75993

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: Velask vha (39099) (39101) (39103) (39114) (39115) (40233)

Ale Vážení, to je obyčejná zlodějina.


_gp_


2010/1/25 Machovi <machovi/=/softech.cz>:
> Omlouvam se za nevyzadanou reklamu, ale ona je skoro vyzadana - na adrese
> www.uly.cz je něco podobného o něco levneji.
>
> Pavel Mach
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of MPol
> Sent: Sunday, November 29, 2009 1:15 PM
> To: Velask mailing list
> Subject: Re: Velask vha
>
>
> CAPAZ stojí přes 1.300 euro (základní jednotka) + další stovky euro za plně
> funkční váhu.
>
> mp
> Príchozí zpráva neobsahuje viry.
> Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
> Verze: 9.0.725 / Virová báze: 270.14.124/2596 - Datum vydání: 01/01/10
> 10:20:00
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40236


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re:

U kupovaných matek se to má tak i když ji objednáš už teď tak nevíš kdy ti dojde a stává se, že vůbec nic. Když založíš oddělek při prvním vytáčení tak máš jistotu že do zimy z nich bude dostatečně silné včelstvo pro další sezónu. No a k dodaným matkám můžeš pak v červenci při sundávání medníků utvořit smetenec Takže máš 7 včelstev k nim 7 oddělků a ne každý se sice vydaří tak k těm horším vyměníš matku a těm matkám co ti zbudou, z těch kmenových včelstev utvoříš ještě smetence, do zimy pak můžeš jít tak s 15 - 20 včelstvy a hned další rok můžeš srovnávat včelstva s vlastní matkou a s koupenou
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka &lt;<a href="mailto:nasij/=/seznam.cz">nasij/=/seznam.cz</a>>
> Předmět:
> Datum: 25.1.2010 13:55:22
> ----------------------------------------
> takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví
> matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat
> matku koupenou a ta začne klast ale hned?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40235


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: (40228)

U kupovaných matek se to má tak i když ji objednáš už teď tak nevíš kdy ti dojde a stává se, že vůbec nic. Když založíš oddělek při prvním vytáčení tak máš jistotu že do zimy z nich bude dostatečně silné včelstvo pro další sezónu. No a k dodaným matkám můžeš pak v červenci při sundávání medníků utvořit smetenec Takže máš 7 včelstev k nim 7 oddělků a ne každý se sice vydaří tak k těm horším vyměníš matku a těm matkám co ti zbudou, z těch kmenových včelstev utvoříš ještě smetence, do zimy pak můžeš jít tak s 15 - 20 včelstvy a hned další rok můžeš srovnávat včelstva s vlastní matkou a s koupenou
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět:
> Datum: 25.1.2010 13:55:22
> ----------------------------------------
> takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví
> matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat
> matku koupenou a ta začne klast ale hned?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40234


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Machovi (e-mailem) --- 25. 1. 2010
RE: Velask vha (39099) (39101) (39103) (39114) (39115)

Omlouvam se za nevyzadanou reklamu, ale ona je skoro vyzadana - na adrese
www.uly.cz je něco podobného o něco levneji.

Pavel Mach

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of MPol
Sent: Sunday, November 29, 2009 1:15 PM
To: Velask mailing list
Subject: Re: Velask vha


CAPAZ stojí přes 1.300 euro (základní jednotka) + další stovky euro za plně
funkční váhu.

mp
Príchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno AVG - www.avg.cz
Verze: 9.0.725 / Virová báze: 270.14.124/2596 - Datum vydání: 01/01/10
10:20:00

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40233


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.192.34.218) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205)

Pavel Streit:
Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To nepíše.

___________________________________________________________


Vážně si myslíte, že tohle je to hlavní, co začátečníky trápí? Možná po tom Vašem strašení už ano. Nevím jak Vy, ale já když jsem začal, tak jsem nejprve řešil početní stav včelstev a teprve potom jsem se zabýval sháněním prošlechtěných matek. Matky se dají bez problému dokoupit a vyměnit prakticky od půlky do konce sezóny. Ale s tvorbou nových včelstev je to jiné. Jak už jsem psal, je pitomost se vyhýbat chovu matek a čekat s tvorbou oddělků na doručení matky poštou.

Nevím, jak to chodí u Vás, ale já neznám chovatele, který by matky dodával již na začátku květu řepky, což u mě představuje třetí dekáda dubna. To je ta nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků, alespoň teda pro mě. Čím dříve oddělek vytvoříte, tím méně materiálu potřebujete na jeho tvorbu a tím více se mohou včelstva namnožit. Když zazimujete dvakrát silnější včelstva, máte daleko větší šanci dosažení vysokého výnosu, než když máte v každém včelstvu prošlechtěnou matku. Snad nemusím připomínat, že každá volně oplozená matka, byť z chovatelské stanice, neskýtá 100% záruku dobré genetické kvality potomstva.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40232


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov (40206)

>
> Nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!
>
> pan Václavek má stoprocentní pravdu.
>
> V naší org chováme matky 2, při přednáškách pražských včelařú jsem se
> jednou ptal posluchačů       at zvedne ruce kdo chová matky. Zvedlo se asi 20
> rukou ze sta posluchačů.
> J.B.
> janburgel/=/volny.cz



Mluvite mi z duse. Kdyz jsem u nas zacal otravovat s matkama koukalo na me 30 "zkusenych" vcelaru jak saska, co to vlastne chci. A ja cumel jak pero kdyz jsem na schuzi zjistil ze to nikdo neumi a co je nejhorsi, ze se ani nikdo nepokusil Pritom me to prijde ze je to uplne normalni a bezna vec, to je jako kdybych neumel rozmnozovat kraliky a chtel je chovat...

Tak jsem si tu cestu proslapnul vice mene sam, hodne se naucil ale minimalne sezonu ztratil tim ze jsem obcas slapnul vedle.

A co vim od prednasejicich tak zkusenosti jsou takove ze kdyz se to zacatecnikum ukaze, vysvetli tak berou chov jako samozrejmost a o zadne alchymii ci vede nemluvi a chovaji si maticky a bavi se pri tom.

Takze opravdu nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!

A to co jste napsal o tom ze misto chovu se delaji jine veci to sedi presne na me - ja se do vcel doslova ... (sposte slovo na s ) ted si chovam matky a hraju si s oddelky, jsem maximalne spokojen a vcely jiste jeste mnohem vice :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40231


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Cervenka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187) (40189)

Dne Sunday 24 of January 2010 19:16:51 Gustimilián Pazderka napsal(a):
> setkal s problémem rozvoje.(obětoval jsem jedno stanoviště) Jenže. To
> nebylo u mne přímo kvůli šťavelce, ale přesto v souvislosti s
> aplikací, kvůli něčemu úplně jinému.
>

Dobry den,
pokud to melo souvyslost s lecenim - co to tedy bylo ?

Dekuji.

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40230


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 25. 1. 2010
RE: rada,přelarvování, chov (40206)

Nevím, zda to bylo v tomto vláknu řečeno, při přelarvování je třeba dát pozor na to, aby se larvička položila na tu stranu, jak ležela. Jinak bude mít na horní straně zalepené dýchací otvory. Ale zase jedno ulehčení - pokud si nejsme jisti, že larvička přistála tak, jak má a bez poškození, tak vedle ní plácneme ještě jednu. Klídek, včely si vyberou tu lepší (do druhého dne), nikdy nebudou 2 matky v jednom matečníku.
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40229


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010

takže to mam udělat takhle jak mi radíte sami si ji odchovají?vystaví matečniky atd?do mesíce začne klast a mam oddělek.nebo tam mužu přidat matku koupenou a ta začne klast ale hned?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40228


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40225)

S toho nejmladšího plodu si ji včely samy vychovají a to je vlastně základ umělého chovu matek.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 11:53:24
> ----------------------------------------
> jak to myslíte stím po 1 vytočení vzit ramek s plodem ramek s medem souš
> mezistenu a včely a kde vezmu tu matku?tu si stejne musím koupit?nebo jak
> to myslíte?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40227


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207) (40218)

Právě na tom chovu slepic se to dá dobře vysvětlit proč chovatelé broilerů právě se bez těch původních plemen nemohou obejít a proto je nesmí nechat vyhynout Broiler je to samé co naše matky řady F1, jeto hybrid z původních dvou pemen
V našem případě Pokud použijeme matku Vigor + otce Singer budem mít hybrid první generace Tedy F1 Z toho vyjde vzorec V + S = F1 x
Pokud to však obrátíme budeme mít matku S + otce V = F1 y a bude to matka úplně jiných vlastností jako ta předchozí. A to i když byla použity stejné linie. Pokud tuto Matku F1y znovu překřížíme otcem V dostaneme hybrid F2y a ustálíte její vlastnosti Obrátíme-li postup a matku F1 překřížíme synem F1 tak jejich potomstbo se bude ve stejném poměru skládat s matek z linií Viigor a Singer.
Pro běžné chovatele je tydy nejvýhodnější používání čistých linií a ne F1 k dalšímu rozmnožování.
F1je na jedno použití a ne kdalšímu chovu pro běžné včelaře.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 25.1.2010 10:40:37
> ----------------------------------------
> "dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší
> bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém
> stím skušenost trochu mam."
> Situace není tak jednoduchá. V dnešní době se rozchovávají matky dovezených
> liní Vigor, Singer a možná ještě 2 - 3 další. A pár chovatelů u nás tyto
> dovezené linie vzalo jako základ a vyšlechtilo a udržuje si svoje linie
> přizpůsobené svému prostředí, kde včelaří. Ovšem je to pořád jen několik
> málo linií. Pak je takových možná až pár stovek komerčních chovatelů, kteří
> ty linie přebírají a rozchovávají matky na prodej. Situace je podobná jako
> třeba kdyby chovatelé kuřat chovali na výkrm jen několik velmi podobných
> typů brojlerů, protože ti jsou cpaní granulemi nejvýnosnější, nejrychleji
> přibývají a ostatní druhy slepic pomalu nechávali vyhynout. Záleží tedy co
> z těch včel chceš. Jestli z nich chceš "maso", teda co nejvíc medu, co
> nejrychleji splatit investice do včel, tak výběr až z několik stovek
> včelstev, který provádějí chovatelé základních liní se skutečně nedá ničím
> zastoupit a koupené matky potom budou znatelně výnosnější než jakékoliv
> matky vyšlechtěné z výběru z několika včelstev.
> Jenže u včel za prvé rozhoduje o výnosu kvalita stanoviště, prostě kolik
> snůšky příroda včelám nabídne. Za druhé potom rozhoduje kvalita včelařské
> technologie, jestli začátečník nevhodnými zásahy včely "nesrazí" a jestli
> pokročilejší včelař jim umožní využít snůšku naplno. Teprve v třetí řadě
> rozhoduje, jestli chované včely jsou generace F1 od od zvučné a všude
> chválené linie a chovatele nebo jestli to jsou matky odchované z výběru z
> vlastních pár včelstev.
> Ono je taky problém v tom, že ti chovatelé základních linií jsou sice hodně
> erudovaní, výběr určitě provádějí pečlivě a kvalitně, ale nejsou jasnovidci
> a taky podléhají módním trendům. Například před takovými 5 - 10 lety
> všichni zdůrazňovali klidná neútočná včelstva a někteří je určitě vybírali
> na úkor medného výnosu, případně celkové životaschopnosti. Dneska už
> někteří přiznávají, že jejich včely nejsou nejklidnější. Pokud se tedy
> objeví nějaký faktor, se kterým nepočítali nebo nějaký extrém, tak jak
> dříve matky od nich, jedna jak druhá byly nadprůměrné, tak potom včelstva z
> matkami od nich jedno jak druhé budou mizerná či budou rovnou z velké části
> hynout. Objevují se už i články, které označují nedostatečnou diverzitu
> genů populace včel chované profesionálními včelaři, konkrétně v USA za
> jednu z příčin CMD neboli mizení včel.
> Podle mně není žádný důvod, proč by se bezpodmínečně měly pro každý chov
> včel kupovat někým jiným šlechtěné matky z nějaké zvučné široce rozšířené
> linie. Jedině pokud se chovají včely výhradně pro peníze, pak ale musí být
> splněny výše uvedené podmínky 1 a 2, aby nákup byl plně využit. Nebo za
> druhé pokud je včelař omezen potřebou chovat neútočné včely, kvůli sousedům
> ale i třeba kvůli sobě. Protože někteří chovatelé matek včely z těch stovek
> včelstev vybírají i na neútočnost a pak je logické, že v další generaci se
> ten výběr zase rozštěpí a objeví se i včely útočnější.
> Pro všechny ostatní chovy včelstev podle mně úplně klidně stačí rozchovávat
> svoje včely. Musí se ovšem dělat výběr, ne ponechat každé včelstvo, které
> přežije. Z každého včelstva ročně odchovat jeden nebo pro rezervu dvě matky
> v oddělku pro výměnu, ze sedmi včelstev vybrat každý rok 1 - 2 nejhorší a
> do těch dát matky odchované z 1 - 2 nejlepších včelstev a všude jinde matky
> odchované z plodu předchozí matky. Jednou za pár let třeba koupit matku
> nebo vzít matečník a tak. Takzvané bastardizace se není třeba obávat,
> včelstvo, se kterým se skutečně nedá pracovat kvůli divokosti se objeví
> velice zřídka, jedno ze 100 z 200 včelstev, takže u 7 včelstev tak jednou
> za 20 let. Podmínkou je ovšem používat včelařské pomůcky, kuklu nebo jinou
> ochranu hlavy pro jistotu vždy, rukavice a oděv, který včely neproštípnou,
> mít minimálně vždy připravený, když už ne od začátku na sobě. Ona divokost
> včel je tak z 99 % vždy chyba včelaře, buď to je nešetrná práce se včelami
> nebo práce v nevhodnou dobu se včelami, u profesionálních včelařů se
> stovkami včelstev to potom bývá nutnost udělat ty zásahy vždy i za
> nepříznivého počasí, kdy jsou téměř všechny včelstva divoká.
> Trubce u 7 včelstev nemá smysl řešit, to je věc chovatele, kde v okruhu 5 -
> 10 kilometrů převládají včelstva požadované linie, ať už to jsou včelstva
> chovatele a jiní včelaři tam nejsou nebo chovatel po roky rozdává či za
> formální peníz prodává svoje matky okolním včelařům do 5 - 10 kilometrů
> daleko.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40226


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jak to myslíte stím po 1 vytočení vzit ramek s plodem ramek s medem souš mezistenu a včely a kde vezmu tu matku?tu si stejne musím koupit?nebo jak to myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40225


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,p?elarvov?n?, chov (40206) (40213)

I s těmi bodavými a rojivými matkami to nemusí být pravda Jen odstraněním matky z takového včelstva kdy mají již matečníky celý problém vyřeší Čím je matka starší tím více včelstvo rojí a je útočnější.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada,p?elarvov?n?, chov
> Datum: 25.1.2010 08:34:38
> ----------------------------------------
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme
> že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se
> předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled
> nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby
> otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci
> matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva,
> kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max.
> klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než
> spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení.
> Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká
> ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce
> ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u
> včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar
> vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu
> že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří
> ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy
> přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky
> kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo
> vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti.
> Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům
> ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne
> inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s
> matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní
> šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé
> výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím
> větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40224


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

O matkách jsem se naučil jednu věc. Musí mít v larválním vývoji
maximální péči. Pokud se toto vývojové stadium nějak u matek ošidí,
matky jsou tzv. méněcenné a vlastně jsou horší než žádné, protože její
včelstvo se stále kroutí a i v nejlepších snůškových podmínkách jsou
okamžitě rozpoznány svým výnosem. Poznají se také podle mezerovitosti
atp. Odhaduji to u mně v číslech na asi 2-3 matky ze 100. Což je
relativně velké číslo.

_gp_




2010/1/25 Stonjek <e-mail/=/nezadan>:
> No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je
> tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se
> říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to
> nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých
> potvor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40223


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152) (40211)

Zdravím, na diskusi jsem vás před víkendem neviděl, jestli ten mail platí, tak vám to dnes ještě pošlu.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40222


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Pokud máš provoz do deseti včelstev, stačí ti třírámkový, pokud chceš mít až třicet včelstev, tak to stačí čtyřrámkový. Pokud jde o to, zda eletrický, nebo ruční.Lepší je eletrický, jsou i medomety s možností volby otáček. Je to i úspora času, můžeš se při vytáčení zároveň věnovat jiné věci, příkladně odvíčkovávání plástů.Co se týče tvého chovu, píšeš, že máš kolem sebe jen takové včelí domácí kutily do pěti včelstev.Nakup matky z prošlechtěných chovů a vytvoř si ze svých včelstev oddělky.Vytvoř si dobrý základ pro své budoucí oplozovací stanoviště.Každé pěkné včelstvo by mělo dát za sezónu alespoň jeden oddělek.Takže letos můžeš mít čtrnáct včelstev.I více.Snaž se být lepší, než oni, ti kutilové.Když budeš profesně růst, rozšiřovat chov a vzdělávat se, za chvíli ti tzv.kutilové se budou chodit učit k tobě včelařit.I třeba už příští rok, můžeš se stát vzorem i pro ostatní.Hlavně učit se, učit se, učit se.Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40221


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.183.177) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206) (40213)

Zdravím p.Stonjek, zejména s těmi posledními větami o rozchovu při padesáti včelstvech a výběrem, s vámi souhlasím.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40220


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207) (40216)

"Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove."
Podobné "Gold" matky mám taky, i s podobným procentem "gold" včel. Připadá mi, že tyhle včely jsou v dlouhodobém rozchovu životaschopnější. Jen těch včelstev je nesrovnatelně méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40219


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (83.208.54.27) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

"dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam."
Situace není tak jednoduchá. V dnešní době se rozchovávají matky dovezených liní Vigor, Singer a možná ještě 2 - 3 další. A pár chovatelů u nás tyto dovezené linie vzalo jako základ a vyšlechtilo a udržuje si svoje linie přizpůsobené svému prostředí, kde včelaří. Ovšem je to pořád jen několik málo linií. Pak je takových možná až pár stovek komerčních chovatelů, kteří ty linie přebírají a rozchovávají matky na prodej. Situace je podobná jako třeba kdyby chovatelé kuřat chovali na výkrm jen několik velmi podobných typů brojlerů, protože ti jsou cpaní granulemi nejvýnosnější, nejrychleji přibývají a ostatní druhy slepic pomalu nechávali vyhynout. Záleží tedy co z těch včel chceš. Jestli z nich chceš "maso", teda co nejvíc medu, co nejrychleji splatit investice do včel, tak výběr až z několik stovek včelstev, který provádějí chovatelé základních liní se skutečně nedá ničím zastoupit a koupené matky potom budou znatelně výnosnější než jakékoliv matky vyšlechtěné z výběru z několika včelstev.
Jenže u včel za prvé rozhoduje o výnosu kvalita stanoviště, prostě kolik snůšky příroda včelám nabídne. Za druhé potom rozhoduje kvalita včelařské technologie, jestli začátečník nevhodnými zásahy včely "nesrazí" a jestli pokročilejší včelař jim umožní využít snůšku naplno. Teprve v třetí řadě rozhoduje, jestli chované včely jsou generace F1 od od zvučné a všude chválené linie a chovatele nebo jestli to jsou matky odchované z výběru z vlastních pár včelstev.
Ono je taky problém v tom, že ti chovatelé základních linií jsou sice hodně erudovaní, výběr určitě provádějí pečlivě a kvalitně, ale nejsou jasnovidci a taky podléhají módním trendům. Například před takovými 5 - 10 lety všichni zdůrazňovali klidná neútočná včelstva a někteří je určitě vybírali na úkor medného výnosu, případně celkové životaschopnosti. Dneska už někteří přiznávají, že jejich včely nejsou nejklidnější. Pokud se tedy objeví nějaký faktor, se kterým nepočítali nebo nějaký extrém, tak jak dříve matky od nich, jedna jak druhá byly nadprůměrné, tak potom včelstva z matkami od nich jedno jak druhé budou mizerná či budou rovnou z velké části hynout. Objevují se už i články, které označují nedostatečnou diverzitu genů populace včel chované profesionálními včelaři, konkrétně v USA za jednu z příčin CMD neboli mizení včel.
Podle mně není žádný důvod, proč by se bezpodmínečně měly pro každý chov včel kupovat někým jiným šlechtěné matky z nějaké zvučné široce rozšířené linie. Jedině pokud se chovají včely výhradně pro peníze, pak ale musí být splněny výše uvedené podmínky 1 a 2, aby nákup byl plně využit. Nebo za druhé pokud je včelař omezen potřebou chovat neútočné včely, kvůli sousedům ale i třeba kvůli sobě. Protože někteří chovatelé matek včely z těch stovek včelstev vybírají i na neútočnost a pak je logické, že v další generaci se ten výběr zase rozštěpí a objeví se i včely útočnější.
Pro všechny ostatní chovy včelstev podle mně úplně klidně stačí rozchovávat svoje včely. Musí se ovšem dělat výběr, ne ponechat každé včelstvo, které přežije. Z každého včelstva ročně odchovat jeden nebo pro rezervu dvě matky v oddělku pro výměnu, ze sedmi včelstev vybrat každý rok 1 - 2 nejhorší a do těch dát matky odchované z 1 - 2 nejlepších včelstev a všude jinde matky odchované z plodu předchozí matky. Jednou za pár let třeba koupit matku nebo vzít matečník a tak. Takzvané bastardizace se není třeba obávat, včelstvo, se kterým se skutečně nedá pracovat kvůli divokosti se objeví velice zřídka, jedno ze 100 z 200 včelstev, takže u 7 včelstev tak jednou za 20 let. Podmínkou je ovšem používat včelařské pomůcky, kuklu nebo jinou ochranu hlavy pro jistotu vždy, rukavice a oděv, který včely neproštípnou, mít minimálně vždy připravený, když už ne od začátku na sobě. Ona divokost včel je tak z 99 % vždy chyba včelaře, buď to je nešetrná práce se včelami nebo práce v nevhodnou dobu se včelami, u profesionálních včelařů se stovkami včelstev to potom bývá nutnost udělat ty zásahy vždy i za nepříznivého počasí, kdy jsou téměř všechny včelstva divoká.
Trubce u 7 včelstev nemá smysl řešit, to je věc chovatele, kde v okruhu 5 - 10 kilometrů převládají včelstva požadované linie, ať už to jsou včelstva chovatele a jiní včelaři tam nejsou nebo chovatel po roky rozdává či za formální peníz prodává svoje matky okolním včelařům do 5 - 10 kilometrů daleko.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40218


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.152.44) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Ahoj kolego,
Dobrá volba z registrovaných chovů,až budeš mít včelstev více, můžeš se do toho klidně pustit, při vyšším počtu včelstev máš větší možnosti.Přeji mnoho úspěchů z rozšiřování včelařského provozu, silné, zdravé včely a vysoké medné výnosy, a dej vědět občas na diskuzi, jak pokračuješ.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40217


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Zdravím Jirka, ja mám svoj chov matiek stabilizovaný, každý rok vychovám 100-160 matiek, Max. 50-70 použijem vo svojom chove a zbytok, pre priateľov a záujemcov. Každý chovateľ sa chváli so svojím spôsobom chovu ako o tom najlepšom, ale i to dosiahne len po rokoch, keď prestane experimentovať. Preto ako prvé treba prejsť literatúrou a zoznámiť sa s pojmami a technologickými postupmi ako na to. Kto je vytrvalý a šikovný, ten to dokáže.

Čo Ti vrele odporúčam, je navštíviť chovateľa matiek (je jedno aký spôsob chovu uprednosťuje) a postupne od ukážky čo k tomu potrebuje, výberu chovného materiálu, prípravy chovného včelstva, získavania vhodných larvičiek, prípravy riedenej MK na položenie prelarvovanej larvičky, chovný rámik s chonými latkami, umiestnenie prelarvovacích misiek, odber zrelých MB, ich škôlkovanie a vkladanie do oplodňovacích jednotiek atď (Použite i radu čo napísal VM, je to asi skúsený včelár, nie mladík ako sa nám po návrate na stránku vrátil.)

Všetko si zapisovať a ak je chovateľ ochotný (niečím si ho zaviažte ponúknite mu pomoc pri npr. vytáčaní), takto si rýchlo osvojíte prax chove matiek, samozrejme, že po nadobudnutí určitej praxe už budete môcť experimentovať a zvoliť si ten správny spôsob výchovy matiek, ktorý Vám bude vyhovovať, možno si nájdete na včelnici tú správnu M alebo si k rozchovu kúpte M od známeho chovateľa. Viete k dosiahnutiu úpného suveréna vedia dlhá cesta.

Ja som pred 4 rokmi vsadil na rozchov od tzv. Gold matky, ktorú som získal náhodou vo svojom chove. Je to na pohľad krásna M a tak i jej potomstvo, ktorej potomstvo je pekne zlaté, ale z tých istých larvičiek je žlté tak na 80%. Vzhľadove sú tieto včely podobné talianskej včele, ale z Talianska ju nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40216


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

jirka:
vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.
-----


Pokud máš v blízkosti Liběchov, zkus se na pana Skuhrovce obrátit. Přes léto by u něj mohla být brigáda a základy chovu matek se určitě naučíš (a nejen to). Kontakt najdeš na stránce http://www.beedol.cz/kontakt/libechov/, telefon 606 407 129.


Jinak návod na přelarvování je na http://www.vcelky.cz/prelarvovani.htm, způsoby odchovu pak v knížce ABC odchovu včelích matek - její kopie je i na internetu. Anebo ve Včelařství od Veselého. Napoprvé bych zkusil osiřelec vytvořený přes odsavač (i z více včelstev - směsný oddělek).

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40215


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 25. 1. 2010
Re: škemrání (40167)

Asi mi něco uniklo. Nevím čím to je. Možná tím, že se mi nezobrazuji na počítači všechny odpovědi a reakce na mé diskusní příspěvky. Omlouvám se. Můžeš mi příteli zopakovat svůj dotaz? Pokud budu vědět, tak ti rád odpovím, Pokud ne, tak to učiní, nebo doplní někdo ze zde diskutujících. Zdravím, Vorja.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40214


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 1. 2010
Re: rada,přelarvování, chov (40206)

No o chovu matek existuje mnoho mýtů polopravd a nesmyslů, literatura je tím dost zamořena a kde je tedy pravda? V podstatě to nikdo neví. Dá se říci, že jakákoliv nějak odchovaná matka je lepší než žádná. Určitě je to nějaké zlepšení pakli nepoužíváme rojové matečníky od bodavých a rojivých potvor. Nejjednodušší metoda chovu je osiřet včelstvo o kterém si myslíme že má nejlepší vlastnosti a zužitkovat vzniklé matečníky, doporučuji se předčasně zavíčkovanými nevzrušovat ale zužitkovat jen takové na pohled nejlepší. Za cca 9 dní zavíčkované matečníky zabalit do alobalu tak aby otvorem, cca 5 mm koukala špička a zežmoulané konce alobalu na konci matečníku se propíchne hřebíkem a píchne se to do osiřelého včelstva, kterému chceme dát novou matku a je hotovo. Toto včelstvo chce pouze max. klid v plodišti aspoň 14 dní. Nic jednoduššího není a je to přitom víc než spolehlivé. Pak můžeme vyzkoušet podřez, používání oček a na závěr larvení. Se seřízlým stéblem trávy nebo čínskou lžičkou to zvládne každý. Co se týká ovlivňování genetiky trubci jsem dost pesimista. Tím že chovám trubce ovlivňuji samozřejmě genetickou kvalitu, ale hodně daleko ode mě a pouze u včelstev mě naprosto nepříbuzných. Domnívám se, že matky mají vzácný dar vyhnout se i té nejvzálenější příbuzenské plemenitbě. No a vzhledem k tomu že jsou i práce o dálce letů trubců aj, teorie, že nové matky se spáří ochotně se svými hodnými a pracovitými bratranci jsou víc než za vlasy přitažené. Protože chovatelů matek a šlechtitelů je málo, můžeme geneticky kolem sebe ovlivnit pouze tu polovinu pocházející od matky. A aby to nebylo vůbec jednoduché, výška výnosů patří mezi nejmizerněji dědivé vlastnosti. Přes všechny tyto pesimistické úvahy chov matek patří k významným faktorům ovlivňující výnosy. Malý včelař si musí kvalitní materiál dovézt a proč ne inseminovaná matka, když to umí. Začátečník to má nejjednodušší zase s matečníkem lhostejno jakým. Pak pár let množit a pak zase dovézt. Vlastní šlechtění výběrem považuji za optimální tak nad 50 včelstev. Berte mé výhrady s rezervou, můžu se samozřejmě mýlit, protože čím déle chováte, tím větší prdlajs víte a tím víc pochybujete.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40213


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40208)

Při 30 plánovaných včelstvech investuj¨již do elektřiny a pokud máš v dostupnosti 230 tak raději ten. Nic se neláme mají regulaci otáček od 0 výše

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:12:54
> ----------------------------------------
> jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr
> 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale
> ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni
> sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad
> truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30
> včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy
> stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu
> jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky
> nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40212


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: semin?? Vranov nad Dyj?-P.Vojt?ch (61) (40079) (40085) (40098) (40106) (40109) (40144) (40152)

.Dále, ve včelařství neotiskli vše ale z bídou tak polovinu, tento
> systém jsem zkoušel na kmenech vigor a singer.Písi mnoho mailů a vyvětluji
> to.V časopise hodně zredukovali pasáže od odstavce po medobraní dále, jinak
> by toho bylo ještě jednou tolik.
> Pavel streit


Pavle slo by hodit do placu cely clanek ? Ani ne tak kuli khacku ale kuli predstave jak to vypada kdyz nejaky clanek projde redakci vcelarstvi .

Diky

herman.t/=/seznam.cz

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40211


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40207)

Udělej to obráceně Při prvním vytáčení udělej z každého včelstva 1 oddělek a matky jim potom vyměň bude-li to třeba K tomu nepotřebuješ nic jiného než úl, 1 plást s nejmladším plodem a včelami, včely z jednoho medníkového plástu, plást s medem, jednu souš kterou naplníš vodou a doplníš mezistěnami.U takového oddělku je pak pravděpodobnost že ještě v červenci můžeš ochutnat jeho med.
Při zřizování odděků až s dodáním matek se vystavuješ nebezpečí , že budeš zimovat zase jen 7 včelstev.
Jako začátečníkovi ti radím začni takto a napřed zvládni ty jednoduché věci s rozmnožováním a pak se dej do vylepšování chovu pomocí matek Ty jsou drahé a ne každou včely přijmou Jejich chovatelé říkají "nejlépe zhodnocená matka je ta prodaná".

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <nasij/=/seznam.cz>
> Předmět: rada
> Datum: 25.1.2010 06:03:39
> ----------------------------------------
> dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude
> při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím
> skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale
> znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři
> ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v
> polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov
> určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
> takže zavěrem bude rada koupit matky.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40210


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 25. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203) (40205)

Ono to s těmi F1 není tak jednoduché . Je to první generace po křížení dvou linií, ktrá se vyznačuje v první generaci lepšími vlastnostmi ve všech směrech. Tyto vlastnosti při dalším rozchovuPrudce klesají Při dalším jejich rozchovu je nutný negativní výběr a tak se vlastnosti ustálí. Než dosáhneme požadovaného stavu na stanovišti trvá to řádku let a pak teprve jsme spokojeni. U těch Fi pozor při nákupu, aby nešlo jen o dcery z F1 Tam již ten rozpad vlastností započal. F1 mohou být jen dcery obvykle jen z insiminovaných matek F2 Jsou zase dcery F1 které byly insiminovány trubci stejné linie jako matka a jsou velmi drahé. V žádném případě se u F2 ,3, nejedná o druhou či další generaci z F1 jak si někteří myslí. Ještě jedna maličkost jakmile do ustáleného chovu na stanoviště dovezete novou matku celý tento ciklus ustalování začne znovu a bude zase několit let trvat než dosáhnete žádaného výsledku. Ze všeho nejdůježitější je špatné matky bez milosti a lítosti rušit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 23:36:39
> ----------------------------------------
> Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z
> prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní
> matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu
> donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To
> nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva
> inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými
> vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká
> kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud
> bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých
> trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních
> včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci
> z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z
> včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy
> nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych
> se s průměrem nespokojil.
> Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale
> musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek
> převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je
> pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale
> mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně,
> protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají
> pořádně pocítit.
> Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to
> dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega,
> zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to
> zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde
> o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
> Zdraví Pavel Streit
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

jinak ješte neco o mě začal sem před 5 roky sem začatečník teda je mi tepr 23 takže se asi budete divit ale nejak mě to vzalo.deda kdysy včelařil ale ja se toho nedočkal,deda umřel a babička vše rozdala atak začínam na koleni sam.ulí mam ramky 39/24 2 plodište jeden medník vyrabí mi je kamarad truhlař stím problem nemam.dobudoucna bych chtel mit kolem 20/30 včelstvi.chtel bych se vas ješte zeptat na neco.mam stary roční tříramkovy stary medomet a chtel bych zainvestovat do noveho 4 ramkoveho a chi radu jestli ma cenu kupovat elektricky nebo ruční?kdyš koupim elektricky nelamají se tam ty plasty s medem při tech otačkach?díky za odpovedi

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40208


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 25. 1. 2010
rada

dobry den tak ted ste mi docela dali co si mam vybrat.ale asi nejlepší bude při 7 včelsvech matky koupit,oddělky vytvořit už nebude takovy problém stím skušenost trochu mam.donedavna sem kupoval každy rok 2 nové oddělky,ale znate to je to dost finančně naročné.na vaše otazky-v mem okolí sou včelaři ale ani jeden profesional spíš takovy domací s 5 včestvi,včelařím v polabské nížine okres praha vychod,a vmem okolí nejaky šlechtitelsky chov určitě bude třeba liběchov.dyštak muj meil nasij/=/seznam.cz
takže zavěrem bude rada koupit matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40207


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 25. 1. 2010
rada,přelarvování, chov


Nikdy nikdo neodrazujte nikoho od chovu matek!!!

pan Václavek má stoprocentní pravdu.

V naší org chováme matky 2, při přednáškách pražských včelařú jsem se jednou ptal posluchačů at zvedne ruce kdo chová matky. Zvedlo se asi 20 rukou ze sta posluchačů. Někdo to považoval za dobré já za smutné.
Je mi líto že to musím napsat ale pane Streit je vidět že jste začínající včelař pitbul, upřímně vám radím jestliže matky nechováte začněte je chovat jestiže chcete v budoucnu....(v neposlední řadě se bez vlastního chovu šidíte o to největší potěšení)(je i možné že místo chovu matek přemetáte včelstva na panenské či mezistěny a tím učiníte sobě i včelám za dost, v jednom se určitě mýlíte ale u včel se můžete v jednom mýlit i dvakrát.) S jakými trubci se asi tak pářily matky které jste si koupil jenom děti předpokládají že princezna si nakonec vezme prince.
Včelař který chce chovat si může dobré lepší plemenivo přivést. Já sám jsem vícekrát přelarvoval přátelům z jejich z mého plemeniva , plemeniva z Dolu i odjinud.

Chov přelarvováním není o nic složitější než jiné způsoby chovu. Jediným předpokladem jsou dobré oči a jistá ruka.
Ani špatné oči a nejistá ruka však nemusí být absolutně vylučující faktor.Asi po třiceti letech přelarvování skoro larvu nevidím a dělám to po paměti. Můj učitel chovu matek v okamžiku kdy mi matku předával, a chtěl ji označit měl tak silnou třesavku že se asi 5x trefil vedle matky a já mu řekl že si ji označím sám. Když jsem se jej zeptal jak může s takovýmto handicapem přelarvovat řekl to já si na přelarvování beru prášek.
Příteli Jirka jestli chcete návod na přelarvování pošlete adresu protože já si ji neumím sám najít.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40206


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.138.120) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198) (40203)

Vemte si, že nevíte, zda ten začínající kolega má vlastní matky z prošlechtěného chovu,Jestli má matky F2,F3 a také záleží jaké.Jak kvalitní matky má.Jak včelaří, Jaký mají včely čistící a stavební pud, kolik mu donesou, jsou bodavější, mírné, náladové, jaké jsou?To nepíše.Předpokládejme, že má matky F1 z kvalitního chovu.Nasadí do včelstva inseminovanou, z materialu vytvoří neoplodněné matky F1 s dobrými vlastnostmi, ty se spáří s trubci z možného celého okolí, my nevíme, jaká kvalitní plemenitba se v jeho okolí nachází, to musí vědět sám on.Pokud bych já měl dělat oplozovačku, usiloval bych o co největší počet mých trubců z mého stanoviště do okolí.Kvalitních trubců z kvalitních včelstev.Usiloval bych o to, aby se matky spářili co nejvíce s mými trubci z mého stanoviště, pak by byla zajištěna kvalita včelstev a ne od těch z včelstev v okolí.Vám jako skušenému průměrná třeba stačí.Mě tedy nikoliv.Každý by měl trvat opravdu na co nejkvalitnější plemenitbě.Já bych se s průměrem nespokojil.
Samozřejmě, že jde vytvářet matky i bez koupi matek z vyššších chovů,ale musíte k tomu mít vytvořeny dobré podmínky pro oplození, tedy dostatek převážně vašich trubců z vaší včelnice a to si myslím že sedm včelstev je pro takový čin velmi málo.Máte pravdu, realita,není ani černá ani bílá,ale mě učitel včelařství učil, že když něco dělám, tak to dělám pořádně, protože pokud cokoliv u včel podcením, tak mi to špatné rozhodnutí dají pořádně pocítit.
Já kolegovi nenařizuji, aby tak nečinil,dal jsem mu argumeny proč by to dělat neměl a napsal jsem mu úskalí z tak malého stanoviště, jiný kolega, zas že to má zkusit.Pokud má na včelnici tak dobrý genetiký material,ať to zkusí.Jen čas ukáže, kdo z nás měl pravdu.Byl bych také rád, kdyby nás zde o tom informoval jak to dopadlo.Přeji mu, aby mu to dopadlo dobře, ale...
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40205


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40199)

Josef Křapka:
V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky.

___________________________________________________________

Zajímavý argument.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40204


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193) (40198)

Pavel Streit:
Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.

___________________________________________________________


Co k tomu dodat? Snad jenom to, že pokud včelař neumí dobře včelařit, tak i sebelepší matka mu nepomůže.

Píšete tu o chovu matek, jako kdyby to bez chovatelských okrsků ani nešlo, jakoby to byla naprostá ztrátovost. To je docela dost zavádějící a nadsazené. Odebíráte-li plemenivo od dobře prošlechtěné matky, máte záruku, že potomstvo bude alespoň průměrné, což mně stačí. S tím se již dá pracovat a usměrňovat k obrazu svému. Začátečníka musejí Vaše příspěvky docela dost dezorientovat, proto Vás prosím o trochu smířlivější tón Vaší rétoriky. Realita není černá ani bílá. Na tom se shodneme snad všichni.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40199)

Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?

___________________________________________________________

Startování je proces založení matečníku. V praxi se tím označuje prví den až dva dny chovu (např. chov v sádce).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40202


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40197)

Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.
___________________________________________________________


Jaká alchymie? Pokud máte pevnou ruku a dobrý zrak či lupu, není přelarvení žádný problém. Horší je to s příjímáním. Začátečníků radím chov v osiřelci, protože při tom se nemusí řešit takové otázky, jako je chovná nálada. Chov při matce je už opravdu "vyšší dívčí", záležitost praxe, kterou knihy nedají. Kromě toho chov v osiřelci lze provozovat po celou sezónu, nehledě na vnitřní a vnější stav (s výjimkou přítomnosti trubců).

Pár střípků z mé začátečnické praxe:
Pokud si nechcete kvůli chovu odrovnat snůškové včelstvo (klasická metoda chovu v osiřelci), můžete postupovat metodou nastartování misek v sádce s následným čtyřdenním dochovem započatým ihned po osiření libovolného produkčního včelstva (nedávat jednomu včelstvu více jak +/-30 misek). Po zavíčkování matečníků se série odstraní, vylámou se nouzové matečníky a klíckou se přidá původní matka (mezitím ponechaná v oddělku). Čtyřdenní výpadek v plodování není moc významný. Již čerstvě zavíčkované, byť nezralé matečníky, lze umístit do oddělků. Pokud se zapustí do centra plodové plochy (klidně pro matečník rozpěrákem vyrýpněte důlek v plástu) a pokud se nenechají delší dobu mimo včely, nehrozí jejich prochladnutí. S matečníky neklepat! Žádný pevný termín, žádné školkování a podob neřeším. Do oddělku umisťujte zásadně nejméně dva matečníky (jeden se nemusí vždy vylíhnout). Kvůli vyšší míře přijetí plastových misek je dobré, když se před použitím ovoskují (asi nejjednodušší je jejich vnější natření roztaveným včelím voskem, čímž se na nich vytvoří voskový povlak, na kterém včely započnou stavbu raději ... analogie natírání plastových mezistěn).

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40201


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

>dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař Jirka<
-----------------------------------------------------------
Jestli Vám dobře rozumím, jde Vám o to, naučit se chovat matky. To co Vám zde radí př. Václavek (ABC chovu matek) Nebo př. bezejmenný, nebo př. PavelN berte za bernou minci. Chci jen pro Vás jako začátečníka doplnit o možnost koupě otevřených matečníků za cenu cca 40,- Kč a tyto dochovat a nechat přirozeně spářit. Jsou přeci jen levnější než matky z chovu a nesrovnatelně levnější než matky inseminované. Ty si nakupujte až budete mít více zkušeností. To, že se Vám matky nekontrolovaně spáří s trubci neznámého původu je jisté. Ale máte možnost výběru z většího množství vlastních odchovaných matek. A je téměř jisté, že Vámi odchované matky budou v převážné většině lepší, než matky stávající. Jestliže matka z nějakého důvodu nevyhovuje, máte možnost ji bez výčitek svědomí zamáčknout a sáhnout "do magacínu" po matce jiné, která je lepší. Berte to tak, že kdo nic nedělá, nic nezkazí a kdo nic nezkazí, bývá často povýšen. Ale to u nás neplatí. My to "kazíme" stále znovu a znovu. A máte vidět tu radost, když se nám něco povede. Tak směle do toho a nic se toho nebojte. Ono se to nakonec bude dařit. Chce to vyzkoušet.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40200


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185)

>Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami< MV
------------------------------------------------------------
I tak je možno přeleták zřídit. Stejně je ale třeba jeho doplnění mezistěnami nebo soušemi. V každém případě zde budete mít úlové včely, u kterých jsou již zaprahlé mandibulární žlázy. Tudíž se nedá předpokládat, že budou mít velkou chuť startovat misky. Mimochodem, aby opět nedošlo k nedorozumění v terminologii, co pokládáte za startování nebo nastartování misek?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40199


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.147.148) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193)

Zdravím vás p.Václavek, to myslíte vážně, to co tu píšete?K čemu vám bude inseminovaná matka když máte sedm včelstev.Myslím si, že rozhodujícím faktorem pro kvalitu matek F1 po této inseminované matce je i dostatek kvalitních trubců na nejbližším trubčím shromaždišti.Ze sedmi včelstev těch opravdu dobrých kvalitních trubců
moc nebude, jak kvalitní je plemenitba v jeho okolí? víte to?Matky se mohou spářit s trubci bastardy a co z toho vznikne za včely, bodalky s možným špatným výnosem, přinese mu to více škody, jak užitku.Navíc matky já kupuji už v půli května a to je dostatečná doba pro zesílení oddělků do včelstev do podletí.Musí nakupovat v takových chovech, které jsou připraveny na tak brzkou produkci matek.Matky se mu spáří s bastardy, včely budou bastardní a on zažije spoustu práce a velké zklamání. Já jsem si to zkusil, kolega to zkusil, nedbal mým námitkám, koupil inseminovanou matku a zaplakal nad vejdělkem, bastardní včelstva z nich měl.Příteli Jiří použij selský rozum a počkej, až budeš mít víc včelstev.Já osobně bych inseminovanou matku kupoval nejdřív, pokud budu mít nejméně dvacet včelstev a v tom případě bych se ještě zajímal, kdo z mých sousedů včelařů má čistý chov, zda někdo nevčelaří na divoko, má rojové matky atd. Jejich trubci po spáření s matkami ti totiž významně mohou ovlivnit kvalitu budoucích včelstev.Matky tebou zakoupené ze šlechtitelského chovu budou daleko kvalitnější, jsou to dcery inseminovaných matek, než matky oplodněné na trubčím shromaždišti u tvého stanoviště. Ty nejdříve musíš vytvořit mnoho kvalitních trubců od matek ze šlechtitels.chovů.Pak si můžeš koupit inseminovanou matku a vytvořit si vlastní oplozovací stanoviště.Jedině tak zajistíš kvalitní matky F1.Neblázni, kup si matky výlučné prošlechtěné.To co ti tady píšu se i učí v kurzu chovu matek, jistě máš v blízkosti nějakého učitele včelařství, spoj se s ním, řekne ti to samé, co já.Základ pro kvalitní oplodněné matky je dostatek kvalitních říjných trubců na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40198


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

Poradím asi nejjednodušší postup bez přelarvení. Možná někdo nebude souhlasit a poradí lépe.
Začátkem května vezmi ze silnějších včelstev po 1 rámku obsednutém včelami s trochou zásob a s plodem, nejlépe před vylíhnutím - kolik budeš chtít matek, z tolika včelstev ber po rámku, počítej ale s tím, že se vše nepodaří. Tomu výtvoru se říká sběrný oddělek. Nech je pár dnů v úlu, optimálne 9 - budou bez otevřeného plodu.
Pak vezmi jeden rámek s nakladenými vajíčky ze včelstva, které je podle tvého názoru nejlepší. Nemusí jich tam být moc. Ostrým nožem, nejléle se zalamovacím ostřím,vyřízni ze zakladeného díla proužky. Smyslem toho je, aby uprostřed proužku zůstala řada nepoškozených buněk s vajíčky. Na 5 cm dlouhém proužku mohou vzniknout v průměru 2 matečníky. pro každé nové včelstvíčko počítej tedy s jedním takovým proužkem. Proužky připevni na laťky (třeba včel drátkem) dnem vzhůru, které půjdou vložit do rámku bez díla, lebo jako horní loučka rámku položit mezi dva jiné obsednuté a vlož to doprostřed obsednutého prostoru ve sběrném oddělku.
Důležité je sledovat stáří vajíček. Jednoduchá rada zní - dvoudenní vajíčko leží. Za 3 - 4 dny proveď kontrolu přijetí. Přijatý maečník je velká miska se spoustou kašičky. Bývá potřeba některé atečníky rovnou zrušit, aby nebyly přehuštěny a šlo je oddělit. 7. denstáří larvy dochází k víčkování. To je dobré odsledovat a dále už oddělek nerušit.
Zbytek je brnkačka. 14. den věku je tensprávný na vytvoření jednotlivých oddělků. do samostatných úlů vlož po jedné souši, jednom rámku se včelami ze sběrného oddělku a alespoň jeden nebo více zralých matečníků lehce přilípnout do prohlubně v plástu, nejlíp tam, kde ještě vybíhá plod. Za to přidej jako třetí rámek zásoby, souš nebo alespoň mezistěnu a začni krmit.
Nejpozději za 2 týdny od této operace bude matka klást.
Přelarvení doporučuji trénovat později, je to trochu alchimie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40197


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190) (40193)

s tím lze souhlasit. Ještě bych dodal , že by takový chovatel měl projít všemi stádii odchovu matek Od vytváření oddělků, přes využití rojových matečníků, odchov z podřezu. To jsou vhodné metody pro začátečníka a malé včelaře tady se snadnějí naučí ty cykly kdy je co třeba udělat aby se vyhnul pozdějším sklamáním Při 15 včelstvech již je lepší začít s chovem z pásku díla a pak teprv přejít na přelarvování je to již složitější metoda pro velké chovy Také se tyto metody nedají nijak odrbat nebo něco odložit na další den pracuje se za každého počasí. a musí to být přesně naplánováno na den.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. V?clavek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: rada
> Datum: 24.1.2010 20:25:22
> ----------------------------------------
> Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá
> cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně
> dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš,
> které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových
> včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky
> na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a
> na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.
>
> ___________________________________________________________
>
> Pěkné povídačky!
> Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým
> nedostatkovým zboží.
>
> Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat
> počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky
> jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již
> dávno pryč.
>
> Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři
> vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale
> je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných
> matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl
> všude ?zázračné? matky a vyhnul se ?pracnému? chovu matek.
>
> Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek
> od F. Boháčka:
> http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm
>
> Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu
> dobrým včelařem.
>
> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40196


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ottová (89.29.24.231) --- 24. 1. 2010
plnička medu NASSENHEIDER fill up (7449) (17319) (17320) (17329)

Zdravím přátele včelaře a obracím se na ty, kteří eventuelně vlastní plničku na med zn. Nassenheider full up. CHtěli bychom s manželem znát výhody a nevýhody tohoto zařízení. Děkuji Ottová

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40195


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (78.99.169.52) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

Pan Zajíček, možno to bola táto stránka:
http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Píše sa tam o odpare do 6 hodín. Diagram na určenie koncentrácie a množstva KM pri určitej teplote by možno dokázal vytvoriť nejaký stredoškolský chemik, ktorý nechodí poza školu. Ja používam "bleskovú handričku" zhora a efektívnosť spadu bol v priemere 85%. Včelársky výskumníci nám už okrem Formidolu takýto diagram aj s ostatnými jemnôstkami /vlhkosť, vetranie, objem úľa atd./ mohli dávno poskytnúť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40194


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188) (40190)

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.

___________________________________________________________

Pěkné povídačky!
Kdyby takhle uvažoval každý malovčelař, tak by se matky staly naprostým nedostatkovým zboží.

Chov matek se vyplatí při JAKÉMKOLIV počtu včelstev, chci-li rozšiřovat počty včelstev, či si tvořit vlastní rezervy. Dříve, než prošlechtěné matky jsou k dispozici, bývá nejpříhodnější doba k tvorbě oddělků většinou již dávno pryč.

Šlechtění je utopie i při 30 včelstev. Rozhodně se každému malovčelaři vyplatí investovat do zakoupení plemenné matky (nejlépe inseminované). Ale je naprostá pitomost naivně čekat a přizpůsobovat se času dodání kupovaných matek na úkor vlastní provozní praxe, a to jenom kvůli tomu, abych měl všude „zázračné“ matky a vyhnul se „pracnému“ chovu matek.

Začátečníkům v chovu matek doporučuji pročíst si ABC odchovu včelích matek od F. Boháčka:
http://www.vcelarskafarmaurban.cz/ABC.htm

Chov matek je poezie včelaření. Kdo to nechápe, nemůže být dle mého soudu dobrým včelařem.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40193


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

http://www.reineschapleau.wd1.net/articles/flash.en.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40192


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185) (40186)

Kde zobrali plod??

___________________________________________________________


Vývoj plodu dělnice:
3 dny vajíčko
6 dní larva
12 dní zavíčkovaný plod.
Tedy: 9 dní plod otevřený.

Suma sumárum: 6. den po odstranění matky stále ve včelstvu zůstává otevřený plod, ze kterého včely mohou založit nouzové matečníky.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40191


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (94.241.76.18) --- 24. 1. 2010
Re: rada (40188)

Zdravím tě kolego, pokud chceš rozšiřovat chov a mít kvalitní matky, nemá cenu se pouštět do přelarvování, takové věci můžš dělat, až máš minimálně dvace, lépe je nad třicet včelstev. Ze sedmi včelstev jen ztěží odhadneš, které včelstvo je až tak kvalitní na přelarvování. Navíc bys takových včelstev měl mít více, abys do nich přednostně mohl vkládat stavební rámky na trubčinu.Tito kvalitní trubci pak musí mít převahu na tvém stanovišti a na nejbližším trubčím shromaždišti, to se nezlob, to nemáš.Můžeš mít pak třeba rojové matky, nebo je oplodní trubci z agresivních včelstev a ty to odneseš.Raději rozšiřuj svůj včelařský provoz a využij možnosti koupit matky už oplodněné ze šlechtitelských chovů. Matky jsou sice dražší, ale máš tam téměř zaručeno, že matky předají včelám v genetice nebodavost, nerojivost, vysoký výnos atd.Při provozu, jaký máš nyní, je tato schopnost matek velmi malá. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40190


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149) (40187)

Nevím jak to p. Veverka zkoušel, jaký byl postup, ale také jsem se
setkal s problémem rozvoje.(obětoval jsem jedno stanoviště) Jenže. To
nebylo u mne přímo kvůli šťavelce, ale přesto v souvislosti s
aplikací, kvůli něčemu úplně jinému.




_gp_

2010/1/24 Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>:
> Zdravim pane Pazderko,
>
> jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji
> vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout
> prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny
> alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom,
> ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a
> nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove,
> delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse
> vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji,
> porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou
> oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem
> pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi
> jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.
>
> Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari
> ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se
> jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v
> presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci
> pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane
> teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k
> velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene
> mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case.
> Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu
> /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole
> ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak
> provedli pomoci klasickych chem. leciv.
> Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k
> danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50
> vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost
> kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.
>
> Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu
> davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny
> valec.
>
> PZ
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

jirka (82.100.2.212) --- 24. 1. 2010
rada

dobry den sem začínající včelař mam 7 včelstev a chtěl bych vas poprosit o rady jak postupovat po přelarvení vajíček kdyš si chci vytvořit nahradní matky a par novych roju.mockrat díky za odpověd dyštak mi jí pošlete na meil jak to dělate vy.mockrat díky přítel včelař

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 24. 1. 2010
Re: Odparovani kyseliny stavelove misto amitrazu (40149)

Zdravim pane Pazderko,

jelikoz mame cast vcelstev v prechodnem obdobi k EKO, tak me zajimaji vsechny alternativni zpusoby lecby. Mel jsem moznost si poslechnout prednasku pana vcelmistra Veverky z Kyvalky. Hovoril, ze zkouseji vsechny alterantivni zpusoby lecby, nejdrive mluvil o tymolu, problem je pry v tom, ze pri velmi silnem aroma tymolu, dochazi u vcel k nejakemu omameni a nasledne se vcely velmi silne vylupuji. Pak hovoril o kyseline stavelove, delali pokus na velkem poctu vcelstev ( pocet uz si presne nepamatuji) vse vypadalo pri leceni velmi slibne, problemy nastaly v jarnim rozvoji, porovnavali bourlivy jarni rozvoj vcel neosetrenych kyselinou stavelovou oproti tem, kde na konci sezony pouzili kys.stavelovou. Z jeho zaveru jsem pochopil, ze pokud nebude nic jineho noveho prevratneho, tak zustane asi jen kyselina mravenci, jako ucinny alterantivni zpusob lecby varroazy.

Mozna se podari najit ten link, jak uspesne pouzivaji kanadsti velkovcelari ( vcelari s poctem vcelstev vice jak 500) kyselinu mravenci. Ta metoda se jmenovala Flash treatment - bleskove osetreni. Hlavni zasada spocivala v presnem namereni teploty v okamziku leceni- meli tabulku a davkovaci pistoli. Kyselina byla presne naredena na nejake procento, v tabulce k dane teplote nasel mnozstvi kys. v ml (jeste tam byla nejaka korelace - k velikosti vcelstva) pote do podmetu na savou podlozku nastrikal to urcene mnozstvi kyseliny. Takto ostril jedno stanoviste ve velmi kratkem case. Provadeli to 2x- 3x za sezonu, posledni leceni provadeli az v rijnu /listopadu, tam uz pouzivali roztok kys. tusim 85 % . Po zpetne kontrole ucinnosti se dostali k celkove ucinnosti pres 90 % - kontrolu ucinnosti pak provedli pomoci klasickych chem. leciv.
Vzpominam si, ze velmi pracne bylo zjistovani presne davky kys.mravenci k danne teplote. Vzdy museli vzorek vcelstev otevirat (Vzorek byl okolo 50 vcelstev), zda-li neni poskozeny plod,nebo zahubena matka. Protoze ucinnost kys.mraveci spocivala na hranici likvidace matky, nebo poskozeni plodu.

Touto cestou bych chtel letos zkouset lecit i ja,jeste nevim,kde sezenu tu davkovaci pistoli, kdyzbude nejhure,budu muset pouzivat nejaky odmerny valec.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40187


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ja (78.141.118.64) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184) (40185)

"Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků."
-----------------------

Toto som nepochopil. Odstránená matka po 6 dňoch vylámané matečníky A pri ďalšej kontrole nové núdzové matečníky? Kde zobrali plod??

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40186


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (213.29.160.115) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183) (40184)

J. Křapka:
Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce.

___________________________________________________________

„Odchované matky (matečníky)“ a „nastartované misky“ je rozdíl. K nastartování misek nejsou potřeba žádná kvanta krmných kašiček.

Ještě by bylo dobré podotknout, že "přelétákem" jsem myslel přeléták na medníkové nástavky, nikoliv na nástavek s mezistěnami. V medníku jsou vesměs starší úlové včely, ty jsou při výchově plodu o něco lepší než létavky. Do medníku by se mohl převěsit jeden nebo dva plásty se zavíčkovaným plodem, aby se zaručila přítomnost i nejmladších mladušek.

Jaký máte na to názor?

___________________________________________________________

J. Křapka:
Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček.
___________________________________________________________

Do toho bych se nepouštěl, protože se obávám, že včely raději zvolí na výchovu nové matky vlastní otevřený plod v plodových plástech a umělými miskami s přelarveným plemenivem pohrdnou. To se mi stalo, když jsem poprvé choval matky. Sérii jsem vložil do včelstva v den odstranění matky (samozřejmě až po vzniku osiřelosti). Při kontrole za šest dní jsem zjistil, že ani jednu misku včelstvo nepřijalo. Vylámal jsem nouzové matečníky a sérii jsem nalarvil znovu. Druhá série na tom nedopadla o moc lépe, tentokrát jen dvě přijaté misky a zase spoustu nouzových matečníků. Včely raději chovaly na vlastních, byť třeba tři dny starých larviček. Jiná situace by určitě nastala při přidání již nastartovaných misek.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40185


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 24. 1. 2010
Re: Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10 (40183)

>Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku? <
-----------------------------------------------------------
Nezkoušel. Nepovažuji to za účelné. Do přeletáku se vrací létavky, tedy včely již za zenitem u kterých se mohou aktivovat a také se částečně aktivují již zaprahlé voskové i mandibulární žlázy. Podle mých zkušeností, stavba nic moc a odchované matky jsou méněcenné - mnohdy vyměněné ještě v témže roce. Vzniklé včelstvo není kvalitní. Proto není předpoklad, že by startér z přeletáku byl kvalitní.

Přeleták je nutno doplnit (cca po sedmi až devíti dnech) o alespoň 2 obsazené plásty mladuškami a líhnoucím se plodem a dodat mladou matku - případně zavíčkovaný matečník.

Teoreticky je však jako startér možno, po odchycení staré matky, použít původní část včelstva, která má dostatek mladých včel kojiček. Protože přišla o létavky, jsou v přeletáku, je nutno dodat roztok cukru 1 : 1, případně pouze vodu pro prvé dny než dozrají nové létavky schopné toto nové včelstvo zabezpečit. Dosud jsem ale neslyšel o nikom, kdo by tento způsob používal. Má někdo jiný názor?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (85.132.159.232) --- 24. 1. 2010
Téma na odlehčení diskuze - 24.1.10

Zkoušel jste někdo startování misek v přelétáku?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40183


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.164.59) --- 24. 1. 2010
NORSKÉ ZIMOVÁNÍ - ROZESLÁNÍ DAT

Vážení přátelé,
Bylo vás mnoho a tak Ti z vás, co reagovali na můj dopis sem na konferenci a poslali mi mail na ten můj, poslal jsem jim nyní na maili, takovou zkrácenou formu a to i vložku z práce mého dědy, o spadech a nors zimování za jeden rok v devadesátých letech podrobně, další roky jsou podobné. Tímto tuto možnost získat tento materiál ukončuji a doufám, že to co jsem vám napsal do mailu a předtím napsal mail o nezveřejnění vezmete navědomí, vyzkoušet to můžete. Budu jenom rád. Když jsou mé včely vedené na nors.způs.včelaření bez varoa, proč by nemohli být i ty vaše, ale výsledky by se měly dostavit až v průběhu příštího roku, poněvadž mezistěny dávám na začátku července. Na dotazy přes mail rád odpovím.S pozdravem Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40182


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 24. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177) (40179)

Radku. Prvotním problémem v tomto směru je česká hamižnost a neakčnost
kvůli závisti z majetku druhých. Hned to vysvětlím podrobněji, jestli
to někdo nechápe. V této republice se jelo v produkcích medu podle
Předboje. Od té doby, co se Předboj rozkradl, tak jsou včelaři velmi
opatrní co se týká medu protože je tu v prodejech medů totální chaos a
neakceschopní v tom, žeby založily vlastní sekci ekologických
aktivistů produkujících ekomed a to se značkou eko nebo bio. Nikdo z
obchodníků ekomed moc nemusí, ale včelař, který by měl kontrolované
"neléčení". Tj např. jako odborný dohled co dělá např s varroalinkou
p. Dvorský a ZO u něj. Také je přímo proti značce vybudována
konkurenční značka Klas a další značka Český med. Takže si myslím že
toto by byla první rozumná věc místo oblého klásku a znaku ČSV na
etiketě pro zprůchodnění používání KM a jiných lehkých chem.

Přiznejme si to že je to stále jen obchodní značka a je to o kšeftu a
že oficiálně přes stávající ekoorganizece je to jako členské akorát
dojení peněz z lidí, ale jestli by včelaři měli vlastní ekoorganizaci,
potom by nemusel být problém např u Tebe začít používat coby
registrovaný ekovčelař, článek 6 nařízení z JM o varoáze z KVSVS.
Takže jsme se dostaly od prvotního problému jak produkovat med k
používání možností, které nám SVS nařizuje.

_gp_


2010/1/23 Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>:
> Pavel Streit napsal:
>>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou
> dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z
> učebnice přírodopisu.
> ...................
>
> Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy
> nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná)
> :)
>
> Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by
> (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
> Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely
> něčemu novému čelit.
>
> No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a
> speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno
> od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních
> výsledků výzkumu.
>
> Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás
> nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo
> rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by
> podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové
> množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by
> postupoval proti nařízením veteriny).
> Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého
> rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení
> veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě
> používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam
> včelám cpu chemii.
>
> Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení,
> zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k
> doporučení. :)))
>
> Přeju příjemný večer.
>
> PS
> Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají
> u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z
> monitorovaných včelstev. :)
>
> Radek Krušina
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40181


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 23. 1. 2010

Pane Streite, já i p. Stoinek nemáme nic proti Vašemu způsobu včelaření. Když Vám vyhovuje a vyhovuje i zdravotnímu stavu včelstev, je to v pořádku.
Budu citovat Vaše slova, i když možná nepřesně:"Po posledním medobraní všechny včely i s matkou vymetám do nástavků jen s panenským dílem." Tedy ne na mezistěny, ale již postavené dílo , nezaplodované tedy panenské. To však by se nemělo nazývat norské zimování. Jde nám tedy o tato dvě poslední slova. A´t se vám včelaření daří a hlavně vynalezněte co nejjednodušší způsob včelaření, za 53 let Vám také už nebude 27.Pitbula v sobě nezapřete.Držím palce a zdraví Tichý

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40180


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175) (40177)

Pavel Streit napsal:
>Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
....................

Jeví se mi to tak, že zatím se včela vyhynout nechystá, přes různé zásahy nás včelařů (jak motto této konferece říká je vůči nim podivuhodě odolná) :)

Možná je to docela naopak, kdybychom včelám do toho nekecali, bylo by (téměř) jisté, že nemají s přežitím problém.
Přírodní výběr by zapůsobil vždy, když by ve svém prostředí včely musely něčemu novému čelit.

No a v poslední době je to vidět třeba na varroa - šlechtíme roztoče a speciálně u nás v ČR je šlechtění včely schopné s roztočem žít považováno od úsměvné nemožnosti snad až po kontrarevoluci s postupy podle oficiálních výsledků výzkumu.

Na tvém příkladě je speciálně docela dobře vidět problém ČR - máme u nás nařízení veteriny jak podávat léčiva proti roztoči. A kdyby se někdo rozhodl postupovat podle tvé metodiky (ale nejen tvé metodiky), nemusel by podle tvých zkušeností léčit vůbec, protože se ve včelách nevyskytne takové množství roztočů, které nějak zásadně ovlivní život včelstva (ale potom by postupoval proti nařízením veteriny).
Takže je to taková schizofrenní situace. Buď budu postupovat podle zdravého rozumu, ale to je v rozporu s nařízením veteriny, nebo podle nařízení veteriny, ale potom když vím že mám ve včelách 0 roztočů na základě používané metodiky chovu, si musím připadat jak s prominutím idiot když tam včelám cpu chemii.

Ono to je jistě ještě košatější problém, ale možná dobrý námět k zamyšlení, zda čas nenazrál k jednáním s veterinou o změně od nařízení léčení varroa k doporučení. :)))

Přeju příjemný večer.

PS
Ještě k diskusi - taky můžu potvrdit, že 3 z 6 monitorovaných včelstev mají u mě původ ve vigorkách a tato 3 včelstva mají celoroční nejnižší spad z monitorovaných včelstev. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40179


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40176)

Ano, správný postřeh, dedukce nebo úvaha. Varroatolerance/senzibilita je komplexní záležitost a je třeba sledovat souvislosti. Jedno pozorování neznamená , že vím, ale že si to příště ověřím. Dost vypovídající v souvislosti s tímto může být průběh denního spadu V.d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40178


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.177.102) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40171) (40173) (40175)

Žádný učenec z nebe nespadl. Učit se, učit se, učit se, včelařství je obor s celoživotním bádáním a sebevzděláním. Ten kdo malý provoz, může být ve finále dál než ten se sopadesáti včelstvy.Myslím si, že nors.způsob včelaření je jedna z cest, jak dosáhnout pokroku vůči nemocem, bakteriím a virům. Je dobře, že postupů je více, záleží na výsledku.Je jedno, zda dojde k úspěchu při nors.způs.nástav.včelaření, nebo v jiném systému.Důležité je to zkoušet a výsledek. Ten výsledek bude totiž ku prospěchu celého oboru včelařství od malých po velké provozy. Jakýmkoliv systémem my musíme zajistit, že se za sto let naši vnuci budou dívat na včelu v přírodě a ne aby se o nich učili jako o vyhynulém druhu z učebnice přírodopisu.
Zdraví Pavel Streit

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40177


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 23. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170)

také mám u včelstev velmi nerovnoměrné napadení roztočem. Nejnapadenější včelstva mají sklony k loupeži. pokud by částvašich včelstev létala loupit zásoby k sousedovi, mohlo by to vysvětlit jejich napadení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40176


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75993 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40176 do č. 40236)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu