Včelařská konference

Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.PavelN

Mám 75 včelstiev a ani na jednom letáči nemám nábehové dosky (ktoré majú zachraňovať vysilené včely, ale tie môžu byť už staré alebo choré, tie nemá zmysel zachraňovať) a nezbadal som aby včely padali na zem a tam krehli. Keď uč svieti slnko, to prehreje predné steny drevených úľoch a zlepšuje mikroklímu pred letáčmi. Nesmieme byť precitlivený, pre včelu je príroda domovom.

Na úvod - takhle jsem to nezkoušel.

Ale co k tomu vím nebo mě napadá:
Tak dva roky zpátky tady někdo na konfeře prezentoval parafínování v nádobě udělané z jedné tabule plechu pouhým ohýbáním - bez střihání a svařování. Vyšlo to akorát na 1 nástavek s malou rezervou. Topil pod tím vařičem Mega Zeus od Mevy - je to výkonný vařič, ale přitom ještě za rozumnou cenu (aspoň tehdy to tak bylo...). Vcelku mu to fungovalo, ale nijak rychle. Nebylo to nijak izolované. Mate se mi, že to byl "Kozlík" - ale nevím, už je to dlouho...
Obyčejný dvouplotýnkáč by to asi neutáhl a určitě neustál. Leda s podstavcem pod sud. Ale v návodu to myslím výrobce výslovně zakazuje (myšleno ohřívání jedné nádoby oběma hořáky) - asi ví proč...
Podobný systém (t.j. ohřívání plynovým hořákem) jsem zahlédl někde na fotkách - tuším z NZ. Plyn byl z lahve přiveden docela dlouhou hadicí - kvůli bezpečnosti. A vyloženě upozorňovali na to mít lahve proti větru.
Izolace by mohla fungovat z minerální vaty obalené třeba tiskařskými alu plechy, aby nelítala kolem. Nebo třeba jen hasící dekou...? Levnější to nebude, ale jednodušší ano. Každopádně to bude chtít víko.

Jsou to ode mne ale samé teorie a pozapomenuté informace - berte je prosím s rezervou...

V každém případě bych to ale budoval s plánem jak to uhasit, kdyby to blaflo - resp. aby aspoň od toho šlo utéct a oheň neudělal moc škody...

Zkuste se poptat ještě Tomáše Jaši - http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/kontakt.htm - má v hlavě nápad na jiné řešení, třeba už to dotáhl :-)

JD

viz časopis Včelařství č. 3/2006, str. 76.+77.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Subject: Re: krmeni voda

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval
produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani
zadne.

Já to mám uděláno tak, že kromě podávání vody strůpkovým krmítkem mám před včelnicí napajedlo 2x2 metry vysypané bílými oblázky a jemě polité vodou, včely přistanou na nich, odebírají vodu a přitom se neutopí. Potom mám dlouhý pekáč ve kterém plave polystyren a na něj přistávají včely pro vodu, obě napajedla se včelami přes den jen hemží Výměnu vody dělám po čtrnácti dnech.Zdraví P.S

Zdravim vespolek,

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani zadne. Vysledek byl takovy, ze u silnych vcelstev nebyl zadny rozdil mezi vcelstvem podnecovanym a nepodnecovanym. U vcelstev slabych ( uz presne nevim,jak bylo tehdy definovane vcelstvo slabe a silne) byl vynos medu v prvni jarni snusce podstatne vyssi u vcelstev podnecovanych. Pokud byste chteli uplne presna cisla, je torok 2006 ( leden-duben, v nekterem z techto cisel to urcite je). Testoval i novy typ krmitek pro jarni podnecovani, mely se tehdy zacit i vyrabet.

PZ

Dobrý večer
Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem převzal na slovenských stránkách http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html

Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
Díky Pepek

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&catid=60&Itemid=68

Do úlů podávám vodu ve sklenicích o obsahu 1l (medovky) s prosakovacím víčkem (několikrát provrtaný Twist Off uzávěr).Vodu velmi mírně osolím, popř. kápnu několik kapek jablečného octa. Sklenice obměňuji každý týden. Zpočátku včely vodu odebírají velmi málo. Avšak se vzrůstajícími teplotami a narůstajícími zdroji pylu se spotřeba vody zvyšuje. Nejvíce vody včely odeberou v nočních hodinách nebo ve dnech s nízkou venkovní teplotou. Přez den, kdy včely mohou navštěvovat venkovní napajedla, dávají přednost přínosu vody z venčí. Čili, není pravda, že dodání vody do úlů je zbytečné. Včely vodu odebírají v míře v jaké se jim nedostává z vnějších zdrojů. Od doby, kdy jsem počal s podáváním vody včelám do úlů jsem si ověřil jeden poznatek starších včelařů. Při prohlídkách včelstev v tomto období jsem zaznamenal, že "Zácpa včel (Májovka)" se u včel projevuje ve velmi malé míře. Nedovedu si ale představit, že vodu budou včelám podávat včelaři s vyšším počtem včelstev - profesionálové.
JK

Když je venku teplo a včely si mohou doletět, je asi zbytečné napájet v úle. Mám za tímto účelem na včelnici kapátko z mikrozávlah, ze kterého kape stále čerstvá voda z vodovodu (z mojí studny) na dřevo a stéká dál po kamenech na zem.
Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Kaji, to sú len "hrátky" netrpezlivých včelárov, ktorý chceli aby včely med nosili aj v zime. Nechajme včely v pokoji, nech zimovanie včiel doznieť pokojným tokom času, keď príde ich čas budú pudove vedieť čo majú robiť.

Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Jarným napájaním sa istotne oplatí zaoberať, ale zimným nie! Mať na včelnici veľkoobjemové napájadlo je dôležitým faktorom a hlavne tam, keď je stanovište ďaleko od zdroja vody s otvoreným terénom, tam kde nám neznečistený potôčik tečie do vzdialenosti 200-300 m od včelnice, to nie potrebné. každý chovateľ včiel by mal zhodnotiť tieto možnosti a podľa toho sa zariadiť. Moje skúsenosti s 20 litr. sudom sú dobré, netreba ho často dolievať, včely keď sú pod hranicou okraju sudov sú po klesnutí hladiny chránené pre studeným vetrom a pri slnečnom dni napájadlo navštevujú aj pri 10°C, tých 20-30 m bezpečne preletia.
Ja využívam dažďovú vodu, ktorú zachytávam priamo do napájadla, alebo do zásobného.

Dávám takto vodu do úlů již asi 25 let.
Je mi jasné že bez tohoto dodávání vody by včelstva žila také.
Dívám se na to asi takto :
Protože mám včelnici na severním větrném svahu je zde často větrné a chladné počasí a část létavek by nedoletěla.

Jestliže si uvědomím že jim dodám asi 250 litrů ve 45ti dnech musím tím ušetřit část jejich energie. Včely tuto energii částečně užijí k rychlejšímu rozvoji hlavně v krátkých obdobích špatného počasí, a o to mi jde především, na stanovišti je jen raná snůška.
Záleží na roce a počasí (na jaře 2007 byla zima a prvních 14 dní když včely nelétaly tak vodu nebraly, nešly do síly ale nakonec s přínosem medu jsem byl spokojen)V příznivě teplém jaru je rozvoj velmi rychlý někdy až raketový, s roji problémy nemám.
Zkoušky jsem nedělal abych části dodával vodu a části nedodával a počítal výnos.
V naši organizaci nedává nikdo vodu, Pokud vím Dr.Kamler dává vodu .
Včelám to škodit nemůže, že by zlenivěly?
J.B.

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
-----------------
Jednou sme to v souběžně s topením včelám udělal, ale v úle byla voda na folii, v jiných ne. Možná zpětně přemýšlím o tom, že ta vysoká vlhkost a voda na folii byla včelám milejší jak sucho - viz Ing. Holub v posledních MV.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Ale zajímalo by mě, zda to zkoušel někdo porovnávat.
A hlavně v neuteplených úlech o větším prostoru.
U uteplených připouštím, že to může mít velmi pozitivní vliv.
Tam nemusí diocházet ke kondenzaci a med taky přijímá méně vzdušné vlhkosti.
Díky za info a toleranci mé /ne/češtiny. :-)
Karel

Souhlasím s Vámi, že včely ve volné přírodě neměly zdroj vody ve své dutině a dokázaly si poradit. Stejně tak včely v úlech si dokážou poradit bez jarního napájení.
Podle mého je potřeba dívat se na otázku napájení jinak. Nebrat napájení jako na možnost přežití nebo nepžežití včelstva, ale jako zrychlení jarního rozvoje.
Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Dávam si otázku, ale i Vám, ako mohli prežiť v prírode tisícročia, keď im nik nepodával vodu do stromovej dutiny?
Myslím si, že je to v povahe človeka za každú cenu naprávať prírodu. Ale potrebuje to?

Začnem základom jarného rozvoja včelstva, posledné roky včelstvá plodujú ešte v zime, keď by to podľa človeka nemali, lenže na vodu lietať nemôžu. To je fakt, ale keď som sledoval vývoj plodu v zime, včely ho dokázali vychovať, zaviečkovať a po 21 dňoch sa liahli dospelé imága. Ako to bolo možné, keď som nič také nerobil, ako to čítam vo vašich radách. Zrejme toľko vody včely vždy majú, aby plod ošetrili.

V čase keď sa denná teplota zvýši na 12°C a je slnečno, včely aby obslúžili plod, ktorý chovajú v úli vyletujú z úľa, aby priniesli potrebnú vodu a peľ. Jedno bez druhého vo včelstve nefunguje. Zhodneme sa v jednom vodu včely potrebujú, ak je v doletu včiel potok alebo iný zdroj vody, tak si ju donesú, možno nejaká včela uhynie pri návrate do úľa, ale to nie je tragédia včelstva, to len cítiaci človek potrebuje im pomáhať a za každú cenu im tú vodu dať do úľa. Lenže tá včela nei je naučená prijímať niečo zadarmo, musí lietať do prírody, a ako už teraz vieme , včela či robí alebo nerobí svoj život tak či tak končí.

k už niekto chce čisto z ľudského hľadiska včelám pomôcť, tak nech dá na včelnici 20-50 m 200 litrový barel, ak má včlestiev viac tak aj 2-3, na povrch vody položí polystéronový plavák (2 cm hrúbka), ktorý môže vrtákom priemeru 8-10 mm prederavíme a položiť na vodnú hladinu tak aby bola prekrytá, ale pamätať, aby s klesaním vody mohol bez problémov klesať aj plávák. Na začiatok stačí na plavák položiť 100 gr. skryštalizovaného medu a včely si zdroj vody nájdu, je nezmyslom, aby včelár npr. s 500 včelstvami, vkladal včelstvám vo fľašiach vodu, veď by z toho zbláznil.

Vodu pre včely cukrom neslaďte (ak ju podávate ako vodu), pretože ak je voda s cukornatosťou nad 8 %, včely ju nenosia do úľa ako vodu ale ako potravu a včely ju ešte pred prínosom do včelstva zahusťujú a zbytok v mednom vačku ukladajú do plástov a vodu aj tak musia prinášať z vonkajšieho prostredia.

Všetko dopodrobna nemôžem vysvetľovať, nie je na to priestor a horšie je, že učastníci to ani nečítajú.

Technická poznámka: Co se týká diakritiky, je nutné sjednotit znakové sady, ve kterých se to píše, pak ukládá na serveru a pak zase zpátky zobrazuje v internetovém prohlížeči nebo poštovním klientu. Protože různé znakové sady mají pro písmena s diakritikou vyhrazena různá místa v znakových tabulkách a případně různé programy mají taky zobrazování nesprávně nastavených znakových sad různě ošetřené, někdy i některé znaky nahrazují přijatelnějšími a mění tak vlastní text. Já mám třeba momentálně nadstavené středoevropské jazyky Windows 1250 a diakritika je bez problémů.

Navýš se jíž v českém pravopisu setkáme příkladně s Pozváním na (_)3 příkladně nás někdo pošle do (_!_) jsme mu k :-D nebo se na nás také :-((
Nazývá se to Ikonogramy a emotigramy

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ad. sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 15:07:41
> ----------------------------------------
> Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně
> obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
> Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část
> svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je
> možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to
> pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.
>
> Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.
>
> Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
> "MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
> (dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)
>
> Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které
> to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za
> tečkou a čárkou, lépe se to čte.
>
>
>

Zdravim Vas pane Jiranku,

ted kdyz jsem si precetl historii emailu a byl rovnez informovan panem Bojanovsky, tak jsem pochopil, ze osloveni pane Krapka, jste pouzil jako priklad nespravne gramatiky.

Co se tyce me diakritiky, kdyz jsem zacal pouzivat PC, po napsani pismene s diakritikou a naslednem odeslani, prichozi zprava pote nebyla citelna, ukazovalo to vsechno mozne, jenom ne to, co byste potreboval.
Tak mi to uz zustalo, menit to nebudu. Kdyz neco pisu rukou, vzdy jedine, tak je jak to nas jazyk vyzaduje.

PZ

Díky. Zkusím dávat menší dávky a každý týden doplňovat.

Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.

Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.

Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
"MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
(dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)

Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za tečkou a čárkou, lépe se to čte.

Právě s tímto problémem jsem se setkal ve škole kde vedu kroužek informatiky děti používají pád 5 ale při dotazu jsem se od učitele Č.J. dozvěděl že i 1pád je správně Jen někteří to považují za germanismus a dporučijí pády používat podle toho jak které jméno zní v uších.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 12:04:16
> ----------------------------------------
> Zdravim Vas pane Jiranku,
>
> pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je
> spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
>
> S pozdravem
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

Za interpunkčními známénky, jakými jsou tečka nebo čárka, se ve větě dělá mezera... To jen takové poučení od nás mladých.

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
--------------------------------------------------------
K tomu mohu jenom dodat,že Pavle IN. , používání diakritiky by ve Vašem případě také prospělo věci.Stejně si myslím,že jste mladší než zde vypadáte,protože háčky a tečky Vám nic neříkají,jako prostě na Mobilu,tam to jinak nejde a dále to jde poznat podle Vašich příspěvků,mládí vpřed...
Tedy pane Pavle Zajíčku,je mi líto,a omlouvám se,že jste špatně pochopil ten můj příspěvek,komu byl určen,ten to zajisté poznal a napříště si bude alespoň dávat pozor při svém psaní.Každý to nebaští těm mladým,kteří neumí psát a když se do toho dají,tak potěš pánbůh všechny čtenáře.

Ono to není zase tak zlé. Každému z nás občas něco "ujede", někdy se překlepneme.
Na tomto fóru však dávám přednost včelařské odbornosti před znalostmmi jazykozpytců.
Uznejte sám, je pro vás přínosnější rada zkušeného včelaře obsahující několik hrucbých chyb a možná nespočet dalších, nebo bezchybný traktát profesora češtiny, který vám ale nemá co poradit?

Já se musím přiznat, že jsem zatím vodu přímo do úlu nedával. Mám před úly napaječku z kapátka. Pravda je, že brzy zjara pití včelkám moc nejde, i když voda stéká po dřevě. Na kameni prastydnou ještě víc.
Letos zkusím dát vodu přímo do úlu, do rámkového krmítka a chci se zeptat kolik vody dáváte jednomu včelstvu a jak často ji obměňujete. Trochu se bojím, aby se mi tam ta voda nekazila.

Zdravim Vas pane Jiranku,

pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.

S pozdravem

Pavel Zajicek

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Zdravím vás P.Křapka,atd...
Naučte se alespoń skloňování POKUD JSTE TOHO SCHOPEN a tím přispějete ke kvalitě této konference.Bohužel mladí lidé dnes neumí ani kloudně číst,natož psát tužkou či perem. Je to hrůza pro nás starší,když pomyslíme na to,že naše nastupující generace aby se vyjádřila,musí sebou nosit NOTEBOOK. Jako by nechodili do školy,co vlastně dělali učitelé za posledních 20 let když svoje žáky nenaučili obstojně psát a číst? A co dělali rodiče těchto žáků? Je to na zamyšlení,vinni jsme asi všichni a nejvíce asi doba,která přinesla dříve nevídané technologie.

Utajený mor? Nevadí... hurá do testování Rašovské metody!
:-) :-) :-)

http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

S pozdravem M. Václavek

Zdravím vás P.Křapka, já jim ji podávám strůpkovým krmítkem, před včelnicí je i napajedlo, takže si mé holky můžou vybrat, kterou chtějí.Potřebuju ještě dokoupit 20 kilo mezistěn. Rozšiření něco stojí.Zdraví P.S,

No, 5 let je hodně dlouhá doba, nic zpětně se už dokázat nedá a na nějakou nápravu je dávno pozdě. Modli se, aby se to okolní včelaři sousedé nedozvěděli, třeba z této diskuze a aby u nich současně nevypukl skutečný mor.
Jestli to skutečně byl mor plodu, budou na všech věcech, které s tím přišly do styku, v nečistotách ještě desetiletí životaschopné spory mory plodu, věc může ležet roky v
šuplíku nebo na půdě a jak se nějak náhodně dostane znova do kontaktu se včelami, může znova způsobit propuknutí nemoci. Pokud jsi to už neudělal, doporučil bych probrat šuplíky, skříně a podobně s těmito nepoužívanými věcmi, zbytných snadno nahraditelných věci schovávaných pro "strýčka Příhodu" se zbavit, ostatní minimálně důkladně očistit a vypulírovat, kovové věci desinfikovat v troubě. Pokud to bylo ve včelíně, tam vymést všechny kouty a škvíry, okartáčovat, znovu natřít... Starší úly z té doby, popraskané nebo dvouplášťové s hodně štěrbinami zevnitř, do kterých mohou být spory zalezené do hloubky, raději zlikvidovat než se je snažit ještě nějaké roky využít....

Právě jsem se vrátil z "pokecu" se včelami. Čtu příspěvky na konferenci a přiznám se přátelé, jsem z vás poněkud zmatený, zda jsem neprospal sezónu a zda nejsem v zootechnice chovu poněkud pozadu. Já v tuto dobu zimní krmení ještě nepřipravuji a ani sršně ještě nekrmím :o). Nyní teprve pomýšlým na to, že již bude pomalu čas vymýt a desinfikovat sklenice pro zřízení napájení do úlů. Ony holky budou již "cobydup" potřebovat vodu. Ta stražená na igelitovém strůpku jim již vbrzku nebude stačit a venku bude ještě zima. Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
JK

Zdravím vás, staté úly nemám, spálil jsem je. Nové na ně používat nebudu, mě by sršně nevadili, jenže. Pokudsi soustavně dělají hnízdo půl metru nad dveřmi, je to pro ně moc nízko.Přemluval jsem je, aŤ si to postaví třeba u kůlny, nezabralo to, tak na ně musím takto. Třeba si to uvědomí a ké kůlně se odstěhují.

>Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu...<
------------------------------------------------------------
Jak vidím i z příspěvků kolegů, jsme ihned s úsudkem hotovi. Zvápenatění plodu na podzim, na jaře včelstva nejdou do síly, plod smrdí, sirkou se tahne "žvejkačka" z buněk a my hned bez laboratorního vyšetření víme, že se jedná o mor nebo hnilobu. Hniloba je u nás velmi vzácná a neobjevila se údajně již několik desetiletí. Mor včelího plodu sice v některých oblastech vzácný není, ale jestliže se v okolí nenachází, jestliže nebyly začátečníkem použity úly neznámého stáří a původu, není odpověď na tuto otázku tak jasná. Zde by se také mohlo jednat o zcela obyčejný úhyn po zastydnutí plodu. Odpověď nám ale může dát pouze laboratorní vyšetření. Protože vzorek plodu již odebrat nemůžeme, doporučil bych nechat pro začátek laboratorně vyšetřit zimní měl současně s vyšetřením na varroázu. Pak se uvidí.
Zdravím JK

Já mám sršně ve včelíně už několik let a v zásadě s nimi vycházím dobře. Za 7 let jsem dostal asi 3 x žihadlo, než jsem se naužil chovat tak, abychom si nepřekáželi. Sršni jsou vcelku klidní a útočí jen když se cítí být ohroženi. Tomu se dá vhodným přístupem předejít. Již dvaktát jsem měl hnízdo dvojnásobné velikosti lidské hlavy.Jediným a to dost velkým mínusem jsou výkaly plodu. Tím že mají hnízno přímo nad úlem je to problém. Dám tam sice igelit, ale v září je to docela humus. Takže letos je asi takém omezím, nebo je spíš zkusím přesunout do nějakého starého úlu. Nějaký negativní vliv na včely jsem nezpozoroval. Ty nad kterými hnízdí patří dlouhodobě k nejsilnějším. Ale jsou to krajní a je možné, že na tom má podíl i zalétávání.

Ja rozpouštím v plastovém sudu ve studené vodě, poměr mám asi 2,5:2
(tedy něco mezi 3:2 a 1:1).

Nasypu a naleju to všechno do sudu a míchadlem míchám (obyčejný drát cca
pr. 10mm na konci je zahnutý stylem "pohrabáč" - žádná složitá spirála).
Vrtačku mám silnou (dvourychlostní, 1kW - od ETY - etatool - na silnější
rychlost pastuju, rychlejším převodem míchám cukr) takže na plné otáčky
mi "pohrábáč" roztok krásně rozmíchá. Musím míchat cca 5x, takže si to
vždy před polednem nachystám, jednou za cca 1,5 hodiny to promíchnu a
večer jedu krmit (do kyblíku se slámou). Pokud použijete teplou vodu vše
se rozpustí rychleji. Dříve sem krmil poměrem 3:2 ale pak zůstávali na
dně sudu nerozpustěné zbytky cukru, v teplé vodě by asi nebyl problém,
ale ve studené už se to nechtělo rozpustit.

Taky sem dřív míchal cukr stavebním míchadlem, jde to dobře, ale je
krátké, tak se do vysokého sudu nehodí. Kdo má možnost k němu něco
přivařit, může si ho prodloužit, nebo stačí jen ten ohnutý drát a
vrtačka co má vyšší otáčky.

Míchání čerpadlem chci vyzkoušet až budu cukr rozpouštět v 1000
litrových nádobách - těch co jsou vidět po zahradách jako nádrže na vodu
- tam to vrtačka nezvládne. Ale to až tak od 40ti včelstev a více.


petr j.


Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
>

To já jsem za tu dobu viděl sršně na včelnici co včelařím, jen jednou. Ale na chalupě jsem jejich nepřítel č.1.Každý rok likviduju jejich obydlí ze stejného místa.Zdraví P.S

Zdravím vás, jak tak koukám co včelař, to koumák k vymýšlení přípravy roztoku na krmení.Zdraví P.S

No, teď už s tím stejně nic nezpravíš, alespoň sis ulevil u svědomí, hlavně to moc neroztrubuj, měls zsjít spíše do spovědnice k farářovi. Pro příště věz, že pokud je indikován mor, KVS nechá spálit veškeré vybavení včelařské, i úly, teď jak řekl př.Pavel, až čas ukáže, zda se u tebe opět neoběví.Ikdyž budeš dezinfikovat plamenem, nepomůže to. Řekněme ale, že pokud to byla hniloba plodu, pálí se jen včely a včelařské nářadí se buď pálí, nebo dezinfikuje.Jinak medomet a úly se dezinfikují.Dílo se vyřeže, vyvaří a nesmí být použito k domácí výrobě mezistěn, mám to tu v knize.Nevěš hlavu, chybami se člověk učí, a o těch včelařích, to ti musím dát za pravdu.Zdraví P.S

Pět al. konví po 15 kg cukru na jednom lesním stanovišti lehce aku vrtačkou umíchám.V každé konvi tak vznikne asi 20 litrů roztoku. Vozím si teplou vodu z vodovodu Na každou konev je třeba 8 - 9 litrů vody / trochu se rozbrydá a také se musí něco umýt/Těch 100 litrů stačí na 25 včelstev. Používám k nalévání zahradní konev, jako plováky používán někde odřezky z výroby rámků a pokud mám tak i slámou. Lepší jsou nádoby se širším hrdlem, ale také se hodí 2,5 l pet láhve seříznuté na výšku nástavku, ty se potom hodí do kontejneru a je uklizeno. Je to vrlmi rychlé krmení, nejdelší dobu zabere sypání cukru do konví. Nedělá mi potíže krmení v kteroukoliv denní dobu.Loupež se nekoná.
Upravil jsem si aku vrtačku na bat. z auta.

Slyšel jsem teď nedávno o těch sršních ve francii, je to jen bublina, či realná hrozba? Někdo říkal v televizi, že jim v tom brání zatím studená středoevropská zima. Jsou prý jen o chlup větší, jak včely.Zdraví P.S

Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Naše včely to vedia takisto urobiť. Pri neustálych návštevách európskeho sršňa (keď sa premnožia v blízkosti včelnice), sa včel grupujú na letáčoch v množstve 300-500 ks a venujú sa prilietajúcim sršňom, ktorý si príde na letáči zobrať včelu a vtedy sa naňho vrhá aj 50 včiel a sršňa doslova uaria v svojom strede. Keď to sršne "pochopia" lovia včely prilietajúce do úľa a tam včela nemá šancu. Uvádzam to len v skratke, ale to bolo moje pozorovanie jedno leto, keď sršne hromadne útočili na včelnicu. Posledné roky sa to opakuje, ale len ojedinele. Takže nie len včely japonské, ale i naše sa vedia účinne brániť.

Ali a Miri, jsi baron Prášil

Tedka je otázka času pokud to byl mor plodu kdy se ve včelstevech opět objeví !!! Desinfekce savem ti spory moru určitě nezničí ! Tedka ti někdo neřekne jestli to byl mor nebo nebyl.A pokud jsi citil zapach při prohlídce včelstev tak to byl mor plodu nebo hniloba plodu.Ale ják se říká pozdě honit fibicha !!!!! Až čas ukaže co to bylo !!!!

Můžete mi poradit, ve včelách se mi objevilo na podzim nejprve zvápenatění plodu, kterého jsem se nedokázal zbavit ani formidolem. Včely jsem zakrmil a na jaře se včelstva nedostala do síly. S bídou obsedla tak jeden nástavek 39x24 a stále stagnovala. Při bližší prohlídce jsem zjistil, že ze včeltev při rozebrání jde cítit zápach, jako by něco uhnívalo a mezi zvápenatělým plodem se začaly objevovat propadlá víčka. Když jsem sirkou do těchto víček zajel, objevila se řídká hmota místo larvy, která se natahovala jako žvýkačka. Jelikož jsem byl začátečník a nechtěl rozšířit do oklolí nějakou nemoc, nikomu jsem nic neříkal a jednal jsem jak jsem uvedl./ okolní staří včelaři by mě ušlapali / Včelstva jsem vysířil, voštinu vyřezal a spálil. Úly a rámky jsem desinfikoval savem a pořídil si nové oddělky. Teď mi včely asi pět let šlapou jako hodinky, plod je krásný celistvý, včely bez jakých koliv známek nemoci. Dílo pravidelně obměňuji, ale nemohu se zbavit obavy, zda jsem měl mor či nikoliv. Můžete mi někdo zodpovědět, jestli to byl mor ? Jen mě nekamenujte, že jsem to měl ohlásit dřív a včelstva nechat vyšetřit. Moje obava ze starých včelařů byla velká, byl jsem v ČS nový, nezkušený, sám a bez pomoci - v okoli pouze závist a uštěpačné poznámky, když se mi něco nepovedlo / zřejmě tato hašteřivost je typickou vlastností včelařů /. Včelařit jsem začal sám podle knížek a časopisů.

Díky všem, ty sršně, na ty se rád podívám, jednou to dávali na animal planet. Je to dobrý materiál, hned si to zaškrtnu, toho sršně obaliliy a uvařily za živa, nechtěl bych být tím sršněm. Kdyby se tak uměly bránit naše včelky.Zdraví P.S

Krmím sklenicemi a vlastními krmítky z krabic od ryb.Odkaz zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Co se týče toho rozpouštění cukru tak to dělám v nádobách od Primalexu na asi 30kg.Dám 20kg cukru a 10lt vody.Za pomoci aku vrtačky to občas proženu velkou míchačkou na maltu.Fotku najdete zde-http://pupek73.blog.cz/0902/vyroba-krmitka-z-odpadu-ii

Nalejvám to ze začátku do sklenic pomocí plastového litráku a pak rovnou z těch kýblů.






http://pupek73.blog.cz/0908/co-jsme-delali-o-vikendu

Podíval jsem se na svoji, kutilská vrtačka 480 watt se zabudovaným regulátorem otáček, míchadlo 60 cm dlouhé a 10 cm kolo míchadla v průměru. Otáčky pro míchání tak 1 - 4 za sekundu, to znamená, že spoušť vrtačky jen jemně namáčknu. 30 - 40 litrů vody a cukru v 50 litrovém barelu tím míchadlem roztočím za 10 - 20 sekund. Hodil by se ale menší průměr toho kola míchadla, aby šlo na míchání využít vyšší otáčky, vrtačka má plný počet otáček 2800 za minutu, 1 - 4 otáčky za sekundu je zlomek plných otáček plus při těchto otáčkách na velkém míchadle je potřebná velká síla, takže vrtačka asi dostává zabrat.

Premiéra: ČT-2 v pátek 12.2.2010 od 20 hodin
Opakování: ČT-2 v sobotu 13.2.2010 od 8,30 hodin:
Zázračná planeta: "Buddha, včely a obří sršně".
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi mandarínskými a japonskými
včelami očima chovatele - buddhistického mnicha. Dokument BBC.

Aku vrtačkou jsem to nezkoušel, ale jaká je po ruce, hlavně míchací
spirála musí být ta delší. V teplé vodě to jde rychle.Pak stejně čekám
než je teplota akorát.
Na zprávy nesmím jako přítel Polášek, já se kolikrát při nich tak naštvu
a pak bych bryndal.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je,
> určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má
> madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček
> míchání? Zdraví P.S
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4824 (20100201) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

co k tomu dodať ...

p.Marek.Jen by mě kolego zajímalo jak moc velká vrtačka s míchadlem to je, určitě ta malá ruční to nebude, či ano? NNebo je to ta vrtačka, která má madla na držení po obou stranách a případně i regulátor stupnice otáček míchání? Zdraví P.S

"Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro toto použití."
Já už jsem takhle rozpouštěl v různých PET flaškách, v tří a pěti litrových kanystrech od vody a stolního oleje, v desetilitrovém kanystru..... V těch použitých kanystrech byl občas problém s uzávěry, jako jednorázové obaly občas to víčko a závit na kanystru ošidili, muselo se to dotěsnit nalepením vrstvy leukoplasti na závit.
Jinak je to v malém bez mechanizace míchání takové to "domácí rozpouštěníčko" nasype se do toho v kuchyni nálevkou cukr a nalije voda, zavře a potom třeba u televize nebo u novin se s tím občas zatřepe. Za půl hodiny jsou televizní zprávy nebo noviny zkoukané a v kanystru roztok, kanystr se vezme a jde se na zahradu krmit. Nebo se strčí do tašky a jde se krmit do lesa.... Jako procházka před usnutím...

Zdravim,

tak to asi bude nebezpecne pokladat z polohy stojmo sud o celkove hmotnosti 250 kg do polohy lezmo.

PZ

Předpokládám, že 5l kanystry od destilované vody by měly být nezávadné pro
toto použití.
Žena jich při žehlení vyprázdní dost.


Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz


> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> R. Poláek
> Sent: Sunday, January 31, 2010 10:45 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Krmení
>
> Teda, kdo chvíli stál, už stojí opodál.... Skoro 80 příspěvků za necelý
> den!!!!
> Co se týká krmení, kdo má zájem, ať se podívá na diskuze v čerenci a
> srpnu, tam se diskutuje krmení obsáhle každý rok.
> Pro mě je směrodatná dávka cukerného roztoku potřebná na 1 - 5 denní
> krmení včelstev. Držím se čísel 3 - 30 - 100.
> Pro potřebu 3 litrů +- autobus je podle mně nejlepší nasypat cukr do PET
> flašek nebo do kanystrů, nalít příslušné množství horké vody a míchat
> protřepáním. Když se nechá v nádobě nějaký volný prostor, je to rozpuštěné
> rychle. A nic se neznečistí a nemyje navíc, nejsou ztráty, protože v těch
> obalech se roztok rovnou donese ke včelám a nalije do krmítek. PET flašky
> jsou ideální pro ruční donášení, množství roztoku v dvoulitrové flašce
> vzhledem k hmotnosti vlastní flašky je velice výhodný poměr a flaška je
> odolná. U 30 litrů je nejlepší dát cukr a teplou vodu do 50 - 80
litrového
> barelu a míchat vrtačkou s míchadlem. Vrtačka, raději s regulací otáček,
> protože při plných otáčkách je vrtačka moc namáhána, záleží zase na
> míchadlu, je v každém baráku a míchadlo je za nějaké 2 - 3 stovky.
> Nad 100 litrů je asi nejlepší pořádné ponorné čerpadlo do nádrže, bez
> větších problémů by mělo rozmíchat najednou i několik kubíků cukerného
> roztoku a to i z studené vody.
> U většího počtu včel se potom nabízí jako docela výhodná i první varinta,
> za předpokladu, že je nějak doma zajištěné protřepávání nebo převracení
> kanystru ( nebo 2 litrových PET flašek?). Kde by obsah jednoho kanystru
byl
> jako jedna jediná dávka pro jedno velkoobjemové krmítko jednoho včelstva.
> Včelař by rozvezl ke včelám a rozlil roztok v první polovině kanystrů,
> zatímco v druhé polovině by měl nadávkovaný cukr a vodu a cukr by se
> mezitím převrácením nebo třepáním rozpouštěl. Vrátil by se od včel, do
> prádných kanystrů nadávkoval zase cukr a teplou vodu, vzal ty s
rozmíchaným
> roztokem, vložil ty nerozpuštěné a zase by jel ke včelám....
> Pokud by se daly relativně levně sehnat kanystry, možná by to bylo lepší
> než přímo pracovat s cukerným roztokem, mít nějakou velkou nádobu, která
> se
> potom musí umýt a podobně.....

Zdravím vás, Dobrý nápad, přiložím si jej i k těm dalším, budu mít tak možnost o vašich poznatcích s přípravou cukerného roztoku zde na diskusi přemýšlet, už mám tři.
Zdraví P.S

Cukerný roztok připravuji v 200 litrovém modrém sudu, dávám 120 l vody
přímo z boileru cca 60 C a 120 kg cukru, míchám vrtačkou, čerpadlo jsem
oddělal, nasálo příliš hustou nerozmíchanou kaši, ale bylo to levné
plastové. Ve víku mám vypouštěcí ventil 6/4" s hadicí a 1/2"
zavzdušňovací ventil. Sud míchám přímo na vozíku za autem a po
rozmíchání a uzavření ho pokládám na převrácenou paletu. Na stanovišti
napoštím vlažný roztok do kropáče cca 7 l. Krmítka mám ze seříznutých
kanystrů od jedlého oleje na posunuté folii v prázdném nástavku nahoře
překrytém perlinkou. Po mnoha pokusech s různými plováky používám slámu.
Jaromír Marek

Pavel Streit napsal(a):
> Řeknu vám svůj postup. Vezmu čtyřlitrovku sklenici, dám do ní tři kila
> cukru, litr vařicí vody, je tam vždy něco kovového, aby mi sklenice
> nepraskla. Cukr s vodou, míchám tak dlouho, dokud, to není úplně průzračně
> čisté, je to hodně zdlouhavé a pracné. Letos bych chtěl připravovat
> najednou roztok v nějakém sudu za použití mícháním kalového čerpadla cukru
> a studené vody, vyčetl jsem to v knize o komerčním včelaření. Na dně bude
> výpusť. kohooutek.Máte s tím někdo skušenosti? Nebo jaký systém byste mi z
> efektivnějšího hospodaření časem a pracnosti doporučili? Jinak v knihách
> jsem vyčetl, že se míchá 3:1,3:2,2:1 a na podněcování 1:1 roztoku.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4822 (20100131) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Hlavně si již konečně musíme uvědomit, že včely neléčíme, neléčíme a neléčíme, ale roztoče jen trávíme, trávíme a trávíme kontaktními jedy, které zůstávají ve vosku i medu. Že to poškozuje imunitu plodu nikomu nevadí, prostě maličkost.L.D.

To isté som napísal dňa 30.1 v príspevku 40389, ale odozva žiadna od účastníkov Konference. A ďelej (P.S) léčime, léčime a léčime, je to akoby hrach na stenu hádzal. Nuž, že má Pavel zdravé včely a produkty a vosk s prímesou jedu.

No ale já bručet do kriminálu za šíření nákazy a platit nějakou pokutu
něco mezi 10 000Kč- až 500 000Kč kvůli spolupráci s Váma nepůjdu. Nebo
máte nějakou výzkumnou oficiální podmínečnou vyjímku od SVS nebo přímo
od ministra MZe? Potom bych Vám nějaké to živé deko dodal. ;-)

_gp_

2010/1/31 Leo Dvorský <leosdvorsky/=/tiscali.cz>:

> Pro ty, kteři si nevědí s roztoči rady a chtějí se jich efektivně zbavit
> nabízím za každého dodaného živého roztoče v květnu letos 10,-- Kč.
> Minimální dodávka ale musí být alespoň 100 ks.
> Díky. Zájemci se mi můžou ozvat na můj mejl. Samozřejmě tohle není vtip,
> ale nabídka spolupráce. LD
>

Jestli jsem si to nějak špatně vyložil, tak pardón, dočetl jsem nyní jednu velice špatnou zprávu, mám zkažený celý večer a i zítřek, je to na flašku.
P.S: Ať nám ty včely vesele bzučijú dál.Zdraví P.S