uzavřít tak dno, udělám to zítra. Děkuji za radu.

No, tak byla na podložce voda. A co?

To je fyzika plynů.
Jediné co můžeš ovlivnit je větrání, aby se kondenzace odehrála mimo úl, ale za cenu větrání.

K izolaci stropu je možné přistoupit od 10cm až po jen plastkarton či karton, nebo jen dřevo a vzduch.

Pro každé řešení je spousta důvodů, jen ty včely k tomu neřeknou nic a jen tupě hučí a mlčí. Asi je jim to nakonec jedno.

Jinak Moderní včelař, poslední dvě čísla.

Karel

20. ledna 2010, shazoval a odhazoval jsem sníh a nahlédl na podložky.
Stav podložek: malý spad mrtvolek a malý spad měli odpovídá normálnímu příznivému průběhu této zimy.
J.B.

Za prvé 3cm polysterenu na stropě v zimě (kdy ing Smělý preferuje 8cm polystyrenu celý rok je podle mne málo.
pokud je to možné přidejte ještě asi 5 cm.
Za druhé jsem nepochopil zda je otevřeno česno a jak je velké a zda jste vyjmul podlozku a nechal otevřené zasít. dno
pro 1 i 2 nástavky 39x24 bych navrhl : česno 7x100mm, očka zavřená ( otevřít je až koncem března před proletem)a zasítované dno zavřít.
J.B.

Dobrý den, prosím o radu.
Jako začátečník zimuji nyní čtyři oddělky. R.m. 39x24, úl palubkový, uteplený 3 cm polystyrenem, víko plechové taky 3 cm PS, nerez síto po celé ploše dna. Troje včelstva jsou v jednom nástavku, jedno ve dvou. Po odběru měly teď v neděli byly na podložce louže vody z úlu (podložka vcelku slušně úl uzavře, má lišty), tak už jsem tam ty podložky zpět nedal, kromě jednoho včelstva, které je nejslabší a kde ani ta voda nebyla. Udělal jsem dobře? Obával jsem se plesnivění plástů, protože víko je zespodu kryto ještě kartonplastem, aby mravenci nežrali ten PS, a pak strůpková fólie. Očka jsou uzavřená. Nerad bych včely trápil zimou, ale zase nechci plíseň v úlu. Zatím jsem to vrchem nekontroloval, je to hezky přikryté sněhem, ale ta vlhkost nemá podle mě kam jít. Doporučili byste mi tam dát ty podložky zpátky a třeba pootevřít očko, nebo mám počkat až po proletu? Moc děkuju za rady! Pavel Č.

Zdravím přátelé!
Tak jsem slyšel ty zvěsti!Čínská sršeň je už v podunají!
Mám se už začít bát,anebo můžu v klidu začít letos včelařit
s těmi objedbanými oddělky?

Pokud jde o tichou výměnu tak včelstvo i pro ni připraví samo dostatek trubců Podstatně horší je to u umělého odchovu matek v tak pozdní době
AVŠAK U OBOU JE JEDNA NEVÝHODA . tak pozdě líhnutá matka příliš dlouho klade bez ohledu na stav počasí a v mnoha případech včelstvo pak uhyne hladem.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Tich? v?m?na
> Datum: 20.1.2010 13:39:14
> ----------------------------------------
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
> PZ.
>
>
>

Jelikož 3 rámek má menší průměr tak nevyvážení má menší význam a snadno se řeší přidáním nevytočenáho plástu
Také se sporradicky na našem trhu objevují medomety na 2 rámky a existuje i na 1.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 20.1.2010 11:51:55
> ----------------------------------------
> "3 rámkový do 10 včelstev
> 4 rámkový do 30 včelstev"
> Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro
> vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se
> dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je
> možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy
> obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba
> váhově shodné.
> Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti
> třírámkovému vyplatí.
>
>
>

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.
--------------------------------------
ale zase zvažte, že na třírámkových medometech lze vytáčet 6 nižších rámků, nebo naopak vysoký rámek...

Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že matky z říjnových tichých výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám naprosto odlišný poznatek,že právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a nejvýkonější a je nutné je i více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo že by si ji včely následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte také takovou zkušenost?
PZ.

"3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev"
Medomet se sudým počtem rámků je mnohem praktičtější, protože se pro vytáčení vybírají vždy dvojice přibližně váhově shodných rámků a ty se dávají proti sobě. Nebo na konci vytáčení nebo ve speciálních případech je možné vytáčet jen dva rámky. U třírámkového medometu musí být vždy obsazeny místa pro všechny tři rámky a všechny tři rámky musí být zhruba váhově shodné.
Pokud je čtyřrámkový medomet jen trošku dražší, určitě se proti třírámkovému vyplatí.

Za ekonomiské se považuje
3 rámkový do 10 včelstev
4 rámkový do 30 včelstev
6 rámkový s pohonem do 100 včelstev
Samozřejmě ke všem seženete i elektro pohony jak na 12 V, tak i na 230V. Výhodné je to již od 15 včelstev
Rozhodně bych však nepořizoval pohon na různé vrtačky.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza Jindra <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?dost o dotaci
> Datum: 19.1.2010 21:18:46
> ----------------------------------------
> Paní Černá,
> napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
> http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
> Jindra
>
>
> černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
> žádost o dotaci
> Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si
> koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám
> 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste > doporučovali?děkuji černá
>
>
>

"Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob. "
Pylové plásty včelstva se dají víceméně považovat jen za určitý přebytek bílkovinných zásob včelstva. Vlastní bílkovinné zásoby včelstva jsou obsaženy v tukovém tělísku zimních včel. A včely začínají předjarní plodování právě z tohoto tukového tělíska, teprve později při větším rozsahu plodování a při vyšších teplotách používají pyl z plástů vedle pylu, který donesou zvenku. A začátek předjarního plodování je určen teplotou a délkou dne, ne dostatkem či nedostatkem pylu To jsou všeobecně známé informace staré už pár desítek let.
Začátek zimního plodování tedy nedostatek pylu neoddálí. jako zpoždovač plodování ale budou fungovat ty panenské plásty, protože jsou chladnější než zakladené tmavé plásty. Následně po začátku plodování pak bude záležet na více věcech. V první řadě na tom, když mně nosily včely pyl ještě v teplých dnech prosince, jestli za podzimní měsíce byl na stanovišti pyl a včely si stihly nanosit další zásobu nebo naopak jestli nebyl vůbec pyl a včely potřebné "úpravy" po výměně jejich původních plástů "dotovaly" ze svých tukových tělísek a šly už do zimy oslabené. Dále bude záležet na tom, až po rozplodování na jaře spotřebují své zásoby bílkovin, jaká bude nabídka pylu v předjarní přírodě. V krajním případě, když spotřebují všechny bílkovinné zásoby a v přírodě nebude dostatečná nabídka pylu, budou stagnovat nebo se i zmenšovat. Pokud bude zima trvat dlouho a přechodné období, kdy včely začínají plodovat, ale počasí je chladné a přínos z pylu malý, bude krátké a hned bude teplo a všechno pokvete, může být rozvoj na panenských plástech i rychlejší než rozvoj ostatních včelstev....
Skutečnost spíše tipuji blíž k první možnosti....

Neblázněte s zimní tichou výměnou matky. Zkusil jste někdo odchovat matku v říjnu nebo později? Proběhla u někoho na 100 % taková výměna? Už v září je velký problém aby byla kvalitně oplodněná a neprodukovala mezerovitý plod či z poloviny vylíhlých včel trubce. Možná je sice spousta věcí, ale nějaká přirozená pozdní výměna v říjnu nebo listopadu je velice málo pravděpodobná. Mnohem pravděpodobnější je nějaká nákaza či poškození matky, které způsobilo smrt matky při zimních nízkých teplotách. Nebo když už nová matka, tak došlo při nějaqké manipulaci, třeba při aerosolu na začátku prosince ke ztrátě staré matky a včely si ze zbytku plodu pořídily novou, bohužel neoplozenou matku, která proto teď uhynula nebo tak nějak. Jediná rozumná možnost, jak by v tomto včelstvu byla kvalitní matka mě napadá jedině spojení včelstev pozdě na podzim, kdy ve včelstvu jsou potom hodně dlouho vedle sebe dvě matky a nyní holt došlo k výběru a jedna z nich byla nějak vytlačena na okraj zimního chumáče.

Ten experiment jsem zkusil již druhou sezonu a u vigor to bylo vinikající. Dvě včelstva měla za sezonu nulu, zbylá za sezonu od jednoho do desíti rostočů, ty byly řádně zaléčeny.V přirozeném spadu jsem nenašel nic. Naproti tomu u singer, které jsou také na stejné včelnici, ty jsem léčit musel,spady se za sezonu pohybovali kolem dvou se roztočů.Všechny zásahy dělám ve včelstvech stejné.Mimo těch dvou včelstev dělám poctivé léčení.

Tak nas potom nezapomente informovat,
jak ten experiment dopadl.

PZ

Lidi, ten článek pod tímto textem je můj,zapoměl jsem se tam podepsat.Díky a omlouvám se, pořádek musí být.

Zdravím vás přátelé,mán kmen vigor a singer, loni jsem zjistil, že dvě včelstva za celou sezonu a bez léčení neměla za sezonu ani jenoho roztoče varoa.Preventivně jsem všechna včelstva zafumigoval aerosolem a zejména ta neléčená neměla žádný spad,jinak léčím poctivě.Včelařím na norský způsob nástavkového včelaření. Více o mém včelaření se dozvíte v časopise včelařství únor-2010.S pozdravem Pavel Streit

Paní Černá,
napište dotaz na stránkách OV ČVSV Litoměřice. Věřte, že Vám někdo odpoví.
http://vcelari-ov-litomerice.webnode.cz/
Jindra


černá (88.100.240.35) --- 19. 1. 2010
žádost o dotaci
Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

___________________________________________________________


Cílem je zamezení zimního plodování a oddálení začátku plodování do poloviny předjaří (jívy). Účelem tohoto hazardu je dosažení větší vitality vyzimovaných včelstev, oddálení nástupu rojové nálady, eliminace varroázy a prevence všech infekčních chorob.
Ještě dodám, že jsem to prováděl u včelstev, která teď mají chumáč přes 2-3 NN (odhadem zhruba 25 000 včel). U běžně silných včelstev bych si to nedovolil. Je to experiment, protože jsem takto zazimoval poprvé. Jsem zvědavý, jak to dopadne (výnos).

//\/\\//

Spise nez hazard, bych to hodnotil jako hloupost, jedine v pripade podezreni na mor, bych se zachoval stejne. Jinak vyvarovat plasty s pylem, ktery budou vcely na jare nutne potrebovat pro svuj rychly rozvoj a budou jej muset pracne shanet z toho mala, ktere v casnem jaru je k dispozici, me osobne nedava zadny smysl.
Proc takto postupujete ? Coje cilem ?

PZ

Velký, někdy to je slyšet bez hadičky až na pár metrů od úlu. Matku asi mají v pořádku, takže už nevyrušovat.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
Sent: Tuesday, January 19, 2010 3:03 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Ztrata matky

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

Je tu někdo z Litoměřicka,kdo má zkušenosti s žádostí o dotaci?Chci si koupit nerez.medomet a další úly a ráda bych si požádala o dotaci.Mám 11včestev,rozšířit to hodlám tak na 15,jaký typ medometu byste mi doporučovali?děkuji černá

Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

___________________________________________________________


„I nějaký decimetr čtvereční pylových zásob“? To jako má být hodně?

Když jsem začátkem října zužoval a spojoval, odstranil jsem z produkčních včelstev veškeré tmavé dílo, včetně plástů s pylem, kterých bylo od 4 do 6 ks. 42x17 cm (tedy zhruba 2O - 30 dm2 pylových zásob). Vše skončilo v pařáku. S výjimkou dvou plástů (technický důvod, nikoliv záměr) jsem včelstva zazimoval kompletně na panenském díle a prakticky bez buňky pylu.

Dobrý hazard, že? Norské zimování je vůči tomu procházka růžovým sadem!

S pozdravem M. Václavek

Ach jo,vědci nedají pokoj...Představa,že se tyto vosičky dostanou do Evropy(a to určitě nebude dlouho trvat)mě děsí.
Lidi nedají pokoj,dokud nezničí všechno živé...Teď se řešil problém s úhyny včel,proč jak nač...Myslím,že pak už nebude co řešit,protože vosičkám těžko někdo vysvětlí,co je ,,škodlivé" a co ne.
Největší škodná na této planetě je člověk,bohužel.
Jinak přeji všem kolegům včelařům dobré výsledky v léčbě varroázy,plodné matky,pracovitá včelstva,krásné a dlouhé jaro,
a co nejvíc kg dobrého medu.No a dobrou medovinu.Zkrátka:Svatý Ambroži,stůj při nás,prosím.
zdraví černá ludmila

Josef:
Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

___________________________________________________________


Tipuji tichou výměnu.

KaJi " Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

J.B.: Procento genů je mi jasné,
Z inseminovaných matek mam vigor matky a trubce ale včely hybridy mistní kranky a vigor
já to řeším hlavně množstvím trubčích plástů a tím trubců ( asi tak 6 trubčích plástů, nevyřezávaných a ještě neco ve vysokém podmetu na včelstvo a rok).
J.B.
Složení genů trubců ostatních včelařů na stanovišti se ale neměnilo a je stejné
Jsem s výsledky "vigor" spokojen. (stanoviště 320m n.m na kraji lesa, med mívám z ovocných stromů, agátu, ostruziny a j. )Kdybych po 6ti letech velmi zhruba porovnal moje původní kranky a vigor řekl bych že

1/jsou větší medařky
2/jerní rozvoj je rychlejší
3/jako by byly trochu víc dlouhověké
4/plodařky nebo velikost včelstev jsou stejné jako moje původní, průměr 5-6NN
5/ do zimy jdou slabší
6/ jsou trochu ostřejší nez jsem měl.
7/ jediným problémem je že mi dělají starosti s uložením zásob na zimu při zimováni na 3NN 42 x17

Protože u mne není v poslednich letech medovice nemohu je hodnotit, jednou přinesly v srpnu melicitozu a původní včely ji nenosily.

Včely jsem zkusil poslechnout, ale nezdá se mně, že by hučely nějak jinak, než ostatní. Po poklepu zahučí víc, ale zas se uklidní, tak nějak asi jako ostatní včelstva. Jak moc velký rozdíl by to byl, když by tam nebyla matka?

oprava a omluva, tento příspěvek měl být pod tímto tématem....
" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu

" zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit "
Jestli nejsou květy či medovice, kde by včela mohla sbírat nebo jestli v těch květech není sladina, takže včela lítá naprázdno, je v součtu jedno. Prostě v tu správnou dobu, kdy to tak je, musí včelař nahradit sbíranou sladinu dodávkou řepného cukru, nemají li včely zeslábnout a naopak mají li v podletí vychovat početnou a dostatečně kvalitní zimní generaci.
Přirozeně musí být dost těch květů, kde je pyl. Ale mně připadá, že v srpnu, kde by včely jen při snůšce sladiny z přírody už dávno trpěly hladem, bývá obvykle pořád ještě dostatečná snůška pylu. Takže se dá včelám cukr, včely zvýší přínos pylu z přírody a to jim stačí. Snad jedině uprostřed monokulturních jehličnatých lesů s absolutním nedostatkem kvetoucích rostlin a na podobných místech by včely v srpnu mohly mít větší problémy s nedostatkem pylu.

zamyslím-li se tak včela stihne za den navštívit jen určitý počet květů a jestli v nich nic nebude, nemá co nosit Jednoduše řečeno je ji tam snůška, květy produkují nektar, denese 100 včelstev, není-li, květy nektar nemají a nedonese ani to jedno.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: vigor
> Datum: 19.1.2010 10:08:43
> ----------------------------------------
> "Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období .
> Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg,
> chovaji se jako by je tam měly."
> Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné
> snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu
> obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak
> musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro
> včely jakoby dostatečnou snůšku.
> Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u
> včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu
> trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných
> plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se
> pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových
> zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho
> nedostatkem.
>
>
>

Brnensky vcelarsky spolek rozesla lvsem vcel.spolkum na Morave:
Ceho nechceme a co chceme.Nechceme nikoho zkratit na pravech,proto nam ani nenapada uchvatit moc ve vedeni ustredi a spolky zbavovati spravedliveho zastoupeni ve vyboru a jinych institucich.Chceme ,aby ve vedeni se neroztahovala jakakoliv koterie,cilil klika pod hesly:svobody-rovnosti-demokracie- a provozovala diktaturu..Chceme co nejrozsahlejsi samostatnost spolku jak v pravu volebnim,tak ve svych spolkovych pravech bez omezovani ustredim,ktere dle novych navrhu stanov osvojuje si pravo cleny pridelovati a vylucovati. Aby nehromadili se funkce v ZU na jednu osobu,stanovy presne dodrzovany a prava delegatu respektovana.Nase snahy jsou jasne a jsme presvedceni spravne,majic na zretel dobro vsech vcelaru.Proc se nezverejni nakupni a prodejni ceny cukru? Vzdy se jen ohlasi,ze cena je jako lonskeho roku a ani clenove vyboru,ani revosori neznaji ceny nakupni.

Prazsky vcelarsky spolek:
znasi svuj opravneny narok na prevzeti Medokomis a medove akce.Jakozto nejsilnejsi spolek a nejpocetnejsi,dale proto ze cinnost se provadi na nasem trhu,kde az dosud jsme se dobrovolne zdrzeli uzivani svych prav,kazdy sebemensi spolek pouziva ve svem obvodu.Zarucime se za penezni hodnoty,ktere ZU do podniku vlozilo.

Resoluce Taborske zupy: Velice trapne dotyka se nas,ze predsednictvo ZU Praha (vec medove akce) chce resit zpusobem ktery nezlepsuje system,ale meni osoby...Hrozi tezce poskodit zajmy ZU nebot nejen ze ma byti doplaceno-vzdavaji se vseho zisku,jmeni mil.Kc.v sanc moznosti ztraty. Zadame aabytato smlouva byla zmenena ve vetsi jistotu a prospechu ZU.

ZU Praha :Zadost o vraceni darovaneho pozem(Dol) podana u presidenta a postoupena ministerstvu zemedelstvi.Republikanska strana zasadila se za vraceni. Duvera predati -Medokomisi-jednotlivci Cermakovi potvrzena vsemi hlasy,proti jedinemu hlasu Brennera. Jednatel Vyleta predlozil neco jineho k odhlasovani,zamlcel nabidku Taborske zupy z pevne stanovenych splatek 4-6%,na problematikych 10% z cisteho zisku. Dr.Schonfeld na dotaz,proc se s nikym nejednalo?: Ponevadz jsme se dohodli s jedinym uchazecem a ostatni jsme nemuseli brat v uvahu.

ZU Brno: usneslo se aby z ceny vcelinu 300 tisic v Kurimi bylo odepsano v prvnim roce 20%. v 2 a 3 roce 10%, a v dalsich letech vzdy 5 %.

"Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly."
Já jsem to převčelení ale výhradně myslel pro snůškové období. Kdy je možné snížením počtu včelstev na ploše to snůškové období prodloužit na dobu obvyklou dříve. Jak už snůškové období skončí, kvůli nedostatku snůšky, tak musí nastoupit včelař a musí místo té snůšky dodat cukr a tak simulovat pro včely jakoby dostatečnou snůšku.
Jedině že by chyběl pyl, ten se krmením doplnit nedá. Snad jedině někde u včel oficiálně osít hořčicí nějaký kus pozemku. Nebo neoficiálně potajnu trousit po vhodných místech po okolí semena či sazeničky pylodárných plevelů a divoké buřeně kvetoucích v srpnu..... Dostatek pylu v podletí se pozná tak, že včely jdou do zimy i s nějakým decimetrem čtverečním pylových zásob, jak nemají pyl žádný, pravděpodobně trpěly v podletí jeho nedostatkem.

"Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat."
Složité to mají ti, co jim v krmení něco nevyjde a pak s tím musí přes podzim a zimu zápasit a ptát se tady na konferenci. A přirozeně pak dostávají složité rady.
Pro mě je poslední složitá práce uspořádat po poslední snůšce před krmením horní a druhý v pořadí odshora nádstavek. Ovšem je to jen pár v podstatě jednoduchých mechanických zásad týkajících se výběru rámků a česínka či očka v nejhořejším nástavku. Maximálně jim potom podstavím třetí nádstavek plástů 39x24 po vytáčení, které mají vyčistit od medu. Po postupném krmení se mi dneska téměř vždy včely usadí tak, jak potřebuji a tak u prakticky všech včelstev nemusím vůbec ničím vevnitř úlu hýbat až do rozplodování v předjaří. Ovšem s výjimkou vyndání plástu při fumigaci, slále ještě fumiguji shora. Ale dříve tomu tak nebylo a tak se mi vyplácela kontrolní prohlídka na konci září, kdy jsem u nějakého zlomku včelstev musel přehazovat rámky. To taky radím i dnes, když se někdo zeptá, protože předpokládám, že je na tom podobně jako já dříve.
Pak taky ale do včel vrtám navíc. Například letos v tomto včelařském roce neboli loni jsem jedněm včelám v srpnu a září dal přepracovat pro spotřebu v rodině starý med, točil jsem dvakrát, naposledy ke konci září, zimní zásoby jsem pak tomuto včelstvu napůl složil z plástů z jiných včelstev a napůl dokrmil. V říjnu jsem zas zkoušel klíckovat matky a to plánuji zkoušet dál.

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN
--------
trochu mimo, pokud někdo mluví o "vigoru", tak jsme vždy trochu ve střehu. CHápu Ing.čermáka, že si název chrání, protže by se podle některých rakouských "značek" na našem trhu asi jejich vlastníci z Rakouska divili, co je všechno prodáváno pod jejich značkou.

Já mám Vigor ins. matky přes pět let. Ty problémy neměly.

Ale co od nich odchovám je jen 1/2 vigor a podle toho soudím. Otázka je, jak má kdo kolem sebe prosety geny "svých" trubců. To podle mě je záležitost nejmíň na 5 let rozdávání matek a matečníklů a chov takové stovky vlastních včelstve v širém okolí. Pak je určitá pravděpodobnost, že je tam víc jak 50% genů z matky.

Karel

Independent: Voodoo vosy mohou pomoci zachránit svět

18. ledna 2010 14:45

PRAHA/LONDÝN (Ecomonitor) - Tzv. voodoo vosy jsou tak malé, že je většina lidí nikdy neviděla. Přesto prý budou nasazeny do boje proti zemědělským škůdcům, aby pomohly rozšířit produkci potravin. Ačkoli jsou dospělé vosy dlouhé jen 1 až 2 mm, mají schopnost paralyzovat a zničit ostatní hmyz, včetně mnoha z nejničivějších škůdců. Díky jejich jedu v žihadle se z oběti prakticky stane živá mrtvola, informuje server The Independent.
Vosa rodu Nasonia        
Vosa rodu Nasonia.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: M.E.Clark/Wikipedia, the free encyclopedia

Vědci se domnívají, že jim toto zjištění umožní sestavit obrovské „armády“ voodoo vos k vyhledávání a ničení škůdců na zemědělských plodinách v takovém rozsahu, který by mohl zvýšit výnosy plodin, aniž by se přitom znečišťovalo životní prostředí užíváním chemických insekticidů.

Tři druhy vos, jejichž geny se ukázaly jako nejvhodnější k použití, jsou rodu Nasonia a patří k parazitickým druhům. Znamená to, že kladou vejce dovnitř ochrnutých těl jiného hmyzu, který předtím znehybněly, a udržují je naživu tak dlouho, než vosí larvy vyrostou v dospělce. Tělo ochrnutého „zombie“ hmyzu jim slouží jako potrava.

Existuje více než 600 tisíc druhů parazitických voodoo vos a již nyní hrají v přírodě klíčovou roli jako přirozený regulátor hmyzí populace.

„Pokud dokážeme zcela využít vosího potenciálu, bude jejich nasazení daleko vhodnější než chemické pesticidy, které zabíjejí nebo tráví mnohé další organismy v životním prostředí. Prostřednictvím pesticidů rozšiřujeme do okolí jedy, kterým jsme pak sami vystaveni,“ řekl profesor John Werren z University v Rochesteru, který vedl studii publikovanou v časopise Science.

Vědci doufají, že najdou právě ty geny, které vosy vedou k útokům na konkrétní hmyz, a budou se snažit je k takovým akcím sami manipulovat. Stejně tak by vědci chtěli identifikovat chemickou povahu jedů, jenž vosy užívají k paralyzování hostitele, a použít je například k výrobě nových léků v lékařství.

Parazitické vosy se již jako přírodní pesticidy používají. V loňském roce v USA například vědci vypustili tisíce těchto vos proto, aby zaútočily na ovocné mušky, které ničí olivové háje v Kalifornii. Vosa je prý pro lidi, zvířata a rostliny neškodná.

Podle článku Steveho Connora „Voodoo wasps that could save the world“ vydaného 15. ledna 2010 na The Independent.

Připojuji se k tomuto příspěvku a jen bych ještě dodal, že včelstvo které si z nějakého důvodu vede přes zimu špatně nestojí za záchranu to je lepší na jaře nový oddělek nebo pak roj Pár takových záchranných pokusů jsem také udělal a slavné výsledky s toho nebyly

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Zimov?n?
> Datum: 18.1.2010 15:31:50
> ----------------------------------------
> Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý
> proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a
> organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat.
> Naštěstí my Dadantisté se tomu pouze shovívavě usmíváme a v podstatě nevíme
> jaké problémy to vlastně řešíte. My je prostě nemáme! Já po snůšce vyhodím
> z polomedníku 5 plástů a dám tam krmítko na 8 l. Když nestíhám, dám tam cca
> 1/2 l vody a nasypu asi 5 kg cukru. Až všechno doma v medárně pofackuji
> dokrmím tekutým na 15 kg zásob. Pod krmítkem je plodiště a většina zásob
> skončí tam. Někdy v září kolem 10 začnu odělky vylepšovat včelstva, která
> se mi nelíbí a při tom do horního polonástavku dám 3 plásty a rozdělím
> mezeru a polonástavek šoupnu pod plodiště a tam je celou zimu. Často je tam
> i 5 kg zásob a včelky si je přenesou. Občas pouze povytáhnu cca 5 cm
> střední plodištní plást jak to vypadá, ale je to zbytečné. Zlodějinu
> neřeším, neboť se vyskytuje pouze velmi vzácně a česnové vložky dávám až
> při fumigacích.Při tomto způsobu se zpracovaný cukr do budoucího medu
> nemůže dostat, protože staré zásoby včely nahoru nepřenášejí, to je
> nesmysl, naopak při rané snůšce si do plodiště ještě popřejí. Já myslím, že
> než psát sáhodlouhé traktáty a přezimování považovat za rizikové období, je
> lépe se naučit včelařit a hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové
> dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží
> medné výnosy!
>                              Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Přesně tak to funguje.


> Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se
> pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až
> potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na
> vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.
>
>
>

Zdravím všechny ve fóru a opět píšu cosi o zlatě a kameni:
Zlatá slova, do kamene vytesat, píšu 1*
---------------------------------------------------------
Stonjek napsal:
Tak jsem se opět zde na Konferenci po dlouhé době poučil, jak složitý proces zimní krmení vlastně je a jak je třeba do včel často lézt a organizovat jim život, neboť na jejich slabě vyvinuté pudy nelze spoléhat......
.....hlavně si vždy říkat co se děje ve stromové dutině u divokých včel a co nejvíc se tomu přiblížit, když nám to nesníží medné výnosy!
Zdraví R. Stonjek

Poradí neporadí, já jsem tyto problémy neměl pokud jsem mel jiné včely z Dolu zimoval jsem taky na více nejcastěji na 4 NN 42x17 a nemel jsem problémy ale vigor u mne se v srpnu nevejde o 5 NN a v listopadu je slabý a v 3NN si nakonec sedne ke stěně.Vypadá to jako by v 3NN bloudily a zásoby mají "rozfrcané " Samozřejmě ne vše ale 40% jich sedí v prostředním nástavku a 60% jinde nejhůže nad zásobami.
Je to pravděpodobně nedostatkum přínosu převčelením v posnůškovém období . Chovají se jako by nevěděly že jsem jim zezhora sebral těch 30 až 50 kg, chovaji se jako by je tam měly.

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
------------
Toto asi platí zvláště u jednoprostorových úlů.

Když jsem si tak obhlížel před vánocemi včely, tak někde kde je to slabé, je to koule co se vejde do jednoho patra.
Když je jich víc, obsadí 6-8 uliček u čelní stěny a je to taková placka.

Někdy je zase mám roztažené na výšku, že i za mrazů jdou přes rámky - jsou tedy mezi nástavky.

A - je to zkušenost spíše z jara - slabší včely se roztáhnou do celé uličky, dvou, tří a plodují v celé ploše. Tedy placka. SIlná dělají právě tu kouli přes víc uliček.

Ale nijak bych si stím nelámal hlavu, kolik nanesou medu není nijak v jednoznačném vztahu k jejich zimní síle.
Ale my tady máme lesní snůšku /většinou:-(/. Jinde to může být jinak.
Karel

Každopádně jedivné, že by spadla až dnes a nebyly na podložce trubčí larvy. Jako začátečník asi nebudete mít záložní matky.... Včelstvo je ale jen na jednom nástavku, asi bych nelitoval a spojil bych je s jinými bez rozdělávání a novin, přímo, nic se nestane. Pokud by bylo včelstvo osiřelé, zabráníš tím výchově trubců a vzniku trubčic ve včelstvu.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: Ztráta matky
> Datum: 18.1.2010 11:03:04
> ----------------------------------------
> Mrtvá matka na podložce ještě neznamená, že tam živá matka není. Při tiché
> výměně (včely nějak poznají, že matička mele z posledního) si často nechají do
> zimy obě matky, často jsou k vidění na jedné straně plástu, nervou se. Ta stará
> později uhyne. Takže bych radil: Hadičkou poslechnout včelstvo, pokud tam je jen
> slabý šum, který při vyrušení výrazně zesílí, pak je to v pořádku. Pokud hučí,
> kvílí, je nutno dát náhradní matku. Na podzim si každý zakrmí nějaký oddělek,
> pokud obsedá 3 uličky, může přezimovat. Úlek přeneseme k bezmatečnému včelstvu,
> v něm odebereme plásty až po hnízdo, za něj obsednuté plásty z oddělku a úl
> doplníme plásty se zásobami. Pokud oddělek nelze přenést, přenášíme plásty se
> včelami obalené novinami, protože padají. Matku samozřejmě nehledáme. Zásah
> neodkládáme na teplejší počasí, jde to i v mrazu.
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef
> Sent: Saturday, January 16, 2010 1:15 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Ztráta matky
>
> Chtěl jsem se zeptat, co dělat, když jsem na podložce našel dnes mrtvou matku?
> Spojit včely s dalšíma? Pokud ano, tak jak? Jsem začátečník.
> Zazimovány jsou v jednom nástavku, rámková míra 39x30. Díky.
>
>
>

Kdyby jsi tak jako já rozebíral včelstva v prosinci když se začínalo s léčbou varroázy doslovným kropením roztokem tak by s to viděl na vlastní oči Ta koule bývá v rúzné části úlu a v zimě je tak na 4 nebo 5 uličkách a pomalu postupuje po plástech
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lamako <lamako/=/volny.cz>
> Předmět: Re: po?et v?el na stanoviti
> Datum: 17.1.2010 23:29:22
> ----------------------------------------
> Při odebírání zimní měli jste si někdy všimnul jak včelstvo sedí?U mne v
> naprosté věšině nedělá kouli,ale sedí přilepené k přední stěně či do
> rohu,ale i k boční stěně.Zimuji ve dvou nástavcích Lang 24 o devíti
> rámcích.
>
>
>

Pokud já jsem to dobře pochopil z toho co mám k dispozici, tak nejdříve se pošle žádost (mám na to od kraje formulář), tu musí kraj schválit a až potom si včelař může nakoupit úly. Po nákupu úlů jim pošle formulář na vyúčtování (opět ho mám k dispozici z kraje)spolu s kopiemi faktur.