75999

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Ja (78.141.118.64) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185)

"Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků."
-----------------------

Toto som nepochopil. Odstránená matka po 6 dňoch vylámané matečníky A pri ďalšej kontrole nové núdzové matečníky? Kde zobrali plod??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184)

J. Křapka:
Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce.

___________________________________________________________

„Odchované matky (matečníky)“ a „nastartované misky“ je rozdíl. K nastartování misek nejsou potřeba žádná kvanta krmných kašiček.

Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami. V medníku jsou vesměs starší úlové včely, ty jsou při výchově plodu o něco lepší než létavky. Do medníku by se mohl převěsit jeden nebo dva plásty se zavíčkovaným plodem, aby se zaručila přítomnost i nejmladších mladušek.

Jaký máte na to názor?

___________________________________________________________

J. Křapka:
Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček.
___________________________________________________________

Do toho bych se nepouštěl, protože se obávám, že včely raději zvolí na výchovu nové matky vlastní otevřený plod v plodových plástech a umělými miskami s přelarveným plemenivem pohrdnou. To se mi stalo, když jsem poprvé choval matky. Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků. Včely raději chovaly na vlastních, byť třeba tři dny starých larviček. Jiná situace by určitě nastala při přidání již nastartovaných misek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183)

>Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku? <
-----------------------------------------------------------
Nezkoušel. Nepovažuji to za účelné. Do přeletáku se vrací létavky, tedy včely již za zenitem u kterých se mohou aktivovat a také se částečně aktivují již zaprahlé voskové i mandibulární žlázy. Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce. Vzniklé včelstvo není kvalitní. Proto není předpoklad, že by startér z přeletáku byl kvalitní.

Přeleták je nutno doplnit (cca po sedmi až devíti dnech) o alespoň 2 obsazené plásty mladuškami a líhnoucím se plodem a dodat mladou matku - případně zavíčkovaný matečník.

Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček. Protože přišla o létavky, jsou v přeletáku, je nutno dodat roztok cukru 1 : 1, případně pouze vodu pro prvé dny než dozrají nové létavky schopné toto nové včelstvo zabezpečit. Dosud jsem ale neslyšel o nikom, kdo by tento způsob používal. Má někdo jiný názor?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 24. 1. 2010
Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10

Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.164.59) --- 24. 1. 2010
NORSKÉ ZIMOVÁNÍ - ROZESLÁNÍ DAT

Vážení přátelé,
Bylo vás mnoho a tak Ti z vás, co reagovali na můj dopis sem na konferenci a poslali mi mail na ten můj, poslal jsem jim nyní na maili, takovou zkrácenou formu a to i vložku z práce mého dědy, o spadech a nors zimování za jeden rok v devadesátých letech podrobně, další roky jsou podobné. Tímto tuto možnost získat tento materiál ukončuji a doufám, že to co jsem vám napsal do mailu a předtím napsal mail o nezveřejnění vezmete navědomí, vyzkoušet to můžete. Budu jenom rád. Když jsou mé včely vedené na nors.způs.včelaření bez varoa, proč by nemohli být i ty vaše, ale výsledky by se měly dostavit až v průběhu příštího roku, poněvadž mezistěny dávám na začátku července. Na dotazy přes mail rád odpovím.S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177) (40179)

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 23. 1. 2010

Pane Streite, já i p. Stoinek nemáme nic proti Vašemu způsobu včelaření. Když Vám vyhovuje a vyhovuje i zdravotnímu stavu včelstev, je to v pořádku.
Budu citovat Vaše slova, i když možná nepřesně:"Po posledním medobraní všechny včely i s matkou vymetám do nástavků jen s panenským dílem." Tedy ne na mezistěny, ale již postavené dílo , nezaplodované tedy panenské. To však by se nemělo nazývat norské zimování. Jde nám tedy o tato dvě poslední slova. A´t se vám včelaření daří a hlavně vynalezněte co nejjednodušší způsob včelaření, za 53 let Vám také už nebude 27.Pitbula v sobě nezapřete.Držím palce a zdraví Tichý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177)

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40176)

Ano, správný postřeh, dedukce nebo úvaha. Varroatolerance/senzibilita je komplexní záležitost a je třeba sledovat souvislosti. Jedno pozorování neznamená , že vím, ale že si to příště ověřím. Dost vypovídající v souvislosti s tímto může být průběh denního spadu V.d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175)

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

také mám u včelstev velmi nerovnoměrné napadení roztočem. Nejnapadenější včelstva mají sklony k loupeži. pokud by částvašich včelstev létala loupit zásoby k sousedovi, mohlo by to vysvětlit jejich napadení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leoš Dvorský (81.25.16.87) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173)

Je jen dobře , že př. Stonjek a někteří další začali dávat tété konferenci to, co jí chybělo, tedy toleranci a pochopení. To jí může opět oživit. Buďme rádi, že jsme rozdílní. Vždyť muž a žena si jsou velice podobní, jen ty rozdíly nám dělají velkou radost.
Byť souhlasím s tím, že tato metoda není vhodná pro velkoprovoz a je hodně vzdálená i stavu včelstva v přírodě, má své nezpochybnitelné přednosti. Uvedu jen jednu z nich, protože to zde takto neprezentoval. Jsou šťastní ti včelaři, kterým hynou včelstva na varroázu. Daleko větším problémem než roztoč sám je totiž to, co je doprovází, tedy nosema /y/ a viry. Př. Pavel tímto opatřením, kdy je včelám předkládáno nekontaminované dílo původce nosemy značně eliminuje a to je velice důležité pro celkovou kondici. Pokud by tedy někdo choval včely absolutně odolné na viry a nosemu, byl by v tzv. varroatoleranci dál, než my, kteří se jí několik let zabvýváme a roztoč by byl brnkačka.Takže nejen VT,ale celková vitalita včelstva, to je podstatné.K tomu může každý včelař přispět a těch možností je daleko více než "jen" norské zimování. Nyní k těm dvěma kmenům kraňky. Jednak je Vigorka odolnější právě na nosemu..... Co tyto kmeny zásadně odlišuje jsou jejich plodové rytmy a to jak ty přirozené,tak i ty deformované vnějšími i vnitřními vlivy. To má /může mít/ zásadní vliv na tvorbu stěžejního množství dlouhověkých včel pro přezimování a také jsou v těchto včelstvech různá kritická místa vhodná pro vytvoření virální populace roztoče.Ta mají všechny kemny a linie. Nevnímejme včely jako jednotný materiál. Zní to složitě, ale složité to není a ukazuji to na svých přednáškách jak se toho dá velice dobře využít při letním léčení tak, že třeba již žádné další není potřeba. Nerespektování tohoto je nejvěší labina našeho systému léčení. To se dá ale pochopit jen tvrdou prací v terénu se včelami, ne jen u PC. Teorie se zde zásadně odtrhla od praxe.
Uvedu svůj příkald z praxe z let 2006-8. To jsem znovu potřetí a naposledy testoval Singer /tzv Královská linie, tedy to nejlepší co údajně Singer vyšlechtil/ a porovnával s mými včelstvy /prosím v našich podmínkách, jinde to může být jinak/. Včelstva Siner v r. 2007 byla na jaře i v létě nádherná, velmi silná a počátkem srpna rychle ukončila plodování. Dalo by se říci, že vzala V.d. vítr z plachet. ALe ouha. Varroáza propukla v plné míře a žádné léčení jim nepomohlo, musel jsem je v žáří všechny ušetřit trápením ,které by je čekalo. Naproti tomu linie Andula měla přes opožděný jarní start raketové sílení bez většího množství plodu. To vyvrcholilo jako u Singra v červenci a pak náhlý konec plodování.Viry se projevily i zde, ale zdaleka ne tolik a po jednom přeléčení KM byla včelstva ve stavu, kdy se v druhé polovině září znovu rozplodovala, obnovila sílu a přezimovala v téměř obvyklé síle. Výnosy tomu za rok odpovídaly. Z toho je vidět, jak unáhlené může neznalý člověk dělat závěry při hodnocení vhodnosti toho, či onoho plodového rytmu včelstva, tedy i jednotlivých včelstev. Vyplává z toho to, že ne s každým genotypem se dá stejně včelařit.To věděli již naši dědové. To se týče i posuzování tzv. varroatolerance. Nejde přeci o to kdy, ale kolikrát a čím je nutnné, možné ošetřit proti V.d. a pod. Obecně je u nás léčení značně předimenzované a to mmj. právě vyplývá z nepochopení významu vlivu plodových rytmů jednotlivých genotypů v boji proti V.d, ale na celkové ošetřování včelstev. Stěžejní zásahy proti V.d. by měly být prováděny co nejlevněji ale nejúčinněji v průběhu roku. Doposud přetrvává buď střelba slepými náboji nebo se jde s dělem na komára, jak jsem uvedl výše.U nás se vše velice zjednodušuje nebo i bagatelizuje bez patřičného poznání, škoda. Tak, Pavle, zkoušejte. Sorry, jen jsem si tak odskočil od práce a přeji hezký zbytek víkendu. l.Dvorský

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40175


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40145) (40150) (40153)

Dlouho jsem na diskuzi nebyl, chtěl jsem ji dočíst do konce, ale nevydržel jsem to. Předem chci uvést, že já osobně s přemetením včelstev na mezistěny nemám zkušenosti.Při mém dvouletém včelaření se není ani čemu divit. Ale hledám neustále inspiraci pro svoje včelaření od těch, co jsou ochotni se o své poznatky podělit. . Pročítám si mj. zkušenosti přítele Sedláčka z Bučovic a jsou mi pro moje včelaření inspirací. A teď jeho praxe.je to dlouhé, ale zajímavě a snad do této napjaté diskuze vnese nový vítr. Níže uvedené najdete na internetových stránkách přítele Sedláčka.

Jednoduchá včelařská metodika proti rojení, nosematóze, varroáze, zvápenatění a ...
"Výše jmenované problémy mnohdy sráží výkon našich včelstev na minimum a mnohdy jsou i příčinou úhynu našich včelstev. Abych se přiznal – i já jsem na své farmě dlouhá léta řešil problematiku rojení, výskytu nosemy, výměny matek a využíval k tomu všech poznatků od včelařů kolegů. Cesta však nikudy pořádně nevedla.

Až jsem započal včelstva pozorovat více sám a učil se od včel. Však jeden můj učitel – velký včelař – mi nejdenou řekl: „Míro, vykašli se na semináře a ptej se na všechno včel – Ty ti to poví.“ A měl pravdu. Oprvadu o životě včel Vám nejvíce poví včely. Je k tomu zapotřebí pozorovací talent, mnoho knih o biologii a anatomii včel a zkrátka „denně“ během celého roku (i během zimy) být ve včelách a se včelami. I ony se vyvíjejí každým dnem a co bylo zapotřebí konat tento týden – už po této bouřce není zapotřebí a včely žádají něco jiného. Z tohoto mnohaletého pozorování, zkoušení, experimentování vychází moje dosti odlišná metodika ošetřování včelstev během včelařského roku a velmi odlišný náhled na rozdělení a fungování úlu. Za vrchol – takový diamant – svého úsilí pak považuji fakt, že nemám vůbec problém s rojením, nosemou, zvápenatěním ..., když provedu velmi jednoduchý zákrok: Přemetení celého včelstva na mezistěny.

Ano – základem – velmi jednoduchým - je to, že cca 1/3 včelstev každoročně přemetám na mezistěny v období od plného obsednutí 2 vysokých nástavků nebo 3 nízkých nástavků až do cca 30. září (dle kvetení pylodárných rostlin). V každém čase to činím více z jiného důvodu – v květnu zejména jako protirojové opatření, u akátu kvůli jednodruhovému medu, v červnu když zjistím zvápenatění, Než Vám přesně popíši postup – podívejme se na přehled všech výhod a důvodů proč tento zákrok provést.
Nabízí se jich deset základních:
- vyřešení rojení
- snížení až vymícení nosematózy
- možnost uprostřed včelařského roku vyléčit varroázu s maximální účinností
- snížení až vymícení zvápenatění plodu
- možnost vyměnit matku s téměř 100% přijetím
- možnost převést včelstvo elegantně na jinou rámkovou míru
- možnost zároveň vytvořit několik „oddělků - smetenců“
- možnost získat velmi kvalitní jednodruhové medy
- opatření doporučované preventivně a v počátcích moru plodu (10 na 2)
- zmlazení včelstva
- možnost získat plásty do medníků, když najednou nemáme souše
- možnost vytvoření startéru
Vedlejšími produkty přemetení včelstva jsou:
- mnoho desítek plástů plodu, které po celých nástavcích přidávám oddělkům, jež pak snůšku z lípy a slunečnice využívají podobně jako kmenová včelstva
- několik plástů medu
- několik plástů pylu
- několik plástů - souší
- při výměně matky - matka stará s nějakým plástem plodu, která nám může ten rok dát dalších několik destítek plodových plástů pro oddělky apod.
- nasazení medníků jiným včelstvům, kde zarušeně není matka (odpadá kontrola)
- zvýšená produkce vosku zejména od třetího roku provádění častého přemetání včelstev
- snížení počtu uskladňovaných nástavků s plásty, neboť souše do medníků si „dají“ včelstva navzájem. Tím odpadají nadměrné sklady, síření, stavba místností či u většího počtu chovaných včelstev – hal.
- KLID spoluobčanů. Rojení včel je sice přirozený způsob rozmnožování, ale chápu své spoluobčany, že se jim nemusí právě moc líbit a tím, že se mi včelstva nerojí předcházím mnoha hádkám a sporům, výjezdům hasičů ...
- samozřejmě dojde k celkovému zlepšení zdravostního stavu díky obrovské obměně díla, jež na našem provoze činí v průměru cca 30 mezistěn na včelstvo a rok. Lze tedy konstatovat, že svá včelstva, která zazimovávám v průměru na 3 nástavcích (od 2 do 5 nástavků – zimování v prostoru nižším než 30 cm je omezování včelstev) – zazimovávám na zcela novém díle.
- z tohoto přehledu vyplývá, že na naší farmě NEEXISTUJE nedostatek plástů pro rozšiřování oddělků ať prázdných či plodových
A podívejme se i na nevýhody:
- větší spotřeba mezistěn (ty Vám však nikdo nesebere)
- je nutné mít cca o 10% více nástavků a rámků
- pracnost - spotřeba času na jedno přemetení dle šikovnosti včelaře, období a rámkové míry 15 až 30 minut. Tato nevýhoda se ztrácí v porovnání s časem stráveným na žebříku, sbíráním rojů, usazením ...
- vytavování více plástů. Zde je zapotřebí vyvařovat plásty včetně drátků, abychom nemuseli rámky znovu drátkovat
Vlastní provedení (např. jako protirojové opatření v půlce května za květu řepky)
Prohlížím včelstvo a zjistím, že má sem tam nějaký otevřený matečník. Všechny nástavky odskládám vedle úlu. Na místě zůstane jen dno. Na dno posadím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? až 2/3 počtu obsednutých nástavků. Když měl úl 6 nízkých nástavků - je snůška - dám 3 až 4 nástavky (při silné snůšce raději 5). Na úl posadím zcela prázdný nástavek do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Nástavky s ometenými plásty BEZ hledání a vylamování matečníků vložím ostatním včelstvům nad mřížku jako medník medník. Když je snůška přes 1kg/včelatsvo/den a je předpoklad dalšího trvání – nic jiného není třeba konat. V případě, že toto protirojové opatření budeme dělat za děštivého období – tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Za nepřízně snůšky či počasí včelstvo přemetám na menší počet nástavků mezistěn než při velké snůšce. Neboť ve včelstvu není plod a několik DNÍ ani nebude – spotřeba je mizivá a přírůstky na váze neuvěřitelné. Běžně si pak za 10 až 14 dní můžete odvést 2 nástavky medu.
Vlastní provedení (např. jako opatření při výskytu zvápenatění a zároveň výměna matky)
V úle jsem našel zvápenatění. Poznamenám si to na úl a mezi všechny plodištní nástavky vložím mateří mřížky. Za cca 5 až 10 dní přicházím s novou matkou ve vyjídají klícce dvoufázové. Při odskládávání plodištních nástavků sleduji, ve kterém jsou vajíčka – tento nástavek prohlédnu a naleznu v něm starou matku jež odejmu. Na dno postavím nástavky POUZE s mezistěnami. Počet nástavků se rovná cca ? počtu obsednutých nástavků. Mezi dva plásty mezistěn přimáčknu klícku s novou matkou. Na úl posadím zcela prázdný nástavek, do něhož sypu včely, které ometám nebo setřásám (ofukuji) ze všech plástů odložených nástavků přes smyk do plechovky. Po 10 minutách po přemetení nadzvednu víko a kouřem včely zaženu dolů do úlu, prázdný nástavek sudnám, položím fólii a víko a je to. Snůška je malá nebo téměř žádná, a tak na úl obrátím dvě sklenice cukru zalitého vodou a po 5 až 7 dnech toto přikrmení při nepřízni snůšky opakuji. Přijetí matky je téměř 100%, neboť jsme ji přidali vlastně do smetence!!! Což všichni víme, že je jeden z nejlepších způsobů přidávání matek. Nástavky s medovými plásty putují na vytočení, nástavky s ometenými plásty plodu a ostatní vložím nad mřížku do omezeného počtu včelstev. Jakmile se z nich stanou nástavky medové – i tato včelstva přemetu a tím se nejvíce infikované plásty dostanou do medárny, z níž putují přímo do pařáku.

Zcela ideální je, když právě probíhá snůška. Zejména první životní přemetení doporučuji provést za snůšky. Pokud snůška činí přes 1 kg/den na 1 včelstvo a je předpoklad, že potrvá ještě týden - nemusím vůbec použít cukr a včelstva se za 20 dní zapojí do běžného chodu stanoviště.
Další obecné poznatky přemetených včelstev:
- Další prohlídka přemetených včelstev následuje za špatné snůšky po 5 až 7 dnech, kdy můžeme zkotrolovat kladení, provést zákrok proti varroáze, provedem další krmení dle potřeby. I kdyby se Vám zdálo včelstvo plné – nepřidávejte další nástavky mezistěn. Mějte na paměti, že cca 22 až 30 dní od přemetení se v tomto včelstvu nevylíhne ani jedna včela!!!! Přidat nástavky mezistěn je nutné pouze za silné snůšky, kdy jsme podcenili počet nástavků, na něž jsme včelstvo přemetli. Další nástavky se přidávají většinou za cca 20 až 30 dní (pro ty vybíhající včely) podle potřeby, snůšky apod. A to zejména tím způsobem, že si odebereme plásty s medem a nahradíme je mezistěnami nebo nejhornější nástavek učiníme medníkem tím, že jej oddělíme mřížkou a mezistěny vložíme jako nejhornější nástavek plodiště. Nikdy nepřidáváme mezistěny do nejspodnějšího nástavku. K přemeteným včelstvům se chováme jako ke včelstvům kmenovým na jaře (tato zásady platí i u práce s oddělky).
- U včelstev umístěných těsně vedle sebe (zejména ve vozech) dojde ke zvýšení počtu včel ve vedlejších úlech přemeteného včelstva. Přece jen všem včelkám úl po takovém zásahu nebude vonět a raději to zkusí vedle. Nic se však neděje – budou i nadále pracovat pro Vás. Vždyť vlastníte celé stanoviště. Za velmi nepříznivé snůšky u včelstev umístěných těsně u sebe (suchý červenec, srpen) doporučuji přemetat několik včelstev těsně vedle sebe. Např. čtvrtinu, polovinu vozu apod.
- Do přemeteného včelstva ten rok přidáváme POUZE mezistěny.
- Přemetená včelstva pak samozřejmě mají i jiný životní rytmus. Na podzim jsou většinou slabší – přece jen všechen plod jsme darovali jiným včelstvům, během zimy se zařadí již lehce nad průměr a v jarním období vykazují velmi bouřlivý rozvoj."

Vím, že je to moc dlouhé, ale snad to pomůže. Jdu dál číst diskuzi.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40174


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171)

p. Stonjek.Těmi vigorami je to určitě, ale nejde mi do hlavy, jak je možné, že se umí bránit reinvazi varoa a singer ne, co se dělá v Rakousku špatně a co dělá p. Čermák dobře,.Spíš je škoda,že ve Včelařství to mé včelaření zkrácením materialu trochu pozměnili, já včelařím na norský způsob, a v časopise to neuvedli a systém práce mi pozměnili. Aspoň že nenapsali, že mám černé dílo. I tak to vypadá po tom pozměnění textu, že vedu moderní provoz, nebo se snažím vést.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40173


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdenek (212.71.136.70) --- 23. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149)

Pošli mi prosím svůj mail na: parafin.maceni/=/seznam.cz
zdenek

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp. ...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40172


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

No já to vidím asi takto a jsou to dva pohledy. Může napodobenina norského zimování napomoct k zvládnutí roztoče, a nebo se začínají ukazovat výsledky dlouhodobé šlechtitelské práce práce Ing Čermáka? A třetí pohled je zda prezentované výsledky jsou pouze u 13 včelstev nějakým přesvědčivým důkazem. Nerad bych se mýlil, ale asi to bude spíš těmi Vigorkami, také se na ně v budoucnu chystám na zkoušku, panenské plásty s tím asi nemají co dělat a 13 včelstev je zoufale málo k nějaké seriozní předpovědi. Ale nic se neděje, za pár let jich budeš mít 150 a tam už výsledky budou bít do očí samy od sebe. Hlavně se nenech otrávit a bádej dál. V budoucnu jako když to najdeš!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40171


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.87.175) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169)

p.Stonjek, víte, já se opírám i o praxi kterou mi dal děda v provozu se sedmdesáti včelstvy.Jak vysvětlíte, že mám na včelnici dva kmeny.Na včelnici jsem měl reinvazi varoa od souseda, po celý rok neléčí, pár těch záprdků mu ale vždy přežije a je to tu nanovo.Zatímco u vigor se mě reinvaze opakovaně nedotkla max tři roztoče na včelstvo, u singer jsem měl stovky roztočů.oba kmeny jsou jako včelstva v úlech od sebe vzdálená půl metru.Děkuji za odpověď
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40170


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161)

Přiznám se, že jsem ten článek moc detailně nečetl a tak mě možná něco ušlo.Jestli jsem dobře pochopil, tak máš teď 13 včelstev a testuješ tam dva kmeny včel. No takové testování u tak malého počtu včel zvl bez inseminace má asi nulovou vypovídající hodnotu. Já mám těch včelstev asi 6 x víc a když chci otestovat budoucí plemenou matku a srovnat jí např s potomstvem od inseminované, kterou občas koupím, tak těch mých včel je dost málo a za ideální počet bych v tomto případě považoval tak 120. Vidíš já chovám nějaké křížence mající také původ v kraňce Alpského typu a k Singrovkovské krve mají asi také dost. Roztoče jsem letos vůbec neměl několik podložek jsem už prohlédl a nic. Se stavbou plástů to nijak nepřeháním, ale snažím se a v medníkách mám cca 80% panenských. Co to dokazuje? No samozřejmě vůbec nic. Tvůj způsob u roztoče přeruší pouze jeho cyklus. Generační roztoče přeneseš pouze jinam, nebo je zničíš s plodem, foretičtí ti tam zůstanou a provedenou fumigací můžeš mít úly bez roztočů. Takže s těmi kmeny bych tak moc neargumentoval. Seriozně vedený pokus vypadá úplně jinak. Jinak dík za tvé nadšení ono vůbec není na škodu občas rozhýbat stojatou a často zahnívající vodu.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40169


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 23. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40166)

" No moc toho asi nebude"
No, mít všechno připravené, ve včelstvu 2 - 3 vystavené mezistěny bez plodu, které po setřepání zůstanou, mít všechno ostatní kde skladovat, já odhaduji tak půl hodiny na jedno včelstvo, takže za den tak 15 včelstev. Ale byla by to velká zabíračka, ke konci bych měl toho určitě dost a hadry propocené skrz.
Já ve včelách začínám později, tak od 8 - 9 hodin když je teplo a kdy se včely už rozletí za snůškou, ráno jsou hodně divoké. A končím, když slunce zapadne, respektive najednou je tma a na napůl rozebrané včely pomalu není vidět, rozhlídnu se a slunce je pomalu za obzorem. Respektive včely začnou být najednou příliš divoké, rozhlídnu se a ono slunce se zrovna chystá zapadnout. A nezastavuji kvůli loupeži, normálně pracuji pořád dál, jen neotvírám nejslabší včelstva. Těch půl hodinu, hodinu rozebraná včelstva loupež přežijí, přirozeně je rozkládám pokud možno tak, aby loupež byla ztížena. Pokud po složení úlu včely loupež samy vlastními silami a zůženém česnu nezastaví, mají prostě smůlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40168


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pala Jiří (193.179.175.210) --- 23. 1. 2010
škemrání

VORJO, pořád o něco škemráš, a když tě někdo požádá o konkretní věc, s kterou se kasážna koferenci, tak na něj prdíš.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40167


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158)

No moc toho asi nebude Vezmuli v úvahu konec pastvy a slídění a začnu v 5 hodin ráno tak v 10 je již kolem mne hotové peklo. V tom díle je sdlina plod a td. to musí vvyvolávat zlodějnu první třídy To musím někam uložit než to zpracuji a to musí být také rychle jinak to stašně smrdí.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 22.1.2010 23:49:06
> ----------------------------------------
> Schválně, kolik včelstev si kdo troufáte za jeden pracovní den, řekněme 10
> hodin práce s celkovou přípravou a přestávkami, to znamená za řekněme 8
> hodin čistého času setřepat na mezistěny? Tak, aby stačilo potom pozdě
> večer přijít s cukerným roztokem a nalít ho do krmítek, aby už další den
> rozjely stavbu mezistěn?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40166


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 23. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152) (40154)

Gusto namá cenu se sním hádat podle toho článku nepřesýpá na mezistěny, ale na dílo z medníku které mu postavily přes léto. j

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch
> Datum: 22.1.2010 22:57:43
> ----------------------------------------
> Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
> dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
> jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
> a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
> propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
> ve finanční krizi stále včelařím. ;-)
>
> Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
> bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
> vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
> tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
> zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
> nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
> když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
> nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?
>
> Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
> do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
> redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
> mailech.
>
> Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
> files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
> Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
> bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
> úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
> použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
> Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
> což se Vám tak úplně nepovedlo.
>
>
>
> _gp_
>
> 2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> > Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> > argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> > nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> > funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> > při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> > včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> > systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> > to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> > by toho bylo ještě jednou tolik.
> > Pavel streit
> >
>
>
>
> --
> ___
> / __| _ _
> | (_ || || |
> \___|\___/
> ____
> | _ \ __ _
> | |_) / _\ |
> | _ /\__/_|
> |_|
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40165


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.87.156) --- 23. 1. 2010
Re: Václ. + Str... NOVELIZACE (40163)

Vám přeji totéž, zdravá silná včelstva,klid na práci, poctivé včelaře kolem vás a velké výnoosy medu.S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40164


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiránek a spol... (80.188.217.8) --- 23. 1. 2010
Václ. + Str... NOVELIZACE

Konečně tu máme tandem mladých lidí,kteří jsou do včelaření
taky udělaní,chtějí přinést nové technologie do chovu včel
podle svého náhledu.Rozdíl mezi nimi je ale patrný,ten první po dlouhý čas v minulosti propagoval a nezapomínal ke
konci svých kdysi častých příspěvků připojit svoje heslo"racionalizaci zdar" a byl to vynálezce "souvčelsví".
Druhý moc raconalizaci nemá rád a způsob jeho včelaření tomu napovídá.A co se týče léčení včelstev,na tom nešetří,v 1 roce 4x fumigace,kys.mravenčí a poté Gabon.Zajisté postupem času také ještě o něm uslyšíme.
Takže oba se dají dohromady a naučí ty staré praktiky zde na konferenci konečně pořádně včelařit. Tak jim popřejme aby se jim dařilo s tím jejich způsobem včelaření doma na jejich včelnicích ,alespoň tak jako zde na konferenci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40163


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 23. 1. 2010

Při mírných včelách by to hrozit nemělo a při divokých se nestydět dodržovat
bezpečnostní předpisy včetně použití ochranných pomůcek - pak by to nemělo
hrozit také.
S pozdravem
Petr
-----------------------------------------------------------
Je otázkou, zdali je včelaření vůbec zdraví prospěšná činnost (například rozčilování zde na konferenci :-)). Pro alergiky je to určitě činnost riziková, s nutnosti používání ochranných pomůcek a nutnosti mít po ruce potřebný antialergický lék. Včelí jed je na druhé straně doporučován i jako lék. A jako lék by měl být dávkován v případě potřeby a v potřebných dávkách. Co se ale stane, pokud normálně zdravy člověk (včelař) dostává více méně pravidelné dávky včelího jedu? Nemůže dojít k negativním reakcím , případně vzniku nemoci (něco na způsob nemoci z povolání)? Jeden známý včelař má po dlouholetém včelaření nemoc, jejíž základem je porucha autoimunitního systému (opaku snížené imunity). Zajímalo by mne, zdali je tato záležitost v oficiální medicíně sledována a vyhodnocována. Včelaři nejsou zase tak početně zanedbatelná skupina populace u nás i ve světě. Víte o tom někdo něco, případně vaši známé lékaři? Děkuji předem za reakci, případně odpověď. Zdravím, Vorja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40162


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.176.111) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160)

Zdravím p.Stonjek,
nevím, zda jste četl vše níže, napsal jsem tan, že včelařím na nors.způsob.Bohužel můj námět byl v časopise, od odstavce PO MEDOBRANÍ až do konce velice silně zredukován, takž se to zkreslilo.Zřejmě kvůli místu.Naposledy píšu, že jsem testoval na tento způsob dva kmeny, singer a vigor, byly tam popsány přesné výsledky mezi těmito liniemi to na vznik nemoci varoa.Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40161


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158)

No já si myslím, že tady došlo k základnímu nedorozumění, správným pojmenováním počínaje. To co popisuje př. Steit ve Včelařství to má k ori. norskému zimování asi tak daleko, jako Budečák k Optimalu. Tím ovšem nechci říct že popisovaná metoda je špatná, naopak autor chytře dost jejich nedostatků odstranil a k včelstvům se chová daleko ohleduplněji a není důvod nevěřit, že to nefunguje. Řekl bych i že je tento způsob ideální jak udržet včelstva v perfektním zdravotním stavu tam, kde se objevily v měli spory moru a jsm obklopen bordeláři u kterých je velký předpoklad objevení klin. příznaků. Žel nejsem přesvědčen o velkých výnosech a místo vzájemného přesvědčování doporučuji provést jednoduchý pokus jak jsem naznačil dříve. U jarní snůšky jsou rozdíly značné. Dále pracnost a náklady. Př. mám 70 včelstev a brzy na jaře se v měli objevil nález spor a já chci svoje včelstva uvedeným způsobem chránit, to zn, že musím nechat minimálně nechat postavit 1 740 nových plástů, někde sehnat cca 124 kg mezistěn, sťuknout i 1740 nových rámků a ta hromada dřeva k tomu atd atd. To ještě nepíšu, že jako zvětšující se včelař počtem včelstev nemusím mít vosk, tudíž mezistěny kupuji draze a přitom ještě musím připustit, že to vůbec nemusí fungovat protože jestli je to spolehlivá ochrana proti moru není vůbec dokázáno, spíš se to pohybuje v oblasti tajných přání! Neumím si představit, že by toto prováděl větší včelař pravidelně, když rozbor měli dopadl dobře, nosema se udržuje v téměř neškodné koncentraci a ruku na srdce klíckování matek např podle Antona ja jednodušší, méně pracnější a hlavně zadarmo a provádí se v době, kdy se ta trocha plodu dá oželet a pak se skutečně jedná o likvidaci roztoče téměř na 100%. ¨Proto z důvodů vysoké pracnosti bude drtivá většina včelařů používat asi i nadále pouze chemii. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40160


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Včelí jed (40138) (40148)

Soused s autem pro dejetí na kalciovku :-).
Při mírných včelách by to hrozit nemělo a při divokých se nestydět dodržovat
bezpečnostní předpisy včetně použití ochranných pomůcek - pak by to nemělo
hrozit také.
S pozdravem
Petr

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 22, 2010 9:32 PM
Subject: Re: Včelí jed


Včelích žihadel jsem dostal nepočítaně, a reakce žádná, ale když jsem asi
před pěti leti dostal jednu do ucha, byl jsem jak reklama na Michelinku.
Proto mám obavy, co by se mohlo stát, kdybych jich dostal najednou třeba
50, jak postupovat. Teď mívám při ruce nějaký ditiaden, nebo něco podobného
proti alergii. Co by se dalo ještě použít jako první pomoc ?



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4798 (20100122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40159


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157)

Schválně, kolik včelstev si kdo troufáte za jeden pracovní den, řekněme 10 hodin práce s celkovou přípravou a přestávkami, to znamená za řekněme 8 hodin čistého času setřepat na mezistěny? Tak, aby stačilo potom pozdě večer přijít s cukerným roztokem a nalít ho do krmítek, aby už další den rozjely stavbu mezistěn?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40158


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.47) --- 22. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155)

ROZEŠLU TO V PRŮBĚHU PŘÍŠTÍHO TÝDNE

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40157


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 22. 1. 2010
Re: seminár Vranov nad Dyjou (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152)

U mě to prostě funguje,Streit.

Táto veta je pofidérna-pochybná, nič nedokazujúca. Prečo? Ja mám včely a mnoho ďalších včelárov taktiež zdravé (posledných 18 rokov mi neuhynulo ani jedno včelstvo) a to bez nórskeho zimovania a s ušetrenou prácou!
Potom argument, že včelstvá máte zdravé len preto, že ich trápite nórskou technológiou nič nedokazuje, nemôže byť jednoznačný a v tom vidím ten základný problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40156


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.47) --- 22. 1. 2010
Norské zimování.

ABYCH UKONČIL TUTO DEBATU,POODHALÍM TEDY NĚCO ZE SVÉ KUCHYNĚ.ŘÍKÁM ZĚ TENTO SYSTÉM BYL ZKOUŠEN NA DVOU KMENECH SINGER A VIGOR. v ČASOPISE VČELAŘSTVÍ JE MOJE EMAILOVÁ ADRESA. kDO MI Z VÁS POŠLE ADRESU MAILU NA TEN MŮJ S NADPISEM NORSKÉ ZIMOVÁNÍ VIGOR VERSUS SINGER, OPAKUJI, KDO SE MI OZVE NA EMAIL, POŠLU MU DATA ZA DOBU CO JSEM VE SVAZU A JAKO TŘEŠINKU I JEDEN ROK PRÁCE S ODCHYCENÝM ROJEM S NEOZNAČENOU KŘÍŽENOU MATKOU.tENTO ROJ JSEM TÉŽ NA TENTO SYSTÉM PŘEVEDL A PŘELÉČIL PRAVIDELNĚ.S POZDRAVEM PAVEL STREIT

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40155


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152)

Na mne můžete vytahovat cokoli co se týká včelaření ale vždy vám
dokážu zkalkulovat jak je to s efektivitou Vašeho postupu. Včelaři
jsou velmi šetrná sorta lidí, představte si, že dodnes neví jak léčit
a neví proč kvůli Vašemu článku nešetřit. Já mám v provozních
propočtech jasno. A to s velkým úspěchem, stavy stále mám na výši a i
ve finanční krizi stále včelařím. ;-)

Prosím Vás, tak sem článek přeneste v nezměněné podobě, můžeme se
bavit potom o reálných věcech. Jestli mi tu někdo bude vykládat, že
vezme každé podletí včely (resp. 70) a ty přesype na mezistěny a
tvrdí, že to je perfetní proti VD a že jsou včely naprosto OK, tak mne
zajímá jak to tedy je opravdu a ne nějak útržkovitě. Čas. Včelařství
nestojí asi stále kvůli cenzuře zanic a vidím, že onic nepřicházím
když ho nedostávám. Vlastně po úpravách (asi kým?) je o zase jeden
nepravdivý a odborně neúplný článek navíc. Je tak?

Když se to rozhodnete sem na konferenci přenášet, tak je to myslím jen
do 10000 znaků. Takže po dílech to sem klidně nalátejte a příště se na
redakci Včelařství vykašlete a nebudete mít stím tolik vysvětlování po
mailech.

Také to jde zaslat na email správce p. Baudiše a on to dá do složky
files.(kontakt na admina je někde určitě na této stránce uveřejněn)
Nebo to zkuste ve Fascinovaném včelaři dát Emanovi Veselému. Pokud to
bude logické a neurážlivé určitě to na jednom ze svých blogů vystaví v
úplné, třeba jen i nafocené podobě. Takže zatím. Mne jde vždy o
použitelné postupy a mám podezření, že Váš Táta měl dobrý postupy.
Akorát mne zajímá jak jste to dedy zdokumentoval a chtěl uveřejnit,
což se Vám tak úplně nepovedlo.



_gp_

2010/1/22 Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>:
> Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to
> argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia
> nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě
> funguje.Měli jsme provoz s 70  včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to
> při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné
> včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40154


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40145) (40150)

Myslím si, že 13 let praxe v tomto systému mi dává i za dědu hovořit o tomto systému. Vy jste to třeba p.Pazderka ani nezkoušel, vykřikujete do prázdna, nerozumíte tomu, neumíte vést na toto téma seriozní dialog a připadá mi, že se za ty tři dny, co tu jsem, občas chováte, jak malé dítě, řve do prázdna, že nevidí svou oblíbenou hračku a přitom ji má za sebou. Vážím si lidí, jako je kupříkladu p. Čermák ap. Václavek, co vedou seriozní dialog a za to jim upřímě děkuji.Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40153


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.187.110) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144)

Dobrý den, pokud tohle píšete po vyzkoušení norského zimování, je to argument a můžeme o tom vést debatu, pokud tak hovořítez neznalostia nevyzkoušení tohoto systému, je to na pováženou. U mě to prostě funguje.Měli jsme provoz s 70 včelstvy a zvládalo se to dobře, jak je to při dvojnásobku, to zatím nevím.Pracné to je. Stojí mi to za zdravé silné včely.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak by toho bylo ještě jednou tolik.
Pavel streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40152


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40145) (40150)

Jste nakažený. Pryč od Vás. ;-) Ozvěte se až se vyléčíte. Děkuji za odezvu.

_gp_


2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
> toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
> vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.
>
> ___________________________________________________________
>
>
> Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to
> máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování
> způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak
> můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany
> jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.
>
> Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně
> provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co
> malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto
> tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o
> použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto
> "hračičkování" času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se
> k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími
> nemocemi.
>
> Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč
> ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda
> tvrzení proti tvrzení.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40151


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40145)

Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama.

___________________________________________________________


Kravina? Podle Vás je kravina ptát se, zda s tím máte zkušenosti, zda to máte ověřené, nebo zda to je jen Váš názor? Psal jste, že norské zimování způsobuje včelstvům deprese a že z více hledisek je celkově škodlivé. Jak můžete psát tak tvrdé výroky, když jste to nikdy nezkoušel? Z Vaší strany jsou to jen tvrzení, kdežto ze strany př. Strieta je to nemalá praxe.

Velkovčelaři asi nikdy nebudou norské zimování kvůli vysokým nákladům běžně provozovat. To je nepopiratelné a nemá cenu to dále rozebírat. Ale co malovčelaři? Co přes 90 % včelařů, po většině včelařících v naprosto tristních podmínkách a s naprosto tristními metodami? Bavme se o použitelnosti, nikoliv o efektivnosti této metody. Malovčelaři mají na toto „hračičkování“ času a prostředků dost, tak je nechme v tom nadále, pokud se k tomu odhodlají. Alespoň ubudou včelstva zasažená morem a dalšími nemocemi.

Je-li metoda funkční a bez negativních vlivů na výnos, nevidím důvod, proč ji kritizovat. Zda je tomu tak, to vyřeší jedině praxe, nikoliv salda tvrzení proti tvrzení.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40150


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu

Mám jedno užitečné téma. Zkoušel nekdo ze zůčastněných této konference
odpařovat oxalku proti VD v pozdním podletí? Jestli ano, s jakým
výsledkem spadů, jakým odpařovačem a tp.


Mám odedneška vlastní konstrukci a prototyp opařovače, který by měl
mít velmi stabilní podmínky ke kvalitnímu a přesnému odpaření kyseliny
a to v rychlejším čase než má známá švýcarská 12V miska. Také se
nemusí hladit vodou kvůli velké tepelné setrvačnosti jak to má ten
švýcar.

Je známo, že rozmezí teplot odpařování se musí dodržet. Konstrukce je
také typu co dům dal a bylo by možné jej sestojit jak na Appolu 13,
kde si vyráběly provizorní, ale účinný filtr na CO2 z LiOH baterií.

Pokud někdo v této republice vůbec má zájem provozovat šťavelku,
ozvěte se do tohoto tématu. Je možné také zde říci, že není nemožné
vytvořit jinou mailovou diskuzi, cílenou na nové prostředky k chovu
včelstev. Toto je až moc veřejné a to v tomto tématu určitě není
žádoucí. Lepší než diskutovat o strýcovi na ÚV co má špagát na rukávu
kvůli hlasování nebo jiným kravinám.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40149


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (217.197.33.122) --- 22. 1. 2010
Re: Včelí jed (40138)

Včelích žihadel jsem dostal nepočítaně, a reakce žádná, ale když jsem asi před pěti leti dostal jednu do ucha, byl jsem jak reklama na Michelinku. Proto mám obavy, co by se mohlo stát, kdybych jich dostal najednou třeba 50, jak postupovat. Teď mívám při ruce nějaký ditiaden, nebo něco podobného proti alergii. Co by se dalo ještě použít jako první pomoc ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40148


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden? (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40120) (40122) (40124) (40125) (40133)

Dnes jsem četl ten článek. metoda zajímavá a zřejmě velice dobrá pro zdraví včel
Podle mne však o norské zimování nejde. Tam se na konci sezóny všech 40 rámků z úlu vytaví a nahradí se polovinou mezistěn na kterých se zimuje a na jaře se zase do plodištš vloží další polovina mezistěn To co se v článku popisuje je obdoba klasické obněny jak se praktikovala v klátech kdy se na jaře vyřezala polovina 1 díla a druhy rok durhá Tady se včely přesypou na dílo postavené v medníku uplynulém létě. Jedno je jisté velmi vhodně to kopíruje přirozenou obměnu díla která je dobře přispůsobena včelaři Má to ale jedno ale!
http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
Uvádíš medný výnos 25 -30 kg na včelstvo Já posouvám to loňské dílo do medníku a mezistěnami založím na jaře celé plodiště a mám kolem 50 a více na včelstvo. Měním také polovinu díla


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho
> v?ela?en?, rozveden?
> Datum: 22.1.2010 17:17:40
> ----------------------------------------
> Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já
> norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi
> opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí
> včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými
> sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a
> max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento
> systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a
> hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný
> danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo
> nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale
> musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat
> závěry.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40147


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 22. 1. 2010
Norské zimování

Pozorně jsem si přečetl článek o norském zimování ve Včelařství. Je zajavý a doporučuji k přečtení.
1. Podle mých představ nejde o zimování na mezistěnách /o norském/, ale o zimování na plástech letos od jara postavených a nezaplodovaných. Tedy i s pylem a možná i zásobami medu. S touto nadměrnou stavbou zcela souhlasím
Třebas p. ing J.Jindra také tak včelaří a neříká mu norské Mohl by se k tomu vyjádřit?
2. Zdá se mi vaše včelaření příliš pracné a neproveditelné až budete mít těch 150 včelstev. A na tu pracnost výnos ne vynikající.
3. Nepoužívám tolik chemie ( léčení) jako Vy a přesto mám roztočů minimum a téměř beze ztrát /nátěr - jaro,Gabon - 2 měsíce, likvidace veškerého plodu, 2x fumigace, 1x aerosol/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40146


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144)

P Václavku. Zásadní? Co je zásadního na podletním přemetání podle Vás?
Umne jsou zásadní základní body. Jednoduchost provedení, finanční
nenáročnost na včelí jednotku (včelstvo) a nakonec soulad s rytmem
života včel a klid před zazimováním. Ani jeden bod se nedá s podletním
přemetáním včelstev splnit. Pokud máte nějaké otázky typu kolik jsem
toho přesypal já, tak se ptejte na rozumné věci, kde se tyto body dají
vyčíst a vyjít s nima v souladu. Jinak neotravujte s kravinama. Bez
urážky.

Rozpočet

na jednu jednotku 100 včelstev to dělá navíc 1 - 1,5 tuny zkrmeného
cukru, tj až 3 tuny sirupu hmotnostně 1:1. Když Vám prodám tuto včelí
jednotku k otestování, tak nakoupíte za vlastní peníze cukr, benzin a
vložíte svůj čas, dále během té práce vyvaříte a vylísujete cca 2200
rámků aby je nesežrala motýlice, a těch 220 kilo Vám dám ještě
zaplatit za výměnu vosku, který potom ještě v době kdy se má detekovat
a hlídat VD, dotáčet med atp., budete zatavovat. A můžete se zásadně
potom ohánět tady potom v Diskuzi, jak je co zásadní.

Doufám, že jsem Vám to spočítal všechno jak to leží a běží po finanční
stránce s náklady navíc a s prací. Pokud se Vám chce financovat
takovou akci, ozvěte se. Včelstva na takové prasárny Vám klidně v
podletí i s úly prodám, ty si převezte kam chcete a hurá do toho.
Takže teď vklidu, začněte tu 100 -vkovou jednotku sčítat v nákladech.
Není to málo. Blázni se často drží bláznovin. Nezlobte se, ale stát na
zemi nohama je o mnoho víc zásadní.

_gp_

2010/1/22 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> G. Pazderka:
> Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
> dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
> nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
> (...)
> Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.
>
> ___________________________________________________________
>
> Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:
>
> Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky
> jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře
> ověřené praxí?
>
> S pozdravem M. Václavek
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40145


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109)

G. Pazderka:
Pokud vezmu z té deprese co způsobíte včelstvům nějaký efekt, tak se
dojde pouze nato, že získáte dílo nevhodné ke klidnému zimování,
nedostatek pylových zásob, nemožnost snadnější inverze medu,
(…)
Tzv. Norské zimování je nepotřebné a škodlivé z výše uvedených důvodů.

___________________________________________________________

Mám na př. Pazderku dost zásadní dotaz:

Kolikrát, v jakých podmínkách, na kolika včelstvech a s jakými výsledky jste norské zimování zkoušel, tedy zda máte tyto výroky dostatečně dobře ověřené praxí?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40144


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Včelí jed (40138)

Jednou mi při sbírání roje ze žebříku jeho část spadla na zem a následně
zaútočila na oblast kotníků... Žihadla jsem nepočítal, ale bylo jich moc.
Domů jsem se dostal navečer ještě celkem v pohodě, pak se ale po ulehnutí
dostavila zimnice a nebyl jsem schopen postavit se pro slabost na nohy. Jako
alergik (naštěstí ne na včelky) jsem měl po ruce dithiaden, který jsem si
aplikoval. Do rána vše odeznělo.
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Ferda" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, January 22, 2010 5:50 PM
Subject: Včelí jed


Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování
včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké
má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství
žihadel a účinků z nich.


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4797 (20100122) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40143


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Re: V?el? jed (40138) (40139)

Ahoj, kotníky a nárty jsou typické, je tam spousta povrchových žil a tedy větší riziko, že se jed dostane přímo do krve, což může vyvolat popsané příznaky a moc to tedy nesouvisí s odolností na jed.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Joska <Sjosef/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?el? jed
> Datum: 22.1.2010 18:01:32
> ----------------------------------------
> Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky
> odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec
> poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé
> přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k
> přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od
> žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží
> na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk
> odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40142


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Míra.P (213.192.58.221) --- 22. 1. 2010
Re: Včelí jed (40138)

Zdravím Ferdo.
Vlastní zkušenost naštěstí nemám ale kamarád dostal jednou při stěhování včelstev pořádnou dávku žihadel jak do rukou,krku tak i do uší a obličeje.Šel na to po ránu bez klobouku a doplatil na to.Bylo jich min.50 a odpoledne dostal zimnici a horečku.Jeho maminka je zdravotní sestra a tak mu hned dala nějaké prášky na pobodání a tak z toho vyvázl ještě dobře.Když mi volal tak říkal do telefonu že je jako "Rocky Balboa" po osmým kole.A věřte že byl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40141


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norsk? zp?sob n?stavkov?ho v?ela?en?, rozveden? (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40120) (40122) (40124) (40125) (40133)

Pokud hledáte analogii s volným životem včel před tím, než jsme je my
lidé začali nutit žít podle našich představ, tak mi tu chybí dotažení
myšlenky - a co mateřské včelstvo, které zůstane žít v nějaké dutině
řadu let? Včely medonosné se nerojí kvůli tomu, aby se tak zbavily
starého díla, to by musely původní hnízdo opustit úplně a tedy migrovat
(jako to činí některé jiné druhy včel).
Když Vám metoda tzv. "norského zimování" vyhovuje a přináší efekt, nic
proti tomu. Jen musím dát za pravdu G. Pazderkovi (i dalším), že pro
včelaře s velkým počtem to je metoda zcela nepoužitelná, právě kvůli
pracnosti a neproveditelnosti v době po snůšce. Proto musíme používat
jiné způsoby chovu/ošetřování včelstev a pokud jde o nemoci, tak
neustále vybírat životaschopnější včelstva! Mimochodem - v mých
včelařských začátcích jsem srovnal nová včelstva jen na panenském díle a
na díle jen zčásti novém+ přidaném hnědém a rozdíl ve výnosu v
následující sezoně byl podstatný - trojnásobný na tmavším díle (viz moje
Včelaření v NN úlech, 1994, na str.44 dole), ale uznávám, že počet
srovnávaných včelstev byl malý (4 a 3), ale stejnou tendenci jsem
pozoroval vícekrát, jen nebyla přesně číselně vyhodnocena...
K. Čermák

Pavel Streit napsal(a):
> Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý
> tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely,
> odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí.
> Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez
> zásahu včelaře.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40140


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Joska (93.91.145.206) --- 22. 1. 2010
Re: Včelí jed (40138)

Byl sem hodně pobodán(opravdu hodně) a to hlavně do kotníků.Jsem prakticky odolný proti píchnutí když mě bodne včela a to kamkoli není to vůbec poznat.Po tomto pobodání nedošlo k otoku přesto bylo dost bolestivé přikládal sem led.Přesto se objevili příznaky otravy srovnal bych to k přiotrávení jídlem rozmazané vidění pěkný barevný kroužky nevolnost od žaludku zalehnutí uší.Do rána to ustoupilo a byl sem fit.Asi opravdu záleží na odolnosti proti píchnutí i když sem někde četl že i když je člověk odolný tak někdy stačí jedno žíhadlo a může být na prkně.J

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40139


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (217.197.33.122) --- 22. 1. 2010
Včelí jed

Má někdo vyzkoušeno z vlastní zkušenosti, jaké jsou příznaky předávkování včelím jedem - jaký má jed účinek na lidské zdraví při předávkování, jaké má člověk pocity. Nejde mi o nějaké 2 - 3 žihadla, ale větší množství žihadel a účinků z nich.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40138


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi (40121) (40126) (40135)

To jsou nepřesné definice pojmů, tedy nesprávné. Protože:
Linie je potomstvo jednoho předka, zakladatele linie. Tedy může jít o
několik generací potomstva; tím předkem se obvykle rozumí vynikající
jedinec, jehož geny chovatel chce zachovat v potomstvu, může to být
samice nebo samec. Rozlišuje se linie genealogická, ta zahrnuje všechno
potomstvo zakladatele, nebo linie chovná - to je jen to potomstvo, které
nese vlastnosti zakladatele, o které chovateli jde.
Rodina je potomstvo bezprostřední příští generace, tedy synové a dcery,
a může to být rodina po mámě (bez ohledu na otce dětí) nebo po otci (bez
ohledu na matky dětí). U včel je zvláštní situace ta, že základem druhu
je včelstvo, a za jeho otce nepovažujeme jednotlivé trubce, ale matku(y)
trubců - vzhledem k vícenásobnému páření matek je nejde zjistit. (Např.
u čmeláčích společenstev by otce určit to šlo, tam se matka u většiny
druhů páří jen s jedním samečkem). Protože skoro všechny matky ve
včelstvech jsou pářené s trubci navzájem nepříbuznými, bylo by těch otců
ca 10. Proto nejčastěji hovoříme o rodině po matce. Výjimka je pouze u
matek inseminovaných trubci z jednoho včelstva - pak by se dalo hovořit
o rodině (několika včelstev) po otci a jako otec zde vystupuje matka
těchto trubců-bratrů. Takže z genetického hlediska je v takovém případě
včelí matka oboupohlavná (hermafrodit)...
Tak jsem to vysvětlil i s vazbou na genetické vztahy u včel, doufám že
srozumitelně...
Kmen je širší pojem než linie, ale užší než plemeno, zpravidla jde o
větší počet jedinců šlechtěných chovatelem(y) po delší čas než linie,
pro určitý chovný cíl, zahrnuje více linií. Podobným pojmem je ráz
(např. skotu).
K. Čermák


Radek napsal(a):
> Dobrý den,
>
> když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
> upřesnění v zootechnickém názvosloví?
>
> Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
> přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
> na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
> to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).
>
> Protože zootechnici se učí:
>
> Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
> daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
> (tedy samci).
>
> Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.
>
> Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).
>
> I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
> rozlišují) a skotu.
>
> U včelařů je to většinou problemtičtější.
>
> Předem díky.
>
> S pozdravem
>
> Radek Kobza
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40137


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi (40121) (40126) (40135)

To, co popisujete odpovídá partikulárnímu používání a tedy zúženému použití v tom či onom chovu. Jinak platí to obecné, co už tu bylo popsáno. Nejednotnost Vámi pospaná vznikla také jakousi svévolí při tvorbě názvosloví už dříve. Je to obecný nešvar, který brání dobré srozumitelnosti textů.

Antonín Přidal
----- Original Message -----
From: Radek
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 4:41 PM
Subject: Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi


Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o
upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k
přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů
na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o
to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat
daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI
(tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně
rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40136


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek (213.220.233.191) --- 22. 1. 2010
Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi (40121) (40126)

Dobrý den,

když už to tady zaznělo od pana Čermáka a Přidala, mohl bych poprosit o upřesnění v zootechnickém názvosloví?

Možná jsme jen v "zakletí" zootechnické školy prof. Bílka, ale jak došlo k přenostu termínu linie do včelařství? Jde mi předevčím o překlopení názvů na opačné pohlaví(Rozumím, že genetika včel je odlišná od savců, jde mi o to, kdo to takto nastavil a kde (citaci)).

Protože zootechnici se učí:

Linie = je soubor zvířat v rámci plemene, odlišující se od ostatních zvířat daného plemene určitými znaky a vlastnostmi. Linie vzniká po PLEMENÍKOVI (tedy samci).

Název "rodina" byl přiurčen pro skupinu dcer po stejné matce.

Název "kmen" pak pro skupinu potomků (samci i samice).

I v současnoti se nemáte takto domluvit s chovateli koní (striktně rozlišují) a skotu.

U včelařů je to většinou problemtičtější.

Předem díky.

S pozdravem

Radek Kobza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40135


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

František Kašpar st. (85.70.161.55) --- 22. 1. 2010
Norský způsob včelaření.

Zimování na mezistěnách možná někteří norští včelaři praktikují proto,že se chtějí zbavit rizika zimování na vřesovém medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.69) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40120) (40122) (40124) (40125)

Víte p.Polášek, kdyby žil děda, ten by vám to mohl přiblížit možná více. Já norským způsobem včelařím na mých dvou včelnicích a problémy s nemocemi opravdu nemám. Poznáte to při epidemiích varoa, nosemy...Vím že, musí včelař o své hmizí společnice hodně pečovat.Vemte v potaz, kolika úlovými sestavami jsme za dvě stě let prošli. Včela je neuvěřitelně přizpůsobivý tvor. Je to úlně stejné,když se někomu na začátku července vyrojí včely, odletí, najdou si úkryt, a začnou stavět panenskou divočinu,také přežijí. Projdou si očistnou kůrou od nemocí, je to přírodní norské zimování bez zásahu včelaře. Já dělám to stejné.Obě věci jsou stejné:obnova díla a max.redukce varoa, nosemy, zvápenatění...Já každému říkám: vyzkoušej tento systém, přesně podle návodu, jak se to má dělat a výsledky jsou kladné a hmatatelné.ne si jen vybrat, co se mi hodí, pak to nefunguje a ten dotyčný danou věc haní,přitom jeho neúspěch je zapříčiněn neschopností,nebo nepochopením metodiky se držet daného návodu. To se může stát každému,ale musí si to vícekrát ozřejmit,poradit se, vícekrát vyzkoušet a pak dělat závěry.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40133


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 22. 1. 2010
Dlouhé příspěvky.

Nemohli byste staré nepotřebné přívěšky k příspěvkům promazávat, ať ty příspěvky nejsou tak zbytečně dlouhé?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089) (40097) (40112) (40120)

Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40131


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (40127)

Já ty názvy přesně opsal ale v daší knize České včelařství autor:Josef Nepraš r.v. 1971 je Apis millifica var. millifica, Linné 1758 V názvech ja vidět je obrovský zmatek a botanice je to ještě horší Příkladně PIcea abiens je to samé co Abiens abiens tento strom mám dává nejlepší med jaký známe. Je to Jjedle běrokorá.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Antonin PRIDAL <apridal/=/mendelu.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 10:35:15
> ----------------------------------------
> No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.
>
> Slova:
> "milivera",
> "carnika" a
> "milifera"
>
> a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.
>
> Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.
>
> Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
> Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"
>
> a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je
> určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák
> v přecházejícím mailu.
>
> Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se
> však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého
> názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování
> korektní informovanosti a vzdělanosti.
>
> Srdečně zdraví,
> Antonín Přidal
>
> *********************************************
> Antonín PŘIDAL
> oddělení včelařství
> Mendelova univerzita
> Zemědělská 1
> 613 00 Brno
> E-mail: apridal/=/mendelu.cz
> http://user.mendelu.cz/apridal/
> tel.:+420 5 45133248
> *********************************************
> _
> | ]
> (\ |/ /
> -{ | | | | |O=8<
> (/ |\ \
> |_]
>
> ----- Original Message -----
> From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
> Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
> Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
>
>
> Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně
> obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným
> rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika.
> Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela
> tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
> Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> > včelaření, rozvedení
> > Datum: 22.1.2010 09:41:54
> > ----------------------------------------
> > Je to chyba na chybě.
> > Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> > tmavé plemeno (včely medonosné).
> > V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> > plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> > ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> > Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> > rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> > zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> > Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> > K. Čermák
> >
> >
> > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> > Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > > Mají rozdílné plodování.
> > >
> > > Pepan
> > >
> > >
> > >> ------------ Původní zpráva ------------
> > >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> > >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob
> nástavkového
> > >> včelaření, rozvedení
> > >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> > >> ----------------------------------------
> > >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> > >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> > >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> > >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> > >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> > >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> > >> činí. Děkuji.
> > >>
> > >> _gp_
> > >>
> > >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> > >>
> > >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima
> a
> > >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za
> krátkou
> > >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se
> tam
> > >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do
> podzimu
> > >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve
> Francii
> > >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to
> období
> > >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> > >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> > >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se
> vloží
> > >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> > >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale
> matka
> > >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> > >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu
> si
> > >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete
> až
> > >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> > >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> > >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva
> kmeny
> > >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se
> více
> > >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok
> samovolný
> > >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u
> singer
> > >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak
> pro
> > >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen
> v
> > >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely
> vyzimovaly v
> > >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do
> toho
> > >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> > >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud
> ld
> > >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> > >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> > >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> > >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> > >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená
> k
> > >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> > >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to
> varoa
> > >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem
> pochopit.Jako
> > >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> > >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> > >>>
> > >>>
> > >>
> > >> --
> > >> ___
> > >> / __| _ _
> > >> | (_ || || |
> > >> \___|\___/
> > >> ____
> > >> | _ \ __ _
> > >> | |_) / _\ |
> > >>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40130


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 22. 1. 2010
pod sukní

http://www.youtube.com/watch?v=FrEpUohtl3Y

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40129


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení (61) (40079) (40085) (40089)

Dne Thursday 21 of January 2010 13:56:30 Pavel napsal(a):

> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> je.


jiste jste jiz slysel o pocitacich a teplomeru jako periferie, muze jich s
minimalnimi naklady snimat az 253 v realnem case a s minimalnimi naklady.


Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40128


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení

No a když už chceme používat "přesné názvy", tak prosím přesné:

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 nebo
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879.

Slova:
"milivera",
"carnika" a
"milifera"

a jiná podobná slova nejsou jména! Jde o neoprávněnou emendaci.

Proto se závádějí jména národní, která jsou laikům v rodném jazyce vždy bližší.

Apis mellifera mellifera, Linnaeus, 1758 = "tmavé plemeno včely medonosné"
Apis mellifera carnica, Pollman, 1879 = "kraňské plemeno včely medonosné"

a pochopitelně opis tohoto ve zrácených tvarech. Vyloučen v psaném textu je určitě opis typu "včela tmavá" či "včela kraňská", jak už vysvětlil Ing. Čermák v přecházejícím mailu.

Není třeba vědecké názvy používat v běžném osobním či písemném styku. Pokud se však používají, je nezbytné je používat správně, jinak to vnáší zmatky do celého názvosloví a amaterismus takto může působit kontraproduktivně při zvyšování korektní informovanosti a vzdělanosti.

Srdečně zdraví,
Antonín Přidal

*********************************************
Antonín PŘIDAL
oddělení včelařství
Mendelova univerzita
Zemědělská 1
613 00 Brno
E-mail: apridal/=/mendelu.cz
http://user.mendelu.cz/apridal/
tel.:+420 5 45133248
*********************************************
_
| ]
(\ |/ /
-{ | | | | |O=8<
(/ |\ \
|_]

----- Original Message -----
From: Josef.Mensik/=/seznam.cz
To: cermak.kv/=/seznam.cz ; Včelařská konference
Sent: Friday, January 22, 2010 10:11 AM
Subject: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového včelaření, rozvedení


Za tu Včelu karpatskou se omlouvám zaměnil lsem s obalstí kterou původně obývá. To je karpatská oblast. A když jsme u toho tak právě Morava je přirozeným rozhraním včely medonosné podruhu včely kraňské ( Apis milivera var. carnika. Pollman 1879) což je přesný nýzev. Českou kotlinu již obývala původně Včela tmavá(Apis milifera var. milifera. Linné 1758)
Já myslel že si rozumíme o jakou včelu jde.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> včelaření, rozvedení
> Datum: 22.1.2010 09:41:54
> ----------------------------------------
> Je to chyba na chybě.
> Apis melifera mellifera je česky včela medonosná tmavá, lze psát také
> tmavé plemeno (včely medonosné).
> V žádném případě není A. mellifera carnica včela karpatská, ale kraňské
> plemeno včely medonosné (včela medonosná kraňská); v rámci plemene jsou
> ekotypy alpský, karpatský, banátský, makedonský...
> Když se napíše včela kraňská, není to správně, takto je to pojmenování
> rodu (včela) + druhu (kraňská), takový druh žádné včely není. Lze to
> zkrátit na spojení "kraňské plemeno" nebo prostě "kraňka".
> Špatným používáním pojmů vzniká spoustu nedorozumění...
> K. Čermák
>
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > Hlavně jde oto ,že se tam chová jiná rasa včel. Apis milifera milifera -
> Včela černá a u nás se chová A. milifera carnica - Včela karpatská
> > Mají rozdílné plodování.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Gustimilián Pazderka <g.pazderka/=/gmail.com>
> >> Předmět: Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch-Norský způsob nástavkového
> >> včelaření, rozvedení
> >> Datum: 21.1.2010 18:38:43
> >> ----------------------------------------
> >> Prosím Vás zná někdo statistiky chovaných včelstev v Norsku? Dejte sem
> >> někdo odkazy na ty norské odborníky co píší ty odborné postupy a
> >> články naty, co vynáší ten jejich způsob zimování do oblak, protože sy
> >> myslím už něco o včelařském českém, drbnovu - jedna bába povídala. Já
> >> jen když tak někdo perfektě ovládá nořit včely do mezistěn po Noském
> >> způsobu, měl by ovládat další kritéria o Noském včelaření proč tak
> >> činí. Děkuji.
> >>
> >> _gp_
> >>
> >> 2010/1/21 Pavel <streit.p/=/seznam.cz>:
> >>
> >>> P. Vojtěch,trochu vám jej přiblížím.V Norsku ja jistě víte je tuhá zima a
> >>> velice krátké období jara a léta.Vyvinuli tam systém,kdy včely za krátkou
> >>> dobu musejí zesílit, nanést snůšku a být velmi silné a zdravé.CHová se tam
> >>> apis melifera melifera. Je to včela, která ploduje hodně dlouho do podzimu
> >>> je velmi šetrná se zásobami,někdy hodně propolizující.CHová se i ve Francii
> >>> a na Korsice...Kdy tedy začít s nors.způsobem včelaření.U nás je to období
> >>> po posledním medobraní,nejpozději však do konce července, doporučuji do
> >>> poloviny tohoto měsíce.Veškeré dílo i to zakladené se odstraní z úlu,
> >>> zlikviduje a úl se vystaví jen mezistěnami,do spodního nástavku se vloží
> >>> jeden rámek s panens. dílem, nikdy ne starším!!, a přesypou se do něj
> >>> včely.Včely tak sice do budocna oslabíme, protože jsou bez plodu, ale matka
> >>> to rychle dožene.V úle se zvedne teplota stavební činností natolik, že
> >>> generace varoa na včelách zkolabuje a uhyne.Samozřejmě musíte krmit.Pylu si
> >>> do zimy donesou také dost, je až do října.V následující sezoně budete až
> >>> překvapen,co to se včelstvy udělá,rychleji jdou do síli, jsou
> >>> zdravější,tudíž max.využijí snůšku,donesou více medu.Samozřejmě na jaře
> >>> staré dílo do medníku nevkládáme, jen panens.dílo a mezistěny.Mám dva kmeny
> >>> singer a vigor,vigor se pro můj systém včelaření hodí více.Dokáže se více
> >>> bránit reinvazi varoa,to je dokázané.U vigor jsem měl po celý rok samovolný
> >>> spad varoa na nule.Při všech léčeních to byli nula až tři roztoče, u singer
> >>> to bylo daleko horší,nemá vyvinut takový stupeň varoatolerance.Jen tak pro
> >>> zajímavost.Vybral jsem dvě nejlepší včelstva, vůbec jsem je neléčil,jen v
> >>> prosinci provedl aerosol.po sejmutí podložek,varoa nikde.Včely vyzimovaly v
> >>> perfektním stavu.Tento pokus jsem učinil již druhým rokem a holám do toho
> >>> jít letos znovu.Jen je u toho velká zpotřeba mezistěn a něco to
> >>> stojí.Hodlám odstranit zbytek matek Singer a zůstat jen u Vigor.Pokud ld
> >>> někdo tvrdí, že nos.zp.n.včelaření nefunguje, tak nemluví pravdu,
> >>> funguje,mohu to potvrdit, jen se to musí dělat pořádně.Také si nedovedu
> >>> předtavit,jak ten kolega zrovna přišel na tuto teplotu, to vykonával
> >>> potřebu před úly, nebyl se najíst,vyspát,odpočinout si, pemanentně stál
> >>> týden u včelstva s teplměrem vraženám každé včele po paži?Teplota určená k
> >>> usmrcení varoa,trvá jen krátkou dobu a nelze určit, kdy se zrovna rtuť
> >>> teploměru vyšplhá na tuto mez.Já mohu říci že u Vigor nevím, co to varoa
> >>> je.Ten systém v té knize nestačí jen přečíst,musíte jej ovšem pochopit.Jako
> >>> všechno o včelách.Pokud máte p.Vojtěch zájem, rád se vaší přednášky ve
> >>> Vranově zúčastním a o své zkušenosti se podělím. Pavel Streit
> >>>
> >>>
> >>
> >> --
> >> ___
> >> / __| _ _
> >> | (_ || || |
> >> \___|\___/
> >> ____
> >> | _ \ __ _
> >> | |_) / _\ |
> >> | _ /\__/_|
> >> |_|
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40127


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonin PRIDAL (e-mailem) --- 22. 1. 2010
Re: Taxonomicke urovne nazvoslovi (40121)

Doplňuji původní koncept:

druh=specie=např. mellifera=medonosná
poddruh=subspecie=plemeno=rasa=např. carnica=kraňská
varieta=varieta=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podvarieta=subvarieta)=jen u rostlin (např. barevné mutace)
forma=forma=jen u rostlin (např. barevné mutace)
podforma=subforma)=jen u rostlin (např. barevné mutace)

u živočichů se taxonomie uplatňuje jen do poddruhové klasifikace. Ostatní stupně patří do zootechnické klasifikace. Po poddruhu následují v zootechnice:

ekotyp=např. alpský u rostlin bychom mohli hledat paralelu na úrovni třeba variety, ale není to přesné srovnání!
kmen=např. Singer
linie=např. nějaké číslo či jiný kód
rodina=např. označení společného předka (matka či otec)

Antonín Přidal


----- Original Message -----
From: Jan BXrgel
To: VXelaXskX mailing list
Sent: Friday, January 22, 2010 11:17 AM
Subject: Taxonomicke urovne nazvoslovi


V odbornem textu se v nazvoslovi pisi jednotlive taxonomicke urovne
taxonu. je to stejne pro biologii,zoologii i botaniku:
druh=specie
poddruh=subspecie
varieta=varieta
podvarieta=subvarieta)
forma=forma
podforma=subforma)
je to tak dobre? Prosim doplnte to pojmy plemeno, ek otyp
Protoze se tyto urovne nepisi a casto se nazev zkracuje vynikaji tyto chyby
My laici to nezname a proto to tak casto pleteme.
A.melifera subsp.carnika=kranka a A. mellifera subsp. mellifera=tmava jsou
poddruhy=subspecie druhu A.mellifera .
Alpsky,karpatsky typ jsou variety nebo formy?
d2kuji
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40126


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75999 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40126 do č. 40186)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu