Včelařská konference

"Ty staré budečáky jsem hned druhý rok vyřadil a vyrobil si nástavkové,práce v nich byla hotová řehole a to už nemluvím o té spoustě žihadel."
U zadováků bylo třeba mít bezpodmínečně v úlech čisté drážky, aby vytahování rámků bylo bezproblémové. Taky ale včelař byl skrz manipulaci s jednotlivými rámky i skrz sezení při práci těsně u úlu včelám mnohem blíž a musel je umět mnohem více "číst" než při včelaření v nástavcích. Podle toho, jak se chovají, jak jsou cítit, jak se ozývají, musel přesně vědět, kdy je třeba s nima zacházet velice opatrně a pomalu, aby nebyly ještě naštvanější, než jsou, protože stačilo těch 50 - 100 včel, co v takovém případě během práce nepřetržitě útočilo na včelaře. A kdy je možné do té práce šlápnout a dělat s nima relativně rychle.....
Na větší množství včelstev v nich to ale už dnes není. Do kočovného včelína s 20 včelstvy v zadovácích jsem přicházel v 8 - 9 hodin ráno a práci končil někdy za šera v 9 večer a trvalo mi to tři dny, než jsem v létě stihnul udělat všech dvadcatero......Taky dříve bylo normální, že včelař, pokud pracoval, měl v zadovácích tak 5 - 15 včelstev. Jak odešel do důchodu, často potom rozšiřoval počet včelstev na několikanásobek a potom byl v létě ve včelách každý den a na medu vydělával někdy i více než kolik vydělal ročně v práci. To tehdy v zadovácích trvalo obvykle tak do 70 let věku, pak už to přestával zvládat a počet včelstev začal omezovat....