78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- KaJi (88.103.157.154) --- 12. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009)
- vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn.
- zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, ale přímo u výrobce.
---------------------
TO PRVÉ NAŘIZUJE VYHLÁŠKA - NA BALENÍ MEISTĚN BÝVÁ I číslo registrace SVS,
to druhé řeší občanský zákoník. takže pro meistěny tam nebude speciální paragraf.
Byl bych nerad kdyby mě kterýkoli obchodník odkazoval při reklamaci na výrobce. Za zboží ručí váš obchodní partner a je věcí kvalifikace obchodníka aby znal své zboží.
Spíš jsem schopen posoudit solidnost svého obchodníka, než nějakého jeho dodavatele.
Tak ten byznys vždycky fungoval. Už pár tisíc let.
Za zboží ručí ten co je prodává. Je to jeho riziko.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtech Langer (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Medicina (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
Toto asi nie je práve ideálny príklad. Tí páni mohli zomrieť aj na otravu metylalkoholom. Sám užívam propolis už roky a nemôžem povedať, že by mi uškodil. Vo väčšine literatáry sa udáva, že propolis je biologicky neškodný a v bežnom dávkovaní prakticky netoxický. Výminku tvoria samozrejme alergici. Platí zásada, že najlepšie je sa poradiť s lekárom. No nie vždy sú s tým nadšení. Je lepšie si overiť, ktorý lekár sa zaoberá aj alternatívnou medicínou a takého požiadať o vyjadrenie.
U nás vyšlo pár zaujímavých diel o propolise, resp. o liečení pomocou včelích produktov:
*MUDr. Ivan Dobrovoda - Včelie produkty a zdravie - r. 1986 Zborník referátov z II. medzinárodného sypózia o propolise - (1976)*
V týcto publikáciach sú uvedené výsledky klinických testov
Z novších možno ešte stále dostupné publikácie:
*Klaus Nowotnick - PROPOLIS, získavanie, recepty, použitie. - 1995 Josef A. Zentrich - APITERAPIE - přírodní léčba včelími produkty - 2003*
(Uviedol som len tie, ktoré vlastním. Je ich samozrejme podstatne viac.)
Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod. Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 12. 2. 2010
Tak s těma mezistěnama to se teda přidám.Leta jsem bral metráky ze Stražiska a spokojenost.V letech 2007-8 byla nabídka od Včelpa že hromabnou ojednávku pro více lidí dovezou a vyřídí v místě a za víhodnou cenu.Ovlivněn reklamou jsem si metrák vymněnil.A bylo to velké zklamání.Divná-vyblitá lojová barva ješte nemusí nic znamenat.Stavba pri snušce byla váhava ale v bezsnuškovém žadná a oddělky mezistěny ničili.Nad spodní loučkou vykousali 2-3cm a na rozhraní rozestavěného a nenačatého vykousali díry jak kdyby to prosřílel.Při 70oddělcích to byl častý jev.Toto jsem doposut nikdy nezažil.Mam kamoše který pro Včelpo jezdí a on tvrdí že jsou naprosto seriozní-tak nevim,asi chyba technologie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.139.49) --- 12. 2. 2010
Re: Přítel Streit a jeho názor-dávám mu za pravdu (41010)
Zdravím vás, včera tu zaznělo, že zde jeden náš kolega má mazlivého pitbulka, rád by, abych měl jinou přezdívku, aby pitbulové nebyli osočováni. Je to přeci dobré plemeno. Kdysi mi někdo řekl, že jsem neřízená střela, jsem sice střela, ale řízená mnou. A protože uznejme všichni, že se zde opravdu nenudíme, Tak budu mít přezdívku KAŤUŠA. TO MĚ OVŠEM ZDE JAKO VČELÍM PARLAMENTU MUSÍTE ODFAJFKNOUT.
Zajisté, má metoda je velmi revoluční a jde i proti mednému výnosu, zde je to nezvyk, protože český včelař je snad nejkonzervativnější včelař v Evropě, musí se mu vzkuttku hodně dlouho něco říkat, než jakoukoliv moderní metodu přijme za svoji. Jsem zastáncem toho, že každý rok by se mělo obměnit celé plodiště na panenské dílo.
Jsem rád, že stejný, či podobný názor na tuto problematiku má i více lidí, že to i umí napsat a nebojí se i kritiky. Tak to má být.
Co se týče toho měděného drátku, vskutku jsem o něm neměl ponětí. Věděl jsem jen o stendardním pocínovaném. Výhody měděného mi byly zde na diskusi podány, opět jsem se něco dozvěděl navíc, mohu se do budoucna jinak zařídit a měděným drátkem ušetřit při vydrátkovávání rámků do budoucna čas. Tím svůj provoz opět třeba o něco zefektivním. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Válek Jan (77.240.96.2) --- 12. 2. 2010
Vosk a mezistěny
Dobrý den, přátelé. Píšete o kvelitě mezistěn. Sám jsem se o to zajímal a dozvěděl jsem toto. Je potřeba vyměnit vosk za mezistěny ve známé výrobně, na příklad: mezistěny, které prodávají a vyměňují v Křemencové ulici jsou ze Stražiska a zaručeně čištěné při 115 stupnich celsia, což není u jiných prodejců zaručeno nebo známo. Tak já vosk měním tam.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 12. 2. 2010
Přítel Streit a jeho názor-dávám mu za pravdu
"CCD také není nemoc. Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva"
pepan
"Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
A. Turčány"
V poslední době přítel P. Streit rozvýřil tuto poklidnou hladinu téměř nic neříkající včelařské diskuze na tomto fóru svým názorem na obnovu včelího díla a vlivu této obnovy na zdravotní stav včelstev. I když někdy jeho názory byly příliš revoluční a přímo proti intentzifikaci produkce medného výnosu, musím s jeho závěry o obnově díla (s trochou menší razancí - obnova 2/3 díla ročně) souhlasit a toto mi svým názorem teď potvrdil i Anton Turčáni.
Nemoci včel a vše kolem tohoto tématu, svádíme na "vzduch" kolem sebe, co nám proudění Golfského proudu přiválo z Ameriky - CCD atp., (asi to byly jiné proudy), jsou to virózy, které jsou Bůh ví odkud, viróza včel - Izraelská paralýza včel atd. (omlouvám se za špatné názvosloví). Jak to v předchozím příspěvku řekl Anton " dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
Proto i přes různé výhrady k názorům P. Streita (... měděný drátek - budu ho shánět ...)s ním souhlasím v tom, že budoucnost našich včel máme v rukách převážně my sami, tuzemští včelaři, v dodržování normálních hygienických norem pro naše včelstva a každoroční obnově (asi větší) jejich díla.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 12. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008)
Hulín je pro mnohé včelaře daleko. Kéž by bylo vás více po celé ČR. Jsem ale rád, že se znovu otevřelo téma kvality mezistěn. Tato kvalita se týká především řádových včelařů, kterých je drtivá většina. Velkovčelaři , si ke své spokojenosti jistě pomůžou. Jako jeden z možných rizikových faktorů hromadných úhynů včelstev (koloběh závadného materiálu) doporučuji, aby se tím zabývali společně ČSV, SVS a ČOI. A proto navrhuji:
- zakázat dovoz vosku pro výrobu mezistěn ze zahraničí
- vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn.
- zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, ale přímo u výrobce.
- provádět kontrolu kvality mezistěn dodaných do obchodní sítě nezávislou laboratoři a to:
o čistotu vosku ( řádné ošetření vosku kyselinou sírovou, nebo fosforečnou, a jeho řádné vymytí)
o kontrolu na rezidua z léčiv
o kontrolu na nežádoucí příměsí ( parafín, stearín, apod.)
o kontrolu ošetření v autoklávě
- provádět srovnávání kvality mezistěn navzájem mezi výrobci (zveřejnit v časopise Včelařství)
- zveřejnit seznam výrobců podle krajů ( nejlépe v časopise Včelařství), kteří jsou schopní a ochotní provádět výrobu mezistěn z dovezeného vosku. Uvést minimální zpracované množství vosku a cenu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Říha (85.70.177.140) --- 12. 2. 2010
Výroba mezistěn z vlastního vosku
Přátelé včelaři, Výroba mezistěn výměnou mne vždy trápila z důvodů přetrvávání léčiv ve vosku a následné přenesení do mezistěn, jelikož výrobním procesem se acrinatrin a fluvalinát z vosku nedostanou. Takže vy můžete léčit řádně, dáte jim svůj krásný čistý vosk a dostanete mezistěny v jakém stavu?
Tuto situaci jsem vyřešil zavedením výrobní linky na a vyrábím sobě i včelařům v okolí mezistěny z jejich vlastního vosku. Celá výroba prošla samozřejmě schvalovacím procesem Vetrinární správy.
S přátelským pozdravem Michal Říha, Pravčice 125, Hulín 76824. tel: 775025020
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 2. 2010
Re: Re: (40992) (40994) (41002) (41006)
CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva
pepan
Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Re: (40992) (40994) (41002)
CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: > Datum: 12.2.2010 12:31:00 > ---------------------------------------- > "No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou > též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v > chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku > předchozích let." > > Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, > existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s > klieštikom na svojich včelniciach. > > Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože > tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a > výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997) (40998)
To je ale nápad :-O :-B
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 12.2.2010 11:10:01 > ---------------------------------------- > Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby > věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku. > Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a > byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně. > Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než > odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a > odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být > k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky > vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk > nekvalitní. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)
Šedý povlak pvlak na mezistěnách vzniká po čase vykrystalizováním šupinek vosku na povrch. Zmizí zase při teplotách nad 20 °C S nahnědlým až šedým voskem se lze setkat při vyvařování plástů ve vařácích a není to vada vosku. Právě to byl jeden z důvodů proč jsem jej přestal používat.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 12.2.2010 10:58:11 > ---------------------------------------- > "Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové > teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. > Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to > způsobeno desinfekcí v autoklávu," > No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně > žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po > přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální > pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct. > Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně > složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak > jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou > vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených > zavíječem nebo plísní .... > Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné > mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit > a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím > vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 2. 2010
Re: (40992) (40994)
"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."
Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s klieštikom na svojich včelniciach.
Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Ticha vymena (39963) (40030) (40048) (40062) (40066)
A nemůže se stát,že po nějakou dobu královna a princezna kladou v jednom včelstvu současně,byť každá na svém odděleném plodišti?A pak královna uhyne?
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Ticha vymena Datum: 20.1.2010 - 13:39:01
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že > matky z říjnových tichých > výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám > naprosto odlišný poznatek,že > právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a > nejvýkonější a je nutné je i > více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo > že by si ji včely > následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte > také takovou zkušenost? > PZ.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
zasílání mezistěn poštou. (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40999)
Já dávám vyměnit tak 9 nebo 14 kilo. Abych naplno využil poštovní tarify. Na jedno kilo mezistěn vyjde poštovné potom pro mně ještě přijatelné.
Ovšem měnit metrák a ještě být ve stejném kraji, pak auto je rozhodně výhodnější.
Nevíte někdo o dobré výrobně mezistěn v Severomoravském kraji?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)
>Že ve Včelpu mají...<
------------------------------------------------------------
Nevím jaký vosk mají ve Včelpu. Neumím to posoudit. Můj otec si nechal posílat mezistěny ze Stražiska již v osmdesátých letech minulého století. Velmi je chválil. Já v jeho praxi pokračoval do doby, než se mi znelíbily předražené služby České pošty. Nyní se mi vyplatí jednou za tři-čtyři roky naložit metrák vytaveného vosku do auta a při příležitostné cestě na východ od Mostu se stavit ve Stražisku a Vosk vyměnit za mezistěny. Před tím se o výměně telefonicky domluví. Nařežou mi míru podle požadavků. Mezistěny jsou krásně žluté, voňavé a včelami jsou velmi dobře přijímány. Při dobrém uskladnění při teplotě cca 15 - 20 st C vydrží velmi dlouhou dobu (mám ještě mezistěny 12 roků a jsou bez patrné změny kvality).Pokud máte mezistěny pochybné kvality, zkuste je před přidíním do včelstva porosit medovou vodou. Vím že to staří včelaři dělali. Ale za výsledek neručím, nezkoušel jsem to.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)
Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk nekvalitní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)
"Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených zavíječem nebo plísní ....
Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966) (40991)
No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: (40992)
"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."
Převozy podle mně nemusí být zas tak velký problém. Pokud se jede nonstop, včely by si na přiměřené drncání měly zvyknout.
Problémů může být spousta a každý z nich může přiložit svůj malý díl k výslednému propuknutí CCD.
Velký rozdíl vidím v tom, že včely se tam pěstují na opylování, ne na snůšku medu. Na opylování totiž tolik nevadí méně životaschopná včelstva, stačí tak středně slabá včelstva udržovaná třeba na hraně kolapsu, případně ještě uměle nabuzená k létání na správné květy nějakým aromatickým výtažkem. Stačí, když tyto včely vydrží dostatečně intenzívně létat týden, 14 atd, případně jak dlouho kvete ta plodina, za jejíž opylení včelař inkasuje. Zatímco pokud se včelstva provozují kvůli výnosu medu, musí být životaschopná nejméně měsíc, tři před snůškou, aby dostatečně zesílila, pak bezpodmínečně během cca 14 dní snůšky plus ještě nějaký týden do medobraní, aby med byl zpracován. Takže chov včel na med oproti chovu včel na opylování už samo o sobě představuje v průměru podstatně životaschopnější a proti nákazám odolnější včelstva.
Přirozeně to jsou jen teorie, o skutečné situaci tam mi není nic známo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Pala (193.179.175.210) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842)
Zvláště pro přátele Menšíka a Poláška. Loni jsem likvidoval od sedmi včelstev 130 souší, které by se mohly nazvat vysočina a pofrfněných okousaných mezistěn. Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu, při přiložení na kolečko sporáku to smrdělo jak bolavá noha. Když jsem se otom někde zmínil, tak okamžitá reakce byl protiútok. Ty neumíš včelařit a udělals cca 150 věcí špatně. Z výzkumáku mne pochválili za perfektní sbití a nadrátkování, ale material mezistěn podle čísla zmydelnění je v pořádku. Že ve Včelpu mají veterinární kontrolu je v pořádku. Ovšem tu může zajímat jen infekčnost materiálu a ne technologie. Tu by měli kontrolovat jiní včetně pravosti vosku!!!! Mám zato, že do výrobny mezistěn nepatří výroba svíček, nebo vosku na ně. Z vlastní zkušenosti vím, že je téměř nemožné záměně zabránit. A teď co má malý mikrovčelař dělat, když se nikde nedovolá nápravy a navíc si ti co by měli pomoci si z člověka dělají prču. Zřejmě, proto, abych je již více neobtěžoval. jestli máte zájem, můžu vám poslat pár foto, když pošlete mejladr.
velmi otrávený P.J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 12. 2. 2010
No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let. Dále pak viry -ty se vírazně rozmáhají i u nás. Kdyby se naše počty morových ohnisek,uhyny na varoázu a celkový ubitek včelstev od roku 1989 přepočetli na počty a rozlohy v USA tak by jsme na tom byli určitě huře než oni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966)
No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?
___________________________________________________________
Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a) Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b) Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c) Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d) Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e) Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f) Antivirové – proti některým virům
g) Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h) Antiflogistický – protizánětlivý
i) Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j) Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a) Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b) Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c) Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d) Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e) Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f) Antivirové – proti některým virům
g) Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h) Antiflogistický – protizánětlivý
i) Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j) Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977) (40979)
>Za to přece můžou komunisti. :-D<
------------------------------------------------------------
Komunisti? A v Americe? A že by vůbec komunisti za něco mohli??? Přátelé, netahejte sem politiku ;o((.
Když se však podíváme na některé publikované snímky amerických "kočovných vozů", musíme uznat, že ta včelstva jsou převážena pouze na počet. Čím více se jich na furberk vejde, tím více dostane včelař zaplaceno. Jak to s nimi asi tak může vypadat? A to se s tím ještě navíc hrclují (krásný výraz, hrclují) přez celý kontinent. Že jim někteří závidíte???
JK
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40980)
Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981)
:-0
To je snad jedno, ne? :-)
------------------------------
No, podle mě není.
Fakta jsou fakta.
ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.
Někdo je o něčem přesvědčen a káže a káže.
Jak pěkně by se poslouchalo: Rozdělil jsem včely na tři skupiny, v jedněch a v druhých ..... a po pěti letech jsem si ověřil a došel ......
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977)
KaJi:
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
___________________________________________________________
:-0
To je snad jedno, ne? :-)
...
Narazil jsem na zajímavý dokument. Narozdíl od např. Včelařského roku jsem si v něm všiml vzorového díla.
http://www.youtube.com/watch?v=UJpqJcxCpAo&feature=player_embedded
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977)
Za to přece můžou komunisti. :-D > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Z V?ela? > Datum: 11.2.2010 20:52:22 > ---------------------------------------- > Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že > když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva > nejsou primárně určená na med, ale na opylování. > > S pozdravem M. Václavek > ----------------------------- > > To psalo Rudé právo nebo Včelařství? > > Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961) (40967)
Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann
Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce
Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974)
Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
S pozdravem M. Václavek
-----------------------------
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960) (40969)
>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972)
Josef Křapka:
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
___________________________________________________________
Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40944) (40950) (40964)
>Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší. Tonda<
-----------------------------------------------------------
Mám stejnou zkušenost. Mostecko
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40973
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965)
>Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.<
------------------------------------------------------------
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40972
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960) (40969)
Jsme pod Železnými Horami a srážky se nám vyhýbají. Stahují je Labe a Sázava, takže na srážky jsme pod průměrem. Na jaře jsou ale jitra vlhká. Řepku jsem v okolí neměl vůbec. Všechno nanosily z květů.
Tonda
>Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40971
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960)
Máte pravdu. Pitbulové jsou mazlíčci. Přál bych kolegům, aby spatřili, co dokáže pitbul, či jiné bojové plemeno, když mu někdo sáhne na pána. S agresorem udělá krátký proces.
Máte pravdu p. Podhájecký, ale také záviselo na počasí, březen, duben u nás ani kapka, z řepky chuděry nic moc a květen červen uplakané počasí. Já jsem včelstva měl silná, nepřálo tu počasí. Pevně věřím, že nám všem bude letos počasí přát.
Vím, že pocínovaný drátek je na omezenou dobu, po tom měděném se podívám. Díky
A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40969
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922)
Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod.
Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40968
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961)
NitraM :Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek,
J.B. Neumím na vaše otázky také odpovědět, jen o nich přemýšlím "nahlas".
Hlavním bodem je obnova díla jako taková, a všichni se sejdeme na společném hledisku že obnova existuje u divokého i chovaného včelstva a že je žádoucí.
Někteří preferujeme světlejší dílo a více práce, nákladů,
jiní snesou tmavší souše.
Vypadá že problémem je stanovit hranici kdy je a není plást vhodný vyměnit.
S ohledem na další chovatelskou praxi není tato hranice jednoznačná a pohybuje se.
Před 30ti lety na míře 39x24 jsem míval problémy s nosemou, plásty jsem měl stejně staré jako nyní a snažil jsem se nosemu řešit desinfekci plástů formaldehydem, následně jsem přešel na 42x17 a zdá se že tyto problémy mé včely opustily.
Že do tmavého díla se asi vejde více spor nosemy a zárodků moru je asi také logické.
Jestliže se bavíme o 22 let starém plástu je to krajní záležitost. Asi jsme takový plást nikdo neviděli.
(mimo jiné za 22 let se mohlo stát že stěny buněk v minulosti okousaly myši a nechaly jen dno,6mm silné )
NitraM: 1/menší bunky, menší včely
J.B.:Ale zrovna tak nevím zda existují práce které dokladují zmenšení buněk a včel, zda to není pouze nepodložený názor.
NitraM: 2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili
J.B.:
Sorry nerozumím vám, nevím co míníte termínem "špatné rozměry mezistěn".
Mezistěny se před asi 100 lety začaly a dodnes se vyrábí s většími základy buněk než měly tehdy včely.(zhruba místo 4,9 bylo a je 5,4mm) Důvodem bylo a je až do dnes že "větší včely přinesou více medu."
Tuto otázku také meumím řešit, ale ve světě ji řeší.
V angličtině článek Philipa Denwooda. jsou zde 2 obrazky s plásty s různým počtem (650+700+850) buněk na 1dm čtverečný
4/ Jestli dá včelám více práce plast vykousat nebo postavit?
Neřešil bych to je to jejich plást a jejich práce a jejich problém. Možna to řeší vykousaním a postavením. MYslím že to nikdy nikdo nevidel již z toho důvody že nemáme tak černé plásty(napíši obdobu, praní plenek a kapesníků verzus papírové,plastické přibory a kovové které se musí mýt...)
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40967
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959)
No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí? Jinak dorsata jak si tak migruje, a to dost zajímavě, má svá pravidelná hnízdiště na stromech, které jsou vlastně pro domorodce velmi dlouhodobě svatými a nedotknutelnými, (jako že je nelze kácet) protože medy ze včel jsou potravinovým a finančním zdrojem pro ně. Jde o staleté stromy nad 20 m. Zalétávání roje se řídí podle tradičních požadavků průzkumnic a dokonce porovnává a vyhodnocuje.Nic co by bylo nějak zpochybnitelné. Takový vykotlaný kmen plný včel co byl stržen jsem viděl. Jak spadl, tak délka kmene cca 11 metrů, prasklina po celé délce po pádu, včely bzučely asi metr od roštěpu směrem ke kořenu, který postupně zvrchu vyhníval a hnízdo bylo další dva metry, takže třímetrová dutina. Zahnívání a práci odhaduji tak po 5-10 cm za rok, takže taková dutina mohla být i padesátiletá. Bohužel jsem řešil jen likvidaci a příště bylo hotovo. Průměr asi 150cm, jde o lužní les a strom shodily rybáři, čistily břeh, takže občas viditelný takový kus tu je.
_gp_
2010/2/11 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>: > Z Včelař: > Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky > vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte. > > ___________________________________________________________ > > To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let > na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené? >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40966
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 11. 2. 2010
Obmněna díla tak jak ho provádíme u nás je pouze středoevropský folklor. Miliony včelstev v Austráliji,Číně,Argentýně,Kanadě,Rusku,a hlavně v Americe na tisícových farmách žije bez výmněny díla.Plásty se dědí z otce na sina.Mezistěny se dávají jen při zvišování stavu včelstev.Dále pak co se rozláme a rozkoušou miši a zavíječi. V Americe visloveně nechápou co to tady děláme a jak nás to napadlo.
Jejich výzkum a praxe to nepotvrdili a tak to nedělají. Zeptejte se těch kteří pracovali na takovíchto farmách.Tak to praktikují60-80- i více let a žádný viditelně malý včely jim tam nelítaj a mor tam maj asi jako u nás.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40965
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 2. 2010
Re: Re V? n?kdo pro? v?ely up?ednostnuj? tmav?... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40944) (40950)
Velká snůška byla brzo na jaře. Kdo měl silná včelstva, sehnala hodně. Pak to bylo čím dál slabší.
Tonda
>Myslite, ze tomu tak bylo vsude nebo se to seslo pouze v nekterych lokalitach v republice, treba zrovna u Vas dvou? Loni to asi bylo hodne o vcelarske zkusenosti, kterou nekteri nemame a byli jsme nepripraveni asi stejne jako nektera nase vcelstva.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40964
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961)
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
Taviť vosk zo starých plástov netreba taviť v slnečných tavidlách, ale v tavidlách na paru v zvislom stave, s hornou latku hore (aby vosk odtekal stredom buniek) a zbytok dobre nahriatych vošťín ešte vylisovať. Takže otázka riešenia problému sa vždy nájde.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40963
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.69) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954)
Článek je zajímavý, přeci však ve mě vzbuzuje mnoho otázek:
1) Menší velikost včel, které se narodily v tmavém díle, v porovnání oproti novým rámkům považuji za věc několikrát experimentálně prokázanou. Zde výsledek takového experimentu chybí.
2) Pakliže velikost buněk mezistěn má "špatné rozměry", pak nechápu, proč by výrobci mezistěn již dávno tuto velikost neuzpůsobili a věc nenapravili. Když mi včely postaví dělničí divočinu, je pravda, že jsem tyto buňky nikdy nepřeměřoval, ale mají také šestihraný tvar (předpokládám, že vědí, proč to dělají - říká se proto, že nejlépe využívá prostor plástve) a předpokládám, že výrobci mezistěn právě z velikosti takto divoce postaveného díla vycházeli.
3) Když vytavím rámek v tavidle, mohu se zcela přesně a jednoduše přesvědčit o tom, že čím tmavší rámek, tím méně vosku z něj vytěžím. Navíc zbytek košilek, který v tavidle zůstává se také výrazně mění, a to přímo úměrně stáří díla (a to nejen na dně těchto buněk. Vždyť kdyby bylo vykusováno, pak by od určitého počtu zakladení mělo být množství košilek konstantní).
4) Nakonec můj argument nejzávěžnější z hlediska našeho problému a obecněji pojatého způsobu vedení včelstev v sezóně: Zůstává pro mě otázkou, zda pro včelstvo náhodou není větší zátěží a zda mu nedá ve finále více práce, aby vykousávalo a upravovalo, čistilo a ošetřovalo stěny buněk velmi tmavých plástů tak, aby je připravily pro další zakladení, než aby upotřebily vosk, který pudově produkují a vylučují (neupotřebí-li jej, pak jej prostě vynesou z úlu bez užitku) pro produkci nového díla.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- zdeněk Brentner (90.182.60.236) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941)
Rudo,příteli,musím opravit tvůj názor na pitbuly.Krása nebo ošklivost je věcí názoru,nesnášenliví ne,dominantní,ale vše záleží na páničkovi.Blbí tak to už vůbec ne.Naopak,jsou to psi vysoce inteligentní,kteří dokáží zhodnotit co je pro ně výhodné.Pro pamlsek a dobré slovo jsou ochotni se strhat.Silou se s nimi moc nezmůže.To potom ze strachu i zaútočí.Jeden mi teď leží u nohou.Já bych spíš navrhoval změnit přezdívku,abychom pitbulům neubližovali.Ale jakou?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40960
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (195.113.185.7) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924)
Z Včelař:
Včelstva žila miliony let na černém díle a to třeba 50let bez přestávky vmalém prostoru dutiny-to je fakt to neokecáte.
___________________________________________________________
To bych rád viděl takové včelstvo, které v přírodě v kuse vydrželo 50 let na jednom místě. Opravdu je to prokazatelně doložené?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40959
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 2. 2010
Polovičatá obleva.
Dneska jsem zjistil, na lavici na zahradě se mi podepsala polovičatá obleva z minulého týdne. Měl jsem tvárnice, na nich položené desky a na nich úly. Za oblevy roztál předek pod tvárnicemi, ten se zabořil do bláta, zatímco zadek zůstal vyzdvižený mrazem. Svoje asi udělala i těžká vysoká sněhová čepice na krycím plechu, takže tvárnice se zaklonily a věci spadly, Naštěští jsem tam neměl včely , jen prázdné úly a rámky.
Už jsem si všiml dříve, že při oblevách toto dělá, ale nikdy to nebylo tak, aby to spadlo.
Taky pozorujete na pdstavcích s úly něco podobného ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40958
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40958 do č. 41018)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu