Včelařská konference

Mně připadá míra 39x27,5 ještě kompromisnější než 39x24. Byla to dobrá míra pro včelaření v zadovácích, protože při jejím použití se mohla nechat koncepce 2x12 nebo 14 rámků rámků a zvýšení plochy bylo takové, že při 2x14 už mohl vnitřní prostor úlu víceméně stačit.
Ale v nástavcích na včelaření jen s jedním rozměrem rámků bude neobratnější než 39x24 a na včelaření s dvěma výškami rámků bude vhodnější 39x30 společně s 39x cca 18 nebo rovnou s přesnou polovinou 39x15.
Včelky ale snesou hodně.

U zadováků se skládá sedliště, plodové hnízdo i medník z jednotlivých rámků. Je tedy třeba zásady, jak by to asi včely chtěly, znát, jinak to včelky ještě týden po zásahu napravují a na snášení medu jim potom moc času nezbude. U nástavku se dá tato znalost obejít manipulací s celými nástavky, kdy si včelky v nástavku tohle zařizují samy. Ale ani u zadováku to není žádná nějaká hrozná alchymie, spousta věcí se prostě od včelek časem odkouká. Rozdíl je ten, že v zadovácích nemůže včelařit včelař bez pokory, který si myslí, že už všechno ví a všechno zná a který chce včelky ohýbat podle svých nápadů, protože ihned, jak se o to pokusí, tvrdě narazí. V nástavcích ani narazit nemusí.
Co se týká provozování zadováků, asi jich už zbylo skutečně málo. Jejich doménou jsou malé prostory, do kočovné maringotky běžných rozměrů se jich dá nacpat 50 - 70 úlů, potom asi různé malé včelíny, kde přechod z zadováků na nástavky znamená snížení počtu včelstev na třetinu, čtvrtinu.
Co se týká rámkové míry 39x24 a 39x27,5 , s 39x27,5 zkušenosti nemám. Popravdě řečeno ani neřeším, jestli pod mřížku dva nebo tři nástavky 39x24. Protože teď mám poměrně málo včelstev, můžu si dovolit včelstva ošetřovat přehazováním plástů s plodem nad mřížku podobně jako v zadovácích. A při takovém způsobu ošetřování je úplně jedno, jestli jsou pod mřížkou 2 - 3 nebo i víc nástavků 39x 24 nebo jiných. Jen je třeba přehazováním rámků udržovat mřížku uvnitř plodového hnízda. Totéž by bylo při nižších rámcích, kde by ale s menšími rámky přibyla manipulace a nejspíš by totéž bylo ještě i s rámky 39x27,5, s většími rámky už asi ne. Na hraně by bylo v květnu a červnu, kdyby byl pod mřížkou jen jeden nástavek s 10 rámky 39x24, ale při zvýšené pozornosti by se nejspíš i tady to dalo zvládnout.
Ohromně by pomohlo, kdyby šlo ve včelstvu nějak identifikovat matku, třeba nějakou elektronickou značkou, aby se přendávané plásty nemusely otřepávat, potom by to byla i docela rychlá technologie vhodná pro větší počet včelstev.

Zdravím vás,
pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a pak se rozhodnu. Pavel

Pavle zdravím.Vyšší rámek je výhodou zvláště na jaře,kdy matka má ucelenější plochu plástů a nemusí překonávat mezeru mezi rámky,takže plodové těleso relativně roste rychleji.Hodí se spíše do poloh s ranějšími snůškami.Znám několik větších včelařů na míře 39 na 27.5 a menší rámek už by nechtěli.Docela velkou nevýhodou je mít tento rámek v medníku,s výškou rámku roste i hmotnost,do takového plástu se vejde v pohodě 2.5 i více kg krát počet v nástavku krát počet včelstev na stanovišti,takže medobraní po vydatné snůšce už vyžaduje slušné fyzické výkony(pokud na to nemáš nějakou mechanizaci nebo třeba levnou pracovní sílu).Mě stačilo v zaměstnání při chovu matek denně zvedat medníky u moravských univerzálů,po sezoně jsem pěkně cítil záda.Pavel.

Lesan nejde obsluhovat ze zadu, má studenou stavbu na 9 rámků. V podstatě je to předchůdce tachováku.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 23:31:25
> ----------------------------------------
> Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu
> věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly
> zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan
> a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny
> ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V
> těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu
> vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.
>
>
>

Zajímalo by mne jaké % čistých zadováků je dnes provozováno, že se tomu věnuje taková pozornost. Myslím, že velmi významnou část úlů tvoří úly zadem i vrchem přístuné typu český či moravský univerzál, pětiletka, lesan a pod. A v těch se ošetřování proti návstavků až tak moc neliší. A všechny ty obstrukce, které se zde popisují u budečáků se těchto úlů netýkají. V těchto úlech se dá docela slušně a v pohodě včelařit. Na přítěž je trochu vyšší váha jak úlů, tak medníků a také neoddělitelné dno.

Podle mého názoru je rozdíl v tom, že včelstvu pak stačí jako plodiště dva nástavky a možná by bylo ještě lepší mít 39/30, pak není nutná mřížka. Při 39/24 mají plodiště ve dvou nástavkách a zasahuje z části i do třetího. Ale to zjednodušuji, protože záleží na více okolnostech- nadmořská výška, snůškové podmínky atd.
Pěkný večer, Petr Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: p?vodn? technologie
> Datum: 28.2.2010 22:39:40
> ----------------------------------------
> Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být
> hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat
> disertační práci na doktorát z práv?
> P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z
> mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí
> dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5,
> jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti?
> Zdraví P.S
>
>
>

Teda, když to tak tu práci s těmi zadováky pročítám, tak to musela být hotová alchymie. Kdo neměl v tom systém, byl vyřízený. To je jak dělat disertační práci na doktorát z práv?
P.Polášek, mám na vás takový dotaz. Protože mám r.m 39/24, jeden kolega z mé bývalé ZO, přítel Blecha, mimochodem nástavkovému včelaření rozumí dobře, mi sdělil, že jsem si měl místo r.m 39/24 vybrat raději r.m 39/27,5, jaký je v tom rozdíl, kromě rozměrů, má s tímto někdo nějaké zkušenosti? Zdraví P.S

Jinak zadováky byly myslím výlučně technologí pro soukromé včelaře. V dobách budovatelského nadšení v 50 letech vedle družstev vznikaly taky poměrně hromadně socialistické včelařské provozy a už tehdy v těchto provozech opustili různé zadováky a almárky a včely dávali do nástavkových nebo různých polonástavkových úlů, převážených vozy a ukládaných na stanovištích na palety. To byly ty různé Lesany, Pětiletky , Moravany, Univerzály a podobně. V 60 letech pak ty provozy byly kvůli nerentabilitě - byly obvykle malé a místní, rušeny a tyhle poměrně moderní úly byly rozprodány soukromám včelařům. Velkochov zůstal a přežil jen tuším v Tachově (úl tachovák na 39x24) a Třeboni ( třeboňský úl na plásty tuším 39x27,5 )

Do zadováků jako objemově nedostatečných úlů musí včelař pravidelně přinášet matce prostor ke kladení. To je potom ta stará "klasika" popisovaná ve starých včelařských knihách, kdy se každých 14 dnů zakladené plásty z plodiště vyjmou a proloží střídavě mezi medníkové plásty a místo nich se zbývající plásty v plodišti proloží vytočenými nebo prázdnými plásty k zakladení nebo mezistěnami ke stavění a zakladení. Když se to nedělá, stoupne intenzita rojení od května po začátek srpna na v podstatě neúnosnou míru, když se to dělá, včely náchylné k rojení se odrojí či nějak zvládnou v květnu a zbytek roku je pokoj. Tohleto vedle přístupu zezadu je právě důvod vysoké pracosti v zadováku. Dá se to dělat rychle a trošku náhražkovým způsobem, že se třeba do plodiště jen přidá další plást a mezistěna, pokud je prostor nebo se vytáhne z medníku a plodiště jen po 3 - 6 plástech a akce provede jen mezi nimi, ale já mám takovou povahu, že jak se do toho dám, tak to rozdělám pořádně. Takže já jsem to dělal tehdy vesměs tak, že jsem vytáhnul všech 14 plástů z medníku, přes polovinu plástů z plodiště, každý plást přirozeně prohlídnul, všechno ne moc rychle, aby se moc nerozrušily včely, plásty uspořádané tak, aby se kvůli matce nemíchaly plásty z plodiště a medníku. Vyberou se k ometení plásty s medem a z nově přidaných a ze zbylých plástů se poskládá zpátky plodiště a medník. Takže nakonec byl nově uspořádaný v podstatě celý úl. No a to vycházelo na včelstvo na tu hodinu nebo spíš hodinu a půl. Je to podstatně delší čas než u nástavků, na druhé straně tam není taková těžká práce jako u nástavků, manipulace s plnými nástavky. Takže z toho byly ty tři dny v včelíně s 20 včelstvy. Tu technologii jsem pár let dával dohromady, když už jsem s tím byl víceméně spokojený a chystal se zaměřit na zmenšení času spotřebovaného na včelstvo, padl socík, zdražila přeprava traktorem a začala postupně padat relativní cena medu a rentabilita. Takže jsem včelín zaparkoval na jednom místě a snížil počet včelstev, aby místo nebylo převčeleno.
Jinak včely a úly dříve bylo zhruba něco podobného jako třeba kravičky u sedláka. U žlabu tam byla Mařena, Stračena a Jaruna atd, sedlák je znal všechny detailně, znal jejich zvláštnosti, ze změny jejich chování okamžitě poznal, že se něco děje a ony naopak znaly toho sedláka a když už přišel jejich čas a šly do masa, oplakávalo se to. Dneska je kravín s pár stovkou krav a detailně je zná pouze počítač podle těch čísel, co mají v uchu. A když uplynou 4 roky, po kterých sežerou pořád stejně žrádla ale už nedají tolik mléka, takže by se nevyplatily, počítač je pošle na jatka a místo nich přijdou jiné a nikdo to ani v podstatě nepozná. Tak je to dneska i se včelami a úly.

Dnes, kdy jsem se vracel ze včelařské schůze jsem na Třeboňsku na louce u silnice, kde nebyl sníh jsem viděl dvě hejna špačků a to jek na zemi, tak i v letu. Zrak mě nemýlil. Jink včeličky plodují na 2 až třech rámcích. To zásoby budou hořet. Jaroslav

Zdravím všechny, pro potěšení oka posílám 3 krátká videa, kterak jsem dnes nakouknul pod úlová víka. Čítávám takhle, jak jinde v republice už probíhaly prolety. U mne zatím nic, bylo zde doposud max 6 stupňů. Ať se daří, Libor.

http://www.youtube.com/watch?v=FxRfvD87sKo
http://www.youtube.com/watch?v=Kie_voZ5Tg0
http://www.youtube.com/watch?v=QyRXcYSnYUg

P.S. jak nám ty borový rámky a nástavky pěkně modraj, že?

Zdravím p. Černá,
V tomto máte asi pravdu, bylo by to ale dobré řešení. Kdybychom si ale ty buřtíky na nich opékali, hm, už se těším na pálení čarodějnic. To se nadlábnu. Ale staré úly emám, takže to bude o to ochuzeno a na dřevo budu muset do lesa, zase. To s tím projitím včelnic také není k zahození. Já mám r.m 39/24 a neustále mám takové nutkání zkusit nízké nástavky r.m 39/17.
To bych chtěl zkusit na nové včelnici. Zdraví P.S

Dadanty už mám 6 let a jiné úly už bych nechtěl.V plodišti 44.8 na 28.5,na to nízké rámky 44.8 na 13.7 ,a když chci převěsit rámek z plodiště do medníku,tak je akorát do dvou nízkých nástavků,takže s obměnou díla žádný problém,jednoduše převěsím nad mřížku,nechám vylíhnout plod a odstraním.Také hmotnost medníkového nástavku není tak dramatická,zvládne to i má manželka.I včely jsou v dadantech dostatečně silné,jsem s nimi plně spokojen

Pavle,ty jsi naiva.Už se vidím,jak sháním vůz a vezu staré úly,v kterých jsem včelstva koupila,někam do tramtárie.Vždyť všichni funkcionáři dělají za nepatrnou odměnu a ještě budou mít na hrbu staré úly?Pronajímat pozemek nebo místo kam s nimi?Takhle si na úlech pečem buřty a je to.
Jo,bylo by krásný,kdyby člověk než začne včelařit prošel pár včelnic,porovnal si jednotlivé rámkové míry,manipulaci,a pak se rozhodl...Já taky dnes vím,že rámková míra 36x24 nic moc,protože je to těžké a když mám polonástavky,zase nemohu přehazovat jak potřebuji.Začínala jsem s jedním včelstvem systémem pokus omyl a řídila se radami včelaře,který jinou rámkovou míru nepoužíval.Jo,jsou kladky a různé vymoženosti,jenže ty stojí peníze a nebo je musíš vyrobit sám.Dnes.po zkušenostech,které mám,bych volila dadant,ale už to nebudu měnit.

Bylo to sice pracnější ale zase taková řehole to nebyla. Budešáky byly obvykle ve včelíně a ve dvou řadách nad sebou Protože se v nich pracovalo zezadu, okolní včelstva byly od otevřeného úlu oddělena zdi včelínu a tak tam právě byl větší klid. jako dnes při nastavkových úlech. Na oknech včelínu měli někteří výkluz kterým odlétnuté včely vylétli ven a dovnitř se již nedokázaly vrátit. U nástavkových úlů zvláště v pozdním létě při slídění musím venku skončit poměrně brzy a pak se stěhuji do včelína kde je větší klid . Dnes tam jsou již také nástavky a není to již ono, ale pořád lepší jako venku.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Tak to před ním klobouk dolů. Oběma. CHtěl jsem se zeptat. Včera jsem tu zveřejnil své WEB stránky, rád bych znal vaše komentáře, pokud mi je sdělíte, jakékoliv. Děkuji.Zdraví P.S

U budečáků stačilo se někdy podívat za okénko a včely se nemusely zbytečně a pracně rozebírat,dnes je podobnou obměnou durafol nebo jiný materiál na strůpku,či stačí odklopit nástavek a hned víte,kolik uhodilo,jste v těsnějším kontaktu se včelami také ,za cenu velké úspory času,také na česně se dá ledacos vyčíst,je zbytečné včely častokrát rozebírat a nástavkové úly to umožňují,jen se v nich musíte naučit"číst" .Tady u nás(Slánsko)je včelař,který i ve věku přes osmdesát let obhospodařuje se synem více jak 60 včelstev v budečácích,vše má v naprostém pořádku,má můj obdiv,i tak dodnes někteří včelaří bez problémů.

No mě napadají robotické včely a budou nosit rovnou do sklinek :-D
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: NOV? VYBAVEN?
> Datum: 28.2.2010 17:57:49
> ----------------------------------------
> Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě
> že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů
> nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly
> přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale
> představit v čem. Zdraví P.S
>
>
>

Zdravím vás, to bych nevěřil, že je práce se zadováky taková řehole. Ještě že mě to minulo. Zlaté nástavky. Dnes bych si bez nástavkových úlů nedokázal představit včelaření. Třeba zase za 40 let budou nástavkové úly přežitek a včelařit se bude v něčem ještě převratnějším. Nedokážu si ale představit v čem. Zdraví P.S

"Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel."
U zadováků bylo třeba mít bezpodmínečně v úlech čisté drážky, aby vytahování rámků bylo bezproblémové. Taky ale včelař byl skrz manipulaci s jednotlivými rámky i skrz sezení při práci těsně u úlu včelám mnohem blíž a musel je umět mnohem více "číst" než při včelaření v nástavcích. Podle toho, jak se chovají, jak jsou cítit, jak se ozývají, musel přesně vědět, kdy je třeba s nima zacházet velice opatrně a pomalu, aby nebyly ještě naštvanější, než jsou, protože stačilo těch 50 - 100 včel, co v takovém případě během práce nepřetržitě útočilo na včelaře. A kdy je možné do té práce šlápnout a dělat s nima relativně rychle.....
Na větší množství včelstev v nich to ale už dnes není. Do kočovného včelína s 20 včelstvy v zadovácích jsem přicházel v 8 - 9 hodin ráno a práci končil někdy za šera v 9 večer a trvalo mi to tři dny, než jsem v létě stihnul udělat všech dvadcatero......Taky dříve bylo normální, že včelař, pokud pracoval, měl v zadovácích tak 5 - 15 včelstev. Jak odešel do důchodu, často potom rozšiřoval počet včelstev na několikanásobek a potom byl v létě ve včelách každý den a na medu vydělával někdy i více než kolik vydělal ročně v práci. To tehdy v zadovácích trvalo obvykle tak do 70 let věku, pak už to přestával zvládat a počet včelstev začal omezovat....

No jakpak jsem byl rád když jsem dostal od jednoho staršího včelaře plnou káru vyřazenejch Tachováků.
Poctivě jsem je očistil,opálil a každé prkénko na nástavku znovu probil.Natřel barvou a slouží dál a sloužit ještě budou.
Věděl jsem že ten člověk nikdy neměl potíže s nějakou nemocí a tak jsem si je vzal.Ušetřilo mi to v začátku spoustu peněz a umožnilo rychle expandovat do současného stavu.

Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel.Neodsuzuji staré úly,jen mi vadil ten obtížný přístup,při mých dnešních 54 včelstev bych jejich ošetřováním strávil opravdu mnoho času.Ale myslím,že je zbytečné tady o tom polemizovat,to už musí každý vědět sám,co mu vyhovuje.Mimochodem,těm mým prvním výrobkům už je letos 20 let a pořád ještě slouží.Zdraví Pavel.

"Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního"
Taky bych asi takhle začínal, kdybych začínal znova, nějaké staré použité uly se spoustou starého propolisu a dalšího nahromaděného smetí a tmavými plásty. Proto to asi leckomu s těmi starými úly nešlo. Dnes vím, že tehdy bylo třeba ty úly zvenku i zevnitř pečlivě oškrábat, vyčistit, když by se objevily nějaké praskliny nebo dokonce vyhnilá místa a další problémy, tak to opravit nebo úl hned vyhodit, staré plásty zlikvidovat, staré matky vyměnit.... A že potom by se v těch starých úlech včelařilo stejně dobře jako v nových, když pominu odlišnosti způsobené rozdílnou kostrukcí......

Na druhé straně, jestli se někdo sám rozhodne staré úly nahradit novými, nevidím v tom problém, pokud někdo na nějaký protiúčet ty staré úly vykupuje a omezuje tak nabídku použitých starých úlů. Starší prostě ustupuje a objevuje se nové. Ale dělat to násilím ve stylu 10 let staré úly jsou nevhodné, bezpodmínečně pryč s nimi. Nebo starší úly jsou vždy semeniště nemocí, bezpodmínečně pryč s nimi. To prostě smrdí hloupostí, manipulací, neúctou k materiálu, práci i nakonec k životnímu prostředí, protože ty nové úly logicky spotřebují nějaké zdroje navíc....

Já jsem se jako včelař začínající v 15 letech nevyhnul těm starým,chorobami prolezlými úlům po mém dědovi,po kterém zůstaly dvě včelstva v budečácích.Tenkrát jsem ještě o včelách nevěděl zhola nic,žádné dotace na nové úly a jiné podobné vymoženosti nebyly(1990),byl tu jen zájem o něco nevšedního.Myslím,že dnešní začátečníci mají proti dřívějšku materiální výhodu,nám,když jsme chtěli mít nové úly a vybavení,tak jsme si buď museli vše koupit nebo vyrobit,což byl i můj případ,výnosy medu u začátečníka bez odborného dohledu byly velmi nízké.I tak mnozí z nás začínali a jen tak jsme se dostali ke včelaření,neodsuzoval bych to.To,jak mnozí včelaří po získání základních znalostí už je ovšem věc jiná,zdravotní stav našich včelstev se dotýká celého okolí,proto je v našem zájmu mít přehled i o včelstvech sousedů.

Jak už jsem napsal dřív, výkup starých úlů při dotaci na nové úly v řádném případě neřeší boj proti moru plodu. To by se musely vykupovat staré úly od lidí, co právě už nemají v úmyslu dále včelařit a bez výkupu by ty úly nechali někde venku pomalu hnít. A ne od lidí, co chtějí včelařit dále.
To, že jsou staré úly obecně všechny semeniště nemocí, je pověra, protože to nemá co do činění s úly, ale spíš se včelaři. Vlastní úl je taková třetina, možná pětina včelaření, podstatně větší část včelaření je pečlivé a správné provádění zásahů ve včelstvech a udržování pořádku a čistoty kolem úlů i v úlu včetně včasné výměny plástů. Jinak řečeno, včelař lajdák udělá během 2 - 4 let i z nejmodernějších "nejnástavkovějších" nejdražších úlů mnohem horší semeniště nemocí než jaké je v aspoň trochu udržovaném starém úlu. To, že běžně to je opačné, je způsobené tím, že k starým úlům se obvykle cizí včelař dostává až tehdy, když jejich původní majitel už takových několik let ty včely neošetřoval pořádně, neudržoval pořádek a podobně, třeba kvůli tomu, že na to už kvůli stáří a nemocím neměl. A několik let trvalo, než si prostě připustil, že na to včelaření už nemá.....A ty úly a včelstva logicky podle toho vypadají. Kdo má na to včelařit a včelaření mu jde, tak má i staré úly vyčištěné a v rámci možností v pořádku....
A jak znova opakuji, kromě klátů s nerozběrným dílem není žádný důvod, proč by se ve starých úlech nemělo včelařit, pokud to ten člověk umí a dělá to pořádně. Jediný důvod je maximálně prosperita výrobců úlů..... Zvláště když jsou dotovány jen profesionálně vyrobené úly, ne ty vyrobené doma nebo u nějakého "necertifikovaného" malého truhláře.

Povím vám, jak bych to dělal já Pavel Streit. Pokud bych už já měl začít včelařit, v žádném případě bych si nepořizoval staré úly od tatínka, či nějakého starého dědečka. Co já vím, co tam za zažrané spory nemocí v tom úle je. Pěkně bych koupil nové nástavkové úly s celým novým příslušenstvím. Ve starých kostitřasech bych nevčelařil, stojí vás to nervy, čas u včel navíc, včely zlé atd.
N dotace - Kdybych jako kraj já měl poskytovat dotace, tak bych si od svazu zjistil všechny začínající včelaře v kraji. Těm bych navrhl, pokud by chtěli využít zpětnou dotaci na vybavení, které již zakoupili a mají od něj doklady od zaplacení. Poslali by doklady na kraj a já bych jim poskytl dotaci v nějaké výši. Pokud chce někdo včelařit, musí mít v kapsy nějaké peníze, zadarmo začít nejde. Vlastní iniciativu musí ukázat. Jako kraj bych potom tyto včelaře sledoval a třeba jim něco navíc na vybavení přidal. Určitě bych nedělal to, že kraj dá někomu peníze jen na základě prohlášení, že do jednoho roku začne včelařit. Když nezačne, musel by samozřejmě peníze vrátit, ale ty peníze mu byli dány zbytečně. Mohli být poukázány někomu jinému.
Dotace na obměnu úlů a příslušenství.
Pokud má někdo staré úly, a chce li je vyměnit, dotaci bych mu poskytl až po nakoupení nových úlů, doložení dokladů na kraj a doložení protokolu o likvidaci. Zřídilo by se tu nějaké sběrné středisko v okresech, kde by se tyto doklady vystavovali. Pokud by doložil protokol o likvidaci starých úlů, dostal by od kraje nějaký symbolický bonus, řekněme do 10% navíc od žádané dotace, zato že obměnil příbytky pro své včely a zbavil obor včelařství dalšího starého příslušenství. To je můj názor.Zdraví P.S

Ponechal bych to na prodejcích. Myslím že to je vhodný reklamní tah.
Kdo koupí nové úly, bude mít možnost zbavit se starých vraků. Kus za
kus. Co je na postupné likvidaci včelařského odpadu nesmyslného?
Bavme se o morech a možném řešení a ne o bajkách co kdo dělá. Mnohdy
lidé často překvapí svým chováním, když jde o společné zájmy. Nebo
prevence a potírání morů je nesmysl p. Polášku? Nesouhlasím.

_gp_





...............
28.2.10, R. Poláek <e-mail/=/nezadan>:

> Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....
>

"Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom?"
Kdo bude chtít využít kvalitní prostředí kolem svého baráku k chovu 2 - 4 včelstev na zahradě, aby zásobil svou rodinu medem, tomu poslouží prakticky úplně stejně staré zadováky nebo tachováky z 70 let jako nejnovější současné úly. Úly vyřadí sám, až budou v špatném stavu, prohnilé, netěsnící, po zimě rozklované datlem....
Kdo si bude chtít chovem včel přivydělat, přijde sám během velmi krátké doby na to, že 20 včelstev ve starých úlech s přístupem zezadu není z hlediska spotřeby času to pravé ořechové, zlikviduje staré úly i sám a stejně si pořídí nejnovější nástavkové.
Kdo bude mít nebo sežene staré nádstavkové tachováky z 60 a 70 let a podobně, tak k nim dá levně přidělat nová současná dna a víka, případně na úl jeden, dva polonástavky a má prakticky totéž, co jsou dnešní úplně nové úly na míru 39x24.
Kdo úly a včelstva zdědil a nebude chtít včelařit, tak pokud se mu to nepovede prodat, stejně nabídku výkupu starých úlů nevyužije, protože nebude chtít nové úly..... Úly kvůli pietě prostě zavře, naháže do včelína nebo do stodoly a nechá pro strýčka Příhodu. Pokud tam byl mor, těšte se sousedi, až za 20 let všichni na včelaře a jeho včelín zapomenou, včelín prohnije a včelky slídilky se dostanou dovnitř.......
Prostě ten systém je z hlediska včelaře dost nesmysl.....

"P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. "
Třeba jak se tady před krátkým časem diskutovalo o možnosti na konci sezóny přemést včelstva a nechat je podle norského zimování vystavět mezistěny, mohli by se tak roztoči zlikvidovat na rezidua mnohem šetrnější fumigací než vkládáním Gabonů nebo i bez léčení je jen plodovou přestávkou omezit plus navíc by došlo obecně k snížení koncentrace choroboplodných zárodků ve včelstvu atd. Ovšem samotné setřepávání znamená nejméně takovou hodinku v létě dost nepříjemné práce na jedno včelstvo plus navíc potom práce s tím léčením a práce navíc proti běžnému krmení, je třeba při výstavbě mezistěn krmit pomaleji a včelstva víc sledovat. Pokud si pamatuji, kterýsi z velkovčelařů tady v diskuzi to striktně odmítl, protože prý by to nestíhal ( V mém překladu musel by na to najmout pomocné včelaře brigádníky a tím by rentabilita včelařského provozu asi šla tam, kde nechce.)
Zatímco včelař s nějakou desítkou včelstev to v pohodě za víkend stihne. A není sporu,že když se to provede správně, bez extrémů, tak to zdravotní stav včelstva vylepší, jeho sílu do zimy prakticky neovlivní a navíc umožní identifikovat nevitální včelstva.

R.Polášek k likvidaci úlů napsal:Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.
------------------
Nemyslím si, že jsou to vyhozeneé peníze. Ano sloužit tyto úly mohly dále, např. dalších 50 let stejně tak mohl dále sloužit i Trabant, že? Ty úly, které jsou v praxi likvidovány jsou zpravidla ze 70 let, a nejmladší jsou tachováky z 80 let.Pokud se nezlikvidují teď v rámci motivační dotace, kdy potom? Komu posluží, mladým včelařů? Na těchto úlech nikomu nemůžete vykláddat o efektivitě a modernosti chovu včel a lákat mladší generaci včelařů. Je to stejné, jako byste je lákal na Trabant a vedle něj stála Octavia, jak budete asi úspěšný? Budeme pořád jen tlachst o tom, že populace včelařů stárne a budeme jen o nástavkových úlech číst?

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
---------------------
Gusto, problém starých úlů je většinou ten, že už si nikdo nekoupí nové a mnohdy dokonce umře, takže je těžko jej k tomu nutit.

Když si včelař jde koupit nové úly, tak se většinou těch starých nějak inteligentně zbaví.
Třeba naše kamna budou velmi zdravá od propolisu.

Co ale udělám s těmi silně zateplenými úly s polystyrénu, na to jsem letos nepřišel.
Nemám venku vhodné místo na podpal :-)

Karel

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.
----------------

prodyšnost sololitu, umělé hmoty nebo plechu je vzhledem k množství vlhkosti co produkuje včelstvo srovnatelná.
Takže je to z hlediska prodyšnosti "mimo".
Je to o konstrukci úlu a jeho odvětrávání.

Podle mě je neljlepší plech. tisk. folie - je lesklá, dá se odevzdat do sběru, lehce otíratelná, a vydrží vlhko.

Osobně ji dávám v zimě dovnitř, tak aby byla jen lehce nad dolním sítem, pokud jej ve dně mám.

Použitá se dá sehnat v tiskárně za med, či cenu šrotu.

Karel

Řešení jsem tady už jednou nastínil přes recyklační vůz určený pouze
na úly. U olejů, baterií, spotřební elektroniky, žárovek atp je to
vyřešeno. Pokud někdo chápe pojem povinný zpětný odběr nebezpečného
odpadu předepsaným způsobem a to posledním článkem v obchodu s úly.
Bohužel ale není v seznamech podle zákona, tak nemá význam dál
rozpitvávat tuto otázku!

Je to problém směrovaný směrem k výrobcům potažmo obchodníkům s úly.
Pokud jsou schopni úl vyrobit nebo prodat, tak hned u prodeje musí být
zpětně, schopni starý úl i zlikvidovat. Mít rozvoz a k tomu recyklační
prostostor navíc jako přívěsný vozík pouze na kontaminovaný odpad,
kterým spálením třeba vysuší nové řezivo, je řešením schopným do
výroby a provozu. Ne? A jestli dělá čoudíky? Snad to je problém toho
co recykluje jaký má na komíně separátor a ne haldy včelařů nebo zde
konferujících "expertů" na ekologii.

_gp_

26.2.10, J.Chramosta <e-mail/=/nezadan>:
> Dobrý den.
> Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o
> stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
> Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních
> zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s
> podporou SVS v případě nějakého konfliktu?
> Díky za náměty,J.Chramosta
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

P. Polášku a p. Pavle N. Ovšem jsou případy, kdy i ten největší včelař
čumí, jak ti malí jsou chytří a zkušení o velkém chovu, ale jen z
fotky. Přestaňte s těmi komploty o velkých chovech. Buď umíš nebo
neumíš chovat včely. Buď je včelař bez ohledu na velikost svého chovu
pořádný a umí se postarat kvalitně o každé včelstvo ve svém chovu a
nebo je břídil a stále chov včel mastí jak se dá a je jak neřízená
střela. A takových se najde všude plno, dokonce i mezi teoretiky na
zdejší konferenci. Takže směřujte své teoretické dovednosti směrem k
vyšší kvalitě svého chápání. Bez toho totiž se nikdo nic nenaučí a
stále jen diskutuje o kulatosti kul.

_gp_

27.2.10, PaveN <e-mail/=/nezadan>:
> " Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si
> brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
> Startujete zbytečně.
> Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na
> náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou,
> nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to
> tady sám.
> Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka
> včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut
> práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat
> spad a podle potřeby použije léčivo?
> Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to
> neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Keďže všetka úľová vlhkosť odchádza cez zasieťované dno, je vhodné ho mať otvorené. Na nevyhnutnú dobu - preliečenie, kontrola spadu klieštika je však vhodnejšie mať plastovú podložku - materiál HPS (používa sa v potravinárstve). MDF, HDF, preglejka veľmi sajú vlhkosť, časom sa krútia....

Dobrý den,
zajímalo by mě, z čeho máte vyrobeny podložky po zasíťovaným dnem. Momentálně mám sololit, na kterém jsou roztoči hůř vidět a také se vlivem vlhka kroutí. Uvažoval jsem o MDF desce s bílou vrstvou, co se používá třeba na zadní stěny skříní, ale ta prý ve vlhku nevydrží vůbec. Nabízí se i různé plasty, ale raději bych používal něco "dřevěného". Pod víkem je plastová fólie, tak mít plast i dole podle mě zvýší riziko plesnivění plástů. Nebo překližku, která se tolik nekroutí a tu natřít vhodnou bílou barvou? Předem děkuju za Vaše rady! S pozdravem Pavel Č.

" Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek "
Startujete zbytečně.
Neberu si do huby velkovčelaře, jen tvrdím, že velkovčelař nemá čas na náročné zásahy,jako třeba vytvoření období bez zavíčkovaného plodu výměnou, nebo izolací matky, nebo mnohé jiné používané malými včelaři. A netvrdím to tady sám.
Představte si, že někdo vymyslí pár zásahů ve včelstvu, které když do roka včelař provede, vyřeší varoózu. Ty zásahy zaberou celkem 30 - 40 minut práce v každém včelstvu. Bude je velkovčelař provádět, nebo bude sledovat spad a podle potřeby použije léčivo?
Že se velkovčelař umí postarat o včely je jasná věc, protože kdyby to neuměl, těžko by se stal velkovčelařem.

"Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)"

Jen zbytečně vyhozené státní peníze za likvidaci něčeho, v čem je uloženo lidská práce, suroviny a energie a co jinak ještě mohlo někomu sloužit.

Martin:
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.
--------------------
Milé překvapení, když někde vítězí rozum:-)

Karel

Klikejte na první díl, druhý díl, doznání, fotky hospodářství

Zdravím p. Václavek,
Jeden velký včelař se mi zde na diskusi nabídl, že mi stránky zřídí, když to neumím. Dnes jsem je rozeslal známým. Je tam MOJE ZKUŠENOST DÍL I, MOJE ZKUŠENOST DÍL II, DOZNÁNÍ, FOTKY MÉHO HOSPODÁŘSTVÍ. V budoucnu tam chci ukázat a fotit každých 14 dnů, kdy a jak zakládám oddělky a jak dlouho mi trvá, než z oddělku vypěstuji hotové kmenové včelstvo. Dále rozšiřující se chov a jistě nějaké změny v metodice chovu včel a systému léčení, pokud mi to nákazová situace dovolí a SVS nenařídí něco jiného. Jsou tam na mě kontakty, můžete mi napsat vaše dojmy. Název stránky byl zvolen trochu sarkasticky, to už se s tím nedá nic dělat, nechám to tak, jen jsem nechal upravit nějaké nadpisy, takto to vypadá lépe.
WEB: www.ocistnakura.borec.cz

CHtěl jsem se ještě zeptat, kdo to Norské zimování dal opět na diskusi? Já už se nebudu hádat, týden jedu od znova, žádné urážky ode mě už doufám neuslyšíte, ikdyž jisté náznaky mě do toho opět vtáhnout zde byly. Ale já se nedám. Jste jením z lidí zde na diskusi, koho beru.
Zdraví Pavel Streit

Streit Pavel:
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky.

___________________________________________________________

Jaké stránky?

S pozdravem M. Václavek

Něco jiného jsou rozpadající úly nebo včelíny na nevyužívaném stanovišti, o kterém nikdo s jistotou neví, jestli ty zbytky nejsou zamořeny morem a něco jiného je výkup starých úlů. Není žádý reálný důvod, proč by se nemělo včelařit ve starých úlech, pokud v nich někdo včelařit chce, s výjimkou těch s nerozebíratelným dílem, protože rozebíratelné dílo je pro chov včel předepsáno veterinou.. Naopak je spíš důvod, proč staré úly z dřevěného masívu nevykupovat a takzvaně ekologicky nelikvidovat, ale v případě potřeby prostě spálit doma v kotli. Protože i barvami natřený dřevěný masív při spalování doma produkuje výrazně méně škodlivin než dnes povolená paliva - hnědé a černé uhlí, tady udělali "zelení soudruzi" chybu.
Zatímco při takzvané ekologické likvidaci je to zvlášť nebezpečný odpad, který se draze likviduje na náklady daňových poplatníků.... něco jiného jsou plastové úly a úly vyrobené z různých překližek a sololitů.....
Co se týká nákazové situace třeba konkrétně toho moru, likvidace bezprizorních stanovišť může odstranit "časované bomby", kdy kvůli postupu rozkladu toho zařízení a náhodě může jednou dojít k masivnímu uvolnění spor a propuknutí kliniky na nějakém blízkém stanovišti, ale jinak nic víc. Likvidace starých úlů bezpečně uložených mimo dosah včel nákazovou situaci nijak neovlivní. Pokud někdo zase vytáhne starý schovaný úl, neočistí a nedenzifikuje ho a on byl zamořený a vznikne ohnisko, není to problém starých úlů, ale problém toho konkrétního člověka. Stejně tak jako třeba když včelaři v jednom včelstvu propukne klinika a on z neznalosti či hlouposti se snaží včely léčit a udržovat počet včelstev, dokud mu nepomřou všechny a není propuknuta klinika i u sousedů.....

KaJi mimojiné napsal: Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?
------------------------
Podobný princip je i v Karlovarském kraji. Již druhým rokem dává kraj včelařům 1,5 mil. Kč. Mimojiné podmínkou je, že stávající včelař musí zlikvidovat staré úly (vše co není nástavkové, a nástavkové úly starší 10 let) a musí to rovněž doložit protokolem. V kraji je něco přes 1000 včelařů. Na dotaci dosáhne ročně cca 100 včelařů tj. každý rok je zlikvidováno cca 500 starých úlů tedy již za dva roky cca 1000.

či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září. S pozdravem M. Václavek

Áno, robil som to dlhodobo, je to ten najčistejší spôsob, ako nepchať do včiel "chémiu", ak M skutočne izolujete v IZO (k M musia mať včely prístup!) 22 dní, aby ste doiahli ideálny stav včelstva bez akéhokoľvek plodu, potom včelstvo už viac nemusíte trápiť! Ani aerosolom! Vždy je to uhol pohľadu toho ktorého jednotlivca, preto sa naše pohľady sa vždy budú rozchádzať.

Zdravím vás,
Karle, p. Václavek, pod to bych se podepsal i já, také jsem to napsal na mé stránky. Kdyby to šlo, tak u mě KM v podletí, Varidol na podzim. Dle nařízení SVS či potřeby aerosol. Pokud by to nebylo nutné, včely by byly o.k a SVS by to nenařídila plošně, předjarní ošetření bych nedělal taky. Zdraví P.S

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora ....

---------------------
No myslelo jsme to v nadsázce, ale fakticky je to jediná možnost. Nikdo jiný to neudělá.

Druhá logická možnost je známa pravděpodobně bude fungovat a je skoro systémová.
Právě proto že je tak systémová ji nikdo nikdy neudělá. :-)

A není z mé hlavy. :-(

Slyšel sjem ji na přednášce Ing. Titěry o moru.

Něco jako v Americe, výkupu nelegálních zbraní za peníze.
Výměna starých úlů za nové v nějakém poměru.

No a jak to realizovat?
Tady to zjednosušeně řeknu takto:

Například Jihomoravský kraj na dotace začínajícím včelařům vyhazuje letos něco přes milion korun.
No a místo aby vyplácel peníze jen na základě dobře napsané žádosti a faktury, tak mlady začínající včelař místo každého nového úlu, přinese doklad o úředním zlikvidovaání 2 - 5 starých úlů. Když se tak válejí všude, tak žádný problém, ne?

No a milion korun po 15 tiscích na včelaře, asi tak 70 včelařů by mohlo přinést asi tak po deseti starých úlech, no rok po roce, a začne být po starých opuštěných včelínech sháňka:-)

No a začínající příbuzní budou včelařit alepoň v čistčím okolí. Jak k těm starým úlům přijdou to už je jejich věc. Můžou je ve vhodném kurzu oi vykupovat. :-)

A máme 14 krajů, tolik starých úlů snad ani v ČR není. 10 000 by jich takhle mohlo mizet ročně.

No a když někdo chce dotaci, tak ať prokáže, že je ochoten něco pro včelaření udělat.

Karel

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1. Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).

2. Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.

3. Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.

4. Určitě by se vyplatilo čas od času plošně vyšetřit měl na mor včelího plodu.

5. Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Také se zamýšlím nad efektivností a racionalitou současným léčebných postupů v ČR. V souvislosti s tím jsem došel k následujícím názorům:

1.       Přestal bych s plošným vyšetřováním zimní měli na varroázu. Tento monitoring je často dost zkreslený, a to nejen kvůli lidskému faktoru (vícenástavkové úly, kvalita odebírané měli, nepřesné vyhotovování výsledků a následné zavádějící uplatnění těchto dat).
2.       Nařídil bych plošnou letní diagnostickou léčbu (třeba Formidoly) a na základě případného zvýšeného spadu bych zcela individuálně (včelstvo po včelstvu) nasazoval letní ošetření (Gabony, odpařovače). Vyhodnocování spadu by mohl provádět důvěrník, nemuselo by se nic nikam posílat. Léčila by se jen ty včelstva, která to opravdu potřebují. Plošným kontrolovaným letním monitoringem (nejlépe diagnostickou léčbou, protože ta poskytuje zcela aktuální data) by se včas nacházela ohniska nemoci a následně by se včas zdolávala, a tak by se zamezilo hromadným úhynům a mnohamilionovým ztrátám.
3.       Po první fumigaci bych provedl vyšetření spadu a na základě něho bych opět zcela individuálně plánoval druhé, popř. i třetí podzimní léčení.
4.       Určitě by se vyplatilo čas od času plošné vyšetřit měl na mor včelího plodu.
5.       Při likvidaci ohnisek moru bych nebyl tak přísný a namísto striktního pálení všeho bych při nízkém zamoření (zase individuálně) povolil ozdravnou kůru včelstev norským zimování spolu s parafinací nástavků a dezinfekcí ostatního dezinfikovatelného vybavení (nedezinfikovatelné pálit).

Jsem zásadně proti plošnému jarnímu ošetření nátěrem plodu. Pomalu začínám preferovat alternativní léčení kyselinami a začínám být proti klasickému chemickému ošetření. Nejsem sice EKO-fanatik, ale jsem pragmatik (nastávající rezistence roztočů, kumulace léčiv v produktech, nezadržitelný trend zvyšování dávek). Pánů, kteří uvažují o rojení, výměnách matek, či jejich klíckování ve snůškovém období jako o alternativním způsobu potírání varroázy, se ptám, zda někdy zkusili izolaci matek v září.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

Pan Polášek Vám v předchozím příspěvku velmi rozumně popsal postup, pod který bych se podepsal i Já. Stanoviště možná majitele nemá, ale zcela jistě naleznete vlastníka pozemku (viz nahlížení do katastru nemovitostí na webu). Toho oslovte a myslím, že budete mít již jasno co dále. A proč SVS nemá statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , to asi proto, že tato stanoviště jsou opuštěná a SVS o nich oficiálně ani neví (jak by se to dozvěděli, když jim to žádný včelař ze ZO nesdělí) a pokud by tam mor byl, tak věřte, že tam ty úly již nejsou.

"Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci. "
Hm, nejrozumnější bude přesvědčit místní ZO včelařů, aby se v tom angažovala. Jako organizace mají lepší vyjednávací pozici na úřadech a i u většiny jednotlivců - majitelů těch zařízení.
Přeji hodně štěstí, majitelé těchto nepoužívaných zařízení budou nejspíš různí samorosti a vyjednávání s nimi bude muset být občas velice asertivní a citlivé, nemají li se naštvat, zaseknout se a nespolupracovat.

"No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat."
Pravda bude někde uprostřed.
Velký včelař si nemůže dovolit časově náročné ošetřovatelské zásahy a jenom v době, kdy to je pro včely nejvýhodnější. Velkovčelař musí sekat obsluhu jednotlivých úlů jako Baťa cvičky a tehdy, kdy to vyhovuje jemu, tudíž má zařízení a provozní metody přizpůsobené rychlosti a jednoduchosti, ne už tolik skutečným potřebám včelstva. Taky si nemůže dovolit příliš geneticky rozrůzněná včelstva, protože musí mít všechny včelstva jedno stejné jako druhé, aby mohl přijít na stanoviště a sekat ty úly jak ten Baťa cvičky bez jakéhokoliv uvažování a zkoumání. Ideální by pro něho bylo mít všech x 100 nebo x tisíc svých včelstev dcery od jedné jediné matky.
Každý zkušený chovatel i pěstitel čehokoliv umí víc režimů. Umí režim dlouhodobého rozvoje, kdy každý rok získává určité množství produktů a na příští roky má naději na stejné nebo větší množství a umí režim "vydojovací" kdy odebírá těch produktů výrazně víc za cenu toho, že chovaný či pěstovaný objekt během 1 - 2 - 4 let úplně zničí. Pokud teda velkochovatel včel zabrousí výrazně do toho vydojovacího režimu, může mít i přes velmi vysoký momentální výnos medu svoje včelstva v celkově velice špatném zdravotním stavu. A může to i ekonomicky vycházet, pokud výroba nových včelstev bude dostatečně levná.

Dobrý den,netoužím po roli potulného inkvizitora , nehodlám ani v přestrojení přelézat ploty a zákeřně někomu podpalovat jeho majetek.
Chtěl bych jen vysvětlit majiteům těchto stanovišť , že jejich úly mohohou být zdrojem nebezpečné nákazy.Šíření nebezpečných nákaz SVS pokutuje až do výše 50 000 Kč.
Rád bych za pomoci obce zorganizoval svoz tohoto zařízení a jeho odbornou likvidaci.
Je mi jasné,že se nejedná o populární činnost a u některých lesních stanovišť bude i obtížné najít původního majitele.
Bohužel SVS prý nemá ani žádnou statistiku o výskytu moru na těchto stanovištích , která jsou někdy opuštěná řadu let.

"Na území naší ZO se nachází mnoho tzv.mrtvých stanovišť.Jedná se o stanoviště opuštěná z nejrůznějších příčin-úmrtí majitele atd.
Rád bych se pokusil zorganizovat akci na spálení těchto potenciálních zdrojů nákazy.Nemáte někdo zkušenosti s podobným zásahem? Dá se počítat s podporou SVS v případě nějakého konfliktu? "
Nebuďte s prominutím právní diletant. Stanoviště se mohou jevit jako opuštěná, ale na 99,9 % opuštěná nejsou, mají jmenovitého majitele nebo v případě úmrtí a zatím nevypořádání dědictví správce. Jejich svévolné ničení je potom trestný čin nebo přestupek, podle způsobené škody a dalších věcí.
Právní postup, jak tomu rozumím já, je takový, že se nahlédnutím do katastru nemovitostí zjistí majitel pozemku a kontakt na něho a ten už musí vědět, jestli ty úly na jeho pozemku jsou jeho nebo ten pozemek někomu na včelaření pronajal. Legální a korektní řešení je potom nabídnout odkoupení takových ulů či včelstev nebo finanční či osobní podporu při likvidaci. V případě dřevěných materiálů s největší pravděpodobností tyto nebudou pajcovány toxickými prostředky pro ochranu dřeva, tudíž z likvidace bude vítané palivo na zimu, 1 - 2 nátěry barvy zvenku na dřevě jsou z hlediska vzniku toxických látek při spalování v kotli absolutně zanedbatelné.
Pak taky existují určité veterinární předpisy. A ty říkají, že neprovozované včelařské zařízení musí být zabezpečeno proti volnému přístupu včel z okolních včelstev. Pokud bude známý majitel, není tedy problém rozumným způsobem na něho zatlačit, aby ty úly, plásty a další zabezpečil, případně si vypomoct veterinou.... Jak to bude zabezpečeno, je pro okolní včelaře potom úplně jedno, jestli to byl kdysi včelín nebo něco jiného.....

To je to správné řešení při kterém nenarazíš na žádné zákony a omezenía také se nemusíš obracet na žádné orgány
Také je možné získat darem.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vasilisa <vasilisa.pr/=/centrum.sk>
> Předmět: Re: Mor
> Datum: 26.2.2010 22:29:38
> ----------------------------------------
> Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.
>
>
>

No opět se tu někdo naváží do velkých a větších včelařů a nevidí si ani na špičku nosu. Já si myslím, že naopak velký včelař má v podstatě daleko zdravější a vitálnější včelstva a to z jednoduchého důvodu. Včelaří totiž pro peníze a pakli to není nějaký expert musí mít spočítáno, kde by mu mohly peníze utíkat. A tak musí dělat vše pro to aby měl včelstva zdravá a vitální a všechny co nevyhovují ¨zlikvidovat a nahradit odělky. Naopak když čtete zde velmi často ty nesmysly a hlavně zaručeně spolehlivé návody jak se zdravým a vitálním včelstvům obloukem vyhnout tak tudy cesta asi vést nebude. Ona velká četnost prohlídek svědčí pouze o tom, že majitel včelstev u práce pouze nemyslí, ale souvislost se zdravotním stavem je nulová. Proto také až na vyjímky včelstva v kritických letech velkým včelařům neumírají, protože finanční ztráty by byly likvidační a oni ví kde jsou kritické body a co musí udělat. No a tohle zásadní z těch 50 000 českých včelařů ví pouze no tak asi polovina. A to je ten zakopaný pes českého včelařství samozřejmě v kombinaci se zcela přiblblou i když líbivou dotační politikou. Věřte, že pořádek je nejlepší začít provádět u sebe a velké včelaře si brát do huby až naposled!!! Zdraví R. Stonjek

Zdravím, tak tady jsem vás předběhl

Nabízel jsem odkup včelstev za dobrou cenu, pomoc při zaléčení, i provozu včel. Nezabralo nic, ani přemlouvání.Zdraví P.S

A začnem u tebe.Co ty nato.Demokrate.Člověk To zní hrdě

Ak vám prekážajú opustené úle, treba ich od majiteľa odkúpiť a zlikvidovať.