78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: Norské zimování. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392)
> Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. P.S.
Keď som si to prečítal, skoro mi vypadli, ktoré mi ešte ostali na hlave. No myslel som, že ide o omyl a nechal so to tak. Podľa mňa je aj pomer 3:2 nevhodný roztok pre ukladanie do plástov, pretože nedochádza k dokonalej inverzii repného cukru na cukry jednoduché a preto môže v plástoch kryštalizovať.
Ja som už dávnejšie zvolil pomer cukru a vody pri dopĺňaní zásob 1:1, pretože sa hustota roztoku približuje k nektáru, ktorý včely prinášajú do úľa. Tak prečo včely znásilňovať?
Ja viem, prečo to včelári robia, nemajú čas na viac návštev na včelnici a potom by najradšej roztok podali naraz.?!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40408
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 30. 1. 2010
Na odlehčenou
Zdravím přátelé, pro lepší náladu posílám odkaz na dvě krátká videa z mého dnešního výšlapu za včelami. Bylo skoro slunečno, hezky, foukalo jen trochu, čtvrt cesty bylo nevyšlapáno a sněhu byla fůra, skoro ke kolenům. Spodní nástavek byl i s česnem úplně pod sněhem, na úlech fešné sněhové čepice. Jedním poklepem na úl jsem si poslechnul včely, odházel zezadu sníh, a jal jsem se odebírat měl.....ale ouha, podložky jsou zespodu potvory ve drážkách přimrzlé ke dnu a uvolnit se mi podařilo jen jednu. Inu, buď zítra nebo v týdnu budu muset ještě jednou a něco vymyslet. Ať se daří, Libor.
http://www.youtube.com/watch?v=RiKZ6Txc2Mw
http://www.youtube.com/watch?v=dS1sTQsYImA
Doporučuji zmáčknout tlačítko HD, aby vídeo bylo přehráváno v plné kvalitě.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40407
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388) (40396)
Ale přeci po úřednicku musíte úřednicky. Jestli se hlásí stanoviště povinně jednou za rok, neznamená, že když se najde jedna klinika, nemůže vzniknout nové stanoviště hlášené v Medníku ze včelstev bez kliniky zřeba během roku. Tz. Že se stanoviště s 20 včelstvy bez kliniky a jedno s klinikou byrokraticky přerodí na dvě, jedno původní s klinikou a vedle něho vznikne nové s 19 s novým číslem bez kliniky. Takže se spálí 1 stanoviště a máme ušetřený státní rozpočet. To by byla obnova přímo po šokialistickém šoku.
;-)
_gp_
2010/1/30 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > "To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo > na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, > ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených > včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s > příškvary. " > Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování. > Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů > vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i > to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak > blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor > klinika i u druhého. > Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s > jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by > to asi bylo v takovém případě? >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40406
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392) (40399)
Takže, litrová sklenice s obsahe 3 kg cukru dopněná vodou Je cca 5 kg roztoku. To je poměr 3 : 2 a ne 3 : 1 To klame! Jinak já to míchám ze studenou vodou a jde to. Krmení 3 : 1 nutí včely donášet další vodu na štěpení. Jinak se také ke krmení používá Mač v tom poměru. Dokonce jsou i krmítka na suchý cukr Já jedno zkoušel a už jsem ho vyhodil. Cukr byl všady okolo Na kalové čerpadlo bych nespoléhal, ale existují čerpadla na cukerné roztoky. Také by ovšem šlo místo výpusti na sudu na té kalovce mít hadici . Při míchání se ponoří do sudu a při krmení do úluc Co pak již může být racionálnějšího!
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Norsk? zimov?n?. > Datum: 30.1.2010 16:09:45 > ---------------------------------------- > Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila > cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice > nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně > čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat > najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru > a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude > výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z > efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách > jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40405
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: RE: rada,přelarvování, chov (40206) (40229) (40246) (40251)
Ještě jednu poznámku k převaze kvalitních trubců. Mám jen ty nejlepší zkušenosti s časným chovem, kdy slabá včelstva ještě trubce málem ani nechovají. Velmi zkušený chovatel pan Klukas larví standardně po polovině dubna!!! Pokud jde o materiál, buď jsem si chovatelům matek řekl o otevřené matečníky, nebo jen o rámek s vajíčky, takže ani selekce není u malých včelařů problém, stačí chtít. Takže se do chovu pusťte všichni, je to jedna se základních podmínek včelaření. Radek
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: RE: rada,přelarvování, chov > Datum: 26.1.2010 07:11:23 > ---------------------------------------- > > Zdravím do Pardubic,nemůžu úplně souhlasit. Jak to podle Vás funguje při > > klasickém vyklepávání larviček do plechu na pečení s trochou vody a > > přelarvováním pomocí hadičky se silonovou dámskou punčochou na konci? Nikdy > jsem > > na strany moc nedbal a přijetí larviček bylo vždy adekvátní přípravě včelstava > a > > ne strany larvičky. > > S pozdravm Radek Hubač > > > Diky za upresneni, mam stejnou zkusenost ale moc malou na to abych to mohl > dovolit komentovat. Nikdy jsem polohu moc neresil a jistojiste se nektera > larvicka otocila. > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40404
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Hubač (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Re: virov? onemocn?n? a varoa (40384) (40390)
Antone, když se podíváš na vyhlášku ke zdolávání Varoázy na web státní veterinární zprávy, který je podepsaný ředitelem Malenou, tak se tam píše , že právě při hromadných úhynech v roce 2007 byly izolovány z mrtvolek snad všechny známé druhy virů... což ale podle mého názoru neznamená, že úhyy způsobily viry. Rada ze včelařů zaznamenala tehdy extrémně rychlý a časný nárůst množství roztočů a mnoho dalších tomu nevěnovalo pozornost a kde nebyl gabon, tak to bylo jasné, ve Středních Čechách byly organizace, kde padly všechna včelstva. Radek > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: virov? onemocn?n? a varoa > Datum: 30.1.2010 13:30:42 > ---------------------------------------- > J.B.: > Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo > virusy roznášené, podporované Varoa. > > Pán kolega, tvrdiť, že príčinou úhynu včelstiev vr. 2007, môže vírus? > (ktorý?), bolo treba odobrať vzorku včiel zo včelstiev, ktorým viditeľne > "ubývalo síl" a poslať tam, kde to evidentne dokážu a určia o ktorý vírus > sa jedná.. Myslím si, že to českí špecialisti dokážu, veď aj u nás tvrdí, v > Dolnom Kubíne (na Orave) dokážu určiť prítomnosť vírusov vo včelstvách, ak > tam sú! > Až potom budeme môcť rozprávať a písať, že nám včelstvá odchádzajú pre > prítomnosť vírusov vo včelstvách. Takto to je len plané písanie o tom čo > nepoznáme. > Možno sa mýlim a naozaj boli zistené vírusy v konkrétnych včelstvách a ja o > tom neviem. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40403
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392) (40399)
"Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody "
Hm, včelařská literatura říká, že nejvýhodnější poměr je někde mezi 2 díly cukru a jedním dílem vody a mezi poměrem 1 : 1 . Při větším obsahu cukru včely zbytečně spotřebují energii k přinášení vody do úlu a při menším obsahu cukru zase spotřebují energii k odpaření přebytečné vody. Praktické zkoušky mně tohle potvrdily.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40402
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40392)
Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40399
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.184.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391)
P.Gruna, jde o to, že pokud by mi to situace dovolila, mile rád od tak tvrdého léčení upustím. Za situace, kdy máte vedle sebe souseda, kterému se varoa ve včelstvech houfně formuje a vždy mu nějaké to včelstvo uhyne na varoa, co mám tedy dělat! ZO se k tomu staví zdrženlivě, ostatní včelaři jsou od nás minimálně km, a nevidí problém pokud se jich to netýká. Mají představu, že pokud není spad stovky roztočů denně, vše je v pořádku. Jinak by ZO a KVS již dávno zasáhla. Jediná zbraň je léčit. Nabízel jsem pomoc, zaléčení, odkup jeho včelstev. Nic! Tak co mám dělat!Nic jiného než léčit hodně mi nezbývá, nebo to mu mám ilegálně vysířit včely. Za třičtvrtě roku jsem se ničeho nedovolal ani u KVS. Kdo mi poradí lepší způsob, sem s ním, okamžitě ho beru a pokud to vyjde, donesu mu modré z nebe.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40397
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388)
"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary. "
Příškvar bych chápal jako kliniku, tam není moc co na diskutování.
Dvě stanoviště na stejné zahradě, pokud nejsou od sebe aspoň 100 metrů vzdálená, docela chápu snahu veterináře s jedním stanovištěm zlikvidovat i to druhé. Jestli je na jednom už rozvinutá masivní klinika, když jsou tak blízko u sebe, bude s velkou pravděpodobností díky masívnímu přenosu spor klinika i u druhého.
Kdysi otec začínal na lesním stanovišti včelařit tak, že se spojil ještě s jedním včelařem a měli dva každý svoje včelstva v jednom včelíně. jakpak by to asi bylo v takovém případě?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40396
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (88.100.251.216) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380) (40388)
"To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary.
"
příškvary jsou důvodem pro vyhlášení ohniska nákazy, takže v tomto případě pálili 2 ohniska. Řekl bych, že pokud by tam příškvary neměl, nepálilo by se.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40394
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383) (40391)
K tomu je třeba dodat ještě: bod 4) Není účelm dokonale zdravé včelstvo , ale zdravý med
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mor plodu > Datum: 30.1.2010 14:19:26 > ---------------------------------------- > Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za > poslední 4 roky z celé ZO > > Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. > Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto > realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu > včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. > Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh > škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé > chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let > stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou > prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a > máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš > přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené > pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak > kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval > v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v > červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a > v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy > něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco > zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité > považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá > včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a > nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit" > > Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody: > 1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev > 2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná > 3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš > zákazník > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40393
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 30. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n?. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304)
Ten tvůj poměr cukru 3 : 1 mi nedal spát a udělal jsem pokus ve tom poměru Rozpustilo se to dokonale při 80 stupních Po vychladnutí to ale udělalo zkrystalizovaný škraloup na povrchy a v roztoku se pak vznášela spousta nových krystalků připomínalo prípomínalo to med na začátku krystalizace. Tok mě vysvětli jak s tím krmíš? osobně si myslím ,že pak spousta takto podaného cukru skončí před úlem jako odpad Včely toto sacharózu musí štěpit na jednoduší cukry a k tomu potřebují také vodu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Norsk? zimov?n?. > Datum: 28.1.2010 10:10:14 > ---------------------------------------- > Míchám krmení na zimu v poměru 3:1. Znám též i jednoho včelaře u nás, kde > se oběvil mor, měl jej také, nic nenahlásil a okamžitě je dal jen na > mezistěny, celou včelnici.Včely bez moru.Po této zkušenosti říkal, že by > mor už nikdy nenahlásil,KVS s tímto problémem neumějí rychle jedna.Buď jsou > včely nakaženy a od zjištění se vše spálí do týdne, nebo ať se ty včely > postaví na mezistěny. Škody na včelařství by to udělalo jistě menší než > vypálení drtivé většiny včelstev v okrese.Občas mi připadá, že stát jedná > proti zájmům včelařů a ne pro jejich zájmy. Je potřeba to v zasažených > oblastech oficialně vyzkoušet a pak se rozhodnout, zda přejít na tuto > humánní meetodu, či metodu likvidaci včelstev nezjednodušit a nezrychlit. > Zdraví P.S > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40392
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383)
Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO
Cílem zásahů proti kleštíkovi je udržet populaci pod prahem škodlivosti. Snaha o jeho vyhubení je předem odsouzena k nezdaru. Přijmeme-li tuto realitu, je na místě hledat optimální postupy, také s ohledem na kvalitu včelích produktů. Jinak řečeno necpát do úlů chemii za všech okolností. Důležité je sledovat vývoj napadení včelstev v sezóně a znát práh škodlivosti (kolik kleštíků již může škodit). Pokud chcete zůstat u tvrdé chemie, dovolím si odhadnou, že na většině stanovišť v ČR po většinu let stačí 2 dobře provedené fumigace Varidolem. Gabon, aerosol a nátěr jsou prostředky pro řešení krize. Pokud trochu přizpůsobíte typ chované včely a máte zkušenosti, měla by běžně celoročně stačit jen kyselina maravenčí. Váš přístup "léčit, léčit, léčit" a k tomu přemetání na mezistěny je přiměřené pro případ kalamity - krize, která se čas od času bude opakovat. A jak kalamitu poznat? Bohužel nám zatím chybí zkušenosti - kdo z nás monitoroval v roce 2002 a 2007? Odhaduji, že pokud nastane krizový rok, bude již v červnu v některých včelstvech spad v desítkách roztočů denně. V červenci a v srpnu se i ostatní včelstva "rozjedou" na cca 50-200 roztočů za den. Tedy něco, co nelze při pravidelném monitoringu přehlédnout. Pokud nebylo něco zanedbáno, považuji jarní nátěr za zbytečný. Naopak za velmi důležité považuju podchycení nástupu červnového spadu, kdy stačí oléčit jen některá včelstva a předejde se plošným problémům. Pokud je problém i v okolí a nastane kalamita, je na místě "léčit, léčit, léčit"
Každoroční používání všech dostupných tvrdých metod má tři nevýhody:
1. Nemůžete hodnotit přirozenou odolnost/citlivost včelstev
2. Může se stát, že časem budou léčiva neúčinná
3. Může se stát, že se o vaší filozofii "léčit, léčit, léčit" dozví váš zákazník
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40391
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: virové onemocnění a varoa (40384)
J.B.:
Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo virusy roznášené, podporované Varoa.
Pán kolega, tvrdiť, že príčinou úhynu včelstiev vr. 2007, môže vírus? (ktorý?), bolo treba odobrať vzorku včiel zo včelstiev, ktorým viditeľne "ubývalo síl" a poslať tam, kde to evidentne dokážu a určia o ktorý vírus sa jedná.. Myslím si, že to českí špecialisti dokážu, veď aj u nás tvrdí, v Dolnom Kubíne (na Orave) dokážu určiť prítomnosť vírusov vo včelstvách, ak tam sú!
Až potom budeme môcť rozprávať a písať, že nám včelstvá odchádzajú pre prítomnosť vírusov vo včelstvách. Takto to je len plané písanie o tom čo nepoznáme.
Možno sa mýlim a naozaj boli zistené vírusy v konkrétnych včelstvách a ja o tom neviem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40390
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382) (40383)
Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit, a varoa je u vás v defenzivě,zdraví.P.S.
Táto rad je v intenciách techniky pri ochrane rastlín niekedy pre 20-timi a viac rokmi, keď sa do pôdy sypalo neúmerne veľa chemických prípravkov. Táto cesta vedie do pekla!
Veď včely celé veky žili so svojimi chorobami, postupne sa stali odolnými proti chorobám a prežili až doteraz.
V tomto období sa musíme sústrediť len na Varroa destructor, ale využívať všetky vhodné spôsoby založené na báze prírodného pôvodu a tvrdú chémiu použiť rozumne striedmo, aby sme nevyvolali opačný a hubiaci prostriedok neohrozili produkt, ktorý považujeme dokonca za liek. Nemôžem sa zmieriť s označení jedov za lieky a preto včely ani nemôžme liečiť, preto ja radšej používam výraz "bojujem proti Vd), lebo to je náš hlavný nepriateľ. Čakať na okamih, že včelu prispôsobíme na samočistenie svojho tela od Vd, pretože ten sa taktiež na svoj typický život prispôsoboval milióny rokov a ak včela zmení svoje chovanie, môže ho takisto zmeniť i on. Naučiť včelu samoobrany je zatiaľ v nedohľadne.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40389
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375) (40377) (40379) (40380)
Jako stanoviště je bráno to co je hlášeno do Hradíštka. tz. že na jednom pozemku mohou být 2 stanoviště a jen jedno je infikované a pálí se , druhé je v pozorvaní, samožzřejmě po vyšetření je negativní. Je to trochu složitější než vaše teorie.
--------------
To je teoreticky správná úvaha, ale prakticky vím o stanovišti, které bylo na stejné zahradě, provozně odděleno, evidováno zvlášť na jiného včelaře, ale shořelo i bez kliniky, protože to druhé mělo ve třiceti nově založených včelstvech nového včelaře na novém díle v nových úlech dvě buňky s příškvary.
Když se pálí, a nepálí se u mě, tak to většina z nás včelařů logicky podporuje, a takovému postupu veteriny tleskáme. Jen ať je okolo nás co nejvíc čisto. :-)
Dokud nedojde na nás. Pak se domníváme, že by se měl brát zřetel na okolnosti, do té doby ale chválíme tvrdý postup. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40388
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.159.36) --- 30. 1. 2010
Re: norské, ne-norské zimování (40385)
Kolego, já budu říkat, že to u mě funguje, nestačí jen poctivě léčit, i obměna díla je důležitá.Ať si každý dělá co chce, minimální roční obměna díla je minimálně z jedné třetiny, já dělám více a na kondici včelstev je to poznat. Vždy se mnou někdo bude souhlasit a jiný zase nikoliv. To už tak je, Navíc do časopisu včelařství jsem napsal jak o přemetání včel na mezistěny, tak o ovoněné panenském díle z medníku. Bohužel neměli pro druhou polovinu článku prostor, takž první polovina je napsaná docela dobře a druhou mi řádně osekali. Zřejmě kvůli prostoru v časopise. Nechme to tedy tak jak to je. Napsal jsem do březnového čísla také pěkný článek, téma předsjezdová diskuse, Zkostnatělost ČSV nečinost ZO atd., a poslal ji ještě pár lidem, stejnou verzi, pan Kolomý se s mým článkem plně ztotožnil a je sám zvědav, jak moc jej redakce srazí, upraví, aby moc nenaštvala UV ČSV. Sám jsem zvědav také,protože pokud i ten upraví, nemá cenu do tohoto časopisu ani psát. To se ovšem ale někdy stává. Tato moje kritika svazu je i odrazem toho, co si o něm myslí mladí včelaři, jsou tam i návrhy řešení, ten článek jsem s nimi konzultoval.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40386
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 30. 1. 2010
virové onemocnění a varoa
Jaroslav P.: Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......
J.B.:
Domnívám se že za záhadná zmizení včel v říjnu a listopadu může virus nebo virusy roznášené, podporované Varoa.
Budu pokračovat, z odborných včelařských překladů 2009/1
název článku:
Colony Collabs Disorder=CCD Haves, American Bee Journal
cituji: v 84 % vzorku CCD byl přítomen virus IAPV= izraelský virus akutní paralyzy.
název článku:
Dovoz australských včel Harrison, AB Journal
cituji: ve všech vzorcích s CCD byla 100% nosema cerane a 100% kašmirský virus
název článku:
Mizení včel v USA Wolfgang Ritter
cituji :ve včelstvech která zbyla byl téměř vždy diagnostikován DW=deformed wings virus = virus deformovaných křídel.
VČEL. PŘEKLADY 2009/2
název článku:
CCD nemoc mizení včel, Kaplan,American Bee Journal
cituji: IVAP=izraelský virus akutní paralyzy ...je spojen s CCD.... ....dokázali jsme že IVAP je v této zemi USA již nejméně od roku 2002...
Jestliže neudržíme nizké napadení včelstev roztočem VD zvýší se nám napadení některým nebo některými viry a včely se nám budou před zimou vytrácet.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40384
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.167.161) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373) (40382)
Zdravím vás,
já to říkám pořád, léčit, léčit, léčit, a varoa je u vás v defenzivě, kolikrát jsem dostal, mail, Proč léčím nátěrem plodu a fumigací v předjaří, když jsem na podzim fumigoval varidolem a v zimě dal aerosol.Nepochopí, že nátěr plodu a fumigace v předjaří koriguje nedostatky při léčení aeroslem,že oddálí dobu a nástup rozvoje varoa ve včelstvech. U nás v ZO je varoa opět na vzestupu a ti staří páprdové nic nedělají, jen lamentují rukama, řeční...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za poslední 4 roky z celé ZO, je to jen důsledek poctivé léčby. Sousedé o včely přicházejí hlavně kvůli svému lajdačení. Pokud včelaři uhyne na varoa 1 včelstvo z 20, je to v normě. Pokud mu z dvaceti zůstane jen jedno, je to jeho chyba. Takový člověk pak žádá o dotace na včely za úhyn, obnový provoz a situace se oběvuje. Nic by neměl dostat! Až se naučí pořádně včelařit, může žádat o pomoc. Uvedu př. V před třemi, čtyřmi lety byla epidemie varoa. Můj učitel před čtyřmi lety přišel o dvě včelstva z 70. Kolem něj včelstva padala, jemu se je podařilo udržet, napadená varoa také byla ale vyzimoval je v dobrém stavu. Říkával, taková pandemie je vlastně dobrá věc, pozmáš, kdo je včelař poctivý a kdo bordelář, někdy se musí oddělit zrno od plev. Pokud léčím poctivě, epidemie varoa se bát nemusím, zvládnu ji. Jen je potřeba, aby ty pandemie varoa přišly častěji v kratším úseku, to se na to ti lajdáci vykašlou a pořádní včelaři zůstanou. A má pravdu. Je to tak, kolik včelařů umí poctivě léčit a kolik z nich léčí poctivě? Když budu hodně velký optimista, tak jen polovina.
Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40383
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav P. (83.208.196.187) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373)
Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40382
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jaroslav P. (83.208.196.187) --- 30. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366) (40373)
Ono je to vše trochu složitějsí. Jsem názor, že jakmile se ukáže mor je třeba vše pálit. Někteří včelaři si myslí pokud je předklinický stav tj. počet spor 10 na druhou a částečně 10 na třetí, tak se nedá mnohdy najít ani jedna buňka infiovaná, ale je jisté, že u 10 na 2 propukne kliniky do 20 měsíců a u 10 na 3 do roka a to na 99% Předklinický projev moru se nedá zjistit opticky , ale pouze laboratorně. Přesto vyhláška říká prohlídky v 5 km pásmu se musí provést. Jiné je to 10 na čtvrtou a na 5, tam 100% klinický projev je. Myslím, že i když se provádí prohlíky je třeba provést následné vyšetření laboratorně z měli nebo glicidových zásob u 10 na 2 a 3. Vše je-li potvrzen nález nutné pálit. Jinak se prodlužuje opatření na několik let , tak postupně jak se mor projevuje v klinické podobě. A dnes při stresu včelstev varroazou, žádná včelstva se z toho sami nedostanou. Může být 10 norských zimování, tak to neni nic platné, pouze se zamoření rozšiřuje a prodlužuje se opatření a včelaři nemohou kočovat a hýbat se včelstvy a prodávat med delší dobu.Moru přibývá, protže se zdokonalila metoda laboratorního vyšetření a potvrzení moru již v předklinickém stádiu vývoje. Jakmile se docílí toho že budou likvidovaná předklinická stadia bude klinicky zjištěných stanovišť ubývat a výskyt moru se sníží na minimum. Níkdy nedocílíme, že mor nebude. Myslím, že si s ním poradíme.Je to nemoc přirozená včelstvům v této naší zeměpisné oblasti. I když za určitých podmínek umí včelstva s těmito bakteriemi bojovat nejsou bez člověka je sama zlikvidovat úplně zejmena, když je deptá varroa. Včelstva mor jako celek přežijí, horší to bude s varroazou, která odolává čím dál více léčivům a nepatří do této zeměpisné oblasti a neni to přirozený škůdce včely medonosné, ale indické. Tam nám zbývá důsledná likvidace všech samiček do nové sezony a to je řádně a důsledně profést plošný nátěr plodu v předjaří. Do toho se ovšem včelařům nechce, protže je to pracné a nepohodlné, raděj to odkecaji jak je to chamické a raděj budou dávat gabony. Ještě v tom je to nejhorší, že varroa šíří virové onemocnění, které skrytě a hojně probíhá ve včelstvech již dnes a včelaři to nepoznávaji a až to poznaji jen někteří, tak si stím nedovedou poradit a budou končit s chovy. Proto radikání nátěry v předjaří. Uhyny 2007-2008 byly 60% varroa a 40% viroza. Zatím si to nejsme schopni přiznat (kapsovitost plodu, paralytické onemocnění-černé včely) a td......
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40381
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.191.49) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374) (40375)
Je to tak, že pokud jsou všechna včelstva na jenom pozemku, ikdyž nemusejí být všechna u sebe, je to bráno jako jedno stanoviště, Pokud od mého posledního úlu na mém pozemku bude mít soused na tom svém třeba jen pět metrů od vás své včely, je to už druhé stanoviště, ikdyby tam bylo jen jedno včelstvo.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40377
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374)
Myslím, že by bylo vhodné uvádět kraj, protoře krajská veterina má určitou volnost v rozhodnutí, takže se to může kraj od kraje v podrobnostech lišit.
Jinak, okrajově jsem to věděl i dříve, ale když nález kliniky znamená zničení celého stanoviště, zatímco nález jen spor v měli nejspíš ne, je to další důvod k negativnímu výběru a k obecně důsledné likvidaci slabochů. Jednak pokud jsou v měli spory, mor propukne nejspíš přes tyto slabochy, jednak na jaře není neobvyklé, že v slaboších se nachází nějaký odumřelý plod. Potom stačí v zimním vzorku najít spory, na jaře bude prohlídka, najde se uhynulý plod a pokud bude v tom plodu nalezena nějaká koncentrace spor moru, bude to spíš prohlášeno za kliniku, i když ten plod by uhynul na něco jiného. Potom by došlo k zbytečnému zničení včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40376
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (88.101.19.249) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370) (40374)
část včelstev, které máte na jednom místě by se možná dala zachránit pomocí výkladu pojmu stanoviště (a si také jeho správného použití v pravidelných hlášeních a výkazech). Je někde přesně definováno, co je to stanoviště? Je to nějaká skupina úlů?
Když bude mít soused svoje včely 5 metrů od vašich, je to už jiné stanoviště? Když budete mít včely na různých částech pozemku, je to jedno, nebo více stanovišť?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40375
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370)
>Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.<
------------------------------------------------------------
Mám obavu, že si to vykládáte dobře. Povinnost spálení veškerých včelstev v ohnisku nákazy, kde byl zjištěn klinický nález, je ve Vyhlášce č. 12/2010 Sb., o opatře..., stanoven "obligatorně". To znamená, že veterina nemá ani jinou možnost. V opačném případě by sama porušila příslušná ustanovení citované Vyhlášky. Řečeno Česky: klinický nález se spálí s celým stanovištěm a přez to nejede vlak.
Navíc Vyhláška řeší co se musí provést u ostatních včlařů, kteří mají svá včelstva v ochranném 5 km pásmu. Ale to již není žádná novinka.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40374
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Zdráhala (62.168.44.150) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365) (40366)
V roce 2009 byla praxe následující. Na základě vyšetření zimní měli v roce 2009 byly u našeho jednoho kočovníka zjištěny spory moru plodu v měli. Na základě tohoto vyšetření se prováděla u včelaře prohlídka včelstev. Při prohlídce však nebyla zjištěna žádná klinika. Při prohlídce se současně odebíraly vzorky zásob od každého včelstva. Jelikož v některých vzorcích byly zjištěny spory moru, bylo stanoviště zlikvidováno na základě tohoto vyšetření a tedy bez nálezu kliniky. Takovýto postup v loňském roce na jaře veterinární správa uplatňovala. O správnosti tohoto postupu veterinární správy se v loňském roce hodně diskutovalo a nakonec došlo k přehodnocení postupu. Takže když se po vyhlášení ochranného pásma provedlo vyšetření letní měli odebrané v červenci, bylo zjištěno cca 17 vzorků se sporami moru. Prohlídkou těchto stanovišť byla nalezena klinika pouze na dvou stanovištích. Při prohlídkách se již vzorky zásob neodebíraly. Z těchto stanovišť však již byla likvidována pouze stanoviště s nalezenou klinikou a ostatní se nechala být. Nyní vyšetření zimní měli ukáže, jak se bude nákazová situace u ponechaných stanovišť vyvíjet, jestli bylo správné stanoviště ponechat nebo se měla zlikvidovat také. Hodně bude záležet na tom, jaké si z toho včelaři vzali ponaučení a zda provedli příslušná opatření k tomu, aby snížili infekční tlak spor moru, především obměnou díla.
Zdravím P.Z.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40373
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369) (40370)
Diskuze kolem pálení či nepálení proběhla ve velkém rozsahu buď v Fascinovaném včelaři nebo na stránkách u pánů LBV teď už nevím přesně a už jsou případy, kdy se nepálí. Jsou tam i postupy, jak postupovat atd. Protože mě se to netýká,tak to jen tak držím v hlavě, protože co kdyby, připravení to mají jednodušší. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40371
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40369)
Už jsem do vyhlášky nahlížel.
Pokud jsem si to nevyložil špatně, potom je to tak, že pokud se někde najde klinicky nemocné včelstvo, potom se pálí všechna včelstva v ohnisku.
Z toho by plynulo, že se nepálí včelstva tam, kde není klinika, ale bohužel se ani nenechává na veterině, aby posoudila možnost nepálit v ohnisku včelsva, u kterých klinicky nemoc nepropukla.
Nebo si to vykládám špatně?
Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40370
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 29. 1. 2010
Mor plodu
Dne 21. ledna 2010 vyšla ve Sbírce zákonů v částce 4 vyhláška č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů.
Novela významným způsobem mění prevenci, ochranná a zdolávací opatření v případě výskytu hniloby a moru včelího plodu.
Uvedenou problematiku najdete v §§ 138 – 142 vyhlášky.
Vyhláška č. 12/2010 Sb. nabývá účinnosti prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni jejího vyhlášení, tj. 1. března 2010.
Podrobně se k tematice vrátíme na stránkách časopisu Včelařství, nebo zde na webu.
Vyhlášku č. 12/2010 Sb. najdete: http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb10012&cd=76&typ=r
Tuto informaci naleznete na stránkách ČSV ze dne 28.01.2010
Zdravím JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40369
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Mor plodu (40365)
> Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, > když je klinika. Alespoň v to doufám > > Doufáte mylně pane Stonjek. > > Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na > základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl > prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala. > Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně > pozitivní jen některá stanoviště ale marně. > J.B.
Je to overena informace? Zil jsem v domeni ze k tomu nakonec po velkem boji a usili p. Sedlacka nedoslo, alespon v lete tomu tak bylo, jestli me pamet nesali.
diky
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40366
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 29. 1. 2010
Mor plodu
Stonjek : No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám
Doufáte mylně pane Stonjek.
Pan Ing. sedláček z Třeboně přišel o 36 včelstev na třech stanovištích na základě pozitivního vzorku (asi měli, dal si měl na rozbor protože chtěl prodávat oddělky) a bez klinických příznaků mu včely veterina zlikvidovala.
Odvolával se a dal si dělat znova vyšetření měli kde byla opakovaně pozitivní jen některá stanoviště ale marně.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40365
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 29. 1. 2010
norské, ne-norské zimování
Stonjek :No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá,
Ano žádnou vypovídající hodnotu to nemá a protože já sám jsem také demagog tak mě cizí demagogie silně pobuřuje.
Co vypovídá o autorovi je názor že demokracie je to že si mohu psát y nebo i jaké chci. (nejvíce demokratičtí jsou tak ti co neumí pravopis, ale to tady již bylo i za komunistů,
na této konferenci se píše "pravopisně vzorně" s porovnáním jiných diskuzních fór hlavně mladších diskutujících.
Pravděpodobně je to tím že včelaři jsou většinou starší generace a těm pravopYs dělá problémI jen kdIŠ ty chybI musí číst.
Nejdříve to bylo norské zimování kdy již při přemetání na mezistěny se zbaví autor části roztočů které při ometání spadnou na dno (asi se praští do hlavy a ...,) potom to nebyly mezistěny ale panenské plásty, .atd.atd. ke konci se léčí 11 včelstev a 2 se léčí-neléčí.
CO URČITĚ DĚLAT NEBUDU, NEBUDU ODEBÍRAT VČELÁM VŠECHEN PLOD plod po medobraní
cituji P. Streita: ...( v půli července) .... Navíc odstranuji plod, v němž se nalézají roztoči VD a spory jiných nemocí. konec citace z čl.
V půli července mám tak v 5 až 6 ti nástavcích 20 až 24 ramků 42x17 plodu z toho až 6 rámků trubčího plodu který nevyřezávám.
U 30 včelstev je to asi celkem 600 rámků.
Co bych s tím dělal jestliže bych plod soustředil do jedné poloviny včelstev asi bych jednu polovinu ozdravil (ale nezbavil zcela roztoče)a u druhé poloviny bych počty VD zvýšil.(nebo bych musel dát 500kg plodu slepicím které nemám.)
Nákazu VD zvládám ( při 15 až 30 včelstvech)s předepsanými lécivy.
průměrný spad po první fumigaci 2009 byl 16 roztočů
průměrný spad po první fumigaci 2008 byl 3 roztoče
před 2008 byly spady vyšší.
za 25 let co je VD zde jsem přišel o 2 včelstva (jedno se zhroutilo asi před deseti lety a jedno se vytratilo před 4mi lety.)
Před 4mi lety byly ztráty vytracením v některých oblastech vysoké, mám přítele z Benešovska který z 90 ti včelstev ztratil 80 včelstev, VYTRATILY SE MU. Měli na schůzi Ing Veselého a nedohodli se. Ing Veselý tvrdil že za to můžou včelaři, včelaři říkali že udělali léčení podle veterináře (neměli ten rok gabon.)
TO JE JEDNA OTÁZKA NEDOSTATEČNÉ LÉČENÍ A
Závažnější otázka je zda předepsané léčení je v každém případě nutné.
PŘÍKLAD:
V roce 2008 jsem vložil do poloviny gabon a byl nulový spad, ptal jsem se na ústředí jestli je nutné léčit, odpověd zněla ano je to veterinární příkaz. Druhé polovině jsem gabon nedal a výsledek po první fumigaci byl 3 roztoči na prům. včelstvo.
V moderním včelaři a na foru optimal klubu se objevují příspěvky na téma varroatolerance a varroa fligting.
Snahou je selekcí, inseminací dosáhnout vlastností včelstva aby se přirozeně bránilo a snižovalo negativní vlivy varoa.
Jsem však se svými 20-30ti včelstvy schopen selekcí a nákupem inseminovaných matek dosáhnout jen jistého medného výnosu a nižší bodavosti myslím že na další cíle nemám ani sil ani vědomosti.
Pozitivní vidím že zde okolo norského zimování se napsalo tolik názorů a že je autor pro včely tak nadšen i jeho článek ve včelařství vyzařuje nadšením.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40364
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40360)
Bohužel většina českých včelařů je labilních, rádo dává, jako celý národ na populistické nesmysly, lži. Já jsem kupříkladu si nechal loni též vyšetření na mor, jen tak a už se na mě ZO dívala, že jsem něco zanedbal, přitom včelařím lépe jak většina staříků v naší ZO, kteří mají dvouprostorové úly, od těchto včelařů si myslím jsou potencialní rizika přenosu moru vyšší než od moderně vedeného provozu nástavkovým způsobem.Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40363
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Streit (78.136.157.226) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40358)
Ikdyž si myslím, že pálit celé stanoviště kvůli jednomu včelstvu je zbytečné, má to něco do sebe a pokud se nevymyslí něco lepšího, kromě použití antibiotik, je to jediná cesta, jak s touto nemocí bojovat. Mě jen mrzí, že pokud je v ZO nějaký dlouholetý problém, tak se neřeší, tlačí se pořád jak balvan před sebou.Ani volby nic letos nezmění, ty staré struktury se tam zuby nehty udrží, ja pan paroubek v parlamentu
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40362
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357) (40360)
No, může to být složité.
Přemetení na mezistěny bez nějakého většího poklesu síly včelstva je možné, odhaduji tak od poloviny května. Možné je za předpokladu velkého oslabení včelstev a vyřazení květnové až červnové snůšky snad od začátku května či od posledních týdnů dubna. Hodně by záleželo na vystižení konkrétního počasí, slunečného teplého či deštivého období, případně na klimatu oblasti, jižní Morava proti severním svahům Jeseníků bude takový třítýdenní rozdíl.
A bude to možné jen když včelař bude mít v zásobě náhradní nástavky a prázdné rámky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40361
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357)
Přidám trochu jinou příhodu.
V naší ZO je včelař který měl 2 stanoviště ve 2 různých lokalitách asi 20 km od sebe. Na té vzdálenější spadal do ochranného pásma tamního ohniska a vyšetřením byl zjištěn mor, pozdější prohlídka včelstev potvrdila klinické příznaky a proběhla likvidace.
Z vlastní iniciativy si hned nechal udělat vyšetření na druhém stanovišti, kde to dopadlo stejně, a tudíž bylo nařízeno plošné vyšetření pro většinu členů naší ZO.
Pointa příběhu je v tom, že početná skupina včelařů ho podezírala, že cosi zanedbal a že způsobil možnou nákazu pro jejich včely, šířily se různé fámy, co vše udělal špatně. Dokonce padaly i nápady podat na něho tr. oznámení, někteří se chtěli prát.
Proto tvrdím, že pravidelné preventivní vyšetření je mimo jiné i ochranou včelaře před ostatními "přáteli" včelaři, jejichž včelstva by se mohla v případě propuknutí nemoci nakazit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40360
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: pl?stov? pyl (40325) (40328) (40338)
Nejjednodussi mi zatim prislo v pripade starsich plastu je rozemlit v mixeru, pak je to pozivatelnejsi. smichavam si to s trochou medu... No a pak cestou do prace plivu vosk a kosilky :-))
Pukud je pergla v panenskem dile tak je to nejlepsi, bunky se oskrabou a zbytek uz je temer jen pyl.
T.H.
> možná ve vodě, že pyl klesne a vosk plave
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40359
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356) (40357)
No z nálezu ve směsném vzorku se včely nelikvidují, to pouze, když je klinika. Alespoň v to doufám. Není tedy důležité co bude dělat veterina, ale co budem dělat my. A to bude velký problém alespoň umíme li si to představit v reálu a stojíme nohama pevně na zemi. Smést na mezistěny nebo panenské plásty? Žádný problém, ale pouze za dlouhých zimních večerů, ale v reálu? Pouze jeden velký průser!!!/pardon/ Kolik lidí z vaší ZO tohle dokáže? 5, kdoví jestli. Ti co na to půjdou sice zachrání včely, ale ani to není jisté, ale nadále budou jejich včely ve vysoce infekčním prostředí a to s podstatně nižším výnosem medu a jak dlouho to nadšení vydrží? A to vše bez jakékoliv náhrady, protože včely máte, úly nepálíte. Prostě říkejte si co chcete u členů vaší ZO tvrdě narazíte a problém bude zase neřešitelný. Z tohoto reálného pohledu komplexní likvidace ohněm má i přes výhrady hodně do sebe a kéž by tomu bylo jinak!!! Zdraví R.Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40358
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352) (40356)
Mám dotaz na př Stonjeka:
Co se stane, když laboratoř objeví ve vzorku mor, veterina nařídí včely zlikvidovat a přitom ten včelař neměl ve včelách žádné klinické příznaky moru? Poděkuje včelař výboru ZO nebo naopak bude na výbor nadávat ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40357
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352)
No řekl bych, že se s tím moc nepářem a diskuze směrujeme jiným směrem. Pravdou je, že jeden z těch rozborů musí mít povině chovatel matek, takže zbývají pouze dva.Nedali jsme o tom ani hlasovat a vzorky se platí ze společných peněz a může zkusit někdo něco namítat! Samozřejmě ve výboru musí být lidé zapálení pro věc a schopní včelaři. Pak není co řešit. Ale budou volby, třeba bude vše jinak. Zdraví R. S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40356
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351)
Zimování včel na vystavěných, nezaplodovaných mezistěnách je uvedeno na http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ . Máte s tím někdo nějaké zkušenosti?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40355
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Vèelaøskà noviny Info ze dne 2004-10-09 (7449) (17319) (17320) (17329) (40286) (40287) (40347)
Přiznejte si to Petře, že označení BIO a EKO je obchodní značka nebo i taktika prodeje potravin! Jde o značku EU, jde o prodejnost a ještě vyšší roztříštěnost nabídky, aby měl zákazník výběr a byl dostatečně zmatený při koupi. Když se má rozhodnout mezi Českým medem, Klasem a BIO nebo EKO, co myslíte, že si vybere, když cenová relace bude stejná?? Očem se žvaní v celé EU?
Bio koutků přibývá, ceny se tam snižují a tak začíná hlavně tlak na dodavetele, potažmo na výrobce a producenty. Je to hnusný kšeft obchodních řetězců a EU s lidskými zdroji, ale dívám se jak v té Unii přežít a využít legálně jisté výhody coby včelař s léčbou proti VD. Představte si, že se v průběhu doby vyrovnají ceny konvenčních potravin a jiných typu eko, nyní zatím dražsích potravin. Zvítězí nálepka taková, která nebude říkat nic nebo která bude Český med či Klasa nebo zvítězí Bio Eko. Pochybuji že většina obyvatel v EU ani neví, že nějaký med s kláskem nebo znakem ČSV je. Bio zná celá Unie. Takže taková je realita s hodnotou obchodních značek přidaných hodnot u medů.
_gp_
2010/1/29 Petr <e-mail/=/nezadan>: > Souhlasím s vámi.Copak zmíněnému nestačí už tak zdravý(v porovnání s > cukrem)"normální" med? Nač chce označení BIO? Snad pro zvýšení ceny?Ono > označení je jak se říká "IN" a lidi nato letí aniž kolikrát ví o co jde.Jak > chce zajistit,že mu včely nezalétnou na chemicky ošetřené pole > řepky,hořčice apod.?No a když nebude svá včelstva léčit,tak o ně asi přijde > a bude po problému p.magistra. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40354
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351) (40352)
No, jde o až na prvním místě o peníze. Pokud nejste v pásmu musí se to platit Naše ZO Peníze na léčení a prevenci získává oslovením OÚ v jejjich katastru působí. Zatím se to daří. Rady obcí si zatím jsou vědomí důležitosti chovu včel.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. > Datum: 29.1.2010 09:21:47 > ---------------------------------------- > Zdravim pane Stonjek, > > nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto > bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory. > > Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to > delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno > klidne i nespadnou.... > > T.H. > > > . Co se moru týče, kolik základních organizací > > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme > > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší > > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině > > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte > > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě > > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40353
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: Norsk? zimov?n? versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350) (40351)
Zdravim pane Stonjek,
nemohl byste rozvest jak jste se v ZO vyporadali s temi rozbory na mor? Toto bych rad nastavil i u nas. U nas je 30 lidi a 1-3 rozbory.
Pisete ze vybirate vzorky na rozbor, mate svoleni techto vcelaru nebo jak to delate? Tohle ma dle me mnohem vetsi vyznam nez pocitani roztocu kteri na dno klidne i nespadnou....
T.H.
. Co se moru týče, kolik základních organizací > si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme > necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší > bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině > zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte > nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě > daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40352
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345) (40350)
No nějak tomu nerozumím, nejdříve byl roztoč zlikvidován panenským dílem, později Vigorkami, a vůbec se neřešilo že včely původem od Alp mohou být výrazně shánčlivější, zvl na podzim. A to vše u 13 včelstev. V tomto případě tu řešíte pouze nějaké sny a nenaplněná přání a žádnou vypovídající hodnotu to nemá, pouze jedna paní povídala. Prostě pokusy za účelem něco zjistit se dělají úplně jinak. Co se moru týče, kolik základních organizací si nechává preventivně dělat rozbory z měli??? Tam to vše začíná. My máme necelých 40 včelařů a na rozbor jdou 3 vzorky. Vybíráme samozřejmě největší bordeláře a nejmizernější včelaře. Při prvních náznacích pak můžem účině zasáhnout. Začínají výroční schůze, jsou jmenovány návrhové komise, máte nejlepší příležitost něco změnit, i když žvanit o ničem je v podstatě daleko pohodlnější! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40351
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 29. 1. 2010
Re: Norské zimování versus MVP. (40155) (40157) (40158) (40160) (40161) (40169) (40170) (40254) (40291) (40294) (40297) (40299) (40301) (40303) (40304) (40306) (40313) (40316) (40344) (40345)
Bohužel liknavý přístup SVS od zjištění kliniky moru sám napomáhá jeho šíření. Ale co čekat, žijeme v České republice
Paradoxne my na Slovensko sme si často dávali a dávame ČR za príklad, ako by sa to malo robiť aj u nás. Takt ako to vlatne je, keď tie isté reči počujem od vás? Myslím, že keď je človek bezmocný (sú také chvíle) tak svoju neschopnosť zvaľuje hoci aj na vládu a celý svet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40350
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 29. 1. 2010
Re: ometa? v?el (40346)
SEZNAM najdu co neznám ti nic neříká
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: josef pavl?k <fa.pavlik.net/=/tiscali.cz> > Předmět: ometa? v?el > Datum: 28.1.2010 22:42:21 > ---------------------------------------- > Sdělte mi někdo prosím, kde se dá sehnat ometač včel. Mnohokrát > děkuji.Josef Pavlík,Vyškov tel.602 73 43 08 > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40349
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40348 do č. 40408)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu