Včelařská konference

>Že ve Včelpu mají...<
------------------------------------------------------------
Nevím jaký vosk mají ve Včelpu. Neumím to posoudit. Můj otec si nechal posílat mezistěny ze Stražiska již v osmdesátých letech minulého století. Velmi je chválil. Já v jeho praxi pokračoval do doby, než se mi znelíbily předražené služby České pošty. Nyní se mi vyplatí jednou za tři-čtyři roky naložit metrák vytaveného vosku do auta a při příležitostné cestě na východ od Mostu se stavit ve Stražisku a Vosk vyměnit za mezistěny. Před tím se o výměně telefonicky domluví. Nařežou mi míru podle požadavků. Mezistěny jsou krásně žluté, voňavé a včelami jsou velmi dobře přijímány. Při dobrém uskladnění při teplotě cca 15 - 20 st C vydrží velmi dlouhou dobu (mám ještě mezistěny 12 roků a jsou bez patrné změny kvality).Pokud máte mezistěny pochybné kvality, zkuste je před přidíním do včelstva porosit medovou vodou. Vím že to staří včelaři dělali. Ale za výsledek neručím, nezkoušel jsem to.
JK

Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk nekvalitní.

"Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených zavíječem nebo plísní ....
Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.

měl byh zájem o obr.
JÁ osobně jsem nikdy problémy s mezistěnami neměl ale člověk nikdy neví.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek

"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."

Převozy podle mně nemusí být zas tak velký problém. Pokud se jede nonstop, včely by si na přiměřené drncání měly zvyknout.
Problémů může být spousta a každý z nich může přiložit svůj malý díl k výslednému propuknutí CCD.
Velký rozdíl vidím v tom, že včely se tam pěstují na opylování, ne na snůšku medu. Na opylování totiž tolik nevadí méně životaschopná včelstva, stačí tak středně slabá včelstva udržovaná třeba na hraně kolapsu, případně ještě uměle nabuzená k létání na správné květy nějakým aromatickým výtažkem. Stačí, když tyto včely vydrží dostatečně intenzívně létat týden, 14 atd, případně jak dlouho kvete ta plodina, za jejíž opylení včelař inkasuje. Zatímco pokud se včelstva provozují kvůli výnosu medu, musí být životaschopná nejméně měsíc, tři před snůškou, aby dostatečně zesílila, pak bezpodmínečně během cca 14 dní snůšky plus ještě nějaký týden do medobraní, aby med byl zpracován. Takže chov včel na med oproti chovu včel na opylování už samo o sobě představuje v průměru podstatně životaschopnější a proti nákazám odolnější včelstva.
Přirozeně to jsou jen teorie, o skutečné situaci tam mi není nic známo.

Zvláště pro přátele Menšíka a Poláška. Loni jsem likvidoval od sedmi včelstev 130 souší, které by se mohly nazvat vysočina a pofrfněných okousaných mezistěn. Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu, při přiložení na kolečko sporáku to smrdělo jak bolavá noha. Když jsem se otom někde zmínil, tak okamžitá reakce byl protiútok. Ty neumíš včelařit a udělals cca 150 věcí špatně. Z výzkumáku mne pochválili za perfektní sbití a nadrátkování, ale material mezistěn podle čísla zmydelnění je v pořádku. Že ve Včelpu mají veterinární kontrolu je v pořádku. Ovšem tu může zajímat jen infekčnost materiálu a ne technologie. Tu by měli kontrolovat jiní včetně pravosti vosku!!!! Mám zato, že do výrobny mezistěn nepatří výroba svíček, nebo vosku na ně. Z vlastní zkušenosti vím, že je téměř nemožné záměně zabránit. A teď co má malý mikrovčelař dělat, když se nikde nedovolá nápravy a navíc si ti co by měli pomoci si z člověka dělají prču. Zřejmě, proto, abych je již více neobtěžoval. jestli máte zájem, můžu vám poslat pár foto, když pošlete mejladr.
velmi otrávený P.J.

No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let. Dále pak viry -ty se vírazně rozmáhají i u nás. Kdyby se naše počty morových ohnisek,uhyny na varoázu a celkový ubitek včelstev od roku 1989 přepočetli na počty a rozlohy v USA tak by jsme na tom byli určitě huře než oni.

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?

___________________________________________________________


Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

Nechtěl bych být tou včelou v USA, být zavřený, namačkaný někde v koutku a jet třeba 500 km třebas po nějaké horší silnici.
Zdraví P.S

>Za to přece můžou komunisti. :-D<
------------------------------------------------------------
Komunisti? A v Americe? A že by vůbec komunisti za něco mohli??? Přátelé, netahejte sem politiku ;o((.

Když se však podíváme na některé publikované snímky amerických "kočovných vozů", musíme uznat, že ta včelstva jsou převážena pouze na počet. Čím více se jich na furberk vejde, tím více dostane včelař zaplaceno. Jak to s nimi asi tak může vypadat? A to se s tím ještě navíc hrclují (krásný výraz, hrclují) přez celý kontinent. Že jim někteří závidíte???
JK
JK

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl.

___________________________________________________________

Píšu 1*

PS
Omlouvám se našemu př. učitelovi Liborovi, že mu beru kšeft.
:-)

//\/\\//

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl. Podpis je základ slušnosti a kultivovanosti. To že to někdy ujede, to se stává všem. Nikdo není dokonalý. Zdraví P.S

KaJi:
ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

___________________________________________________________


Co jiného čekat od začátečníků nebo rádoby praktiků?

Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.

:-0
To je snad jedno, ne? :-)
------------------------------

No, podle mě není.
Fakta jsou fakta.

ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

Někdo je o něčem přesvědčen a káže a káže.

Jak pěkně by se poslouchalo: Rozdělil jsem včely na tři skupiny, v jedněch a v druhých ..... a po pěti letech jsem si ověřil a došel ......

Karel

KaJi:
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

___________________________________________________________

:-0
To je snad jedno, ne? :-)

...

Narazil jsem na zajímavý dokument. Narozdíl od např. Včelařského roku jsem si v něm všiml vzorového díla.

http://www.youtube.com/watch?v=UJpqJcxCpAo&feature=player_embedded

//\/\\//

To je ale vůl že pane Pazderko a p.Turčány.On nejen že je to prára nad včelař skym dejme tomu exkrementem ale ještě z toho co neví dělá vědu.Už by měl přestat tuto konferenci zahnojovat svými výplody bujné fantazie.Zdravím

Za to přece můžou komunisti. :-D
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z V?ela?
> Datum: 11.2.2010 20:52:22
> ----------------------------------------
> Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že
> když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva
> nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
>
> S pozdravem M. Václavek
> -----------------------------
>
> To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
>
> Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)
>
> Karel
>
>
>

Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann

Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce

Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek
-----------------------------

To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)

Karel

Mluvilo se i o tom, že hlavně v USA došlo k masivnímu úhynu včelstev na MVP. ŽE tam převážejí včelstva stovky i více km, to jim na zdraví jistě nepřidá, nebo je to jinak?

>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK

Josef Křapka:
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.

___________________________________________________________

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek

>Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší. Tonda<
-----------------------------------------------------------
Mám stejnou zkušenost. Mostecko
JK

>Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.<
------------------------------------------------------------
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
JK

Jsme pod Železnými Horami a srážky se nám vyhýbají. Stahují je Labe a Sázava, takže na srážky jsme pod průměrem. Na jaře jsou ale jitra vlhká. Řepku jsem v okolí neměl vůbec. Všechno nanosily z květů.
Tonda
>Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.

Z Včelař:
V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají.

___________________________________________________________

Jo, jo. A pak se diví, že jim hromadně vymírají včelstva.

Máte pravdu. Pitbulové jsou mazlíčci. Přál bych kolegům, aby spatřili, co dokáže pitbul, či jiné bojové plemeno, když mu někdo sáhne na pána. S agresorem udělá krátký proces.
Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
Vím, že pocínovaný drátek je na omezenou dobu, po tom měděném se podívám. Díky
A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S

Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod.
Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.

PZ

NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".

Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.

Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.


Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.

Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.

Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )

NitraM: 1/menší bunky, menší včely

J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.

NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili

J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný

4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí? Jinak
dorsata jak si tak migruje, a to dost zajímavě, má svá pravidelná
hnízdiště na stromech, které jsou vlastně pro domorodce velmi
dlouhodobě svatými a nedotknutelnými, (jako že je nelze kácet) protože
medy ze včel jsou potravinovým a finančním zdrojem pro ně. Jde o
staleté stromy nad 20 m. Zalétávání roje se řídí podle tradičních
požadavků průzkumnic a dokonce porovnává a vyhodnocuje.Nic co by bylo
nějak zpochybnitelné. Takový vykotlaný kmen plný včel co byl stržen
jsem viděl. Jak spadl, tak délka kmene cca 11 metrů, prasklina po celé
délce po pádu, včely bzučely asi metr od roštěpu směrem ke kořenu,
který postupně zvrchu vyhníval a hnízdo bylo další dva metry, takže
třímetrová dutina. Zahnívání a práci odhaduji tak po 5-10 cm za rok,
takže taková dutina mohla být i padesátiletá. Bohužel jsem řešil jen
likvidaci a příště bylo hotovo. Průměr asi 150cm, jde o lužní les a
strom shodily rybáři, čistily břeh, takže občas viditelný takový kus
tu je.

_gp_

2010/2/11 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Z Včelař:
> Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky
> vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.
>
> ___________________________________________________________
>
> To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let
> na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.Dále pak co se rozláme a rozkoušou miši a zavíječi. V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají. Zeptejte se těch kteří pracovali na takovíchto farmách.Tak to praktikují60-80- i více let a žádný viditelně malý včely jim tam nelítaj a mor tam maj asi jako u nás.

Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší.
Tonda
>Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).


Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.

Mimochodem, velmi zajímavý je i ten článek o mezistěnách z plastu...

Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.

Rudo,příteli,musím opravit tvůj názor na pitbuly.Krása nebo ošklivost je věcí názoru,nesnášenliví ne,dominantní,ale vše záleží na páničkovi.Blbí tak to už vůbec ne.Naopak,jsou to psi vysoce inteligentní,kteří dokáží zhodnotit co je pro ně výhodné.Pro pamlsek a dobré slovo jsou ochotni se strhat.Silou se s nimi moc nezmůže.To potom ze strachu i zaútočí.Jeden mi teď leží u nohou.Já bych spíš navrhoval změnit přezdívku,abychom pitbulům neubližovali.Ale jakou?

Z Včelař:
Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.

___________________________________________________________

To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?

Dneska jsem zjistil, na lavici na zahradě se mi podepsala polovičatá obleva z minulého týdne. Měl jsem tvárnice, na nich položené desky a na nich úly. Za oblevy roztál předek pod tvárnicemi, ten se zabořil do bláta, zatímco zadek zůstal vyzdvižený mrazem. Svoje asi udělala i těžká vysoká sněhová čepice na krycím plechu, takže tvárnice se zaklonily a věci spadly, Naštěští jsem tam neměl včely , jen prázdné úly a rámky.
Už jsem si všiml dříve, že při oblevách toto dělá, ale nikdy to nebylo tak, aby to spadlo.
Taky pozorujete na pdstavcích s úly něco podobného ?

"Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?"
Cín je měkký a v podstatě jakýmkoliv "tvrdším" kontaktem s jiným kovem nebo jiným tvrdým materiálem se sundá a potom už povrch nechrání. To je obecně problém všech pocínovaných materiálů. Navíc pocínovaný drátek možná bude jen pocínovaný galvanicky a to je potom jen takových 10 - 20 mikronů silná vrstva cínu. Železo pod tím cínem je potom jako každé železo náchylné k rezavění, stačí ten drátek protáhnout trochu zpocenou rukou nebo při vyvařování kontakt s vodou s nečistotami z vosku a vznikne rez. Stačí potom, když z těch 0,3 milimetrů průměru drátku prorezne 0,1 - 0,15 milimetru a drátek se při manipulaci zlomí. Pocínovaný drátek je proto tak na jedno až dvě použití, navíc se z něho v malém množství dostává železo do vosku. Nerezový drátek je v podstatě na furt, pokud je z té správné nerezi. Nebo na mnohonásobné použití, poud je z té horší.

Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Měď, cín, hliník a nerez byly kovy používané v potravinářství. Dnes se z toho vyřazuje ta měď. Zinek reaguje s kyselinami a tuky


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 11.2.2010 13:31:20
> ----------------------------------------
> To nebylo špatné p. Stonjek,
> U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory,
> řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně
> dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s
> pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě.
> Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř
> neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat,
> dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi,
> vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak
> dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já
> uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská
> doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k
> ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může
> pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
> Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co
> se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k
> jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
> Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným
> drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?
>
>
>

Nitra M.: ...pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů).

J.B.: s největší pravděpodobnbostí to tak není,
"Včely vykusují stěny buněk, pouze dno zůstává až 6 mm tlusté"

Na stránkách Ing K, Čermáka
http://vigorbee.cz/clanky/

6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Velká Británie

si o zmenšování-nezmenšování buněk plástů můžete přečíst a vidět průřez černé souše staré 22 let.

J.B.

Přátelé
v pátek v 20.00 hod přepněte na ČT2. Pořad Zázračná planety:Budha, včely a obří sršně.
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi a včelami - tolik citace z programu.
Dokument již jednou dávali ale stojí zato se na něj mrknout.
Pak bude očem diskutovat
Vlasta

P. Streit: Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?


Nerezový drátek prostě vlivem použitého materiálu vydrží více cyklů díla a dáte-li jej do slunečního tavidla, nebo když je vytavíte párou či jiným způsobem tak, aby se neporušilo drátkování (tedy pokud dílo nevyřezáváte z rámků a nezískáváte vosk lisováním), můžete jednoduše takovýto rámek po lehkém očištění znovu použít bez nutnosti znovu jej drátkovat. Pocínovaný drátek je již po druhém "protočení" místy narezlý, zmenšuje se jeho pevnost, takže již v tavidle, nebo při následné manipulaci (snaha jej dopnout, projet zvlnovačem apod.) se mnohem častěji trhá než právě drátek nerezový. Úspora času je zde veliká a plně vynahrazuje o málo vyšší náklady. Tolik alespoň moje zkušenost, která by se ale dala zobecnit na všechno zařízení - raději si připlácím na nerez (odvíčkovací tácy, konve pod medomet aj.), než kupovat levnější, ale reznoucí, pocínované věci.

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

> Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s
> počtem včelstev okolo 50.
> Tonda
> >Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!


Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

U me to bylo slabsi ale tady je to jisto jiste rukama, nedostatkem dila atd... Nevim u nas v okoli o nikom kdo by si extra liboval.

T.H.

Jen na okraj a trochu "OT" - to se sice tvrdí, ale z neznalosti...
http://www.muj-pes.cz/rozhovory/portret-plemene/americky-pitbull-terier-463.html
S pozdravem Petr (který ale sám žádného pitbulla nemá :-) ).

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 11, 2010 12:51 PM
Subject: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...


No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně
blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto
vlastnosti nutné. ...


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4857 (20100211) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

To nebylo špatné p. Stonjek,
U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory, řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě. Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat, dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi, vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?

Ještě doplním k mému předešlému příspěvku: Jestliže jste ale pravidelně měl dvě plodiště z těch čtyř nástavků této vaší míry, jak uvádíte, tedy obměnu poloviny díla ve velkých nástavcích, pak tomu, že vám takováto stavba nepřispívala k prevenci před rojením a vy jste přešel na výstavbu pouhých třech rámků, pak tuto metodiku ošetřování nechápu. Je to trochu ode zdi ke zdi, nemyslíte?

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela... rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

-------------------------------------------------------

Samozřejmě, že jsem četl dobře, ale věnoval jsem se právě době, kdy jste od tohoto postupu obměny alespoň čtvrtiny díla za sezonu upustil. Nicméně, nezlobte se na mě, deset rámků za sezonu je jako protirojové opatření velmi málo (já včelařím na Vysočině, v půlce dubna dávám tři mezistěny, na začátku května celý nástavek mezistěn a stavebních rámků, takže si nedovedu představit, že bych jim pak po celý květen pak v půlce května nedal nic). Opravdu se domnívám (píši zde ale jen o mém postupu, o žádném dogma), že je opravdu nanejvýš vhodné vkládat stavební rámky, přičemž mám zkušenost, že jimi včelstva zpravidla nikdy nepohrdají a jen asi každý šestý pak při třídění souší na konci sezony není vystavěn zcela - čili zpravidla právě tuto příležitost včely využívají (v případě, když se mi budou v květnu neustále odrojovat létavky, za které pak mladé včely musí přebírat mnoho funkcí v úle, toto platit jistě nebude). Nesporně také záleží na individuálním včelstvu - vždyť některá včelstva pravidelně zastavují i podmet, jiná si jej nevšímají a dokonce nevystaví ani některé mezistěny dané do spodního nástavku plodiště - možná i v klátě, ve kterém pozorujete vaše včelstvo, by se jiné včelstvo chovalo prostě jinak, ale tyto vaše zkušenosti mě zajímají a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ať je to s černými plásty jakkoliv, včelaření na mladém (neříkám nutně panenském) díle mi činí větší potěšení, pokud dosud neexistují relevantní studie týkající se znečištění medu, pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů). Nicméně každému přeji úspěchy právě s tou jeho metodou práce, žádná totiž není geniální a jediná možná, každá má své chyby a slabá místa.

Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s počtem včelstev okolo 50.
Tonda
>Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!

O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.

Jiří

Ale sedí!!!
>Tárate-žvaníte (prepáčte za výraz),

No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto vlastnosti nutné. Teď už je mi také jasné, proč má př. Streit tuto přezdívku.Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!! Javory začínaje, akáty konče, kdy někdy ke konci kvetení začalo pršet a to téměř celý červen. Argumetovat, kolik kg medu se ztratí stavbou je nesmysl, tyto polopravdy jsou cca 150 let staré. Med se ztrácí tím, že než včely postaví 3 nástavky mezistěn je po snůšce a ony nemají med kam uložit a to snižuje výnosy a nic jiného!! A to nemluvím o odpařování a potřebě zvýšeného počtu buněk, ale to už by bylo na našeho myslitele hodně on si stejně bude dál rochnit ve svých hovadinách. Inu Pitbul, co bychom tedy mohli očekávat!
Zdraví R. Stonjek

Medníky mám nízké-tam se neploduje a i se stluštělími plásty mi budou sloužit na doživotí. - Kvalita medu jak z panenské souše. Sistem Dadant. Do plodiště 2-3mezistemy stačí Přítel Turčany na to došel zkušenostmi a praxí a má pravdu.Včely at se vyřádí v podmetu.NO a koho to baví at si veme dovolenou a lepí mezistěny.

Pokud se včely dostávají do rojové nálady, tak přeci klesá jejich aktivita (přinášejí méně a méně nektaru), a z toho pro mě nutně vyplývá, že horší než zaměstnané včely (rozumně stanovenou) výstavbou vosku (v mém případě asi 11 mezistěn a 8 stavebních rámků jen s proužkem mezistěn na včelstvo), jsou včely nezaměstnané, a mnohá včelstva se tak od druhé dekády května jen připravují na rojení.nitraM

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela. Už som aj ti napísal, že tri roky pozorujem včelstvo v kláte (do včelstva nezasahujem, čiže podľa vašej terminológii divoké, vyroja sa každý rok trikrát a pritom stále majú miesto na stavbu, nereagovali pudove na túto možnosť. To len značí, že rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.