78405
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225) (41228)
Mám námět pro kutily (nemám to vyzkoušeno - vymýšlím si - chci jen do experimentu někoho uvrtat :-)).
Problém s vyvažováním je vyřešen v každé lepší automatické pračce - vyvažuje se buben v němž je nerovnoměrné rozložení prádla při ždímání - jedná se o systém uložení rotoru a závaží. Jistě by to šlo aplikovat místo na pračkový buben i na buben medometu. Stačí jen navštívit místní svoz domácího odpadu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41231
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217) (41227)
Vypadá to na oteplení. Ve dvacet hodin jsem byl svou drahou a lepší polovičkou vyhnán pro dřevo, ještě že mne nevyhnala do lesa. Jen jsem vystrčil nos ze dveří, tak jsem si jako na té chalupě u lesa připadal. S obdivem jsem vzpomínal na dědu Komárka jak pronesl tu okřídlenou větu " a chčije a chčije. Skutečně tam prší a je nad nulou. Pro zvědavé - jiho-západo-západní okraj Českého středohoří.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41229
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205) (41225)
>Na pohľad je to primitívne, ale výkonné..... AT<
-----------------------------------------------------------
Zkrátka v jednoduchosti je krása. Mám takový dojem, že v Nasavrkách jsem ve výstaní síni viděl něco podobného s volnoběžkou v antikoru a za patřičný bakšiš.
Bylo tady hovořeno o tom, že bývá problém s nevyváženým košem (vřetenem medometu). A když už jsme u toho vyvažování koše, kdysi jsem se v OVP (pro neznalé to jsou Odborné včelařské překlady) dočetl, že jeden včelař v Německu (nepamatuji již který) si vyrobil vyvažovací zařízení z novodurové roury a větších ocelových koulí z ložiska. Popisuje tam jakým způsobem zkružil rouru z novoduru v lavoru s horkou vodou, tu naplnil ale ne zcela koulemi z ložiska celé monstrum připevnil na koš medometu a vytáčel i jeden plást bez vibrací medometu. Tak jsem toto zařízení také vyrobil, přinýtoval na koš a spustil. Ono to světe div se fungovalo. Ale ten rachot, ten rachot, než se koule ustálily. To se nedalo poslouchat. Když mě manželka sekla s odvíčkováním, tak jsem to vyhodil, manželku odprosil, to ve třiceti letech ještě funguje a dál vybíral plásty podle váhy. Ten klid při vytáčení stojí za to. Vyvažovací zařízení koše to je téma, které tady ještě nebylo.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41228
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jakub (95.82.132.25) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)
..u vás bych chtěl včelařit. Na Vysočině bylo dnes +1°C, mlha namrzala,40cm sněhu. Už holkám vůbec nezávidím, dva měsíce bez proletu...
R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Prolet
Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle předpovědi v noci a zítra ráno pršet.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41227
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795) (41224)
roztoč = je skupina hmizu Varoa jakobsonii = odborný název jednoho z nich Kteštík = české jméno > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <nasepenze/=/volny.cz> > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 19.2.2010 18:36:01 > ---------------------------------------- > Vážení přátelé! > Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík? > Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK? > Znovu se omlouvám,že neznám! > Díky.Standa. > > > ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- > Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz > Komu: vcely/=/v.or.cz > Předmět: Re: bez mezist?n > Datum: 8.2.2010 - 13:04:23 > > > Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu > > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým > > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje > > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení > > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu > > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr > > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje > > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor > > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev > > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace > > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo > > zamořeno znova od souseda. > > > > pepan > > > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan> > > > Předmět: Re: bez mezist?n > > > Datum: 08.2.2010 11:18:55 > > > ---------------------------------------- > > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel > > > před roztočem varroa, > > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento > > > boj proti v.d. považuji za mnohem > > > > smysluplnější a účinnější než např.používání > > > KM či již rezistentní > > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí > > > rámečky,které matky postupně > > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované > > > drátkem,což mě zabezpečuje,že > > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci > > > a následným vyklepáním trubčiny > > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na > > > papíře vidím dobře množství > > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám > > > včelstvům.Určitě tímto > > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům > > > tento biologický boj > > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují > > > bezhlavě chemmií.Nejenom > > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám > > > rojení.V začátcích mého > > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v > > > jednotlivých rámečcích > > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při > > > důsledné několikaleté > > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku > > > max.do pěti roztočů,což je > > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost. > > > S pozdravem > > > P.Z. UH.Hradiště. > > > > > > > > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41226
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)
Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek
Ruda, ak hovorím o voľnobehu koša medometu, neznamená to, že celý čas vytáčania točím kľukou, jednoznačne kľukou (kľuka sa netočí, tá automaticky vypadni z prevodovky) urobím len jedenkrát 4 až 6 otočení a jedna strana plástov sa vytočí a dokonale (pokiaľ nie je med skryštalizovaný v plástoch), za dobu točenia koša odviečkujem.
Dalšie dva plásty, ubrzdím kôš a plásty otočím, znovu 4-6 otočení kľukou a môžem sa odviečkovaniu 1 až 2 plástov a tým mám pripravené tri odviečkovanné plásty na vloženie do koša medometu a na trikrát mám vytočenú jednu debničku, (rozšírené uličky).
Na pohľad je to primitívne, ale výkonné, práve preto, že používam trojrámikový medomet, pri 6 plástoch by to už nebolo ono, rytmus práce by bol narušený.
Takto by mali byť konštruované aj nádherné medomety z antikora.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41225
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: bez mezist?n (40769) (40776) (40791) (40795)
Vážení přátelé! Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík? Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK? Znovu se omlouvám,že neznám! Díky.Standa.
----- PŮVODNÍ ZPRÁVA ----- Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz Komu: vcely/=/v.or.cz Předmět: Re: bez mezist?n Datum: 8.2.2010 - 13:04:23
> Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo > zamořeno znova od souseda. > > pepan > > > ------------ Původní zpráva ------------ > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan> > > Předmět: Re: bez mezist?n > > Datum: 08.2.2010 11:18:55 > > ---------------------------------------- > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel > > před roztočem varroa, > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento > > boj proti v.d. považuji za mnohem > > > smysluplnější a účinnější než např.používání > > KM či již rezistentní > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí > > rámečky,které matky postupně > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované > > drátkem,což mě zabezpečuje,že > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci > > a následným vyklepáním trubčiny > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na > > papíře vidím dobře množství > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám > > včelstvům.Určitě tímto > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům > > tento biologický boj > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují > > bezhlavě chemmií.Nejenom > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám > > rojení.V začátcích mého > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v > > jednotlivých rámečcích > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při > > důsledné několikaleté > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku > > max.do pěti roztočů,což je > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost. > > S pozdravem > > P.Z. UH.Hradiště. > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41224
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: Prolet (41217)
U nás už prší
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Prolet > Datum: 19.2.2010 15:22:22 > ---------------------------------------- > Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po > poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý. > Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle > předpovědi v noci a zítra ráno pršet. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41221
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kozlík (90.177.14.87) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203) (41205)
kliku používám , ale samozřejmě i těch pár zatočení na medomet se při tom množství včelstev co má přítel Stonjek počítá. Do deseti včelstev to ale nehraje roli. Já mám medomet přišroubovaný k dřevotřískové desce , na které při vytáčení stojím ,aby se omezily vibrace. Nejvíce času a práce je samozřejmě při odvíčkování a při převěšování plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41215
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.106) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211) (41212)
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)
Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.
Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.
Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)
A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41214
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210) (41211)
Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41212
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208) (41210)
"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41211
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207) (41208)
michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit
r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41210
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197) (41207)
"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41208
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Libor <libor/=/humlak.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 19.2.2010 07:11:13 > ---------------------------------------- > Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k > dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo > nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu > papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41207
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185) (41191)
Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30. A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz> > Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 23:13:12 > ---------------------------------------- > zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná > otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli > chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se > zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na > kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je > dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím > místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika > proměnnými > - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování > - jakým způsobem odvíčkujeme > - kolik máme medníkových plástů přimedobraní > na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli > dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem > Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k > příjemnému ulehčení práce > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41206
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202) (41203)
Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41205
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200) (41202)
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.
Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41203
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190) (41200)
"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41202
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8 kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila. Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)
_gp_
2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>: > Jeden postřeh. > > Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth > 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) > vejde se těch rámků 6. > > Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější > > PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený > elektrický pohon: > [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41201
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41189) (41190)
Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek
To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41200
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (90.179.161.201) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196) (41197)
No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41198
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Libor (62.168.45.106) --- 19. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41196)
Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41197
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41194
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- jirka (85.71.46.60) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185) (41191) (41192)
zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV
pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41193
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Michal Říha (85.70.177.140) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41191
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: třírámkový nebo čtyřrámkový medomet (41185)
Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41189
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet (41185)
Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: jirka <e-mail/=/nezadan> > Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet > Datum: 18.2.2010 16:13:29 > ---------------------------------------- > nedávno to tady někdo naťuknul. > napište názory pro a proti > chystám se využít dotace a koupit nový medomet... > díky > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41187
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.102) --- 18. 2. 2010
PSNV - PPP 20,2.2010
Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují
20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.
Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.
http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41186
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce
pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Chov matek > Datum: 18.2.2010 09:31:20 > ---------------------------------------- > Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká > jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z > generace F2 mezi sebou, atd... > Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 > nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné > křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských > populací byla k F1 připářena. > K. Čermák > > Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o > příbuzenskou plemenitbu. > > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec > sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V > praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se > štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace > bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první > generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí > zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze > šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev > vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > > > Pepan > > > > > >> ------------ Původní zpráva ------------ > >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > >> Předmět: Chov matek > >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 > >> ---------------------------------------- > >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > >> prosím. > >> > >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > >> genetických znaků trubce při inseminaci. > >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > >> (mulati jsou životnější.) > >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > >> J.B. > >> > >> > >> > >> > > > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41184
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178) (41181)
Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn. parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná). Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery. Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1 generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ... Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou specifika včely medonosné... K. Čermák
Jan B?rgel napsal(a): > ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek) > > Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a > matky které z nich chováme F1? > > Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou > to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště. > > Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště > budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k > heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o > další křížení . > Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit > matky F1 našeho křížení nebo jak? > J.B. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41183
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (85.248.32.254) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K
Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.
Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.
Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!
Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41182
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174) (41178)
("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?
Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41181
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168) (41179)
"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41180
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 18. 2. 2010
Re: Oplod???ek nebo plemen??? (41140) (41144) (41147) (41160) (41168)
>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41179
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Čermák K. (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41174)
Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z generace F2 mezi sebou, atd... Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1 nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských populací byla k F1 připářena. K. Čermák
Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem. > > Pepan > > >> ------------ Původní zpráva ------------ >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> >> Předmět: Chov matek >> Datum: 17.2.2010 22:51:55 >> ---------------------------------------- >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, >> prosím. >> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce >> genetických znaků trubce při inseminaci. >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 >> generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : >> (mulati jsou životnější.) >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat. >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! >> J.B. >> >> >> >> > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41178
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu. Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz> > Předmět: Chov matek > Datum: 17.2.2010 22:51:55 > ---------------------------------------- > Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat, > prosím. > > Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ, > VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší > výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !? > Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce > genetických znaků trubce při inseminaci. > Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 > generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : > (mulati jsou životnější.) > Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i > já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to > funguje a nemá smysl o tom pochybovat. > Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek. > Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař. > Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat. > SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI. > Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky > v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v > malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při > chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to > je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat! > J.B. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41174
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 18. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170) (41172)
Omlouvám se
inbreeding, deprese, incest je příbuzenské páření (i v inseminaci matek se užívá)opačně jsem ho užil, omlouvám se.
Jedná se o heterozi, heterozní efekt nepříbuzenského paření to je opačný pojem při kterém vznikají výhody ve vyšší života schopnosti jedinců.
Děkuji, pojmy ani vaši mírnou jízlivost měnit nebudeme.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41173
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jiří Přeslička (213.194.226.75) --- 17. 2. 2010
Re: Chov matek (41140) (41144) (41147) (41150) (41154) (41156) (41157) (41159) (41170)
Přítel Jan Bűrgel napsal: „Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2 generace,to je doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností : (mulati jsou životnější.)“
Inbredientní efekt ..?!
To slyším opravdu poprvé.
Bylo by vhodné používat ustálené názvosloví, a tak jen pro pořádek:
Při zkřížení dvou nepříbuzných linií, které se označují P (parentální – rodičovské), vzniká generace F1 (první filiální generace). Tato generace svými vlastnostmi předčí rodiče. Říká se tomu heterozí efekt. Vlastností této generace je i to, že je uniformní. Mají vlastnosti dominantního genu jednoho z rodičů. Tato vlastnost se ale bohužel vyskytuje pouze v F1. Následné potomstvo generace F1 je F2. V této generaci F2 dochází k poklesu výkonnosti pod úroveň rodičů a ke štěpení 3:1 fenotyp (znaky které se na pohled projeví) a 1:2:1 genotyp (genetická struktura vlastností, která není vidět). Vyštěpené potomstvo F2 je zdroj šlechtitelských novinek. Je ale nutné oddělení homozygotů od heterozygotů (u heterozygotů dochází v následujících generacích k dalšímu štěpení vlastností). Proto u generace F2 šlechtitelská práce teprve začíná.
Tak to definoval roku 1866 Johann Gregor Mendel a já bych si dovolil navrhnout toto neměnit.
S pozdravem
Jirka Přeslička
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41172
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 17. 2. 2010
Re: přednášky v Praze (40858) (40899) (40901) (40904) (40915) (40916) (40935) (40943)
PSNV, přednáška 17.2.
Velice vítám tyto pražské přednášky pořádané PSNV,
nehodnotim jen píši poznámky.
Přednášející Ing I. Černý téma souhrný boj se škůdci včel.
mimo jiné preferoval světlé dílo bez mezistěn a na otázku kolik musí být trubčího díla ve včelstvu aby včely stavěly dělničinu zněla odpověd 17 +-5 %. t.j. 12 až 22%
Přednášejíci Ing. A. Přidal, téma vnímavost včel k chorobám.
Velice odborná přednáška učitele Mendelovy university (abych se přiznal místy jsem měl co dělat rozumět všem odborným termínům)Vnímavost k moru plodu, k varroaze, Varroatolerance.
! zkuste definovat varroatoleranci.!
Přednášejíci Ing E. Veselý prezentoval Novozelandské zkušenosti s likvidací Moru plodu. Likviduji se jen včelstva ne ohniska a je propracována diagnostika a prevence, pomoc včelařům.
Hlavně předvedl praktické zkušenosti prohližitele jeho tvrdé praktické zkušenosti s (konečným)řešením Moru včelího plodu na Pardubicku, Přeloučsku. 2008-2009.
1000 včelstev, asi 20 ohnisek a 200 likvidací = 25%.
Spokojen s příjemně ztrávenými 3mi hodinami jsem si koupil Moderního včelaře 1/2010 a knižku o opylováni autor Ing A.Přidal
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41171
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78405 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41171 do č. 41231)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu