Včelařská konference

"A když už jsme u toho vyvažování koše, kdysi jsem se v OVP (pro neznalé to jsou Odborné včelařské překlady) dočetl, že jeden včelař v Německu (nepamatuji již který) si vyrobil vyvažovací zařízení z novodurové roury a větších ocelových koulí z ložiska. Popisuje tam jakým způsobem zkružil rouru z novoduru v lavoru s horkou vodou, tu naplnil ale ne zcela koulemi z ložiska celé monstrum připevnil na koš medometu a vytáčel i jeden plást bez vibrací medometu."
Shodné řešení s novodurovou trubkou a tuším olověnými kuličkami bylo popisováno ve Včelařství někdy na začátku 80 let.

".u vás bych chtěl včelařit. Na Vysočině bylo dnes +1°C, mlha namrzala,40cm sněhu."
To je náhoda. Teplý vzduch jde kolem tlakové níže přes Balkán, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko a severní Morava se s tím trochu svezla.
Jiné roky je to zase naopak, jinde taje a u nás leží desítky centimetrů sněhu.

Leoš Dvorský konečně pohnul svými stránkami, držím mu palce ať mu to vydrží.
http://dvorsky.leos.sweb.cz

Holky by ten prolet potřebovaly jako sůl, už jsou schované dlouho,
---------------------
Kdysi mě to děsilo, to volání po proletu, a jestli nebude, že bude zle.

Včely - i když tady je dost medovice a hodně ji tam zůstane - mi vydrží bez proletu od listopadu do dubna.

Nemám doma moc slunečné stanoviště.

A tak říkám, ať jsou doma v teple. Venku si toho ještě užijí až až. :-)

Karel

Jistě by to šlo aplikovat místo na pračkový buben i na buben medometu.

oprava

Jistě by to šlo aplikovat místo na pračkový buben i na rotor medometu.

Mám námět pro kutily (nemám to vyzkoušeno - vymýšlím si - chci jen do experimentu někoho uvrtat :-)).
Problém s vyvažováním je vyřešen v každé lepší automatické pračce - vyvažuje se buben v němž je nerovnoměrné rozložení prádla při ždímání - jedná se o systém uložení rotoru a závaží. Jistě by to šlo aplikovat místo na pračkový buben i na buben medometu. Stačí jen navštívit místní svoz domácího odpadu.

Zdravím vás, tady to na prolet nevypadá, prší a prší 2,4 stupně v plusu. Sněhu je tu pořád dost. Holky by ten prolet potřebovaly jako sůl, už jsou schované dlouho, kdyby tak vysvitlo sluníčko. Rosice u Brna-předhůří Českomoravské vrchoviny. Zdraví P.S

Vypadá to na oteplení. Ve dvacet hodin jsem byl svou drahou a lepší polovičkou vyhnán pro dřevo, ještě že mne nevyhnala do lesa. Jen jsem vystrčil nos ze dveří, tak jsem si jako na té chalupě u lesa připadal. S obdivem jsem vzpomínal na dědu Komárka jak pronesl tu okřídlenou větu " a chčije a chčije. Skutečně tam prší a je nad nulou. Pro zvědavé - jiho-západo-západní okraj Českého středohoří.
JK

>Na pohľad je to primitívne, ale výkonné..... AT<
-----------------------------------------------------------
Zkrátka v jednoduchosti je krása. Mám takový dojem, že v Nasavrkách jsem ve výstaní síni viděl něco podobného s volnoběžkou v antikoru a za patřičný bakšiš.

Bylo tady hovořeno o tom, že bývá problém s nevyváženým košem (vřetenem medometu). A když už jsme u toho vyvažování koše, kdysi jsem se v OVP (pro neznalé to jsou Odborné včelařské překlady) dočetl, že jeden včelař v Německu (nepamatuji již který) si vyrobil vyvažovací zařízení z novodurové roury a větších ocelových koulí z ložiska. Popisuje tam jakým způsobem zkružil rouru z novoduru v lavoru s horkou vodou, tu naplnil ale ne zcela koulemi z ložiska celé monstrum připevnil na koš medometu a vytáčel i jeden plást bez vibrací medometu. Tak jsem toto zařízení také vyrobil, přinýtoval na koš a spustil. Ono to světe div se fungovalo. Ale ten rachot, ten rachot, než se koule ustálily. To se nedalo poslouchat. Když mě manželka sekla s odvíčkováním, tak jsem to vyhodil, manželku odprosil, to ve třiceti letech ještě funguje a dál vybíral plásty podle váhy. Ten klid při vytáčení stojí za to. Vyvažovací zařízení koše to je téma, které tady ještě nebylo.
JK

..u vás bych chtěl včelařit. Na Vysočině bylo dnes +1°C, mlha namrzala,40cm sněhu. Už holkám vůbec nezávidím, dva měsíce bez proletu...

R. Polášek (85.71.180.241) --- 19. 2. 2010
Prolet

Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle předpovědi v noci a zítra ráno pršet.

roztoč = je skupina hmizu
Varoa jakobsonii = odborný název jednoho z nich
Kteštík = české jméno
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <nasepenze/=/volny.cz>
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 19.2.2010 18:36:01
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé!
> Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík?
> Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK?
> Znovu se omlouvám,že neznám!
> Díky.Standa.
>
>
> ----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
> Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
> Komu: vcely/=/v.or.cz
> Předmět: Re: bez mezist?n
> Datum: 8.2.2010 - 13:04:23
>
> > Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu
> > matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým
> > pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje
> > matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení
> > pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu
> > trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr
> > kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje
> > trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor
> > vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev
> > ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace
> > pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo
> > zamořeno znova od souseda.
> >
> > pepan
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> > > Předmět: Re: bez mezist?n
> > > Datum: 08.2.2010 11:18:55
> > > ----------------------------------------
> > > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel
> > > před roztočem varroa,
> > > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento
> > > boj proti v.d. považuji za mnohem
> > > > smysluplnější a účinnější než např.používání
> > > KM či již rezistentní
> > > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí
> > > rámečky,které matky postupně
> > > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované
> > > drátkem,což mě zabezpečuje,že
> > > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci
> > > a následným vyklepáním trubčiny
> > > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na
> > > papíře vidím dobře množství
> > > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám
> > > včelstvům.Určitě tímto
> > > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům
> > > tento biologický boj
> > > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují
> > > bezhlavě chemmií.Nejenom
> > > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám
> > > rojení.V začátcích mého
> > > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v
> > > jednotlivých rámečcích
> > > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při
> > > důsledné několikaleté
> > > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku
> > > max.do pěti roztočů,což je
> > > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> > > S pozdravem
> > > P.Z. UH.Hradiště.
> > >
> > >
> > >
>
>
>
>
>

Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek

Ruda, ak hovorím o voľnobehu koša medometu, neznamená to, že celý čas vytáčania točím kľukou, jednoznačne kľukou (kľuka sa netočí, tá automaticky vypadni z prevodovky) urobím len jedenkrát 4 až 6 otočení a jedna strana plástov sa vytočí a dokonale (pokiaľ nie je med skryštalizovaný v plástoch), za dobu točenia koša odviečkujem.
Dalšie dva plásty, ubrzdím kôš a plásty otočím, znovu 4-6 otočení kľukou a môžem sa odviečkovaniu 1 až 2 plástov a tým mám pripravené tri odviečkovanné plásty na vloženie do koša medometu a na trikrát mám vytočenú jednu debničku, (rozšírené uličky).
Na pohľad je to primitívne, ale výkonné, práve preto, že používam trojrámikový medomet, pri 6 plástoch by to už nebolo ono, rytmus práce by bol narušený.
Takto by mali byť konštruované aj nádherné medomety z antikora.

Vážení přátelé!
Omluvám se za svou neznalost.Co je to kleštík?
Jestli je to ROZTOČ VAROA JAKOBSONII,tak proč KLEŠTÍK?
Znovu se omlouvám,že neznám!
Díky.Standa.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Předmět: Re: bez mezist?n
Datum: 8.2.2010 - 13:04:23

> Všechno má ale svoje jenže. Při vlastním chovu
> matek se tak zbavuješ plemenného materiálu kterým
> pozitivně ovlivňuješ okolní včelstva a tvoje
> matky pak jsou oplodňovány horšími Geny. Omezení
> pomocí vyřezávání je výhodné jen na konci chovu
> trubců to že je trubčí plod atraktivnější pr
> kleštíka je omyl který vyplývá s delšího vývoje
> trubce v trubčích buňce se totiž stihne těh potvor
> vylíhnout o 1 generaci více. Při zužování včelstev
> ty poslední tručiny je záhodno odstranit Tato generace
> pak vyvolává nesprávný dojem , že včelstvo bylo
> zamořeno znova od souseda.
>
> pepan
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: bez mezist?n
> > Datum: 08.2.2010 11:18:55
> > ----------------------------------------
> > Včera zde byla vzpomenuta biologická ochrana včel
> > před roztočem varroa,
> > > t.j.vyřezáváním trubčích plástů.Já tento
> > boj proti v.d. považuji za mnohem
> > > smysluplnější a účinnější než např.používání
> > KM či již rezistentní
> > > gabony.Ve včelstvech mám tři-čtyři trubčí
> > rámečky,které matky postupně
> > > zakládají.Tyto rámečky mám hustě zasíťované
> > drátkem,což mě zabezpečuje,že
> > > po odřezání víček s již zakuklenými trubci
> > a následným vyklepáním trubčiny
> > > na světlý papír se trubčina nezhroutí a na
> > papíře vidím dobře množství
> > > roztočů.Rámečky s trubčinou opětovně vkládám
> > včelstvům.Určitě tímto
> > > neobjevuji nic nového pod sluncem,ale řadě včelařům
> > tento biologický boj
> > > proti v.d. nic neříká a raději včelstva zamořují
> > bezhlavě chemmií.Nejenom
> > > že tím likviduji roztoče,ale prakticky neznám
> > rojení.V začátcích mého
> > > včelaření při koupi a dovozu včelstev jsem v
> > jednotlivých rámečcích
> > > nacházel i stovky roztočů,ale v současnosti při
> > důsledné několikaleté
> > > likvidaci se mě podaří objevit v trubčím rámečku
> > max.do pěti roztočů,což je
> > > velmi úspěšné.Děkuji za pozornost.
> > S pozdravem
> > P.Z. UH.Hradiště.
> >
> >
> >

Opavsko prší.
Medomety vyrabí v Polske ještě firma ANNA.Porovnejte ceny. http://www.miodarkianna.com/sklep/

Tak u nás v Králíkách taky pršelo ale za celý den nejvíce 2stupně, sněhu 50-60cm a tak to je s tou teplotou po celý rok.Včely mají ještě silvestra.Proto mám jiné názory a zkušenosti.Snuška začne o dost později než dole v kraji a přitom končí 15.7jako všude jinde.

U nás už prší

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Prolet
> Datum: 19.2.2010 15:22:22
> ----------------------------------------
> Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po
> poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
> Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle
> předpovědi v noci a zítra ráno pršet.
>
>
>

Severní Morava

Ve kterém okrese je toto počasí př. Polášek? Už se nemůžem dočkat v jižních Čechách.

Ja kupoval medomet v Polsku. Nemám to k lysonoví z Ostravy daleko. Ušetřil jsem 10000 Kč. Opoti tomu kdybych ho koupil v Karviné. Zkuste podělit cenu medometu jeho hmotnosti a uvidíte kolik stojí kg medometu... U nás jsou výrobci zloději...

Hlásím první prolet, včelky po poledni na chvilku vylezly ven. Teplota po poledni +8 st C, nyní +8,7 st C, větrno, pod mrakem, sníh taje jak divý.
Vypadá to, že zítra tady bude prakticky po sněhu, zvláště když má podle předpovědi v noci a zítra ráno pršet.

možná máš moc rád hrátky s elektronikou.

kliku používám , ale samozřejmě i těch pár zatočení na medomet se při tom množství včelstev co má přítel Stonjek počítá. Do deseti včelstev to ale nehraje roli. Já mám medomet přišroubovaný k dřevotřískové desce , na které při vytáčení stojím ,aby se omezily vibrace. Nejvíce času a práce je samozřejmě při odvíčkování a při převěšování plástů.

Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)
------------------------
:-) :-) A ještě tu o Červené Karkulce:-)

Už jenom pokles cen nerezu by vydal na hóóódně silný plech.

Ale na jejich obranu je třeba říci, že každý prodává za tu cenu, kterou jsou lidi ochotní platit. A příslib až 50% a nejméně 20litrů je velmi silná pobídka k nakupování.

Na druhou stranu, tak si kupte medomety v zahraničí, tam nemají dotace a ceny stálé:-)

A nejlíp je, když si to čleověk vyrobí sám a pak vyfakturuje. Za poctivou cenu.

Karel

Ano je to tak , zdrařili a o dost , ale ne o celou dotaci.

Medomety jsou dnes díky dotacím prodávaány za vyšší ceny, než by je výrobci prodali bez dotací. Včelař zaplatí max. 60% ceny a je spokojen.
Můj názor je takový, že solidní výrobci část svého "zvýšeného" zisku vrátí včelaři v použitém materiálu. Až zkončí dotace na medomety, budou koše zase plechové a medomety levnější. ;o)

"r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?"
Jenž životnost starých plechových košů je taky desítky let, koše končí tím, že zreznou a ne že se mechanickým namáháním rozpadnou.
Kromě koše mého medometu, ten byl ale dělaný ne z ocelového, ale dokonce z cca 0,8 milimetru silného zinkového plechu, což je proti ocelovému papír. A vydržel taky nejméně 20 let vytáčení plástů 39x24 z 10 - 20 včelstev, převozy do včelína do lesa.....

michal říha: jsem v počátcích, mám troje včely a chystám se pokud možno dostat na cca 10 a na tom skončit

r. polášek: s tou kulatinou: jde asi hlavně o pevnost a tuhost konstrukce. předpokládá se podstatně delší životnost než u pocínu, určitě desítky let...?

Podívejte se na tyto stránky pana Berezy. Má tam zajímavé výrobky pro včelaře. www.zamecnictvi-bereza.vyrobce.cz/vyroba.html. Mám od něj čtyřrámkový (39 x 24) zvratný, programovatelný medomet, točil jsem s ním už dvě sezony a jsem velice spokojený, rovněž jeho odvíčkovací talíř je výborný.

Jiří

"Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu."
Výrobci medometů se teď možná budou drbat, ale mně jako podklad k představě a k případné domácí výrobě stačí fotky košů a vnitřků medometů, které mají na svých webech.
Jen by mě zajímala jedna věc, dřívější kostry košů byly dělány vesměs z nosníků z ohýbaného plechu nebo z ocelových pásků 2 - 3 milimetry silných, zatímco dnes jsou kostry dělány výhradně z masivu kulatiny pr 6 milimetrů nebo tak nějak. Přitom co jsem se díval na ceníky nerezových materiálů, ty vycházejí vesměs z hmotnosti materiálu, takže na koš z kulatiny vychází materiál o třetinu až polovinu dráž než když se koš udělá z těch pásků. Je fakt, že kulatina se snadněji čistí a myje než konstrukce z pásků, ale pro nerez by to snad mělo být víceméně jedno. Taky vyšší hmotnost koše z kulatiny znamená, že není třeba tak pečlivě vybírat hmotnostně stejné rámky, bude asi rozdíl, když starý pocínovaný koš medometu na 3 rámky 39x 24 váží odhadem sotva tři kila, zatímco nerezový z masívní kulatiny 6 i víc kilo, ale že by jen proto se používala ta kulatina? A o tolik víc drahého materiálu? Argument, že kulatina se dá levně svařovat obalovanou elektrodou nebo Tigem, zatímco pásky ne neberu.

Taky by mne to zajímalo mám syna který s nerezem pracuje a má možnost si dovico vyrobit za cenu materiálu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 19.2.2010 07:11:13
> ----------------------------------------
> Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k
> dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo
> nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu
> papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.
>
>
>

Zatím tolik % dotací ještě nikdo nedostal Pokud vím tak nakonec se to pohybovalo kolem 30.
A dát při třech úlech 25 000 Já bych to jako dotující ani nepotvrdil je to nepříliš hospodárné.

Pepan




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Michal ??ha <michal.riha/=/vceliprodukty.cz>
> Předmět: Re: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 23:13:12
> ----------------------------------------
> zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná
> otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli
> chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se
> zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na
> kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je
> dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím
> místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika
> proměnnými
> - kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
> - jakým způsobem odvíčkujeme
> - kolik máme medníkových plástů přimedobraní
> na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli
> dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem
> Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k
> příjemnému ulehčení práce
>
>
>

Když už bych se rozhodl pro nějaký druh tangenciálního med. včetně zvratného, rozhodně bych dal pohon dolů. Vibrace se kvůli těžišti zmenší, dá se tam řemenový převod, tím odpadne motor s převodovkou, který je dost drahý a riziko mírného znečištění medu a tři nohy se dole výrazně zpevní. Navíc na zpevnění se dá závaží/ např bílé cihly u mě/. Na kliku s volnoběhem se dívám s nedůvěrou i když žádné zkušenosti z ní nemám. Nejlevnější pohon se dá pořídit do 1 000 Kč a je 21 století. Když chce někdo točit klikou a těší ho to, nic proti tomu. Zdraví R. Stonjek

Zdravím
podívej se na /pupek73.blog.cz/ mirek si koupil nový
medomed a má tam i video
Dědek.Cena akorát na dotaci

Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám.

Pán Polášek, verte mi, nič také nepoznám!

"To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! "
Já v současné době používám půjčený třírámkový, váhově shodné rámky do něho vybírám ručně a můžu říct, že vytáčení na něm je na zlost. Prakticky vždy je rychlost vytáčení omezena nerovnoměrnou hmotností rámků, každé založení koše má tedy svou rychlost, která se musí udržovat na hraně.
Pokud tedy bude tato věc nějak vyřešena, třeba v krajním případě tím, že medomet pevnější konstrukce zatížím nebo přišroubuji třeba k 50 - 100 kilové zátěži položené na zemi, tak nic proti třírámkovému medometu nemám. Pokud ale nebude, tak jen třírámkový medomet je problém. Nemyslím tím verzi, kdy rámky jsou nízké a do třírámkového medometu se potom vejde 6 rámků, to je potom logicky šestrámkový medomet a ten je na vyvážení rámků podstatně méně citlivý.

Pokud se dobře dívám na ten použitý časový spínač, to relé uvnitř, to
má jedno na tři kontakty. Co dělá medometu logiku? Ruka? Potom by
přeci jen byla trochu výhodnější zvratná varianta čtyřrámkového
vřetene. Místo toho časového relé bych dal něco jiného. Nastavení 8
kontaktů přes usb, cena kolem 800 Kč, výroba Německo by to jistila.
Zato jen výkonější relé nebo stykače a šlo by tak udělat i 16 tras pro
radiální koš. (samozřejmě podle možností variant logiky měniče)

_gp_

2010/2/19 Luká Matela <e-mail/=/nezadan>:
> Jeden postřeh.
>
> Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth
> 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým)
> vejde se těch rámků 6.
>
> Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější
>
> PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený
> elektrický pohon:
> [odkaz] http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu
>

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový. Polášek

To je len Váš uhol pohľadu, ja mám trojrámikový! s voľnobehom a vytáčam 75 včelstiev, bez pomoci a na krku s vyše 7-mi krížikmi.
A to aj vďaka môjmu odviečkovaču ANTI, ktorý navyše rieši aj problém, ktorý ste spomenuli v predchádzajúcom príspevku, do medu idú vždy váhove rovnocenné odviečkované plásty, vďaka môjmu pílonožu.

Rudánku, máš samosebou pravdu. Rozdíl je ten, že medomet opravdu můžeš měnit každý rok, ale ruku na srdce, ženu radši až v příštím životě (kouká mi přes rameno).

No otázka byla položena dost prapodivně, je to to samé jako kdyby někdo oznámil úmysl se oženit a dotázal se kam si má dojít vyfasovat dotyčnou osobu. Takže není až tak důležité, jestli 3 nebo 4 rámky, ale jak si svoje včelaření v budoucnu a konečném stavu představuji. Pak se s výhodným řešením mohu trefit na první pokus. Mě se to samozřejmě nepovedlo. Nejdřív jsem měl 3 rámky, pak 4, pak plus 12 V pohon, pak radiální na 22 plástů, ten už je super, ale je tam hodně práce navíc a v budoucnu par. radiální na 44 plástů s jednoduchým plněním a to už bude konečná. Přitom PR medomet již běhá určitě min 80 let a nic mě nebránilo stavět nějakou poloviční verzi dříve. Takže rozhodnout se dobře na prvý pokus je super a proto také ta podobnost z manželstvím není tak moc od věci. Zdraví R. Stonjek

Zdravím přátelé, když už je o tom řeč, nemáte někdo v jakékoliv formě k dispozici náčrt s rozměry čtyřrámkového tang.koše, (ať už zvratného nebo nezvratného) tak, aby ho byl šikovný svářeč nerezu schopen podle kusu papíru svařit? Díky, Libor. P.S. na r.m.Langstroth 44,8x18,5.

Jeden postřeh.

Do starého 4-rámkového medometu po dědovi se vešly pouze 4 rámky Langstroth 2/3. Když byl (rezavějící pocínovaný) koš nahrazen 3-rámkovým (nerezovým) vejde se těch rámků 6.

Takže v některých případech je 3-rámkový medomet paradoxně výhodnější

PS: Teď už máme i nádobu medometu z nerezi a také vlastnoručně vyrobený elektrický pohon:
http://matela.wz.cz/index.php?clanek=pohon_medometu

Jirko, kolik máš včelstev na vytáčení?

zdravim Vysočinu,je tam nádherně, mám tam rodinu.
Podrobnosti se dočtete ve Včelařství 2009 číslo asi 8, nevím přesně. Letos to bude zas. Dává to EU prostřednictvím ČSV. Pokud chcete získat dotaci na medomet, tak nejnižší částka pro získání dotace je 20 000Kč, ale když chcete medomet levnější, tak pro takzvanou technickou pomoc se dá do těch 20 Tis. nakoupit i nádoby na ned, refraktometr, dekantační nádoba, nádoby na čeření medu, pastovací zařízení, rozpouštěcí komory, zařízení na plnění medu do sklenic, čerpadlo na med, chladící sklad na souše, odvíčkovací zařízení- do tohoto se počítá i vydlička a odvíčkovací talíř, nebo linka za půl mega. toto se posčítá a dostanete z toho až 50% zpátky. V loni to bylo něco kolem 47%, protože fin prostředky jsou omezené a žadatelů mnoho.

zdravím, zrovna se tím také zabývám.
je dotace na technickou pomoc dle zák. 197/2005 Sb.
poskytovaná SZIFem, žádá se přes ČSV

pokud dobře chápu postup:
1)koupíte vybavení za min 20 000 kč
2)vyplníte žádost - je k dispozici na stránkách ČSV
3)pošlete zádost do Prahy na ČSV
4)ČSV jí za vás podá na SZIF
5)peníze vám přijdou na účet (dle počtu uchazečů cca 40-50% ceny vybavení)

Dobrý večer. Pročítám příspěvky na medomet. Chtěl bych se zeptat zkušených včelařů, jak a kdy se dá získat nějaká dotace na medomet. / Jen vím, že náš kraj Vysočina, včelaře nepodporuje/ Děkuji , R.T.

zde není vůbec na místě otáska zda-li tří, nebo čtyř rámkový! Ale patřičná otázka by měla býti položena včelařem takto : zvratný, či nezvratný? Jestli chci vytáčet pohodlně, jednoduše a příjemně, tak zvolím variantu se zvatnými kabelami. Druhá otázka včelaře zní s pohonem na motor, nebo na kliku? V minulém století by odpověď zněla na kliku a v dnešní době, kdy je dotace na technickou pomoc až 50%, tak je to zcela jasné. Až na třetím místě se můžeme bavit o počtu kabel a tady musíme počítat s několika proměnnými
- kolik lidí se zůčastní vytáčení a odvíčkování
- jakým způsobem odvíčkujeme
- kolik máme medníkových plástů přimedobraní
na otázku jaký medomet koupit není jednoznačná odpověď. Více se příteli dozvíte, když se pobavíte přímo s konstruktérem a výrobcem medometů Panem Vodičkou www.apidomia.cz přeji šťastný kup a ať vám medomet slouží k příjemnému ulehčení práce

Třírámkový bych použil tak do 4 včelstev, při vyšším počtu čtyřrámkový.

Pokud nejsou závažné důvody proti, tak raději čtyřrámkový, protože se do něho mnohem lépe vybírají rámky s podobnou hmotností, aby medomet nevyvážením neposkakoval. U čtyřrámku stačí vybrat dvojice, u třírámku se musí vybrat tři stejné.
Anebo medomet musí mít nějakou stabilizaci proti rozdílné motnosti rámků.

a to se odvozuje pouze od pořizovací ceny, nebo to má nějaké "provozní" důvody?

Všeobecně se uvádí do 20 včelstev 3 rámkový do 100 čtyř Osobně se přikláním k číslům 10 a 50

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: jirka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: t??r?mkov? nebo ?ty?r?mkov? medomet
> Datum: 18.2.2010 16:13:29
> ----------------------------------------
> nedávno to tady někdo naťuknul.
> napište názory pro a proti
> chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
> díky
>
>
>

Podkrkonošské Potlachy v Papučích – PPP – v Hostinném pokračují

20. února bude opět přednášet Ing. Květoslav Čermák na téma technika chovu matek a genetika.

Začátek je tentokrát v 8:00, přednáška začíná v 8:30.

http://n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=164:20-2-podkrkonoske-potlachy-v-papuich-ppp-pokracuji&catid=36:psnv&Itemid=92

Karel

nedávno to tady někdo naťuknul.
napište názory pro a proti
chystám se využít dotace a koupit nový medomet...
díky

My jsme se to v šedesátých letech učili takto, s tím, že u včel je to trochu složitější protože se matka páří s více trubci a to i při insiminacích.. To moje vysvětlení považuji za jednodušší a pochopitelnější. Když spousta chovatelů má pocit že F1 a její potomstvo je něco vijímečného. ano to však tak jednoduché není. Chce to hlavně hodně pozorován, záznamú a práce

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Chov matek
> Datum: 18.2.2010 09:31:20
> ----------------------------------------
> Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
> jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
> generace F2 mezi sebou, atd...
> Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
> nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
> křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
> populací byla k F1 připářena.
> K. Čermák
>
> Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> > K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o
> příbuzenskou plemenitbu.
> > Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec
> sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V
> praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se
> štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace
> bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první
> generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí
> zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze
> šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev
> vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
> >
> > Pepan
> >
> >
> >> ------------ Původní zpráva ------------
> >> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> >> Předmět: Chov matek
> >> Datum: 17.2.2010 22:51:55
> >> ----------------------------------------
> >> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
> >> prosím.
> >>
> >> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
> >> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
> >> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
> >> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
> >> genetických znaků trubce při inseminaci.
> >> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
> >> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
> >> (mulati jsou životnější.)
> >> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
> >> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
> >> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
> >> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
> >> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
> >> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
> >> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
> >> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
> >> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
> >> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
> >> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
> >> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
> >> J.B.
> >>
> >>
> >>
> >>
> >
> >
>
>
>

Inseminovanou (resp. i jakoukoliv jinou plemennou matku, která se
osvědčila a chováme od ní) je správné označit jako generaci P, tzn.
parentální nebo česky rodičovskou (parentes = rodiče), pokud potřebujeme
rozlišit 2, příp. několik parentálních populací, např. při jejich
křížení, mohou se označit jako P0, P1, P2, ... Až potomci se označují
jako F generace + číslo, odvozeno od filiální (synovská, příp. dceřinná).
Pokud bychom měli být důslední, měli bychom rozlišovat, jestli máme na
mysli matku ve včelstvu nebo zbytek včelstva, tedy dělnice, její dcery.
Potom by včelstvo s makou - dcerou matky P volně spářenou bylo generace
F1, ale jeho matka by náležela pořád k P generaci. V praktickém chovu
ovšem vystačíme s tím, že na matku vztahujeme situaci (genotyp) celého
včelstva, tedy hovoříme o takové matce jako o F1 a myslíme tím její
spáření s trubci a tak její celé včelstvo. Když od matky ve včelstvu F1
generace odchováme dceru, její včelstvo bude F2, ...
Protože nevíme, s jakými trubci se tyto matky páří, jejich původ
pomíjíme a symboly F1, F2 vztahujeme na linii po matkách. To jsou
specifika včely medonosné...
K. Čermák

Jan B?rgel napsal(a):
> ("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)
>
> Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a
> matky které z nich chováme F1?
>
> Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou
> to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.
>
> Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště
> budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k
> heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o
> další křížení .
> Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit
> matky F1 našeho křížení nebo jak?
> J.B.
>
>

. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. J.K

Josef, to čo píšeš je pravda, ale..! Oplodnená M z oplodniačiku sa po začiatku kladenia odoberá a do doby pridania alebo expedovania novému majiteľovi. Čakť na to, kým plod od novej matke zaviečkujú je pre chovateľa zbytočná strata.
Potom i argumentácia, o negatívnom vplyve na novú M je neopodstatnené, pretože to čo je "zabudované" do M, už nemôže ovplyvniť prípadná nižšia teplota, málo peľu čo je spojené s novou M. Tá ak ju včelár úspešne pridá, pri riadnom kŕmení kŕmičkami sa plne prejaví dobrým výkonom.


Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů.J.K.

Drobný včelári si naozaj poradia aj s náhodnou výchovou matky v čase rojenia, odobratím plástu s plodom, včelami a rojovou MB. Z mojej praxi mám skúsenosti, že títo drobní včelári najčastejšie získavajú M z náhradného chovu, odobratím starej M a lebo len odobratím plástu s otvoreným plodom a krycími plástami a počkajú si na novú M.
My, niektorý z nás budú krútiť hlavami na znak nesúhlasu, ale oni si ich pochvaľujú?!

Myslím si ale, že i menší včelári ak ovládajú finesy výchovy novej M môžu tento spôsob použiť. Chov v matiek obyčajne zlyháva preto, že nie včelár dokáže pripraviť včely do oplodniačikov, do skupiny včiel odobratých zo včelstiev, obyčajne sa vrátia do svojich úľov (nie sú scelené)a pridaná MB alebo matka panna, ostane sama a stratí sa.
Do oplod. sú vhodné mladé včely, ktoré ešte neboli na prelete alebo oplod. s osadenstvom odniesť aspoň 2 km od svojej včelnici, aby včely neopustili M.

("F1 MATKY OD INSEMINOVANÝCH MATEK" nabízejí chvatelé matek)

Bereme nebo můžeme brát inseminovanou matku jako F0 a její dcery (včely) a matky které z nich chováme F1?

Nám se tyto matky oplodnují volně se směsí trubců našeho stanoviště jsou to F1 matky spářené s nepříbuznými trubci stanoviště.

Jestliže z těchto F1 matek oplozených nepříbuznými trubci našeho stanoviště budeme po (selekci)dále chovat, (může z důvodu nepříbuznosti dochazet k heteroznímu efektu)nemůžeme je ale označovat ani F1 ani F2, jedná se o další křížení .
Budou to matky další generace, matky našeho křížení, můžeme je označit matky F1 našeho křížení nebo jak?
J.B.

"Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené."
Hm, vizuální a váhová kontrola určitě všechny kandidátky na TV nedhalí. Jak se ale matka vylíhne, už je ale v podstatě hotová, u hmyzu to takhle chodí. Ještě se může v oplodňáčku díky malému počtu včel, chladu a nedostatku pylu nakazit nosemou, takové matky pak včelstvo automaticky mění TV, ale jinak, snad kromě mechanického poškození třeba při manipulaci včelařem nebo včelami při nevhodném přidání, by se dobrá vylíhlá matka "pokazit" a stát kandidátkou na TV neměla.
Aspoň myslím....., protože tento způsob chovu normálně nedělám, jen jsem ho kdysi zkoušel a pak přestal.

>Ale když včely v oplodňáčku nemají jiný matečník, musí si vystačit s tímto a vymění ji TV až včely ve včelstvu....<
------------------------------------------------------------
Nemohu si pomoci, ale z příspěvků i těch starších, mám ten pocit, že plemenáče a oplodňáčky se plní výhradně nevylíhlými matkami - matečníky. Potom by bylo pravdou, že se některý matečník nemusí vylíhnout, vylíhne se matka na první pohled malá, s chybějící nohou, případně i bez křídel. Ono tomu tak ale být nemusí. Pokud se plní oplodňáčky, vkládají se zde matky již vylíhlé buď ve včelstvu nebo líhni, váhově i vizuelně zkontrolované a někdy i barevně označené. Tedy matky, které po následném oplodnění mají veškeré předpoklady pro zdárný vývoj. Problém vidím v tom, že malé oplodňáčkové včelstvíčko nemá předpoklady zvládnout nároky, které jsou na něj kladeny. Pomineme-li nebezpečí vyloupení, jedná se též o působící vnější nepříznivé teploty které není takové včelstvíčko schopno zvládnout a nedostatečného přísunu čerstvých bílkovin, tedy pylu z okolní přírody. Toto včelstvíčko nemá z počátku žádné a později má nedostatečné zásoby pylu. Můžeme namítnout, že nedostatku pylu se nechá "teoreticky" napomoci podáním fermentovaného pylu v medocukrovém těstu, které tvoří stabilní náplň glicidových zásob oplodňáčku. Je zde ovšem to "ale" a proto uvádím to "teoreticky". Také jsem to nedělal. Znamená to odběr pylu přinášeného včelstvy a jeho následná fermentace, popřípadě včelami fermentovaný pyl vypíchat z pylových plástů. Takže, ruku na srdce. Kdo to asi dělá? Proto vidím pro drobné včelaře daleko vhodnější způsob a to použití plemenáčů. Zde dodáme takovému včelstvíčku v plástu i glicidové zásoby i bílkovinné zásoby a též i dostatečné množství včel. Způsob přidávání matek nebo i matečníků záleží potom na každém včelaři. Vidíte, zase jsem se zakecal. Přitom stačilo říci, že do oplodňáčků se vkládají mimo nevylíhlých matečníků také vylíhlé a již brakované matky.
JK

Už po několikáté to zde vysvětlujete, ovšem chybně. F2 generace vzniká
jedině vzájemným pářením jedinců generace F1. F3 pak pářením jedinců z
generace F2 mezi sebou, atd...
Pokud se páří příslušník generace F1 s jedním z rodičovské populace (P1
nebo P2), vziká generace označovaná jako backcross neboli zpětné
křížení, značí se B1 nebo B2, podle toho která ze dvou rodičovských
populací byla k F1 připářena.
K. Čermák

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> K vytvoření generace F2 potřebuješ otce stejného původu jaký byl u F1. Jde o příbuzenskou plemenitbu.
> Matka A + Otec B = F1; dalším rozchovem F1 + B = F2 Je-li však matka a otec sourozenci to je F1 + F1 dojde k rozštěpení zpět na A a B v poměru 1 : 1. V praxi ovšem pak vzniká situace kdy dcera F1 se spáří s otcem C a potomstvo se štěpí na A, B, a C V poměru 1 : 1 : 2. Při každém pak rozchovu další generace bez brakování se stav potomstva zhoršuje. Mnohem jistější je hned po první generaci začít provádět negativní výběr brakováním nevyhovujících matek a okolí zaplavovat pak svými trubci a sousedy obdarovávat opravdu kvalitními matkami. Ze šlechtění jsem býval v mládí často zkoušen. U těch okurků zkus udělat přesev vlastního osiva z F1 a spláčeš nad výdělkem.
>
> Pepan
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
>> Předmět: Chov matek
>> Datum: 17.2.2010 22:51:55
>> ----------------------------------------
>> Stále mícháte problémy do jiných témat.Prosím snažte se trochu to nedělat,
>> prosím.
>>
>> Pojem F1 znamená 1. filialni generace to je matka F1 JE ŽIVOTNĚJŠÍ,
>> VÝNOSNĚJŠÍ (u okurek a rajčat si kupujte F1 semena a mudete mít větší
>> výnos.)F1 MATKY= VČELY PŘINESOU VÍCE MEDU !?
>> Zlepšení vyplývá ze dvou faktů selekce genetických znaků matky + selekce
>> genetických znaků trubce při inseminaci.
>> Při oplodnění (křížení)dvou nepříbuzných jedinců vzniká F1 matka a F2
>> generace,to je       doprovázeno inbredientním efektem to je větší životností :
>> (mulati jsou životnější.)
>> Tohoto imbredientního efektu využivají chovatelé matek. ( využívám jej i
>> já a chovám si z inseminovaných matek F1 následně F2 matky)Opravdu to
>> funguje a nemá smysl o tom pochybovat.
>> Druhým faktorem je fyzická zdatnost matek.
>> Tuto vlastnost ovlivnijí včely a hlavně včelař.
>> Tento faktor je natolik důležitý že nemá znovu význam o něm diskutovat.
>> SCHRNU OBA FAKTORY = MATKA BY MĚLA BYT GENETICKY I FYZICKY OPTIMALNI.
>> Nemá tedy význam diskutovat o oplodnáčcích, plemenáčcích. Sám pěstuji matky
>> v NN s přepážkou ty zesílím na oddělky až včelstva a spojím. Část mám i v
>> malých oplodnáčcích. Vždy se jedna o optimální podmínky které je nutno při
>> chovu matek dodržet. Jestliže je nedodržíte máte ztráty a tiché výměny, to
>> je méně kvalitní matky a takové nemá cenu vychovávat!
>> J.B.
>>
>>
>>
>>
>
>

Prý když úly stojí na paletách nebo nízko při zemi, tak med nabírá vlhkost a při vytáčení je v něm hodně vody. Má s tím někdo zkušenost? Jak vysoko by úly tedy měly stát?
Pavel K

Přátelé ať je to jak chce ale já patky chovám, nikoliv pěstuji. Snad jde jen o překlep. Při opakování tohoto nesmyslu se to pak dostává do včelařského podvědomí a to je průser.
Matky se chovají a obilí se pěstuje.
Vlasta