Včelařská konference

"Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan"
Nevím přesně jak vypadá, ale pokud je to skříňka typu budečák, měla by jít udělat do stropu díra a na to posadit nástavek.
Znovu opakuji, že to sám nemám odzkoušeno. Pokud někdo něco podobného dělal, uvítám jeho zkušenosti.

To je už zaujímavá cena. Môže výrobca poskytnúť aj doklad, ktorý uznajú kontrolné ekologické agentúry ? Môžete zverejniť kontakt na výrobcu ?
Ďakujem
albert.gross900/=/gmail.com

"Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené."
Nevyzkoušel jsem - také jsem to napsal.
Když jse začínal včelařit, v univerzálech s mřížkou, matky využily každou příležitost dostat se do medníku a zaklást co nejvíc buněk - klidně hned po rozšíření, tedy na souše. Podle Vaší zkušenosti bych metodu upravil - mřížku nedávat hned, ale třeba za týden, kdy se do nového nástavku matka přesune možná i sama. Do řezání plodových plástů se mi nechce, proto hledám jiné cesty.

Kolik si myslíš že v březnu je toho plodu ve včelách Jsou to tak 3 plásty zaplodované u prostřed to hravě vyříznu a nacpu do jiných rámků Mětší problém jsou právě ty zásoby to je jeden zapatlaný jako praseVyřezané plásty v novém rámku jsou v horním nástavku a dolní již vystrojiím jen mezistěnami a je to úplně stejné jako když zimuješ ve dvou nástavcích Plodování je nahoře a zásoby matku stláčí na nové dílo dolů.
co je na tom divného

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 19:36:03
> ----------------------------------------
> Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.
>
> Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
> Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
> Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.
>
>
>

Jejže genstrug je almárka s velkým vysokým rámkem vetším jak adamecův

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 15:08:41
> ----------------------------------------
> Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví
> následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je
> třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s
> otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí
> utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe),
> opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve
> stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
> Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m.
> mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do
> něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém
> nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a
> zlikvidovat.
> Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl,
> každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji
> vyzkouším letos.
>
>
>

Vykupuje jen trubčinu a divokou stavbu ne roztavený vosk

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vorja <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 20:30:04
> ----------------------------------------
> Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
> vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
> Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
> -----------------------------------------------------------
> Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?
>
>
>

Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.
-----------------------------------------------------------
Jakým způsobem si VÚ Dol při výkupu ověřuje , že je to panenský vosk?

Já je posílám dětem do Somálska. Co s ním, zbavím se zavíčkovaného plodu a varoa, o to mi jde,. Právě proto aby zůstal tento organismus živý, je zbavuji plodu, zbavím je varoa a panenským dílem nahradím to staré.
Protože mi tato metoda vyhovuje, budu tak činit dále. Pokud mám silná včelstva, metody na panenské dílo se bát nemusím. No a v vo tom to jéé. My dva se v této otázce určitě neshodneme. Zdraví P.S

Ani pocitac ty vase drasticke operace nechce. Viz tema.

Premeteni na mezisteny to jsem nikdy nedelal a nebudu delat.
Co s jejich plodem,? zabit ? dat do detskeho domova?
Chovejte se ke vcelam jako k zivemu organismu prosim vas.

Zateplení úlů je na nic celou zimu, léto, podzim ale v jaru je velmi důležité. Nevím jak bych tolépe stručně vyjádřil
J.B.

Pannu mužeš poskvrnít lejnem ale dokud ji nezbavíš panenství bude stále panna.
J.B.

Zdravím Ali,
Já mám všechny zateplené palubkové, 2 cm polys. Jsou trochu těžší, než neuteplené. Tvrdí se, že je tam v těch neuteplených o chlup vyšší spotřeba, ale jestli je to pravda? Včely pokud jsou vystaveny v úlech na přímém slunci, v zateplených úlech nemají u mě problém s přehřátím, mám kolem sebe jen zatím 5 metrové borovice. Včely si i v neutepleném úle dokážou přitopit, takže si myslím, že je to jedno. Já chci ještě vyzkoušet neuteplené nástavky, tak uvidíme ty rozdíly, pokud nějaké budou. Každopádně s uteplenými úly jsem spokojen. Zdraví P.S

Zdravím p.Stonjek, ne, ne RM sem prosím netahejte. Stránky př. Linharta jsem sice navštívil, a s jeho závěry u divoce žijících včel jsem se ztotožnil, poněvadž jsem zjistil vesměs totéž. Jeho nějaké myšlenky stojí k zamyšlení. Jeho metoda není špatná, říkám to na rovinu. Víte ze Včelařství, že já včelařím o něco jinak. Je nutné, aby včelaři bádali, Edison vynalezl žárovku také náhodou. Přeji mu a vám všem ostatním, pokud na nějakém výzkumu pracujete, aby se vám vydařil.
Nikdy bych si nedovolil něco opsat, snažím se sám a sebevzděláváním jdu dopředu, jak stojí v článku. Máte pravdu že včely upřednostní tmavé dílo k zimování. Pokud jim ale vystrojím plodiště ze samých mezistěn, či panenského díla, budou sice na chladnějším, ale je neohrožujícím díle na zimování, navíc bez kontaminace, nebo jejím minimem spor nemocí na tomto díle. Měl jsem možnost posoudit rozvoj včelstev na jaře jak na starém, tak na panenském díle z podletí předchozího roku. Výsledek je v mém článku. Psal jsem o sporách nemocí.... Zdraví P.S

"Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat. "

Ak niečo neskúsite neponúkajte iným. :-) Matku zabijú a vychovajú si novú v pôvodnom nádstavku - overené. NEPONÁHĽAŤ nič neutečie. Nechať vystavať medzistienky novej mieri a potom prerezať jeden rámik z plodom do nového nádstavku a až potom tam dať matku. Alebo preleták na nový úľ z matkou, ale zas pre istotu tam prerezať jeden rámik plodu a v starom postupne nechať vyliahnuť plod a občas odtade omiesť trochu včiel do preletáka, až starý úľ bude prázdny.

Chci se zeptat, blíží se jaro a nastupuje rozvoj včelstva a možnosti jeho ovlivnění. Má z vás někdo zkušenosti se zateplením úlu na jaře, zejména horního nástavku, kde je plodové těleso. Má to vliv na rychlejší jarní rozvoj a má tato práce navíc smysl = poměr práce/výtěžnost. Podle mě nepůjde jen o "zahřátí úlu" aleomezení kolísání jarních teplot, kdy je ve dne 15 C a v noci okolo 0 C.

Jako nejjednodušší způsob přechodu na jinou rámkovou míru se mi jeví následující metoda. Je bez řezání a bez výroby mezinástavků. Jediné, co je třba vyrobit, je deska, o rozměrech vnějšku většího z nástavků, uvnitř s otvorem o max. rozměrech vnitřku menšího nástavku (jednoduše řečeno, musí utěsnit díru vzniklou posazením starého a nového nástavku na sebe), opatřená m. mřížkou. U zadem přístupných úlů bych to řešil výřezen ve stropě a přesunutím obsenutých rámků pod strop.
Vlastní provedení je jednoduché. Na starý nástavek položit desku s m. mřížkou, nad ní nový nástavek vystrojený soušemi a mezistěnami a umístit do něho matku se včelami z alespoň jednoho rámku. Matka klade už jen v novém nástavku, plod ze starého se během 3 týdnů vylíhne a rámky lze vytočit a zlikvidovat.
Už si nepamatuji, kde jsem o této metodě četl, nebo ji odposlechl, každopádně nejsem jejím autorem, jen prodávám, jak jsem koupil a ji vyzkouším letos.

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 12:48:53
> ----------------------------------------
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Ob?? srn?
> > Datum: 15.2.2010 09:56:50
> > ----------------------------------------
> >
> > > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > > zemi.
> > > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > > pohadkovy.
> > > J.B.
> >
> > jj, vcela domaci me pobavila :-))
> >
> > nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v
> praci
> > ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
> >
> > Diky
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Zbytečné složitosti Rámky jednoduše vyříznout A vložit do novách rámmkú obtočit tak 3 závity provázku a vložit do medníku plodiště vystrojit jen mezistěnami dělat tak při rozkvětu třešně Vyřezávame jen rámky s s plodem a nějaké zásoby. Jakmile začnou stavět dole vložit mřížku žádné postupnosti nedělej nejlépe je to udělat naráz a při medobraní staré dílo vyřadíš to je jarní přemeten,í a nejednodušší je to po medobraní setřepat na mezistěny a začít krmit.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 15.2.2010 11:09:30
> ----------------------------------------
> "Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
> Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo
> nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s
> plásty a mezistěnami a       až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne
> plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a
> zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
> Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů
> přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se
> potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké
> přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
> To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu
> nebo tady v diskuzi.
> Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ
> dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je
> ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už
> je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly,
> budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten
> tím bude méněcenný.
> Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd,
> bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z
> úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a
> klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem.
> Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají
> vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a
> začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj
> usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které
> za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
> Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty
> příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a
> slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden
> zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky
> nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se
> oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen
> vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého
> roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem
> nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A
> včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.
>
>
>

No naposledy jsem kynologicky moc nezaujal, tak ty pejsky necháme stranou. Pavlík to o těch myškách a motýlici opsal od pánů LBV a jejich Rašovské metody. Hezky se to za zimních večerů čte, ovšem pravděpodobné je to jak příběh o Červené Karkulce. Motýlice pod plus 10 stupňů nepracuje a co dokáží provést včelky s náhodně vlezlou myškou to každý už asi zažil zima nezima. Mě se někdo asi chtěl podívat v zimě česny do úlů a zapoměl tam dát vložky. Na jaře jsem tam našel ubodané myšice, mimochodem moc hezké zviřátko. Takže teorie, že v podstatně menší a dokonaleji zateplené dutině si toto včelky nechají líbit je dost uhozená. Prostě chci li něco tvrdit, měl bych pro to mít důkazy, tedy chci li zblbnout dav, že u včel, které mají v plodišti nové plásty nejsou roztoči, měl provést podrobný popis pokusu, který by to dokazoval a ne později popsat ve Včelařství, kolik ho to stálo chemického úsilí. Pejskové od Pitbulů promiňte. Zdraví R. Stonjek

Ještě zapomínáte na jednu maličkost že se velká část těch akaricidů a jiných látek se také vylouhuje do té vody vekteré to rozvařujete.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku
> Datum: 15.2.2010 11:04:24
> ----------------------------------------
> > A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že
> > vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme
> > dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho
> > von?
>
> Ale tak to snad neni tezka odpoved ne? Vi se jak na to, a nekteri uz toho
> vyuzivaji.
>
> Panensky vosk ktery je vytvoren v obdobi bez leceni, vicka atd.... Uz jen
> redeni vosku timto zpusobem bude posun...
>
> T.H.
>
>
>

Velký omyl příteli Búrgeli,aby plásty byly panenské musí být vystavěny z panenského vosku.A to je pouze u stavebního rámku bez mezistěny.Mezistěna už je z použitého
vosku.Když už jsem u tohoto tematuTento panenský vosk
vykupuje Výzkumný ústav v Dole za docela dobrou cenu.
Minulý rok jsem dostal 180 kč za 1kg.zdravím VŠ.

Má prosím někdo informace o možnosti nákupu hliníkových konví na med?
B.Horák
-


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4867 (20100215)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Podle mne jsou panenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.
-----------------------------------------------------------
Je to škoda, protože pod názvem panenské si představují neposkvrněné. O vystavených mezistěnách se to nedá říci:-).

..."Na to se přesunou a motolice a myši to staré zlikvidují."
Prosím najděte si někde co je to motolice. Pravopis na 4 mínus - v pohodě, nejsme všichni jako Jirásek a ani tu o to moc nejde. Ale takovéhle boty ve znalostech přírodovědy ZŠ Vám na puncu znalce biologie a pochodů v přírodě tedy opravdu nepřidají. Splést se může každý, ale na tohle už Vás tu opakovaně někdo upozorňoval - zkuste sledovat co Vám ostatní píší a pokuste se taky rozšířit si obzory. Ta výstižná přezdívka z vojny Vám může připadat jako chlapácká, já bych si asi za vzor vybral jiné zvíře - no ale to jen tak na okraj, to je Vaše věc. Je to samozřejmě blbost a detail ale kdo to má pořád dokola číst. Jo a zkuste taky někdy přiznat, že někdo může mít jinou zkušenost - může to být i jinými podmínkami, okolnostmi,postupy atd., nemusí to být čuně nebo hlupák jak neváháte naznačovat.
Taky nejsem žádný včelařský génius a nemám se co vozit po ostatních, ale Vaše sebevědomí mě uzemňuje. Víte h. ale ke všemu něco máte, a vždycky tu jedinou pravdu v oboru. Sorry ale už jsem to nemohl vydržet.

Za humny se vyskytuje sršeň obecná

Sršeň obecná má několik barevných variant a jim odpovídajících poddruhů[1][2]:

* Vespa crabro crabro Linnaeus, 1758;
* Vespa crabro vexator Harris, 1776;
* Vespa crabro germana Christ, 1791;
* Vespa crabro crabroniformis Smith, 1852;
* Vespa crabro borealis Radoszkowski, 1863;
* Vespa crabro oberthuri du Buysson, 1902;
* Vespa crabro flavofasciata Cameron, 1903;
* Vespa crabro altaica Pérez, 1910;
* Vespa crabro caspica Pérez, 1910;
* Vespa crabro chinensis Birula, 1925.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 10:18:44
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Je to VESPA VELUTINA, var. NIGRITHORAX
>
> Zdraví P.S
>
>
>

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Ob?? srn?
> Datum: 15.2.2010 09:56:50
> ----------------------------------------
>
> > Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> > zemi.
> > Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> > pohadkovy.
> > J.B.
>
> jj, vcela domaci me pobavila :-))
>
> nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v praci
> ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.
>
> Diky
>
> T.H.
>
>
>

Podle mne jsoupanenské plásty všechny nezakladené plásty, mohou být vystavené na mezistěně i volně bez mezistěny, jiný termín není.

vespa velutina
http://www.rozhlas.cz/priroda/porady/_zprava/650508

J.B.

"Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila."
Máš možnosti provést to postupně, to znamená udělat přizpůsobení, aby šlo nové a staré nástavky kombinovat, přidávat postupně potom nové nástavky s plásty a mezistěnami a až na ně přejdou a matka v nových nástavcích začne plodovat, staré vyřadit. Ať už je necháš jako medníkové, vytočíš a zlikviduješ nebo necháš vespod vyjít plod a zase zlikviduješ.
Nebo najednou, na konci snůškového období se provede ze starých plástů přemetení do nových nástavků coby norské zimování. Staré plásty s plodem se potom nechávají vylíhnout v mednících okolních včelstev, takže zase nějaké přizpůsobení, aby šlo staré nástavky posadit na nové.
To obojí je vyzkoušené. Najdi si, jak se to dělá v článcích na internetu nebo tady v diskuzi.
Nevyzkoušené myslím je, když to přemetení provedeš dříve. Tam potřebuješ dostatek včel v úlu a dostatek sladiny. Z řepky je dostetek sladiny, ale je ještě málo včel a na stavení plástů z mezistěn asi i hodně zima. Později už je dost včel, ale nejspíš nebude dostetčně silná snůška, takže aby stavěly, budeš do nich muset dávat cukr a tím ho dostaneš i do příštího medu a ten tím bude méněcenný.
Ještě, pokud ty Gerstungy nejsou nástavky, ale kompaktní úly, zadováky atd, bude nejlepší řešení asi metodou umělého roje. To se kompletní včelstvo z úlu i s matkou smete do rojáku jako roj a nechá tak 2 - 3 dny v chladu a klidu někde ve sklepě taky jako roj, případně s trochou pokrmení cukrem. Staré plásty se potom využijí, s zásobami vytočí, s plodem nechají vylíhnout do jiných úlů. Po těch 2 - 3 dnech ve sklepě se včely scelí a začnou se chovat úplně jako včelí roj, takže se potom mohou stejně jako roj usadit bez problémů do jakéhokoliv nového úlu kdekoliv na mezistěny, které za silnější snůšky nebo za krmení ochotně vystaví.
Ještě je další alternativa, kterou bych asi dělal já, kdyby byly plásty příliš staré a odlišné a matka neznámého stáří a včelstvo celkově horší a slabší. Matku bych prostě někdy po polovině května zamáčknul, další týden zlikvidoval matečníky postavené na nejstarších larvičkách a zbylé matečníky nechal, aby se vylíhly a včelstvo si z nich vybralo novou matku,ta se oplodnila a začala klást. Plod od staré matrky by se mezitím všechen vylíhl. Jak by začala klást, včely bych zase smetl do rojáku do umělého roje. Plásty bych mohl všechny vytočit, ten 1 - 2 plásty s prvním plodem nové matky bych nějak využil nebo nějak zlikvidoval, to je jedno. A včelstvo zase usadil do nového úlu jako roj na mezistěny.

> A prečo si myslíte, že práve Váš vosk je bez rezíduí, keď každý tvrdí, že
> vosk je už za roky podávania akaridov zamorený, nemyslíte si, že sme
> dostali do začarovaného kruhu? Kto poradí-zariadi, ako sa dostať z neho
> von?

Ale tak to snad neni tezka odpoved ne? Vi se jak na to, a nekteri uz toho vyuzivaji.

Panensky vosk ktery je vytvoren v obdobi bez leceni, vicka atd.... Uz jen redeni vosku timto zpusobem bude posun...

T.H.

> No a jak se Vám bude líbit cena za výměnu u vosku někde kolem 70Kč za
> kilo a u souší by to bylo někde od 100 - 130Kč/kg?
>
> Zkuste se zamyslet nad svými požadavky co reálně co stojí. Pokud tedy
> chcete hospodařit, tak si to vyzkoušejte takovou výrobu mezistěn
> provozovnu a obchod dělat a propočítávat sám a potom mluvte. Řadových
> včelařů se týká akorát cena za kilo. Aby ušetřily především. ...
>

V sobotu v Brne byl clovek co vyrabi mezisteny z vaseho dovezeneho vosku za 55kc, min mnozstvi 15kg

T.H.

> Já chodím do pekárny, a tam mi za pár kilo medu nastřádají plastové kyblíky
> malé(5kg medu) a velké (13 kg medu) od zavařeniny a povidel - zaručené
> potravinářské balení.

U nas v pekarne stoji velky 10kc/ks

T.H.

Já chodím do pekárny, a tam mi za pár kilo medu nastřádají plastové kyblíky malé(5kg medu) a velké (13 kg medu) od zavařeniny a povidel - zaručené potravinářské balení.

"Mne se to jako dobrý nápad nezdá. Pokud je tu v oběhu několik stovek
tun vosku, kolik stojí rozehřívání takové hmoty jedenkrát navíc snad
nemusím psát. Známka nějakého původu to také není. Tak nevím proč
dělat ze včelařů těžaře a slévače."
Dělám to tak, že do hrnce nahážu vyřezané voští, to vytavím a horký vosk ze spodu hrnce potom naleju do plastové krabice a nechám pomalu ztuhnout. Oškrábu 2 - 4 milimetry nečistot ze dna a mám voskový odlitek z hlavy nějak 15 x 24 centimetrů a vysoký podle množství vosku. Jedna dávka je voští z cca 10 - 15 plástů občas plus nějaké odřezky a z toho vyjde tak cca 1,5 2 kg vosku. Jediným tavením mám hotový odlitek vosku. Podle mně to je věc organizace při tavení. Taky jsem měl období, kdy jsem vytavovaný vosk shromažďoval do koulí a zlomků, ty jsem znova přetavoval, když se mně to nelíbilo, zase jsem přetavoval, všecko kolem dlouho zaplácané voskem ....
Fart je, že ve velkovýrobě to je trochu horší, podle mně při dobré organizaci toho tavení i při velkovýrobě není problém jen jedním tavením udělat z toho vosku rovnou čisté velké odlitky.
Fakt taky je, že kvalita vosku v kusových odlitcích, navíc ještě když tuhnou pomalu, je jasná a zřejmá, jak někdo přinese do výkupu kýbl vytavených voskových zlomků či uhnětených koulí, je problém tu kvalitu uhlídat.

Zdravím vás kolego,

Je to VESPA VELUTINA, var. NIGRITHORAX

Zdraví P.S

> Ten srsen co je ve Francii a je jiz v Rakousku je jiny nestavi si hnizdo v
> zemi.
> Libily se mi hlavne nadherne zabery z blizka komentar se mi zdal trochu
> pohadkovy.
> J.B.

jj, vcela domaci me pobavila :-))

nevite jak se jmenuje ten srsen co je za humny? Doma vim kde hledat, ale v praci ve wiki jsem to nenasel, spis si nejsem jisty.

Diky

T.H.

Za 170 Kč se dají kopit plastové sudy v hornbychu a vleze se do nich 35 - 40 kg medu. Já je doma používám již několik let za 28 kč kupuji i 3l pro zájemce o větší balení. Ssamozřejmě potravinářské verze.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bohumil Horák <bohumil.horak/=/vsb.cz>
> Předmět: RE: Cukr
> Datum: 15.2.2010 08:10:34
> ----------------------------------------
> Sháním konve na med, můžete mi prosím poradit?
>
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4866 (20100214)
> __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Sháním konve na med, můžete mi prosím poradit?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 4866 (20100214)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz

Logicky vzato překládat můžeš kdykoliv, nevýhodnější je to na jaře protože je to spojeno s vyřezáním pár plástů a jejich vložení do nové máry pak to jde také udělat formou norského zimování po snůšce.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: P?emeten? v?el na mezist?ny
> Datum: 14.2.2010 23:54:40
> ----------------------------------------
> Já si naopak poznámek pana Václavka velmi vážím ,jsem začínající včelař a
> dnes jsem tyto stránky navštívil poprvé.
> Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři
> Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v
> posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že
> přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna               
> zjednodušila.
> Prosím vás -zkušenější kolegy o radu kdy to provést a zda by to bylo možné
> provést už na jaře.Jsem na hranici morového pásma,tak staré dílo je pro mě
> docela závažný problém.
>
>
>

Zdravím kolegu,
Já vycházím z toho, že si včelstvo musí každý rok obměnit celé plodiště. To znamená, že pokud máte velmi tmavé dílo, jakmile budou včelstva v síle, ihned bych rozšiřoval o celý nástavek mezistěn. Do konce sezóny si včelstva kompletně obmění plodiště, budou mít mladé dílo a budou i v lepší kondici.Nejlepší prevence MVP je u vás obměna veškerého díla v plodišti, obměna starých nebo nevýkonných matek a desinfekce úlů ožehnutí plamenem. Nevím jakou máte jinak r.m, ale určitě bych ty 4 gerstungy odstranil a pořídil si nové úly, obměnu veškerého díla v plodišti bych provedl preventivně u všech včelstev.

Já si naopak poznámek pana Václavka velmi vážím ,jsem začínající včelař a dnes jsem tyto stránky navštívil poprvé.
Dostal jsem od mého 95-ti letého dědy 23 včelstev a mezi nimi čtyři Gerstungy,kde je rozdílná míra v plodišti a v medníku a myslím si ,že v posledních letech zde děda nedostatečně prováděl výměnu díla,myslím ,že přemetením na jednotnou rámkovou míru by se tato výměna zjednodušila.
Prosím vás -zkušenější kolegy o radu kdy to provést a zda by to bylo možné provést už na jaře.Jsem na hranici morového pásma,tak staré dílo je pro mě docela závažný problém.

Ano, včely v úle také vosk přenášejí. Předpokládám, že nejméně kontaminované bude včelí dílo panenské z vystavěných stavebních rámků. Pokud bude panenské dílo stavěno v dostatečně silných včelstev a v pravý čas (tj. ve snůšce s dostatkem stavitelek), pak příměs vosku z mezistěn bude minimální. V příští sezóně bude situace ještě lepší, protože mezistěny budou již z vlastního vosku.
15 kg dodaného množství panenského vosku pro výrobu mezistěn může být pro některé malovčelaře problém. Je proto možno po vzájemné domluvě skumulovat tento vosk od více včelařů a pak se podělit o mezistěny a zaplacení. Chápu, že pro běžné včelaření je toto vše komplikované. Je to možné však brát jako zkoušku ( pokus ) k porovnání s mezistěnami vyměněnými v obchodech od různých výrobců. Ideální by bylo, kromě ověření vystavění a zaplodování těchto různých mezistěn (za stejných podmínek), nechat si také udělat i jejich chemický rozbor. Tuto možnost ale nemám.
Dalším činitelem kvality mezistěn, jak se zde píše, je geometrická přesnost předznačených buněk. Svědčí to také o absenci výstupní kontroly a nezájmu o kvalitu svých výrobků u některých výrobců .
Mám jeden dotaz k označení (pojmenování) „Panenské dílo“. Mnoho včelařů i zde na konferenci, kteří označují vystavěné, ale nezaplodované mezistěny jako panenské dílo. Podle mne je panenské dílo (panenské voští) vystavený stavební rámek včelami ze svých bílých voskových šupinek.

smetence se obvykle dělají z včel 1 až 2 medníků na konci sezóny. Nechají se v chladnu jeden den scelit a přidá se matka v klíce 3 den se to nasype na mezistěny

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: v?ka n?dstavk?
> Datum: 14.2.2010 20:38:45
> ----------------------------------------
> Jde mi hlavně o snadnější práci. Když ometu včely z plodiště do nového
> polonástavku, kolik bych jich tam zhruba měl mít? Smetenec jsem ještě
> nedělal, jen oddělek ( 2x plodový rámek, jeden zásobní), vše se včelami- do
> konce května, matka z vyšších chovů. Když ty včely ometu a z kolika rámků,
> po jak dlouhé době mám v klícce přidat matku? Pokud udělám oddělek do konce
> května, do konce srpna je musím mít ve 2 nebo 3 polonástavcích. Jinak
> zimuji ve dvou nástavcích 39/24.
>
>
>

Mne se to jako dobrý nápad nezdá. Pokud je tu v oběhu několik stovek
tun vosku, kolik stojí rozehřívání takové hmoty jedenkrát navíc snad
nemusím psát. Známka nějakého původu to také není. Tak nevím proč
dělat ze včelařů těžaře a slévače. Asi vůbec nikdo neví, že takové
kraviny s formou akorát pobaví zpracovnu v tom syslu, o kolik se ten
vosk déle ohříval kvůli degeneraci. (zmýdelnatění)


_gp_


2010/2/12 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>:
> To je ale nápad :-O :-B
>
> Pepan
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: bez mezist?n
>> Datum: 12.2.2010 11:10:01
>> ----------------------------------------
>> Možná by to chtělo tlačit i na včelaře a na včelařské prodejny, aby
>> věnovali trochu pozornosti kvalitě vosku.
>> Jako že by vosk obecně s horší kvalitou byl vykupován znatelně levněji a
>> byl rovnou dále prodáván mimo včelaření, na svíčky a podobně.
>> Třeba zavést předpis, že kvalitní vosk by nesměl být vykupován jinak než
>> odlitý v určitém tvaru, toto už samo o sobě porovnání jednotlivých vosků a
>> odlišení méně kvalitního podstatně ulehčuje. Přirozeně formy by musely být
>> k dostání. A ulehčilo by to i manipulaci v prodejnách. Nějaké kusy a zlomky
>> vosky by byly vykupovány automaticky za podstatně méně        jako vosk
>> nekvalitní.
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Jde mi hlavně o snadnější práci. Když ometu včely z plodiště do nového polonástavku, kolik bych jich tam zhruba měl mít? Smetenec jsem ještě nedělal, jen oddělek ( 2x plodový rámek, jeden zásobní), vše se včelami- do konce května, matka z vyšších chovů. Když ty včely ometu a z kolika rámků, po jak dlouhé době mám v klícce přidat matku? Pokud udělám oddělek do konce května, do konce srpna je musím mít ve 2 nebo 3 polonástavcích. Jinak zimuji ve dvou nástavcích 39/24.

Zdravím Vás. Asi se Vám nebude líbit to, že nebudu štěkat sVámi
stejně, protože vidím řešení jinak, tak mne prosím berte jako snaživce
co trochu o vosku něco ví a rozhodně hodnotím pouze to, co vidím na
vlastní oči.

Váš problém je v práci, kterou děláte zbytečně.
Zatavuji mezistěny den i před vložením, (ročně 400 - 480kg) proto
nedělám zbytečnou práci a drama s drátkováním a používám normální
drátkování podle brněnského rámku. Myslím, že máte svou žluč špatně
nasměrovanou. Vy reklamujete úplně blbě. Vy nejprve dáte avizo p. red.
Prokešovi a potom teprve čekáte nějaké řešení. Takto postupují malé
děti ve školce při žalování.

Co jste ukázal:
Asi 11 rámků oboustraně nafocených. To je moc málo když metrák má cca
1200 ks a jako výsledkem jestli byla omluva od šéfa Obory? Tak myslím,
že to je až moc. Osobně, jestli zatavuji a je nějaký problém,
reklamuji okamžitě, fotím vše, značím vše podle balíku. Vy podle všeho
to vkládáte a vkládáte vůbec Vás nezastaví problém co vidíte a máte
pod rukama.

Nevím, ale opravdu před Vámi na zadek nikdo nespadne a obávám se, že
neznalost toho, jak reklamovat službu nebo zboží neznáte a místo toho
kazit jméno společné zpracovny vosku je obrovský průšvich. Větší než
těch 11 mezistěn co se včelám kvůli špatné výměně a problému u matky
nepovedly. (ty matečníky jsou vidět dobře)

Jestli jste po 14 dnech co jste objevil problém i přesto vkládal tuto
várku dál do včel, můžete si za tu zkaženou práci sám, protože tak se
určitě nepostupuje.

Osobně bych celou záležitost, protože se mne vůbec netýká u mne
uzavřel. Nesdělil jste mi asi rozteče buněk, které by celou záležitost
pro Váš prospěch velmi zprůchodnily . Má snaha byla Vám pomoci a dojít
na problém, protože problémy se mají řešit a ne rozvádět ještě do
větších škod. Vy činíte opravdu ty škody, asi z neznalosti a
nezkušenosti, ještě větší. Obora je zpracovna svazová. Takže ani tuto
zpracovnu i přesto, že nejsem členem ČSV, rozhodně nebudu bezdůvodně
zde napadat.

_gp_
..........
2010/2/14 Pala Jiří <pala.jiri/=/email.cz>:
> Zdravím, příteli Pazderko, myslím si, že nemáš až tak pravdu, učňovské a
> jiné chyby by si neměli dovolovat. Že to, co je na foto je prkotina? Myslíš
> si, že je radost drátkovat rámky, zatavovat mezistěny a po 14 dnech to
> dávat do šmelcu.

Pavle Streite, ty nízké nádstavky Ti zchvaluji a zcela doporučuji,my na nich včelaříme již 30 let a jsme nad míru spokojeni. Spokojeni jsme z důvodů, které jsi napsal a ještě je lepší obmněna díla v plodišti. Hlavně je obrovská výhoda ta lehkost! Rozhodnutí o velikosti nádstavků je takové, aby to vyhovovalo jak včelaři, tak včelám. Nebudu tady rozebírat protiargumenty typu že jak tam ty včely budou přecházet mezi nízkýma nádstavkama a podobně- to je blbost, včela si vždycky cestu najde. To je jako voda, my jí kopeme koryta a upravujeme břehy a když potřebuje, tak teče kudy ona sama potřebuje.
Takže neváhej a jdi do nízkých, vřele doporučuji, ikdyž jsou nízké tak med tam budeš mít také, akorát že né například v jednom velkém, ale ve dvou mylých

Zdravím tě,
Hlavně se včelaří na 39/24, dále langstrot, dadant, oprimal, čechoslovák, univerzal, tachovák... Ptal jsem se na to u nás v obchodech a u výrobce úlů.
Měl jsem r.m stejnou jako ty, ale ta americká míra mi nějak nesedla. Zůstal jsem u 39/24 nástavek na 11 rámků.
Přemýšlím ale, že bych druhou včelnici při jejím založení měl na polonástavcích 39/17, budu mít tak jednodruhové medy, jsou lehčí, rychleji se nástavky vystavují, ikdyž vyhedávání matky je o chlup pracnější.
To máš tak, já se nebudu řídit trendem, nebo že je něco více propagováno, řídím se takovou r.m, která mi nejvíce vyhovuje. Tobě radím totéž. Každému vyhovuje něco jiného. Někdo preferuje Čechoslovák 37/30, jiný A damcovu míru 39/24, 39/27,5 další langstrot 44,8/23,2 jiný Dadant. Je jen na každém z nás, jakou míru si zvolíme, co včelař to jiný pohled, vkus, jiné myšlení. U nás zůstane a bude hojně používán jak langstrot, tak i Adamcova míra
Zdraví P.S

Dobrý den,zajímalo by mě v jakých typech úlů se dnes včelaří v ČR. Jestli se to nějak hodně změnilo a mění. Přešlo hodně včelařů na langstroty (a jakou výšku rámku) nebo optimaly? Kolik procent včelařů zůstává na míře 39x24? Byla někde nějaká podobná anketa? Já včelařím v současnosti na dvou mírách - Langstroth - výška nástavku 23,2 a 39x24 čtvercový na 10 rámků.
Pavel K

Cukr kaufland 10,90 max 12 kg na jeden nákup.

Pane Polášku, díky za reakci, přesně to mi též vrtá hlavou, jež ovšem není a nebude hlavou chemikovou ...:-). Takže se připojuji k navrženému a myslím (vzhledem k ne tak dalekému jarnímu léčení) docela aktuálnímu tématu: jak čistá má tedy být KM pro užití ve včelařství? Věděl by to někdo? Díky předem za poučení.
Klidný den.
Jiří
------------
No asi jako do Formidolu.
Pravděpodobně technická.

Ale podle této diskuze se to potácí ode zdi ke zdi, nyní je aktuální právě opačná zeď, a to strach z reziduí a nafukování jejich významu i v správně léčených včelstvech.
-----------------------
Myslím, že většina lidí, co má obavy před reziduize dvou důvodů:
- vznik rezistentních VD vystavených malým dávkám ve vosku.
Viz známé tvrzení, že "někde" padali roztoči už po vložení mezistěny - prý se to dělo na západě, tak se to povídalo, nevím co je na tom pravdy. :-)
- Druhý důvod je vliv těchto "zbytků jedů" na včely, zvláště plod. Například právě v nově vystaveném díle není larvička od vosku odělena košilkou. To jsou paradoxy, pane Vaněk. :-)

Třetí důvod je, že právě Amitráz je v některých zemích zakázán z důvodu podezření na rakovinotvornost.

Jaká je LD50, to si u našich léčiv zkoumáno nebylo. Jestli to nědo ví, tak ať dá vědět.


Paradoxně :-) se třeba letos - podle zpráv z doslechu bude situiace u Gabonu vracet k civilizovanému normálu. Tedy bude se sledovat jak zabírá a jeho nasazeí bude asi muset být podloženo skutečnou diagnostikou a ne věšteckou koulí veteriny v únoru, nebo subjektivním názorem nákazopvých referentů, ři kdo všechno rozhodoval o plošném /ne/nasazení Gabonů.
V podtstatě se bude muset alespoň trochu v létě monitorovat. To jsou paradoxy, žé :-)
To jsem zvědav jaké slovo pro to bude vynaleeno?:-)

Osobně nemám proti "tvrdé chemii" nic, pokud je nasazována s rozumem.
Na rozdíl od chemické války v roce 2008, kdy se zametaly stopy po "selhání" 2007.

Karel

Pane Polášku, díky za reakci, přesně to mi též vrtá hlavou, jež ovšem není a nebude hlavou chemikovou ...:-). Takže se připojuji k navrženému a myslím (vzhledem k ne tak dalekému jarnímu léčení) docela aktuálnímu tématu: jak čistá má tedy být KM pro užití ve včelařství? Věděl by to někdo? Díky předem za poučení.
Klidný den.
Jiří

"Vloni jsem oslovil několik lékáren a nebyl problém, objednali, jen cena přes 200 K. KM mají také v prodejnách pro restaurátory, jen si nejsem jistý, je-li čistá, nemá-li nějaké příměsi.
Kyselina mravenčí ( aceton, kyselina šťavelová atd) jsou chemikálie a jako takové se v podstatě automaticky prodávají v mnoha třídách čistoty. Nejméně čistá je obvykle technická, pak je čistá (pure), pro analýzy(p.a.) chemicky čistá, až nakonec to jsou superčisté chemikálie pro nějaké speciální účely. Cena přirozeně s čistotou velice prudce stoupá.
Takže když chci nakoupit nějakou chemikálii, musím přímo při objednávání uvést, jak má být čistá. Pokud to neuvedu, tak třeba v lékárně objednají tu čistotu, jakou jsou třeba pro sebe zvyklí objednávat a to může být zbytečně čistá a drahá.

Spíše by to chtělo se pobavit, jestli někdo úspěšně používá nejlevnější technickou kyselinu mravenčí, kde je dovoleno několik procent dalších příměsí, třeba organických rozpouštědel nebo na léčení musí být kyselina mravenčí čistá, kde jsou ty cizí příměsi pod 1

"Vloni jsem oslovil několik lékáren a nebyl problém, objednali, jen cena přes 200 K. KM mají také v prodejnách pro restaurátory, jen si nejsem jistý, je-li čistá, nemá-li nějaké příměsi.
Kyselina mravenčí ( aceton, kyselina šťavelová atd) jsou chemikálie a jako takové se v podstatě automaticky prodávají v mnoha třídách čistoty. Nejméně čistá je obvykle technická, pak je čistá (pure), pro analýzy(p.a.) chemicky čistá, až nakonec to jsou superčisté chemikálie pro nějaké speciální účely. Cena přirozeně s čistotou velice prudce stoupá.
Takže když chci nakoupit nějakou chemikálii, musím přímo při objednávání uvést, jak má být čistá. Pokud to neuvedu, tak třeba v lékárně objednají tu čistotu, jakou jsou třeba pro sebe zvyklí objednávat a to může být zbytečně čistá a drahá.

Spíše by to chtělo se pobavit, jestli někdo úspěšně používá nejlevnější technickou kyselinu mravenčí, kde je dovoleno několik procent dalších příměsí, třeba organických rozpouštědel nebo na léčení musí být kyselina mravenčí čistá, kde jsou ty cizí příměsi pod 1 %.

"Zřejmě nemáte jak jde vidět nejnovější informace o metodice léčení jak říkáte z výzkumného ústavu. Uvedu vás tedy s dovolením do obrazu."
Já jsem psal o situaci před 20 a více lety. K nám se dostala varaóza poněkud později, třeba v Německu byla dříve, protože německý výzkumák si varaózu dovezl se včelami tuším z Bulharska. Léčiva na varaózu tam byla volně dostupná, léčení bylo na soukromém uvážení každého včelaře a hromadění reziduí a jejich chronická toxicita byla tehdy považována za nevýznamné. A akutní toxicita typu LD50 pro teplokrevné živočichy těchto léčiv na bázi pyrethroidů vycházela velice příznivě. Takže včelaři ty léčiva rvali do včel při každé příležitosti. A VUVČ toto tehdy při tvorbě metodiky léčení použil jako negativní případ a vytvořil tu metodiku s ohledem na co nejmenší možné množství reziduí.
Ostatně je to jen pár let, co tuším ing Veselý z VUVČ v Dole tvrdil veřejně na přednáškách a bylo to publikováno i ve Včelařství, že toxicita těchto léčiv je menší než toxicita kuchyňské soli.
Současnou situaci mezi včelaři ovšem neznám, zas tak moc to nesleduji.
Ale podle této diskuze se to potácí ode zdi ke zdi, nyní je aktuální právě opačná zeď, a to strach z reziduí a nafukování jejich významu i v správně léčených včelstvech.

A ještě něco. Málem se mastíte klackama po hlavách pro panenské či tmavé dílo v medníku. Jen viřte neviřitelné. Marketingové hlavy nenasytných obchodníků toho dokážou využít. Budete se divit až budou dáva třeba jen 15kaček. To vám bude hej.
---------------------
Za co 15Kč? Za med?
Vždyť je celosvětově spíš nedostatek medu než přebytek, koruna vůči dolaru o hodně procent osladila.

No ale jestli se najdou prodávající, tak málokdo je blbý, aby platil víc než musí. Je zbytečné někoho nasývat hanlivě, jen proto, že není blbý.
To spíš je třeba hodnotit tu stranu, co uzavírá nevýhodný obchod :-))

Karel

Tak s tým by som si nebol až tak istý. Včely vosk okrem tvorby noveho
aj premášajú. Stačí sa pozrieť na medzistienky, aké sú hrubé, keď ich
vložíme do úla. Po vystavaní sú podstatne tenšie.


POZOR!!! Ale to co upadne je vyneseno ven, ať je to cokoliv!!!

Zdravím, příteli Pazderko, myslím si, že nemáš až tak pravdu, učňovské a jiné chyby by si neměli dovolovat. Že to, co je na foto je prkotina? Myslíš si, že je radost drátkovat rámky, zatavovat mezistěny a po 14 dnech to dávat do šmelcu. Dovolím si tvrdit, že každý zásah do vosku, buď tvrdou vodou, kovy z nevhodných nádob, kyselinami a nebo vysokou tepolotou způsobují určité chemické a mechanické změny, které jsou nevratné, ale které v každém případě včela pozná. My se však vymlouváme, že byla slabá snůška, že bylo v úlu hodně teplo, špatně drátkuješ, a proto mezistěna sjela. Ale, že v horní třetině jsou protažené buňky, již nikdo nevidí, které matka nezaklade. Zmenšuje tak celistvá plocha plodu a při vícenástavkovém způsobu chovu je tímto včelstvo nuceno budovat dvě plodová tělesa s velkou mzerou se zásobami mezi nimi. Mám zato, že v Česku mluví všichni do všeho, aniž vědí co mluví. Skutečně je to v Česku všude stejné. Koupíš měkký sýr, ani nejde vydolovat z alobalu, mázneš ho na chleba, povrch je matný, jakoby moučný, lepivý = špatný sýr nedobré chuti. Ten co má po máznutí lesklý povrch, tak to je ono. Výroba oceli - několika lopatami koksu, uděláš z kanálového železa kalitelnou ocel. Přihodíš tam nevykuchaný el.stroj a máš tady lámavost za tepla. Brambory se pěstují na nevhodných půdách, sklízejí v nevhodnou dobu nevhodnou technologií a máš v pytlících šmejd, kterého 100% koupíš, ale jen 50 i míň% máš na talíři. Koupíš kus uzeného, ale min.30% je injektovaná voda. Zkus si z takového sajrajtu připravit k večeři hemenex. Proto by mne zajímalo proč sám sobě vyrábíš mezistěny (když ne, tak to patří jinému). Určitě ne proto, abys ulehčil Včelpu, nebo protože je výměna drahá. Vedlo Tě k tomu něco jiného, a to je jejich kvalita.Měl by ses podívat na toto: http://instinkt.tyden.cz/rubriky/tema/popelnice-evropy_24549.html a nejen Ty. Je to třeba číst pomalu a uvažovat u toho. Abych se vyhnul dalším zkla- máním co se týče mezistěn, budu se muset ve svých 69 naučit včelařit skutečně bez mezistěn. Také by mne zajímalo podle čeho se zpracovává vosk, když příslušné nomy byly v r.1996 zrušeny bez náhrady. A ještě něco. Málem se mastíte klackama po hlavách pro panenské či tmavé dílo v medníku. Jen viřte neviřitelné. Marketingové hlavy nenasytných obchodníků toho dokážou využít. Budete se divit až budou dáva třeba jen 15kaček. To vám bude hej. Nakonec je možné, že to rozvířili sami obchodníci. Nastrčit nějakého naivního začátečníka beze jména je to co jim naplní kapsy našimi korunami, a my se tady žereme. Chuť medu může ovlivnit sladina ze které je vyroben!! Chtěl bych vidět jazyk, který je lepší než plynový polarograf. Zklamal jsi mne tajemný Z Včelaři.

S pozdravem VZRZ Pala Jiří

Mněděný drát na trafa je lakovaný a já mněl čistý-surový, v kom bude ten rozdíl

No vypadá to na velkou rozteč. Kolik měří přesně 10 buněk
horizontálně?

Na prvom obrázku vidieť niekoľko detailov, ktoré by mohli rozlúštiť záhadu nekvalitnej stavby medzisteny.
- kvalita vosku na Ms je primeraná, sú miesta na vodorovnej výstuhe, zle zatavená Ms, tam sú nesprávne bunky, ale to až taká tragédia nebola.
- na ploche je viac TB, ktoré môžu byť dôsledkom RN, kedy včely aj napriek predlohe sa snažia aj pri dobrých Ms postaviť TB
- TB na ploche Ms svedčia o tom, že základ buniek je nevyrovnaný, na výšku sú bunky pretiahnuté, čiže sú väčšie, čím ich je podstatne ma dm2 menej a včely sú z toho dezorientované. To sa stáva vtedy, keď najskôr sa pripraví "nekonečný" hladký základ budúcej Ms a potom sa razí základ buniek. Ak je pohyb ťahaného pásu rýchlejší ako pohyb valcov, výsledkom sú nepravidelné, pretiahnuté bunky. Dá sa dokázať, keď odpočítame na desatinu počet buniek na dĺžke vodorovného riadku krát počet buniek v stĺpci. Počet buniek pri správnej razbe by mal byľ obojstranne 826-836 ks (ako na prírodnej stavbe, ak pohyb voskového plátu nesúhlasí o obrátkami-otáčkami valcov, býva počet buniek obojstranne na dm2 len 760 ks, sú väčšie, vtedy sa prejavuje u včiel dezorientácia staviteliek na pláste "nevedia" čo majú stavať a v takom prípade včely zvádza k stavbe TB.
- doporučujem určiť na MS počet buniek na dm2 (ja som mal vodorovne 19,6, na výšku 20,8 buniek) a týmto faktom operovať u výrobcu. Takýto prípad som mal aj ja, keď stavba plástov z takýchto MS bola ešte horšia ako sú zachytené na obrázkoch.

Potom za takýto stav je zodpovedný výrobca. Možno, že sa zorientujete podľa týchto skúseností.Neviem či som to dosť zrozumiteľne napísal, ale Gusti to dokáže pochopiť.

doplňuji, nelámavé i při nižších teplotách a mail je michael.riha/=/seznam.cz, nebo michal.riha/=/vceliprodukty.cz