78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- KaJi (212.77.163.106) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211) (41212)
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)
Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.
Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.
Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)
A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211)
Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210)
"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208)
michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit
r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207)
"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Libor <libor/=/humlak.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 19.2.2010 07:11:13 > ---------------------------------------- > Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k > dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo > nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu > papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191)
Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30. A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 23:13:12 > ---------------------------------------- > zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná > otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli > chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se > zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na > kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je > dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím > místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika > proměnnými > - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování > - jakým způsobem odvíčkujeme > - kolik máme medníkových plástů přimedobraní > na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli > dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem > Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k > příjemnému ulehčení práce > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203)
Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202)
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.
Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200)
"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41202
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8 kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila. Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)
_gp_
2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>: > Jeden postřeh. > > Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth > 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) > vejde se těch rámků 6. > > Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější > > PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený > elektrický pohon: > [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190)
Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek
To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV
pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41191
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185)
Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: jirka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 16:13:29 > ---------------------------------------- > nedávno to tady někdo naťuknul. > napište názory pro a proti > chystám se využít dotace a koupit nový medomet... > díky > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2010
PSNV - PPP 20,2.2010
Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují
20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.
Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.
http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41186
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Chov matek > Datum: 18.2.2010 09:31:20 > ---------------------------------------- > Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká > jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z > generace F2 mezi sebou, atd... > Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 > nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné > křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských > populací byla k F1 připářena. > K. Čermák > > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o > příbuzenskou plemenitbu. > > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec > sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V > praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se > štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace > bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první > generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí > zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze > šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev > vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > > > Pepan > > > > > >> ------------ Původní zpráva ------------ > >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > >> Předmět: Chov matek > >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 > >> ---------------------------------------- > >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > >> prosím. > >> > >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > >> genetických znaků trubce při inseminaci. > >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > >> (mulati jsou životnější.) > >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > >> J.B. > >> > >> > >> > >> > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178) (41181)
Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn. parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná). Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery. Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1 generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ... Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou specifika včely medonosné... K. Čermák
Jan B?rgel napsal(a): > ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek) > > Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a > matky které z nich chováme F1? > > Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou > to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště. > > Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště > budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k > heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o > další křížení . > Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit > matky F1 našeho křížení nebo jak? > J.B. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K
Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.
Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.
Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!
Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?
Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)
>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174)
Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z generace F2 mezi sebou, atd... Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských populací byla k F1 připářena. K. Čermák
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > Pepan > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> >> Předmět: Chov matek >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 >> ---------------------------------------- >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, >> prosím. >> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce >> genetických znaků trubce při inseminaci. >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : >> (mulati jsou životnější.) >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! >> J.B. >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > Předmět: Chov matek > Datum: 17.2.2010 22:51:55 > ---------------------------------------- > Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > prosím. > > Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > genetických znaků trubce při inseminaci. > Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > (mulati jsou životnější.) > Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41174
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41172)
Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41173
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“
Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.
Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.
Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.
S pozdravem
Jirka Přeslička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)
PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.
Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%
Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!
Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159)
Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, prosím.
Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce genetických znaků trubce při inseminaci.
Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)
Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41170
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)
"Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat."
Ještě bych dodal , zvláště pokud nějaký komerční chovatel matek jede v množství přelarvovaných misek do jednoho včelstva na doraz, co to dá......
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41169
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160)
"Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. "
Jestli to nebude tím, že matečníky do oplodňáčků se zužitkují úplně všechny bez výběru. Přitom startér nebo péče včel o matečník nemusí být úplně stoprocentní, některé matečníky mohou být jen kousíček od nenastartování či kousíček od úhynu larvy kvůli třeba nedostatku včel nebo něčemu jinému a může je to poznamenat. Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....
Když vytáhnu plást do oddělku, tak včely na něm nikdy nevytvoří jeden matečník, ale několik a matka je nakonec výběr z těch několika. A kdoví jak to je u rojových matek, tam třeba bývá naraženo 15 matečníků, ale rojů i bez zásahu včelaře vyjde třebas jen 5, takže nějaký výběr nejen podle stáří matečníků, ale i podle kvality líhnuté matky tam může být taky...
Ale je to jen myšlenka.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41168
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vorja (78.41.14.65) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106) (41162)
Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást".
Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo
včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv -
Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.
1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej
produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.
2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša
žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z
panenského vosku.)
Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič
spoločné.
Veel
-------------------------------------------------------
Z toho vyplývá, že při diskusi o čistotě mezistěn, není vhodné používat slovo „panenský“, protože bychom se nedomluvili.
Takže, chceme-li mít co nejčistší mezistěny, pak musíme získat vosk z nezaplodované trubčiny, nebo divočiny bílé barvy na stavebním rámku. Z tohoto vosku si pak nechat udělat mezistěny.
Otázkou ještě je, která metoda získávání vosku z tmavých plástů je z hlediska čistoty vosku nejlepší(ve vařáku, vyvaření ve vodě, vytavení párou, ve slunečním tavidle, apod.).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41167
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155) (41163)
"Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě. "
Já jsem to sledoval podle hučení za silných mrazů. Uteplení, ty minimálně 2 centimetry filce nebo něčeho podobného na strůpku jsem zjistil tak, že při menším uteplení za silných mrazů 15-20 st C a víc včely byly subjektivně znatelně víc slyšet než ty uteplenější.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41166
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Sýkorky
Zdravím, je zajímavé číst o stavu ptactva. Škoda, že neuvádíte u jednotlivých příspěvků místo o kterém píšete. Na Hluboké nad Vlt. 425m nad m. již mnoho let ty malé ničemy krmím, ročně seberou min.50kg slunečnice, 10kg prosa a 5kg loje. V průměru. Za odměnu mám neuvěřitelné shov. Sýkorky všechny druhy, brhlíci, k jaru dlaskové, o kosácích nemluvě, ti letos sežrali snad třicet kg jablek.Objeví se i hýlové.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41165
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.101) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)
Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později?
--------------------
Taky jsem tomu věřil. Pak jsem ale vyzkoušel to nebrat tak vážně a nezjistil významné rozdíly.
Strop by měl být podle mě uteplený asi jen o 20% víc jak stěny.
Polystyren - to je problém, žraly mi to myši, mravenci a těžko se to likvidovalo - tedy zničené desky.
Když někdy ulítlo víko, strašilo to někde zafoukané v lese atd.
Mám k dispozici silný karton (vlnitou lepenku) a na tu jsem přešel. Snadno se likviduje - stači zahrabat do hromady listí, a tepelně podle mě stačí.
Ale stejně tak nechávám někde pod víkem z 15mm dřeva mezidno ze sololitu a taky v pohodě.
A v dobách, kdy jsem neměl dost vík atd., jsem měl některé včely přikryté jen plechovou šablonou na igelitu, a včely se nijak neodlišovaly v rozvoji.
Dokáží dokonale uchovat teplo v uličkách.
Viz dokončení seriálu od Ing. Holuba v posledním MV.
Na včely nemáme ani s nejlepší klimatizací. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41163
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtech Langer (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: V?roba mezist?n z vlastn?ho vosku (41008) (41009) (41018) (41025) (41029) (41042) (41071) (41086) (41092) (41106)
Zdá sa mi, že tu si pletieme pojmy "panenský vosk" a "panenský plást". Hľadal som v literatúre (V. Križan - 1000 otázok a odpovedí zo včelárstva, Ing. V. Čavojský - Včelárstvo, Veselý a kolektiv - Včelařství... atď.) a dopracoval som sa k tomuto záveru.
1. panenský vosk je vosk, ktorý vyprodukovali včely z vlastnej produkcie, bez prídavku vosku zo staršieho diela a je BIELEJ FARBY!!!.
2. Panenský plást je plást,ktorý ešte nebol zakladený plodom. Je zväčša žltej alebo slabožltej farby. (Tu nie je daná podmienka, aby bol z panenského vosku.)
Do tretice ešte tu máme aj "panenský roj", ale ten s voskom nemá nič spoločné.
Veel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41162
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (93.99.204.43) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147)
Pro úspěšné naplnění semenného váčku spermiemi je přítomnost a správná péče včel nutná (ale to neznamená, že k tomu musí být přítomno několik tisíc včel)! Zdráhám se problematiku chovných úlů zobecňovat a zjednodušovat tvrzením, že matky z oplodňáčků jsou méně kvalitní. Neznám žádný relevantní argument pro toho okázalé tvrzení. Tichá výměna, ztrátovost, nekvalitní oplození… to všechno jsou záležitosti, jež mohou být ovlivněny spousty faktory, které s oplodňáčkem jako takovým nemusí mít přímou souvislou. Např. tichá výměna může souviset se špatným přidáním matky, ztrátovost se špatným rozmístěním oplodňáčků, nekvalita se špatnou konstrukcí oplodňáčků, špatným zdravotním stavem včel (nosema se sama od sebe z ničeho nic neobjeví), špatnou hygienou atd.
S pozdravem M. Václavek
PS
Před pár týdny mi v hlavě vznikl prototyp multifunkční chovatelské soustavy, sekci na běžný rámek, kterou lze uzpůsobit na přidávací klícku nebo izolátor, nebo v ní lze po oplození stávají bez komplikací odchovat matku další, či se v ní dá přechovávat záložní matka. V březnu si to vyrobím a v dubnu si s tím začnu „hrát“.
Proč jdu do takových „krkolomností“? Protože budu tvořit o polovinu méně oddělků, zato silnějších a stálejších, a protože chci mít neustále dostatek záložních matek levně „uskladněných“ pro případ potřeby, přitom zároveň pohotově a snadno přidatelných do jakéhokoliv včelstva, nezávisle na roční období.
//\/\\//
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41160
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157)
No já píšu pouze to, co mám vyzkoušeno a tudíž to pak mohu v nějaké následující diskuzi ustát. Jelikož s plemenáči s odělitelným dnem nemám zkušenosti, opravdu nevím. Rozšiřovací nástavky ala Pepa K. si chci vyrobit už řadu let, ale není čas. Styrodur je lepší než polystyren, ale stojí li vám na zemi v trávě, což je nejlepší prevence proti vyloupení, žerou ho i když méně včely zevnitř a zřejmě mravenci zvenčí. Takže plemenáč je po cca 5 letech zralý na menší opravy. Epoxy z pilinami a vyžraniny se vylejí a je to. Samozřejmě styrodurové polonástavky si umím představit, mám jich cca 10 na zkoušku ale nelíbí se mi, jsou příliš zranitelné. Samozřejmě nástavky mají dolní a horní dřevěný rám a jsou napuštěné nátěrem. Navíc si stále myslím, že hladové lesní ptactvo a mravenečkové se na nich rychle podepíší.To s timi TV je normální jev, nově přidaná matka zaklade pár plástů včelky ji zlikvidují a na jejím plodu založí matečníky. Takže přes všechnu péči kterou chovu věnujeme produkujeme ne malé % zmetků a přitom to na těch matkách vůbec není vidět.Naproti tomu matky z nouzových a rojových matečníků tyto problémy nemají. Rovněž i matky založené na očkách vyřezaných z plástů jsou na tom daleko lépe, ostatně staré články ve včelařské literatuře to jenom potvrzují. Takže co s tím??? No to bych také rád věděl!!! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41159
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 17. 2. 2010
Re: Uteplení včelstev zjara (41155)
"Dobrý den, mám včelstva zazimovaná v jednom nástavku 39x30 a na podzim jsem je shora neuteploval. Kdy je uteplit z jara? Již teď, nebo počkat až na později? Jsem začátečník."
Teď není doba pro zásah do včel, včely budou mít hodně plné výkalové váčky a je riziko, že zásah spustí kálení v úlu až kolaps. Je vhodnější s jakýmkoliv zásahem počkat až po prvním proletu a vyprášení včel. Ale i tak to bude zbytečné, dokud včely někdy v březnu nezačnou více plodovat. Může to být i škodlivé, pokud se teď uteplí , podnítí to včely k většímu plodování a později, pokud se zase ochladí a přijdou mrazy, přijde větší plodování včelám draho.
Otázka je, co znamená "shora neuteploval" Pokud to znamená aspoň 1 - 2 cm filcu nebo polystyrenu, hadrů, papírové vlnité lepenky atd, je to v pořádku a v březnu je vhodné uteplení zvětšit na 5 - 10 cm. Pokud to jen 3 milimetry sololitu nepo podobné, včely dostaly přes zimu zabrat, doporučil bych přece jen okamžité dodatečné zateplení.
Ale spíš důležitější než vyřešit teplo je při jarním plodování vyřešit vlhkost. Uvnitř úlu by se měla trochu srážet, aby včely pro ni nemusely ven, ale zas ne moc, aby toho v úlu moc neplesnivělo. Je to kombinace igelitové fólie na strůpku nebo pro vlhkost propustného strůpku třeba z toho filcu plus kombinace zavřeného nebo otevřeného očka plus volné nebo zakryté síto ve dnu, to je třeba časem doladit na konkrétní úl a podmínky.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41158
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156)
F1 je jen na jedno použití nebo je nutné ji negativním výběrem ustálit. získáš tak vlastní linii podle svých představ.
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen??? > Datum: 17.2.2010 14:35:36 > ---------------------------------------- > > Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 > tak > > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly > > insiminované > > > > pepan > > Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o > tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil. > > Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim. > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41157
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150) (41154)
> Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak > zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly > insiminované > > pepan
Slo o to ze koupis F1, prijmou ji ale druhy rok ji vymeni. To se mi stava. A o tom psal p. Stonjek jestli jsem to spravne pochopil.
Chov z F1 e halt nejisty to vim a pocitam s tim.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41156
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 17. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41150)
Moc tomu prvnímu odstavci nerozumím ,ale jestli se pokoušíš rozmnožovat F1 tak zaapomeň na velký úspěch. Dochází k rozpadu vlastností pokud nebyly insiminované
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Oplod???ek nebo plemen??? > Datum: 17.2.2010 12:18:31 > ---------------------------------------- > Diky, velmi zajimave, hlavne myslenka o TV, takto jsem o tom nikdy nepremyslel. > Jednu chvili jsem si dokonce rikal, ze neco asi delam blbe, protoze mam velmi > malo viceletych F1 - vetsinu mi proste vymeni TV. Timto se nezbavuju > odpovednosti vim dobre, ze u me je to i rukama :-) > > Ja ted vyrobil styrodurove plemenace jako nastavky - dno plem. nastavek viko - > hlavne pro moznost zimovani ve vice plem. nastavcich, ala p. Krapka. Uvidime > jak to pujde, tesim se, hlavne jsem zvedav zda styrodur olepeny drevem na > dosedacich plochach vice odola kusadlum vcel... Jestli ne tak jdu definitivne > od nej nebo se zeptam na nejaky spolehlivy typ. > > Ja jsem si prave myslel z toho co jsem cetl, ze mate oddelitelne dno u plemenacu > a tak plemenac posadite na produkcni vcelstvo (slo by treba pres mezidno s dirou > velikost plemenace) a ze takto menite matky. Slo by to nebo tam vidite nejaky > problem co ja si zatim neuvedomuju takhle od stolu? Mozna by presly dolu > dobrovolne mozna by je bylo po case nutne dolu sklepnout?? Je otazka co je pro > nas vyhodnejsi, chtel bych se vyhnout prendavani ramku... > > T.H. > > > Odělitelné dno nemám, považuji to za komplikaci, celý obsah přendám do > > spodního nástavku plemenáč na to vyklepnu a nasadím zbytek a hotovo. Když > > zabiji starou nebo špatnou matku je to na 100%, když ji nenajdu a nechám to > > na včelách tak je to tak na 70 - 80 %. Výhodou je že matky jsou hojně > > rozkladené a to o mnohém vypovídá. Jestli někdo pozná kvalitu matky na > > zakladeném srdíčku tak já ne. Poznám jí ale mezi 20 plemenáči, kdy mohu > > porovnávat. Když ovšem někdo tvrdí že oplodňáček to je špičková kvalita, > > proč je tolik matek po úspěšném přidání měněno TV??? V plemenáči navíc mohu > > vychovat několik matek po sobě atd. Prostě co včelař to názor, není marné > > vše vyzkoušet a vybrat to, co mě vyhovuje nejlépe. Zdraví > > R. S. > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41154
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41154 do č. 41214)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu