78403
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 13. 2. 2010
Re: ometač včel (41031) (41033)
Já mám v plánu si koupit ometač v lékárně. Snad jim nebude vadit, že si koupím najednou 5 litrů ometače.
V lekárni asi ťažko, je som tento "ometačˇ" objednal ce medzisklad chemikálii, s prísľubom, že KM privezú. Údajne aj boli, no nedohodli si návštevu a ja som doma nebol. Budem reklamovať.
Tento spôsob sa dá uplaniť i u vás, cez internet. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pala Jiří (193.179.175.210) --- 13. 2. 2010
Re: Bez mezistěn (41016)
Příteli Z Včelaři, kdyby ses představil, tak bych psal vážený. Jsi první mé krve a hovoříš stejným jazykem jako já. Měl jsem tytéž problémy přesně takové jak popisuješ ty. Horší ovšem bylo, když jsem požádal náš časák o pomoc, reakce byla velmi jednoduchá. Pan Prokeš to převrátil ve stížnost a přeposlal do Včelpa. Ředitel pan Margaritopoulos se nějak omluvil, že ho to mrzí, ale že si ještě nikdo nestěžoval. Výzkumák Dol přijal můj mejl s popisem závady. V odpovědi stálo, že to je pravděpodobně porušený vosk. Požádali o dva kusy mezistěn k rozboru. Protože jsem jen mikro včelař (7 až 10 včelstev) jsem chtěl ať je to co nejlevnější. Byly zaslány dvě mezistěny a jeden plást-souš. Udělelali rozbor (č.zmydelnění) a oznámili, že je vše v pořádku, navíc pochválili preciznost sbití rámku a drátkování. Toť vše. Další, kterého jsem žádal o pomoc (šlechtitel Vigorky), shodnotil fotografie a odepsal mi, že i roj chce chovat trubce. Všichni, kterým jsem se o tom zmínil reagovali útokem, nazvali mě včelařským nedoukem (i když sami všechno neovládají a neznají), ne-li přímo blbcem. Nevím, proč se to hraje do autu a chodí kolem jako okolo horké kaše, romské otázky neonacistů atd. Moje mezistěny byly vyrobeny v tomtéž termínu jako ty tvoje (24.9.2007). Velmi lituji, že do konference nejde poslíat foto. Přes různé weby to neumím, jsem na počítači děděk (kliknu 3x a nevím co jsem kliknul poprvé!!!). Správce konference nijak nereaguje na moje mejly, kdyby nás bylo více tak by možná instalace fotek zařídil. Kéž by nás bylo více, to bychom nemuseli řešit drátkování a jiné hovadiny. Jestli víš, jakým způsobem je možné reklamovat, dej vědět. Těch sprasených mezistěn ze Včelpa jsem měl tři necelé balíky. Každý byl jiný! Škoda, že z toho nejhoršího nezbyla ani jedna. Jinak mám z této várky odloženo několik mezistěn-k řešení případných sporů. Co s voskem vtěženým z tohoto díla? Co se týče málovýrobců je z mé strany ještě větší nedůvěra než k Včelpu. Jednou v 60-tých letech jsem byl pro mezistěny u málovýrobce, kterého mi dohodil kolega, v jednom slezském městě a přešla mě chuť, když jsem uviděl sklep naplněný regály a ty byly naplněné svíčkami.
Zdravím všechny poctivé včelaře a výrobce mezistěn svým pozdravem VZRZ (včelám zdar, roztočům zmar) Pala jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 13. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009) (41018) (41025)
Výborně, už známe 3 výrobce mezistěn z dodaného vlastního vosku. Jsou ještě další. Pokud si vytavíme vosk z trubčiny ze stavebních rámku a ze světlých víček po medobraní, získáme čistší a méně kontaminovaný vosk pro mezistěny. Myslím, že je to cesta dobrým směrem. Takové mezistěny budou mít naše včelky rády.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2010
Re: jsou rezidua léčiv ve vosku? (41020)
"Jistě že jsem tyto studie četl také, ale proč by tedy schvalovací procedura pro BIO MED žádala rozbor vosku na rezidua léčiv, když by si byli jistí, že tam žádné pozůstatky nejsou. I pan inženýr Titěra zmiňuje slovo TÉMĚŘ žádné."
Za prvé biovýrobky jsou z 95 % jen marketingová značka umožňující výrobci účtovat vyšší cenu. Jen z takových průměrně okolo 5 % to je potom nějaké navýšení kvality. Proto i když naše běžné metody zaručují prakticky minimální kontaminaci reziduí v medu a vosku, tak jsou takové zkoušky prostě předepsány. I laboratoře musí z něčeho žít.
Za druhé je tady problém s analytickými metodami. Současné nejnovější analytické metody jsou obecně tak citlivé, že mají hranici detekce mnohonásobně níže než jsou koncentrace, při kterých jsou zaznamenané nějaké vlivy. Dostáváme se pomalu k situaci, kdy škodliviny třeba v krvi každého průměrného člověka jsou v mnohonásobně vyšší koncentraci než je prahová naměřitelná koncentrace těchto nejnovějších analytických metod třeba v potravinách. Jinak řečeno, nějaká koncentrace nějakých škodlivých látek se vždy naměří, je pak ale velká otázka, kolik to je.
Co se týká koncentrace reziduí ve vosku, málokdo pamatuje dobu před takovými cca 20 a více léty, kdy se začalo na varaózu léčit. A kdy v okolních zemích se léčilo volně dle uvážení včelaře a to mnohokrát ročně včetně léta. A kdy docházelo až k takovým situacím, že vosk z nových mezistěn byl tak kontaminován , že mezistěny vložené do včelstva fungovaly stejně jako gabonový pásek a způsobily úhyn roztočů.... Nevím, jak je to teď s léčením proti varaóze v okolních zemích, ale VUVČ Dol rozebral tehdy i tyto případy a právě na jejich základě navrhl metodiku, který by měla být na roztoče pořád ještě účinná, ale která nechává ve vosku úplně minimální rezidua. To je ta dodnes používaná metodika.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41028
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 13. 2. 2010
Re: Obří sršně (40953) (41022)
Já bych se nedivil, kdyby některé záběry, třeba těch sršňů zblízka, byla počítačová animace dodělána do reálného obrazu.
Jenže kdo ví? Schopnosti počítačových programů, ale stejně i technické možnosti kamer jdou stále nahoru.....
A multimediální dílka, jak nejsou přeplácány až na doraz barvami, jsou automaticky nekvalitní....
Jen se obávám, když se jedni azijští sršni dostali i do Evropy, jestli v tom díle nebyla i tak trochu budoucnost evropského včelaření.
20 - 40 leté šlechtění včelstev na mírnost a na frajeřinky typu "bez kukly a holý do půl těla pracuji ve včelách" by byla slepá ulička....
Stejně tak jako koncepce širokého otevřeného před takovými vetřelci těžkouhajitelného česna ve dnu nástavkového úlu....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 13. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009) (41018) (41025)
Má dlouho letou praxi s vyrobou mezistěn.Ahlavně mám jistotu že mám vyrobené mezistěny z vlastního vosku !!!!!Pavel
A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho von?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel (81.90.173.228) --- 13. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009) (41018)
Tak já si nechávám dělat mezistěny ze svého vosku.Tato vyrobná schopena vyvařet vosk s voští.Tuto službu poskytuje soukromá výroba mezistěn v jížních čechach v Bukvici u Trhovích svinů pan Neměček.Má dlouho letou praxi s vyrobou mezistěn.Ahlavně mám jistotu že mám vyrobené mezistěny z vlastního vosku !!!!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 13. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009)
No a jak se Vám bude líbit cena za výměnu u vosku někde kolem 70Kč za kilo a u souší by to bylo někde od 100 - 130Kč/kg?
Zkuste se zamyslet nad svými požadavky co reálně co stojí. Pokud tedy chcete hospodařit, tak si to vyzkoušejte takovou výrobu mezistěn provozovnu a obchod dělat a propočítávat sám a potom mluvte. Řadových včelařů se týká akorát cena za kilo. Aby ušetřily především. ...
_gp_
2010/2/12 Vorja <e-mail/=/nezadan>: > Hulín je pro mnohé včelaře daleko. Kéž by bylo vás více po celé ČR. Jsem > ale rád, že se znovu otevřelo téma kvality mezistěn. Tato kvalita se týká > především řádových včelařů, kterých je drtivá většina. Velkovčelaři , si ke > své spokojenosti jistě pomůžou. Jako jeden z možných rizikových faktorů > hromadných úhynů včelstev (koloběh závadného materiálu) doporučuji, aby se > tím zabývali společně ČSV, SVS a ČOI. A proto navrhuji: > - zakázat dovoz vosku pro výrobu mezistěn ze zahraničí > - vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě > rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn. > - zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, > ale přímo u výrobce. > - provádět kontrolu kvality mezistěn dodaných do obchodní sítě > nezávislou laboratoři a to: > o čistotu vosku ( řádné ošetření vosku kyselinou sírovou, nebo > fosforečnou, a jeho řádné vymytí) > o kontrolu na rezidua z léčiv > o kontrolu na nežádoucí příměsí ( parafín, stearín, apod.) > o kontrolu ošetření v autoklávě > - provádět srovnávání kvality mezistěn navzájem mezi výrobci > (zveřejnit v časopise Včelařství) > - zveřejnit seznam výrobců podle krajů ( nejlépe v časopise > Včelařství), kteří jsou schopní a ochotní provádět výrobu mezistěn z > dovezeného vosku. Uvést minimální zpracované množství vosku a cenu. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: P??tel Streit a jeho n?zor-d?v?m mu za pravdu (41010) (41012)
Kdysi jsme měděný drátek pro nedostatek jiného používali v JZD, ale ztavoval se kolečkem Při dnešním způsobu transformátorem se drátek povolí a po schladnutí zůstane povolený, snadno se trhá a údajně se podílí na zmždelnění vosků. Nerezový má také horší paměťový efekt jako ocelový pocínovaný.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz> > Předmět: Re: P??tel Streit a jeho n?zor-d?v?m mu za pravdu > Datum: 12.2.2010 17:11:10 > ---------------------------------------- > Zdravím vás, včera tu zaznělo, že zde jeden náš kolega má mazlivého > pitbulka, rád by, abych měl jinou přezdívku, aby pitbulové nebyli > osočováni. Je to přeci dobré plemeno. Kdysi mi někdo řekl, že jsem neřízená > střela, jsem sice střela, ale řízená mnou. A protože uznejme všichni, že se > zde opravdu nenudíme, Tak budu mít přezdívku KAŤUŠA. TO MĚ OVŠEM ZDE JAKO > VČELÍM PARLAMENTU MUSÍTE ODFAJFKNOUT. > Zajisté, má metoda je velmi revoluční a jde i proti mednému výnosu, > zde je to nezvyk, protože český včelař je snad nejkonzervativnější včelař v > Evropě, musí se mu vzkuttku hodně dlouho něco říkat, než jakoukoliv moderní > metodu přijme za svoji. Jsem zastáncem toho, že každý rok by se mělo > obměnit celé plodiště na panenské dílo. > Jsem rád, že stejný, či podobný názor na tuto problematiku má i více > lidí, že to i umí napsat a nebojí se i kritiky. Tak to má být. > Co se týče toho měděného drátku, vskutku jsem o něm neměl ponětí. Věděl > jsem jen o stendardním pocínovaném. Výhody měděného mi byly zde na diskusi > podány, opět jsem se něco dozvěděl navíc, mohu se do budoucna jinak zařídit > a měděným drátkem ušetřit při vydrátkovávání rámků do budoucna čas. Tím > svůj provoz opět třeba o něco zefektivním. Zdraví P.S > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41023
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 2. 2010
Re: Obří sršně (40953)
Dival jsem se na srsne a vcely.
Ta japonska vcela byla asi Apis florea (mela by byt mensi asi 80 procent A. mellifera videl jsem ji v Himalaji v Nepalu)
Muzete to nekdo potvrdit<
Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v zemi.
Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu pohadkovy.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 12. 2. 2010
jsou rezidua léčiv ve vosku?
Jistě že jsem tyto studie četl také, ale proč by tedy schvalovací procedura pro BIO MED žádala rozbor vosku na rezidua léčiv, když by si byli jistí, že tam žádné pozůstatky nejsou. I pan inženýr Titěra zmiňuje slovo TÉMĚŘ žádné. Pokud tam visí gabón u některých včelařů až do jara, tak je jisté, že okolní vosk v plástech se kontaminuje, jelikož tyto jedy jsou takzvaně kontaktní. Potom nám Tito včelaři znesnadňují léčení, protože vytavený vosk dají na výměnu a my v mezistěnách dostaneme kdo ví co? Tyto mezistěny se ani nesmí použít pro EKO včelaření, jelikož jdou na rozbor a tam se zjistí rezidua léčiv ve vosku. Viz níže
výpis z Nařízení komise (ES) 889 2008 V2
Článek 44
Používání včelího vosku z konvenční produkce
V případě nových zařízení nebo během období přechodu
může být včelí vosk z konvenční produkce
používán pouze v případě, že:
a) včelí vosk z ekologické produkce není na trhu
dostupný;
b) je doloženo, že není kontaminován látkami, které
nejsou povoleny pro ekologickou produkci, a
c)pochází z víček buněk.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 12. 2. 2010
Mezistěny a rezudia
Na3el jsem praci z roku 2005
Rezidua akaricidů ve včelím vosku.
Hofbauer J., Výzkumný ústav pícninářský, s.r.o. Troubsko hofbauer, /=/vupt.cz
Krieg P., Výzkumný ústav včelařský,s.r.o. Včelařská stanice Přerov – Žeravice,
pavel.krieg/=/tiscali.cz
Kratky vytah:
...Při několikaletém používání léčiv pro likvidaci roztoče Varroa destructor jako MP-10 FUM obsahující při jednom ošetření 1mg fluvalinátu a Gabon PF 90 obsahující 160 mg na ošetření, léčiva Gabon PA 92 obsahujícího 1,5 mg acrinathrin na pásek což odpovídá cca 6 mg na ošetření se dostává do prostředí úlu určitá množství těchto látek.
....V roce 2004 byly sledovány rezidua těchto látek v mezistěnách různých výroben v České republice a v plástech po různých aplikacích léčiv. Mezistěny byly získány z období distribuce těchto mezistěn do obchodů v době od srpna 2004 do září 2005 od firem Včelpo s.r.o.,Obora, Vašek Kewa Boskovice, Výrobna mezistěn s.r.o. Strážisko. Získané výsledky nám prozatím ukázaly velmi dobrou situaci v České republice. Nezjistili jsme žádná detekovatelná množství reziduí fluvalinátu a acrinathrinu. Pracovali jsme s citlivosti detekce u fluvalinátu do 0,5 mg / 1 kg vosku a u acrinathrinu do 0,1 mg/1 kg vosku.
Je to jiz 5 let stare stanovisko.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 12. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008) (41009)
- vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn.
- zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, ale přímo u výrobce.
---------------------
TO PRVÉ NAŘIZUJE VYHLÁŠKA - NA BALENÍ MEISTĚN BÝVÁ I číslo registrace SVS,
to druhé řeší občanský zákoník. takže pro meistěny tam nebude speciální paragraf.
Byl bych nerad kdyby mě kterýkoli obchodník odkazoval při reklamaci na výrobce. Za zboží ručí váš obchodní partner a je věcí kvalifikace obchodníka aby znal své zboží.
Spíš jsem schopen posoudit solidnost svého obchodníka, než nějakého jeho dodavatele.
Tak ten byznys vždycky fungoval. Už pár tisíc let.
Za zboží ručí ten co je prodává. Je to jeho riziko.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtech Langer (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Medicina (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
Toto asi nie je práve ideálny príklad. Tí páni mohli zomrieť aj na otravu metylalkoholom. Sám užívam propolis už roky a nemôžem povedať, že by mi uškodil. Vo väčšine literatáry sa udáva, že propolis je biologicky neškodný a v bežnom dávkovaní prakticky netoxický. Výminku tvoria samozrejme alergici. Platí zásada, že najlepšie je sa poradiť s lekárom. No nie vždy sú s tým nadšení. Je lepšie si overiť, ktorý lekár sa zaoberá aj alternatívnou medicínou a takého požiadať o vyjadrenie.
U nás vyšlo pár zaujímavých diel o propolise, resp. o liečení pomocou včelích produktov:
*MUDr. Ivan Dobrovoda - Včelie produkty a zdravie - r. 1986 Zborník referátov z II. medzinárodného sypózia o propolise - (1976)*
V týcto publikáciach sú uvedené výsledky klinických testov
Z novších možno ešte stále dostupné publikácie:
*Klaus Nowotnick - PROPOLIS, získavanie, recepty, použitie. - 1995 Josef A. Zentrich - APITERAPIE - přírodní léčba včelími produkty - 2003*
(Uviedol som len tie, ktoré vlastním. Je ich samozrejme podstatne viac.)
Bydleli v jedne vesnici, pomerne daleko od sebe , cca do 1 km, strejda delal THP-dilovedouciho, takze spise stres,rukama moc ne. Ten jeho vcelarsky kolega byl remeslnik, takze tam moc tech podobnosti nebylo. Oba konzumovali ve velkem vyluhovany propolis v slivovici. Nerekl bych, ze se tim primo opijeli, ale nalivali to do sebe jako prevenci a elixir mladi a nesetrili tim. Zemreli v rozmezi jednoho roku. Spolecny meli jeste zaklad k luhovani, tedy slivovici. Tu ale pije kde kdo a v podstatne a uplne jinych mnozstvich a potka je spise tvrda jatra apod. Tak tezko rict, od te doby u nas propis jen na vnejsi pouziti. V nejakych malych mnozstvich pro vnitrni pouziti by snad nemel byt problem, to by se uz o tom muselo neco verejne vedet. Zvlast, kdyz nase tradicni medicina odsuzuje, vse coje alternativni.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 12. 2. 2010
Tak s těma mezistěnama to se teda přidám.Leta jsem bral metráky ze Stražiska a spokojenost.V letech 2007-8 byla nabídka od Včelpa že hromabnou ojednávku pro více lidí dovezou a vyřídí v místě a za víhodnou cenu.Ovlivněn reklamou jsem si metrák vymněnil.A bylo to velké zklamání.Divná-vyblitá lojová barva ješte nemusí nic znamenat.Stavba pri snušce byla váhava ale v bezsnuškovém žadná a oddělky mezistěny ničili.Nad spodní loučkou vykousali 2-3cm a na rozhraní rozestavěného a nenačatého vykousali díry jak kdyby to prosřílel.Při 70oddělcích to byl častý jev.Toto jsem doposut nikdy nezažil.Mam kamoše který pro Včelpo jezdí a on tvrdí že jsou naprosto seriozní-tak nevim,asi chyba technologie.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.139.49) --- 12. 2. 2010
Re: Přítel Streit a jeho názor-dávám mu za pravdu (41010)
Zdravím vás, včera tu zaznělo, že zde jeden náš kolega má mazlivého pitbulka, rád by, abych měl jinou přezdívku, aby pitbulové nebyli osočováni. Je to přeci dobré plemeno. Kdysi mi někdo řekl, že jsem neřízená střela, jsem sice střela, ale řízená mnou. A protože uznejme všichni, že se zde opravdu nenudíme, Tak budu mít přezdívku KAŤUŠA. TO MĚ OVŠEM ZDE JAKO VČELÍM PARLAMENTU MUSÍTE ODFAJFKNOUT.
Zajisté, má metoda je velmi revoluční a jde i proti mednému výnosu, zde je to nezvyk, protože český včelař je snad nejkonzervativnější včelař v Evropě, musí se mu vzkuttku hodně dlouho něco říkat, než jakoukoliv moderní metodu přijme za svoji. Jsem zastáncem toho, že každý rok by se mělo obměnit celé plodiště na panenské dílo.
Jsem rád, že stejný, či podobný názor na tuto problematiku má i více lidí, že to i umí napsat a nebojí se i kritiky. Tak to má být.
Co se týče toho měděného drátku, vskutku jsem o něm neměl ponětí. Věděl jsem jen o stendardním pocínovaném. Výhody měděného mi byly zde na diskusi podány, opět jsem se něco dozvěděl navíc, mohu se do budoucna jinak zařídit a měděným drátkem ušetřit při vydrátkovávání rámků do budoucna čas. Tím svůj provoz opět třeba o něco zefektivním. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Válek Jan (77.240.96.2) --- 12. 2. 2010
Vosk a mezistěny
Dobrý den, přátelé. Píšete o kvelitě mezistěn. Sám jsem se o to zajímal a dozvěděl jsem toto. Je potřeba vyměnit vosk za mezistěny ve známé výrobně, na příklad: mezistěny, které prodávají a vyměňují v Křemencové ulici jsou ze Stražiska a zaručeně čištěné při 115 stupnich celsia, což není u jiných prodejců zaručeno nebo známo. Tak já vosk měním tam.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří (195.39.6.30) --- 12. 2. 2010
Přítel Streit a jeho názor-dávám mu za pravdu
"CCD také není nemoc. Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva"
pepan
"Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
A. Turčány"
V poslední době přítel P. Streit rozvýřil tuto poklidnou hladinu téměř nic neříkající včelařské diskuze na tomto fóru svým názorem na obnovu včelího díla a vlivu této obnovy na zdravotní stav včelstev. I když někdy jeho názory byly příliš revoluční a přímo proti intentzifikaci produkce medného výnosu, musím s jeho závěry o obnově díla (s trochou menší razancí - obnova 2/3 díla ročně) souhlasit a toto mi svým názorem teď potvrdil i Anton Turčáni.
Nemoci včel a vše kolem tohoto tématu, svádíme na "vzduch" kolem sebe, co nám proudění Golfského proudu přiválo z Ameriky - CCD atp., (asi to byly jiné proudy), jsou to virózy, které jsou Bůh ví odkud, viróza včel - Izraelská paralýza včel atd. (omlouvám se za špatné názvosloví). Jak to v předchozím příspěvku řekl Anton " dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia."
Proto i přes různé výhrady k názorům P. Streita (... měděný drátek - budu ho shánět ...)s ním souhlasím v tom, že budoucnost našich včel máme v rukách převážně my sami, tuzemští včelaři, v dodržování normálních hygienických norem pro naše včelstva a každoroční obnově (asi větší) jejich díla.
Jiří
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 12. 2. 2010
Re: Výroba mezistěn z vlastního vosku (41008)
Hulín je pro mnohé včelaře daleko. Kéž by bylo vás více po celé ČR. Jsem ale rád, že se znovu otevřelo téma kvality mezistěn. Tato kvalita se týká především řádových včelařů, kterých je drtivá většina. Velkovčelaři , si ke své spokojenosti jistě pomůžou. Jako jeden z možných rizikových faktorů hromadných úhynů včelstev (koloběh závadného materiálu) doporučuji, aby se tím zabývali společně ČSV, SVS a ČOI. A proto navrhuji:
- zakázat dovoz vosku pro výrobu mezistěn ze zahraničí
- vystavené mezistěny v regálech a na pultech prodejců označit kromě rozměrů, ceny i výrobcem mezistěn.
- zajistit možnost reklamovat kvalitu mezistěn nikoli u obchodníka, ale přímo u výrobce.
- provádět kontrolu kvality mezistěn dodaných do obchodní sítě nezávislou laboratoři a to:
o čistotu vosku ( řádné ošetření vosku kyselinou sírovou, nebo fosforečnou, a jeho řádné vymytí)
o kontrolu na rezidua z léčiv
o kontrolu na nežádoucí příměsí ( parafín, stearín, apod.)
o kontrolu ošetření v autoklávě
- provádět srovnávání kvality mezistěn navzájem mezi výrobci (zveřejnit v časopise Včelařství)
- zveřejnit seznam výrobců podle krajů ( nejlépe v časopise Včelařství), kteří jsou schopní a ochotní provádět výrobu mezistěn z dovezeného vosku. Uvést minimální zpracované množství vosku a cenu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Říha (85.70.177.140) --- 12. 2. 2010
Výroba mezistěn z vlastního vosku
Přátelé včelaři, Výroba mezistěn výměnou mne vždy trápila z důvodů přetrvávání léčiv ve vosku a následné přenesení do mezistěn, jelikož výrobním procesem se acrinatrin a fluvalinát z vosku nedostanou. Takže vy můžete léčit řádně, dáte jim svůj krásný čistý vosk a dostanete mezistěny v jakém stavu?
Tuto situaci jsem vyřešil zavedením výrobní linky na a vyrábím sobě i včelařům v okolí mezistěny z jejich vlastního vosku. Celá výroba prošla samozřejmě schvalovacím procesem Vetrinární správy.
S přátelským pozdravem Michal Říha, Pravčice 125, Hulín 76824. tel: 775025020
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41008
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 2. 2010
Re: Re: (40992) (40994) (41002) (41006)
CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva
pepan
Viem, že sú múdri a múdrejší, ale ja som CCD spomenul v krátkom príspevku trikrát a ani raz som nehovoril o chorobe včiel, onačil som len, že je dobre všetku špinu zvaliť na rozpad včelieho spoločenstva nejakými vymyslenými chorobami a pritom sú miznutie včiel z úľov len samotní chovatelia.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41007
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Re: (40992) (40994) (41002)
CCD také není nemoc Je to označení pro nevysvětlitelný rozpad a zmizení včelstva
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: > Datum: 12.2.2010 12:31:00 > ---------------------------------------- > "No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou > též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v > chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku > předchozích let." > > Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, > existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s > klieštikom na svojich včelniciach. > > Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože > tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a > výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997) (40998)
To je ale nápad :-O :-B
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 12.2.2010 11:10:01 > ---------------------------------------- > Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby > věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku. > Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a > byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně. > Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než > odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a > odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být > k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky > vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk > nekvalitní. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)
Šedý povlak pvlak na mezistěnách vzniká po čase vykrystalizováním šupinek vosku na povrch. Zmizí zase při teplotách nad 20 °C S nahnědlým až šedým voskem se lze setkat při vyvařování plástů ve vařácích a není to vada vosku. Právě to byl jeden z důvodů proč jsem jej přestal používat.
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 12.2.2010 10:58:11 > ---------------------------------------- > "Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové > teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. > Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to > způsobeno desinfekcí v autoklávu," > No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně > žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po > přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální > pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct. > Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně > složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak > jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou > vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených > zavíječem nebo plísní .... > Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné > mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit > a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím > vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 12. 2. 2010
Re: (40992) (40994)
"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."
Ja stále stojím na pevnej zemi a stále tvrdím, že žiaden CCD neexistuje, existujú len nezodpovední a nedôslední včelári, ktorí nesprávne bojujú s klieštikom na svojich včelniciach.
Táto konštatácia hore je veľmi správna, austrálčania CCD nepoznajú, pretože tam zatiaľ nemajú všade obávaného Varroa destructor. V USA ho majú nazvyš a výsledkom je potom CCD. Ďakujem autorovi za nahraný smeč. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41002
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 2. 2010
Re: Ticha vymena (39963) (40030) (40048) (40062) (40066)
A nemůže se stát,že po nějakou dobu královna a princezna kladou v jednom včelstvu současně,byť každá na svém odděleném plodišti?A pak královna uhyne?
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: "Petr" <e-mail/=/nezadan> Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Předmět: Ticha vymena Datum: 20.1.2010 - 13:39:01
> Pan Polášek napsal v přízpěvku o něco níž,že > matky z říjnových tichých > výměn bývají nekvalitní a trubcokladné.Já mám > naprosto odlišný poznatek,že > právě tyhle pozdní bývají nejkvalitnější a > nejvýkonější a je nutné je i > více dokrmit.Nikdy jsem nepozoroval mezerovitost nebo > že by si ji včely > následný rok na jaře znovu samy vyměnily.Máte > také takovou zkušenost? > PZ.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
zasílání mezistěn poštou. (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40999)
Já dávám vyměnit tak 9 nebo 14 kilo. Abych naplno využil poštovní tarify. Na jedno kilo mezistěn vyjde poštovné potom pro mně ještě přijatelné.
Ovšem měnit metrák a ještě být ve stejném kraji, pak auto je rozhodně výhodnější.
Nevíte někdo o dobré výrobně mezistěn v Severomoravském kraji?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)
>Že ve Včelpu mají...<
------------------------------------------------------------
Nevím jaký vosk mají ve Včelpu. Neumím to posoudit. Můj otec si nechal posílat mezistěny ze Stražiska již v osmdesátých letech minulého století. Velmi je chválil. Já v jeho praxi pokračoval do doby, než se mi znelíbily předražené služby České pošty. Nyní se mi vyplatí jednou za tři-čtyři roky naložit metrák vytaveného vosku do auta a při příležitostné cestě na východ od Mostu se stavit ve Stražisku a Vosk vyměnit za mezistěny. Před tím se o výměně telefonicky domluví. Nařežou mi míru podle požadavků. Mezistěny jsou krásně žluté, voňavé a včelami jsou velmi dobře přijímány. Při dobrém uskladnění při teplotě cca 15 - 20 st C vydrží velmi dlouhou dobu (mám ještě mezistěny 12 roků a jsou bez patrné změny kvality).Pokud máte mezistěny pochybné kvality, zkuste je před přidíním do včelstva porosit medovou vodou. Vím že to staří včelaři dělali. Ale za výsledek neručím, nezkoušel jsem to.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993) (40997)
Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně jako vosk nekvalitní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842) (40993)
"Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu,"
No, já si mezistěny dávám posílat poštou ze Stražiska. Vždycky jsou krásně žluté a krásně voní voskem. Včely na nich staví dobře. Fakt je ale, že po přejití mrazem poněkud zešednou až zbělají a dále jsou i při normální pokojové teplotě pněkud křehké. To je všechno, co k mezistěnám můžu říct.
Co se týká včelího vosku, když jsem se díval na jeho složení, je to poměrně složitá směs, mohlo to ujet poničením třeba stykem se železem stejně tak jako vysokou teplotou stejně tak jako příměsí parafínu nebo možná výrobou vosku z voskové drti, co včely pouštějí na dno úlu a plástů poničených zavíječem nebo plísní ....
Asi to chce mít při kupování mezistěn dobré oči a nos, smrdící a nevzhledné mezistěny prostě nekupovat..... Mezistěny podle mého názoru musí být cítit a mít barvu úplně stejnou jako je kvalitní včelí vosk při domácím vyvařování, třeba když se koláč vosku škrábe od vrstvy nečistot.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40997
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966) (40991)
No CCD je možná varování včel, že už nás mají plné zuby a že možná není daleko doba, kdy se budem pouze scházet a vzpomínat,ale bez včel. Opět se vrátím na Smíchov a k Ing. Titěrovi. Tam se mi nechtělo, protože proč se vláčet do Prahy, kvůli nějakým včelám samotářkám, ale vůbec toho nelituji. Ten vyzval včelaře , aby se přestali nafukovat a domnívat se, že bez nich lidstvo zahyne hlady a podobné nesmysly, ale stáli pevně na obou nohách a v podstatě si nehráli na nějaké spasitele lidstva, ale učili se přírodě rozumět. Tedy vyjádřil přesně i můj názor. O tom, že v případě nouze by si příroda uměla bez včel poradit uvedl velmi zajímavý příklad. Na Slapech kdysi kvůli varraoze museli odvčelit cca 100 km čtverečních a to i pomocí sladkých návnad. To se povedlo a světe div se na jaře to v rozkvetlých stromech hučelo i bez včel úplně stejně a agronomové nijaké snížení výnosů nepociťovali! Mám úplně stejné zkušenosti z kočování. Jsem původně zemědělský technik a tak mě vždy zajímalo o kolik stouply díky mým včelám výnosy. Ani v jednom případě to kolega agronom nepotvrdil! Je zapotřebí přestat publikovat Ainsteinovy teorie, protože není jediný důkaz kdy a kde to vyslovil ale začít se chovat ke svým svěřencům ohleduplně v souladu s přírodními zákony, alespoň já se domnívám, že tudy cesta vede. V přírodě si každý živočich, který chce žít dál musí vybojovat místo mezi konkurencí a my?? Stačí si přečíst zde několik článků a zjistíme, že vše je úplně jinak. Nechci vás na...., ale zkuste se nad tím alespoň zamyslet!
Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 2. 2010
Re: (40992)
"No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let."
Převozy podle mně nemusí být zas tak velký problém. Pokud se jede nonstop, včely by si na přiměřené drncání měly zvyknout.
Problémů může být spousta a každý z nich může přiložit svůj malý díl k výslednému propuknutí CCD.
Velký rozdíl vidím v tom, že včely se tam pěstují na opylování, ne na snůšku medu. Na opylování totiž tolik nevadí méně životaschopná včelstva, stačí tak středně slabá včelstva udržovaná třeba na hraně kolapsu, případně ještě uměle nabuzená k létání na správné květy nějakým aromatickým výtažkem. Stačí, když tyto včely vydrží dostatečně intenzívně létat týden, 14 atd, případně jak dlouho kvete ta plodina, za jejíž opylení včelař inkasuje. Zatímco pokud se včelstva provozují kvůli výnosu medu, musí být životaschopná nejméně měsíc, tři před snůškou, aby dostatečně zesílila, pak bezpodmínečně během cca 14 dní snůšky plus ještě nějaký týden do medobraní, aby med byl zpracován. Takže chov včel na med oproti chovu včel na opylování už samo o sobě představuje v průměru podstatně životaschopnější a proti nákazám odolnější včelstva.
Přirozeně to jsou jen teorie, o skutečné situaci tam mi není nic známo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Pala (193.179.175.210) --- 12. 2. 2010
Re: bez mezistěn (40808) (40809) (40810) (40811) (40824) (40825) (40835) (40842)
Zvláště pro přátele Menšíka a Poláška. Loni jsem likvidoval od sedmi včelstev 130 souší, které by se mohly nazvat vysočina a pofrfněných okousaných mezistěn. Připadalo mi, jakoby mezistěny byly vyrobeny z něčeho co při pokojové teplotě bylo dosti křehké a při úlové teplotě se chovalo jako plastelína. Material mezistěn byl šedohnědý, prodavačka mě opila rohlíkem - prý je to způsobeno desinfekcí v autoklávu, při přiložení na kolečko sporáku to smrdělo jak bolavá noha. Když jsem se otom někde zmínil, tak okamžitá reakce byl protiútok. Ty neumíš včelařit a udělals cca 150 věcí špatně. Z výzkumáku mne pochválili za perfektní sbití a nadrátkování, ale material mezistěn podle čísla zmydelnění je v pořádku. Že ve Včelpu mají veterinární kontrolu je v pořádku. Ovšem tu může zajímat jen infekčnost materiálu a ne technologie. Tu by měli kontrolovat jiní včetně pravosti vosku!!!! Mám zato, že do výrobny mezistěn nepatří výroba svíček, nebo vosku na ně. Z vlastní zkušenosti vím, že je téměř nemožné záměně zabránit. A teď co má malý mikrovčelař dělat, když se nikde nedovolá nápravy a navíc si ti co by měli pomoci si z člověka dělají prču. Zřejmě, proto, abych je již více neobtěžoval. jestli máte zájem, můžu vám poslat pár foto, když pošlete mejladr.
velmi otrávený P.J.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 12. 2. 2010
No CCD-To je argument ale v Austráliji to dělají stejně jako v USA-Kočujou též na obrovské vzdálenosti a o CCD jsem neslišel.Problém muže být v chemiji -postřiky, moření a kontaminovaná puda a sady z postřiku předchozích let. Dále pak viry -ty se vírazně rozmáhají i u nás. Kdyby se naše počty morových ohnisek,uhyny na varoázu a celkový ubitek včelstev od roku 1989 přepočetli na počty a rozlohy v USA tak by jsme na tom byli určitě huře než oni.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 12. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40924) (40959) (40966)
No chov v padesátiletých úlech v našich rovinách ti nestačí?
___________________________________________________________
Chov v úlech mi nestačí. Zeptám se znovu: Existují V PŘÍRODĚ včelstva (včel medonosných), která prokazatelně třeba i těch 50 let žijí kontinuálně v jedné dutině (to samozřejmě neznamená, že po pár letech v zimně uhynou a na jaře se do dutiny usadí roj znova)
S pozdravem M. Václavek
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40991
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a) Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b) Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c) Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d) Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e) Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f) Antivirové – proti některým virům
g) Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h) Antiflogistický – protizánětlivý
i) Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j) Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40990
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (78.41.14.65) --- 11. 2. 2010
Re: Medicína (40896) (40907) (40912) (40921) (40922) (40968)
V publikaci MUDr. Bohuslav Handl – Včelí produkty ve výživě člověka a v lékařství se mimo jiné píše:
Bylo vědecky prokázáno, že propolis působí nejen antibioticky, ale navíc zvyšuje obranné schopnosti organizmu. Propolis je biologicky neškodný a v běžném dávkování je prakticky netoxický, takže bez vedlejších účinků může být i dlouhodobě užíván. Účinky propolis jsou:
a) Baktericidní – ničí a usmrcuje bakterie
b) Bakteriostatické- brzdí růst bakterií
c) Anestetické – tlumí citlivost a bolest
d) Stimulační – povzbuzuje imunobiologický systém organizmu
e) Antitoxické – ruší účinky některých jedů a bakteriálních toxinů
f) Antivirové – proti některým virům
g) Antimykózní – zastavuje růst a ničí některé plísně
h) Antiflogistický – protizánětlivý
i) Dermatoplastický – podporuje hojení ran
j) Tlumí účinek škodlivého záření na organizmus
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40989
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977) (40979)
>Za to přece můžou komunisti. :-D<
------------------------------------------------------------
Komunisti? A v Americe? A že by vůbec komunisti za něco mohli??? Přátelé, netahejte sem politiku ;o((.
Když se však podíváme na některé publikované snímky amerických "kočovných vozů", musíme uznat, že ta včelstva jsou převážena pouze na počet. Čím více se jich na furberk vejde, tím více dostane včelař zaplaceno. Jak to s nimi asi tak může vypadat? A to se s tím ještě navíc hrclují (krásný výraz, hrclují) přez celý kontinent. Že jim někteří závidíte???
JK
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40987
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.143.145) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40980)
Nevím p.BEZEJMENÝ, zřejmě se tak jmenujete, nedostal jste zřejmě jméno. To je smutné,je mi vás upřímně líto. Nebo že byste se za život nedokázal naučit podepsat, když něco píšete? Já pokud bych už někoho urazil, nebo se o něm špatně vyjádřil, vždy jsem tak poctivý a přímý, že se dotyčnému pod obsah podepíši. To je zřejmě pod vaši důstojnost. Nebudu vás tedy urážet, řekl jsem sijiž dříve, že pokud to bude jen trochu možné, vyhnu se tomu.
Každopádně vám, podotýkám, slušně přeji, aby vám dodatečně nějaké jméno přidělili. Je přece ostuda, jmenovat se BEZEJMENÝ. Ostatní zde na diskusi se umí přeci podepsat, proto si jich vážím, ikdyž jsme někdy s dotyčnými pány na ostří nože, někdy si zase notujeme, tak to v názorové otázce bývá. Zdraví vás a přeje dobrý večer Pavel S.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40983
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977) (40981)
:-0
To je snad jedno, ne? :-)
------------------------------
No, podle mě není.
Fakta jsou fakta.
ALe tady diskuze je celá o víře a ideologii. A SVATÉ PRAVDĚ.
Někdo je o něčem přesvědčen a káže a káže.
Jak pěkně by se poslouchalo: Rozdělil jsem včely na tři skupiny, v jedněch a v druhých ..... a po pěti letech jsem si ověřil a došel ......
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40982
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974) (40977)
KaJi:
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
___________________________________________________________
:-0
To je snad jedno, ne? :-)
...
Narazil jsem na zajímavý dokument. Narozdíl od např. Včelařského roku jsem si v něm všiml vzorového díla.
http://www.youtube.com/watch?v=UJpqJcxCpAo&feature=player_embedded
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40981
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 11. 2. 2010
Re: Z V?ela? (40965) (40972) (40974) (40977)
Za to přece můžou komunisti. :-D > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Z V?ela? > Datum: 11.2.2010 20:52:22 > ---------------------------------------- > Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že > když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva > nejsou primárně určená na med, ale na opylování. > > S pozdravem M. Václavek > ----------------------------- > > To psalo Rudé právo nebo Včelařství? > > Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-) > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40979
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40933) (40939) (40945) (40954) (40961) (40967)
Ukázka části textu z knihy Fenomenální včely - biologie včelstva jako superorganizmu
Autor: Jürgen Tautz, foto: Helga R. Heilmann
Fenomenální včely - největší orgán včelstva, plásty a jejich funkce
Vlastnosti plástů jsou nedílnou součástí včelího superorganizmu včel a přispívají tak k sociofyziologii včelstva.
Hnízdo včel má v superorganizmu klíčové postavení. Jeho význam pro fungování včelstva je daleko hlubší, než si obecně představujeme. Hnízda jiných druhů jsou zpravidla budována z materiálu nalezeného v okolí a slouží především jako ochrana. Stavba včelích plástů je naproti tomu v pravém slova smyslu součástí včelstva. ... Avšak plásty, také „stopy včel“, určují vlastnosti a život včel. Přinejmenším v mírném klimatickém pásmu platí, že kombinace vhodné obytné dutiny a voskových plástů hnízda není pouze obytným prostorem, místem pro skladování a „dětským pokojíčkem“, ale je také součástí superorganizmu, je ji možné považovat i za kostru, smyslové orgány, nervový systém, paměťový a imunitní systém. Plásty a vosk, ze kterého jsou postaveny, vyrábějí kompletně včely a jsou s životem a fungováním superorganizmu neoddělitelně propojeny.
Včelí plást – orgán superorganizmu
Hmota, energie a informace jsou tři veličiny, které tvoří základ všech forem života. Studium fyziologie jednotlivých organizmů dokládá, jak jsou tyto tři základní veličiny u každého druhu živočichů prostorově a časově organizovány. Detailně se při tom pozorují síly a mechanizmy, které tyto rozdílné základy života řídí a modulují.
Plásty jsou integrální částí včelstva proto, že jejich struktura hraje v mnohém ohledu v tocích materiálu, energie a informací nezastupitelnou roli. Hnízdo není pro včelu jen prostředím v klasickém slova smyslu, kterému se včely v průběhu evoluce přizpůsobily, ale je přímo součástí včelí kolonie vytvořenou samotnými včelami. Hnízdo je vystavováno stejným zákonům evoluce jako každý jiný orgán nebo vlastnost včelstva. Včely-létavky opouštějí plásty pouze v případě výletů za květy, celkově více než 90 % svého včelího života stráví v plástech nebo na plástech. Již tento samotný fakt je předpokladem pro to, že mezi včelami a jejich plásty, co by částmi superoganizmu, existuje nekonečné množství možností vzájemného ovlivňování.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40978
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972) (40974)
Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
S pozdravem M. Václavek
-----------------------------
To psalo Rudé právo nebo Včelařství?
Či TASS byl zplnomocněn prohlásit? :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40977
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 11. 2. 2010
Re: Re Ví někdo proč včely upřednostnují tmavé... (40858) (40859) (40860) (40861) (40926) (40932) (40938) (40941) (40960) (40969)
>A jinak, před chvílí jsem se dozvěděl, že jsem znova další strýc, mám synovce 48 cm 3,1 kg, nová chlapská posila.
Zdraví P.S<
------------------------------------------------------------
Doufám strýče, že svého synovce přivedete ke včelařně.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40975
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 11. 2. 2010
Re: Z Včelař (40965) (40972)
Josef Křapka:
A co na to CCD ;o)) ??? Je docela pravděpodobné, že za CCD je zodpovědný i takto praktikovaný komerční způsob ošetřování včelstev.
___________________________________________________________
Včelstva amerických velkovčelařů jsou tak zubožená, že se ani nedivím, že když se objeví nějaká další zátěž, tak je to lehce dorazí. Tyto včelstva nejsou primárně určená na med, ale na opylování.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 40974
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78403 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 40974 do č. 41034)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu