75993

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Pavel Streit (78.136.159.36) --- 30. 1. 2010
Re: norské, ne-norské zimování (40385)

Kolego, já budu říkat, že to u mě funguje, nestačí jen poctivě léčit, i obměna díla je důležitá.Ať si každý dělá co chce, minimální roční obměna díla je minimálně z jedné třetiny, já dělám více a na kondici včelstev je to poznat. Vždy se mnou někdo bude souhlasit a jiný zase nikoliv. To už tak je, Navíc do časopisu včelařství jsem napsal jak o přemetání včel na mezistěny, tak o ovoněné panenském díle z medníku. Bohužel neměli pro druhou polovinu článku prostor, takž první polovina je napsaná docela dobře a druhou mi řádně osekali. Zřejmě kvůli prostoru v časopise. Nechme to tedy tak jak to je. Napsal jsem do březnového čísla také pěkný článek, téma předsjezdová diskuse, Zkostnatělost ČSV nečinost ZO atd., a poslal ji ještě pár lidem, stejnou verzi, pan Kolomý se s mým článkem plně ztotožnil a je sám zvědav, jak moc jej redakce srazí, upraví, aby moc nenaštvala UV ČSV. Sám jsem zvědav také,protože pokud i ten upraví, nemá cenu do tohoto časopisu ani psát. To se ovšem ale někdy stává. Tato moje kritika svazu je i odrazem toho, co si o něm myslí mladí včelaři, jsou tam i návrhy řešení, ten článek jsem s nimi konzultoval.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40386


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
norské, ne-norské zimování

Pavel Streit (78.136.167.161) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382)
Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit...


ne vy jsi pořád říkal přemetat, přemetat, přemetat.
a ještě to budete asi říkat na VMS v Brně.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40385


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
virové onemocnění a varoa

Jaroslav P.: Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

J.B.:
Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo virusy roznášené, podporované Varoa.

Budu pokračovat, z odborných včelařských překladů 2009/1

název článku:
Colony Collabs Disorder=CCD Haves, American Bee Journal
cituji: v 84 % vzorku CCD byl přítomen virus IAPV= izraelský virus akutní paralyzy.

název článku:
Dovoz australských včel Harrison, AB Journal
cituji: ve všech vzorcích s CCD byla 100% nosema cerane a 100% kašmirský virus

název článku:
Mizení včel v USA Wolfgang Ritter
cituji :ve včelstvech která zbyla byl téměř vždy diagnostikován DW=deformed wings virus = virus deformovaných křídel.

VČEL. PŘEKLADY 2009/2

název článku:
CCD nemoc mizení včel, Kaplan,American Bee Journal
cituji: IVAP=izraelský virus akutní paralyzy ...je spojen s CCD.... ....dokázali jsme že IVAP je v této zemi USA již nejméně od roku 2002...

Jestliže neudržíme nizké napadení včelstev roztočem VD zvýší se nám napadení některým nebo některými viry a včely se nám budou před zimou vytrácet.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40384


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.167.161) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382)

Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit, a varoa je u vás v defenzivě, kolikrát jsem dostal, mail, Proč léčím nátěrem plodu a fumigací v předjaří, když jsem na podzim fumigoval varidolem a v zimě dal aerosol.Nepochopí, že nátěr plodu a fumigace v předjaří koriguje nedostatky při léčení aeroslem,že oddálí dobu a nástup rozvoje varoa ve včelstvech. U nás v ZO je varoa opět na vzestupu a ti staří páprdové nic nedělají, jen lamentují rukama, řeční...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO, je to jen důsledek poctivé léčby. Sousedé o včely přicházejí hlavně kvůli svému lajdačení. Pokud včelaři uhyne na varoa 1 včelstvo z 20, je to v normě. Pokud mu z dvaceti zůstane jen jedno, je to jeho chyba. Takový člověk pak žádá o dotace na včely za úhyn, obnový provoz a situace se oběvuje. Nic by neměl dostat! Až se naučí pořádně včelařit, může žádat o pomoc. Uvedu př. V před třemi, čtyřmi lety byla epidemie varoa. Můj učitel před čtyřmi lety přišel o dvě včelstva z 70. Kolem něj včelstva padala, jemu se je podařilo udržet, napadená varoa také byla ale vyzimoval je v dobrém stavu. Říkával, taková pandemie je vlastně dobrá věc, pozmáš, kdo je včelař poctivý a kdo bordelář, někdy se musí oddělit zrno od plev. Pokud léčím poctivě, epidemie varoa se bát nemusím, zvládnu ji. Jen je potřeba, aby ty pandemie varoa přišly častěji v kratším úseku, to se na to ti lajdáci vykašlou a pořádní včelaři zůstanou. A má pravdu. Je to tak, kolik včelařů umí poctivě léčit a kolik z nich léčí poctivě? Když budu hodně velký optimista, tak jen polovina.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40383


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav P. (83.208.196.187) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373)

Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40382


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaroslav P. (83.208.196.187) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373)

Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40381


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Felix (83.208.196.187) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379)

Jako stanoviště je bráno to co je hlášeno do Hradíštka. tz. že na jednom pozemku mohou být 2 stanoviště a jen jedno je infikované a pálí se , druhé je v pozorvaní, samožzřejmě po vyšetření je negativní. Je to trochu složitější než vaše teorie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40380


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377)

"Je to tak, že pokud jsou všechna včelstva na jenom pozemku, ikdyž nemusejí být všechna u sebe, je to bráno jako jedno stanoviště"
A co potom kočovníci, každý z jedné strany 10ha lánu řepky. Také jedno stanoviště?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40379


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377)

Podle mě je to se stanovišti tak, jak to hlásíme do Medníku chovatelům - číslo stanoviště, počet včelstev.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40378


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.191.49) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375)

Je to tak, že pokud jsou všechna včelstva na jenom pozemku, ikdyž nemusejí být všechna u sebe, je to bráno jako jedno stanoviště, Pokud od mého posledního úlu na mém pozemku bude mít soused na tom svém třeba jen pět metrů od vás své včely, je to už druhé stanoviště, ikdyby tam bylo jen jedno včelstvo.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40377


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374)

Myslím, že by bylo vhodné uvádět kraj, protoře krajská veterina má určitou volnost v rozhodnutí, takže se to může kraj od kraje v podrobnostech lišit.
Jinak, okrajově jsem to věděl i dříve, ale když nález kliniky znamená zničení celého stanoviště, zatímco nález jen spor v měli nejspíš ne, je to další důvod k negativnímu výběru a k obecně důsledné likvidaci slabochů. Jednak pokud jsou v měli spory, mor propukne nejspíš přes tyto slabochy, jednak na jaře není neobvyklé, že v slaboších se nachází nějaký odumřelý plod. Potom stačí v zimním vzorku najít spory, na jaře bude prohlídka, najde se uhynulý plod a pokud bude v tom plodu nalezena nějaká koncentrace spor moru, bude to spíš prohlášeno za kliniku, i když ten plod by uhynul na něco jiného. Potom by došlo k zbytečnému zničení včelstev.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40376


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374)

část včelstev, které máte na jednom místě by se možná dala zachránit pomocí výkladu pojmu stanoviště (a si také jeho správného použití v pravidelných hlášeních a výkazech). Je někde přesně definováno, co je to stanoviště? Je to nějaká skupina úlů?
Když bude mít soused svoje včely 5 metrů od vašich, je to už jiné stanoviště? Když budete mít včely na různých částech pozemku, je to jedno, nebo více stanovišť?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40375


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370)

>Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.<
------------------------------------------------------------
Mám obavu, že si to vykládáte dobře. Povinnost spálení veškerých včelstev v ohnisku nákazy, kde byl zjištěn klinický nález, je ve Vyhlášce č. 12/2010 Sb., o opatře..., stanoven "obligatorně". To znamená, že veterina nemá ani jinou možnost. V opačném případě by sama porušila příslušná ustanovení citované Vyhlášky. Řečeno Česky: klinický nález se spálí s celým stanovištěm a přez to nejede vlak.
Navíc Vyhláška řeší co se musí provést u ostatních včlařů, kteří mají svá včelstva v ochranném 5 km pásmu. Ale to již není žádná novinka.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40374


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Zdráhala (62.168.44.150) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366)

V roce 2009 byla praxe následující. Na základě vyšetření zimní měli v roce 2009 byly u našeho jednoho kočovníka zjištěny spory moru plodu v měli. Na základě tohoto vyšetření se prováděla u včelaře prohlídka včelstev. Při prohlídce však nebyla zjištěna žádná klinika. Při prohlídce se současně odebíraly vzorky zásob od každého včelstva. Jelikož v některých vzorcích byly zjištěny spory moru, bylo stanoviště zlikvidováno na základě tohoto vyšetření a tedy bez nálezu kliniky. Takovýto postup v loňském roce na jaře veterinární správa uplatňovala. O správnosti tohoto postupu veterinární správy se v loňském roce hodně diskutovalo a nakonec došlo k přehodnocení postupu. Takže když se po vyhlášení ochranného pásma provedlo vyšetření letní měli odebrané v červenci, bylo zjištěno cca 17 vzorků se sporami moru. Prohlídkou těchto stanovišť byla nalezena klinika pouze na dvou stanovištích. Při prohlídkách se již vzorky zásob neodebíraly. Z těchto stanovišť však již byla likvidována pouze stanoviště s nalezenou klinikou a ostatní se nechala být. Nyní vyšetření zimní měli ukáže, jak se bude nákazová situace u ponechaných stanovišť vyvíjet, jestli bylo správné stanoviště ponechat nebo se měla zlikvidovat také. Hodně bude záležet na tom, jaké si z toho včelaři vzali ponaučení a zda provedli příslušná opatření k tomu, aby snížili infekční tlak spor moru, především obměnou díla.
Zdravím P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40373


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.191.49) --- 29. 1. 2010
Re: boj proti moru (40368)

Zdravím p.Movák, zajímalo by mě proč se nechávají hladovět dva dny? Když je vkládali do bedny, pokouřili je trochu, či nikoliv, pokud ano, tak když včela po zakouření v panice nasaje zásoby, na jak dlouho jí to vydrží?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40372


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370)

Diskuze kolem pálení či nepálení proběhla ve velkém rozsahu buď v Fascinovaném včelaři nebo na stránkách u pánů LBV teď už nevím přesně a už jsou případy, kdy se nepálí. Jsou tam i postupy, jak postupovat atd. Protože mě se to netýká,tak to jen tak držím v hlavě, protože co kdyby, připravení to mají jednodušší. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40371


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369)

Už jsem do vyhlášky nahlížel.
Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.

Z toho by plynulo, že se nepálí včelstva tam, kde není klinika, ale bohužel se ani nenechává na veterině, aby posoudila možnost nepálit v ohnisku včelsva, u kterých klinicky nemoc nepropukla.

Nebo si to vykládám špatně?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40370


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 1. 2010
Mor plodu

Dne 21. ledna 2010 vyšla ve Sbírce zákonů v částce 4 vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů.
Novela významným způsobem mění prevenci, ochranná a zdolávací opatření v případě výskytu hniloby a moru včelího plodu.
Uvedenou problematiku najdete v §§ 138 – 142 vyhlášky.
Vyhláška č. 12/2010 Sb. nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, tj. 1. března 2010.
Podrobně se k tematice vrátíme na stránkách časopisu Včelařství, nebo zde na webu.
Vyhlášku č. 12/2010 Sb. najdete: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb10012&cd=76&typ=r
Tuto informaci naleznete na stránkách ČSV ze dne 28.01.2010
Zdravím JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40369


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Novák (85.70.177.140) --- 29. 1. 2010
boj proti moru

podle německého vzoru smeteme včely do bedny a nechánme dva dny hladovět, aby vyprášili spory a potom nasypeme na mezistěny do čistého úlu. Starý úl spálíme i s dílem, protože staré včely jsou zdravé. Toto opatření se provádí pouze u těch včel, kde je klinické stádium velmi malé.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40368


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 29. 1. 2010
mor plodu

v červenci roku 2008 si ode mne bral 26 nástavků včel do nových úlů a to proto že mu v roce 2007 zlikvidovali všechny včely.
Doufám že mu v roce 2009 nezlikvidovaly ty moje.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40367


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365)

> Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze,
> když je klinika. Alespoň v to doufám
>
> Doufáte mylně pane Stonjek.
>
> Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na
> základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl
> prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
> Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně
> pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
> J.B.


Je to overena informace? Zil jsem v domeni ze k tomu nakonec po velkem boji a usili p. Sedlacka nedoslo, alespon v lete tomu tak bylo, jestli me pamet nesali.

diky

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40366


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 29. 1. 2010
Mor plodu

Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám

Doufáte mylně pane Stonjek.

Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40365


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 29. 1. 2010
norské, ne-norské zimování

Stonjek :No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá,

Ano žádnou vypovídající hodnotu to nemá a protože já sám jsem také demagog tak mě cizí demagogie silně pobuřuje.

Co vypovídá o autorovi je názor že demokracie je to že si mohu psát y nebo i jaké chci. (nejvíce demokratičtí jsou tak ti co neumí pravopis, ale to tady již bylo i za komunistů,
na této konferenci se píše "pravopisně vzorně" s porovnáním jiných diskuzních fór hlavně mladších diskutujících.
Pravděpodobně je to tím že včelaři jsou většinou starší generace a těm pravopYs dělá problémI jen kdIŠ ty chybI musí číst.

Nejdříve to bylo norské zimování kdy již při přemetání na mezistěny se zbaví autor části roztočů které při ometání spadnou na dno (asi se praští do hlavy a ...,) potom to nebyly mezistěny ale panenské plásty, .atd.atd. ke konci se léčí 11 včelstev a 2 se léčí-neléčí.


CO URČITĚ DĚLAT NEBUDU, NEBUDU ODEBÍRAT VČELÁM VŠECHEN PLOD plod po medobraní

cituji P. Streita: ...( v půli července) .... Navíc odstranuji plod, v němž se nalézají roztoči VD a spory jiných nemocí. konec citace z čl.

V půli července mám tak v 5 až 6 ti nástavcích 20 až 24 ramků 42x17 plodu z toho až 6 rámků trubčího plodu který nevyřezávám.
U 30 včelstev je to asi celkem 600 rámků.
Co bych s tím dělal jestliže bych plod soustředil do jedné poloviny včelstev asi bych jednu polovinu ozdravil (ale nezbavil zcela roztoče)a u druhé poloviny bych počty VD zvýšil.(nebo bych musel dát 500kg plodu slepicím které nemám.)

Nákazu VD zvládám ( při 15 až 30 včelstvech)s předepsanými lécivy.
průměrný spad po první fumigaci 2009 byl 16 roztočů
průměrný spad po první fumigaci 2008 byl 3 roztoče
před 2008 byly spady vyšší.
za 25 let co je VD zde jsem přišel o 2 včelstva (jedno se zhroutilo asi před deseti lety a jedno se vytratilo před 4mi lety.)

Před 4mi lety byly ztráty vytracením v některých oblastech vysoké, mám přítele z Benešovska který z 90 ti včelstev ztratil 80 včelstev, VYTRATILY SE MU. Měli na schůzi Ing Veselého a nedohodli se. Ing Veselý tvrdil že za to můžou včelaři, včelaři říkali že udělali léčení podle veterináře (neměli ten rok gabon.)

TO JE JEDNA OTÁZKA NEDOSTATEČNÉ LÉČENÍ A

Závažnější otázka je zda předepsané léčení je v každém případě nutné.
PŘÍKLAD:
V roce 2008 jsem vložil do poloviny gabon a byl nulový spad, ptal jsem se na ústředí jestli je nutné léčit, odpověd zněla ano je to veterinární příkaz. Druhé polovině jsem gabon nedal a výsledek po první fumigaci byl 3 roztoči na prům. včelstvo.

V moderním včelaři a na foru optimal klubu se objevují příspěvky na téma varroatolerance a varroa fligting.
Snahou je selekcí, inseminací dosáhnout vlastností včelstva aby se přirozeně bránilo a snižovalo negativní vlivy varoa.
Jsem však se svými 20-30ti včelstvy schopen selekcí a nákupem inseminovaných matek dosáhnout jen jistého medného výnosu a nižší bodavosti myslím že na další cíle nemám ani sil ani vědomosti.
Pozitivní vidím že zde okolo norského zimování se napsalo tolik názorů a že je autor pro včely tak nadšen i jeho článek ve včelařství vyzařuje nadšením.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40364


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40360)

Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40363


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40358)

Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40362


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40360)

No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40361


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357)

Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40360


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: pl?stov? pyl (40325) (40328) (40338)

Nejjednodussi mi zatim prislo v pripade starsich plastu je rozemlit v mixeru, pak je to pozivatelnejsi. smichavam si to s trochou medu... No a pak cestou do prace plivu vosk a kosilky :-))

Pukud je pergla v panenskem dile tak je to nejlepsi, bunky se oskrabou a zbytek uz je temer jen pyl.

T.H.

> možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40359


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357)

No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40358


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356)

Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40357


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352)

No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40356


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vorja (78.41.14.65) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351)

Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40355


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Vèelaøskà noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286) (40287) (40347)

Přiznejte si to Petře, že označení BIO a EKO je obchodní značka nebo i
taktika prodeje potravin! Jde o značku EU, jde o prodejnost a ještě
vyšší roztříštěnost nabídky, aby měl zákazník výběr a byl dostatečně
zmatený při koupi. Když se má rozhodnout mezi Českým medem, Klasem a
BIO nebo EKO, co myslíte, že si vybere, když cenová relace bude
stejná?? Očem se žvaní v celé EU?

Bio koutků přibývá, ceny se tam snižují a tak začíná hlavně tlak na
dodavetele, potažmo na výrobce a producenty. Je to hnusný kšeft
obchodních řetězců a EU s lidskými zdroji, ale dívám se jak v té Unii
přežít a využít legálně jisté výhody coby včelař s léčbou proti VD.
Představte si, že se v průběhu doby vyrovnají ceny konvenčních
potravin a jiných typu eko, nyní zatím dražsích potravin. Zvítězí
nálepka taková, která nebude říkat nic nebo která bude Český med či
Klasa nebo zvítězí Bio Eko. Pochybuji že většina obyvatel v EU ani
neví, že nějaký med s kláskem nebo znakem ČSV je. Bio zná celá Unie.
Takže taková je realita s hodnotou obchodních značek přidaných hodnot
u medů.

_gp_

2010/1/29 Petr <e-mail/=/nezadan>:
> Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s
> cukrem)"normální"  med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono
> označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak
> chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole
> řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde
> a bude po problému p.magistra.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40354


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352)

No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP.
> Datum: 29.1.2010 09:21:47
> ----------------------------------------
> Zdravim pane Stonjek,
>
> nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto
> bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
>
> Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to
> delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno
> klidne i nespadnou....
>
> T.H.
>
>
> . Co se moru týče, kolik základních organizací
> > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40353


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351)

Zdravim pane Stonjek,

nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.

Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....

T.H.


. Co se moru týče, kolik základních organizací
> si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme
> necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší
> bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině
> zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte
> nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě
> daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40352


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350)

No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40351


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345)

Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40350


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: ometa? v?el (40346)

SEZNAM najdu co neznám ti nic neříká

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: josef pavl?k <fa.pavlik.net/=/tiscali.cz>
> Předmět: ometa? v?el
> Datum: 28.1.2010 22:42:21
> ----------------------------------------
> Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát
> děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40349


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 29. 1. 2010
Re: Vèelaøskà noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (39786) (39794) (39799) (39818)

Zdravím přítele Vojtěcha.Zaujala mě konstrukce vašeho úlu na obrázku.Je ze skla?Můžete prosím popsat blíže jeho konstrukci?S pozdravem Petr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40348


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (213.192.34.194) --- 29. 1. 2010
Re: Vèelaøskà noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286) (40287)

Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s cukrem)"normální" med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde a bude po problému p.magistra.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40347


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

josef pavlík (85.71.174.199) --- 28. 1. 2010
ometač včel

Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40346


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.61) --- 28. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344)

Zdravím vás,
také sy myslím, že pálit celá stanoviště, jen kvůli jednomu nakaženému včelstvu je příliš tvrdé. Právě ty nenakažené v sobě skrývají ten genetický potenciál na boj s touto nemocí. Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40345


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 28. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316)

Josef Menšík napsal:
V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se zárodky moru nenašly.

Je to trochu dlhšie, ale prečítajte si to.

Otázke páliť-nepáliť včelstvá v klinickom stave MVP, neustále rezonuje medzi včelármi, čoho sme svedkom aj na tomto webe. Aj u nás je mor včelieho plodu aktívny, možno však v menšej miere ako u vás. Najväčším nebezpečím pre pre včelstvá, sú ohniská MVP, ktoré sa ťažko vyhľadávajú,lebo často včelári vedome a možno zámerne zatajujú mor plodu, nenahlasujú na regionálne veterinárne správy, často sa vlastne kompetentní nedozvedia, že nejaké ohnisko MVP niekde bolo a možno ani sám majiteľ, pretože chorobu nevie posúdiť. Po nejakom čase včelár znovu osádza nové včelstvá do neošetrených úľov a často aj na zbytky plástov, ktoré ostali zachovalé. Výsledkom je po niekoľkých rokoch znovuobnovenie predchádzajúceho stavu a kruh je uzavrený, v tom sú si včelári všade podobní. V takýchto prípadoch je pre ostatných včelárov dobrodením, keď sa celé ohnisko so všetkým spáli, oheň je obnovujúcim činiteľom v prírode a vlastne by sme mali byť radi a neukazovať prstom na pálenie celej včelnici.

Aj v mojom rajóne som sa osobne stretol s prípadom výskytu roja na včelnici hneď po dvoch rokoch od začatia chovu včiel (úle používané, plásty nové) sa vyskytol moru plodu. Bol som ním pozvaný na konzultácie s otázkou "čo má robiť"?
Vsadil som na experimentovanie (nenahlásenie na RVS), použil som odstránenie plástov (spálenie) na ktorých bol evidentne MVP napadnuté imága včelieho plodu (na pláste od 5 do 20 lariev) včely a plásty v úľoch ošetrené postrekom prípravkom Virkon S. Je to síce prípravok na ošetrenie proti likvidácii vírusov, ale majiteľ bol spokojný, že sme to nejako "ošetrili". V budúcom roku sa medzi 8.mi vyskytli znovu dve včelstvá, v ktorých sa znovu mor objavil, nasledovalo to isté ošetrenia odobratie chorého včelieho plodu. Bolo to v roku 2001-2, majiteľ aj dnes mi potvrdil, že odvtedy sa medzi jeho včelstvami MVP klinicky neprejavil.

Podľa mňa jednou zo zásad pri výskyte MVP na včelnici musí majiteľ rýchle konať a nečakať kým sa veterinárny Moloch rozhýbe. Takto bojujú proti moru aj na Novom Zélande, za zdravotný stav je zodpovedný samotný majiteľ). Na včelniciach sa nikdy nevyskytne MVP hromadne, ale najskôr jeden, potom druhý prípad atď. až je celá včelnica zaplavená morom, preto včelár sám bez vyzvania (mor sa nedá zameniť) to prvé včelstvo uzatvoriť a vysíriť, nedovoliť včelám aby tieto zásoby odnosili do úľov!. Plásty vyvariť (sladkú vodu podkvasiť na destilát Medovec, alebo vyliať do vykopanej jamy) rámiky spáliť, úľ ak sa to ešte vyplatí ošetriť otvoreným ohňom (ak nie spáliť v peci)a v budúcom roku znovu osadiť rojom čo odložencom.
Stratíte jedno včelstvo a možno zachránite ostatných 99. Toto nie jediným prípadom na potvrdenie toho, že to opláca, možno je to aj jednoduchšie ako presýpanie včiel a ich hladovanie v rojniciach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40344


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40300) (40307) (40314) (40319)

>"Včely loupí v době kdy nejsou snůšky a pak musí být i na česnech loupících včel velmi rušno a ne aby byli v klidu"<
------------------------------------------------------------A nebo je na česnech pouze o málo zvýšený ruch, který může včelař považovat za objevenou pozdní snůšku. Druhý den je na česnech podezřele prázdno. Kroutí hlavou a tiše brblá pod fousy "hmmm, že by tichá loupež, to jsem ještě neviděl". Otevření úlu mu podezření potvrdí. Inu příroda umí překvapit.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40343


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 28. 1. 2010
Re: Vcelareni v 3/4 Langstroth (39036) (39062) (39067) (39068) (40323)

Ahoj Stando, ano, jistě je to o pastvě.
Avšak mě osobně se nějaké větší vysazování asi vyhne, protože pozemky okolo mých včel mi neříkají pane, ale minimálně na vrby se chystám.
Pokud ty máš možnost vysazovat - jistě to nebude od věci.
Já se však výsledkem snůšky budu muset nechat překvapit.
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Standa napsal:
Libore!
Jsem sice jen začátečník,ale stále ve mě sílí přesvědčení,že
chci-li med,musí ty moje"holky" mít z čeho nosit.To znamená,podle
mě,že musím permanentně vysazovat
"Arboretum".Jak trefně poznamenal nedávno Gustimilian.Vždyť nemusím
sázet celé polesí.Stačí jen zajistit,aby měli pastvu
od III. do slunovratu.Chci-li jen med a pak je nakrmit cukrem.Chci-li
pro ně pastvu i na dobu kladení zimní generace,tak mám taky širokou
paletu použitelných rostlin.
Snad jsem na základě sledování konference a prostudování příslušných
publikací nedospěl k bludu.Co mislíte?
Standa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40342


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40332)

S tím plně souhlasím.
Přidal bych ještě radikální změnu zemědělství - pěstování obrovských monokultur ošetřovaných stále novými a novými pesticidy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40341


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40318) (40331)

"Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude. "

Spory moru skutečně vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, ale různými cestami se dostávají do zdravých. Diagnostická metoda používaná v Dole má určitý práh citlivosti a minimální koncentrace spor nedokáže odhalit - zjednodušeně řečeno, když budou v úle 2 spory, nikdo to nezjistí a včelstvo neonemocní. Proto připouštím, že spory moru mohou být v mnoha včelstvech, aniž by cokoli způsobily nebo byly odhaleny. Máte ale pravdu, že to zdaleka nebude všude. Zdrojem spor však nemusí být jen nemocné včelstvo, stačí volně přístupný med nebo obal od medu od nemocného včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40340


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.135.61) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40320) (40333)

Má, člověka. Pokud budou včelaři provádět plošně poctivě všechna léčení, budou chovat silná včelstva a budou obměňovat minimálně jednu třetinu díla za rok, dostaneme pod kontrolu mor i jiné nemoci. Pokud jsou včelstva v dobré kondici a sterilním prostředí, mohou lépe čelit varoa.Mám písemě dáno od p.Gruny, že zkoušel na varoatoleranci kmeny vigor,singer havlímky.Velmi špatně dopadly havlínky, nejvyšší práh varoatolerance měly vigory, proto je rozchovává.Já mám vigor také a mohu to potvrdit,mám ještě tři včelstva singer a ty mají varoatoleranci daleko nižší.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40339


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (88.101.19.249) --- 28. 1. 2010
Re: plástový pyl (40325) (40328)

možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40338


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 28. 1. 2010
Vyhláška č. 12/2010 Sb.

Kdo z vás najde ony významné změny v této vyhlášce? (viz článek na www.vcelarstvi.cz). Já jsem to pročítal, ale nic zásadně nového jsem nějak nepostřehl, připadá mi to jako dosavadní praxe (možná je to ale mojí nepozorností...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40337


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (90.178.250.48) --- 28. 1. 2010
ahoj

nevím nic

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40336


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

asgfa (90.178.250.48) --- 28. 1. 2010
eeeee

eeeeeeeeeeee

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40335


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

asgfa (90.178.250.48) --- 28. 1. 2010
af

afa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40334


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40320)

U moru snad Ale varoáza není domácího původu a nemá přirozeného nepřítele Proto to není tak jednoduché navíc jí lépe vyhovuje naše včela


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 15:14:04
> ----------------------------------------
> Souhlasím s tím do puntíku.Ale co s mým sousedem, tady je zakopaný pes, ZO
> to neumí nebo nechce řešit a KVS se k tomu doteď postavila jak postavila.
> Přitom jsme 1 km od VUVC Kývalka.V únorovém čísle včelařství je článek"boj
> s morem včelího plodu",odstavec "Fungující základna"Když to skrátím. Je to
> ZO Tovačov v okrese Prostějov, je to okres s výskytem moru.Vpřilehlých ZO
> se oběvuje mor a ochranná pásma zasáhnou i část tovačovské ZO, dál se však
> nešíří.Předseda sám provádí u všech včelařů léčení aerosolem a má všechny
> včelaře pod kontrolou.Lajdácké včelaře tam nestrpí.
> Proč to tedy někde funguje a jinde ne, odpovím je to v lidech něco navíc
> pro ten svůj obor a včely udělat.Proto je ve včelařství takový binec a jak
> to řekl p.Pazderka myslím si také že valná skupina včelařů neumí ani léčit
> a většina pokud léčí tak nepoctivě a proto se tu ty nemoci pořád opakují.
> Jak jsem napsal do včelařství: Kdyby všichni včelaři dělali a léčili jak
> mají, nemoci a jejich šíření bychom rychle dostali pod kontrolu
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40333


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316)

No vidíš já jsem z prostějovska kde se mor točí stále dokola Jsem již 8 let v ochranném pásmu. Přitom se veselo pálí. Dělají se plošná vyšetření na mor a začalo se i spálením stanovišť kde mor ještě klinicky nepropukl. Jsou v okrese jen 3 vesnice bez pásma. Přitom mor tu je stále.
Já to zase vidím jinak Za posledních 100 let se včelařství velmi změnilo Úplně zmizelo klasické selské včelaření kde co úl to originál každý měl jinou rámkovou míru a hlavně bylo jich pár na stanovišti My jsme chov zracionalizovali jednotnou míru na stanovišti s několika násobně větším počtem úlů stejné konstrukce Nedokážeme pak díly a rámky umístit na stejné místo a několikrát do roka to precisně promícháme. To nám to pak mor bují!
Ale to ještě není všechno: svojí honbou za vyššími výnosy včelstva šlechtíme , léčíme a pálíme Těmito postupy se včelstva stávají méně odolná a my pak ještě , Bůh nás potrestej, spálíme na stanovišti ty dokázali odolávat tlaku infekce co nejdéle. Zrovna tak jakékoli zachraňování spojování slabochů a nevhodně se na zimu usazených včelstev je ta největší blbina. Když za přirozenou ztrátu se považuje 10% stavu tak raději to procento ještě zvyšme brakováním nevyhovujících.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:50:50
> ----------------------------------------
> Josef Menšík napsal:
> V prvé řadě si musíš uvědomit, že neexistuje jediné včelstvo kde by se
> zárodky moru nenašly.
> ...............................
>
> To je zřejmě nesmysl, i když jsou včelaři, kteří tomu věří.
> V každém případě nedávno ve včelařství vyšel článek Víta Marady o moru na
> Hodonínsku.
> Když si to krátce připomeneme:
> - na Hodonínsku byla na několika místech objevena klinicky nemocná včelstva
> a spálena
> - plošným vyšetřením měli byla podle množství spor původce moru vytipována
> ohniska a dohledána a spálena další klinicky nemocná včelstva.
> - Po vyhledání a spálení všech nemocných včelstev, původce moru na
> Hodonínsku velmi rychle mizel a v loňském roce podle článku, pokud si dobře
> pamatuji, už se PŮVODCE - SPORY MORU - VE VČESTVECH NENAŠEL.
>
> Z toho podle mě vyplývá následující:
> - původce moru ve měli neznamená mor, ale přítomnost morem nemocných
> včelstev v okolí
> - po dohledání a zlikvidování klinicky nemocných včelstev se koncentrace
> spor a tím i infekční tlak snižuje.
> - Pokud už neonemocní další včelsva, původce rychle mizí až není součsnými
> metodami detekovatelný.
> - Spory však mohou přežívat na starých úlech a vybavení z nemocných
> včelstev, takže existuje možnost znovuvypuknutí nákazy při jejich použití.
> - V oblastech, kde v posledním století mor nebyl, zřejmě žádné spory moru
> ve včelstvech nejsou.
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40332


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40318)

Pavel IN napsal:
>1/ Pár zárodků moru nezjistitelných laboratorním vyšetřením se asi opravdu najde (teda vlastně nenajde, protože to běžným vyšetřovacím postupem nejde) v každém včelstvu.
...............

Pokud se nenajde, potom tam spíš nejsou než jsou.
Podle přednášky Ing. Titěry, pokud si dobře pamatuji, víc jak 95% našeho území je bez moru, a na převážné části našeho území po dobu, kdy si to někdo pomatuje, mor nebyl.
Protože spory moru vznikají jen v klinicky nemocných včelstvech, a tam kde klinicky nemocná včelstva nejsou rychle mizí, je podle mě pouze otázka víry proti rozumu věřit, že spory jsou všude.

Je to sice pouze akademická debata, protože spory v nezjistitelném množství nemohou vyvolat onemocnění, ale bohužel se tímto nepotvrzeným argumentem operuje proti radikálnímu likvidování klinicky nemocných včeltev.

Neutratit klinicky nemocné včelstvo je podle mě nesmysl, protože působíme proti přírodnímu výběru. Smetením takov0ho včelstva na mezistěny zachraňujeme něco, co by příroda sama vyřadila. (něco jiného je dělat to preventivně)

Otázkou je, zda by nebylo moudřejší pálit pouze klinicky nemocná včelstva a ta včestva na stanovišti, která neonemocněla, nepálit - je možné že mají cenné obranné mechanismy.
Ale taky je možné, že se tím nemoc u většiny jen oddaluje.

Kdo neohlásí mor veterině a pouze přemete, je podle mě nezodpovědný a zadělává na problém v celé oblasti.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40331


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: oprava a omluva (40324)

To je jedno,já také občas píšu hbitý po B s tvrdým Y a taky žiju. Nebo jsem tam ve škole napsal oboje aby si češtinářka mohla vybrat. Když se mě ptala, proč to u tohoto slova dělám, tak jsem ji řekl, že je demokracie, konkurence, má na výběr, za socialismu bych ji napsal jedno a hotovo. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40330


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40300) (40307) (40308) (40309) (40311) (40315) (40326)

p.Josef.To se mýlíte, pokud si přečtete všechny moje příspěvky, co jsem tu napsal, zjistíte, že píši pořád stejně, akorát jsme jich o této metodě napsali všichni tolik, že už pomalu nevíme, co kdo napsal.že nám z té vzrušené diskuse málem vyhořeli počítače.Já si hlavně pamatuju že jsem se ošklivě kvůli tomu chytl s p.Pazderkou a Turčánim. Pak se přešlo na Odlehčenou diskusi, protože buď by nám vyhořeli naše počítače, nebo naše hlavy, ani jedno za to nestojí.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40329


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ferda (217.197.33.122) --- 28. 1. 2010
Re: plástový pyl (40325)

Slyšel jsem něco o mletí plástu na mlýnku, ale neznám způsob oddělení pylu od vosku a košilek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40328


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.141.220) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40300) (40307) (40308) (40309) (40311) (40321)

Buď mu včely uhynou, nebo tam přijede,uvidí že dvaúly prázdné, obere ty své žebráky a dva rámky hodí do prázdných a více je mu to jedno.Nebo má prázný úl a do něj se mu nastěhuje ten zalítlý. Již mnoho let tam má třináct včelstev, Před třemi lety mu 11 padlo, něco mu zpět od někud dolítlo, něco rozmnožil.Začarovaný kruh, takže to je do chocholouškova.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40327


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40300) (40307) (40308) (40309) (40311) (40315)

Mám dojem , že jeho příspěvky jsou plné rozporů

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Norsk? zimov?n?.
> Datum: 28.1.2010 14:31:58
> ----------------------------------------
> Pavel Streit napsal:
> >Proto léčím, léčím a léčím, a vše mám na panens.díle
> ..........................
>
> Poslyš, zkus mi toto vysvětlit:
> Na začátku jsi psal, že jsi nějaká pokusná včelstva celý rok neléčil a u
> vigorek jsi měl 0 roztočů, u singrovek 200. Že bys tedy vůbec při metodice
> noského zimování léčit nemusel.
>
> To je dost v rozporu s tím co jsi nasal v předešlém příspěvku: léčím léčim
> léčím - kvůli sousedovi.
>
> Jak to tedy je?
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40326


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75993 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40326 do č. 40386)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu