76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40604)

Co se týká teploty dřeva, jisté je, že dřevo při teplotě nějak okolo 220 st C začíná uhelnatět a pokud je to na vzduchu, vzplane. Porušování dřeva teplotou se ale děje už podstatně dříve, dřevěná hmota obsahuje různě silně vázanou vodu, která je i v úplně za normální teploty suchém dřevě. To je ono pěnění dřeva při ponořená nástavku do parafínu. Druhá věc je to, že dřevo je izolační materiál a tak trvá nějakou desítku minut, než plná teplota parafínu pronikne úplně do středu dřeva. Teplota a doba ponoření je pak kompromis, při nějakých 200 - 220 stupních a krátké době se jedná o v podstatě opálení povrchových vrstev dřeva, při takových 150 st C a 5 - 10 minutách jde ta teplota i více do hloubky dřeva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40607


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Čermák K. (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

Desinfekci mezistěn neporovnávejte s ošetřením nástavků parafinem. U
vosku se zároveň používá vyšší tlak (autokláv) a doba asi 1 hod.
Pro parafinování teplota 130 st.C je málo, pokud má být účinné i proti
případným sporám moru, nějaké % jich ještě přežívá. 150 až 180 st.C je
jistota, na hladině tekutého parafinu rozdíl vůbec nepoznáte, chce to
teploměr. Ohřátí parafinu o nějakou teplotu vezme mnohem méně tepla než
totéž u vody. Nejlepší zdroj tepla je klasické topeniště a topení
dřevem. Plyn je drahý, nebezpečnější, pomaleji rozehřívá.
K. Čermák

Zden?k HB napsal(a):
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.

>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40606


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600) (40602)

Vosk se desinfikuje za zvýšeného tlaku a za přítomnosti kyseliny sírové. Za těchto podmínek stačí k desinfekci 115 - 120 st C, jinak je asi potřeba teplota vyšší. Na vyšší teplotu, pokud je mi známo, při desinfekci včelího vosku zase jít nejde, protože vosk se už porušuje a včely by mezistěny špatně přijímaly, proto ta sírovka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40605


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

rozpuštěný vosk je kapalina a má tedy ve všech svých částech stejnou teplotu. 120 °C ale asi těžko po 20 minutách zničí spory MVP, když 108°C to nedokáže po mnoha hodinách. Dřevo má před ponořením do horké lázně teplotu okolí a musí se prohřát do hloubky a to na teplotu, která ničí spory MVP. Proto musí být roztok teplejší, neumím ale říct, proč zrovna 160 nebo 220.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40604


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40597)

No, horký louh je hodně nepraktický. Jeho životnost je malá, protože se přeměňuje oxidem uhličitým ze vzduchu na sodu a chemicky reaguje se spoustou látek ve dřevě, v barvě, nečistotách a tím se taky otupuje. Taky horký je ještě o dost větší žíravina než studený roztok, při větším použití to je prakticky na celotělový ochranný oblek typu atombordel. Otupený roztok louhu jde ale do určité míry regenerovat obyčejným hašeným vápnem. Takže práce s louhem by byla o dost složitější než s parafínem.
Savo je v podstatě chlornan sodný, ten je za horka, při teplotě 80 st C v podstatě nepoužitelný, protože se rozkládá.
Lněný olej za horka by měl být účinností v podstatě shodný jako parafín za horka, přidaná hodnota navíc by byla možnost po několika měsících ty nástavky natřít barvou, protože lněný olej by za tu dobu ve dřevě zaschnul a barva by potom na nástavcích držela. Akorát při opakované desinfekci je otázka, co s tou barvou. Navíc je tam ta nevýhoda, že při desinfekci v horké lázni by se lněným olejem proběhl podobný proces jako probíhá při výrobě fermeže, jenže nekontrolovaně. Použitý lněný olej by nejspíš nešlo delší dobu skladovat, v krajním případě by během nějakého měsíce skladování došlo k polymeraci oleje v celé hmotě v něco jako želatinu atd. To by záleželo na teplotě, délce zahřívání, na vnesených stopových množstvích oxidů železa, zinku, vápníku a jiných kovů. Zase lněný olej, pro zastánce biochovů, je mnohem přírodnější než parafín.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40603


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Re: Parafinov?n? (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596) (40600)

Ahoj, nevím, kde jsi přišel na to, že 120 st. zničí spóry moru...- to není pravda a nechci rozebírat skutečnost při výrobě mezistěn, ber to jako zjednodušené vysvětlení pro běžné včelaře, že jako preventivní opatření se vosk při výrobě mezistěn dezinfikuje (nikoliv sterilizuje). Fakt je ten, že nikdy nebyl prokázán u nás žádný přenos moru mezistěnami.
Dr.Radek Hubač

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zden?k HB <sommer.z/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Parafinov?n?
> Datum: 04.2.2010 09:59:52
> ----------------------------------------
> Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu
> sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu
> mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C.
> Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k
> nevratným změnám ve struktuře dřeva.
> Zdeněk Sommer
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40602


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: P?id?v?n? od?lk? (40599)

Ahoj, vůbec se neboj. Přidal bych je kdykoliv po proletu, přímo bez novin, na jaře se nepoperou. Jinak bych se nebál již v březnu. Kolikrát se mi stalo, že matky spolu hospodařili až do léta společně, pokud spojení proběhlo brzy na jaře. Také stojí za úvahu přidat oddělek brzy nahoru nad mřížku, Oddělek velmi rychle sílí a je na Tobě, jestli před snůškou pouze vyndáš mřížku a spojíš je, nebo rozdělíš na dvě včelstva... Matku každopádně nehledej, není to třeba je to jen zbytečné rušení včelstva.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: M. Hric <hric.m/=/seznam.cz>
> Předmět: P?id?v?n? od?lk?
> Datum: 04.2.2010 09:51:38
> ----------------------------------------
> Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem
> odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal
> jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat
> koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat
> mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří
> někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu
> tak dobrý? Děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40601


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk HB (86.61.225.7) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595) (40596)

Při ošetření vosku na výrobu mezistěn se vosk zahřívá na 120°C po dobu sai 20 minut.Tímto se zajišťuje likvidace spor MVP ve vosku na výrobu mezistěn. Nevím proč tedy používat teploty 160°C a nebo dokonce přes 200°C. Při teplotě dřeva nad 140°C začíná tepelný rozklad dřeva a dochází tedy k nevratným změnám ve struktuře dřeva.
Zdeněk Sommer

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40600


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Hric (217.197.155.190) --- 4. 2. 2010
Přidávání odělků

Přidával někdo odělky na jaře? Přišli mě matky z vyššího chovu, udělal jsem odělky s tím že je na podzim přidám ke včelstvům a vyměním tak matky. Dal jsem na radu že je lepší odělky přidat na jaře. Nevím ale kdy. Přidat koncem dubna, nebo dříve,pokud ano jak budu hledat starou matku? Nebo dat mezi nástavky mřížku a nechat chvílu klást obě matky? Poraďte! Včelaří někdo v úlech Apolo 13 - Dadant uveďte vaše skušenosti.Je tento úl opravdu tak dobrý? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40599


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

Díky Vám všem za reakce ohledně jednoduchého parafinování nástavků v sudu.Jelikož jsou vaše názory jako vždy velmi odlišné,což je dobře tak to vidím takhle.Na cihly položím sud,pod něj šoupnu dvouplotýnkáč a začnu pod pokličkou za občasného promíchání rozehřívat parafín.Jestli nedosáhmu požadované teploty ani po obalení sudu,tak se nato vykašlu a začnu přemýšlet nad dvoupláštovým hranatým parafínovacím kotlem s ohništěm.Tahle matoda pokus omyl? by neměla být nějak nákladná. Jde pouze o starý sud,propanbutan,trochu času a parafín zutane pro další použití.Vše uskutečním až na jaře,tet si jen připravuji potřebné věci a ujasňuji co a jak. Jinak parafínování vidím jako dobrou kombinaci povrchové úpravy nástavku a zároveň možnost dezinfekce.
Zdraví Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40598


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

S louhem si opravdu nepamatuji, doplním večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40597


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592) (40595)

Parafinování zatím řeším z pohledu zda ho vůbec provádět či ne, proto nemám nastudovaný přesný postup.
Večer se pro jistotu ještě podívám, ale pokud si pamatuji správně, píše se tam dokoce o teplotě 220 °C a čas bude okolo 3 - 5 minut.
S nižší teplotou musí být delší čas - to už není informace z brožury, ale od jiných včelařů, někdo říkal minimálně 130°C, jiný zase 160 °C. Asi hodně záleží na tom, jestli parafinování děláte opravdu preventivně, nebo jako opatření při zvýšeném infekčním tlaku MVP. V brožuře píšou, že pokusně zahřáli spory moru na 108°C po dobu 50 hodin a 10% jich přežilo. Naopak při nějakých 260°C se parafín vaří a může lehko vzplanout. Takže s teplotou opatrně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40596


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 4. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592)

No a za jak dlouhou dobu a za jaké teploty, když namočím do roztoku
jednostěnný nástavek, mne to zbaví původce moru? To se tam píše?

_gp_



2010/2/3 PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> Tak ještě oprava a omluva
> o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů
> vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
> a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a
> nářadí.
> Omlouvám se za zmatení
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40595


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.152.198) --- 3. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562) (40588)

Zdravím vás, mě se stalo něco podobného, zasadil jsem
nedaleko včelnice vrby, předloni a loni mě je někdo tak vošmikal, že jsem měl strach, že to nerozchodí. Budu je muset zasadit ještě snad na včelnici, tam si doufejme netroufnou. Člověk se s tím piplá, lítá okolo toho, zalívá to jak blbec, aby z toho něco vyrostlo a pak někdo příjde a uvalí to na velikonoce. Přerazit ruce je někdy málo. Chuděrky včeličky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40594


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590) (40592)

Nic se neděje. Děkuji za dohledání a potvrzení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40593


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590)

Tak ještě oprava a omluva
o směsi louhu a chlornanu sodného - sava se zde skutečně píše (10 litrů vody, 1 litr sava a 1/2 kg peciček louhu)
a má působit při běžné teplotě. Doporučují ho k desinfekci napajedel a nářadí.
Omlouvám se za zmatení

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40592


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589) (40590)

Donutil jste mě prohrábnout knihovnu. Našel jsem sešitek "Dezinfekce ve včelařství" od Dalibora Titěry a kol. z roku 2008.
Je zde informace o 2-6% roztoku hydrohidu sodného nebo draselného, který při teplotě 80°C ničí spory moru. Informaci o kombinaci se savem jsem asi pochytil z jiného zdroje.
píše se zde i o parafinování, o oleji jsem zde informaci nenašel, ale pokud vím, používá se v Německu.
Je zde popsána spousta metod fyzikální a chemické očisty nejen úlů, ale všeho, co s včelařením souvisí.
K dostání např zde
http://www.vcelarstvijirka.cz/dezinfekce.html
za 59,-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40591


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583) (40589)

"Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu."

No vidíte. Já čtu všemožná nařízení a doporučení, a v těch se píše, že roztok louhu a sava je účinný i za studena (narozdíl od samotného louhu). Tak třeba teď vůbec nevím, jaká je účinnost takového roztoku a narůstá ve mně pouze další zmatek, který se týká účinnosti daného opatření. Jde mi tedy o to, abych právě nedělal třeba i preventivní dezinfekci zcela zbytečně, neobíral se o čas, náklady na toto opatření a ve finále právě jen zbytečně nekumuloval chemikálie v prostoru úlu (rámky, stěny úlu atd.). Tyto otázky podle mě trápí mnoho včelařů, rozhodně více, než to, zda lze med zahřívat v mikrovlnce nebo uchovávat v mrazáku (jedny z posledních mála novinek na stránkách VÚvč). Vždyť když se podíváme čtyřicet let zpátky, vlastně v otázce postupu proti moru neuvidíme příliš velký posun vpřed. Nebo se mýlím?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40590


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582) (40583)

V tomto směru bych Dol tak ostře neodsuzoval. Z rozhovoru s pracovníky laboratoře vím, že hledají způsob jak zničit spory a přitom nechat včely žít a to způsobem, který je proveditelný v terénu. S podobným úkolem se potýkají i odborníci např na fakultě mikrobiologie ČZU. Na jejich místě bych také nestál o to, aby se někdo snažil aplikovat v praxi nějaké dílčí nedostatečně prověřené výsledky výzkumu.
Do té doby máme sice středověké, zato poměrně spolehlivé metody fyzikální likvidace mikroorganismů. Radikální oheň, méně radikální ale spolehlivé parafinování nebo "fritování" ve lněném oleji při teplotách okolo 150°C. Poslední spolehlivý způsob je působení vodného roztoku louhu, sava zahřátého k bodu varu.
Ani tyto, na první pohled spolehlivé, metody nemusí fungovat, pokud se neprovedou úplně správně.
Jistě bude existovat spousta dalších způsobů, jak desinfikovat prostor úlu, ale chceme opravdu tahat do úlů další chemii a riskovat při tom vlastní zdraví?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40589


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.175.96) --- 3. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562)

Vodu nepodávám. Jednak z časových důvodů a jednak proto,že do 100 m od stanoviště je potůček a studánka.
Navíc se i názory včelařů na podávání vody hodně různí. Pro mne je větším problémem to, že mi v loňké zimě kolem potůčku dřevachtiví spoluobčané vykáceli všechny vrby.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40588


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577) (40585) (40586)

Řekl bych, že ve standardní sušárně dřeva nebude dostatečná teplota ke zničení spor MVP. Firmy zabývající se opravami starého nábytku nespoléhají na sušárny ani při likvidaci dřevokazného hmyzu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40587


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577) (40585)

A není lepší než parafinování nástavky vyhřát v sušičce na dřevo, která se používá na pilách, kde vysoušejí desky a trámy ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40586


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40585


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576) (40577)

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)
-----------------------------------------------------------
a jeho preložený text poznám, aj som k nemu vyjadril, napriek tomu je to o tom ako impregnovať drevené úle (a čo s tými úľmi, ktoré sú vyrobené z polystyrénu, alebo sú uteplené? Australáski včelári to robia pre ochranu úľov proti napadnutiu hubami, ale u nás taký stav zatiaľ nie je, máme iné tradície.

Moje drevené úle sú 45-50 ročné (už som ich vyradil, sú ťažké) a len jednom z nich dno zničila huba! Pre mňa by tie zriaďovacie náklady a samotné parafínovanie zbytočne ochudobnilo o výnos.

Ja osobne nikoho neodhováram od tejto technicky náročnej procedúre, ale ten, ktorý vidí budúcnosť v tomto niekdy nevyspytateľnom konečnom efekte vo forme medu nech sa do toho vrhne všetkými silami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40584


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579) (40582)

G. Pazderka: "Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě."

S tím naprosto souhlasím. Taky bych čekal, že nás VÚvč bude bombardovat experimenty s různými látkami, kdy bude zjišťovat a hledat, po jaké době působení toho kterého prostředku dojde k zahubení spor moru. Zdá se mi ale, že se děje opravdu velmi málo a zprávy o nových prostředcích nikde...
Jestliže se doporučuje k dezinfekci roztok louhu a sava (což si myslím, že je přeci jen pokrok, protože může působit i za studena), a i kdyby se spory byly schopny "zažrat" několik milimetrů do struktury dřeva, přeci by po nalezení doporučeníhodné metodiky práce, která by umožnila, aby se roztok lépe nasál do dřeva (vhodné podmínky působení, doba působení apod.), měla umožnit dezinfekci i uvnitř dřeva (třeba u sololitových nástavků by přeci už vůbec neměl být problém "prosáknout" materiál). Nevím, jsou to pro mně otázky, na které bych čekal, že mi bude odpovídat právě výzkumný ústav. Ale mám prostě pocit, že se nic neděje (viz třeba jejich stránky a skutečně velmi málo novinek...).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40583


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573) (40579)

Mne jen irituje situace, že si VÚ bere hodně věcí jako preferenci.
Udělá výzkum jak hluboko vsákne původce moru a honem má argument nato,
že se musí všechno s morem spálet. Nějaký nadšenec (asi externí
pracovník p. Jaša) zprovozní na popud p. Přesličky parafínování, a
hned máme jedinou možnost jak eliminovat původce.

Taková řešení Dolu jsou i jako představa katastrofa. Nic se v tomto
směru vlastně neděje. Nikdo nedojde z výzkumem jak dlouho by původce
vydržel v koncentrované KM, roztoku KŠ, roztoku KOH nebo NaOH. Vždyď
dezinfikovat jde různě.

Poznámka k NaOH a Fe. Železné plechy jsou vůči louhům inertní.
(nevyvolává korozi) Pouze železo dokonale očistí, tz, že připraví k
dokonalé oxidaci pokud se po provedení dezinfekce lázeň vylije a
nádoba se nezakonzervuje třeba sádlem nebo stolním olejem, tak zrezaví
pod vlivem přístupu vzduchu jak liška.

_gp_


2010/2/3 Jaromír Marek <marek/=/boxit.cz>:
> S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
> Jáša  topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
> obezděnou.
> Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
> stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg jsem
> dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a nějak
> čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v ní
> několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát zapravdu,
> že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou čarou asi 30 km a
> s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to zakřikl. Jsem prostě
> takový hračička co má rád vše natřené, rámky hofmanovy s bočníma mezerníkama
> apodobně.Měl jsem také představu, že výsledek bude lepší, mám nástavky ze
> smrku, osiky, javoru  co bylo poruce,  ty javorové chutnají červotoči tak,
> že je ani lázeň v horkém parafinu neodradí.
> Jaromír Marek
>
> R. Poláek napsal(a):
>>
>> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená
>> nesmí
>> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
>> nečistoty ze dřeva, ne parafín.  Takže jestli se bude ohřívat přímým
>> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní
>> lem
>> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše
>> nějakou
>> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
>> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
>> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>>
>> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830
>> (20100203) __________
>>
>> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>>
>> http://www.eset.cz
>>
>>
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40582


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TIBOR (213.192.4.6) --- 3. 2. 2010
prodej

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40581


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

TIBOR (213.192.4.6) --- 3. 2. 2010
prodej

dobry den mam doma starsi tym pedometu da se prodat? je mi lito ho vihodit vipada zachovale dekuji

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40580


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572) (40573)

S přehřátím parafinu není problém, topím přímo pod 1,5 mm plech a přítel
Jáša topí dřevem také přímo pod vanou, ale má ji pokud si pamatuji
obezděnou.
Naimpregnoval jsem přes 200 nástavků jak nových tak použitých do 10 let
stáří. Parafinu hodně ubylo, na první vsázku jsem měl 150 kg a 100 kg
jsem dokupoval, není to pro mne levné. Parafin není třeba přelívat a
nějak čistit, lázeň je v podstatě stále po roztavení průhledná a plave v
ní několik škvarků propoplisu, vosk zmizí.Příteli Turčánimu musím dát
zapravdu, že je to asi zbytečné. Nejbližší morová nákaza je vzdušnou
čarou asi 30 km a s varoázou už také nemam větší problémy, nerad bych to
zakřikl. Jsem prostě takový hračička co má rád vše natřené, rámky
hofmanovy s bočníma mezerníkama apodobně.Měl jsem také představu, že
výsledek bude lepší, mám nástavky ze smrku, osiky, javoru co bylo
poruce, ty javorové chutnají červotoči tak, že je ani lázeň v horkém
parafinu neodradí.
Jaromír Marek

R. Poláek napsal(a):
> Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí
> tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat
> nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým
> plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem
> nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou
> rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je
> vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od
> nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4830 (20100203) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40579


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576)

V otázkách desinfekce či přímo parafinování rozhodně nepanuje mezi včelaři shoda. Jedni vidí parafinování jako potřebnou desinfekci a současně výbornou povrchovou úpravu, druzí se ptají proč, a radí rámky a nástavky po pár letech obměnit. Mezi těmito dvěma názory existuje ještě spousta různých modifikací(něco vyměnit, něco desifikovat a čím desinfikovat).
Přiznám se, že sám nevím, co je lepší.
1/ Snažit se úly a rámky držet ve včelách co nejdéle a průběžně je čistit, desinfikovat, impregnovat, ...? Taková ta stará škola. Když se ti zlámalo, dej ho spravit...
2/ Po pár letech používání, a tady můžeme diskutovat kdy, úly a rámky prohnat komínem a pořídit nové, čisté. Brát je jako spotřební zboží.

tohle téma jsme už přetřásali na www.vcelarskeforum.cz
Každopádně jsem rád, za každý argument pro nebo proti, abych si mohl, jak říká kamarád, "sednout do kouta a udělat si v hlavě schůzi" a vybrat nějakou vlastní cestu.

Ale jak píše JD, utíkáme od původního dotazu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40578


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574) (40576)

PavelN:

Desinfekce (dřevěných) rámků se nechá v parafínu dělat stejně, jako nástavky. Není potřeba je po třech letech vyhazovat (A. Turčáni).


R. Polášek:

Píšete spoustu domněnek... a ne všechny mají oporu v praxi:

- rozptylovač plamene u kotlů na dřevo není - stačí použít rozum a při roztápění udržovat malý oheň...

- filtrování horkého parafínu... Mno - mám kotel už asi 4 roky a ještě jsem neměl potřebu to dělat.


Jaromír Marek:

Cena parafínu není tak hrozná - kilo normálně stojí kolem 31 Kč a nyní je navíc v akci - tuším za 24 Kč.


A. Turčáni:

- Parafínování není jen desinfekce proti MVP. Osobně to používám jako levnou a rychlou impregnaci (místo nátěrů) - tudíž má smysl i u nových úlů (m.j.

umožňuje jednodušší konstrukci nástavku a práci s ne úplně vyschlým dřevem). A máme i jiné včelí nemoci, kde se desinfekce teplem hodí :-)

- Souvislost parafínování a VD nechápu...

- Ad maďarský příklad: ano to je možné. Ale nikdo netvrdí, že parafínování je lék proti MVP :-)

- Přežití spor ve dřevě je prokázané (ústní informace od D. Titěry z VÚVč - podrobnosti u něj). /činnost parafínování ukazuje graf na stránkách T. Jaši (viz.

odkaz níže).

- Pokud se v měli prokáže nízká koncentrace spor MVP (102, někdy i 103) a nenajde se klinika, lze desinfekcí a obměnou díla dosáhnout

negativního výsledku (zdroj: přednáška F. Kamlera)


Už jsem to sem posílal několikrát, ale pro pro ty, co se nechtějí prokousávat vyhledáváním uvádím dostupné zdroje ještě jednou:

podrobný návod v australské brožuře (AJ, pdf)

slovenský překlad - 1. část

slovenský překlad - 2. část

slovenský překlad - 3. část

parafínování na stránkách T. Jaši

parafínování J. Danihilíka

parafínování na www.vcelky.cz




Mimochodem: původní dotaz zněl:

Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? ... ... ... ;-)


JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40577


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574)

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Možno Vám dám nezmyselnú otázku a pošlete ma do pekla, prečo mám úle napúšťať parafínom (preventívne dezinfikovať môžeme len úle použité), keď nové úle sú bez spór MVP a pri správnom uložení na podstavce nám poslúžia po celý včelársky život? Ďalšia otázka, je nejak preukázané, že spóry MVP prežívajú aj v dreve, je nejaká správa o ktorú by sa dalo oprieť.

Použitie parafínu v niektorých oblastí je podmienené vysokou vlhkosťou, kde úľ veľakrát položený na holú zem (nor v USA pri opeľovaní rastlín), podlieha hubovitým chorobám, tak chápem. Ale robiť to len preto, že to má sused a nie je to lacná záležitosť? No comment!

Viem, že s týmto nebudete súhlasiť, lebo sa hovorí, že v starých nepoužívaných úľoch po osadení včelstva vyskytne MVP. Ale je to dôkaz? Pred niekoľkými rokmi som v Maďarsku navštívil novo vybudovanú včelnicu s 200 včelstvami v úplne! nových úľoch, po dvoch rokoch bola včelnica zlikvidovaná na MVP! Dá sa to vysvetliť jedine tak, že úle boli osadené včelstvami, ktoré už boli infikované! Preto im nepomohli ani nové úle a to aj prípade, keby boli parafínované.

Rámiky, ktoré boli vo včelstve tri roky sú už vhodné na vyradenie a veľa včelárov to tak robí.
Ak včelár nebude správne ošetrovať svoje včelstvá (hlavne boj s Vd), tento boj prehrá aj keď budú úle parafínované.
To čo som napísal je len môj subjektívny názor, preto by som rán počul fundovanú odpoveď včelárskeho odborníka, ktorý sem tam zablúdia aj na túto stránku..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40576


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40574)

Koupil jsem si pařák na vosk (inzeruje ho i Sedláček z Bučovic) za cca 4.000,-Kč i s originál plastovou nádobou. Do pařáku se vkládají celé rámky, pára rozpouští vosk, drátkování zůstává netknuté a samotné rámky, ale i voští, jsou ve vodní páře (více jak 100 st.C) cca 1 hod., což by na jejich desinfekci mělo stačit. Čas v páře se dá prodloužit dolitím vody do odpařovače.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40575


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564)

Pokud chcete dělat parafinování nástavků jako desinfekci, jak plánujete desinfikovat rámky? Ptám se, protože rámky se desinfikují vařením ve vodě s louhem (a možná ještě něčím) a takový koktejl sud dlouho nevydrží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40574


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40572)

Asi, dokud se nerozpustí, nesmí se parafín místně přehřát, to znamená nesmí tam být víc než odhadem 200 300 st C. Asi se budou nejdřív rozkládat nečistoty ze dřeva, ne parafín. Takže jestli se bude ohřívat přímým plamenem, tak by zespodu měl být nějaký rozptylovač toho plamene. Horní lem nádoby musí být rovný, aby, když parafín vzplane, se mohl jednoduše nějakou rovnou deskou položenou na nádobu plamen udusit. Vedle pracovní nádoby je vhodné mít zásobní nádobu a při přelévání horký parafín občas filtrovat od nečistot třeba řidší bavlněnou tkaninou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40573


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jaromír Marek (e-mailem) --- 3. 2. 2010
Re: Parafinování (40564)

Mám z plechu naohýbaný kotel na parafinování podle velikosti nástavku
600 x 500, dvouplášť tak aby bylo využito tepla spalin, bez izolace, i
při opatrnosti se dost nabryndá. Přímo za kotlem mám šikmý okapávač kam
vyndavám nástavky. U sudu bude dost hluchého prostoru, který se musí
vyplnit parafínem, ten není levný a ne vždy je k dostání. Hořák 9 kW
rozehřívá 100 kg parafínu na provozní teplotu cca 2 hodiny a láhev plynu
10 kg většinou padne celá. Nejnebezpečnější pro hoerkou parafinovou
lázeň je voda, parafín vykypí, nesmí se hasit vodou. Vlhké dřevo trochu
pění ale to není nebezpečné.
Jaromír Marek

Pepek napsal(a):
> Dobrý večer
> Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat
> asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby
> hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod
> sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím
> jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně
> rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo
> teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem
> převzal na slovenských stránkách
> http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html
>
> Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně
> zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
> Díky Pepek
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4829 (20100202) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40572


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 2. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40568) (40570)

No - představa, že s ním ohřívám půl sudu byť jen vody... :-( Natož parafínu na 160 °C... ???

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40571


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 2. 2. 2010
Re: Parafinování (40564) (40568)

Jiříku díky za radu,právě z toho hořáku mám největší strach,že nebude mít do,dostatečný výkon.Mám tenhle,jen starší verzi http://www.prosport-zbozi.cz/index.php?system=android&area=1&id_detail=150537&id_odd=2219&id_ovv=1278&shop=MzEwMjAwNXBp&ecc=0&ac=30&sort=&q=&cena_od=&cena_do=

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40570


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542) (40555) (40556) (40559) (40561)

Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.PavelN

Mám 75 včelstiev a ani na jednom letáči nemám nábehové dosky (ktoré majú zachraňovať vysilené včely, ale tie môžu byť už staré alebo choré, tie nemá zmysel zachraňovať) a nezbadal som aby včely padali na zem a tam krehli. Keď uč svieti slnko, to prehreje predné steny drevených úľoch a zlepšuje mikroklímu pred letáčmi. Nesmieme byť precitlivený, pre včelu je príroda domovom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40569


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(213.226.254.30) --- 2. 2. 2010
Re: Parafinování (40564)

Na úvod - takhle jsem to nezkoušel.

Ale co k tomu vím nebo mě napadá:
Tak dva roky zpátky tady někdo na konfeře prezentoval parafínování v nádobě udělané z jedné tabule plechu pouhým ohýbáním - bez střihání a svařování. Vyšlo to akorát na 1 nástavek s malou rezervou. Topil pod tím vařičem Mega Zeus od Mevy - je to výkonný vařič, ale přitom ještě za rozumnou cenu (aspoň tehdy to tak bylo...). Vcelku mu to fungovalo, ale nijak rychle. Nebylo to nijak izolované. Mate se mi, že to byl "Kozlík" - ale nevím, už je to dlouho...
Obyčejný dvouplotýnkáč by to asi neutáhl a určitě neustál. Leda s podstavcem pod sud. Ale v návodu to myslím výrobce výslovně zakazuje (myšleno ohřívání jedné nádoby oběma hořáky) - asi ví proč...
Podobný systém (t.j. ohřívání plynovým hořákem) jsem zahlédl někde na fotkách - tuším z NZ. Plyn byl z lahve přiveden docela dlouhou hadicí - kvůli bezpečnosti. A vyloženě upozorňovali na to mít lahve proti větru.
Izolace by mohla fungovat z minerální vaty obalené třeba tiskařskými alu plechy, aby nelítala kolem. Nebo třeba jen hasící dekou...? Levnější to nebude, ale jednodušší ano. Každopádně to bude chtít víko.

Jsou to ode mne ale samé teorie a pozapomenuté informace - berte je prosím s rezervou...

V každém případě bych to ale budoval s plánem jak to uhasit, kdyby to blaflo - resp. aby aspoň od toho šlo utéct a oheň neudělal moc škody...

Zkuste se poptat ještě Tomáše Jaši - http://www.vcelarstvi-jasovi.cz/kontakt.htm - má v hlavě nápad na jiné řešení, třeba už to dotáhl :-)

JD

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40568


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 2. 2. 2010
RE: krmeni voda (40558) (40562) (40565)

viz časopis Včelařství č. 3/2006, str. 76.+77.


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Pavel Zajicek
Subject: Re: krmeni voda

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval
produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani
zadne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40567


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Streit (78.136.146.160) --- 2. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562)

Já to mám uděláno tak, že kromě podávání vody strůpkovým krmítkem mám před včelnicí napajedlo 2x2 metry vysypané bílými oblázky a jemě polité vodou, včely přistanou na nich, odebírají vodu a přitom se neutopí. Potom mám dlouhý pekáč ve kterém plave polystyren a na něj přistávají včely pro vodu, obě napajedla se včelami přes den jen hemží Výměnu vody dělám po čtrnácti dnech.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40566


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 2. 2. 2010
Re: krmení voda (40558) (40562)

Zdravim vespolek,

asi pred 4 lety byl v casopise vcelarstvi clanek p. Kamlera, porovnaval produkci medu u vcelstev, kde z jara podnecoval a kde nebylo podnecovani zadne. Vysledek byl takovy, ze u silnych vcelstev nebyl zadny rozdil mezi vcelstvem podnecovanym a nepodnecovanym. U vcelstev slabych ( uz presne nevim,jak bylo tehdy definovane vcelstvo slabe a silne) byl vynos medu v prvni jarni snusce podstatne vyssi u vcelstev podnecovanych. Pokud byste chteli uplne presna cisla, je torok 2006 ( leden-duben, v nekterem z techto cisel to urcite je). Testoval i novy typ krmitek pro jarni podnecovani, mely se tehdy zacit i vyrabet.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40565


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pepek (217.115.243.182) --- 2. 2. 2010
Parafinování

Dobrý večer
Zkoušeli jste někdo parafinování v sudu? Chtěl bych do jara naparafinovat asi 50 nástavků nízký langstroth a nechce se mi pouštět do výroby hranatého,svařovaného,dvouplášového parafínovacího kotle s ohništěm. Pod sud můžu dát obyčejný "dvouplotýnkový" hořák na propanbutan,jen nevím jestli bude schopen celý oběm parafinu pro jeden náctavek dostatečně rozehřát.Taky bych potřeboval poradit čím sud levně obalit,aby neutíkalo teplo a obal byl nahořlavý. Představuji si to celé nějak takhle.Odkaz jsem převzal na slovenských stránkách http://users.tvcablenet.be/personal/tvcn21861/images_warre.html

Díky za praktické rady,i rozumné teorie jak parafínovací kotel maximálně zjednodušit,jelikož jej málo využiji a půjčovat někde z daleka nechci.
Díky Pepek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40564


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 2. 2. 2010
PSNV - VMS + Holandsko

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=167&catid=60&Itemid=68

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40563


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 2. 2. 2010
Re: krmení voda (40558)

Do úlů podávám vodu ve sklenicích o obsahu 1l (medovky) s prosakovacím víčkem (několikrát provrtaný Twist Off uzávěr).Vodu velmi mírně osolím, popř. kápnu několik kapek jablečného octa. Sklenice obměňuji každý týden. Zpočátku včely vodu odebírají velmi málo. Avšak se vzrůstajícími teplotami a narůstajícími zdroji pylu se spotřeba vody zvyšuje. Nejvíce vody včely odeberou v nočních hodinách nebo ve dnech s nízkou venkovní teplotou. Přez den, kdy včely mohou navštěvovat venkovní napajedla, dávají přednost přínosu vody z venčí. Čili, není pravda, že dodání vody do úlů je zbytečné. Včely vodu odebírají v míře v jaké se jim nedostává z vnějších zdrojů. Od doby, kdy jsem počal s podáváním vody včelám do úlů jsem si ověřil jeden poznatek starších včelařů. Při prohlídkách včelstev v tomto období jsem zaznamenal, že "Zácpa včel (Májovka)" se u včel projevuje ve velmi malé míře. Nedovedu si ale představit, že vodu budou včelám podávat včelaři s vyšším počtem včelstev - profesionálové.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40562


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542) (40555) (40556) (40559)

Když je venku teplo a včely si mohou doletět, je asi zbytečné napájet v úle. Mám za tímto účelem na včelnici kapátko z mikrozávlah, ze kterého kape stále čerstvá voda z vodovodu (z mojí studny) na dřevo a stéká dál po kamenech na zem.
Nemám ale jasno, zda včelám nepomůže napájení ve dnech, kdy už slunce prohřeje nezateplené úly, ale venku je velká zima na to, aby se včely byly schopny vrátit s vodou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40561


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542) (40557)

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Kaji, to sú len "hrátky" netrpezlivých včelárov, ktorý chceli aby včely med nosili aj v zime. Nechajme včely v pokoji, nech zimovanie včiel doznieť pokojným tokom času, keď príde ich čas budú pudove vedieť čo majú robiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40560


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542) (40555) (40556)

Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Jarným napájaním sa istotne oplatí zaoberať, ale zimným nie! Mať na včelnici veľkoobjemové napájadlo je dôležitým faktorom a hlavne tam, keď je stanovište ďaleko od zdroja vody s otvoreným terénom, tam kde nám neznečistený potôčik tečie do vzdialenosti 200-300 m od včelnice, to nie potrebné. každý chovateľ včiel by mal zhodnotiť tieto možnosti a podľa toho sa zariadiť. Moje skúsenosti s 20 litr. sudom sú dobré, netreba ho často dolievať, včely keď sú pod hranicou okraju sudov sú po klesnutí hladiny chránené pre studeným vetrom a pri slnečnom dni napájadlo navštevujú aj pri 10°C, tých 20-30 m bezpečne preletia.
Ja využívam dažďovú vodu, ktorú zachytávam priamo do napájadla, alebo do zásobného.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40559


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
krmení voda

Dávám takto vodu do úlů již asi 25 let.
Je mi jasné že bez tohoto dodávání vody by včelstva žila také.
Dívám se na to asi takto :
Protože mám včelnici na severním větrném svahu je zde často větrné a chladné počasí a část létavek by nedoletěla.

Jestliže si uvědomím že jim dodám asi 250 litrů ve 45ti dnech musím tím ušetřit část jejich energie. Včely tuto energii částečně užijí k rychlejšímu rozvoji hlavně v krátkých obdobích špatného počasí, a o to mi jde především, na stanovišti je jen raná snůška.
Záleží na roce a počasí (na jaře 2007 byla zima a prvních 14 dní když včely nelétaly tak vodu nebraly, nešly do síly ale nakonec s přínosem medu jsem byl spokojen)V příznivě teplém jaru je rozvoj velmi rychlý někdy až raketový, s roji problémy nemám.
Zkoušky jsem nedělal abych části dodával vodu a části nedodával a počítal výnos.
V naši organizaci nedává nikdo vodu, Pokud vím Dr.Kamler dává vodu .
Včelám to škodit nemůže, že by zlenivěly?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40558


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542)

Cituji:
Přiznejte se, podáváte někdo z jara vodu včelám do úlů, nebo to pokládáte za zbytečné?
-----------------
Jednou sme to v souběžně s topením včelám udělal, ale v úle byla voda na folii, v jiných ne. Možná zpětně přemýšlím o tom, že ta vysoká vlhkost a voda na folii byla včelám milejší jak sucho - viz Ing. Holub v posledních MV.

Takže možná zase udělám krmítka apár včelstev budu napájet, pár nechám jako vždy na kondenzátu a vodě natažené do studeného medu.

Ale zajímalo by mě, zda to zkoušel někdo porovnávat.
A hlavně v neuteplených úlech o větším prostoru.
U uteplených připouštím, že to může mít velmi pozitivní vliv.
Tam nemusí diocházet ke kondenzaci a med taky přijímá méně vzdušné vlhkosti.
Díky za info a toleranci mé /ne/češtiny. :-)
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40557


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542) (40555)

Souhlasím s Vámi, že včely ve volné přírodě neměly zdroj vody ve své dutině a dokázaly si poradit. Stejně tak včely v úlech si dokážou poradit bez jarního napájení.
Podle mého je potřeba dívat se na otázku napájení jinak. Nebrat napájení jako na možnost přežití nebo nepžežití včelstva, ale jako zrychlení jarního rozvoje.
Z vlastní zkušenosti vím, že včelstva úspěšně přežijí i bez nalívání vody do úlu. Rád bych ale věděl, zda jarní napájení pomůže včelstvům natolik, že se vyplatí s ním zaobírat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40556


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 2. 2. 2010
Re: krmení-voda (40542)

Podávat 25ti včelstvům na jaře vodu je poměrně pracné.
Když tahám ty konve vody říkal jsem si kybych si pořídil 2 krávy tolik bych se nenadřel.
Ale na druhou stranu si říkám vždyt voda je zadarmo ( dávám jim sladkou vodu 1kg cukru na 3lvody)a pro mne je ta práce s vodou daleko lehčí ekonomičtější než pro včely.
Mimo to si myslím že je to pro jarní vývoj, intenzivní chov velmi smysluplné.
J.B.

Dávam si otázku, ale i Vám, ako mohli prežiť v prírode tisícročia, keď im nik nepodával vodu do stromovej dutiny?
Myslím si, že je to v povahe človeka za každú cenu naprávať prírodu. Ale potrebuje to?

Začnem základom jarného rozvoja včelstva, posledné roky včelstvá plodujú ešte v zime, keď by to podľa človeka nemali, lenže na vodu lietať nemôžu. To je fakt, ale keď som sledoval vývoj plodu v zime, včely ho dokázali vychovať, zaviečkovať a po 21 dňoch sa liahli dospelé imága. Ako to bolo možné, keď som nič také nerobil, ako to čítam vo vašich radách. Zrejme toľko vody včely vždy majú, aby plod ošetrili.

V čase keď sa denná teplota zvýši na 12°C a je slnečno, včely aby obslúžili plod, ktorý chovajú v úli vyletujú z úľa, aby priniesli potrebnú vodu a peľ. Jedno bez druhého vo včelstve nefunguje. Zhodneme sa v jednom vodu včely potrebujú, ak je v doletu včiel potok alebo iný zdroj vody, tak si ju donesú, možno nejaká včela uhynie pri návrate do úľa, ale to nie je tragédia včelstva, to len cítiaci človek potrebuje im pomáhať a za každú cenu im tú vodu dať do úľa. Lenže tá včela nei je naučená prijímať niečo zadarmo, musí lietať do prírody, a ako už teraz vieme , včela či robí alebo nerobí svoj život tak či tak končí.

k už niekto chce čisto z ľudského hľadiska včelám pomôcť, tak nech dá na včelnici 20-50 m 200 litrový barel, ak má včlestiev viac tak aj 2-3, na povrch vody položí polystéronový plavák (2 cm hrúbka), ktorý môže vrtákom priemeru 8-10 mm prederavíme a položiť na vodnú hladinu tak aby bola prekrytá, ale pamätať, aby s klesaním vody mohol bez problémov klesať aj plávák. Na začiatok stačí na plavák položiť 100 gr. skryštalizovaného medu a včely si zdroj vody nájdu, je nezmyslom, aby včelár npr. s 500 včelstvami, vkladal včelstvám vo fľašiach vodu, veď by z toho zbláznil.

Vodu pre včely cukrom neslaďte (ak ju podávate ako vodu), pretože ak je voda s cukornatosťou nad 8 %, včely ju nenosia do úľa ako vodu ale ako potravu a včely ju ešte pred prínosom do včelstva zahusťujú a zbytok v mednom vačku ukladajú do plástov a vodu aj tak musia prinášať z vonkajšieho prostredia.

Všetko dopodrobna nemôžem vysvetľovať, nie je na to priestor a horšie je, že učastníci to ani nečítajú.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40555


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 2. 2. 2010
Re: ad. skloňování (40546) (40552)

Technická poznámka: Co se týká diakritiky, je nutné sjednotit znakové sady, ve kterých se to píše, pak ukládá na serveru a pak zase zpátky zobrazuje v internetovém prohlížeči nebo poštovním klientu. Protože různé znakové sady mají pro písmena s diakritikou vyhrazena různá místa v znakových tabulkách a případně různé programy mají taky zobrazování nesprávně nastavených znakových sad různě ošetřené, někdy i některé znaky nahrazují přijatelnějšími a mění tak vlastní text. Já mám třeba momentálně nadstavené středoevropské jazyky Windows 1250 a diakritika je bez problémů.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40554


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 2. 2010
Re: ad. sklo?ov?n? (40546) (40550)

Navýš se jíž v českém pravopisu setkáme příkladně s Pozváním na (_)3 příkladně nás někdo pošle do (_!_) jsme mu k :-D nebo se na nás také :-((
Nazývá se to Ikonogramy a emotigramy

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ad. sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 15:07:41
> ----------------------------------------
> Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně
> obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
> Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část
> svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je
> možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to
> pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.
>
> Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.
>
> Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
> "MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
> (dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)
>
> Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které
> to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za
> tečkou a čárkou, lépe se to čte.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40553


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 2. 2. 2010
Re: ad. skloňování (40546)

Zdravim Vas pane Jiranku,

ted kdyz jsem si precetl historii emailu a byl rovnez informovan panem Bojanovsky, tak jsem pochopil, ze osloveni pane Krapka, jste pouzil jako priklad nespravne gramatiky.

Co se tyce me diakritiky, kdyz jsem zacal pouzivat PC, po napsani pismene s diakritikou a naslednem odeslani, prichozi zprava pote nebyla citelna, ukazovalo to vsechno mozne, jenom ne to, co byste potreboval.
Tak mi to uz zustalo, menit to nebudu. Kdyz neco pisu rukou, vzdy jedine, tak je jak to nas jazyk vyzaduje.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40552


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 2. 2. 2010
Re: krmení - voda (40548)

Díky. Zkusím dávat menší dávky a každý týden doplňovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40551


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 2. 2. 2010
Re: ad. skloňování (40546)

Nejsem PaveIN (jakože free cool a in - to asi nejsem), ale PavelN (úplně obyčejnej Pavel s příjmením začínajícím na N - Navrátil).
Trápí Vás mobily... Hm. Tam se ale moje čárky a háčky neztrácejí. Část svého života trávím programováním a stroje diakritiku nemají v lásce. To je možná důvodem, proč je zapomínám používat i jinde. Mrzí mě, že Vás to pobuřuje, ale asi s tím nic moc neudělám, leda to, že se budu snažit.

Staří mě vidí jako mladého, mladí jako starého.

Pro Vaši informaci, mladí dnes píšou nějak takhle:
"MlAdIiI DnEs pIiIsHoU NeYaK TaKhLe ^_^ Toe WoDWazZz Woe!!!"
(dost strašné i pro moji maličkost, uvádím jen pro ilustraci)

Sklutečně nejsem mistr pravopisu a předem i zadem se omlouvám všem, které to pobuřuje, ale když už jste začal s těmi lekcemi, dělejte mezery za tečkou a čárkou, lépe se to čte.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40550


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 2. 2. 2010
Re: sklo?ov?n? (40541) (40543)

Právě s tímto problémem jsem se setkal ve škole kde vedu kroužek informatiky děti používají pád 5 ale při dotazu jsem se od učitele Č.J. dozvěděl že i 1pád je správně Jen někteří to považují za germanismus a dporučijí pády používat podle toho jak které jméno zní v uších.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: sklo?ov?n?
> Datum: 02.2.2010 12:04:16
> ----------------------------------------
> Zdravim Vas pane Jiranku,
>
> pokud nas drive narozene chcete poucovat, tak pro Vasi informaci, je
> spravne osloveni 5. padem, tedy pane Krapko.
>
> S pozdravem
>
> Pavel Zajicek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40549


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 2. 2. 2010
krmení - voda

3NN nahoře je igelitová folie v ní otvor 2x3cm, hobra 15mm 1až3ks 3,5l nebo menší sklenice s krmícím víčkem do poloviny naplněná roztokem.
Roztok = naplním sklenici asi 2,5l vody studené protože teplou nemám, +1kg krystalu,rozmíchám a rozdělím do 2 sklenic a dám na včely, dám 2 NN a víko. Začínám po proletu v polovině března když včely začnou létat. Zpočátku berou vodu pomalu, je li zima a nelétají také pomalu tak že kontroluji asi 1x týdně,kdy vyberou tak 1,5 až 2 l týdně, v dubnu se odběr zvyšuje dávám trochu méně cukru asi 3/4kg na sklenici a vystačí to každým včelám různě ale asi 1 týden.Tak že jedny včely vyberou za jaro asi 4x3,5 l =10 až 14l roztoku s 3mi kg cukru. Roztok se někdy hlavně zpočátku kazí, .( sliz , někdy lihové kvašení) dávám propolis ale nepomáhá to.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40548


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 2. 2. 2010
Re: ad. skloňování (40546)

Za interpunkčními známénky, jakými jsou tečka nebo čárka, se ve větě dělá mezera... To jen takové poučení od nás mladých.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40547


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 76141 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40547 do č. 40607)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu