Včelařská konference

Jsem ochoten prodat tunu i víc, záleží na ceně. Bydliště mám 20km od Prahy,
Daniel Prokeš
606560911
E-mail: prokes.daniel/=/raz-dva.cz

----- Original Message -----
From: "Černochová Věra" <vecer/=/iol.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>; <polasek/=/e-dnes.cz>
Sent: Sunday, October 05, 2003 8:27 AM
Subject: Re: Prosím pomoc!


> Pokud jste ochoten med prodat v množství kolem tuny nebo i víc, sdělte
> laskavě bydliště a já Vám sdělím ceny.Pro med jezdíme sami a odvoz včelaři
> samozřejmě neúčtujeme.(Pokud jeho bydliště není třeba 200 km od nás).
Zdraví
> Černochová
> ----- Original Message -----
> From: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 04, 2003 11:31 PM
> Subject: Re: Prosím pomoc!
>
>
> > Když logistika, tak co napsat něco o tomhle - Včelař má doma určité
> množství
> > medu, řekněme od 100 kg do 1000 kg v konvích po 35 kg. Chce ho odvést do
> > výkupny, k dispozici má osobní auto, starší, novější, malou dodávku atd.
> > Kolik ho bude stát dovoz do výkupny na 1 kg medu? Když bude zjišťovat
ceny
> u
> > jednotlivých výkupců, jak spočítat výhodnost, jestli bude lepší odvézt
med
> > dále k tomu, co má lepší ceny nebo blíže k tomu, co má cenu horší?
> > Předpokládá se, že včelař to dělá po práci, nebo jako důchodce, takže
> > spotřebovaný čas si nejspíše účtovat nebude, ale ostatní výdaje ano.
> > Předpokládám, že někteří včelaři toto neprovádějí, jak dokládá ten
článek
> > ve Včelařství č. 10 a částečně ohlasy na něho v této diskuzi.
> >
> > R. Polášek
> >
> > ----- Original Message -----
> > From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
> > To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> > Sent: Saturday, October 04, 2003 11:01 AM
> > Subject: Re: Prosím pomoc!
> >
> >
> > >> --------------- citace --------------
> > > Co se týče té školy,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
> > > Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
> > > logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohužel
> > > jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
> > > byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,že to není předmět včelařství),
že
> > > profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám ještě
> > > jednou děkuji a pozdravujte všechny z konference! Kdybych mohl také
> > > nějak pomoci, stačí se ozvat!
> > > --------------- konec --------------
> > >
> >
> >

Pro přítele Havlíka a další.Je přece známo,že cena v obchodě se tvoří takto asi 30%ceny dostane producent/včelař/ 30% zpracovatel/ten kdo plní med do sklenic/a 30% obchodník/který med prodává/.Kdo má představu,že jen vcelař si zaslouží peníze za svou práci a ti ostatní budou dělat zadarmo nebo,že to není žádná práce doporučuji všem ať to tedy také dělají vždyť to není přece žádná práce.Přeji všem hodně prodaného medu za 150 Kč a víc.

Pracovní společnost nástavkových včelařů CZ
Okresní výbor Českého svazu včelařů v Pelhřimově
Základní organizace Českého svazu včelařů v Humpolci

pořádají v sobotu 11.října 2003 v Humpolci

v přednáškovém sále Střední zemědělské školy cyklus přednášek:

MODERNÍ METODY VČELAŘENÍ

Program (moderuje Mgr. Vlastimil Protivínský):

Vzpomínka na Jindřicha Boháče (Mgr. Vlastimil Protivínský, PSNV CZ)

Příčiny vzniku a tlumení rojové nálady (Ing. Antonín Přidal, Ph.D.,
Ústav zoologie a včelařství, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Brno)

Porovnání uteplených a neuteplených úlů (Ing. Květoslav Čermák, CSc.
Výzkumný ústav včelařský Dol, výzkumná stanice Zubří)

Porovnání kombinovaných a nízkonástavkových úlových systémů
((Ing. Květoslav Čermák, CSc.)

Včelaření v Polsku, Maďarsku a Slovinsku (Ing. Petr Texl, PSNV CZ)

Jednoduchý chov matek (Ing. Václav Ducháč, Mir. Zelený PSNV CZ)

Vyfukování včel z medníkových nástavků (Ladislav Nerad, PSNV CZ)

Vystavené budou úlové sestavy Langstroth, medomety a vyfukovače včel.

Registrace 8.00-9.00 hod., oběd (v internátě) možno objednat při registraci
Organizační záležitosti: Jaroslav Bártl, Východní 1201, 396 01, Humpolec
tel. 565533025 večer po 20.hod

***NA VAŠI HOJNOU ÚČAST SE TĚŠÍ POŘADATELÉ***

Diskuse týkající se tavení voští se ubírá výhradně jedním směrem, a to tavení mokrou cestou, tedy pomocí vody nebo páry. V posledních letech se jako efektivní metoda objevuje i tavení prostřednictvím suchého horkého vzduchu. Před časem byl ve Včelařství návod na zhotovení izolovaného slunečního tavidla, které má mít značnou účinnost a kapcitu. Díky této inspiraci zhotovil jeden můj kolega obdobnou izolovanou nerez bednu, sluneční tavidlo, do které se vejde na stojato najednou cca dvacet plástů. Vyřezané plásty stojí na děrovaném plechu, kudy vosk protéká dolů a následně vytéká ven. Samozřejmostí je izolované dvojsklo a zrcadlo pro zvýšení účinností. Při obsluze třiceti včelstev k tavení veškerého voští je toto zařízení dostatečné, což potvrdila letošní letní sezona. I účinnost se mi zdála celkem dobrá vzhledemk tomu, že po tavení zůstaly suché nelepivé košilky. Negativní se mi na celém procesu zdálo to, že na dně ve vrstvě vytavených košilek zůstával ještě vosk, takže bylo nutno nejdříve odebrat vrchní vrstvu a spodek ještě nechat druhý den dotavit. Možnáby lepší účinnosti bylo dosaženo zvýšením teploty uvnitř zařízení, nebo zhotovení rozebíratelných kazet, do kterých by se daly maximálně dva plásty, tyto by se do prostoru zavěsily, takže by nevznikla hromada košilek na děrovaném plechu.
V současné době se snažím vyrobit obdobné zařízení, ale vyšší teploty bych chtěl dosáhnout přihřátím celého prostoru elektricky. Celé zařízení by mělo vypadat následovně. Abych nemusel vyránět základní obal, použil jsem starou vyřazenou ledničku cca o obsahu 120 litrů. Jde o první ledničky, které měly vnější i vnitřní stěny z plechu a izolovány jsou skelnou vatou. Tím se eliminuje vliv tepla nad sto stupňů.
Z ledničky jsem odstranil dvířka a tuto položil na záda. Vzniklý prostor je široký cca 45 cm a 50cm hluboký. Dno (dříve záda ledničky) jsem vybavil děrovaným plechem s distanční mezerou pro odtok vosku. Na toto dno se mohou stavět jeden za druhým. Velikost bohatě stačí pro rozměr rámků 39x24.Na kratším boku jsem umístnil topnou spirálu ze starého sporáku a touto dtěnou prochází hřídel motorku vně připevněného, najejímž konci uvnitř bedny se točí malý větrák. Zbývá mi ještě dodělat spínání proudu a zamontování termostatu + zhotovení víka z dvojitého skla. Uvidím, zda bude nutno udělat i kazety nebo při zvýšené teplotě bude stačit volné postavení plástů.Víko jsem volil skleněné proto, že by mělo jít i slunečnáí tavidlo s přitápěním, ale je dosti možné že by bylo efektivnější toto konstruovat pouze jako troubu bez solární podpory.
Nezávisle na tom jsem něco podobného viděl na letošní výstavě ve Slovinsku, kde šlo o velkou nerez bednu, která fungovala pouze elektricky. Topné spirály a větrák byly umístěny v odklápěcím víku. Celé zařízení jsem tam ofotil, takže mohu případně zaslat konferenci přílohou foto.
K úvaze pro ctěné členy této konference dávám svůj příspěvek proto, že spotřeba tepla v izolovaném prostoru s regulací se mi zdá efektivnější než použití páry, kdy při jejím úniku dochází ke ztrátě energie.
N.G.

Pokud jste ochoten med prodat v množství kolem tuny nebo i víc, sdělte
laskavě bydliště a já Vám sdělím ceny.Pro med jezdíme sami a odvoz včelaři
samozřejmě neúčtujeme.(Pokud jeho bydliště není třeba 200 km od nás). Zdraví
Černochová
----- Original Message -----
From: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 04, 2003 11:31 PM
Subject: Re: Prosím pomoc!


> Když logistika, tak co napsat něco o tomhle - Včelař má doma určité
množství
> medu, řekněme od 100 kg do 1000 kg v konvích po 35 kg. Chce ho odvést do
> výkupny, k dispozici má osobní auto, starší, novější, malou dodávku atd.
> Kolik ho bude stát dovoz do výkupny na 1 kg medu? Když bude zjišťovat ceny
u
> jednotlivých výkupců, jak spočítat výhodnost, jestli bude lepší odvézt med
> dále k tomu, co má lepší ceny nebo blíže k tomu, co má cenu horší?
> Předpokládá se, že včelař to dělá po práci, nebo jako důchodce, takže
> spotřebovaný čas si nejspíše účtovat nebude, ale ostatní výdaje ano.
> Předpokládám, že někteří včelaři toto neprovádějí, jak dokládá ten článek
> ve Včelařství č. 10 a částečně ohlasy na něho v této diskuzi.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, October 04, 2003 11:01 AM
> Subject: Re: Prosím pomoc!
>
>
> >> --------------- citace --------------
> > Co se týče té školy,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
> > Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
> > logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohužel
> > jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
> > byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,že to není předmět včelařství), že
> > profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám ještě
> > jednou děkuji a pozdravujte všechny z konference! Kdybych mohl také
> > nějak pomoci, stačí se ozvat!
> > --------------- konec --------------
> >
>
>

Kdyľ logistika, tak co napsat něco o tomhle - Včelař má doma určité mnoľství
medu, řekněme od 100 kg do 1000 kg v konvích po 35 kg. Chce ho odvést do
výkupny, k dispozici má osobní auto, starąí, novějąí, malou dodávku atd.
Kolik ho bude stát dovoz do výkupny na 1 kg medu? Kdyľ bude zjią'ovat ceny u
jednotlivých výkupců, jak spočítat výhodnost, jestli bude lepąí odvézt med
dále k tomu, co má lepąí ceny nebo blíľe k tomu, co má cenu horąí?
Předpokládá se, ľe včelař to dělá po práci, nebo jako důchodce, takľe
spotřebovaný čas si nejspíąe účtovat nebude, ale ostatní výdaje ano.
Předpokládám, ľe někteří včelaři toto neprovádějí, jak dokládá ten článek
ve Včelařství č. 10 a částečně ohlasy na něho v této diskuzi.

R. Poláąek

----- Original Message -----
From: "Ivan Cerny" <temper430/=/volny.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 04, 2003 11:01 AM
Subject: Re: Prosím pomoc!


>> --------------- citace --------------
> Co se týče té ąkoly,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
> Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
> logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohuľel
> jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
> byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,ľe to není předmět včelařství), ľe
> profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám jeątě
> jednou děkuji a pozdravujte vąechny z konference! Kdybych mohl také
> nějak pomoci, stačí se ozvat!
> --------------- konec --------------
>

Zajímalo mě, na jaké škole dávají studentům řešit převoz včel - jak
nás před nedávnem požádal o pomoc jedem student. Ukázalo se, že
internet je šikovná věc. Myslím, že tento úryvek z jeho odpovědi nás potěší
všechny.
Zdravím Ivan

--------------- citace --------------
Co se týče té školy,tak studuji Zemědělskou a lesnickou univerzitu v
Brně, provozně ekonomickou fakultu a předmět to byl Obchodní
logistika. Na univerzitě máme samozřejmě Ústav včelařství, ale bohužel
jsem se na nikoho nedozvonil, tak jsem poprosil Vás. Jinak teda práce
byla ohodnocena tak (vzhledem k tomu,že to není předmět včelařství), že
profesorka byla úplně mimo a byla to prostě bomba! Tímto Vám ještě
jednou děkuji a pozdravujte všechny z konference! Kdybych mohl také
nějak pomoci, stačí se ozvat!
--------------- konec --------------

Nové články:
===========

Pozdní krmení včelstev:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003100201

S pozdravem
redakce

> Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.
>
> Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
> rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
> 15.3.,1.4.,15.4., třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Jde o aktuální situaci, takže na přezimování budeme muset čekat. Včelstvo je
momentálně v průměrné síle, ponechané do zimy ve 3 nízkých nást. Optimalu.
Nejdřívější zajímavá informace bude spad roztočů po fumigacích.

> Stáří matky.
>
> Poloha (jestli je stanoviště kryté, polozastíněné nebo otevřené, jestli
> >>neprobíhá<<
> kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
> vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
> nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.
>
> Velikost česna, očka v cm2 dohromady.
>
> Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Odpovídám, ale ono to moc souvislosti neosvětlí:
Matka letos byla 3 letá, od 14.9. t.r. je v něm nová matka (přidána). Očka
otevřená ve všech 3 nást., i spodní česno 43,5x2,5 cm. Včelnice (s 22
včelstvy) je v zastavěné části obce v zahradě, na částečně zastíněném místě.
V obci je dalších 6 včelařů s asi 8 včelstvy na každého (průměrně) a moje
druhá včelnice 700 m od první také s 22 včelstvy. Včelstva byla nakrmena
během srpna, slídivost obvyklá, loupež jsem nepozoroval.
Důležitější asi budou tyto další informace k dané situaci:
Na první včelnici je 4x více roztočů v přirozeném spadu než na druhé
(zapisuji spad od 28.6. u všech včelstev 1x týdně). Myslím si, že je to tím,
že sousední včelaři neléčí důkladně - podporuje to i ta skutečnost, že od
první včelnice jsou blízko (do 200 m) dva včelaři, zatímco od druhé včelnici
jsou nejbližší včelstva asi 600 m. Včelstva léčím naprosto stejně ve stejný
den, 3 x fumigačně v říjnu a listopadu. Přitom už několik let po sobě je
koncem léta a na podzim v mých včelstvech hodně roztočů. Proto odhaduji, že
jde o vliv cizích roztočů od sousedů, stačí jich totiž několik málo a
zkřížením získají nebývalou vitalitu - jde o heterozní efekt. Nebýt cizích
roztočů, páří se samičky (na kukle) se svým bratrem, v nejlepším případě s
blízkým příbuzným - to když do buňky zalezou 2 samičky - proto nejsou tak
vitální, jde o degeneraci v důsledku příbuzenského páření (inbrídingu)
neboli o inbrední depresi (více o tom bude příští rok v seriálu "Příbuzenské
vztahy u včel" v časopisu Včelařství).

> Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
> po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na
> stanovišti
> při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.
Nerozumím úplně přesně otázce. Ale snad odpověď najdete v tomto:
Z týdenních spadů roztočů ve všech včelstvech po dobu 3 měsíců vidím, že v
některých včelstvech narozdíl od uvedeného č. 772 počet roztočů narůstal jen
pozvolna. Naopak jedno včelstvo jsem musel už koncem července zachraňovat
vložením Gabonů, jinak by uhynulo už v srpnu. Je možné, že podle spadu bude
možno najít včelstva, kde se roztočům nedaří tolik množit a pokud je to
zčásti způsobeno příznivými geny, dala by se tak dělat i selekce na
varroarezistenci. Snadno se to ale řekne, je to složitější, protože na
počátku rozvoje včelstev je v nich nestejný počet roztočů a nadto zde působí
zmíněná reinvaze - takže není snadné najít podle spadu roztočů ta "správná"
včelstva... Ještě k té otázce - zatím to vypadá tak, že nějaké genetické
rozdíly mezi včelstvy v ovlivňování množení roztočů jsou, ale nejsou tak
velké, abychom mohli včelstva nechat bez léčení; některá by na varroázu
uhynula třeba letos, jiná za rok a ostatní za dva roky (jako příklad). Takže
jejich schopnosti musí pomocí selekce a inseminace vylepšit člověk. V
přírodě (bez vlivu člověka) by to nejspíš trvalo i nějaké to století,
přičemž by většina včelstev vyhynula.
Nicméně - pro každého včelaře z toho plyne, že sledováním přirozeného spadu
roztočů v létě může včas odhalit přemnožení v některých včelstvech a
zachránit je! Zvlášť tam, kde okolní včelaři neléčí důsledně - a je i v ČR
dost takových míst.

K. Čermák

predam pomocku na plnenie medu z hlinikovych kanvi do poharov,moznost pouzit aj na nove certifik.plastove nadoby,info tyndo/=/post.sk,alebo mob. 0908121314.Mozem zaslat aj foto.

>Bez obchodníků zemřete hlady pod mostem.

A já hlupák si do teď myslel, že lidi odjakživa proto, aby nezemřeli hlady,
pěstovali obilí, chovali hosp. zvířata, stavěli sýpky a pod. Kdyby si
přečetli něco o TRHu, dávno by chovali obchodníky :)))

> Přečtěte si někde co znamená slovo TRH.

Že by to bylo od 'trhnout' ?

Bylo by možné použít v úlech stavební izolaci z ovčí vlny (viz
http://web.quick.cz/inwool/)?

Výrobek je chemicky impregnovaný proti molům (Molantin SP) a ošetřen
retardérem hoření.

J. Čáp

:>Oni si ale nemyslí,že by si tím větev podřízli.Letos si
:>na medu nakradou na
:>porsche a příští rok až jim už med třeba moc lidí nedá,tak budou třeba
:>prodávat auťáky,hrnce atd.

Nakradou? Tak to jsou zlodějí a měli by je zavřít :-).
Přestaňte proboha paušálně označovat obchodníky za zloděje :-(. Bez obchodníků zemřete hlady pod mostem. Samozřejmě obchodníci jsou lidi a lidi taky kradou, lžou, udávají atd. Ale to, že si výkupce uvede v ceníku nějaké číslo, které se vám nelíbí, neznamená, že je zloděj. Vždyť si toho nemusíme vůbec všímat. Přečtěte si někde co znamená slovo TRH. Takové názory mě fakt štvou.

>Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
>doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
>letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
>13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
>10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
>20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
>Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
>byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
>jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
>roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
>Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.

Chtěl bych vznést pár otázek k zajímavému příkladu a poprosit o názor.

Nejprve jestli včelstvo přežilo do jara a v jaké bylo síle tj. kolik
rámků asi obsedalo 1.7.,1.8.,1.9.,1.10.,1.11.a jestli přežilo -
15.3.,1.4.,15.4.,třeba i odhadem na rámcích. Je to už delší dobu.

Stáří matky.

Poloha (jestli je stanoviště kryté,polozastíněné nebo otevřené, jestli >>neprobíhá<<
kolem stanoviště geograficky viditelná hranice např. okraj lesa
vedle louky,cesta s alejí uprostřed polí hranice sadu vedle
nízkého porostu )a zavčelení v počtu včelstev v poloměru asi 3 km.

Velikost česna, očka v cm2 dohromady.

Průběh krmení jestli bylo. (slídivost)

Jaký je názor na to, co by se časným léčením a bez další pomoci
po 1.9.(možná i dříve)proti roztoči, změnilo na vlastnostech včelstev na stanovišti
při běžném výběru v rozchovu přezimuvších včelstev během pár let.


Předem děkuji a hodně úspěchů
Gustimilián Pazderka

Oni si ale nemyslí,že by si tím větev podřízli.Letos si na medu nakradou na porsche a příští rok až jim už med třeba moc lidí nedá,tak budou třeba prodávat auťáky,hrnce atd.

Dnes je hlavně doba podnikavců (vąimni si rozdílu mezi podnikavcem a
podnikatelem)
kteří berou na hůl dodavatele a jsou ochotni oąidit spotřebitele jakýmkoli
způsobem.
Viz. nedávnou aféru s říznutým kakaem. A nemyslím si, ľe je to s medem
jinak.
Prostě český člověk se musí kontrolovat a kontrolovat.
A tvorba cen je téľ o poctivosti.
Vypadá to, ľe si výkupci řeľou větev na které sedí.
Jsou jako rakovina, která seľere svého vlastního hostitele aľ sama bídně
zahyne :o).

Tuąím ľe staré dobré pravidlo ľidovských obchodníků bylo, ľe z obchodu musí
cítit
spojojenost obě strany.Kupující i prodejce.Myslím, ľe v obchodě byli mistry.

Hezký den.
Arnoąt

----- Original Message -----
From: "Radim Polasek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 03, 2003 12:07 AM
Subject: Re: Ohlas na článek ve Včelařství č. 10


> Rozhořčení přítele Mocka trochu chápu. 1200 kilo medu za 25 Kč nebo kdyby
> to prodal "ze dvora" je rozdíl tak 70 000 Kč.
> Na druhé straně uľ není doba socialistická, kdy se med vykupoval v kaľdé
> Jednotě za stejnou cenu 35 korun. Dneska si kaľdý svoji výkupní cenu
určuje
> sám. Včelař, který prodá svůj med prvnímu výkupčímu,který mu padne pod

Náhrada kyseliny fosforečné superfosfátem

Superfosfát se v skleněné nebo plastové nádobě nasype do vody a nechá tak hodinu rozpustit. Pak se promíchá. Nesmí tam být nerozpuštěné kuličky superfosfátu. Kal se nechá usadit, klidně to může být přes noc, nebo tak nějak. Voda nad kalem se potom sleje a použije pro čištění vosku stejným způsobem jako kyselina fosforečná. Dávkování tak 5 - 15 deka superfosfátu. na 1 kg vosku.
Musím ale napsat, že zatím jsem to nevyzkoušel. Nějaké zlomky zešedlého vosku ale doma mám, tak až někde koupím superfosfát, vyzkouším to.

Účinná látka ve výluhu je sloučenina Ca(H2PO4)2, neboli dihydrogenfosforečnan vápenatý. Při čištění vosku vytahuje železo z vosku a vzniká nakonec fosforečnan vápenatý Ca3(PO4)2
a fosforečnany železité a železnaté FePO4 a Fe3(PO4)2, které jsou všechny nerozpustné.

Z kyseliny fosforečné H3PO4 vznikají jen fosforečnany železa, vápník tam není.

Dále by šly použít dihydrogenfosforečnany přímo jako chemikálie, a to vedle vápenatého dihydrogenfosforečnan sodný NaH2PO4 nebo draselný KH2PO4 , pokud by šly v technické kvalitě sehnat lépe než fosforečná.

Rozhořčení přítele Mocka trochu chápu. 1200 kilo medu za 25 Kč nebo kdyby to prodal "ze dvora" je rozdíl tak 70 000 Kč.
Na druhé straně už není doba socialistická, kdy se med vykupoval v každé Jednotě za stejnou cenu 35 korun. Dneska si každý svoji výkupní cenu určuje sám. Včelař, který prodá svůj med prvnímu výkupčímu,který mu padne pod ruku, riskuje, že dopadne stejně. Dneska už nestačí umět dobře ošetřovat včelstva a vytočit hodně medu, ale taky se musí umět sednout třeba k telefonu, obvolat prodejce, zjistit nejlepší cenu, možná za těch 1200 kilo vcelku by u někoho i byla vyšší cena než pro někoho, kdo přiveze jen 200 kilo , slevu na cukr atd. Tuším, že těch 1200 kg by se i vyplatilo převést pěkně daleko, pokud by někdo nabídl rozumnou cenu. Nebo investovat do nějaké tepelné komory a prodat ten med na jaře, kdy je nejlepší cena.
Když už ale př. Mocek chtěl snižovat počet včelstev, měl ty včely na jaře spojit a ne vysypat.

Jinak v této rubrice "nad dopisy čtenářů" se náhodou sešly dva články napsané jen pár kilometrů od sebe. Ten druhý jsem psal já jako ohlas na tam zmíněný článek v květnu. Vlastně ten článek byl podnětem k tomu, že jsem si sednul k internetu, prošel heslo Včely a podobné a mimo jiné ojevil i tuto konferenci. A když jsem ani v červenci v novém Včelařství svůj článek nenašel, vyměnil jsem si pár mailů s p. Mgr. Prokešem a bylo mi sděleno (necituji, pouze volně opisuji), že v mém článku není nic přínosného pro včelaře atd atd, přestal jsem se o to dále starat. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem svůj článek našel ve Včelařství.

... já vím... Mě jen ąíleně naątvalo takový zacházení se včelama, kdyľ se
zrovinka nevyplatily...

jose


| Jinak to Josef pěkně sepsal, ale ono se řekne buďte aktivní, ale jak a co
| aktivně dělat a neąvindlovat?

:>nemel by nahodou
:>tento dotycny "pritel" vratit ucelovou dotaci na zazimovani,

Nejen to, ale potřeboval by asi taky vysypat na sníh (nejlíp někde na severním pólu) ať se o něj pánbůh postará..

Jinak to Josef pěkně sepsal, ale ono se řekne buďte aktivní, ale jak a co aktivně dělat a nešvindlovat? Pro někoho je hračka zbavit se 500 kg medu a někdo nemůže udat 50 kg. Mám na mysli aktivitu v rámci zákona. Ne se postavit na tržiště nebo si vyvěsit u domku reklamu s cenou a nemít schválenou provozovnu hygienikem. Celkově se nese mezi včelaři takový názor, jakoby výkupci byli zloději, když vykupují za ceny, které se nám "nelíbí". Jenže trh je trh a ne zlodějna. Nechceš prodat? prodá jiný a ty se nesmíš zlobit. Cena je vždycky kompromis. Proč myslíte, že v obchodech stojí v regálech med za 140 Kč? Pro dekoraci?
V Německu stojí kilo medu 5 EURO a cukr 1 EURO. Je tam tak levný, nebo u nás tak drahý? A nevíte náhodou kolik dostává německý včelař od výkupců?
Zdraví Eman

Dne čt 2. říjen 2003 10:59 Josef Šamalík napsal(a):
> Vážení přátelé,
>
> nedá mi, abych nereagoval na článek ve včelařství č. 10/2003 z pera
> Jaroslava Mocka. Titul "přítel" zcela opomíjím, protože si jej podle mého
> názoru nezaslouží.
>

S timto plne souhlasim, jen tak na okraj k te ekonomice - nemel by nahodou
tento dotycny "pritel" vratit ucelovou dotaci na zazimovani, ponevadz podle
jeho informaci ji prokazatelne nepouzil na to, k cemu je dle mne urcena.


S pozdravem

                     Jan Cervenka

Vážení přátelé,

nedá mi, abych nereagoval na článek ve včelařství č. 10/2003 z pera Jaroslava Mocka. Titul "přítel" zcela opomíjím, protože si jej podle mého názoru nezaslouží.

J. Mocek ve článku na straně 257 popisuje zkušenosti s výkupcem medu, který ho donutili zlikvidovat 35 včelstev.
Nehodlám se výkupců medu zastávat, v žádném případě. Ale pokud se oni snaží chovat tržně, ekonomicky, proč ne já? Chovám 30 včelstev a můžu říct, že jsem výkupce ještě nepotřeboval, vše stačím prodat sám a každým rokem mě stejně pár metráků medu chybí. Jen nečekám doma, že možná někdo přijde pro kilo medu...

Ale pořád to není ono, co mě na článku nejvíce "nazvedlo"... Zklamání z výkupní ceny medu dovedlo J. Mocka k tomu, že "šel hned na včelín a 35 včelstev vymetl na sníh ať se o ně Pán Bůh postará".
K tomu asi tak:
1- kdyby přemýšlel alespoň malinko ekonomicky, včely ponechá do jara a prodá. Takto do nich investoval minimálně za cukr na krmení a žádný užitek... A pak brečte, že se Vám včelaření nevyplatí...
2- kdyby chtěl včelstva zlikvidovat, nevím proč nepoužil třeba sirné knoty, nebo jiný relativně šetrný způsob likvidace. Takto J. Mocka musím nazvat ">>písk<<", přítelem v žádném případě. (Musím přiznat, že jsem tuto větu několikrát předělával, protože nechci stanou před soudem za urážku na cti...)
3- ... a ještě se s tím pochubí v časopise!!

Z článku vůbec jsem byl "unešen"... Můj ty smutku, kam se poděla kultura českého jazyka, že se musí v článku používat slova, jako "sračka, blbeček" a podobně?

Proč bych měl chtít ochranu ze strany ČSV? Copak má "Svaz" takou moc, aby mohl ovlivňovat ekonomiku a svobodné podnikání? Neseďte v koutě s rukama v klíně! Buďte aktivní!
A co se ČSV týče, poděkujte mu za jeho činnost ohledně léčení nemocí našich včel.

Mějte se hezky a... buďme opravdu přátelé. Přátelé mezi námi a včeličkami i mezi sebou navzájem.

Josef Šamalík

Chtěl bych dodat k mému příspěvku, aby nebyl špatně pochopen:
Napadené včelstvo sice momentálně není léčeno, ale ve stanoveném termínu
během podzimu bude pochopitelně řádně přeléčeno (fumigacemi)!

K. Čermák


> Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
> doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
> letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
> 13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
> 10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88
> r., 20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
> Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
> byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den),
léčivo
> jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
> roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
> Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.
> Teď v září jsou sice počty spadlých roztočů okolo hranice 10/den, resp.
nad
> ní, je to ale méně nebezpečné než v červenci či srpnu, protože zimní
> generace je již odchována. Trochu riskuji - včelstvo neléčím, zajímá mě
> další vývoj počtů roztočů.

Čištění vosku tímto výluhem by mne zajímalo. Můžete mi to podrobně popsat třeba na soukromou adresu? Přesný název, dávkování aj.
Díky Tonda

>Kyselina fosforečná se dá nahradit při čištění vosku výluhem z superfosfátu, ten je v každé drogerii.

Jukněte do aktualit (z 29.9.2003) na http://www.akademon.cz/

To neovlivňujeme, je to předepsáno zákonem o šlechtění a plemenitbě
hospodářských zvířat a prováděcími vyhláškami. U včelařů je alespoň ta
výhoda, že hlášení podávají jednou ročně a ne při každé změně stavu jako
ostatní chovatelé.

Nová verze programu pro vedení evidence ZO by měla (až bude) umožňovat
podání elektronickou formou za celou ZO.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: jan.jindra [mailto:jan.jindra/=/centrum.cz]
> Sent: Tuesday, September 30, 2003 9:12 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Hláąení počtu včelstev
>
>
> Právě před chvílí, jsem se prokousal spolu s jednatelem naší
> organizace stohem hlášení a potvrzeními o registraci. Snadným
> výpočtem jsem došel k značné částce, kterou musí stát celá
> tato "poštovní" evidence. Rád bych požádal kompetentní
> pracovníky ČSV o kumulativní vedení evidence za celou
> organizaci (tak jako u dotací). Místo přehrabování haldy
> papíru mít tak jeden se seznamem chovatelů a jejich chovů.
> Myslím, že v každé ZO se spíše najde člověk, který bude
> udržovat změny na jednom papíře, než přimět všechny členy ZO
> aby včas odevzdaly a řádně vyplnily další papír. Děkuji za
> pozornost Honza
>

Můj bratranec,dlouholetý včelař si sestrojil sice primitivní ale účinné
vyvařování vosku z vyřazené automatické pračky.Pokusím se popsat princip.
Byla použita pračka s bočním nebo předním vkládámím prádla.Smaltovaný koš s
nerezovým bubnem i s motorem umístil na stojan tak,že stěna s vkládacím
otvorem je nahoře.Tuto stěnu odstranil a nahradil celokovovým víkem s
nátrubkem.Pod víko je umístěno těsnění ,/ mezikruží / zhotovené z duše
přiměřené velikosti jako buben pračky.Víko s těsněním se upíná k bubnu
sponou upravenou na rychloupínání.
Podobný princip se používá u sudů na med 200 l. Ve spodní části bubnu je
umístěn stejný nátrubek jako ve víku.Vedle je umístěn vyvíječ páry se dvěma
topnými spirálami z automat.pračky.Do koše se vloží řídký pytel a do něj se
narvnají / nacpou / souše vyřezané z rámků. Pára se přivádí hadicí střídavě
do horního a dolního nátrubku, občas se zapíná pravý a levý chod motoru.V
závěru se hadice nasadí na horní nátrubek, pod spodní se postaví konická
nádoba a začne se odstřeďovat intenzivněji střídavě vlevo a v pravo.Tekutina
v nádobách se nechá vychladnout, ztuhlý voskový koláč se očistí od nečistot,
případně se přetaví ještě jednou.Výhody- vysoká výtěžnost a produktivita,
nevýhody- riziková ruční práce
s přemisťováním hadice s horkou párou na nátrubky,vysoká spotřeba topných
spirál.

Právě před chvílí, jsem se prokousal spolu s jednatelem naší organizace stohem hlášení a potvrzeními o registraci. Snadným výpočtem jsem došel k značné částce, kterou musí stát celá tato "poštovní" evidence. Rád bych požádal kompetentní pracovníky ČSV o kumulativní vedení evidence za celou organizaci (tak jako u dotací). Místo přehrabování haldy papíru mít tak jeden se seznamem chovatelů a jejich chovů. Myslím, že v každé ZO se spíše najde člověk, který bude udržovat změny na jednom papíře, než přimět všechny členy ZO aby včas odevzdaly a řádně vyplnily další papír.
Děkuji za pozornost Honza

Pokud budeme srovnávat vyvařování celých souší v kotly nebo vytavování vosku z rámků v nástavku parou musíme nejdříve říci kolik těch rámků chceme vytavit. Pro takových 10 nástavků souhlasím s tím, že parní vyvíječ je pohodlené řešení. Pro chovatele, který má ale více než cca 20 včelstev má kotel vytápěný třeba dřevem dostatečný výkon pro to aby svých i několik set rámků vyvařil během odpoledne. Jsou to tedy dvě neporovnatelné technologie.
Honza

Plynovou léhev není třeba kupovat na čerpací stanici zaplatíte jen zálohu
120 nebo 500 Kč a při vrácení lahve vám bude vrácena

Pepan

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Vodi?ka" <jar./=/vod.volny.cz>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 29, 2003 2:13 PM
Subject: Re: Va?en? vosku


> V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z
> hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho
včelnici
> a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není
> jednoduché.
>
> Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a
> odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň
u
> LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není
> zatím prázdná, stále hoří.
>
> 1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to
> úspornější.
>
> 2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
> ( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.
>
> Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk
> přece nejde do styku se železem. Absolutně.
>
> 1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je
> atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je
> jedno. Rozvářím v něm cukr.
>
> 2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se
> železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co
já
> vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
> Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží
> jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast
> vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by
mělo,
> potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil
> smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde
> tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak
> záleží tak třeba ať je ze dřeva.
>
> Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže
s
> jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený
> sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky
> radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .
>
> co je fakt :
> A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až
5
> 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.
>
> B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a
> energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo
> lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až
> pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych
> to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě
to
> koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat
> všem.
>

Verite na marketingove pruzkumy ????
Krásná veda, která v konecném dusledku je stejne závislá na osobnosti a její
intuici a schopnosti odhadovat. Pruzkumy jsou dobrým vodítkem - nic víc.
Je to stejné jako management - prirozenou vudcí osobnost to muze zdokonalit,
ale ze sprta to dobrého séfa neudelá.
PS : ..... NEMÁM PROBLÉM S PRODEJEM ....



----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, September 29, 2003 10:34 AM
Subject: Re: Obaly na med


>
> nase názory na túto problematiku sú určite zaujímavé,
> ale skutočné závery by sa dali robiť az na základe
> skutočne seriózneho marketingového prieskumu medzi
> spotrbiteľmi.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> The New Yahoo! Shopping - with improved product search
> http://shopping.yahoo.com


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.518 / Virová báze: 316 - datum vydání: 11.9.2003

Dekuji z informace.
Prilis se mi nechtalo srsne zabijet. To ze se sami vzdali je pro mne uzitecna informace. Kdyz u nas spokojene zili do ted, tak na zimu uz je vrazdit nebudu.

V této době, se už stejně jako jiný hmyz, chystají na přezimování.
V hnízdě, si myslím, přezimovat nebudou. Pro zimování to jsou samotáři.
Takže oplodněné samičky někam zalezou a probudí se až na jaře. Pak teprve
začnou hledat místo pro nové hnízdo.
Teď bych už s nimi nedělal nic.

Před 3 nebo 4 lety, když byly velmi přemnožené vosy, říkala jedna moje
známá:
U nás nejsou žádné vosy. My máme sršně.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Pekny Den vse!
> Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam, ze mi poradite alespon
> kde hledat informace.
> Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil mimo dum. Nechce se mi
> je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu. Nemate nekdo nejakou
> ideou?
> Dekuji za pomoc.

Srsni patri mezi vosy, v teto dobe doporucuji s nimi jiz nic
nedelat. Ted v zari-rijnu behem kratke doby tyto vosy sva hnizda
opusti, prezimuji pouze oplozene samice a hnizdo zustane prazdne.
Na jare si kazda prezimujici samice sama zacne stavet nove
hnizdo, do puvodniho se nikdy nevraci. Srsni jsou povazovani za
uzitecny hmyz, v teto dobe jejich niceni je zbytecne a muze to
byt i nebezpecne. Pepa

>Pekny Den vse!
>Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene >doufam, ze mi
poradite alespon >kde hledat informace.
>Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je ?>premistil mimo dum.
Nechce se mi >je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu.
>Nemate nekdo nejakou >ideou?
>Dekuji

--
Vyhraj Ford Fiesta s klimatizací a další ceny!
Více na http://soutez.volny.cz

Denne pozorujem ako mi sršne krúžia pred letáčmi a
chytajú včely a nič proti tomu nezmôžem. Keby som ja
naďabil na ich hniezdo moja otázka by znela ako sa
dajú zničiť čo najnehumánnejším spôsobom (navrhujem
biolit - pretože do takto chemicky nastriekaného
hniezda sa ešte vracajú sršne a vydochnú všetky.

Peter M.

--- Pavel Sleis <p.sleis/=/seznam.cz> wrote:
> Pekny Den vse!
> Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam,
> ze mi poradite alespon
> kde hledat informace.
> Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil
> mimo dum. Nechce se mi
> je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu.
> Nemate nekdo nejakou
> ideou?
> Dekuji za pomoc.


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Pekny Den vse!
Muj dotaz je z uplne jine oblasti, nicmene doufam, ze mi poradite alespon kde hledat informace.
Na pude se mi usidlili srsni, rad bych je premistil mimo dum. Nechce se mi je zabijet, radsi bych zvolil humalnejsi metodu. Nemate nekdo nejakou ideou?
Dekuji za pomoc.

Ještě k tomu principu vyvařování-

Ceny ve světě

podle německého katalogu nerezová vana s vyvíječem páry –
cena 459 EUR. 18 rámků 2 KW.

Samotný vyvíječ – 63 EUR

To, co jsem tušil že to jde a popsal jsem to domácí řešení, improvizaci, se skutečně používá, jen materiály jsou jiné.

Je to hranatá vana, dole je plynový hořák vložka z nerezového děrovaného plechu do které se dávají rámky na dně nádoby voda, odpařuje se ( výkon plynu 7 KW ) vosk odtéká z vany ven do misky
cena 475 EUR .

nádoby jsou tvarově stejné, jen se mění typ ohřívání, hořákem zespodu nebo vyvíječem páry.

Na stránkách konference - konkrétně na http://www.vcely.or.cz/files/index.html
jsou hned dva kvalitní dokumenty:
- Hlavní zásady včelaření v nízkonástavkovém úlu Optimal (RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.)
- Včelaření v nízkonástavkových úlech, 1994 (ing. Květoslav Čermák, CSc.)- NNvcelareni.pdf

Obě publikace obsahují kvalitní informace o nástavkovém včelaření
a byly pro mne "manuálem" při přechodu z klasického včelaření
na nástavkové.

Dále v tištěné podobě v minulých dnech vyšla brožura Včelaříme nástavkově (od F. Kamlera a K. Čermáka- vydal Český svaz včelařů) , ale zdá se mi,
že je v podstatě "zhutněním " předchozích děl s důrazem na
vysvětlení principů n. včelaření.

A v neposlední řadě nelze pominout stránky Pracovní společnosti nástavkových včelařů (http://www.n-vcelari.cz/),
kde je koncentrována spousta článků na toto téma.


S pozdravem
M.Valenta

Velmi mnoho uzitecnych informaci najdes na
www.n-vcelari.cz

vojta

V posledním včelařství vzadu je možno objenat brožurku Včelaříme nástavkově. Docela pěkná věc za pohých 30,- Kč. Já ji kupoval ve výzkumném ústavu v Dole.

Priatelia, hladam nejaky komplexny material (clanok)popisujuci "nastavkove vcelarstvo".

Vopred dik za radu

Potvrzuji, že hliník naprosto nepůsobí na roztavený vosk. jíž cca 10 let vyvařuji vosk v hliníkovém odšťavovacím hrnci, každý rok je to tak 8 - 20 x po 2 hodinách. Za tuto dobu nepozoruji žádné viditelné zeslabení plechu - je tam plech 0.8 nebo podobný. Jen povrch hliníku má vzhledově trochu jinou patinu. Hrnec je maximálně v polovině životnosti, ne li méně.
Vosk je nádherně čistý, žlutý, s vrstvou nečistot do 1 mm.
R. Polášek

S velkou pravděpodobností jde o varroázu. Zkuste ze zbytků plodu vytáhnout
kukly a buňky uvnitř dobře prohlédnout - pokud v některých jsou roztoči, šlo
o přemnožení. Dospělé roztoče tam snadno přehlédneme (zvl. nemáme-li dobré
osvětlení), ale jsou tam i bílí, kteří nedokončili vývoj.
Mohou být ale i další včelstva na stanovišti hodně napadená. Proto
doporučuji co nejdříve léčit, nejlépe dát Gabony aspoň na 2 týdny (po
domluvě s veterinářem). Fumigace teď nemusí být dost účinná - mnohá včelstva
mají ještě plod.

OBECNĚJI:
I za situace, kdy dobře léčíme - jsou malé počty roztočů při podzimním
ošetření i v zimní měli, může dojít v létě k přemnožení roztočů a úhynu
včelstev. Příčinou je nejspíš méně důsledný včelař v okolí (i několika km, v
létě včely létají hodně daleko) anebo volně žijící, tedy neošetřené včelstvo
(včelstva). Oslabené a potom hynoucí včelstvo vyloupí jiná včelstva a přitom
si nanosí desítky až stovky roztočů do svého úlu, ti se tam během pár týdnů
přemnoží a způsobí úhyn včelstva. Je-li koncem léta a na podzim teplé počasí
(jako letos) tak mohou být roztoči takto přeneseni ještě dál...
Dá se OŘEDCHÁZET takovýmto úhynům? Ano - sledovat již od července asi
1x týdně přirozený spad roztočů na dně úlů na zasíťované podložce. Podložka
má být světlé barvy, abychom viděli i světlé (světle hnědé až skoro bílé)
roztože (někdy co do počtu převažují nad tmavě hnědými). Při spadu 10
roztočů na den (tak uvádí metodika) je nezbytné léčit, jinak je včelstvo
ohroženo. Pokud zjistíme např. už v červenci spad okolo 5 roztočů na den, za
měsíc jich může být několikanásobně více! Proto už v tu dobu na nic
nečekejme a pomozme včelám - např. léčit Formidolem, vytočit med a dát
Gabony.
Že má smysl sledovat vývoj varroázy tam, kde podobné nebezpečí hrozí, mohu
doložit příkladem záznamu spadu roztočů v jednom z mých včelstev (č.772)
letos (vloni 3x na podzim léčeno fumigačně):
13.7.=0 r. (r.=roztoč na podložce), 20.7.=1 r., 26.7.=1 r., 2.8.=4 r.,
10.8.=5 r., 17.8.=27 r., 23.8.=16 r., 31.8.=120 r., 6.9.=85 r., 14.9.=88 r.,
20.9.=160 r., 28.9.=200 r.
Do 10.8. tedy nic zvláštního, potom dost rychlý nárůst, takže 31.8. už
byla situace nebezpečná (120 roztočů za 8 dnů, tj. více než 10/den), léčivo
jsem ale nedal. Chci tím ukázat např., že kdyby takový nárůst spadlých
roztočů byl o 3-4 týdny dříve, bylo by nutno včelstvu pomoci, tedy dát
Gabony, aby se ochránila zimní generace včel.
Teď v září jsou sice počty spadlých roztočů okolo hranice 10/den, resp. nad
ní, je to ale méně nebezpečné než v červenci či srpnu, protože zimní
generace je již odchována. Trochu riskuji - včelstvo neléčím, zajímá mě
další vývoj počtů roztočů.

K. Čermák


> Vážení přátelé,
> v letošním extrémním roce jsem zakrmil třináct velice silných včelstev
> (8 v Univerzálech a 5 v Tachovácích ) už do poloviny srpna cca 18 kg
> cukru. Za tři neděle jsem po vyběhnutí plodu dával ještě jednu
> čtyřlitrovou sklenici do prázného medníku. Minulý týden jsem s
> politováním konstatoval úhyn jednoho včelstva a veškeré zásoby vybrané
> od vos. Smířil jsem se ztrátou matky a tím oslabené obranné vlastnosti
> včelstva. Úl jsem zrušil, dílo rozvařil na vosk. Protože ve dvou
> Tachovácích nebyl cukr úplně dobrán, odložil jsem odstranění třetího
> (krmného) nástavku na následující víkend s tím, že zůstalo otevřené
> česno, a dvě očka v 1. a 2. nástavku.
> Tento víkend jsem s hrůzou zjistil, že jsem přišel o další troje
> včelstva, v úlech obrovské roje vos všech druhů v jednom včelsvu jsem
> objevil ještě cca 5 včel a velice pěknou mladou letošní matku. Na pěti
> až sedmi rámcích bylo velké množství zastydlého a částečně vykousaného
> plodu a na podložkách až 2 cm vykousaného voští a částí včel.
> Mám z tohoto stavu velice špatný pocit a otec tvrdí, že příčinou že
> byly otevřená očka v náatavcích. V době krmení však byly oba nástavky
> plně obsazené včetně plného vysokého podmetu.
> Může být příčinou příliš brzké krmení (v ostatních letech jsem krmil
> až na konci srpna), nebo snaha o dostatečné větrání nebo je potřeba
> příčinu hledat úplně někde jinde?
> Děkuji za radu.
>
> Václav

Když je potřeba rychle znát příčinu, není těžké takové vyšetření si udělat
sám. Problém je, že ve velké vrstvě rozkousaných plástů se vyplavení roztočů
těžko dělá. Pokud je voskových drobků (měli) míň, tak ji vspeme do nějaké
nádoby a přilejeme líh - stačí technický. Zamícháme a po
chvíli vyplavou roztoči (ale i příp. kousky včel, včelomorky aj.).
Upozorňuji, že v úlu po úhynu na varroázu, pokud zásoby jiné včely vyloupily
(byly "letové" teploty), nemusí být velká kvanta roztočů na dně, možná jich
tam najdeme jen několik desítek až stovek, přestože před úhynem jich ve
včelstvu bylo několik tisíc! Je to proto, že ve vylupovaném včelstvu se
roztoči stěhují na ještě vitální a pro ně atraktivní loupící včely -
tak nakazí další včelstva. Pokud ale v době úhynu včelstva
na varroázu je chladno, není vyloupeno, a na dně proto bude hodně roztočů.
K. Čermák

> To myslím že ne. Já mám očka otevřená pořád a žádný problém, pokud je
> včelstvo v pořádku.
> Podle mého odhadu je příčinou kolaps z varroázy a následné vyloupení.
Stálo
> by možná za to dát vyšetřit v Dole zbytky včelstva. Ten počet je nějaký
> podezřelý. Nemohl by to být rejsek?
> Eman

On Fri, 26 Sep 2003, Jan Cervenka wrote:

> Zkuste si spocitat na kolik Vas ta hodina ohrevu elektrinou prijde

Dobra: Je-li 1kWh elektriny treba za 3 Kc, pak to je na 2200 W 6.60 Kc za
hodinu.

Pokud to funguje, neni to tak zle. Pokud to nefunguje, je to az dost drahy
provoz ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Díky všem kteří mi pomohli s problémem převozu včel!Moc jste mi pomohli!Přeji hodně úspěchů a zdaru!Diky. S pozdravem Tomáš

Nikdy sa nespoliehaj na výsledky preliečenia jedným
liečivom (klieštik môže byť rezistentný alebo liečivo
slabé, neúčinné). Preliečuj vždy 2 liečivami s dvoma
účinnými látkami.

Peter M.

V tomto případě píšu za sebe, včelaře , ne jménem firmy, dívám se nato z hlediska vašeho, mám osobní zkušenost s tím, že vybudovat z ničeho včelnici a zařízení je velmi drahá záležitost a každý nato nemá, vůbec to není jednoduché.

Samozřejmě, plyn je dobrý tam, kde není jiný způsob, ale je laciný, a odpadá práce s nějakým dřevem. Vždyť bomba se dá koupit za 150 Kč ( náplň u LPG ) nebo za 300 Kč, tunu cukru jsem s ní rozvařil a stále ještě není zatím prázdná, stále hoří.

1/ Dobré do míst, kde není možnost elektřiny a ve srovnání s ní je to úspornější.

2/ šetří místo a finance, přičemž zvyšuje možnost použití
( vyvařování vosku )Já třeba chci vše dělat v přistavené V3S.

Co se týká toho vosku a znehodnocování- asi to bylo špatně pochopeno, vosk přece nejde do styku se železem. Absolutně.

1/ Sud je železný a povrchově upravený včelaři do něj dávají med, barva je atestovaná. Sud se dá sehnat za 100 Kč použitý nebo si koupit nový, to je jedno. Rozvářím v něm cukr.

2/ Pokud budu vyvařovat vosk tak kde je psáno, že vosk přijde do styku se železem ? Přece vosk teče do nádoby vložené do sudu - vandlík, lavor, co já vím, velká miska na květináč....plech z trouby...
Materiál se dá použít laciný smalt nebo plast ( vydrží 100 stupňů, záleží jaký ) a tyto výrobky se dají koupit v hypermarketech, lacino. Vadí plast vosku ? Myslím že ne. Jde o to, aby to vydrželo tu teplotu, ale to by mělo, potřeba se informovat při koupi, co je to za materiál.Spíše bych volil smalt. A tyto materiály mají většinou přímý atest přece na potraviny, jde tam stejně jen vosk. Co se týká toho stojánku jestli na tom někomu tak záleží tak třeba ať je ze dřeva.

Voda je dole, pára jde nahoru, vosk stéká do nádoby vložené v sudu. Takže s jakým železem že to má přijít do styku, když je i navíc povrchově upravený sud ? Tyto dvě nádoby a stojany nad sebou - vleze se tam toho více. rámky radiálně ( paprskovitě ke středu, do kruhu ) .

co je fakt :
A) pořizovací náklady pro rozváření cukru a tavení rámků nepřekročí 4 až 5 000 Kč. Dvě mouchy jednou ranou.

B) zkuste si porovnat jiné známé technické řešení cenově včetně času a energie a taky místa. Dojdete k zajímavým výsledkům, nevím co by bylo lacinější a podstatně lepší, navrhněte někdo. Všude mi to vychází o 3 až pětinásobek minimálně více. Nevím, mě to řešení vyhovuje.Jako výrobce bych to dělal samozřejmě z kvalitních materiálů a trochu jinak ,ale kdo by mě to koupil ? Vždyť to řešení je vlastně stejné a laciné a mělo by vyhovovat všem.

:>... tohle mohu vyloučit, protože dlouhodobé spady po
:>fumigacích jsou do
:>10 ks, a i okolí kde včelařím je dlouhodobě hodnoceno jako bezproblémové...

To nevylučuj, co bylo už nemusí být. Spady jsi kontroloval minulý rok. Silné včelstvo si něco vyloupí, nanese si domů breberky a další generace plodu je "v háji".

<Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem.

Nekde je este plod. Pod fumigaciou myslis 4x po styroch dnoch, alebo teraz
1x a potom 2x v novembri a decembri?

Matej



Bronislav
Gruna An: Vèelaøský mailing list
<e-mail/=/nezad <vcely/=/v.or.cz>
an> Kopie:
Thema: Re: Kde se stala chyba
09/29/2003
01:11 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Výstižný popis úhynu na varoázu. I doba je typická. Podle toho, co
probíhalo před rokem u mě se mohu domnívat, že první uhynula včelstva v
sezóně nejsilnější. Obvyklý bývá úhyn více sousedních včelstev. Asi
nepotěším, když napíšu, že i další jsou velmi ohrožená. Mě jich loni zbylo
ca 10 procent. Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem.
Důležité je
často navštěvovat včelnici a vymetat úhyny ještě před loupeží, zachráníš
aspo� zásoby. Loupí včely, vosy to jen "dojíždí". Co slábne pod obvyklou
míru, spojuj naostro. Co přežije silné do konce listopadu má dobrou šanci
přežít zimu. Příčinou je asi chybné léčení v předchozí zimě nebo zdroj
nákazy v blýzkém okolí.
Broněk

Výstižný popis úhynu na varoázu. I doba je typická. Podle toho, co probíhalo před rokem u mě se mohu domnívat, že první uhynula včelstva v sezóně nejsilnější. Obvyklý bývá úhyn více sousedních včelstev. Asi nepotěším, když napíšu, že i další jsou velmi ohrožená. Mě jich loni zbylo ca 10 procent. Doporučuji co nejdřív fumigovat varidolem. Důležité je často navštěvovat včelnici a vymetat úhyny ještě před loupeží, zachráníš aspoň zásoby. Loupí včely, vosy to jen "dojíždí". Co slábne pod obvyklou míru, spojuj naostro. Co přežije silné do konce listopadu má dobrou šanci přežít zimu. Příčinou je asi chybné léčení v předchozí zimě nebo zdroj nákazy v blýzkém okolí.
Broněk

>
>
>Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého
>včelstva zkolabovaného na varaózu,
>
... tohle mohu vyloučit, protože dlouhodobé spady po fumigacích jsou do
10 ks, a i okolí kde včelařím je dlouhodobě hodnoceno jako bezproblémové...

>ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je
>otevřel během krmení nebo až po krmení?
>
... očka s průměrem 25 mm mám otevřené celoročně, česno je v celé šíři
nástavku s výškou 20mm při krmení zužuji na 10 mm s dodáním ochranné
mřížky proti myším a rejskům na zimní období.

> Jakou máš plochu očko a česno?
>Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
>
rámková míra 39x24 na studenou stavbu.

>
>R. Polášek
>

Netvrdim ze je to vsade tak, ale mam podobnu skusenost. Jeden silny
odlozenec na stojane a pekne vcelstvo vo voze . Scenar rovnaky. V plode
ktory zostal po 3 - 4 roztoce na larvu. Zadymyl som vcelstva v okoli - po 5
z kazdej strany. Spad v susednych 150 - 250 v dalsich od 10 do 50. /
zadymene 28,9. kontrola dnes rano /. Pritom vsetky vcelstva boli v lete
riadne osetrene.

Matej




Radim
Polasek An: Vèelaøský mailing list
<polasek/=/e-dn <vcely/=/v.or.cz>
es.cz> Kopie:
Thema: Re: Kde se stala chyba
09/29/2003
12:37 PM
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého
včelstva zkolabovaného na varaózu, ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je
otevřel během krmení nebo až po krmení? Jakou máš plochu očko a česno?
Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
R. Polášek

Pokud to nebyla varaóza z neúčinné fumigace nebo z vyloupení divokého včelstva zkolabovaného na varaózu, ty očka byla otevřená pořád nebo jsi je otevřel během krmení nebo až po krmení? Jakou máš plochu očko a česno? Studenou nebo teplou stavbu, rámkovou míru 39x24 nebo jinou?
R. Polášek

Nové články:
===========

Včely tu musejí být! - Kamil Hábr:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092902

Boj proti roztoči Varroa destructor:
http://vcelarskenoviny.wz.cz/view.php?cisloclanku=2003092901


S pozdravem
redakce

Hliník mi s voskem rozhodně neudělal to, co pozink. Zkoušel jsem tedy pouze víčka
z plástů a to v takovém tom hliníkovém dvouplášťovém hrnci na mléko (obsah odhadem asi 2 l)
a bylo to super - nebo aspoň mnohem lepší než z pozinkového vařáku.

Pepa Přepechal

----- Původní zpráva -----
Od: havlík <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
Datum: Pondělí, 29.září 2003 - 8:50 dop.
Předmět: Re: Vaření vosku

> Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli
> ho to
> ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a
> těch je
> nejvíc.
>

Přítel Lněnička mi to "vzal z pusy". Je to přesně tak. Nejen ládovat dřevo, ale také
čas na zízkání dřeva, stání u kotle, atd. No a co je nejdražší? Pro mne je to určitě čas.

Zdraví Pepa Přepechal

> >
> V případě nočního proudu asi tak na korunu, v případě denního na
> šest až
> sedm. Do systému Kolomý budu celou tu dobu ládovat dřevo. To si
> svůj čas
> cením na víc, i kdybych si měl během toho jenom číst noviny.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
>

----- Původní zpráva -----
Od: ČSV - Odborné oddělení <uv.csv/=/tiscali.cz>
Datum: Pondělí, 29.září 2003 - 8:45 dop.
Předmět: RE: Vaření vosku

> Dobry den,
> >
> > na filmu od p. Jindry z navstevy pr. Kolomeho mne zaujal jeho
> > zpusob vyvareni, jestli jsem to dobre pochopil, bylo to neco
> > jako velky brutar , kde se vsechno
> > rozvarilo - proc to pisu , bylo to na drevo. Zkuste si
> > spocitat na kolik Vas
> > ta hodina ohrevu elektrinou prijde ( tohle uz v reklame na
> > vyvijec pary
> > nepisi ).
> >
> > --
> > S pozdravem
> >
> >        Jan Cervenka

naše názory na túto problematiku sú určite zaujímavé,
ale skutočné závery by sa dali robiť až na základe
skutočne seriózneho marketingového prieskumu medzi
spotrbiteľmi.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Shopping - with improved product search
http://shopping.yahoo.com

Originální vařáky byly buď z pozinkovaného nebo pocínovaného plechu.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
> Sent: Monday, September 29, 2003 8:50 AM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Re: Vaření vosku
>
>
> Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v
> ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale
> taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.
>

:>otec tvrdí, že příčinou
:>byly otevřená očka v náatavcích.

To myslím že ne. Já mám očka otevřená pořád a žádný problém, pokud je včelstvo v pořádku.
Podle mého odhadu je příčinou kolaps z varroázy a následné vyloupení. Stálo by možná za to dát vyšetřit v Dole zbytky včelstva. Ten počet je nějaký podezřelý. Nemohl by to být rejsek?
Eman

Hliník taky vosk poškozuje?Zatím jsem to přetavoval v ešusu,jestli ho to ničí,změním způsob.originál vařáky ale taky nebyly z nerezu, a těch je nejvíc.