Včelařská konference

,Je to dost sporné. Když se nad tím zamyslíte tak každé léčení přežijí někteří jedinci 4ím dříve začnete z nátěrem Tím delší bude doba pro ošetření po snůšce, což znamená více roztočů v podletí Účelem by tedy mělo být pro roztoče to výhodné období co nejvíce zkrátit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li 2010+n?t?r !?
> Datum: 04.3.2010 08:56:13
> ----------------------------------------
> """1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou
> ošetřena.""
> Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je
> tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen
> měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a
> připravených pro medník.
>
>
>

Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu vypotřebovat do tří měsíců.
Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám, osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy, které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela, většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z předlisovaných zbytků....
Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....

"""1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.""
Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a připravených pro medník.

P.Krátký:
...,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky ...
----------
Co je to za šťastnou lokalitu :-)

U nás v Podkrkonoší buď nebylo nic, nebo jsem měl neschopný včely. Nebo že by včelař?:-)

Karel

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????
J.B.

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????

Mezi lednem a 1. fumigací je 8-9 měsícu přečtěte si článek Ing Čermáka v 1/2010 moderního včelaře.
J.B.

----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Zdravím,kolego.Sám už mám NN několik stovek a nemůžu říct,že by mi stačily,loňská snůška z akátu mě vyškolila,pořád mám ještě co dohánět.A vlastně prakticky celý začátek loňské snůšky byl tak rychlý,že mi málem"uletěla čepice",včelky,než se rozkoukaly,už kvetla řepka(ale tady u nás nějak málo medovala,jarní med byl cítit spíš ovocnými stromy),hned nato akát(který byl ale kupodivu skoro čistý)a navázala hořčice,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky bez přerušení,trochu problém dělalo oddělit jednotlivé snůšky od sebe,refraktometr rozhodně nezahálel a medomet také ne,pořád bylo co odtáčet,ale pro nedostatek NN mi i tak dost medu uteklo,bylo z toho celkem"jen 70 kg průměr,takže letos připravuji dalších cca 150 NN(na 54 včelstev plus oddělky).Mimochodem,mřížku moc nepoužívám,matka do těch ztlustělých plástů už moc neklade(i když občas tam vklouzne,ale hlavně tam,kde je nějaká trubčina),takže dílo v medníku bývá převážně panenské,i už několikaleté,na zimu vždy odstraním,ať zbytečně nepochytá rezidua z léčení.
Také doufám,že letošní jaro nebude tak hektické.
Pavel.

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.
----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S
----------------
Nezkoušel jsem to zatím, ale ti co to dělají, mají za to, že právě v době snůšky nebo krmení je v úle zvýšená vlhkost aodpařování KM je problém. A proto to nekombinují.

Karel

řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
----------------------------
Jistě, taky se už výroba těchto margarínů včetně Perly, Ramy atd. přesunula do lacinějších zemí a v PTZ Nelahozeves je zrušen.
Takže je jasné že lidi budou kupovat nejlacinější, ale proč by se do těch laciných vyraběných v laciných zemích kupovala řepka zrovna z ČR?
Kolipak margarínů se tady vyrábí? Co vím, tak právě Perla byla pod cenovým tlakem margarínu ze Slovenska.

No, mě můžou být margaríny ukradený, já si koupím ve "statkářské" prodejně vaničku "dražšího" normálně škvařeného sádla, protože to lacinější vnitřní sádlo nemusím, kus černýho karcinogeního uzenýho a nějakou tlačenku a jitrničku a jsem spokojen.

Důležité je nenechat se zblbnout reklamou, že co je dobré, není zdravé a nežrat kvůli tomu umělou hmotu ze supráků.

Osobně si vzpomínám, že před dvaceti lety se pole s řepkou u nás v podhůří vidělo jako vzácnost. Pravidelně jsou zde takových posldních pět let.

Karel

Také zdravím spolužáka nasavrcké školy a vlastně všechny absolventy SOUz Nasavrky.
Pavel.
(Že nás,Pavlů,tady je,že?)

"Je v margarínech lacinéjší třídy"
---------------
řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
U nás plochy řepky s příchodem pseudoekologických přísad do nafty a benzínu nijak viditelně nenarostly. Některý rok to včelky mají k nejbižšímu poli 3 km. To je pak podezírám, že místo na pole létají do cukrárny ;)

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.
-----------------
Taky si vzpomínám, že před patnácti lety a déle sjem o řepku v okolí nezavadil. Za dnešeními rozlohami je MERO v naftě, jinak jí bude asi tak desetina až dvacetina rozlohy.
Je v margarínech lacinéjší třídy, Perla atd, v kvalitnějších - Ramě atd ji moc není.
Takže to bude rozloha asi jako za socialismu, to se za ní kočovalo, dneska stačí mít včely na kraji vesnice a ob rok, nebo každý je řepka v doletu.

No rozhodně to nebude dřív než za pár let.

Karel

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.

Řepky konec? Aby jsme se pak nedivili. :-)

http://www.novinky.cz/ekonomika/192495-nove-enzymy-srazeji-cenu-produkce-biopaliv-na-uroven-ropy.html

Jasně, je mi jasné že zde jde o líh do benzínu a u řepky o MERO do nafty, ale ten cenový rozdíl může způsobit, že MERO už nebude povinně v naftě.

Karel

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez
-------
Spálí, spálí, taky spálí. I dvě zvlášť registrovaná a provozovaná stanoviště, jen když na jednom najdou pár buněk s napadeným plodem.
A my okolo jsme rádi, protože co kdyby ....
:-(

Takže to není úplně jistá metoda jak se tomu vyhnout. Leda s dobrým právníkem:-).
Karel

Mezistěny dávat rozhodně ke spodní loučce ale přece jen tam nechat 1 až 2 mm.Při stavbě se mezistěna trochu uvolní a natáhne tak aby se neboulila

KM nejde pouzit ve snusce?

2010/3/3 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se
> navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár
> kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo
> je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci
> na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při
> monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S
>

Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S

Zdravim spolužáka z Nasark,vidim že stále včelaří snad i na spravné míře.Doufám,že se máš dobře,a že přijedeš na sraz našeho ročniku.
P.V.

Pojede někdo z jižních čech do Brna na výstavu v období 21 - 25. března ? Měl bych zájem se připojit.Pište nabídky spolujízdy na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Josef Menšík napsal:
>Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.
...................

Naše Město je na nás hodné, každý rok nám něco přispěje na konkrétní potřeby.
Ale o tom to tak není. Třeba vedlejší obec už to může vidět jinak, a nemůžeme se jim divit. Můžou mít jiné priority.

Jak se ví, do včelařství nějaké peníze stát dává a je to několikanásobně víc, než je potřeba na celoplošné vyšetření měli na původce moru.

Otázka je, proč tyto peníze nepřesměrovat tam, kde by to oboru nejvíc prospělo?
Co je důležitějšího než nemít hrozbu moru?
Ve včelařství jsme se nedávno dočetli v perfektním článku Víta Marady, že v Hodoníně se jim to za staré legislativy, při využití vyšetření měli, podařilo. Až dohledali ohniska a spálili klinicky nemocná včelstva, a zřejmě i ta zanedbaná stanoviště, potom počet spor původce razantně klesal. V dnešní době tam mají (téměř) čisto.

Možná to vidím nějak naivně, ale u nás v ČR máme zatím velkou organizovanost včelařů - což může být velká výhoda, máme metodu diagnostiky původce moru z měli, kterou jestli se nepletu vymysleli naši výzkumníci z Dolu, ale dát to dohromady, vyšetřit celé území, a moru se zbavit, je zřejmě nad včelařské síly.
Nebo možná nad naši ochotu? Protože když máme to dotované léčivo, tak ho tam můžeme dát víckrát a skoro nic nás to nestojí. A pro jistotu trochu přidat, kdyby už to tak nefungovalo. :)

Myslím, že naše západní civilizace zajde na vyhlášky.
Místo lidské spolupráce s veterinou která má kompetence, svobodu rozhodování, místní znalosti a důvěru, se při moru spoléhá na to, že to za nás vyřeší vyhláška, která nařizuje pálit všechno.
Místo lidské spolupráce s veterinou, která doporučí podle svých dostupných informací způsob postupu proti roztoči a nechá rozhodnutí na včelařích (kteří když to podcení přijdou o včely), tu zase máme nařízení, jak se musí jednotně postupovat a ještě se volá po sankcích, když si někdo troufne mít zodpovědnost za své včely.

Přírodní zákony přitom vždy dostávají na frak.

Nakonec možná ještě někdo vymyslí zákon, že včelařit může jen ten, kdo splní nějaké normy EU, popřípadě české márodní normy, které normy EU ještě vylepší a složí nějaké zkoušky za nějaké mírné poplatky, které stanoví nějaká další norma.
A potom se v tom už nikdo nevyzná
:)

Závidím našim předkům - myslím, že měli v mnohém větší svobodu, ale tím i větší zodpovědnost minimálně před svým svědomím.

Radek Krušina

Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 03.3.2010 16:08:40
> ----------------------------------------
>
> Pavel Zajíček napsal:
> >plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 %
> vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne
> zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
> ...................
> Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva
> na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se
> použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
> Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
> Zůstal jsem sám. :)
> Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s
> přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
> Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak,
> že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca
> částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z
> dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je
> bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
> RK
>
>
> >Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde
> pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor
> na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani
> klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
> ...................
> Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
> RK
>
>
> >Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji
> potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne
> popsanych.
> ...................
> Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky
> nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
> Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště,
> potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně
> odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by
> uhynula. Pomáhalo by se selekci.
> Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud,
> tedy vždy neselektovaná.
> Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje
> (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně
> smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
> RK
>
> >Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva
> na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit,
> budou ponechana.
> ...................
> Uvidíme.
> Ale zázraky se prý dějí. :)
>
> Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná.
> Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit
> celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi
> žádný vliv.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

právě k širší loučce je nejlepší přikládat mezistěny tu včely vnímají jako dno k užším loučkám dostavují o něco lépe i když je mezistěna u horní.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 13:41:28
> ----------------------------------------
> Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a
> uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu
> sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
> Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní
> loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.
>
>
>

Pavel Zajíček napsal:
>plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
....................
Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
Zůstal jsem sám. :)
Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak, že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
RK


>Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
....................
Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
RK


>Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.
....................
Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště, potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by uhynula. Pomáhalo by se selekci.
Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud, tedy vždy neselektovaná.
Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
RK

>Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.
....................
Uvidíme.
Ale zázraky se prý dějí. :)

Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná. Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi žádný vliv.


Radek Krušina

Zdravim Radku,

plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.

Co se tyce stare a nove legislativy, ted jenom hadam, ale myslim, ze neexistuje v CR veterinar, ktery by nechal pri zivote vcely, kde by byl prokazan klinicky nalez. To by si nikdo nelajznul. Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.

Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.

Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez i presypani vcel na mezisteny, kde chovatel nalezne klinicky projev. Urcite se dockame ruznych mozna jeste i jinych napadu.
Mozna bude jeste veselo, co se pak docteme v nasem casopise.

PZ

> Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> > přirazit? Díky

Ke spodni, vyzkouseno, nahore dostavi klidne i cm dva :-) Proste musi, kdezto dolu nemusi :-))

Je ale otazka zda to nema nejaky smysl proc si nechavaji pruchody, myslim ze ma a velky. Jenze nekteremu oku lidskemu to nelahodi...

T.H.

"Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší."
Podle mých zkušeností rozhoduje, jestli včely mají dostatečně obsazenou mezistěnu, ale i spodní loučku. Pokud spodní loučku nemají obsazenou, ukončí mezistěnu dole s mezerou. Takže pokud je pod mezistěnou ještě další včelami obsazený nástavek, ideálně s plodem, mezeru obvykle zastaví, pokud je mezistěna v nejspodnějším obsazeném nástavku, je tam na 99 % mezera....
Jinak ale už dávno automaticky mezistěnu zatavuji k spodní loučce.

Da :-))

A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)

T.H.

> Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle
> vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce
> prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první
> fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak
> vysvětlit?
> Děkuji.

Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
Děkuji.

Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.

U nás měli předběžné výsledky, kdo pod limitem a kdo nad už před týdnem Na včelařské schůzi. Přesné konkrétní výsledky už nejspíš budou mít teď. Nátěr plodu se dělá u těch co mají výsledky roztočů nad limitem, u jiných ne.

zásadně ke spodní. dostavují to výborně ke všem rozměrúm spodní loučky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

Ahoj odpověď je snadná. Četl jsi dobře, opravdu nebudeš zklamaný pokud budeš dávat mezistěny od spodní loučky. Neptej se mě proč, na to se zeptej včel, ale funguje to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny přirazit? Díky

přítel stonjek prezentoval svoje výsledky už 25.2.

--------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 2. 2010
Jarní léčení (41462)
Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Ano, uz tyden je znam. A rozhodne jsem to neposlal drive nez 8.unora.
T.H.

> Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní
> zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní
> měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky
> nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo
> ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné
> roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.
>
>
>

Nezmar napsal:

>Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale stejny pristup ... v cem je to posun?
.........................

Jestli jsem to správně pochopil, tak posun je v tom, že už není na zvážení veteriny, co se pálí a co ne. Pokud se objeví na nějakém stanovišti klinika, spálí se celé stanoviště.

Předcházející legislativa zřejmě něchávala konkrétní rozhodnutí víc na rozhodnutí veteriny.
Za klinicky nemocné včelstvo se zřejmě i dříve i teď považuje nemocný plod či na mor uhynulý plod, ne pouhá přítomnost spor - původce nemoci.

Z toho mi vychází, že i dříve pálit stanoviště, kde nebyl klinický nález, nebylo v souladu s platnou legislativou.

Takže je otázka, zda ten posun v legislativě je k dobu věci nebo ne?

Zřejmě se svázaly ruce těm veterinářům, kteří byli schopní a ochotní posoudit stav včelstev na stanovištích a popřípadě nespálit kninicky zdravá vitální včelstva u včelařů, kde byla záruka, že včelař se bude snažit snížit infekční tlak původce moru desinfekcí, výměnou díla, ....
Tak by se dala odhalit a rozchovat včelstva, která jsou k moru přirozeně odolnější a nehrozilo by tak tolik nebezpečí znovupropuknutí onemocnění v budoucnu (když se spálí celé stanoviště a potom znovu zavčelí včelstvy, která nevíme jak umí moru odolíávat, potom je podle mě znovupropuknutí pravděpodobnější).


Na druhé straně se tak snížila míra stresů pro veterináře, když jim kdekdo nadával, že právě jeho včely chce nechat spálit, a jinde se kromě kliniky nepálí.
Pokud měla veterina se včelaři těžkou spolupráci, mor se jim šířil dál, potom je posun v legislativě celkem pochopitelný - veterinář nemá prostor jak včelaři "blížit" - může za to "zákon".

Otázka je, jak se k tomu zachovají konkrétní včelaři tam, kde mor bude hrozit.
Jsme v Čechách, tak si nenamlouvejme, že něco geniálnáho včelaři nevymyslí. :)
Celkem logické by mi připadlo v lokalitch, kde hrozí mor, nasekat včely na stnovištích max po 5 včelstvech, zaregistrovat si všechna stanoviště v Hradišťku, desinfikovat, vyměňěvat dílo, matky s čistícím pudem, a v případě moru tím rozdělením na více stanovišť některá včelstva zachránit před pálením.

Bohužel to ale taky může vést k tomu, že se nebude klinika hlásit, bude se takové včelstvo různě přemetat a hladovět, popřípadě pátit bez hlášení, a původní zdroj nákazy se neobjeví včas.

No uvidíme.
Mě skoro přijde, že původní legislativa, pokud dávala veterině provomoci nespálit klinicky zdravá včelstva na stanovišti, byla lepší.

Kdyby se tato legislativa spojila s pravidelným plošným vyšetřením zimní měli na původce moru, bylo by zřejmě možné odhalit zdroje nákazy a pouhou likvidací klinicky nemocných včelstev (popřípadě zanedbaných stanovišť) se moru úplně zbavit.

Přijde mi, že metoda detekce původce moru z měli je k tomu vynikající možnost, která tu je poměrně krátkou dobu.

Radek Krušina

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

To popsán úl dadant .
Dadant systém se dá aplikovat i na jiné míry.
ALE ZÁKLADEM TU ZŮSTÁVÁ PLODIŠTĚ S VELKÝM RÁMKEM A MEDNÍK S NÍZKÝMI RÁMKY

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 03.3.2010 07:01:17
> ----------------------------------------
> Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích
> na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve
> větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom
> před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
> Pavel.
>
>
>

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.

Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
http://leteckaposta.cz/553995286


Jeřáb se zasune do otvoru uprostřed skupiny úlů,aby manipulaci s nástavky při včelaření zvládli starší včelaři i děti. Chtěl jsem napsat a děkuji za upozornění na chybu panu Bojanovskému .
B.V.

Naša príroda poskytuje celú radu krov s jahňadami poskytujúce peľ a nektár, jedným z nich je Vŕba ušatá Salix aurita L., vyskytuje sa i blízo môjho stanovišťa.
Svoj názov dostala od vzhľadu listov ( ako u rakyty), pri základni listov s malými prílistkami v tvare obličky, preto druhový názov ušatá, kvety jahňady sú trochu menšie, ale podobajú sa kvetov rakyty salix caprea. Je to ker vyhľadávajúci vlhkejšie miesta npr, v priekopách, na okrajoch rybníkov, priehrad a močarísk (preto ju aj volajú vodná rakyta), má schopnosť ponárať konáre do zemi, kde zakoreňuje (na rozdiel od rakyty) a postupne vytvára bohaté kry vysoké až 3 m s priemerom aj niekoľko metrov, včely ju navštevujú pre nektár. Táto vŕba sa dobre rozmnožuje odrezkami, u rakyty som to nedokázal. Peľových a medonosných krov v prírode nikdy nie dosť, len prebytok kvetov môže poskytnúť nektár. Pozná niekto tento ker?

Souhlasim s Petrem,

mor tu byl a bude, ikdybychom palili vse co nam prijde pod ruce. Je pravdou, ze pri jiste prirodni rovnovaze, je i mor zvladnutelny, jsou znamy pripady, kdy vcely celily delsi dobu invaznimu tlaku moru ( 2-3 roky ) vysledky pozitivni a 4 rok vysledek negativni. Takze to jde, samosebou ne vsechny vcelstva si s nim poradi, stejne jako v prirode. Jestli chodi nekdo na konfreneci z Olomouckeho kraje,kde je situace nejhorsi, tak da pravdepodobne za pravdu, ze klinicky stav moru se na vcelnici projevuje pouze u nekterych vcelstev. Za soucasne legislativy jsou bohuzel utracena vsechna vcelstva, vcetne tech, ktere klinicky stav nemaji a uspesne mor zvladaji.

Jeste jedna dulezita informace, po zruseni ohniska moru se pocita 5 let, po uplynuti teto doby budou automaticky kontrolovany spory moru formou odberu vzorku meli u vsech vcelaru, kteri byli puvodne v ohnisku. Jde o moznou recidivu, proto opakovana zkouska.

PZ

Na vrbovna.cz jsem je objednával na konci minulého týdne, dnes mi přišel balík.
Jen pro přestavu; řízky (S-008, S-021) vypadají takto:
http://picasaweb.google.com/martin.peterka/RizkyVrb#
S-102 již prý začala kvést a o S-430 byl prý letos velký zájem, takže
ve Vlachovo Březí je už vyprodaná.
S pozdravem
Martin Peterka

2010/3/2 J. Matl <e-mail/=/nezadan>
>
> www.vrbovna.cz
> ještě to možná půjde objednat.
> Klidný den. Jiří
>
>
> -----------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické
> podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách
> které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan

Dobrý den P.Sroll, o Adamcově míře ví, o tom co bylo před ní též, já si nemohu pomoci, byl jsem u jednoho včelaře, co měl lanstroty a nějak mě ta míra nesedla. Nechci pana faráře Lanstrota urazit, ale prostě mi nesedí. Láká mě ale jednodruhový med. To bych chtěl zkusit. Zdraví P.S

No jestli jsem tím někoho urazil, tak se velmi omlouvám, nicméně o hlupácích nepadlo ani slovo. Chtěl jsem tím pouze říct, že lidé (a netýká se to jen tohoto oboru!), volí většinou nesprávné prostředky k eliminaci něčeho, co se jim na přírodě nelíbí. Chtělo by to více pokory a přírodě se přizpůsobit a ne s ní neustále bojovat. Jakýkoliv boj je vždy kontraproduktivní a já jsem si naprosto jist, že budoucnost lidstva je v permakultuře, neboli v trvalé udržitelnosti a týká se to všech oblastí lidské existence a veškerého konání včetně včelaření :-)
Pěkný den všem
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 08:24:54
> ----------------------------------------
> Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
> Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
> i vyvoj ve svete ...
> Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:18:11
> > ----------------------------------------
> > Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne
> na
> > jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> > jedince...
> > Pěkný den
> > Petr Kovář
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravim vespolek,
> > >
> > > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > > vztahu k moru.
> > >
> > > PZ
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

P.Krátký:
...a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy....
-----------

Dadant se nazývá v Čechách kdeco. Můžu mít dotaz jaký rozměr rámků a jejich počet.

Děkuji.

Karel

www.vrbovna.cz
ještě to možná půjde objednat.
Klidný den. Jiří


-----------
Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan

Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 08:12:49
> ----------------------------------------
> Jsem od Mělníka
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > ----------------------------------------
> > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti - jsem
> > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový najdu
> -
> > na
> > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> >
> > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > T.H.
> >
> >
> >
>
>
>

Priteli Nezmare,

posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.

PZ

ZU Brno Ferdinand se vzdava funkce vedouciho-Ustredny medu-.Souhlasi ze bude dale med zprostredkovavati ale drobny prodej povede kancelar.Zada zjisteni,zda pro vydavani a prodej medoveho peciva potrebuje nakladatelskou koncesi. Soudek referuje o jednani ktera vyvolali pratele na Slovensku )vcelarsky cukrovar)

ZU Praha v -Medokomisi-zjistena ztrata.Cermak vyzvan aby to doplnil slozenou kauci.coz vsak neucinil. Velkym prekvapenim bylo zrizeni jeho soukromeho podniku-MEDOKOM-pro ktery poskytlo ZU 25.000 Kc a je zalovano za skodu od dodavatelu do tohoto podniku. O smlouve se spolecnici Kalmanovou nebylo nikomu(krome tajemnika)nic znamo.Jednateli J.Vyletovi vyslovena neduvera 11:6 a dostal dovolenou nez rozhodne valna hromada.

VYROBNI,NAKUPNI,PRODEJNI,SPOTREBNI DRUZSTVO CES.SLOV.VCELARU
po navratu z Jugoslavie,kde opozicni org.ma prodej medu mnohem pocetnejsi nez oficielni,vzniklo v Praze svepomocne druzstvo.Clenem se muze stati kazdy vcelar,spolky,i ustredi. Podil je 50 Kc a zapisne na kazdy podil 25 Kc.

ZU Brno valna hromada Navrh Calabka na vylouceni Brnenskeho spolku pro : Neplaceni mimoradnych clenskych prispevku,vyzivani jinych spolku k neplaceni techto prispevku,denunciaci jednotlivcu i spolku, prijimani za cleny,kteri byly z jinych spolku vylouceni,prijmuti za clena osobu ktera ma se ZU Brno spor z titulu zamestnani,udani na ZU aby toto musilo platiti velke dane a pokuty. Soudek se primlouva za smirne vyreseni rozporu. Skvaril je pro vylouceni,ti co nechteji spolupracovat se ZU at si vytvori svuj spolek. Navrhy brnenskeho spolku nebyly projednany.Pro vylouceni hlasovalo 348 z poctu 402 hlasujicich,pri ucasti 199 delegatu.

SVAZ zasedani v Brne Po predlozenem usneseni ZU Slovenska Gasperikem, vzdali se vsichni clenove predsednictva svazu svych funkci.Vybor resignaci prijal : Svaz se o cenu cukru vubec nestaral,neschopny vyridit u uradu narok na cukr,neznalost pramenu opatrit si informace a mylne ktere poskytl velkonakupne kde opomel nahlasit cukru hrubeho ktery je o 8 Kc lacinejsi na centu. Nekontrolovali nadmerne zisky bank na skodu vcelaru. Utvorena celostatni cukerni komise s akcnim vyborem:predseda Soudek,Nozicka, Gasperik, Brenner, Kraus.K jednani pribrani i nemecti zastupci vcelaru.

SVAZ zasedani Valasske Mezerici Ze schůze ZU Brno prisel pripis,ze KKyselka a Ferdinand berou svou resignaci zpet.Tez Vyleta odvolalsvou resignaci a ostatni rozhodli ze na svych funkci setrvaji. Po dlesim jednani bylo usneseno aby ustredni sprava svazu se prenasela postupne do vsech ZU a pro rok1935 byla na Morave,pote na Slovensku atd.Byla svorne sestavena kandidatka: starosta Kyselka,nam.Vancura-Gasperik,tajemnik Ferdinand,poklad.Kolar, redaktor Rytir-Schonfeld.Veskera korespondence Svazu Brno ulice Ant.Dvoraka 3.

-VCELARSKE ROZHLEDY redaktor Batha-Schonfeld konci
Vydavatel A.Neubert: Vazeni odberatele oznamuji zdvorile ze vydavanim letosniho rocniku koncim.V posledni3letech prisel list o700 odberatelu...v letosnim roce predplacelo ZU jen 250 vytisku.

USTREDNA MEDU Brno se likviduje,koncem roku zbozi za 36tisic. Svazu splacen dluh 65 tisic. ZU Brno ma splatiti 19.067 Kc.Nakup i prodej se ukoncil odchodem vedouciho ze spolkoveho domu.

Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho. V padesátých letech proto vzniknul jednotný úl, později přejmenovaný na Čechoslovák s mírou 37x30. Byl lepší, ale ne o tolik, aby vytlačil drtivě převažující 39x24. Nástavkové úly (Tachovák) už byly zase 39x24.
Já jsem začínal na 39x24 a mám jí dodnes. Měl jsem pár let stanoviště i s Čechoslováky (v okrese Náchod) a mohu potvrdit, že vyšší rámková míra je lepší pro včelaře, zejména pokud musí ke včelám dojíždět z dálky, není třeba tak přesné časování jednotlivých zásahů. Že to stanoviště už nemám je jiná, nevčelařská záležitost. Pro velkochovy jsou nezbytné nástavkové úly, s nimi lze obospodařovat více včelstev/osobu a dosahovat větší výnos medu na jednoho zaměstnance.
Pokud máte v okolí nějakého staříka s 5 až deseti Budečáky (to jsou zadováky), je zbytečné ho znásilňovat nástavkovými úly, on je má pro radost a nástavky ani nemají vzadu okénko, kterými se může na své miláčky dívat.

Pepa

pokud chci mít totiž velkochov, musím se zavčas rozhodnout, na kterou r.m přejít, či zůstat na r.m 39/24
U ale 39 chci zůstat... BUdu všechny míry muset okoukat a
pak se rozhodnu:
Zdravím.Vyzkoušel jsem si chov včel u sebe,v Nasavrkách ve škole i potom v zaměstnání od budečáku přes český i moravský univerzál,čechoslovák,třeboňák i tachovák,K-39 i K-42,vyrobil si i optimal,a nakonec zakotvil u systému dadant,v němž mám dnes už všechna včelstva.Tím je pro mě už úlová otázka a rámková míra vyřešena jednou provždy.Langů i dadantů i u nás začalo poměrně přibývat,takže se dá předpokládat,že národní míry stylu Adamec apod.budou pomalu ustupovat(i když přesně to asi nikdo neví,jsou to jen dohady,ale vývoj tomu nasvědčuje),navíc většina světových výrobců vyrábí pomůcky a zařízení na tuto šířku rámku,další výhodou je relativně snadná výroba úlových komponentů(já si je vyrábím sám podle plánků,které už byly zveřejněny i v našich včelařských časopisech,jen rámky jsem si trochu upravil-v originále je zbytečně moc dřeva na spodní i horní loučce).No a kdybych tu samovýrobu třeba už nestíhal,tak už i u nás existují výrobci,ve stejném duchu se dá sehnat i medomet,do mého dva roky starého se krásně vejdou i plodištní rámky.Nechci tady nikomu radit,v mých pětatřiceti letech mi pořád ještě teče"mléko po bradě",ale za dvacet let praxe už asi nějaké zkušenosti mám a snažím se myslet dopředu.Pavel.

Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
i vyvoj ve svete ...
Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:18:11
> ----------------------------------------
> Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne na
> jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> jedince...
> Pěkný den
> Petr Kovář
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > ----------------------------------------
> > Zdravim vespolek,
> >
> > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > vztahu k moru.
> >
> > PZ
> >
> >
> >
>
>
>

Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale
stejny pristup ... v cem je to posun?


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 01.3.2010 14:09:57
> ----------------------------------------
> Zdravim vespolek,
>
> minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> vztahu k moru.
>
> PZ
>
>
>