77690

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40899) (40901)

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40904


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 10. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40902)

Slivovici kloktávall v práci, ale doma kloktat nesmí - říkal, že to má zakázaný. Proto potřebuji recept, ať se brzy uzdraví a můžem zase kloktat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40903


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 10. 2. 2010
Re: Medicína (40896)

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40902


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40899)


> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40901


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40899)

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858)

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40899


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti (39894) (39900)

Nejsem žádný včelařský mazák,
ale můj děda říkával v podobných diskusích. Dej krávě do držky,ona
ti dá do dížky.Z toho mi plyne,že když chci od včel med,tak se
musím postarat,aby měly z čeho ten med nanosit do úlu.Zkrátka musí
mít pastvu!!!Čím víc včelstev,
tím víc pastvy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti
Datum: 13.1.2010 - 7:28:04

> Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám
> se dosaženými výsledky za
> posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na
> trvalém stanovišti začínal s
> 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca
> 30. Samozřejmě, že záleží
> na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech
> si již tato
> včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3
> nižší výnosy. Při prvním
> točení na přelomu května-června se to ještě
> neprojevuje (to jsou stále
> výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při
> druhém točení v polovině
> července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca
> 15 včelstev to dělalo cca
> 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu
> včelstev okamžitým
> krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
> Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom
> mistě cca 60 a prý
> žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě,
> nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40875) (40884) (40895)

"V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok,"
V praxi většinou včelař pozná, že se včelstvo vyrojí nebo že se už vyrojilo a potom provede opatření a rojení zarazí.
Potom bych od sebe rozdělil včelstva ve velkých úlech, jako jsou dnešní nástavkové a včelstva v malých prostorech. Včelstva ve velkých úlech obvykle po pár rojích zlikvidují přebytečné matky a rojení ukončí. Včelstvo v malém prostoru, jakém bývají přírodní dutiny, pokračuje v rojení mnohem déle, dokud v úlu skutečně nezbude jen minimum včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40897


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ali (217.197.33.122) --- 10. 2. 2010
Medicína

Neznáte nějaký spolehlivý recept na nachlazení z medu, propolisu, vosku a pod. . V práci mi onemocněl kamarád - starý medař, med v čaji mu nepomáhá a nemůže se se z toho dostat. Za každou radu předem děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40875) (40884)

V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok, já ale v praxi takové nezažil, když mám ze 30 úlů v roce 6 rojů tak říkám , že mi nestačí větve v zahradě.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 13:45:24
> ----------------------------------------
> Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive
> vcelstvo. J.B.
>
> Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám
> náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo
> len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na
> zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané
> geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď
> rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.
>
> Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel
> povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa
> roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže
> fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu,
> ale to by v prírode nemohlo fungovať.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40895


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HR (85.248.21.79) --- 10. 2. 2010
Re: tmavé souše (40876) (40881)

Plíseň v úle je otázka dobrého větrání. Na zasíťovaném dně a otevřeném očku v úle na stěně vodu nenajdeš a plíseň jak by smet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jakub (95.82.132.25) --- 10. 2. 2010
Re: odkaz na pěkné foto album -včely (40892)

...opravdu zajímavý link. Nejen ta fotogalerie, ale třeba i to včelaření v Paříži atd. Díky za tip.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40893


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 10. 2. 2010
odkaz na pěkné foto album -včely

http://www.thehoneygatherers.com/html/photolibrary1.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40892


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883) (40885) (40890)

Já zas na základě svých předchozích, pravda starších, praktických zkušeností jsem přesvědčen, že "urojení" včelstva, pokud je neošetřované a v nějakém menším prostoru, je reálná a poměrně častá situace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40891


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883) (40885)

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...T.H.

Vaše výhrady sú správne, nič také sa vo voľne žijúcom včelstve nedeje, veď aj po trojnásobnom vyletení roja, sa M v zbytku včiel oplodnila. Toto včelstve v kláte išlo v dobrej a primeranej kondícii do tejto zimy.

Veľa komentujúcich sa len domnieva, že by to tak mohlo byť, ale bez základných a hodnoverných dokladov, ani stopy. Aj Linhart sa často odvoláva na život voľne žijúceho včelstva, ale to všetko len z náhodných príkladov, ale vyskúšať si to, ako sa takéto včelstvo chová, nemá ani poňatia, sú rozprávky-pohádky, bez reálneho podkladu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40890


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883) (40885) (40887)

> Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že
> skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod
> včelama a bez výrazného poškození.
>
> To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

To jsem rad, moje kradkodobe zkusenosti jsou obdobne, protoze jinak bych prisel o hodne dila v lete na podzim a i pres zimu :-))

Dale neverim v urojeni sebe sama, vzdy bude hranice kdy prevladne pud sebezachovy a pokud se matka vrati oplodnena jede vcelstvo dal...

A neverim ze ani slabe vcelstvicko si nepohlida v lete sve plasty - svuj majetek. Mozna tak vcelstvicko decimovane nemoci ci klestikem...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40889


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40875)

Nechci sem vnaset tema rojeni,az nekdy jindy
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40888


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883) (40885)

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???
------------------------
Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod včelama a bez výrazného poškození.

To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40887


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883) (40885)

"Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???"
Já jsem to viděl, když jsem na začátku neměl dostatečně zvládnuty metody chovu matek a zvládání rojení. Ostatně není problém to namodelovat, stačí odchovat včely v prostoru velikosti zhruba toho nástavku 39x24 a nechat v tom prostoru včely i druhý rok. To je zhruba velikost takové běžné dutiny. S největší pravděpodobností se "urojí" s propadem počtu včel jen na pár tisícovek tak, jak jsem to předtím popsal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40886


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40883)

I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit
> dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a
> začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu
> dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat
> desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit.
> Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny,
> kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým.


Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...

Tomuhle proste nejak zatim neverim (mozna mam malo nalitano), rozhodne se tak nedeje v lete, v zime mozna mysi mohou nicit dilo ale zavijec pokud vim ne. Ptam se i proto, ze toto je zminovano v Raskovske metode jako ze se tak bezne v prirode deje...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40885


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40875)

Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo. J.B.

Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.

Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu, ale to by v prírode nemohlo fungovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40884


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859)

Podle mně včelaři berou divoce žijící včelstvo v přírodní dutině podle chovaných včelstev, to znamená, že přes léto jsou automaticky v plné síle několik desítek tisíc včel, v zimě zas v zimní síle a to každý rok.
Ve skutečnosti síla divokého včelstva přes léto v přírodní dutině bude každoročně hodně kolísat. V první řadě kvůli rojení, přírodní dutina bývá obvykle menší než dnešní úl a tak jak včelstvo nasadí na rojení, rojí se, dokud v prázdné dutině není poslední neoplozená matka s hrstí posledních zbylých včel. I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit. Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny, kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým. Ve většině přírodních dutin to bude takhle podle mně prakticky každý rok, občas možná díky něčemu, klimatickým podmínkám, rojení třeba nebude a včely budou opravdu přes celé léto v plné síle, takže zavíječ se k plástům nedostane, občas naopak bude rojení tak intenzívní, že včely v původní dutině uhynou a původní dutina bude nějakou dobu prázdná a plásty pak budou zničeny kompletně. Přirozeně budou vždy nějaké dutiny tak optimální, že k většímu poklesu síly včelstva nebude docházet nebo tam budou nevhodné podmínky pro život místní kolonie zavíječů atd a tak plásty zůstanou celé, dokud se po pár letech neprosadí nějaký jiný omezující činitel. To bude ale jen menšina. Ve většině případů nebudou mít divoce žijící včelstva starší plásty než 2 - 4 roky.
To není problém ověřit, někdo se tady zmiňoval o nepořádném včelaři, kterému každý rok zbudou z 6 - 8 včelstev na jaře 2 - 3 a který každý rok nahrazuje počet včelstev oddělky. To je podle mně poměrně přesný obraz dynamiky divokých včelstev. Rozdíl je akorát v tom, že v přírodě jsou plásty škudci ničeny hned po včelstvum a nově usazené včelstvo si obvykle všechno staví znova, zatímco včelař opuštěné plásty chrání a znova přidává novým oddělkům.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40883


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: tmav? soue (40876) (40878) (40880)

No, já si myslím, že jsem na diskusi nepřehlédnutelný
Je tu sranda, pak si vjedem do vlasů a zas znova. 3katule škatule hejbejte se.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40882


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 2. 2010
Re: tmavé souše (40876)

"Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé."
Počet zaplodování se nejspolehlivěji pozná starým dobrým způsobem, pohledem přes plást do slunce nebo do rozsvíceného světla. Pomocný údaj je váha prázdného plástu, ten ale není vždy spolehlivý. Pro kompletní plástové "hospodářství" je pak ještě třeba odlišovat krajní krycí plásty, ty zaplodované nebývají, přesto je vhodné je po pár letech likvidovat, protože pokud zrovna v zimě nezplesniví a nejsou vyřazeny, bývají i tak přes zimu hodně kontaminovány těmi plísněmi a podobně a během podletí a podzimu bývají včelami hodně pajcovány propolisem. Pokud se přemístí doprostřed plodového hnízda, včely do nich nerady kladou. A výjimečně mohou být napadeny plísní i v jinou roční dobu, například při tom supervhlkém počasí loni v létě jsem nevěřícně koukal, že v červnu rohy úlů byly vlhké a měly i v létě náběh na plíseň a krajní plásty určitě dostaly svou dávku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40881


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: tmav? soue (40876) (40878)

kdo si to ale má pamatovat, jeden požaduje tykání a druhý se ohrazuje, že semnou husy nepásl

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: tmav? soue
> Datum: 10.2.2010 10:40:32
> ----------------------------------------
> Rá vás na WEBu opět vidím,
> Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet.
> Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl.
> Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě
> tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40848) (40868) (40873) (40874)

Vidíš a stejně to používáš Vyměníš matku aby jsi změnil jeho vlastnosti. Ttřebas bodavost Nová matka je nositelem nových genetických informací. a v tom samém úlu vzniká včelstvo úplně jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 10:05:17
> ----------------------------------------
> > Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> > S pozdravem Petr.
>
> Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to
> nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu
> dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce,
> hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze
> snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec
> - TV, roj.
> Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: tmavé souše (40876)

Rá vás na WEBu opět vidím,
Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet. Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl. Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40878


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40848) (40868) (40873)

Jistě že

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 09:52:14
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
> Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>
>
> Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
> včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
> živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
> nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
> se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
> není schopen samostatného života a rozmnožování.
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

černá (88.100.240.35) --- 10. 2. 2010
tmavé souše

Pane Streite,nenechávám v mednících hodně staré dílo,to ne.Snažím se o klasiku,do plodiště mezistěny,nahoru to z plodiště a když je to tmavé,vytavit.Záleží,jak jdou včelstva do síly.Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé.Usoudila jsem z toho,že když matka klade do starého,vrství se košilky a včela nemá prostor pro růst...Učila jsem se systémem pokus omyl...S varoa zatím nemám problém,uvidím letos.Fakt asi je,že staří včelaři moc neobměňovali dílo,taky proto,že uzvednout ty staré těžké medníky je slušný výkon.Zlaté polonástavky.zdravím černá

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40876


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 10. 2. 2010
Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

a. turčani: Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo
J.B. souhlasim jasne ja mam take pod nekolika 5NN podsunuty prazdny 1 N jine miry (30x30)a vcely zde nepostavi dilo protoze jejich vrchol objem ktery potrebuji je mensi.
Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40848) (40868) (40873)

> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.

Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce, hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec - TV, roj.
Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...

T.H.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40874


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40848) (40868)

Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
S pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila


Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
není schopen samostatného života a rozmnožování.



__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40862) (40864) (40865)

Nebojte, bez urážky, zaznívají tu i kladné ohlasy, od toho je přece diskuse. Uznávám, moje je pracnější. Za mě za sebe, já byh včely zimoval jen na panenském, minimálně ve vrchním nástavku. Jak jsem napsal: je jedno jaká metoda, RM, má, nebo jiná, to je jedno. Každý máme jiný názor a to je zdravé, přínosné, tak to má být. Vím, že když dám do jené půlky úlu tmavé a do druhé panenské dílo jednoho nástavku dohromady, budou na tom tmavém. Vystelu jim vše z panenského, nebo aspoň druhý nástavek a je to vyřízené. Za to nám snad ty včely stojí, být silné a zdravé.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40872


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.9) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40869)

Dobrý den, s tím souhlasím, ale je to pro ně i ozdravné, takové nezakladené dílo. S těmi pohyby za zásobami souhlasím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40871


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40862) (40867)

Vžechno žívé na zemi žije jen proto aby se rozmnožilo, přežítí je nutnost pro tento cíl.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 08:42:17
> ----------------------------------------
> Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní
> jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu
> díla divoce žijícího včelstva. JK
>
> Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte
> krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a
> odpovede na ne.
> Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a
> nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých
> položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či
> vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí
> celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.
>
> Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele
> začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na
> staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú
> nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.
>
> Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy
> začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s
> priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na
> rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do
> svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
> Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no
> včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa
> so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im
> nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje
> človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to
> nepotrebujú mať prebytok zásob!
>
> Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v
> dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že
> si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a
> musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob,
> ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to
> mohol podať ako holý fakt. Anton
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40870


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860)

Na starší dílo ho nežene žádné upřednostňování ale hlad. má tam totiž zásoby.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Paprna Paprna <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...
> Datum: 09.2.2010 22:10:47
> ----------------------------------------
> Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
> dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.
>
> 2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
>
> > Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> > divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> > nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> > rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> > tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> > přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> > jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> > Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> > dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> > lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> > tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> > zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40869


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670) (40848)

Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec není schopen samostatného života a rozmnožování.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 09.2.2010 17:17:24
> ----------------------------------------
> Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> > dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> > stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> > jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> > to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> > sebezáchovy odletí.
>
> Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod
> proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra
> vcela :-))
>
> Diky
> T.H.
>
> ps:
> Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden
> odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...
>
> Tesim se co na me jeste ceka....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40868


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40862)

Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva. JK

Tá doba overovania chovania sa včiel ponechaného na samoreguláciu je ešte krátka, aby som mohol konkrétne odpovedať na tieto tu kladené otázky a odpovede na ne.
Moje chovanie nie je také emotívne ako Pavla S., som viac konzervatívny a nové veci preberám len po ich vlastnom preverení. Aj problém viacerých položených otázok na tomto diskusnom fóre môže môj pokus potvrdiť či vyvrátiť, ale až vtedy keď pokus bude prebiehať viac rokov a po rozobratí celého diela po usmrtení včelstva alebo náhodného zániku.

Po treťou zimovaní môžem povedať npr. kde včelstvo zimuje a na akom diele začína matky klásť nový plod, včelstvo vždy zimuje pod povalou-stropom na staršom diele, kde sú uložené zásoby, skupiny trúdich buniek sú nepravidelne rozmiestnené, svetlé dielo je na najnižšom mieste.

Posledné tri zimy boli tak teplé, že i toto včelstvo podovalo, ale vždy začínalo na staršom diele s postupom dole podľa sily včelstva, matka s priblíži v čase biologického vrcholu (to je stav keď začne s prípravou na rozmnožovanie), včely obsadia ja nižšie uličky diela a M kladie aj do svetlých plástov, včely zároveň o niečo predĺžia dielo.
Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo (hovorí sa so samozrejmosťou, že dajte včelám miesto na stavbu, na rojenie im nezostane čas. Zrejme vo včelstve panujú iné zákony ako im to pripisuje človek. Včela podľa ma v prírode žijú len preto, aby prežili a na to nepotrebujú mať prebytok zásob!

Toto včelstvo (divoké) však akoby žilo len preto, aby sa rozmnožilo, v dvoch sezónach sa po trikrát vyrojilo, v kláte zostalo len toľko včiel, že si už do zimy nedokázalo priniesť ( to len podľa mňa/ dostatok zásob a musel som im dodať. Takto voľne žijúce včelstvo nezhromažďuje mnoho zásob, ale toľko aby prežilo. Samozrejme toto sú len krátke skúsenosti, aby som to mohol podať ako holý fakt. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859)

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo?
---------------------
Udělej si malý pokus, nech v červenci na levé straně úlu tmavé - loňské plásty, na pravou dej panenské a koukej kde budou zimovat.

Podle mě si řeknou, smrádek, ale teploučko.


Pánové LBV se domnívají, že je to "Studeným" plástem a dokazují že je stejně teplý jako již používaný.

Nevím, já když na OSB desku (obdoba vosku) přilepím několik vrstev třeba textilu (obdoba košilek) bude o dost pevnější a i více tepelně izolovat.
No a pokud to bude tmavé i od propolisu, tak úplně chápu proč to včely preferují a nedomnívám se, že je rozumné jim to vymlouvat.
Podle mě je daleko rozumnější když začnou na jaře klást na novém díle v souladu s jejich přirozeností a do zimy jdou na jednoletém až dvouletém díle a zimní generaci vychovávají právě na tomto novém díle.

Zatímco když jim dám nové dílo na zimu, tak zimní generaci vychovávají už na "starším" než by si ji na jaře vystavěly.

No a když jsem fotil plásty, tak jsme si všiml, že barva v odrazu, jako když se fotí nad tmavým pozadím je hrozně tmavá. A když jsme se podíval proti světlu, tak bylo normálně žluté, skutečně málo vypečená žemle.
Takže jak tady někdo dával do placu, že jsou tmavé nejen od košilek ale i od propolisu, tak měl zřejmě hodně pravdu.

A opravdu se přiznám, v mých úlech jsou hrozně tmavé plásty. I když připravuji jeden a půl nástavku mezsitěn a stavebních rámků. na jedno vyzimované včelstvo.

Ten horní nástavek na jaře jako první odebírám a vytáčím.

A když jsem poslouchal včely co mi říkají, ....
(No, to by slabá povaha přestala včelařit).

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 10. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40862) (40864)

Pavle, neuražte se, ale mě připadá, že vy zde neustálým opakováním stejné myšlenky sám sebe přemlouváte, že Vaše metoda je to nejsprávnější, co můžete včelám dát, v hloubi duše se zde mezi řádky ukecáváte, že zas tak pracná není a že to za to stojí a v hloubi duše očekáváte, že se z konference ozve jednotný silný hlas, který Vám dá za pravdu. Ze stále stejné myšlenky, kterou zde stále jinými slovy opakujete je z Vás cítit jakási nejistota, sebeukecávání a očekávání, že Vám někdo potvrdí, že v tom nejste sám......Možná je Vaše metoda efektivní, možná ne, to já nevím, jen píši, co z Vás cítím. Bez urážky.
Ale možná Vás potěší, že sám si chci něco jako norské zimování určitě jednou vyzkoušet. Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Pavel Streit napsal:
Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40865


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40862)

Dobrý den P.Křapka, na mailu máte odkazy, tak na ně mrkněte. Ale jinak někdy mi zde na diskusi připadá, že jsou tu i tací, kteří snad tak stará díla ve svých provozech mají.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861)

Trochu sem sa v tom ztratil, ale pokud je problem vyresen, neni co resit.
Pokud nekdo chce zimovat na panenskem at zimuje, kde nechce at nezimuje.
Howgh

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen
> s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit
> zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko
> rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na
> díle starém.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40863


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859)

>proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují,..... Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S <
------------------------------------------------------------
Myslím, že zde na konferenci nikdo nepochybuje o tom, že pětileté dílo zdraví včelstva určitě nepřidá.

Ale proč se divoce žijící včelstva přemisťují na mladé dílo...? A zkoumal to někdo? Nejsou to jenom naše doměnky? Nesouvisí to s omezeným prostorem v "příbytcích" divoce žijících včelstev? Není zde v příčinné souvislosti nutnost výstavby nového díla za dílo které bylo zničeno škůdci za přítomnosti včelstva? Existuje o tom věrohodná studie z více pramenů? Možná by nám mohl do toho vnést trochu světla př. Anton Turčáni, který nyní jedno včelstvo v klátu chová. Možná by nám mohl osvětlit cyklickou obměnu díla divoce žijícího včelstva.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860)

Ano upřednostní, pokud včelstvu ale vystelu plodiště s panenským dílem, jen s tímto dílem, matka jej zaklade i tak, nemá totiž na výběr. Mohu posoudit zimování na panenském a starém díle. Na panenském je rozvoj daleko rychlejší. Kondice včelstva na mladém díle je výrazně lepší, než toho na díle starém.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40861


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859)

Kdyz vcelstvo roste kam se ma podle Vas rozsirovat? Samozrejme, ze na mlade
dilo. Na zimovani vcelstvo uprednostni dilo starsi, s kosilkami.

2010/2/9 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se
> divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská,
> nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen
> rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o
> tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se
> přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který
> jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví.
> Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté
> dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně
> lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí,
> tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské
> zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858)

Když to jsou tedy kolébky jejich sester a je to tedy pro ně NEJ,proč se divoce žijící včelstva z těchto tmavých souší přemísťují na ta panenská, nově vystavená. Proč to tato včelstva dělají, že na takovém díle vydrží jen rok a jdou na mladé dílo? Máte pravdu, pachy v tom rozhodují, rozhodují o tom, jestli je dílo dost kvalitní ke kladení, pokud již není, matka se přesouvá do panenského díla vystaveného včelami. Věřím, že člověk, který jim nechává v úle tři avíce let stará díla vědomně poškozuje jejich zdraví. Napodobujme jejich chování v přírodě, obměnou díla takovou, že max 1-2 leté dílo z úlu definitivně odstraníme.Včelstva na tom budou plošně zdravotně lépe, budou se umět lépe vypořádat s nemocemi a doje ke stabilizaci nemocí, tím je dostaneme pod kontrolu.Je jedno, zda použijeme Rašovu m., norské zimování, či něco jiného. Pětiletým dílem v provozu určitě ne.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40859


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 2. 2010
Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...

Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

Nutite včely žít na výkalech. to jsou jejich slova.

Jsem laik a vše co vím o včelých je jen z prakce a empirie .
Jestliže si přečtu větu cituji :

„Vyšetrovaním sa ukázalo, že včelstva žijůcí divoko v prírode nemajú problémy s morom včelieho plodu“.

V našich úlech má mor včelího plodu asi jedna desetina promile včelstev.
Jak je to u divoce žijících včelstev nikdo neví vždyt je ani neumíme spočítat a tím nemůžeme ani vypočítat procento nakažení.

(největší problém je že je soustředujeme na stanoviste o 10 až 30 včelstev kde spolu se zalétáváním a převozu souší ze stanoviště na stanovište dojde k infekci)

V Dublinu provedli- usmrtili celé včelstvo a provedli rozbor genů celé populace a zjistili že 40 % populace zalétlo, nenarodilo se v tomto ůle.

Začnu doplnovat .
Dovedete si představit jak by takové vyšetřování mohlo vypadat, kolik asi by se muselo být nejdříve nelezeno, rozřezáno jakým způsebem vyšetřováno divokých včel aby výsledky byly průkazné.
Pěstujeme včely v úlech 150 let před tím miliony let žily ve stromech,rozmnožovaly se rojením , umíraly a žily s morem

Samozřejmě to nevím proč včely upřednostnují ... proto jsem se ptal.
Ale i já si umím vymyslet že je to naprosto jednoduché, včely se velice silně řídi feromony vůněmi, zaplodované plasty jim jednoduše voni, jednoduše jdou to kolebky jich samých a kolébky jich sester a co je jistejší než vlastní kolébka.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Vlastní výroba mezistěn (40849) (40856)

Mno, videls sem nedavno na YT.com vyrobu mezisten doma. Byly to lite
mezisteny teda. Princip podobny lisu, chlazeny vodou. Pokud by byl zajem,
mohl bych to pohledat, pac to bylo asi u Nemcu nebo Rakusaku.

2010/2/9 Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>

> Vyrábať doma Ms je náročná alchýmia, ale dá sa to. Válce od polského
> výrobcu sú OK, ale je potrebné používať najskôr hladké a potom s predlohou.
> Tieto informácie mám od jediného registrovaného producenta biomedu na
> Slovensku, ktorý musí mať uzavretý obeh vosku. Pripájam stránku poľského
> výrobcu:
>
> http://www.lankoff.pl/walce.html
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 9. 2. 2010
Re: Vlastní výroba mezistěn (40849)

Vyrábať doma Ms je náročná alchýmia, ale dá sa to. Válce od polského výrobcu sú OK, ale je potrebné používať najskôr hladké a potom s predlohou. Tieto informácie mám od jediného registrovaného producenta biomedu na Slovensku, ktorý musí mať uzavretý obeh vosku. Pripájam stránku poľského výrobcu:

http://www.lankoff.pl/walce.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40833) (40841) (40844)

p.Stonjek, jsem rád, že jste v tomhle se mnou stejného ražení. Ten med jak vyzařuje, tak i chutná jinak. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40813) (40815) (40817) (40831)

Ano, vím že když dám matce v plodišti samé mezistěny, že se za ten rok dokážou hodně potmavit, i snůška tomu třeba pomůže. Ještě jsem ale neviděl, aby bylo jednoleté dílo tak tmavé, jak dílo 4 a více let staré.Já odstraním vždy jednoleté dílo, nadobro, vím jak vypadá, jsou tam rozdíly. Neměl jsem nikdy takové dílo, která propaguje Dol na discích. Proti gustu žádný dišputát, já osobně bych se za takové styděl. To je ale.........Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.47) --- 9. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40813) (40815) (40817) (40821) (40823) (40827)

Zdravím vás, jestli to je v mém článku ve Včelařství, tak ano. Otázka je, někomu dát za pravdu za ústav, něco jiného je potom točit ty filmy a lidi vidí opak. Co si potom mají myslet.Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40833)

J.B.: sorry já to nepozoruji ba naopak někdy se mi stane že v pozdější době v červenci když zůstane jeden nezakladený plást v plodišti, matka ho nechce zaklást a ten panenský pl. se tam chová jako prkno jako přepážka.

___________________________________________________________

Jako asi nejrozumnější vysvětlení, na které jsem zatím narazil, mi připadá toto:
http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/

Jinak tvrzení, že panenské dílo je studené, je opravdu úsměvné.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40852


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Vlastní výroba mezistěn (40849)

Nevím proč by se měly válcované mezistěny lámat. Lité jsou oproti nim
křehké, protože mají úplně jinou strukturu. Dále kdo je daný konkrétní
výrobce a o co obecně v dotazu jde?

_gp_

2010/2/9 KaJi <e-mail/=/nezadan>:
> V Moderním včelaři vychází inzerát výrobce "válcen" na mezistěny. Takže už
> to není doména šťastných dědiců podobných zařízení z dávných dob.
>
> Máte s tím někdo zkušenosti?
> Jednak s tím konkrétním výrobcem, jednak obecně.
>
> Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované.
>
> Karel
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2010
Re: Vlastní výroba mezistěn (40849)

"Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované. "

Myslím ručně válcované mezistěny. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 9. 2. 2010
Vlastní výroba mezistěn

V Moderním včelaři vychází inzerát výrobce "válcen" na mezistěny. Takže už to není doména šťastných dědiců podobných zařízení z dávných dob.

Máte s tím někdo zkušenosti?
Jednak s tím konkrétním výrobcem, jednak obecně.

Používám je, a jsou supr. Nelámou se jako ty nakupované.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40849


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 2. 2010
Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila (40657) (40664) (40666) (40670)

Vezmu to z pozice divoce žijícího včelstva. Najde si roj
> dutinu ve stromě, co udělá, vystaví ji. Zůstane tam tak dlouho, dokud mu
> stačí a dokud to dílo ještě bude dobré, až bude černé, tmavé, roj frnkne
> jinam a o staré dílo plné spor nemocí se postarají motolice a myši. A tak
> to jde dokola. Včely vycítí, že je tam hodně svinstva, tak v rámci pudu
> sebezáchovy odletí.

Kde se tohle doctu o nasi vcele ze to vyciti a odleti?? To by mohl byt duvod proc nekteri najdou na podzim prazdne uly, takze mozna zadne CCD ale chytra vcela :-))

Diky
T.H.

ps:
Je to sranda si cist konf. zpetne, hlavne kdyz slo o prispevkove rekordni tyden odhaduju to za 10dni na pres 350 prispevku a nektere jsou opravdu perly...

Tesim se co na me jeste ceka....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Bojanovský (e-mailem) --- 9. 2. 2010
RE: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40833) (40841) (40844) (40845) (40846)

Filmy Včelařský rok I. a II. vyrobila firma Videoslužby Kolář
(www.videokolar.cz), a na obalu je znak ČSV.
Na obalu DVD je dále uvedeno:
"Na pořadu spolupracovali: Ing. Vladimír Veselý, CSc., Josef Lojda, Zdeněk
Josífek, Ing. Miroslava Novotná, MVDr. Miloslav Peroutka, RNDr. Robert
Šmied, Vladimír Lněnička, Mgr. Luděk Sojka"

A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: KaJi
Sent: Tuesday, February 09, 2010 4:18 PM
Subject: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...

Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD
zaplatil?
----------------------------
No možná to na těch originálních DVD obalech bylo, ale na vypálených
kopiích? :-))))



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 9. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40833) (40841) (40844) (40845)

Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD zaplatil?

----------------------------
No možná to na těch originálních DVD obalech bylo, ale na vypálených kopiích? :-))))


Tam je to problém.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40833) (40841) (40844)

"Jsem rád, že nejsem jediný, komu se dvoudílné DVD nelíbí. Jen se domnívám, že s ním Dol nemá nic společného, že je to úplně jiná aktivita."
Co takhle se podívat na obal DVD, kdo to vydal a kdo za natáčení toho DVD zaplatil?
To s tím rozdílným medem z panenských a tmavých plástů, koněčně nějaký reálný výsledek z praxe, ne jenom nedoložená tvrzení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 9. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40833) (40841)

Jsem rád, že nejsem jediný, komu se dvoudílné DVD nelíbí. Jen se domnívám, že s ním Dol nemá nic společného, že je to úplně jiná aktivita. Onen hipík tam předvádí pouze to, že u práce nemyslí, že se rád zbytečně dře a že se vzhlédl ve včelaření jak frčelo tak před 50 lety. Pozitivní na filmu bylo, že jsme s ním zaplácli dvě schůze, uč. včelařství přidal komentář a nějaká korunka na účtě ZO se objeví. Jinak si myslím, že kvalitu medu stáří plástů ovlivňuje. Z panenských plástů je med světlejší a voňavější. Neříkám to já, říkají to noví zákazníci. Letos kdo nezvládl jaro, neměl med a tak všichni zákazníci okolních včelařů začali chodit ke mě a postupně toto tvrdit. A jelikož je to med z přibližně stejných podmínek, je to možné. Navíc vytřídím li plásty a vytočím jednu várku tmavých a jednu panenských a porovnám ve sklenicích, je ten ze starých plástů tmavší. Těžko věřit, že by si vzal pouze barvu ze starých a nic jiného. Ono někdy udělat primitivní pokus je daleko lepší než se zviditelňovat psaním rozsáhlých elaborátů.
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77690 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40844 do č. 40904)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu