77645

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)

Šedý povlak pvlak na mezistěnách vzniká po čase vykrystalizováním šupinek vosku na povrch. Zmizí zase při teplotách nad 20 °C S nahnědlým až šedým voskem se lze setkat při vyvařování plástů ve vařácích a není to vada vosku. Právě to byl jeden z důvodů proč jsem jej přestal používat.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 12.2.2010 10:58:11
> ----------------------------------------
> "Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové
> teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína.
> Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to
> způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
> No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně
> žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po
> přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální
> pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
> Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně
> složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak
> jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou
> vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených
> zavíječem nebo plísní ....
> Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné
> mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit
> a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím
> vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Testovaci mail (40092)

Když bude ten server rychlejší,proč ne!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr Baudis" <pasky/=/ucw.cz>
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Testovaci mail
Datum: 21.1.2010 - 15:38:10

> Test presunu konference na novy server.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 2. 2010
Re: (40992) (40994)

"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."

Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s klieštikom na svojich včelniciach.

Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Ticha vymena (39963) (40030) (40048) (40062) (40066)

A nemůže se stát,že po nějakou dobu královna a princezna kladou
v jednom včelstvu současně,byť každá na svém odděleném plodišti?A
pak královna uhyne?


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Ticha vymena
Datum: 20.1.2010 - 13:39:01

> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že
> matky z říjnových tichých
> výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám
> naprosto odlišný poznatek,že
> právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a
> nejvýkonější a je nutné je i
> více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo
> že by si ji včely
> následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte
> také takovou zkušenost?
> PZ.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
zasílání mezistěn poštou. (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40999)

Já dávám vyměnit tak 9 nebo 14 kilo. Abych naplno využil poštovní tarify. Na jedno kilo mezistěn vyjde poštovné potom pro mně ještě přijatelné.
Ovšem měnit metrák a ještě být ve stejném kraji, pak auto je rozhodně výhodnější.
Nevíte někdo o dobré výrobně mezistěn v Severomoravském kraji?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)

>Že ve Včelpu mají...<
------------------------------------------------------------
Nevím jaký vosk mají ve Včelpu. Neumím to posoudit. Můj otec si nechal posílat mezistěny ze Stražiska již v osmdesátých letech minulého století. Velmi je chválil. Já v jeho praxi pokračoval do doby, než se mi znelíbily předražené služby České pošty. Nyní se mi vyplatí jednou za tři-čtyři roky naložit metrák vytaveného vosku do auta a při příležitostné cestě na východ od Mostu se stavit ve Stražisku a Vosk vyměnit za mezistěny. Před tím se o výměně telefonicky domluví. Nařežou mi míru podle požadavků. Mezistěny jsou krásně žluté, voňavé a včelami jsou velmi dobře přijímány. Při dobrém uskladnění při teplotě cca 15 - 20 st C vydrží velmi dlouhou dobu (mám ještě mezistěny 12 roků a jsou bez patrné změny kvality).Pokud máte mezistěny pochybné kvality, zkuste je před přidíním do včelstva porosit medovou vodou. Vím že to staří včelaři dělali. Ale za výsledek neručím, nezkoušel jsem to.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)

Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk nekvalitní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)

"Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených zavíječem nebo plísní ....
Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)

měl byh zájem o obr.
JÁ osobně jsem nikdy problémy s mezistěnami neměl ale člověk nikdy neví.
J.B.
janburgel/=/volny.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966) (40991)

No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: (40992)

"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."

Převozy podle mně nemusí být zas tak velký problém. Pokud se jede nonstop, včely by si na přiměřené drncání měly zvyknout.
Problémů může být spousta a každý z nich může přiložit svůj malý díl k výslednému propuknutí CCD.
Velký rozdíl vidím v tom, že včely se tam pěstují na opylování, ne na snůšku medu. Na opylování totiž tolik nevadí méně životaschopná včelstva, stačí tak středně slabá včelstva udržovaná třeba na hraně kolapsu, případně ještě uměle nabuzená k létání na správné květy nějakým aromatickým výtažkem. Stačí, když tyto včely vydrží dostatečně intenzívně létat týden, 14 atd, případně jak dlouho kvete ta plodina, za jejíž opylení včelař inkasuje. Zatímco pokud se včelstva provozují kvůli výnosu medu, musí být životaschopná nejméně měsíc, tři před snůškou, aby dostatečně zesílila, pak bezpodmínečně během cca 14 dní snůšky plus ještě nějaký týden do medobraní, aby med byl zpracován. Takže chov včel na med oproti chovu včel na opylování už samo o sobě představuje v průměru podstatně životaschopnější a proti nákazám odolnější včelstva.
Přirozeně to jsou jen teorie, o skutečné situaci tam mi není nic známo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří Pala (193.179.175.210) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842)

Zvláště pro přátele Menšíka a Poláška. Loni jsem likvidoval od sedmi včelstev 130 souší, které by se mohly nazvat vysočina a pofrfněných okousaných mezistěn. Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu, při přiložení na kolečko sporáku to smrdělo jak bolavá noha. Když jsem se otom někde zmínil, tak okamžitá reakce byl protiútok. Ty neumíš včelařit a udělals cca 150 věcí špatně. Z výzkumáku mne pochválili za perfektní sbití a nadrátkování, ale material mezistěn podle čísla zmydelnění je v pořádku. Že ve Včelpu mají veterinární kontrolu je v pořádku. Ovšem tu může zajímat jen infekčnost materiálu a ne technologie. Tu by měli kontrolovat jiní včetně pravosti vosku!!!! Mám zato, že do výrobny mezistěn nepatří výroba svíček, nebo vosku na ně. Z vlastní zkušenosti vím, že je téměř nemožné záměně zabránit. A teď co má malý mikrovčelař dělat, když se nikde nedovolá nápravy a navíc si ti co by měli pomoci si z člověka dělají prču. Zřejmě, proto, abych je již více neobtěžoval. jestli máte zájem, můžu vám poslat pár foto, když pošlete mejladr.
velmi otrávený P.J.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 12. 2. 2010

No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let. Dále pak viry -ty se vírazně rozmáhají i u nás. Kdyby se naše počty morových ohnisek,uhyny na varoázu a celkový ubitek včelstev od roku 1989 přepočetli na počty a rozlohy v USA tak by jsme na tom byli určitě huře než oni.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966)

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?

___________________________________________________________


Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)

V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a)       Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b)       Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c)       Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d)       Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e)       Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f)       Antivirové – proti některým virům
g)       Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h)       Antiflogistický – protizánětlivý
i)       Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j)       Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977) (40979) (40987)

Nechtěl bych být tou včelou v USA, být zavřený, namačkaný někde v koutku a jet třeba 500 km třebas po nějaké horší silnici.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977) (40979)

>Za to přece můžou komunisti. :-D<
------------------------------------------------------------
Komunisti? A v Americe? A že by vůbec komunisti za něco mohli??? Přátelé, netahejte sem politiku ;o((.

Když se však podíváme na některé publikované snímky amerických "kočovných vozů", musíme uznat, že ta včelstva jsou převážena pouze na počet. Čím více se jich na furberk vejde, tím více dostane včelař zaplaceno. Jak to s nimi asi tak může vypadat? A to se s tím ještě navíc hrclují (krásný výraz, hrclují) přez celý kontinent. Že jim někteří závidíte???
JK
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981) (40982) (40984) (40985)

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl.

___________________________________________________________

Píšu 1*

PS
Omlouvám se našemu př. učitelovi Liborovi, že mu beru kšeft.
:-)

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981) (40982) (40984)

Ovšem i začátečník se dokáže podepsat, což pan BEZEJMENÝ nikoliv a v tom je mezi námi rozdíl. Podpis je základ slušnosti a kultivovanosti. To že to někdy ujede, to se stává všem. Nikdo není dokonalý. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981) (40982)

KaJi:
ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

___________________________________________________________


Co jiného čekat od začátečníků nebo rádoby praktiků?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40980)

Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981)

:-0
To je snad jedno, ne? :-)
------------------------------

No, podle mě není.
Fakta jsou fakta.

ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.

Někdo je o něčem přesvědčen a káže a káže.

Jak pěkně by se poslouchalo: Rozdělil jsem včely na tři skupiny, v jedněch a v druhých ..... a po pěti letech jsem si ověřil a došel ......

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977)

KaJi:
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

___________________________________________________________

:-0
To je snad jedno, ne? :-)

...

Narazil jsem na zajímavý dokument. Narozdíl od např. Včelařského roku jsem si v něm všiml vzorového díla.

http://www.youtube.com/watch?v=UJpqJcxCpAo&feature=player_embedded

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.235.30.9) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938)

To je ale vůl že pane Pazderko a p.Turčány.On nejen že je to prára nad včelař skym dejme tomu exkrementem ale ještě z toho co neví dělá vědu.Už by měl přestat tuto konferenci zahnojovat svými výplody bujné fantazie.Zdravím

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977)

Za to přece můžou komunisti. :-D
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Z V?ela?
> Datum: 11.2.2010 20:52:22
> ----------------------------------------
> Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že
> když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva
> nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
>
> S pozdravem M. Václavek
> -----------------------------
>
> To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
>
> Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961) (40967)

Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann

Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce

Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974)

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek
-----------------------------

To psalo Rudé právo nebo Včelařství?

Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974)

Mluvilo se i o tom, že hlavně v USA došlo k masivnímu úhynu včelstev na MVP. ŽE tam převážejí včelstva stovky i více km, to jim na zdraví jistě nepřidá, nebo je to jinak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960) (40969)

>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972)

Josef Křapka:
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.

___________________________________________________________

Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40944) (40950) (40964)

>Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší. Tonda<
-----------------------------------------------------------
Mám stejnou zkušenost. Mostecko
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965)

>Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.<
------------------------------------------------------------
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960) (40969)

Jsme pod Železnými Horami a srážky se nám vyhýbají. Stahují je Labe a Sázava, takže na srážky jsme pod průměrem. Na jaře jsou ale jitra vlhká. Řepku jsem v okolí neměl vůbec. Všechno nanosily z květů.
Tonda
>Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: (40965)

Z Včelař:
V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají.

___________________________________________________________

Jo, jo. A pak se diví, že jim hromadně vymírají včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960)

Máte pravdu. Pitbulové jsou mazlíčci. Přál bych kolegům, aby spatřili, co dokáže pitbul, či jiné bojové plemeno, když mu někdo sáhne na pána. S agresorem udělá krátký proces.
Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
Vím, že pocínovaný drátek je na omezenou dobu, po tom měděném se podívám. Díky
A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922)

Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod.
Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961)

NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".

Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.

Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.


Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.

Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.

Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )

NitraM: 1/menší bunky, menší včely

J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.

NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili

J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný

4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959)

No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí? Jinak
dorsata jak si tak migruje, a to dost zajímavě, má svá pravidelná
hnízdiště na stromech, které jsou vlastně pro domorodce velmi
dlouhodobě svatými a nedotknutelnými, (jako že je nelze kácet) protože
medy ze včel jsou potravinovým a finančním zdrojem pro ně. Jde o
staleté stromy nad 20 m. Zalétávání roje se řídí podle tradičních
požadavků průzkumnic a dokonce porovnává a vyhodnocuje.Nic co by bylo
nějak zpochybnitelné. Takový vykotlaný kmen plný včel co byl stržen
jsem viděl. Jak spadl, tak délka kmene cca 11 metrů, prasklina po celé
délce po pádu, včely bzučely asi metr od roštěpu směrem ke kořenu,
který postupně zvrchu vyhníval a hnízdo bylo další dva metry, takže
třímetrová dutina. Zahnívání a práci odhaduji tak po 5-10 cm za rok,
takže taková dutina mohla být i padesátiletá. Bohužel jsem řešil jen
likvidaci a příště bylo hotovo. Průměr asi 150cm, jde o lužní les a
strom shodily rybáři, čistily břeh, takže občas viditelný takový kus
tu je.

_gp_

2010/2/11 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>:
> Z Včelař:
> Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky
> vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.
>
> ___________________________________________________________
>
> To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let
> na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 11. 2. 2010

Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.Dále pak co se rozláme a rozkoušou miši a zavíječi. V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají. Zeptejte se těch kteří pracovali na takovíchto farmách.Tak to praktikují60-80- i více let a žádný viditelně malý včely jim tam nelítaj a mor tam maj asi jako u nás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40944) (40950)

Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší.
Tonda
>Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961)

3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).


Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961)

Mimochodem, velmi zajímavý je i ten článek o mezistěnách z plastu...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954)

Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

zdeněk Brentner (90.182.60.236) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941)

Rudo,příteli,musím opravit tvůj názor na pitbuly.Krása nebo ošklivost je věcí názoru,nesnášenliví ne,dominantní,ale vše záleží na páničkovi.Blbí tak to už vůbec ne.Naopak,jsou to psi vysoce inteligentní,kteří dokáží zhodnotit co je pro ně výhodné.Pro pamlsek a dobré slovo jsou ochotni se strhat.Silou se s nimi moc nezmůže.To potom ze strachu i zaútočí.Jeden mi teď leží u nohou.Já bych spíš navrhoval změnit přezdívku,abychom pitbulům neubližovali.Ale jakou?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (195.113.185.7) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924)

Z Včelař:
Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.

___________________________________________________________

To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Polovičatá obleva.

Dneska jsem zjistil, na lavici na zahradě se mi podepsala polovičatá obleva z minulého týdne. Měl jsem tvárnice, na nich položené desky a na nich úly. Za oblevy roztál předek pod tvárnicemi, ten se zabořil do bláta, zatímco zadek zůstal vyzdvižený mrazem. Svoje asi udělala i těžká vysoká sněhová čepice na krycím plechu, takže tvárnice se zaklonily a věci spadly, Naštěští jsem tam neměl včely , jen prázdné úly a rámky.
Už jsem si všiml dříve, že při oblevách toto dělá, ale nikdy to nebylo tak, aby to spadlo.
Taky pozorujete na pdstavcích s úly něco podobného ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40948)

"Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?"
Cín je měkký a v podstatě jakýmkoliv "tvrdším" kontaktem s jiným kovem nebo jiným tvrdým materiálem se sundá a potom už povrch nechrání. To je obecně problém všech pocínovaných materiálů. Navíc pocínovaný drátek možná bude jen pocínovaný galvanicky a to je potom jen takových 10 - 20 mikronů silná vrstva cínu. Železo pod tím cínem je potom jako každé železo náchylné k rezavění, stačí ten drátek protáhnout trochu zpocenou rukou nebo při vyvařování kontakt s vodou s nečistotami z vosku a vznikne rez. Stačí potom, když z těch 0,3 milimetrů průměru drátku prorezne 0,1 - 0,15 milimetru a drátek se při manipulaci zlomí. Pocínovaný drátek je proto tak na jedno až dvě použití, navíc se z něho v malém množství dostává železo do vosku. Nerezový drátek je v podstatě na furt, pokud je z té správné nerezi. Nebo na mnohonásobné použití, poud je z té horší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)


Přednášky jsou na Jižním městě Praha 11 Komunitní centrum Matky Terezy U Modré školy - Háje
Termíny : 17.února
17.března
Vždy každou třetí středu v měsíci od 16,30hod. PSNV

> ----------------------------------------
> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40948)

Měď, cín, hliník a nerez byly kovy používané v potravinářství. Dnes se z toho vyřazuje ta měď. Zinek reaguje s kyselinami a tuky


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?...
> Datum: 11.2.2010 13:31:20
> ----------------------------------------
> To nebylo špatné p. Stonjek,
> U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory,
> řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně
> dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s
> pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě.
> Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř
> neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat,
> dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi,
> vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak
> dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já
> uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská
> doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k
> ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může
> pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
> Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co
> se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k
> jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
> Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným
> drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945)

Nitra M.: ...pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů).

J.B.: s největší pravděpodobnbostí to tak není,
"Včely vykusují stěny buněk, pouze dno zůstává až 6 mm tlusté"

Na stránkách Ing K, Čermáka
http://vigorbee.cz/clanky/

6. MALÉ VČELY ZE STARÝCH PLÁSTŮ?
o vlivu starých plástů na velikost včel, od autora:

David A. Cushman
Velká Británie

si o zmenšování-nezmenšování buněk plástů můžete přečíst a vidět průřez černé souše staré 22 let.

J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vlasta (193.165.73.36) --- 11. 2. 2010
Obří sršně

Přátelé
v pátek v 20.00 hod přepněte na ČT2. Pořad Zázračná planety:Budha, včely a obří sršně.
Nevídaný příběh krutých válek mezi obřími sršněmi a včelami - tolik citace z programu.
Dokument již jednou dávali ale stojí zato se na něj mrknout.
Pak bude očem diskutovat
Vlasta

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40948)

P. Streit: Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?


Nerezový drátek prostě vlivem použitého materiálu vydrží více cyklů díla a dáte-li jej do slunečního tavidla, nebo když je vytavíte párou či jiným způsobem tak, aby se neporušilo drátkování (tedy pokud dílo nevyřezáváte z rámků a nezískáváte vosk lisováním), můžete jednoduše takovýto rámek po lehkém očištění znovu použít bez nutnosti znovu jej drátkovat. Pocínovaný drátek je již po druhém "protočení" místy narezlý, zmenšuje se jeho pevnost, takže již v tavidle, nebo při následné manipulaci (snaha jej dopnout, projet zvlnovačem apod.) se mnohem častěji trhá než právě drátek nerezový. Úspora času je zde veliká a plně vynahrazuje o málo vyšší náklady. Tolik alespoň moje zkušenost, která by se ale dala zobecnit na všechno zařízení - raději si připlácím na nerez (odvíčkovací tácy, konve pod medomet aj.), než kupovat levnější, ale reznoucí, pocínované věci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiří (195.39.6.30) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943) (40946)

Příteli, díky za podrobné informace. Nicméně, jak jsem řekl, mám to trochu z ruky, "pouze" 300 km, snad to bude někdo točit a dá na net.

Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40944)

> Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s
> počtem včelstev okolo 50.
> Tonda
> >Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!


Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.

U me to bylo slabsi ale tady je to jisto jiste rukama, nedostatkem dila atd... Nevim u nas v okoli o nikom kdo by si extra liboval.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941)

Jen na okraj a trochu "OT" - to se sice tvrdí, ale z neznalosti...
http://www.muj-pes.cz/rozhovory/portret-plemene/americky-pitbull-terier-463.html
S pozdravem Petr (který ale sám žádného pitbulla nemá :-) ).

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, February 11, 2010 12:51 PM
Subject: Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé...


No o pitbulech se tvrdí, že to jsou oškliví suroví nesnášenliví a nesmírně
blbí psi, ostatně jsou vyšlechtěni pro psí zápasy a tam jsou tyto
vlastnosti nutné. ...


__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4857 (20100211) __________

Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.

http://www.eset.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.86.64) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941)

To nebylo špatné p. Stonjek,
U vás bylo počasí třeba dobré, sezona skvělá. U nás šly loňi dobře javory, řepka vcelku žádná, akát poskrovnu a lípa jakž takž, les jsme tuž hodně dlouho neměli. Byl na tu bídu slušný rok. Pokud byste měl zkušenosti s pitbulem, věděl bste, že je to jedno z nejmírumilovnějších psů na světě. Pokud ale sáhne někdo na jeho pána, je mrtvý, je to pes, který téměř neštěká, nýbrž má v povaze jak při obraně, kdy okamžitě jde do útoku trhat, dokud se hýbete. Viděl jsem 3 metrákové prase, které šlo po malém klukovi, vědělo, že jde na porážku. Psík po něm vystartoval, zakousl se a držel tak dlouho, dokud se pašík hýbal. Pustil sevření, až bylo po pašíkovi. Já uznávám takové psy, ze kterých jde respekt, Pitbul, Staford, Argentinská doga, N.O, B.O, ČS.O,Rotwajler apod. Na ostrahu majetku jsou malí psi k ničemu. Ale jako pokojoví psíci nejsou špatní, pokud paní dojde mop, může pejska nasadit na násadu a pokračovat v práci.To berte s rezervou.
Mohu jen dodat, proč jim dávám tak masivně stavět nové dílo, viz níže. Co se týče zastavování divočiny do podmetu, já jsem to vyřešil, lištami k jejímu zabránění. Každý má holt tu svoji metodu
Ještě jsem se chtěl zeptat, jaký je rozdíl mezi nerezovým a pocínovaným drátkem, v čem se vyplatí, při vytavování, či jaké činnosti?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945)

Ještě doplním k mému předešlému příspěvku: Jestliže jste ale pravidelně měl dvě plodiště z těch čtyř nástavků této vaší míry, jak uvádíte, tedy obměnu poloviny díla ve velkých nástavcích, pak tomu, že vám takováto stavba nepřispívala k prevenci před rojením a vy jste přešel na výstavbu pouhých třech rámků, pak tuto metodiku ošetřování nechápu. Je to trochu ode zdi ke zdi, nemyslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: p?edn?ky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)

Prednasky PSNV v Praze na Hajich se zacinaji se rozbihat, prvni se mi libila i kdyz nebyla primo o vcelareni. Mam to po ceste z prace :-) Misto je to velmi prijemne.

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=165:vcelarska-setkavani-v-praze-i-setkani-zaujalo&catid=60:reportae&Itemid=68

Myslim, ze bylo dobre ze prvni prednaska byla pro sirsi verejnost, ochutnavka medu byla super, zjistil jsem jak jsem na tom s pohankovym medem, mnam, njn patrim udajne ke tretinove mensine :-)

Ted bude pristi stredu 17.2. dalsi kolo, ktere uz bude hlavne pro vcelare - tema Zdrava vcelstva

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=166:17-2-praska-velaska-setkavani-pokraujeme&catid=36:psnv&Itemid=92

prehodil jsem kuli tomu sluzebku tak doufam ze nebudu litovat :-)

T.H.


> O přednáškách PSNV jsem nevěděl, určitě by mě zajímaly i tyto.
>
> Jiří
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939)

Asi ste zle čítali, veď som jasne napísal., že 15 rokov som menil dielo pri 5O-tich včelstvách každý rok celé plodisko v systéme štyroch nadstavkov miery 40x25. Rojenie posledné roky sa stávalo pravidlo, napriek stavbe, diela... rojenie nie je dostatku miesta pre rozvoj, ale pod rozmnožovanie pre každé včelstvo zachovania rodu.

-------------------------------------------------------

Samozřejmě, že jsem četl dobře, ale věnoval jsem se právě době, kdy jste od tohoto postupu obměny alespoň čtvrtiny díla za sezonu upustil. Nicméně, nezlobte se na mě, deset rámků za sezonu je jako protirojové opatření velmi málo (já včelařím na Vysočině, v půlce dubna dávám tři mezistěny, na začátku května celý nástavek mezistěn a stavebních rámků, takže si nedovedu představit, že bych jim pak po celý květen pak v půlce května nedal nic). Opravdu se domnívám (píši zde ale jen o mém postupu, o žádném dogma), že je opravdu nanejvýš vhodné vkládat stavební rámky, přičemž mám zkušenost, že jimi včelstva zpravidla nikdy nepohrdají a jen asi každý šestý pak při třídění souší na konci sezony není vystavěn zcela - čili zpravidla právě tuto příležitost včely využívají (v případě, když se mi budou v květnu neustále odrojovat létavky, za které pak mladé včely musí přebírat mnoho funkcí v úle, toto platit jistě nebude). Nesporně také záleží na individuálním včelstvu - vždyť některá včelstva pravidelně zastavují i podmet, jiná si jej nevšímají a dokonce nevystaví ani některé mezistěny dané do spodního nástavku plodiště - možná i v klátě, ve kterém pozorujete vaše včelstvo, by se jiné včelstvo chovalo prostě jinak, ale tyto vaše zkušenosti mě zajímají a uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ať je to s černými plásty jakkoliv, včelaření na mladém (neříkám nutně panenském) díle mi činí větší potěšení, pokud dosud neexistují relevantní studie týkající se znečištění medu, pak existují takové, které zcela prokazatelně popisují vliv velikosti buněk díla na velikost včel (a s tím i velikosti jejich vnitřních orgánů). Nicméně každému přeji úspěchy právě s tou jeho metodou práce, žádná totiž není geniální a jediná možná, každá má své chyby a slabá místa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941)

Já jsem vloni na jaře vytočil z 30 včelstev víc, jak za celé včelaření s počtem včelstev okolo 50.
Tonda
>Vždyť on ani neví, jaké bylo loňské jaro. Bylo vynikající!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 40944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77645 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40944 do č. 41004)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu