Včelařská konference

Jste nakažený. Pryč od Vás. ;-) Ozvěte se až se vyléčíte. Děkuji za odezvu.

_gp_


2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
> toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
> vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to
> máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování
> způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak
> můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany
> jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.
>
> Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně
> provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co
> malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto
> tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o
> použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto
> "hračičkování" času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se
> k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími
> nemocemi.
>
> Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč
> ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda
> tvrzení proti tvrzení.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.

___________________________________________________________


Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.

Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto „hračičkování“ času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími nemocemi.

Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp.


Mám odedneška vlastní konstrukci a prototyp opařovače, který by měl
mít velmi stabilní podmínky ke kvalitnímu a přesnému odpaření kyseliny
a to v rychlejším čase než má známá švýcarská 12V miska. Také se
nemusí hladit vodou kvůli velké tepelné setrvačnosti jak to má ten
švýcar.

Je známo, že rozmezí teplot odpařování se musí dodržet. Konstrukce je
také typu co dům dal a bylo by možné jej sestojit jak na Appolu 13,
kde si vyráběly provizorní, ale účinný filtr na CO2 z LiOH baterií.

Pokud někdo v této republice vůbec má zájem provozovat šťavelku,
ozvěte se do tohoto tématu. Je možné také zde říci, že není nemožné
vytvořit jinou mailovou diskuzi, cílenou na nové prostředky k chovu
včelstev. Toto je až moc veřejné a to v tomto tématu určitě není
žádoucí. Lepší než diskutovat o strýcovi na ÚV co má špagát na rukávu
kvůli hlasování nebo jiným kravinám.

_gp_

Včelích žihadel jsem dostal nepočítaně, a reakce žádná, ale když jsem asi před pěti leti dostal jednu do ucha, byl jsem jak reklama na Michelinku. Proto mám obavy, co by se mohlo stát, kdybych jich dostal najednou třeba 50, jak postupovat. Teď mívám při ruce nějaký ditiaden, nebo něco podobného proti alergii. Co by se dalo ještě použít jako první pomoc ?

Dnes jsem četl ten článek. metoda zajímavá a zřejmě velice dobrá pro zdraví včel
Podle mne však o norské zimování nejde. Tam se na konci sezóny všech 40 rámků z úlu vytaví a nahradí se polovinou mezistěn na kterých se zimuje a na jaře se zase do plodištš vloží další polovina mezistěn To co se v článku popisuje je obdoba klasické obněny jak se praktikovala v klátech kdy se na jaře vyřezala polovina 1 díla a druhy rok durhá Tady se včely přesypou na dílo postavené v medníku uplynulém létě. Jedno je jisté velmi vhodně to kopíruje přirozenou obměnu díla která je dobře přispůsobena včelaři Má to ale jedno ale!
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
Uvádíš medný výnos 25 -30 kg na včelstvo Já posouvám to loňské dílo do medníku a mezistěnami založím na jaře celé plodiště a mám kolem 50 a více na včelstvo. Měním také polovinu díla


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho
> v?ela?en?, rozveden?
> Datum: 22.1.2010 17:17:40
> ----------------------------------------
> Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já
> norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi
> opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí
> včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými
> sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a
> max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento
> systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a
> hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný
> danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo
> nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale
> musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat
> závěry.
>
>
>

Pozorně jsem si přečetl článek o norském zimování ve Včelařství. Je zajavý a doporučuji k přečtení.
1. Podle mých představ nejde o zimování na mezistěnách /o norském/, ale o zimování na plástech letos od jara postavených a nezaplodovaných. Tedy i s pylem a možná i zásobami medu. S touto nadměrnou stavbou zcela souhlasím
Třebas p. ing J.Jindra také tak včelaří a neříká mu norské Mohl by se k tomu vyjádřit?
2. Zdá se mi vaše včelaření příliš pracné a neproveditelné až budete mít těch 150 včelstev. A na tu pracnost výnos ne vynikající.
3. Nepoužívám tolik chemie ( léčení) jako Vy a přesto mám roztočů minimum a téměř beze ztrát /nátěr - jaro,Gabon - 2 měsíce, likvidace veškerého plodu, 2x fumigace, 1x aerosol/

P Václavku. Zásadní? Co je zásadního na podletním přemetání podle Vás?
Umne jsou zásadní základní body. Jednoduchost provedení, finanční
nenáročnost na včelí jednotku (včelstvo) a nakonec soulad s rytmem
života včel a klid před zazimováním. Ani jeden bod se nedá s podletním
přemetáním včelstev splnit. Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama. Bez
urážky.

Rozpočet

na jednu jednotku 100 včelstev to dělá navíc 1 - 1,5 tuny zkrmeného
cukru, tj až 3 tuny sirupu hmotnostně 1:1. Když Vám prodám tuto včelí
jednotku k otestování, tak nakoupíte za vlastní peníze cukr, benzin a
vložíte svůj čas, dále během té práce vyvaříte a vylísujete cca 2200
rámků aby je nesežrala motýlice, a těch 220 kilo Vám dám ještě
zaplatit za výměnu vosku, který potom ještě v době kdy se má detekovat
a hlídat VD, dotáčet med atp., budete zatavovat. A můžete se zásadně
potom ohánět tady potom v Diskuzi, jak je co zásadní.

Doufám, že jsem Vám to spočítal všechno jak to leží a běží po finanční
stránce s náklady navíc a s prací. Pokud se Vám chce financovat
takovou akci, ozvěte se. Včelstva na takové prasárny Vám klidně v
podletí i s úly prodám, ty si převezte kam chcete a hurá do toho.
Takže teď vklidu, začněte tu 100 -vkovou jednotku sčítat v nákladech.
Není to málo. Blázni se často drží bláznovin. Nezlobte se, ale stát na
zemi nohama je o mnoho víc zásadní.

_gp_

2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> G. Pazderka:
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
> (...)
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> ___________________________________________________________
>
> Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:
>
> Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky
> jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře
> ověřené praxí?
>
> S pozdravem M. Václavek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

G. Pazderka:
Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
(…)
Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

___________________________________________________________

Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:

Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře ověřené praxí?

S pozdravem M. Václavek

Jednou mi při sbírání roje ze žebříku jeho část spadla na zem a následně
zaútočila na oblast kotníků... Žihadla jsem nepočítal, ale bylo jich moc.
Domů jsem se dostal navečer ještě celkem v pohodě, pak se ale po ulehnutí
dostavila zimnice a nebyl jsem schopen postavit se pro slabost na nohy. Jako
alergik (naštěstí ne na včelky) jsem měl po ruce dithiaden, který jsem si
aplikoval. Do rána vše odeznělo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 22, 2010 5:50 PM
Subject: Včelí jed


Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování
včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké
má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství
žihadel a účinků z nich.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Ahoj, kotníky a nárty jsou typické, je tam spousta povrchových žil a tedy větší riziko, že se jed dostane přímo do krve, což může vyvolat popsané příznaky a moc to tedy nesouvisí s odolností na jed.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?el? jed
> Datum: 22.1.2010 18:01:32
> ----------------------------------------
> Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky
> odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec
> poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé
> přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k
> přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od
> žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží
> na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk
> odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J
>
>
>

Zdravím Ferdo.
Vlastní zkušenost naštěstí nemám ale kamarád dostal jednou při stěhování včelstev pořádnou dávku žihadel jak do rukou,krku tak i do uší a obličeje.Šel na to po ránu bez klobouku a doplatil na to.Bylo jich min.50 a odpoledne dostal zimnici a horečku.Jeho maminka je zdravotní sestra a tak mu hned dala nějaké prášky na pobodání a tak z toho vyvázl ještě dobře.Když mi volal tak říkal do telefonu že je jako "Rocky Balboa" po osmým kole.A věřte že byl.

Pokud hledáte analogii s volným životem včel před tím, než jsme je my
lidé začali nutit žít podle našich představ, tak mi tu chybí dotažení
myšlenky - a co mateřské včelstvo, které zůstane žít v nějaké dutině
řadu let? Včely medonosné se nerojí kvůli tomu, aby se tak zbavily
starého díla, to by musely původní hnízdo opustit úplně a tedy migrovat
(jako to činí některé jiné druhy včel).
Když Vám metoda tzv. "norského zimování" vyhovuje a přináší efekt, nic
proti tomu. Jen musím dát za pravdu G. Pazderkovi (i dalším), že pro
včelaře s velkým počtem to je metoda zcela nepoužitelná, právě kvůli
pracnosti a neproveditelnosti v době po snůšce. Proto musíme používat
jiné způsoby chovu/ošetřování včelstev a pokud jde o nemoci, tak
neustále vybírat životaschopnější včelstva! Mimochodem - v mých
včelařských začátcích jsem srovnal nová včelstva jen na panenském díle a
na díle jen zčásti novém+ přidaném hnědém a rozdíl ve výnosu v
následující sezoně byl podstatný - trojnásobný na tmavším díle (viz moje
Včelaření v NN úlech, 1994, na str.44 dole), ale uznávám, že počet
srovnávaných včelstev byl malý (4 a 3), ale stejnou tendenci jsem
pozoroval vícekrát, jen nebyla přesně číselně vyhodnocena...
K. Čermák

Pavel Streit napsal(a):
> Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře.
>

Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J

Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství žihadel a účinků z nich.

To jsou nepřesné definice pojmů, tedy nesprávné. Protože:
Linie je potomstvo jednoho předka, zakladatele linie. Tedy může jít o
několik generací potomstva; tím předkem se obvykle rozumí vynikající
jedinec, jehož geny chovatel chce zachovat v potomstvu, může to být
samice nebo samec. Rozlišuje se linie genealogická, ta zahrnuje všechno
potomstvo zakladatele, nebo linie chovná - to je jen to potomstvo, které
nese vlastnosti zakladatele, o které chovateli jde.
Rodina je potomstvo bezprostřední příští generace, tedy synové a dcery,
a může to být rodina po mámě (bez ohledu na otce dětí) nebo po otci (bez
ohledu na matky dětí). U včel je zvláštní situace ta, že základem druhu
je včelstvo, a za jeho otce nepovažujeme jednotlivé trubce, ale matku(y)
trubců - vzhledem k vícenásobnému páření matek je nejde zjistit. (Např.
u čmeláčích společenstev by otce určit to šlo, tam se matka u většiny
druhů páří jen s jedním samečkem). Protože skoro všechny matky ve
včelstvech jsou pářené s trubci navzájem nepříbuznými, bylo by těch otců
ca 10. Proto nejčastěji hovoříme o rodině po matce. Výjimka je pouze u
matek inseminovaných trubci z jednoho včelstva - pak by se dalo hovořit
o rodině (několika včelstev) po otci a jako otec zde vystupuje matka
těchto trubců-bratrů. Takže z genetického hlediska je v takovém případě
včelí matka oboupohlavná (hermafrodit)...
Tak jsem to vysvětlil i s vazbou na genetické vztahy u včel, doufám že
srozumitelně...
Kmen je širší pojem než linie, ale užší než plemeno, zpravidla jde o
větší počet jedinců šlechtěných chovatelem(y) po delší čas než linie,
pro určitý chovný cíl, zahrnuje více linií. Podobným pojmem je ráz
(např. skotu).
K. Čermák


Radek napsal(a):
> Dobrý den,
>
> když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
> upřesnění v zootechnickém názvosloví?
>
> Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
> přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
> na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
> to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).
>
> Protože zootechnici se učí:
>
> Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
> daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
> (tedy samci).
>
> Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.
>
> Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).
>
> I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
> rozlišují) a skotu.
>
> U včelařů je to většinou problemtičtější.
>
> Předem díky.
>
> S pozdravem
>
> Radek Kobza
>
>

To, co popisujete odpovídá partikulárnímu používání a tedy zúženému použití v tom či onom chovu. Jinak platí to obecné, co už tu bylo popsáno. Nejednotnost Vámi pospaná vznikla také jakousi svévolí při tvorbě názvosloví už dříve. Je to obecný nešvar, který brání dobré srozumitelnosti textů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: Radek
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 4:41 PM
Subject: Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi


Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
(tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI (tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

Zimování na mezistěnách možná někteří norští včelaři praktikují proto,že se chtějí zbavit rizika zimování na vřesovém medu.

Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely, odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí. Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat závěry.

Nemohli byste staré nepotřebné přívěšky k příspěvkům promazávat, ať ty příspěvky nejsou tak zbytečně dlouhé?

Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Já ty názvy přesně opsal ale v daší knize České včelařství autor:Josef Nepraš r.v. 1971 je Apis millifica var. millifica, Linné 1758 V názvech ja vidět je obrovský zmatek a botanice je to ještě horší Příkladně PIcea abiens je to samé co Abiens abiens tento strom mám dává nejlepší med jaký známe. Je to Jjedle běrokorá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 10:35:15
> ----------------------------------------
> No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.
>
> Slova:
> "milivera",
> "carnika" a
> "milifera"
>
> a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.
>
> Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"
>
> a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je
> určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák
> v přecházejícím mailu.
>
> Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se
> však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého
> názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování
> korektní informovanosti a vzdělanosti.
>
> Srdečně zdraví,
> Antonín Přidal
>
> *********************************************
> Antonín PŘIDAL
> oddělení včelařství
> Mendelova univerzita
> Zemědělská 1
> 613 00 Brno
> E-mail: apridal/=/mendelu.cz
> http://user.mendelu.cz/apridal/
> tel.:+420 5 45133248
> *********************************************
> _
> | ]
> (\ |/ /
> -{ | | | | |O=8<
> (/ |\ \
> |_]
>
> ----- Original Message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
> Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
> Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
>
>
> Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně
> obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným
> rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika.
> Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela
> tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
> Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> > včelaření, rozvedení
> > Datum: 22.1.2010 09:41:54
> > ----------------------------------------
> > Je to chyba na chybě.
> > Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> > tmavé plemeno (včely medonosné).
> > V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> > plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> > ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> > Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> > rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> > zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> > Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> > K. Čermák
> >
> >
> > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> > Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > > Mají rozdílné plodování.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob
> nástavkového
> > >> včelaření, rozvedení
> > >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> > >> ----------------------------------------
> > >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> > >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> > >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> > >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> > >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> > >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> > >> činí. Děkuji.
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > >>
> > >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima
> a
> > >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za
> krátkou
> > >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se
> tam
> > >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do
> podzimu
> > >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve
> Francii
> > >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to
> období
> > >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se
> vloží
> > >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale
> matka
> > >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu
> si
> > >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete
> až
> > >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva
> kmeny
> > >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se
> více
> > >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok
> samovolný
> > >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u
> singer
> > >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak
> pro
> > >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen
> v
> > >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely
> vyzimovaly v
> > >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do
> toho
> > >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud
> ld
> > >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená
> k
> > >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to
> varoa
> > >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem
> pochopit.Jako
> > >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> > >>>
> > >>>
> > >>
> > >> --
> > >> ___
> > >> / __| _ _
> > >> | (_ || || |
> > >> \___|\___/
> > >> ____
> > >> | _ \ __ _
> > >> | |_) / _\ |
> > >>

http://www.youtube.com/watch?v=FrEpUohtl3Y

Dne Thursday 21 of January 2010 13:56:30 Pavel napsal(a):

> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.


jiste jste jiz slysel o pocitacich a teplomeru jako periferie, muze jich s
minimalnimi naklady snimat az 253 v realnem case a s minimalnimi naklady.


Honza

No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.

Slova:
"milivera",
"carnika" a
"milifera"

a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.

Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"

a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák v přecházejícím mailu.

Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování korektní informovanosti a vzdělanosti.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení


Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Doplňuji původní koncept:

druh=specie=např. mellifera=medonosná
poddruh=subspecie=plemeno=rasa=např. carnica=kraňská
varieta=varieta=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podvarieta=subvarieta)=jen u rostlin (např. barevné mutace)
forma=forma=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podforma=subforma)=jen u rostlin (např. barevné mutace)

u živočichů se taxonomie uplatňuje jen do poddruhové klasifikace. Ostatní stupně patří do zootechnické klasifikace. Po poddruhu následují v zootechnice:

ekotyp=např. alpský u rostlin bychom mohli hledat paralelu na úrovni třeba variety, ale není to přesné srovnání!
kmen=např. Singer
linie=např. nějaké číslo či jiný kód
rodina=např. označení společného předka (matka či otec)

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: Jan BXrgel
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 11:17 AM
Subject: Taxonomicke urovne nazvoslovi


V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne
taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou
poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

A sakra, teď jsem si taky všiml... přirozeně to měl být Golfský proud, ne grónský...... Ale všimli jste si, že na jižním pobřeží Grónska je tento měsíc tepleji než u nás?
Norské zimování plánuji zkoušet letos, zdá se mi vzhledem k omezení varaózy a v neposlední řadě i obecnému ozdravení včelstva docela lákavé. Před cca 10 - 15 lety jsem ho párkrát vyzkoušel, dílčí výsledky byly dobré, zbývá mně doladit detaily, aby metoda byla šířeji použitelná i obecně na podobných místech jako tady diskutovatelná.

....kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás,...

Myslím si, že došlo k menšiemu omylu, no poznáme lem Golfský prúd s teplotou vody od 4 do 8°C, ktorý omýva brehy grónska ale hlavne ovplyvňuje teplotu Nórska vysoko na sever. Ďalší pojem je Grónske more, ale nie prúd.

Neviem prečo sa tu sporíme o nórskom zimovaní, nebolo by lepšie sa dostať do centra včelárskeho diania odkiaľ sa rozšírilo aj do našich zemepisných šírok, či ešte vôbec ho používajú.
Tých svetoborných "vynálezoch" v oblasti včelárstva už bolo toľko, že sú už zapadnuté v prachu, len včela aj napriek mnohým prehláseniam o jej zmenených vlastností je stále tá istá. Už som aj raz podľahol týmto ilúziám až kým neprišlo po 20 rokoch k môjmu vytriezveniu z opojných predstáv. Robil som všetko preto, aby som potlačil prirodzený pud rozmnožovania rojením, kým ma včely samotné nepresvedčili, že to nejde. Teraz som pokojný, vytriezvený zo možnej slávy a prišiel som na to, čo tvrdí môj priateľ Gusti Pazderka, že včelu treba počúvať a jej sa prispôsobovať a má pravdu.

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

Podľa mňa to nemá nič spoločného s "nórskym zimovaním", v ňom je podstata iná, prežiť zimu bez kalenie včiel a jeho zoslabenia.

Je v Norsku opravdu tmavá včela? Z jakéhosi článku o návštěvě u norských včelařů 5 - 10 let starém mám jakési nejasné ponětí o tom, že tam byla včelaři rozšířena včela vlašská. Koneckonců vlašské včele by mohla dobře vyhovovat norská zima v blízkosti pobřeží, kde hluboho na sever je díky grónskému proudu zima pořád o dost mírnější než i u nás, i když delší. Ve vnitrozemí Skandinávie, stačí nějaká stovka kilometrů od moře už to bude přirozeně jinak, tam je zima severská vnitrozemská s velkými mrazy.
Norský způsob včelaření potom může být šitý na míru pro severské země s krátkým a horkým létem a dlouhou zimou. Během krátkého léta s intenzívní snůškou nemusí být čas zdržovat včely vkládáním mezistěn a jejich stavěním, musí se vkládat přez zimu skladované hotové plásty, aby je včely co nejrychleji zanesly medem. Pro obnovu plástů vystavěním mezistěn a pro nakrmení se potom využije posledních cca 14 dnů tepla, staré odebrané plásty se uskladní pro snůšku medu v dalším roce. Díky zimování na studených mezistěnách potom včely uprostřed dlouhé zimy méně plodují než na zakladených teplejších plástech, zimní plodování může být uprostřed norské zimy mnohem jistější poukázka na úhyn včelstva než v naší zimě....
Je to ale jen teoretická fabulace bez jakéhokoliv informačního podkladu .....

V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

Je to chyba na chybě.
Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
tmavé plemeno (včely medonosné).
V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
K. Čermák


Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>>
>>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>>>
>>>
>>
>> --
>> ___
>> / __| _ _
>> | (_ || || |
>> \___|\___/
>> ____
>> | _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> | _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>>
>
>

S tím s vámi souhlaím.O pylovou snůžku strach a její kvalitu nemám, jsem na stanovištích, kde nors.zimování funguje.Pylu je zde přebytek.Budu rozjíždět třetí stanoviště, tám ten systém mohu vyzkoušet, zda i tam to bude fungovat, každé stanovistě je něčím jiné.O varoa se nebojím,u mích včel pro něj není místo.používal jsem tento systém,a to i včetně léčení a vždy se musel poroučet pryč.Že by mi včely padaly pod varoa, to se nestane.Právě při silných reinvazích mi tento systém hodně pomohl,viz kolega níže.Zaléčím a nikdy jsem s varoa problémy neměl.Za více jak deset let včelaření a aplikace tohotu systému, a to i ve zlých dobách, se nestalo, že by měla včelstva roblémy s nemocemi, kolabovala, nebo bych je snad pozbyl.Ten časový úsek je toho důkazek.Také nemohu přemlouvat někoho, kdo tomu nevěří.Jistě jste včelař s větším provozem, tak to na jedno včelstvo vyzkoušejte.a uvidíte.Tento způsob nemusí fungovat v závislosti na stanovišti všude, ale u mě to funguje.Jen je třeba to vyzkoušet a včelař uvidí.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 08:39:32
> ----------------------------------------
> Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
> ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
> vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
> není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
> Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
> přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
> kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
> klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
> kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.
>
> Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
> úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
> jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
> postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
> navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
> to moc proměných a snad to pochopíte.
>
> Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
> stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
> Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
> Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
> včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
> klimatu a vztazích mezi lidmy.
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Tedy p.Pazderka,
> > Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> > km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> > hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> > úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> > ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> > cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> > na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> > roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> > beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> > včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> > systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> > zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> > pozdravem Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Já nějak nemohu zase strávit u tohoto spůsobu likvidaci těh velkých pylových zásob které včely z velké části spotřebují právě při výchově zimní generace. Tyto zásoby pak mají vliv na tvorbu tukových tělísek tak důležitých pro jarní rozvoj v našich podmínkách. Dále si myslím že aplikace severských metod chovu nebude asi to pravé ořechové. Jako vyučený zahradník vám uvedu příklad . Mnohem snadněji a s větším úspěchem se u nás venku pěstují některé středomořské rostliny než velmi zajímavé rostliny ze severních oblastí a tunder Ty u nás spolehlivě zmrzají po pár letech A je to způsobeno průběhem našeho jara kdy se střídají poměrně vysoké teploty s mrazy kdešto v tundře je nástup jara bouřlivý bez těchto výkyvů a zastaví to až další zima

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 22:37:50
> ----------------------------------------
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
> probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
> že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
> Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
> pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
> Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
> potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.
>
> Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
> "čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
> taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.
>
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> > DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> > ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> > stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> > nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> > budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> > nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> > jako medník. dále &nbsp;znát techniku rozšiřování atd.
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Plodování u nás v ČR, hlavně v podletních měsících je silně závislé na
klimatu a potažmo na kvalitě pylu. Potom teprve jde o geny a kladení
matek a výchově plodu. Obráceněně to nemůže z logické podstaty nikdy
fungovat. Z ničeho (z mizerné potravinové základny) plodové plochy
nevzniknou a když jsou vhodné jisté podmínky, tak včelstva přeci
plodují a plodují nehledě na období. Otázkou je vždy kvalita zimních
dělnic.

Loňský rok to ukázal snad jasně. Kvalitní pyl a velmi mírná udržovací
snůška po celou sezonu způsobila nyní v úlech často kvalitní zimní
generace včel, ale přežívá také mnoho VD. Tento kalendářní rok 2010 a
s touto včelařskou sezonou se bude uzavírat opět nad včelaři mračno s
počtem roztočů VD a množství úhynů v 7-10 měsíci/2010. Sezona podletí
2010 a 2011 bude opět jako každoročně na JM kritický bod. Zvítězí jen
zdravý rozum a prozřetelnost po medobraní. Jde oto nezaspat na
medových vavřínech.



2010/1/22 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
>  Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová  A. milifera carnica - Včela karpatská
> Mají rozdílné plodování.
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
>> včelaření, rozvedení
>> Datum: 21.1.2010 18:38:43
>> ----------------------------------------
>> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
>> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
>> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
>> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
>> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
>> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
>> činí. Děkuji.
>>
>> _gp_
>>
>> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
>> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
>> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
>> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
>> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
>> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
>> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
>> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
>> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
>> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
>> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
>> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
>> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
>> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
>> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
>> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
>> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
>> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
>> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
>> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
>> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
>> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
>> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
>> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
>> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
>> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
>> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
>> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
>> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
>> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
>> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
>> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
>> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
>> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
>> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
>> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
>> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>> >
>>
>>
>>
>> --
>>   ___
>>  / __| _  _
>> | (_ || || |
>>  \___|\___/
>>  ____
>> |  _ \ __ _
>> | |_) / _\ |
>> |  _ /\__/_|
>> |_|
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 21:53:15
> ----------------------------------------
> Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám
> třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a
> nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek
> s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se
> ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak
> nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva,
> zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené
> míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do
> vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od
> vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely
> zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává
> povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od
> konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
> Pavel
>
>
>

Někde se tento systém používá jako ozdravný při napadení morem včelího plodu

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: ?
> Datum: 21.1.2010 20:46:29
> ----------------------------------------
> Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak
> můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné
> třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře
> bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný
> význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to
> někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál
> jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
> Dr. Radek Hubač
> učitel včelařství
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> > Datum: 21.1.2010 20:32:51
> > ----------------------------------------
> > To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> > všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> > systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> > prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> > části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> > pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> > singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> > a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> > princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> > hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> > r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> > nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> > když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> > příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> > nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> > neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> > kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> > léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> > sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> > včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> > než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> > proto to sem píšů.Pavel
> >
> >
> >
>
>
>

Vycházím z předpokladu, že klima je neopakovatelné, má sice své cykly,
ale nemá stejný průběh. To zaprvé. Zavčelený prostor třebas stejně
vysokým počtem včelstev také nemusí mít stejný rozptyl dělnic a nikdy
není kvalita pylu stále na stejné úrovni byť u stejné kultury rostlin.
Takže nakonec jde říci a ptám se, jak chcete pravidelně dodržet ten
přesný postup, jestli nemáte třeba v podletním cyklu klima jako vloni,
kdy kvalita pylu byla vysoká, zřejmě pod vlivem vlhkého letního
klimatu a malé sluneční aktivity (erupce) a ty kultury také rostou
kolem Vašich včelstev také promnělivě a kvete v různých množství.

Nikdy se Vám nepovede udělat na tento technologický postup s velkou
úspěšností pro včelaře - tisíce alternativ v drobných chovech. Půjde
jen o rozumbrady, kterým se něco jeví jako vítěztví nad včelou. Špatně
postupy nastavíte v takových podletních situacích a Vy máte o argument
navíc co se dělo špatně. Jeto skoro jako propaganda a škoda času. Je
to moc proměných a snad to pochopíte.

Včela si své způsoby vydobyla přes genetické čistky mnohem dříve a
stačí mít jen otevřené oči a nedělat zbytečné věci okolo ničeho.
Opravdu se toto téma má brát s nadhledem a ne jak výchozí technologie.
Propagandou má být něco jiného, někde jinde na jiných místech ve
včelařství v Čechách. Jenže to je také závislé na počasí a politickém
klimatu a vztazích mezi lidmy.

_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Tedy p.Pazderka,
> Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho
> km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí,
> hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v
> úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade,
> ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou
> cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte,
> na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku
> roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak
> beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna
> včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký
> systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná,
> zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S
> pozdravem Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera - Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
Mají rozdílné plodování.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> ----------------------------------------
> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> činí. Děkuji.
>
> _gp_
>
> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> > velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> > dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> > apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> > je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> > a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> > po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> > jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> > to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> > do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> > překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> > singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> > bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> > spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> > to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> > zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> > prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> > perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> > jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> > někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> > usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> > je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> > všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Tedy p.Pazderka,
Nevím,jak jste u vás na tom s pylem,ale já mám stamoviště a pozemek mnoho km se souvislou silnou pylovou snůškou a to až do konce října,Bodláčí, hadivec a jiné.Dávám včelám mezistěny proto, aby byla vytvořena sterilita v úle a zásadně tak zredukoval spory nemocí. Matka panens. dílo také zaklade, ikdyž by radši to tmavší, mě jde o potlačení nemocí přirozenou cestou.Kompletní záměnu díla provádím ihned po posledním medobraní. Vězte, na své včelnici žádné slídění nemám. Po posledním medobraní dám první davku roztoku, tedy deset kilo cukru,jakmile včely začnou brát, jsou jak beránci.Žádným stresem netrpí a zimují klidně.Vždy jsem vyzimoval všechna včelstva zdárně.Každý má na jakýkoliv systém svůj názor. Je jedno jaký systém nástavkového včelaření provozujeme,důležité je mít včelstva silná, zdravá, a mít za podpory počasí velký výnos. Na tom se snad shodneme. S pozdravem Pavel Streit

On Thu, Jan 21, 2010 at 03:38:10PM +0100, Petr Baudis wrote:
> Test presunu konference na novy server.

Jeste jeden testovaci mail, omlouvam se za sum.

                            Petr "Pasky" Baudis

Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu, která
probíhá v čerstvém díle méně a nakonec vlastně samotný efekt je ten,
že získáte za několik dávek sirupu něco mezi 0,5 až kilem vosku.
Voskař nejsem, jsem medař a včelařím kvůli medu a kvůli pohodě mé a
pohodě mých včel. Opyluji svýcm chovem dostatečně velké území.
Nepotřebuji umělé postupy. Stačí pozorovat co včela v určitou chvíly
potřebuje a dát ji to. Určitě se bez přemetání obejdeme.

Přemetání včelstev v období slídění a s tím lití sirupu aby byly
"čisté" je pouhá utopie. Obměna díla se provádí jinak. Proti VD se
taktizuje mnohem účiněji na jiných simulacích a příkladech v chovu.

Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE
> DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a
> ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to
> stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte
> nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě
> budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při
> nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva
> jako medník. dále  znát techniku rozšiřování atd.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Děkuji p. Kovář, konečně někdo, kdo to alespoň zkusil, ví o čem to je a proto si jej vážím, ikdyž už tak nevčelaří, je to přece jen nákladné.Potěšil jste mě Jiří. Sbírám totiž kontakty na přátele, co tak včelaří, nebo včelařili na výměnu zkušeností.Divil byste se,kdo tímto systémem všechno všechno včelaří.
Pavel

Vážení
Včelařim řadu let tak zvané norské zimování běželo asi v 80 letech minulého století. Jako mladý člen jsem to zkusil.Ten způsob lze provádět,ale má to podmínku :Musí být odstraněny všechny souše t.z.osadit jen na mezistěny.Pak to funguje. Ale při rychlém nakrmení v září se u některých mezistěn stávalo,že se sesuly. Včelařim na míře 39x30.Jinak včely další rok se vyrovnaly ostatním včelstvu.Zkusit to může každý .
Jirka

NAPIŠTE MI PROSÍM, ČEHO SE V TOMTO SYSTÉMU VČELAŘENÍ BOJÍTE, JAKÉ MÁTE DOTAZY.SERIÓZNÍ. Neznamená tento způsob vyzkoušet tak,že z něj vezmu něco a ono to nefunguje. Musím postupovat přesně podle návodu, dodržet to.Je to to stejné, když jste včelař mající včely ve dvouprostorovém úle,koupíte nástavky, máte jeden nástavek jako plodiště a druhý jako medník a zarytě budete tvrdit, že máte nástavky a včelaříte nástavkovým způsobem.Přitom při nástavkovém včelaření musíte mít minimálně dva nástavky jako plodiště a dva jako medník. dále znát techniku rozšiřování atd.

Jaké jsou typy rozšiřování úlové sestavy?prosté. Buď na konci dubna dám třetí nástavek nad ty dva vystavené tedy plodiště, nebo včely odtrhnu a nástavek s mezistěnami dám mezi oba nástavky s plodem,nebodám ten nástavek s mezistěnami pod to plodiště úpně do spod.Jak to dopadne, když se ochladí?u první možnosti se včely stáhnou a ve vývoji je nikterak nepodrazím.U té druhé dojde při náhlému ochlazení k podražení včelstva, zpomalím jeho růst,musím být opatrný a sledovat předpověď počasí ve zvýšené míře.U té třetí možnosti to vůbec nevadí, protože se včely stáhnou do vrchních nástavků, kde je plod a to proto, že včelstva postupují na jaře od vrchu dolů, rozšíření včelstev přece provádíme až po kontrole, zda se včely zavěšují houfně do podmetu, to je ten signál na spod podmetu který dává povel k rozšíření.Každý ať si vybere, já požívám ten první způsob a od konce května, kdy je už teplé počasí ten druhý způsob.
Pavel

Ale dělnice umí vystavět úl plný mezistěn, ale to chce předpoklady a
ne že je přesypu v kritickém období do škatule, lít sirup a škatule
hejbejte se. Také Tě p. Stonjeku nemusím protože jsme zkrátka každý z
jiného těsta, ale hodnotit včelaře je těžké. Kdyby nebyla nutná
politika a byl navrchu jeden fond, který by spravoval papírově včelaře
by stačilo. Je jedno jestli je někdo neorganizovaný, když potřebuje
seriózní informace. Toto o tom hloubání o norování je jen smítko. Celý
systém je podle mne nutné přestavět na míru pro včelu a její produkty
a ne na dotační blahobyt pro amatéry s efektem nula nic. Nakonec to
dopadne jak GustaSybila že budeme nesoběstační s produkcí medu pro náš
trh a až se někdo zeptá z vrchu co se dělá, a pochopí jaká je to
pakárna, tak bude utrum sevším.

_gp_

2010/1/21 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> A jsme u toho
> jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických
> letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně
> postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a
> už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na
> jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku.

Konečně někdo rozumný,Radku,můžu ti tak říkat.Děkuji.Vidíš, to je ta celá věda.Je to tak, postavíš včely na mezistěny a zbavíš se varoa,navíc vytvoříš sterilitu a tím radikálně potlačíš spory nosema, zvápenatění...Nic na tom není.To je celá věda. Následující rok musí jít včely do síly daleko rychleji. Jinak jsi buď dělal něco špatně ty,nebo je to v genofonu matky. P. Turčánimu se opět omlouvám, ale zatímto systémem si stojím. Vyplatí se to.

Gustave, občas tě nemusím, ale teď s tebou naprosto souhlasím, ale dá se souboj s lidskou blbostí vyhrát? Asi těžko a tak se úvahy o skvělém norském zimování budou stále opakovat a budou přicházet další a další.Není to zas tak dávno co se k tomu vyjadřovali i naši výzkumníci a přinejmenším se musí počítat s citelným poklesem výnosů a v tomhle bych jim věřil. I jiné prameny podstatně věrohodnější než př. Streit tvrdí to samé. A jsme u toho jak hodnotit včelaře. Podle výšky výnosů a ztrát včelstev v kritických letech a nebo podle toho, kolik kdo naplácá nesmyslů kolem sebe podobně postiženým? Každý se musí rozhodnout. Ono je to také hodně pracné a drahé a už u větších včelařů neproveditelné.Další do nebe volající hovadina je na jaře jim dát stavět veškeré nové dílo do medníku. Vyzval jsem k jednoduchému pokusu, rozdělit přibližně stejná včelstva na 3 skupiny a jedněm dát do medníku pouze mezistěny, druhým pouze panenské plásty a třetím pouze zaplodované, samozřejmě co nejsvětlejší dílo. Výsledky jsou neobyčejně přesvědčivé. No a pak už stačí př. Streita a jemu podobné zařadit do té odpovídající škatulky. Samozřejmě k dobrým výnosům hygyena díla patří o tom není pochyb ale dá se to provést k včelám daleko ohleduplněji a šetrněji. Zdraví R. Stonjek

Pavle, nerad Tě chytám za slovo, ale piš prosím vlastní názory a zkušenosti. Jak můžeš napsat že všichni víme, že se obnova díla provádí každý rok z jedné třetiny. Mě ses třeba neptal a já to rozhodně tak nedělám. Navíc v literatuře bývá, že by se měla vyměnit alespoň třetina díla - což má trochu jiný význam..... a o sterilním prostředí v úlech prosím vůbec nemluv, nebo si to někdo hloupější třeba zapamatuje a bude takovou pitomost hlásat dál, děkuji, dál jsem Tvůj e-mil raděj nečetl aby sis nemyslel, že s ostratním souhlasím!
Dr. Radek Hubač
učitel včelařství

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 21.1.2010 20:32:51
> ----------------------------------------
> To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak
> všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento
> systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní
> prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna
> části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření
> pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než
> singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní
> a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní
> princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte
> hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev
> r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl
> nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede,
> když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám
> příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na
> nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se
> neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused,
> kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev
> léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou
> sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též
> včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více
> než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje,
> proto to sem píšů.Pavel
>
>
>

Byl bych všem vděčný, kdyby se upět upustilo od různých invektivů. Vypadá to, že někteří již neumí pořádně ani slovensky a tak nepochopili Antona. Než začnete někoho napadat, řekněte si, že to myslel dobře a nereagujte.
Sám Norské zimování nepoužívám, ale čas od času smetám včely na mezistěny ihned po snůšce, což je na Pardubicku pomalu již na konci června. Např. když potřebuji změnit rámkovou míru, nebo když jsem potřeboval rychle vystavět větší množství souší. Také jsem to aplikoval u souseda, který měl silně napadená včelstva varoázou, nechat líhnout plod byl nesmysl, byl vemi poškozený. Dosáhl jsem toho, že jsem mohl rychle zasáhnout proti Varoáze fumigací a hlavně jsem ve finále velmi rychle zredukoval množství roztočů, kteří by po líhnutí pldu jistě způsobily kolaps včelstva a výsledky byly překvapivě dobré. Jestli hrálo roli i zvýšení hygienické úrovně odstraněním staršího díla nevím, souše nebyly příliš staré, ale pokud se zamýšlím nad pozorováními a analýzou přirozené obnovy díla v divoce žijících včelstvech, které byly nedávno publikované, něco na tom bude. Stejně tak jsem byl překvapený dobrými výnosy z jarní snůšky... ale zdůrazňuji termín konec června-začátek července,kdy je ještě hojně pylu.
radek hubač
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?r Vranov nad Dyj?.
> Datum: 21.1.2010 15:53:20
> ----------------------------------------
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>
>
>

To je škoda, protože tento systém se tu praktikuje jen velmi málo. Jak všichni víme, obměna díla se každý rok provádí z jedné třetiny. Tento systém zajišťuje obměnu díla ze sta procent. Tím se vytvoří max.sterilní prostředí vůči sporům nemocí atd. Co je po zdravotní stránce více, obměna části, nebo veškerého díla?Pokud mi pošlete email, rád vám pošlu vyjádření pracovníků z vyššího chovu, že vigor má vyšší míru varoatolerance, než singer,troisec...Proč přemetat v červenci,protože je po posledním medobraní a tedy po včelařské sezóně.Je tak?Sterilita na mezistěnách, to je hlavní princip nors.zp.n.v.Odstraníte veškeré dílo,i zakladené,tím se zbavíte hodně varoa a zbytek udělá teplota stavebního pudu.Dva nástavky u včelstev r.m 39/24 jsou naprosté minimum pro zimování včelstev.Poku jsem se dotkl nějak slovenského kolegy, tak se omlouvám, stane se že to komukoliv ujede, když vídí jak se kolem něj včelaří, to není případ této diskuse.Uvedu vám příklad mého dědy, včelařil jsem s ním deset let. Včelařil na nors.zp.n.včel., měl 70 včelstev. Měl vigor, nevím od koho,tehdy jsem se neptal, nevěděl, co je to varoa, nosema,zvápenatění.Vedle byl soused, kterému kolabovala včelstva na varoa, on je měl čistá, polovinu včelstev léčil druhou ne,jen dával aerosol, ždné rozdíly ve spadech nebyly.Za celou sezónu bylo v každém včelstvu od nuly do deseti roztočů varoa.Mám vigor též včelařím na jiném stanovišti, a co je to varoa, u vigor nevím.To je více než deset let aplikace nors.sys.n.včelaření s vigor.Vím,že to funguje, proto to sem píšů.Pavel

Připojuji se, nemám rád 30-ti letý dokola omáíílaný Kocourkov. 30 let
je škoda jen tak zahodit kvůli nějakému pisálkovi a dalším chorobně
nakaženým. Osobně zatím mám vyrovnané skóre mezi počtem včelstev a
příspěvcích zde. Tak bych se rád připojil a věděl také dlouhodobé
fakta o přemetání včel na mezistěny v podletí.

_gp_

2010/1/21 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> Opravdu se v Norsku masivně používá nebo je to jen jedno z ozdravných opaření či dokonce jen jeden výstřelků včelaření? Kdo o tom ví něco seriózního?
>
> pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel <streit.p/=/seznam.cz>
>> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
>> Datum: 20.1.2010 23:08:43
>> ----------------------------------------
>> Co tak probrat Norský způsob nástavkového včelaření?
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
činí. Děkuji.

_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Existují prokazatelné a hmatatelné důkazy nebo je to jen domněnka.
Taková tvrzení o teplotách totiž mohu ihned zpochybnit, pokud nejsou
brány vpotaz jiné vlivy. Co když má na populaci kleštíka vliv obsah
dezinfekčních látek v mezistěnách? Co když mezistěny s kyselinama
působí jako repelent a roztoži emigrují ze včelstva právě proto. Kde
je opravdu seriozní výzkum o těch teplotách. CO mi na to řeknete.
Normální mezistěny obsahují zbytky kyselin a včely mezistěny
přestavují, nejen nadstavují vlastním voskem. No a to by mohl být ten
pravý důvod malého počtu roztočů při totální výměně mezitěn za dílo.
Základy buněk obsahují něco co statší dílo nemá.


_gp_

2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, Opravdu se v Norsku tento způsob včelaření provádí a to v
> devadesáti procentech včelnic. Já tímto způsobem také včelařím a mohu vám
> zdělit, že nic jiného již nechci.Nors.způsob je výjimečný tím, že při
> správném provozu aktivně ve včelstvech kolabuje varoa a to až na nulu
> roztoče ve včelstvu. Včely stavebním pudem naráz vytvoří takovou teplotu,
> kterou varoa nevydrží a hyne.To se děje po posledním medobraní.Budu o tom
> mít článek v únorovém včelařství a přednášku na kongresu VMS v Brně na
> Univerzitě.Jen je ten provoz o chlup dražší.Má to i jiné přednosti a je to
> zaručené, funguje to.Já tak u vigor nevím co to varoa je, u singer je to
> horší
> Pavel
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

P. Streite, nepostřehl jsem nikdy v žádném praktickém závěru, žeby
zimování na přemetených včelách bylo nebo je to pravé ořechové. Je to
dle mého názoru pouhá náhražka za lenost a neprovedenou jednoduchou
profylaxi, a v Česku se samozřejmě u takových shnilotin samozřejmě
ujalo jak když pivne na úrodnou půdu. Pár amatérských článků na české
půdě "prý o Norském zimování" plné výmyslů a domněnek mne nikdy
nepřesvědčilo, stejně jako Váš výkřik. Buďte konkrétní v číslech a
statistikách a hlavně originálních Norských zdojích informací.

Rád bych znal odpověď tu Vaši ověřenou cestu praktikovanou alespoň na
150 včelstvech po 4 zazimování, rád bych věděl co víte o silných a
zdravých včelách, protože proč přemetat natvrdo včely v podletí, proč
valit do nich cukr aby si vystavěly mnoho nevyhovujícího prostoru k
zimování... atd.když vkládám mezistěny při rozvoji v naprosto
dostatečném množtví aby mé včely nežily u mne v hnoji.

A víte proč to chci vědět? Protože tu plácáte nesmysly a projevujete
asi jakousi svou nenávist a blok. Anton si pročítá diskuzi velmi
pozorně a opovídá regulérně a měl by jste se vůči němu kolegiálně
mírnit. Určitě si to zaslouží. Děkuji.

Mluvte tedy za sebe a konkrétně. Ještě jednou děkuji.
_gp_

2010/1/21 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak
> za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že
> máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic
> nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o
> norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto
> systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče
> chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané
> mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen
> mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy
> tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.

Robte si čo chcete, ja som napísal svoj názor a myslím si, že O Nórskom zimovaní a jeho zámerov viete ešte väčšie h-o, či po Vašom večší prd. Ja včelárim aby som mal každoročne dobrý výnos a to sa dá len s dobrými včelstvami( mám ich tak akurát, 75).

Test presunu konference na novy server.

p.Turčani.Vy asi postrádáte základní myšlenku včelaření.Ne doji včely jak za kraví vemena a mít z nich hodně medu.Základní myšlenka spočívá v tom, že máte silná zdravá včelstva a potom je až med, slabá včelstva vám nic nedonesou.Navíc jsem si podrobně prostudoval,co jste napsal, je vidět že o norském ystému víte akorát prd.Příklady.Tvrdíte,že jste si vybral z tohoto systému, co se vám hodilo.To je to stejné, jako když pekař když peče chléb,nepřidá mouku.neupeče nic.Dále úly mají být celé vystlané mezistěnami,ne jeho čás a navíc v úle není žádný plod, jsou tam jen mezistěny,takže zádný plod nemůže hynout.Opravdu, neříkejte bludy, vy tomuto systému ani trochu nerozumíte.Děkuji