Včelařská konference

>Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu...<
------------------------------------------------------------
Jak vidím i z příspěvků kolegů, jsme ihned s úsudkem hotovi. Zvápenatění plodu na podzim, na jaře včelstva nejdou do síly, plod smrdí, sirkou se tahne "žvejkačka" z buněk a my hned bez laboratorního vyšetření víme, že se jedná o mor nebo hnilobu. Hniloba je u nás velmi vzácná a neobjevila se údajně již několik desetiletí. Mor včelího plodu sice v některých oblastech vzácný není, ale jestliže se v okolí nenachází, jestliže nebyly začátečníkem použity úly neznámého stáří a původu, není odpověď na tuto otázku tak jasná. Zde by se také mohlo jednat o zcela obyčejný úhyn po zastydnutí plodu. Odpověď nám ale může dát pouze laboratorní vyšetření. Protože vzorek plodu již odebrat nemůžeme, doporučil bych nechat pro začátek laboratorně vyšetřit zimní měl současně s vyšetřením na varroázu. Pak se uvidí.
Zdravím JK

Já mám sršně ve včelíně už několik let a v zásadě s nimi vycházím dobře. Za 7 let jsem dostal asi 3 x žihadlo, než jsem se naužil chovat tak, abychom si nepřekáželi. Sršni jsou vcelku klidní a útočí jen když se cítí být ohroženi. Tomu se dá vhodným přístupem předejít. Již dvaktát jsem měl hnízdo dvojnásobné velikosti lidské hlavy.Jediným a to dost velkým mínusem jsou výkaly plodu. Tím že mají hnízno přímo nad úlem je to problém. Dám tam sice igelit, ale v září je to docela humus. Takže letos je asi takém omezím, nebo je spíš zkusím přesunout do nějakého starého úlu. Nějaký negativní vliv na včely jsem nezpozoroval. Ty nad kterými hnízdí patří dlouhodobě k nejsilnějším. Ale jsou to krajní a je možné, že na tom má podíl i zalétávání.

Ja rozpouštím v plastovém sudu ve studené vodě, poměr mám asi 2,5:2
(tedy něco mezi 3:2 a 1:1).

Nasypu a naleju to všechno do sudu a míchadlem míchám (obyčejný drát cca
pr. 10mm na konci je zahnutý stylem "pohrabáč" - žádná složitá spirála).
Vrtačku mám silnou (dvourychlostní, 1kW - od ETY - etatool - na silnější
rychlost pastuju, rychlejším převodem míchám cukr) takže na plné otáčky
mi "pohrábáč" roztok krásně rozmíchá. Musím míchat cca 5x, takže si to
vždy před polednem nachystám, jednou za cca 1,5 hodiny to promíchnu a
večer jedu krmit (do kyblíku se slámou). Pokud použijete teplou vodu vše
se rozpustí rychleji. Dříve sem krmil poměrem 3:2 ale pak zůstávali na
dně sudu nerozpustěné zbytky cukru, v teplé vodě by asi nebyl problém,
ale ve studené už se to nechtělo rozpustit.

Taky sem dřív míchal cukr stavebním míchadlem, jde to dobře, ale je
krátké, tak se do vysokého sudu nehodí. Kdo má možnost k němu něco
přivařit, může si ho prodloužit, nebo stačí jen ten ohnutý drát a
vrtačka co má vyšší otáčky.

Míchání čerpadlem chci vyzkoušet až budu cukr rozpouštět v 1000
litrových nádobách - těch co jsou vidět po zahradách jako nádrže na vodu
- tam to vrtačka nezvládne. Ale to až tak od 40ti včelstev a více.


petr j.


Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Premiéra: ČT-2 v pátek 12.2.2010 od 20 hodin
Opakování: ČT-2 v sobotu 13.2.2010 od 8,30 hodin:
Zázračná planeta: "Buddha, včely a obří sršně".
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi mandarínskými a japonskými
včelami očima chovatele - buddhistického mnicha. Dokument BBC.

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

co k tomu dodať ...

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.L.D.

To isté som napísal dňa 30.1 v príspevku 40389, ale odozva žiadna od účastníkov Konference. A ďelej (P.S) léčime, léčime a léčime, je to akoby hrach na stenu hádzal. Nuž, že má Pavel zdravé včely a produkty a vosk s prímesou jedu.

No ale já bručet do kriminálu za šíření nákazy a platit nějakou pokutu
něco mezi 10 000Kč- až 500 000Kč kvůli spolupráci s Váma nepůjdu. Nebo
máte nějakou výzkumnou oficiální podmínečnou vyjímku od SVS nebo přímo
od ministra MZe? Potom bych Vám nějaké to živé deko dodal. ;-)

_gp_

2010/1/31 Leo Dvorský <leosdvorsky/=/tiscali.cz>:

> Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit
> nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč.
> Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
> Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip,
> ale nabídka spolupráce. LD
>

Jestli jsem si to nějak špatně vyložil, tak pardón, dočetl jsem nyní jednu velice špatnou zprávu, mám zkažený celý večer a i zítřek, je to na flašku.
P.S: Ať nám ty včely vesele bzučijú dál.Zdraví P.S

"Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž"
To jako já?
Možná si jen některé moje výroky vztahujete na sebe, to je vaše věc. Až o vás budu chtít něco napsat, bude vám to jasně adresováno.

Nemyslíte si že toho už bylo dost, nadáváte tady, že mám třeba trochu ostřejší rétoriku a sám děláte totéž, nebo sami mezi sebou? Každý by si měl nejdříve zamést před vlastním prahem.Nyní k p.Stonjekovi.Já jsem sem s něčím přišel, byly mezi vámi kladné i záporné odezvy, to tak bývá. Navíc nikdy jsem ani nenaznačil zde na konfer. že jste cituji" banda blbců ",to slyším poprvé od vás. Navíc jsem vícekrát za tu dobu napsal, že každý ať si včelaří jak sám uzná za vhodné, ale nesmí při tom ohrožovat chov někoho jiného. Vyžaduji jen to minimum, minimálně z jedné třetiny obměnu díla ročně, zvládání techniky chovu včel(vytváření protiroj.opatření,obměna matek v pravidelném intervalu), já si myslím, že tohle by měl znát každý včelař a každý by to po tom druhém měl vyžadovat. Navíc každý z vás se mě na něco ptal a ptá, Je přece slušnost, na každý dotaz odpovědět, nebo vy to tak neděláte? Určitě ano.Zdraví P.S

:o)
... napadá mě, už se někdo zabýval myšlenkou, že paranoidní "léčení" varoózy může přispět třeba k šíření moru?
Mikroorganismy potřebné pro imunitu larev memusí být likvidovány postřiky na polích, ale přímo v úlech samotným včelařem. Za ověření by to asi stálo.

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.
Takového souseda jak naříká Pavel mám také na jednom stanovišti. Každoročně mu z 18ti přežije tak 5-7 včelstev, osatní mu zlikvidují moji dravci při jeho podzimním krmení. To, že si moje včely přinesou nějaké roztoči mi nevadí, alespoň je nemusím pracně množit. Ročně kupuje cca 5 matek z hor od jednoho kamaráda, tak ho nebudu jmenovat. Je to ale škoda práce. Celé jaro, léto o včelách tohoto včelaře nevím. Když se mi ale v srpnu a září kolem 19.oo zvednou včely a naberou směr, je to jasné.

Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč. Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip, ale nabídka spolupráce. LD

Nemám nic proti začátečníkům, ale tvůj první článek vypadal spíš na to, že jsnme parta blbů, protože Norsky nezimujem. Pak jsi se v tom motal jako nudle v bandě a teď jsi zasvinil Konferenci desítkami nic neříkajících blábolů/ Podotýkám deně!/ Takto nejedná rozkoukávající se začátečník, ale magor jak jsem vtipně podotkl asi před 2 dny, tedy asi před 250 příspěvky v naprosté převaze tvými. Dnes se ukazuje, že to byl výraz příliš salonní, daleko vhodnější by bylo označení daleko ostřejší. Zkus s tím něco udělat! Zdraví R. Stonjek

http://fcelar.blogspot.com/2010/01/zejmena-lepe-na-roztoce.html

Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy

doplňuji
Nebyl žádný rozdíl v ÚHYNECH mezi srovnatelnými okresy

Karel

Nechcem sa miešať do vašich vnútroštátnych záležitostí, ale vaši veterinári by mohli zmenšiť kaliber. Ich nariadenia k liečeniu varoázy už nie sú z dôvodu zodpovednosti, ale z lenivosti a alibizmu - pre istotu. Pre inšpiráciu: http://www.pv.sk/vcely/index.asp

Abychom roztoče zlikvidovali na včelách úplně používáme souběžně fumigaci nebo aerosol. Je-li v jarních měsících nezavíčkovaný plod a počasí je přijatelné pak stačí ošetření varidolem.Ošetření je nutné mít pod kontrolou u celé ZO. Neni to onemocnění jednoho včelstva, jednoho stanoviště, ale je to nákaza, která se projevuje v celém katasru ZO a tudíž musí být důslrednost a ne že nějaký včelař chce a nebo nechce. To je pak cochcárna a anarchije která vede ritoztoče k rezistenci.Jinak si Vašich příspěvků vážím.
---------------------------

Je snadný způsob, jak "vyšlechtit" rezistentního roztoče.

A to vystavovat jej trvale malým dávkám léčiv.

Nejlépe tak, že hlavně nátěrem vosku a pravidelnou aplikací gabonu zaneseme tyto rezidua do vosku.
A výměnama vosku za mezitěny se takový vosk dostane i do okresů, které nejsou tak "fanatické" v hubení roztoče, nepřispívají tolik k jeho šlechtění.

Kdyby tato práškařská teorie fungovala, tak by musel být výrazný rozdíl mezi okresy které "správně léčí" a které ne. Byl nějaký rozdíl, tedy mezi srovnatelnými okresy, ZO, atd. ve stejných klimatických podmínkách?

Vyvraťte mi, že nebyl. Nebyl žádný rozdíl meziu srovnatelnými okresy kde dávají pravidelně gabon a těmi kde ne! Na vyvrácení prosím fakta.

Já dávám jeden fakt. Kolik dotovaných vyvíječů a kompreorů bylo nakoupeno v roce 2005 a 2006. Byly jsme nesjsilnější na chemické zbraně než kdykoli předtím. A co?

Roztoč vyhrál, protože jeho strategie je účinější, a protože jsme nepoučitelní. Tak nám znovu za pár let nakope zadky. A pak zase budeme natírat, polívat, sypat (to tu ještě nebylo:-) atd. Pokud bude ještě čím, respektive pokud bude ještě nějaká tvrdá chemie účinná.

Přečtete si na Fascinovaném včelaři ke sdělení SVS o účinnosti Gabonu. A bude se jen přidělovat, nebo jak lze "číst" ta slova o sledování atd.
A co budete dělat, bez svého mioláčka, na který jste své včely i roztoče navykly?

Karel

Za zdravotní stav svých včelstev je odpovědný vždy majitel
včelstev,což je obvykle včelař.V.Š

Výtah z nařízení KVS-2008:
Předjarním ošetřením se rozumí nátěr víček zavíčkovaného plodu vodní emulzí přípravku M-1 AER, spojený s fumigací přípravkem VARIDOL FUM podle návodu, který stanoví VUVě. b) V oblastech s prokázanou resistencí roztočů na pyrethroidy se nepoužívá nátěr plodu. Provedou se dvě ošetření VARIDOLEM v intervalu 10 dní a doporučí se ošetření FORMIDOLEM, a to co nejdříve, jakmile dosáhnou denní teploty bez větších výkyvů 20°c.
Jarní ošetření (kromě ošetření FORMIDOLEM v rezistentních oblastech) musí bý skončeno nejpozději do 15. dubna. Pro jarní ošetření není možno povolovat přípravky GABON PF 90 a GABON PA92.

P.Stonjek, názory může měnit každý, vy a ostatní na diskusi jste starší a máte toho za sebou více, pokud vy podáte takové argumenty, které jsou berné a věcné, může ten dotyčný dojít k jinému názoru či názorům za pět minut, nebo za čtrnáct dnů. Jste tzv.ostřílení vlci takže vzhledem k tomu že toho máte za sebou více, a jistě jste za svou praxi ze pár přešlapů udělali, je berné a věcné, když méně zkušenějšímu podáte výklad tak, aby třeba tu stejnou chybu už také nedělal.S pozdravem P.S

Ano, formidol na konci dubna dávám.Později, už kvůli nasazení medníku a v podletí vysokým teplotám (nad 25 stup.)formidol nedávám. Nerad bych přišel o matku

To nemějte strach, to se jen tak někomu nepovede,
Je fakt, že některé názory jistých lidí zde nemusím, je fakt, že jsme se zde i chytli, fakt, že mě to pak mrzelo a omluvil jsem se,je fakt, že s jinými jejich názory zase souhasím, co člověk, to jiný úhel pohledů a tak je to dobře.
Je fakt, že ale kdyby všichni včelaři dodržovali tolik potřebné minimum o chovu a péči o včely, byla by zde nákazová situace jakékoliv nemoci v daleko přijatelnějších úrovních. To se přeci shodneme.

Zkrátka kocourkov.Ale nějaká minimální forma znalostí o péči, ošetřování a moderní vedení včelstev by jistě neškodila. P.S

Příteli, nikoliv.Vemte to tak, uvedu to na příkladu.Když vám někdo dá peníze na auto a nemusíte na něj vy šetřit, chováte se k němu jako raz. Když ovšem na to auto našetříte sám, potom si o něj pečujete a chováte se k tomu jinak.Mnohonásobně lépe. To stejné je i se včelami. Pokud jste si k nim vztah ještě neudělal, k tomuto oboru, neměl byste mít možnost na takovou dotaci dosáhnout.Pokud váš učitel, ZO vidí, že postupujete, včelaření se vám daří, může vám navrhnout možnosti dotace na různá příslušenství
Zdraví P.S

>>kdyby mu
za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! <<
Jednou za 20 let na úhyn byly dotace a tady z toho děláte výdělečnou činnnost nebo co?

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Krmen?
> Datum: 31.1.2010 09:13:08
> ----------------------------------------
> Pavle mizerní a problémoví včelaři tu byli jsou a ani v budoucnu se jim
> nevyhnem. To že je jich až nezdravě hodně za to nemůže nikdo jiný než zcela
> špatná politika Svazu, kterým v podstatě uvedený stav vyhovuje. Kdyby Svaz
> nechal fungovat přírodu, byla by nás zřejmě polovina, ale bylo by vše
> podstatně jednodušší a       ceny medu by byly stejné jako na rakouských
> tržištích. Dokud se budou vyběhávat dotace na úhyny, obnovu včelstev a jim
> podobné, nebude líp!!! Takže v podstatě největší škůdce českého včelařství
> je Svaz sám a dokuď se nezmění zcela pokřivený systém dotací, nebude líp!
> Takže zlobit se na svého souseda je zcela zbytečná ztráta energie, kdyby mu
> za úhyny stále někdo něco nestrkal, dávno by toho nechal! Zkus domýšlet
> věci do konce a neměň během 14 dní své názory, uvidíš, že si polepšíš!
> Zdraví R. Stonjek.
>
>
>

Já před nasazením medníků dávám formidol Což se mi zdá přijatelnější

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 22:22:54
> ----------------------------------------
> O tom jsem už také přemýšlel, ríkal jsem si, pokud vyšetření dopadne dobře,
> nátěr letos dávat nebudu, mám i vynechat předjarní fumigaci varidolem?Či ji
> provést pro jistotu.P.S
>
>
>

Pane Streit omlouvám se neuraž te se ale já vás za štiku neberu,
vedle toho že uznávám že jste zanícený včelař jste pro mne ještě pulec, slon v porcelánu, provokater a další,omlouvám se ale nechci vám nadávat. Každý jsme nějaký a toto forum je zde proto abychom diskutovali né si nadávali. Uberte prosím trochu ze své sebejistoty.
J.B.

" ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace"
chuť či schopnost něco dělat a dotace jsou na hony vzdálené věci. Kraj nezajímá jak to budete dělat, podstatné je že to budete dělat nějakých 5 let, na které se upíšete a nic víc.

Pavle S,nechtěl bych být tvoje včela a už vubec bych si od tebe nekoupil med.

Avšak pochválit se musí každý sám. NIKDO TO ZA NĚJ NEUDĚLÁ

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Anton?n Podh?jeck? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mor plodu
> Datum: 30.1.2010 18:12:25
> ----------------------------------------
> Ono se to mluví, když se k tomu nemůže druhá strana vyjádřit. Říkalo se, že
> samochvála smrdí. Teď už ale nějak víc.
> Tonda
> >"Pavel Streit napsal: ...Já mám nejlepší výsledky vyšetření zimní měli za
> poslední 4 roky z celé ZO "
>
>
>

"To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S"
Oficiální politika ČSV je taková, co nejvíce včelařů mít zorganizovaných pod sebou, ať to stojí, co to stojí. Proč, o tom by se dalo hodně diskutovat. Výsledek je ale ten, že vyloučení člena ze ZO se děje až z velice vážných důvodů a je velice ojedinělé. Nějaké špatné léčení včelstev, pokud nebude prokazatelně pro sousední včelaře fatální, k tomu nestačí. Současně taky nebude docházet k nějakým represím stran dotací i stran léčení , protože vedení ČSV nebude riskovat, že se včelaři naštvou a kvůli tomu vystoupí ze Svazu. Taky ze stejného důvodu nebude docházet k tlaku na nějaké povinné školení včelařů, i když by se povinná školení dost lidem zamlouvala. Situace je proto taková, jaká je.
Je volební rok, třeba by se toto téma dalo protlačit až na sjezd špiček ČSV a důraz na organizovanost za každou cenu trochu osekat. Já to přivítám, ale po dlouhých letech členství v ZO aktivně v tom zatím nemám úmysl se angažovat.

U singer je to do 200 roztočů na včelstvo, U vigor je to do tří roztočů na včelstvo, to je jen při podzimní fumigaci, Jinak během roku u vigor do pěti roztočů na včelstvo, u singer do dvaceti

To si nedělám, ale pořídí si dva oddělky, pak bude mít další rok další a když ZO,Kraj uvidí, snaží se, přijdou s nabídkou dotace na to na to, na to. Člověk, který to ještě nezkusil, nemá za sebou rok dva, aniž by nerozšiřoval chov,přece by neměl mít od kohokoliv nějaké dotace.Jak se to říká, bez práce nejsou koláče, být krajem, řeknu:nejdřív snahu, potom třeba finanční pomoc.Jinak můžete peníze vyhazovat oknem.Já jsem, když jsem začínal, o žádné peníze na dotaci nežádal, proč? Jednoduché. Po dlouhé době jsem to zkusil, chytlo mě to za srdce, výrazněji jsem rozšířil a rozhodl jsem se to dělat na plno.Pak jsem požádal o možné dotace.Pokud bych je nedostal, svět se nezboří.Jel bych dál bez nich.Pokud chci včely chovat, nejsmysluplnější a nejvyšší dotací je předámí zkušeností o moderním vedení chovu od staršího včelaře, který této problematice rozumí.Zdraví P.S

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření? U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

Pavel Streit:

Rezistentní roztoče nemám, protože při léčení bych to poznal, je zajímavé, že reinvazi od souseda mám jen mezi první a druhou fumigací varidolem na podzim.

___________________________________________________________


Tomu se neříká REINVAZE, ale EFEKT PODZIMNÍHO PLODU.

S pozdravem M. Václavek

PS

Kolik roztočů Vám průměrně padá po jednotlivých podzimních ošetření. U mě to vloni bylo zhruba 180 kusů po první (a zároveň poslední) fumigaci 24. října. Po ošetření aerosolem 27.12. jsem nalezl jen pár roztočů. (v sezóně byla včelstva 4x léčena kyselinou mravenčí aplikovanou „kapesníkovou“ metodou ( v půlce března, koncem června, začátkem července a začátkem září ), v podletí byly vloženy Gabony)

//\/\\//

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

To znamená v překladu pokud jsem to dobře pochopil, že za zdravotní stav a nákazovou situaci svých včelstev nese odpovědnost výlučně ZO. Vpřípadě masivního úhynu včelstev v dané ZO by tedy tato ZO neměla být nárok na poskytnutí dotace za úhyny na varoa, je to tak?
Nepořádné včelaře by tedy mezi sebou neměli trpět a KVS by měly jednat na problémy daleko aktivněji.Zdraví P.S

P.Bürgel, nějaká dravá štika musí být v každém rybníčku, oni i ti kapříci se chovají také jinak a když je v rybníčku více štik, nebo štiček, ono to tomu rybníčku vždy prospěje,Možná já jsem štika, ale vy tu jste na síti hlavně dvoumetroví sumci, takže i ta štika musí být obezřetná, alespoň v jezírku není nuda. že ano.Zdraví P.S

Když chcete chovat holuby, králíky, slepice, nebo třeba dobytek, také musíte hodně věcí umět a ledasco dodržet. Když to zvládnete, chov se daří, když ne, chov vám vymře a nikdo nic nedá. V některých případech ještě můžete dostat pokutu za týrání nebo nesplnění nějakých podmínek(např. lpovinná veter. péče) To je cesta.
Přednášky se organizují, i když to nebývá aktivita ČSV, spousta informací je na webu nebo v knihách. Kdo se snaží, nějak znalosti získá a nejde někoho nutit, aby chodil na určité přednášky.
Řešením je nepodporovat bordeláře prapodivnými dotacemi.
A nedělejte si, prosím, iluze, že si někdo pořídí celý chov jen za peníze od kraje.

Tak, tak.P.S

No, materiál víčka je pórovitý a tak účinná látka, pokud na víčku zvenku ulpí a pokud má roztoč v buňce důvod dotýkat se zevnitř víčka, určitě prosákne dovnitř buňky a toho roztoče zlikviduje. Každopádně ale její koncentrace je taková, že se chůzí včel po víčkách roznáší do včelstva stejným způsobem jako to je v Gabonu a likviduje i roztoče na včelách. Koneckonců účiná látka je u přípravku na nátěr víček stejná jako u Gabonu 90, Fluvalinat. Ono to ostatně je potřeba, víčka zavíčkovaných buňěk nejsou vodným roztokem léčiva smáčivá, nějaký saponát, který by tu smáčivost udělal, zřejmě ve včelstvu použít nejde a tak i když se natře všechen zavíčkovaný plod ve včelstvu a pečlivě, vodoodpudivý povrch víček způsobí, že na některých víčkách ta látka nebude.

Napsal jsem již včera, tak jak dávám já argumeny na norské zimování, tak i beru argumenty na vědomí na neprovádění nátěru plodu s fumigací v předjaří v případě dobrých výsledků na vyšetření zimní měli. Dost jsem o tom večer a dnes přemýšlel a možná máte pravdu, něco na tom je. Když to vyšetření dopadne dobře, předjarní léčení provádět nebudu.Zdraví P.S