Včelařská konference

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří
--------------------------------

V praze jsou teď dvoje. Jedny organizuje "ČSV" druhé "PSNV".

O které se vlastně bavíme?

Karel

Já dělím dílo na nezakladené, světle hnědé, tmavě hnědé a černé. Dělit jen na nezakladené a na černé dílo mně připadá moc jednoduché.

Nejsem až takový velkovčelař, ale nemyslím, že by bylo v dnešní době nutné drátkovat rámky na 700 nástavků. Já rámky tavím ve slunečním tavidle a nadrátkovat musím tak deset procent rámků (většinou ještě dosluhující nadrátkování pocínovaným drátkem, nyní používám nerezový a jsem maximálně spokojený. Doporučuju všem - ten cenový rozdíl mezi pocínovaným a nerezovým drátkem se vyplatí). Pokud někomu sluneční tavidlo nevyhovuje, pak jsou i jiné možnosti vytavení vosku, při nichž zůstává drátkování zachováno. To jen tak na okraj. Nejde mi totiž na rozum třeba ani to, když pan Turčáni hovoří pouze o třech mezistěnách, libujíc si přitom, že mu odpadne díky tomuto mnoho práce... Nevím, ale šetřit práci se myslím vyplatí v jiných úkonech, navíc tři mezistěny na včelstvo (tj. obměna díla přibližně na úrovni 10 procent celkového díla) mi připadá opravdu žalostně málo. Taky zde neustále v diskusi zaznívá přespříliš přístup, který dává do nepřímé úměry počet vystavěných plástů a výnos medu - trojčlenkou to ale opravdu nelze počítat. Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení. To mi pak připadá jako mnohem horší (i ekonomická) ztráta, než vkládání mezistěn.

Dobrý den p. kolego,
s vaší první větou plně souhlasím. Já mám ovšem zkušenosti s rozvojem na takto černém díle opačné, jsou trystní. Na panenském díle mi zimují ale perfektně a ke konci dubna již stavím medníky.Mě zase jak zimují tak rozvoj v předjaří a na jaře je enormní,rychlejší na panenském díle, než černém. To je ale věcí názoru. Jako komerčního včelaře vás chápu, šetříte max.času, než byste každou sezonu vydrátkoval a připravil mezistěny na 700 nástavků medníků, bohužel na síle a vitalitě včelstev to moc nepřidá, ty tmavé souše. Včely v přírodě stavěly nové dílo, kvůli bakteriim, které se ve starém díle ve velkých množstvích oběvují. Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují. Studoval jsem jedno divoké včelstvo, viděl jsem jak se po dva roky chová. Takže takové divoké včelstvo je daleko čistotnější, jak včelař, který své včely udržuje na černém díle. Ono se totiž stavbou nového díla bakterií pomocí hmyzu a myší zbavuje, včelstvo držené na černém díle ale ne.Zdraví P.S

650 m nad mořem, není to ten včelař , co včelaří v Jeseníkách kolem Pradědu a rozchovává svoji vlastní linii z tohoto horského prostředí?

titera/=/beedol.cz

Živím se pouze včelařením a
> mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici       


Diky za prispevek, nebylo by jmeno? 350 a 650 mi nenapovedelo :-(

T.H.

Propolis je silně alergenní látka. Zvnějšku to tak závažný problém zřejmě není, ale pokud se má užívat vnitřně, je třeba zkouškami možnost alergie bezpodmínečně vyloučit. A to nejen poprvé, ale i pro každou další novou jinou dávku propolisu. Udává se, že jako zkouška se dá použít kapka koncentrovaného roztoku v lihu někde na citlivou kůži, třeba v ohybu lokte a 24 - 48 hodin sledování, nesmí být žádná reakce.
Dlouhodobé vnitřní požívání propolisu může zatěžovat organismus v případě, že alergická reakce je slabá a nijak akutně se neprojeví, ale existuje.
Třeba to podávám nesprávně, nevím, nejsem lékař, ale zhruba takhle by to mělo být.

Jen krátce, nebudu hodnotit. V Praze odpadly 2 zimní přednášky z důvodu vysokého nájemného. Poslední přednášku měl Ing Titěra na téma
ostatní druhy včel,samotářky,bezžihadlové včely.
Zdá lo by se že jestliže se nejedna o naši včelu Apis mellicifera bude zájem praktiků menší, Z měho pohledu se však jedná o velice, velice zajímavý svět.
Ačkoliv tam někdo fotil i snímal kamerou záznam nebude.
Pan inženýr je vysoce vztřícný člověk zkuste se ho telefoniky zeptat mohl by vám poradit i něco nabídnou.
J.B.

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Tmavé dílo včely ne jen upřednosnují ale přímo milují je 5x teplejší než panenské a opsahuje mnoho pylu. Tmavé plásty stimulují k větším zásobám uloženého pylu tím je předjarní výchova a výživa plodu uplně někde jinde.V chladných peryodách dubna a května matka opuští světlé plásty omezí se jen na tmavé, dokonce při delším ochlazení na vystavěných mezistěnách včely zruší vajíčka i nejmladší plod po obvodu staršího plodu .A to i u silných včelstvech kde by jsme to nečekali.Na tmaých plástech všechno vzkvétá i pri dubnové vánici.Rozvoj na tmavém díle je nesrovnatelně lepší než na světlém.To platí i při výchově zimní generace. To jsou mé zkušenosti. Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. Živím se pouze včelařením a mám 350včelstev 650metru nad mořem--a tet mudrujte akademici

Taky jsem tam nemohl být a dost by mě to zajímalo... Na druhou stranu asi chápu, že přednášející nebudou mít zájem na tom, aby jejich přednášku někdo vyvěsil na web (několikrát jsem se s tím setkal třeba i na fakultě mojí veřejné vysoké školy), i když u některých přednášejících toto probíhá zcela běžně, dokonce i s podporou školy. Holt někteří si brání své know-how, což je škoda, pokud má být prvořadým cílem vzdělávání odborné (ale i laické) veřejnosti.

No to vypadá na CJD, neboli BSE. Kde stryc a jeho kamarad společně
pracovali? Měli něco společného více, než se může na první pohled
zdát. Možná věděli co je může zachránit. Bohužel propolisová tinktura
je jen část receptury pro léčbu pokud slo opravdu o tuto diagnózu.

_gp_

2010/2/11 Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma
> vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a
> to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz
> nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od
> mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc
> zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s
> vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR
> max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem
> dostal.
>
> PZ
>

S vnitrnim pouzivanim propolisu je treba byt vskutku opatrny, my jej doma vnitrne nepouzivame vubec. Stryc si to take ordinoval pro vnitrni pouziti a to dost casto a zemrel velmi mlad ( okolo 60 ) na velmi vzacnou nemoc. Uz nevim jak se to presne jmenovalo - neco jako rozklad nervu v oblasti od mozku smerem k plicim a dolu. Shodou okolnosti na tutez velmi vzacnou nemoc zemrel ve vesnici jeste jeden jeho kamarad vcelar, ktery to take prehanel s vnitrnim uzivanim propolisu. Podle lekaru na tento typ nemoci zemrou v CR max. 5 lidi za rok. Nejsem lekar, takze reprodukuji informaci, kterou jsem dostal.

PZ

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá

Keď už slivovicu tak s propolisovou tinktúrou, štamperlík-frťan 15 kvapiek, ale nielen kloktať, ale aj vypiť! a to denne trikrát, ráno obed, večer a 5-6 dní. Ak chýba slivovica, tak bude vhodný aj čaj.Anton

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky.
Václavek

je to síce vytrhnuté z kontexu, ale pýtam sa, keď sme ľudí ľudí preťahovali s zo zlých podmienok (staré obydlia, hygiena primitívna) do nádherných apartmánov, prestali byť ľudia ohrozovaní chorobami? Ja si myslím, že nie, svedčia o tom čakárne pred ambulanciami.
Tak ani infekčné choroby proste NEPRESTANÚ, sú to choroby vlastné včelám jednu potlačíme objavia sa nové. Robil som oveľa skôr ako LVB s výmenou komplet diela v plodiskách po dobu 15 rokov, najskôr som bol nadšený (nie však z práce, pripraviť 10 rámikov s 10 MS, tak isto vytopiť vosk), ale postupne som prichádzal na to, že ani každoročná výmena plástov nevedie k cieľu, ktorý som si vytýčil, zjednodušene povedané, výsledok nesplnil moje predstavy! Teraz každému včelstvu musia stačiť tri Ms a som spokojný, lebo odpadla kopa práce a moje včely žijú ďalej.

Ještě malý dovětek. Na vystavení nástavku mé r.m je potřeba cca 6kilo medu x 3 nástavky panenského díla 18 kilo zásob. Pokud budou touto stavbou včely v lepší kondici, rá ten med obětuji. Včely v budečáku na díle černém jak bota moc v kondici nebudou. Znova připomínám, že 30 kilo je na loňskou sezonu nepřejícího počasí v květnu a červnu dobré číslo, za deště, krup a vichrů včely létat nemohou. Nedávám jim totiž SHELL V-Power RACING, 100 oktanový benzín nechtějí. Zdraví P.S

Zdravím p.Stonjek, nevím, jestli to myslíte v časopisu, či všeobecně. Vím, že moje metoda není ještě to pravé ořechové. Pro malovčelaře je dobrá, pro profíky hodně pracná. Proto ji musím ještě zdokonalit a zefektivnit. Již mám pár nápadů. Musím je jen vyzkoušet. No, vzhledem k tomu, že nám v rosicích během května června mnoho dní pršelo, pokládám to za úspěch. Jinak by to bylo málo. Měl jsem tam ovšem jedny včely, co my donesly 48 kilo. Nechávám zatím včely tolik stavět proto, abych trochu ulevil oddělkům a to panenské dílo jim po sundání medníků přidal. Tuto metodu velkého stavění budu používat ještě tak dva roky, dokud nebudu mí třicet včelstev.Letos mám objednáno 11 matek vigor dohromady od P.Gruny a p.CHramosty.Za normálního počasí předpokládám u všech včelstev alespoň 40 kilo medu. Za víkon včelstev za tak špatného počasí během oných měsíců se nestydím, myslím, že to je úspěch. Máte pravdu v jednom, zde na diskusi se jak z mé tak od jiných reakcí občas vidí ne zrovna výstavní jednání. Nad tím bychom se však měli zamyslet všichni.Zdraví P.S

Příteli, nevíte o někom, kdo dělá z přednášek na setkání Pražských včelařů nějaké audiovizuální záznamy a zda by se daly umístit na net ? My mimopražští se na takové přednášky nedostanem, určitě jsou poučné a zajímaly by daleko větší okruh včelařů, než se na přednášky dostane.

Díky za informaci. Jiří

Rašovská metoda je taková hodně vyumělkovaná a navíc důkazní materiál je víc než slabý. Jsou to jednoduché počty a použíji k tomu informace které včera přednášel Ing Titěra na Pražských včelařích a jak jinak než skvěle. V ČR je nějaké nepatrné promile včelstev nakažených morem. Vzhledem k tomu, že divoké včely jsou prakticky nevyhledatelné, může si každý tvrdit co chce ale k pravdě to má daleko.¨Mor patří k přírodě jako vše ostatní a selektuje. Mám po lesích v ČR nachozeno stovky kilometrů a za cca 40 let co takhle chodím jsem viděl pouze 2 divoká včelstva a to se hodně dívám, kde to bzučí. Nedávno jsem viděl plásty z poražené lípy a byly černé jak bota. Př. LBV mě odpověděli, že se neumím dívat, že to bylo jednoleté dílo. Př. J. B. hodnotí př. Streita naprosto přesně, který to myslí samozřejmě dobře, ale měl by nejdřív myslet a pak psát. V podstatě ve Včelařství ze sebe udělal namachrovaného.... a ještě dobré věci víc než uškodil. Jestli totiž nechám včelám postavit 3 medníky a usírám se nad tím jak je to skvělé a výborné a pak napíšu že jsem měl výnos 25 kg tak jsi Pavlíku akorát všem pro srandu: Tohle umí každý včelař v Budečáku na díle černém jak školní tabule a tu spoustu práce navíc si ušetří. A jestli je na vážkách zda všechno spálit a začít moderně, tak teď je mu to opravdu jasné a ví proč nezačít. Jestli chceš vstoupit mezi profíky tak s těmito výnosy nebudeš ani v plusových číslech, takže dlouhá cesta před tebou a méně psát, víc myslet a hlavně výnosně včelařit!
Zdraví R. Stonjek

No, klasicky kliknut na link. A klikat a klikat ;] Jinak, kdo je trochu
schopnejsi v anglictine by se mohl poptat na sezonu. :]

2010/2/10 <e-mail/=/nezadan>

> Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na
> jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd
>

Dobrý večer.Nevím jak to foto vyvolat.Nemáte někdo zpávy jaká je sezona na jižnípolokouly,myslím,Argentýna,Brazilie Chile ,Austrálié,Nový ZEland atd

Dle mých informací je velmi nebezpečné užívat propolis vnitřně. Vím že
existují takovéto recepty.. Sám můj davný známý si kvůli tomu propolis
pořizoval..
Hrozí zde až kolaps jater. Proto to nikomu osobně nedoporučuji.
Přitel Pavel


----- Original Message -----
From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:27 PM
Subject: Re: Medicína


Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu
nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z
propolis.tinktury

Zdraví P.S


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
__________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz




__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Recept mé babičky: Lžíce medu, šťáva z 1/2 citronu, frťan rumu (může být i slivovice) zalít horkou vodou do sklenice a to zopakovat nejméně 2x, zahučet do kanafasu, pořádně se zapotit.

Poznámka: U chronické nesnášenlivosti na jakýkoli alkohol to chce trochu "sebezapření". Dle hesla, "nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme" ;o)).
JK

Pěkná stránka, nádherný foto.
Menu: Romania - obr. č. Bee-Romania42 = ukázka jak "asi" fungují dotace v Rumunsku. Vpravo elektrický odvíčkovač - včelař přesto odvíčkuje ručně.
Honza

Svatá pravda, lépe bych to nenapsal.Zdraví P.S

Tak treba na stanovisti muze byt klidne i 150 vcelstev, ze? Ale vcelstva by
byla rada, kdyby si prinesla zasoby na zimu jenom pro sebe, ne pro vcelare
;] Kazde stanoviste je jine, kazdy vcelarsky rok je jiny, chce to kompromis,
mezi poctem a vynosem.

2010/2/10 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím,
> úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i
> stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet
> včelstev.
> Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale
> vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat
> pro další včelnici.Zdraví P.S
>

Recept
Med užíváme s teplým mlékem nebo 100g medu smícháme se šťávou z citronu nebo křenu 1:1.

20 kapek propolis.tinktury do vlažného čaje plus kloktání roztoku z propolis.tinktury

Zdraví P.S

Zdravím,
úživnost jednoho stanoviště je zhruba 30-40 včelstev. Samozřejmě jsou i stanoviště která uživí třeba i trojnásobek včelstev a nebo jenom dvacet včelstev.
Já vím že na mém stanovišti se uživí tak těch třicet včelstev. Mám ale vyhlídlé stanoviště, kde je úživnost tak 50 včelstev. To chci připravovat pro další včelnici.Zdraví P.S

http://www.tvpraha11.cz/index.php?file=2848&dil=160

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

___________________________________________________________

Psal jsem to opravdu já. Opravdu tomu „programovému“ přemisťování plodového tělesa ani tomu genetickému vyrovnání trubčí a dělničí biomasy nevěřím. Věřím metodě, teorii si dokážu vytvořit vlastní.

//\/\\//

Slivovici kloktávall v práci, ale doma kloktat nesmí - říkal, že to má zakázaný. Proto potřebuji recept, ať se brzy uzdraví a můžem zase kloktat.

Ali, poraď mu kloktat slivovici, ta určitě pomáhá.

> Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně
> řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím.
> Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají
> ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.
>> S pozdravem M. Václavek
>
> //\/\\//
>

Tos nepsal ty? Nebo jo? :-)

Ve Stutgartu snezi...
Hezky vecer do Cech...

T.H.

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

A ještě bych doplnil, že poslední tři věty nevztahuji jen na nízkonástavkové úly, aby mi zas někdo nepodsouval, že tvrdím, že to např. v Dadantech nejde.

Jan Bűrgel:
Pane Václavek těmto třem pánům já říkám vilík.
jsou jako z pohádky o včelce mája.
Prvně jsem se s panem vilíkem neschodl v jejích práci o trubčině, trubcích a rojení, po druhé v vámi uvedené práci- Rašovská metoda.

___________________________________________________________


Celek působí jako poměrně dost dobře logicky vystavěný. Ale, upřímně řečeno, taky té teorii o „přirozené dynamice včelího díla“ moc nevěřím. Proto jsem psal „asi nejlepší“. Otázka je, zda to dotyční pánové mají ověřené, nebo jsou to jen jejich tvrzení. Spíše to vypadá na to druhé.

Na druhou stranu musím př. Linhartovi velmi poděkovat za další alternativní metodu včelaření k zefektivnění a zintenzivnění obměny díla. Myslím si, že kdyby každý včelařil např. dle Rašovské metody, infekční nemoci by prostě PŘESTALY existovat, respektive projevovat se klinickými příznaky. A mimo to by se z hlediska chuti zvýšila kvalita medu (opakuji: z hlediska chuti).

Podobně nahlížím i na LBV metodu nadbytku trubců. Teorie se mi nezdá, ale metoda se mi zamlouvá. Dokonce si troufám tvrdit, že je revoluční.

Nejen př. Linhartovy bych vzkázal, že metoda nemusí vždy kopírovat pro včely přirozený stav, aby byla fungující a efektivní. Někdy je až trapné, jak se někteří snaží za každou cenu všemu najít analogii v přírodě a následně z toho dělat argument pro svoji „super“ metodu, neboť „protože se to děje i v přírodě, musí to být dobré!“. A vrcholem nakonec je, když tato demagogie „včelaření dle přírody“ končí u něčeho, co přírodě odpovídá jen velmi vzdáleně, jak tomu ve většině případů bývá. Viz třeba nástavkové úly, zejména nízkonástastavkové úly. Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která májí dílo roztrhané do několika desítek rámků v několika pater a ještě k tomu ve věžích čtvercového půdorysu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která se nerojí a ročně, jako přebytek, vyprodukují metrák medu? Kdo kdy v přírodě viděl včelstva, která zazimují o síle i 3 kg?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Nejsem žádný včelařský mazák,
ale můj děda říkával v podobných diskusích. Dej krávě do držky,ona
ti dá do dížky.Z toho mi plyne,že když chci od včel med,tak se
musím postarat,aby měly z čeho ten med nanosit do úlu.Zkrátka musí
mít pastvu!!!Čím víc včelstev,
tím víc pastvy.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Ale" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Mnostvi vcelstev na trvalam stanoviti
Datum: 13.1.2010 - 7:28:04

> Měl bych dotaz na zkušené včelaře. Probírám
> se dosaženými výsledky za
> posledních 10 let svého včelaření, kdy jsem na
> trvalém stanovišti začínal s
> 5 včelstvy a poslední cca 3 roky jich zde mám cca
> 30. Samozřejmě, že záleží
> na mnoha okolnostech, ale zdá se mi,že při 30 včelstvech
> si již tato
> včelstva začínají moc konkurovat a mám o cca 1/3
> nižší výnosy. Při prvním
> točení na přelomu května-června se to ještě
> neprojevuje (to jsou stále
> výnosy cca 25 - 30 kg, špičky i 40kg), ale při
> druhém točení v polovině
> července to poslední 3 roky stálo za prd (do cca
> 15 včelstev to dělalo cca
> 20-30 kg, ale nyní mám průměr cca 5-10 kg) a polovinu
> včelstev okamžitým
> krmením zachraňuji, neboť mají suchá i plodiště.
> Soused (vzdušnou čarou cca 7 km) jich má na jednom
> mistě cca 60 a prý
> žádnou konkuzenci a tím i pokles nepozoruje.
> Domníváte se, že 30 už je moc na jednom místě,
> nebo skutečně poslední 3
> roky za moc nestály a stav nemám snižovat?
> Díky za názor.

"V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok,"
V praxi většinou včelař pozná, že se včelstvo vyrojí nebo že se už vyrojilo a potom provede opatření a rojení zarazí.
Potom bych od sebe rozdělil včelstva ve velkých úlech, jako jsou dnešní nástavkové a včelstva v malých prostorech. Včelstva ve velkých úlech obvykle po pár rojích zlikvidují přebytečné matky a rojení ukončí. Včelstvo v malém prostoru, jakém bývají přírodní dutiny, pokračuje v rojení mnohem déle, dokud v úlu skutečně nezbude jen minimum včel.

Neznáte nějaký spolehlivý recept na nachlazení z medu, propolisu, vosku a pod. . V práci mi onemocněl kamarád - starý medař, med v čaji mu nepomáhá a nemůže se se z toho dostat. Za každou radu předem děkuji.

V praxi se za rojivé včelstvo považují ty jenž mají více jako 3 roje každý rok, já ale v praxi takové nezažil, když mám ze 30 úlů v roce 6 rojů tak říkám , že mi nestačí větve v zahradě.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 10.2.2010 13:45:24
> ----------------------------------------
> Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive
> vcelstvo. J.B.
>
> Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám
> náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo
> len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na
> zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané
> geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď
> rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.
>
> Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel
> povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa
> roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže
> fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu,
> ale to by v prírode nemohlo fungovať.
>
>
>

Plíseň v úle je otázka dobrého větrání. Na zasíťovaném dně a otevřeném očku v úle na stěně vodu nenajdeš a plíseň jak by smet.

...opravdu zajímavý link. Nejen ta fotogalerie, ale třeba i to včelaření v Paříži atd. Díky za tip.

http://www.thehoneygatherers.com/html/photolibrary1.html

Já zas na základě svých předchozích, pravda starších, praktických zkušeností jsem přesvědčen, že "urojení" včelstva, pokud je neošetřované a v nějakém menším prostoru, je reálná a poměrně častá situace.

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...T.H.

Vaše výhrady sú správne, nič také sa vo voľne žijúcom včelstve nedeje, veď aj po trojnásobnom vyletení roja, sa M v zbytku včiel oplodnila. Toto včelstve v kláte išlo v dobrej a primeranej kondícii do tejto zimy.

Veľa komentujúcich sa len domnieva, že by to tak mohlo byť, ale bez základných a hodnoverných dokladov, ani stopy. Aj Linhart sa často odvoláva na život voľne žijúceho včelstva, ale to všetko len z náhodných príkladov, ale vyskúšať si to, ako sa takéto včelstvo chová, nemá ani poňatia, sú rozprávky-pohádky, bez reálneho podkladu.

> Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že
> skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod
> včelama a bez výrazného poškození.
>
> To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

To jsem rad, moje kradkodobe zkusenosti jsou obdobne, protoze jinak bych prisel o hodne dila v lete na podzim a i pres zimu :-))

Dale neverim v urojeni sebe sama, vzdy bude hranice kdy prevladne pud sebezachovy a pokud se matka vrati oplodnena jede vcelstvo dal...

A neverim ze ani slabe vcelstvicko si nepohlida v lete sve plasty - svuj majetek. Mozna tak vcelstvicko decimovane nemoci ci klestikem...

T.H.

Nechci sem vnaset tema rojeni,az nekdy jindy
J.B.

Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???
------------------------
Asi tak půl metru pod plod si to včely udrží i v létě čisté. Typl bych, že skoro jistě, a víc jak dva nástavky (24cm) jsem taky skladoval - měl pod včelama a bez výrazného poškození.

To jsou mé dlouhodobé zkušenosti.

Karel

"Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo???"
Já jsem to viděl, když jsem na začátku neměl dostatečně zvládnuty metody chovu matek a zvládání rojení. Ostatně není problém to namodelovat, stačí odchovat včely v prostoru velikosti zhruba toho nástavku 39x24 a nechat v tom prostoru včely i druhý rok. To je zhruba velikost takové běžné dutiny. S největší pravděpodobností se "urojí" s propadem počtu včel jen na pár tisícovek tak, jak jsem to předtím popsal.

I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit
> dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a
> začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu
> dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat
> desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit.
> Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny,
> kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým.


Je si timto nekdo opravdu jisty, videl to nekdo treba i v ule aby zavijeci v lete znicili dilo??? To stesti jsem jeste nemel, ani u "divokeho" vcelstva ktere si jen tak zilo dva-tri roky v prazdne skrince...

Tomuhle proste nejak zatim neverim (mozna mam malo nalitano), rozhodne se tak nedeje v lete, v zime mozna mysi mohou nicit dilo ale zavijec pokud vim ne. Ptam se i proto, ze toto je zminovano v Raskovske metode jako ze se tak bezne v prirode deje...

T.H.

Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo. J.B.

Pojem "rojivé včelstvo" sme si vymysleli na ospravedlnenie, ak sa nám náhodou včelstvo vyrojí, pretože taký pojem nemôžeme uplatňovať na včelstvo len preto, že sa rojí. Opakujem ROJENIE je základom existencie včiel na zemeguli a je to v nich, takže pre včely je prirodzené. Včelstvu je to dané geneticky, preto nemôžme niektoré včelstvo označiť termínom "ROJIVÉ", keď rojenie prospešné každému včeliemu spoločenstvu, je to v nich samých.

Neviem či som to napísal v kontexte Vašej otázky, v podstate som chcel povedať, že rojenie aj literatúra a je i v povedomí včelárov, že včely sa roja len preto, že chybu urobil chovateľ včiel. V prírode to však nemôže fungovať, lebo celé rozmnožovanie potom kladieme na úroveň náhodného aktu, ale to by v prírode nemohlo fungovať.

Podle mně včelaři berou divoce žijící včelstvo v přírodní dutině podle chovaných včelstev, to znamená, že přes léto jsou automaticky v plné síle několik desítek tisíc včel, v zimě zas v zimní síle a to každý rok.
Ve skutečnosti síla divokého včelstva přes léto v přírodní dutině bude každoročně hodně kolísat. V první řadě kvůli rojení, přírodní dutina bývá obvykle menší než dnešní úl a tak jak včelstvo nasadí na rojení, rojí se, dokud v prázdné dutině není poslední neoplozená matka s hrstí posledních zbylých včel. I kdyby se matka oplodnila a včely stihly do zimy nanosit dostatek zásob, bude jim trvat nejméně měsíc, než dostatečně zesílí a začnou ovládat včechny dříve postavené plásty v úlu. To je v horkém létu dostatečná doba pro zavíječe, kterých bude ve dnu nečištěné dutiny přežívat desítky, na to se vylíhnout, zaklást opuštěné plásty a larvami je zničit. Včely pak zesílí a ze zničeného díla larvy zavíječů shodí na dno dutiny, kde budou zavíječi zase přežívat další rok. Zničené dílo pak nahradí novým. Ve většině přírodních dutin to bude takhle podle mně prakticky každý rok, občas možná díky něčemu, klimatickým podmínkám, rojení třeba nebude a včely budou opravdu přes celé léto v plné síle, takže zavíječ se k plástům nedostane, občas naopak bude rojení tak intenzívní, že včely v původní dutině uhynou a původní dutina bude nějakou dobu prázdná a plásty pak budou zničeny kompletně. Přirozeně budou vždy nějaké dutiny tak optimální, že k většímu poklesu síly včelstva nebude docházet nebo tam budou nevhodné podmínky pro život místní kolonie zavíječů atd a tak plásty zůstanou celé, dokud se po pár letech neprosadí nějaký jiný omezující činitel. To bude ale jen menšina. Ve většině případů nebudou mít divoce žijící včelstva starší plásty než 2 - 4 roky.
To není problém ověřit, někdo se tady zmiňoval o nepořádném včelaři, kterému každý rok zbudou z 6 - 8 včelstev na jaře 2 - 3 a který každý rok nahrazuje počet včelstev oddělky. To je podle mně poměrně přesný obraz dynamiky divokých včelstev. Rozdíl je akorát v tom, že v přírodě jsou plásty škudci ničeny hned po včelstvum a nově usazené včelstvo si obvykle všechno staví znova, zatímco včelař opuštěné plásty chrání a znova přidává novým oddělkům.

No, já si myslím, že jsem na diskusi nepřehlédnutelný
Je tu sranda, pak si vjedem do vlasů a zas znova. 3katule škatule hejbejte se.Zdraví P.S

"Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé."
Počet zaplodování se nejspolehlivěji pozná starým dobrým způsobem, pohledem přes plást do slunce nebo do rozsvíceného světla. Pomocný údaj je váha prázdného plástu, ten ale není vždy spolehlivý. Pro kompletní plástové "hospodářství" je pak ještě třeba odlišovat krajní krycí plásty, ty zaplodované nebývají, přesto je vhodné je po pár letech likvidovat, protože pokud zrovna v zimě nezplesniví a nejsou vyřazeny, bývají i tak přes zimu hodně kontaminovány těmi plísněmi a podobně a během podletí a podzimu bývají včelami hodně pajcovány propolisem. Pokud se přemístí doprostřed plodového hnízda, včely do nich nerady kladou. A výjimečně mohou být napadeny plísní i v jinou roční dobu, například při tom supervhlkém počasí loni v létě jsem nevěřícně koukal, že v červnu rohy úlů byly vlhké a měly i v létě náběh na plíseň a krajní plásty určitě dostaly svou dávku.

kdo si to ale má pamatovat, jeden požaduje tykání a druhý se ohrazuje, že semnou husy nepásl

pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: tmav? soue
> Datum: 10.2.2010 10:40:32
> ----------------------------------------
> Rá vás na WEBu opět vidím,
> Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet.
> Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl.
> Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě
> tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S
>
>
>

Vidíš a stejně to používáš Vyměníš matku aby jsi změnil jeho vlastnosti. Ttřebas bodavost Nová matka je nositelem nových genetických informací. a v tom samém úlu vzniká včelstvo úplně jiné.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 10:05:17
> ----------------------------------------
> > Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> > S pozdravem Petr.
>
> Musim rict ze uz pul hodky o tom premyslim co napsal pepan a moc jsem to
> nepochopil co chtel rict. Dle me vcelstvo v prirode pokud ma stesti muze jednu
> dutinu obyvat kontinualne nekolik let? Nevidim v tom problem pominu-li nemoce,
> hlavne klestika. Pak jde jen o to, aby se mlade matky dokazaly vratit ze
> snubnich letu a rozkladly se. Jak vcelstvo k mladym matkam dospeje je jeho vec
> - TV, roj.
> Preci vcelstvo nekonci s koncem matky...
>
> T.H.
>
>
>
>
>

Rá vás na WEBu opět vidím,
Zkusila jste dát někdy panenské dílo na medník? Letos to můžete vyzkoušet. Učiňte tak u dvo včelstev a řeknete potom zde, jaký ten med od nich byl. Jinak aať vy a vaše včeličky jen vzkvétají, a všichni co tu jste, tak mě tykejte. Už mě to vykání na mě nebaví.Zdraví P.S

Jistě že

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr Lokvenc <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
> Datum: 10.2.2010 09:52:14
> ----------------------------------------
> Dobrá, ale co potom tedy tichá výměna - zapadá také do této vaší teorie ?
> S pozdravem Petr.
>
> ----- Original Message -----
> From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, February 10, 2010 8:44 AM
> Subject: Re: Re: med z tmaveho versus panenskeho dila
>
>
> Žádné chytré včely. Včelstvo nemůže žít déle jak jeho matka. Jen bláhový
> včelař si to myslí v přírodě to je 5 - 6 let, pak včelstvo tak jak všechno
> živé nakonec umírá . Někteří včelaři jej mají nejdéle 2 roky. A ti zlí a
> nepořádní těh 5 let. PROČ JE TO TAK? Jakmile včelstvu vyměníte matku jedná
> se geneticky o úplně jiné včelstvo. Je to totiž společenství kde jedinec
> není schopen samostatného života a rozmnožování.
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4852 (20100209)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>
>

Pane Streite,nenechávám v mednících hodně staré dílo,to ne.Snažím se o klasiku,do plodiště mezistěny,nahoru to z plodiště a když je to tmavé,vytavit.Záleží,jak jdou včelstva do síly.Kolikrát jsem v tavidle zjistila,že tmavá souš něla minimum košilek,jestli to bylo potažené propolisem,nevím.
Kdysi jsem koupila včelstva po včelaři,terý mě zaučoval,když jsem se rozhodla chovat včely.Dílo bylo tmavé a včely mi připadaly malé a tmavé.Usoudila jsem z toho,že když matka klade do starého,vrství se košilky a včela nemá prostor pro růst...Učila jsem se systémem pokus omyl...S varoa zatím nemám problém,uvidím letos.Fakt asi je,že staří včelaři moc neobměňovali dílo,taky proto,že uzvednout ty staré těžké medníky je slušný výkon.Zlaté polonástavky.zdravím černá

a. turčani: Musím dodať, že včelstvo má smerom dole ešte 45% voľného priestoru, no včely pod dosiahnutí biologické vrcholu prestávajú stavať dielo
J.B. souhlasim jasne ja mam take pod nekolika 5NN podsunuty prazdny 1 N jine miry (30x30)a vcely zde nepostavi dilo protoze jejich vrchol objem ktery potrebuji je mensi.
Otazka, neni to rojeni zpusobeno genetikou, neni to nahodou rojive vcelstvo.