78436

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2010
Re: ?epky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665) (41674) (41676) (41681)

Mám pocit, že u nás je povoleno k pěstování nějak k 40 různým odrůdám řepky.
Co se ale týká loňského roku, loni v teplejších částech republiky bylo jaro příliš teplé a suché, řepka nemusela medovat kvůli tomu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Hric M (217.197.155.190) --- 4. 3. 2010
Dadant

Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41683


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2010
Re: ?epky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665) (41674) (41676)

Řepkový olej se původně používal jen na technické účely, protože obsahoval škodlivou kyselinu erukovou. Odrůdy bez kyseliny erukové se začaly pěstovat v 50 a 60 letech jako takzvané řepky nulky. V 70-80 letech se prosadil plán využívat zbytky semen po získání oleje jako bílkovinné krmivo, tomu vadil dříve obsah hořčin v semenech. Dále vyšlechtěné odrůdy bez těchto hořčin se začaly nazývat odrůdy dvounulky. Od té doby se odrůdy řepky několikrát obměnily, nové odrůdy jednak mají být vhodnější pro používání agrochemikálií, jednak byly vyvinuty různé odrůdy pro pěstování na různých stanovištích, od kvalitní černozemě v nížinách po chudé podhorské půdy. Zhruba tolik toho jsem o řepce časem z různých zdrojů pochytil.
Pokud někdo zaznamená v atraktivitě řepky pro včely nějaký výrazný rozdíl proti normálu, asi by bylo dnes docela k věci zajímat se, jaká konkrétní odrůda řepky na tom poli vůbec je.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41682


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: ?epky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665) (41674) (41676)


Máte někdo informaci, kterou jsem loni slyšel na jednom setkání včelařů, že se pěstuje řepka HYBRYDNí, která vůbec nemeduje. Sám jsem to pozoroval. V lánu řepky nebyla ani včelka 14 denní pozorování.

> Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji
> kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten
> lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v
> oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
> Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).
>

>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493) (41495) (41614) (41621)

Těch podniků navštěvuju ročně několik (učím na zahradnické škole), ale už jsem to zmínil
nechci do přírody roznášet okrasné kultivary z Francie apod. I když je samozřejmě znám
a některé mám. Spolužák je producent okrasných vrb a je to zajímavé i hezké. Většinou to
ale nejsou jívy, ale podobné druhy a jejich včelařské kvality jsou také sporné. Hledám v
našich podmínkách přirozeně vyselektované jedince.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> Datum: 02.3.2010 12:07:11
> ----------------------------------------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické podniky
> tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách které jsou
> zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > Datum: 02.3.2010 08:12:49
> > ----------------------------------------
> > Jsem od Mělníka
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Re: jeste jednou ... jiva
> > > Datum: 26.2.2010 11:33:03
> > > ----------------------------------------
> > > > Pěšky mám prošlápnutý okruh tak cca 10km a autem podle příležitosti -
> jsem
> > > > celkem turista. Ale opravdu pěkné kousky jsou málo. A když už takový
> najdu
> > -
> > > na
> > > > druhém konci republiky - tak je to v nevhodnou dobu apod.
> > >
> > > No a odkud jste? Ja skoro prazak o par peknych kouscich vim..
> > > T.H.
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

nezmar (e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41620)

No a to já nevnímám jako posun. Dřív se pálila vlastně taky jen klinika.
Dnes kdy jsou citlivější metody a někdo je příliš horlivý, tak se stane i
takový průšvih jaký se stal na jihu čech. Ale minimální infekční množství
má každá choroba i AIDS nedostane člověk, který má v krvi 10 virů HIV,
ale až určité množství ... a to je známé desítky let. Je to o lidech
a o jejich znalostech a zkušenostech a ... schopnosti naslouchat.
I když každý ten posun asi vnímáme jinak, tak v pohledu na věc se
shodujeme.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 11:01:07
> ----------------------------------------
> Priteli Nezmare,
>
> posunem jsem mel na mysli, ze i veterinari, kteri prednaseli, vyjadrili
> jistou litost nad tim, ze na jihu Cech vypalili jejich kolegove chovateli
> matek vsechna tri stanoviste. Posun je v tom, ze kdyz dnes nenajdou
> kliniku, tak zadny ohen. A je to uz pevne zakotveno v zakone. Takze
> neexistuje, ze si krajske veteriny budou delat, co budou chtit.
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41679


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli 2010+nátěr !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669) (41670) (41673) (41677)

Spíš než ošetření v ZO mně trápí to doporučení ke plošnému ošetření.!!!!!!!!!! VU+ veterina.


Podle mého názoru se jako organizace chováme při koordinace ošetření dobře a máme tak i dobré výsledky ohledně zamoření roztoči.
Nemeli jsme 2007 žádné ztráty protože jsme měli cela Praha gabon (více méně preventivně)

Dostali další kraje toto doporučení?????????????
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli 2010+nátěr !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669) (41670) (41673)

P. Holub přihlásil je jen jeden jež má podezření a udělá ošetření před dodáním výsledků měli.

Ostatní čekají na výsledky meli
ač je jasné že je to neprůkazné.

Z 25ti členů organizace (175 včelstev )jsou jen 2 včelaři jež zimují na vice než 1 nástavku (vše je 39x24 1 nástavek)
Dotaz P. Holub, jste to vy co píšete v M.Včelaři o Mikroklima v úle ? Měl bych nějaké otázky, mohu na tomto fóru?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41677


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: ?epky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665) (41674)

Od začátku 80 let se pěstuje trochu jiná řepka Nové odrůdy neobsahují v oleji kyselinu erudikovou (nevím přesný název) a proto se z nejhoršího oleje stal ten lepší. pro nás včelaře to má však jeden špatný výsledek, Včely ji nemají tak v oblibě a také roní nektar kratší dobu než původní odrůdy.
Údajně však také z neopylených květů je kvalitnější olej (partenogeneze).

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?epky konec?
> Datum: 04.3.2010 09:13:17
> ----------------------------------------
> Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství
> nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje
> nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu
> vypotřebovat do tří měsíců.
> Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou
> takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na
> benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a
> vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc
> se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba
> vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do
> té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
> U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila
> se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám,
> osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem
> do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i
> v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
> Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy,
> které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů
> nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je
> v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve
> pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně
> povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily
> jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové
> oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi
> u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela,
> většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku
> kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z
> předlisovaných zbytků....
> Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu
> šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou
> předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i
> nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to
> byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně
> žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým
> olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s
> kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41676


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 4. 3. 2010
Re: Vyet?en? zimn? m?li 2010+n?t?r !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669) (41670) (41673)

,Je to dost sporné. Když se nad tím zamyslíte tak každé léčení přežijí někteří jedinci 4ím dříve začnete z nátěrem Tím delší bude doba pro ošetření po snůšce, což znamená více roztočů v podletí Účelem by tedy mělo být pro roztoče to výhodné období co nejvíce zkrátit

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Vyet?en? zimn? m?li 2010+n?t?r !?
> Datum: 04.3.2010 08:56:13
> ----------------------------------------
> """1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou
> ošetřena.""
> Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je
> tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen
> měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a
> připravených pro medník.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 4. 3. 2010
Re: Řepky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665)

Se řepkou to ještě může být zajímavé. Díky určitému malému množství nenasycených mastných kyselin v řepce má nafta s příměsí řepkového oleje nízkou životnost. Co jsem zachytil, tak doporučení je koupenou naftu vypotřebovat do tří měsíců.
Kdo odstavuje auto třeba přes zimu, měl by správně jednou za nějakou takovou dobu vypotřebovat starou naftu z nádrže a dolít nově nakoupenou na benzince. Jinak nenasycené mastné kyseliny v palivovém potrubí a vstřikovacím čerpadle zpolymerují v rosolovitou hmotu... Uvidí se, jak moc se to s časem projeví, jestli nakonec kvůli tady tomu nebude třeba vypěstovat odrůdy řepky speciálně určené na produkci oleje na bionaftu a do té doby produkci řepkového oleje na bionaftu omezit.
U nás se jinak více zaváděla řepka v 70 letech. Co si pamatuji, neosvědčila se tehdy na podhorských územích žitopohankového typu od nás směrem k horám, osvědčila se dobře na polích pšeničnobramborového typu od nás naopak směrem do nížiny. Ale dneska se stejně tak jako v těch nížinách úspěšně pěstuje i v podhůří,kde se tehdy neosvědčila...
Co se týká kvality řepkového oleje, v poslední době jsem zachytil hlasy, které tvrdí, že řepkový olej je svými zdravými účinky z levných olejů nejlepší a je hned po olivovém. Jak dalece to je skutečně pravda a kolik je v tom marketingu, nevím. Fakt je, že nejlevnější olej bývá sójový. Teprve pak řepkový a za ním hned slunečnicový. Může za tím být i to, že méně povedené šarže vylisovaného řepkového oleje, které dříve stejně skončily jako potravina, jdou dnes do bionafty a pro lidi jdou jen ty lepší řepkové oleje..... Taková ona známá slabá pachuť stolního oleje, běžná třeba kdysi u stolních olejů za socialismu, z dnešních stolních olejů úplně vymizela, většinou jsou dost lahodné a s typickou chutí podle původu, snad trošku kromě těch úplně nejlevnějších snad získaných loužením rozpouštědly z předlisovaných zbytků....
Řepka obecně jako brukvovitá ale asi bude mít velký potenciál k dalšímu šlechtění. Zúčastnil jsem se třeba jednoho sezení, kde člověku cpou předražené hrnce a kuchyňské roboty atd a součástí presentace byla i nabídka a ochutnávka jakéhosi čistě řepkového oleje ze Švédska. Jak moc to byla pravda a jestli to nebyl olej dochucený nějakými výtažky, nevím, jasně žlutý zlatý olej chutnající velmi dobře po másle říznutém jakoby olivovým olejem, na saláty za studena chuťově perfektní. Ovšem jeho cena si s kvalitním olivovým olejem nijak nezadala....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli 2010+nátěr !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669) (41670)

"""1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.""
Pokud s něčím takovým počítáte, tak to udělejte hned. Už termín 15.3. je tahající za vlasy. Od tohoto termínu do zahájení snůšky je někde už jen měsíc. Ošetření by mělo být bez nástavků "skladovaných" pod plodištěm a připravených pro medník.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 4. 3. 2010
Re: (41668)

P.Krátký:
...,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky ...
----------
Co je to za šťastnou lokalitu :-)

U nás v Podkrkonoší buď nebylo nic, nebo jsem měl neschopný včely. Nebo že by včelař?:-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41672


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli 2010+nátěr !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669)

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41671


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli 2010+nátěr !? (41635) (41638) (41642) (41644) (41669)

Včera 3.3.2010 jsme na výročni schůzi ZO neměli ještě výsledky vyšetření měli.

Dostali jsme jsme ale doporučení od Výzkumného ústavu a od Přažského veterináře.

!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
DOPORUČUJÍ ABYCHOM UDĚLALI PLOŠNÉ OŠETŘENÍ NÁTĚR+ FUMIGACE BEZ OHLEDU NA VÝSLEDEK VYŠETŘENÍ ZIMNÍ MĚLI.
!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Rozebírali jsme doporučení na schůzi:

Protože se jedná jen o doporučení ZO nebude nic nařizovat.
Nejzodpovědnějším činitelem o zdraví svých včel je včelař vlastník.

1/počkáme na výsledky vyšetření. Stanoviště nad 3 roztoče budou ošetřena.

2/jestliže jednotliví včelaři měli na podzim vyšší spady DOSTANOU léčivo a natěr+ fumigaci si udělají.
3/včelaři kteří měli nízké podzimní spady a 0-2 roztoče v zimní měli nebudeme nutit nátěr+fumigaci dělat ale mohou ji dělat a léčivo si vyzvednout.

Dostali jste toto doporučení o plošném ošetření také????????????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41670


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 4. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli (41635) (41638) (41642) (41644)

Mezi lednem a 1. fumigací je 8-9 měsícu přečtěte si článek Ing Čermáka v 1/2010 moderního včelaře.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 4. 3. 2010





----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Zdravím,kolego.Sám už mám NN několik stovek a nemůžu říct,že by mi stačily,loňská snůška z akátu mě vyškolila,pořád mám ještě co dohánět.A vlastně prakticky celý začátek loňské snůšky byl tak rychlý,že mi málem"uletěla čepice",včelky,než se rozkoukaly,už kvetla řepka(ale tady u nás nějak málo medovala,jarní med byl cítit spíš ovocnými stromy),hned nato akát(který byl ale kupodivu skoro čistý)a navázala hořčice,takže vloni byla v podstatě snůška od konce dubna až do konce června prakticky bez přerušení,trochu problém dělalo oddělit jednotlivé snůšky od sebe,refraktometr rozhodně nezahálel a medomet také ne,pořád bylo co odtáčet,ale pro nedostatek NN mi i tak dost medu uteklo,bylo z toho celkem"jen 70 kg průměr,takže letos připravuji dalších cca 150 NN(na 54 včelstev plus oddělky).Mimochodem,mřížku moc nepoužívám,matka do těch ztlustělých plástů už moc neklade(i když občas tam vklouzne,ale hlavně tam,kde je nějaká trubčina),takže dílo v medníku bývá převážně panenské,i už několikaleté,na zimu vždy odstraním,ať zbytečně nepochytá rezidua z léčení.
Také doufám,že letošní jaro nebude tak hektické.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41668


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 4. 3. 2010
Re: (41617) (41623) (41630)

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.
----------------
No jsem zvědav, letos jich v 448*30 vyzimovám víc a NN připravuji. V loni už pár NN vystavěly, na další mi hoblují prkna.
Mám něco na deseti rámkových N a dost jich mám na 12R.

Takže jsem zvědav a jsem rád za každé mrazivé ráno, co zdrží stromy a kytky a dá včelám náskok. ABy to neuteklo jako vloni. To jsem právě díky včelaření na N24cm bez mřížky prodělal kalhoty. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41667


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 4. 3. 2010
Re: Vyetření zimní měli (41635) (41638) (41642) (41644) (41655) (41656) (41662)

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S
----------------
Nezkoušel jsem to zatím, ale ti co to dělají, mají za to, že právě v době snůšky nebo krmení je v úle zvýšená vlhkost aodpařování KM je problém. A proto to nekombinují.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41666


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.102) --- 4. 3. 2010
Re: Řepky konec? (41659) (41660) (41661) (41663)

řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
----------------------------
Jistě, taky se už výroba těchto margarínů včetně Perly, Ramy atd. přesunula do lacinějších zemí a v PTZ Nelahozeves je zrušen.
Takže je jasné že lidi budou kupovat nejlacinější, ale proč by se do těch laciných vyraběných v laciných zemích kupovala řepka zrovna z ČR?
Kolipak margarínů se tady vyrábí? Co vím, tak právě Perla byla pod cenovým tlakem margarínu ze Slovenska.

No, mě můžou být margaríny ukradený, já si koupím ve "statkářské" prodejně vaničku "dražšího" normálně škvařeného sádla, protože to lacinější vnitřní sádlo nemusím, kus černýho karcinogeního uzenýho a nějakou tlačenku a jitrničku a jsem spokojen.

Důležité je nenechat se zblbnout reklamou, že co je dobré, není zdravé a nežrat kvůli tomu umělou hmotu ze supráků.

Osobně si vzpomínám, že před dvaceti lety se pole s řepkou u nás v podhůří vidělo jako vzácnost. Pravidelně jsou zde takových posldních pět let.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41665


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 4. 3. 2010
Re: Nasavrky (41654)

Také zdravím spolužáka nasavrcké školy a vlastně všechny absolventy SOUz Nasavrky.
Pavel.
(Že nás,Pavlů,tady je,že?)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41664


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 3. 2010
Re: Řepky konec? (41659) (41660) (41661)

"Je v margarínech lacinéjší třídy"
---------------
řepkový olej je surovina pro potraviny lacinější třídy a v naší kotlině je zvykem vybírat podle ceny - Takže lidi budou dál nadšeně kupovat klidně i rozmočené kartony maštěné řepkovým olejem, hlavně když to bude v akci.
U nás plochy řepky s příchodem pseudoekologických přísad do nafty a benzínu nijak viditelně nenarostly. Některý rok to včelky mají k nejbižšímu poli 3 km. To je pak podezírám, že místo na pole létají do cukrárny ;)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.82.205) --- 3. 3. 2010
Re: Vyetření zimní měli (41635) (41638) (41642) (41644) (41655) (41656)

Zdravím p.Josef, dá, zajisté, ale zvýší to kyselost medu, ikdyž se to později odpaří, to jsem příteli kolegovi zapoměl napsat. KM je jediná, která se smí do snůšky použít. Ostatní léčivo ne, varidol .... Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41662


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 3. 2010
Re: Řepky konec? (41659) (41660)

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.
-----------------
Taky si vzpomínám, že před patnácti lety a déle sjem o řepku v okolí nezavadil. Za dnešeními rozlohami je MERO v naftě, jinak jí bude asi tak desetina až dvacetina rozlohy.
Je v margarínech lacinéjší třídy, Perla atd, v kvalitnějších - Ramě atd ji moc není.
Takže to bude rozloha asi jako za socialismu, to se za ní kočovalo, dneska stačí mít včely na kraji vesnice a ob rok, nebo každý je řepka v doletu.

No rozhodně to nebude dřív než za pár let.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41661


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 3. 3. 2010
Re: Řepky konec? (41659)

to nebute tak horké. řepka je zdrojem tuků v mnohých potravinách, krabicovým mlékem počínaje a margaríny konče.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 3. 2010
Řepky konec?

Řepky konec? Aby jsme se pak nedivili. :-)

http://www.novinky.cz/ekonomika/192495-nove-enzymy-srazeji-cenu-produkce-biopaliv-na-uroven-ropy.html

Jasně, je mi jasné že zde jde o líh do benzínu a u řepky o MERO do nafty, ale ten cenový rozdíl může způsobit, že MERO už nebude povinně v naftě.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41659


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41636) (41648)

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez
-------
Spálí, spálí, taky spálí. I dvě zvlášť registrovaná a provozovaná stanoviště, jen když na jednom najdou pár buněk s napadeným plodem.
A my okolo jsme rádi, protože co kdyby ....
:-(

Takže to není úplně jistá metoda jak se tomu vyhnout. Leda s dobrým právníkem:-).
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41658


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 3. 3. 2010

Mezistěny dávat rozhodně ke spodní loučce ale přece jen tam nechat 1 až 2 mm.Při stavbě se mezistěna trochu uvolní a natáhne tak aby se neboulila

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41657


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Paprna Paprna (e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Vyetření zimní měli (41635) (41638) (41642) (41644) (41655)

KM nejde pouzit ve snusce?

2010/3/3 Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>

> Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se
> navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár
> kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo
> je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci
> na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při
> monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41656


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.155.210) --- 3. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli (41635) (41638) (41642) (41644)

Zdravím Petře, jistě, dá se to. Já měl loni také dobré výsledky. Včely se navzájem zalétávají. Vy můžete mít super výsledky a stačí v okruhu pár kilometrů jedno dvě včelstva, které touto nemocí vinou včelaře trpí, nebo je to včelstvo divoce žijící v přírodě v nějaké dutině a jste při fumigaci na 100 roztočů, já o tom vím své. Takže co naplat, podchytit to včas při monitoringu a v případě nutnosti přeléčit. Ne ale v době snůšky. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41655


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pavel (95.143.136.143) --- 3. 3. 2010
Nasavrky

Zdravim spolužáka z Nasark,vidim že stále včelaří snad i na spravné míře.Doufám,že se máš dobře,a že přijedeš na sraz našeho ročniku.
P.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41654


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel (81.90.173.228) --- 3. 3. 2010
Včelařská výstava Brno

Pojede někdo z jižních čech do Brna na výstavu v období 21 - 25. března ? Měl bych zájem se připojit.Pište nabídky spolujízdy na email : fajmon.vcelar/=/seznam.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41653


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41636) (41648) (41649) (41651)

Josef Menšík napsal:
>Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.
...................

Naše Město je na nás hodné, každý rok nám něco přispěje na konkrétní potřeby.
Ale o tom to tak není. Třeba vedlejší obec už to může vidět jinak, a nemůžeme se jim divit. Můžou mít jiné priority.

Jak se ví, do včelařství nějaké peníze stát dává a je to několikanásobně víc, než je potřeba na celoplošné vyšetření měli na původce moru.

Otázka je, proč tyto peníze nepřesměrovat tam, kde by to oboru nejvíc prospělo?
Co je důležitějšího než nemít hrozbu moru?
Ve včelařství jsme se nedávno dočetli v perfektním článku Víta Marady, že v Hodoníně se jim to za staré legislativy, při využití vyšetření měli, podařilo. Až dohledali ohniska a spálili klinicky nemocná včelstva, a zřejmě i ta zanedbaná stanoviště, potom počet spor původce razantně klesal. V dnešní době tam mají (téměř) čisto.

Možná to vidím nějak naivně, ale u nás v ČR máme zatím velkou organizovanost včelařů - což může být velká výhoda, máme metodu diagnostiky původce moru z měli, kterou jestli se nepletu vymysleli naši výzkumníci z Dolu, ale dát to dohromady, vyšetřit celé území, a moru se zbavit, je zřejmě nad včelařské síly.
Nebo možná nad naši ochotu? Protože když máme to dotované léčivo, tak ho tam můžeme dát víckrát a skoro nic nás to nestojí. A pro jistotu trochu přidat, kdyby už to tak nefungovalo. :)

Myslím, že naše západní civilizace zajde na vyhlášky.
Místo lidské spolupráce s veterinou která má kompetence, svobodu rozhodování, místní znalosti a důvěru, se při moru spoléhá na to, že to za nás vyřeší vyhláška, která nařizuje pálit všechno.
Místo lidské spolupráce s veterinou, která doporučí podle svých dostupných informací způsob postupu proti roztoči a nechá rozhodnutí na včelařích (kteří když to podcení přijdou o včely), tu zase máme nařízení, jak se musí jednotně postupovat a ještě se volá po sankcích, když si někdo troufne mít zodpovědnost za své včely.

Přírodní zákony přitom vždy dostávají na frak.

Nakonec možná ještě někdo vymyslí zákon, že včelařit může jen ten, kdo splní nějaké normy EU, popřípadě české márodní normy, které normy EU ještě vylepší a složí nějaké zkoušky za nějaké mírné poplatky, které stanoví nějaká další norma.
A potom se v tom už nikdo nevyzná
:)

Závidím našim předkům - myslím, že měli v mnohém větší svobodu, ale tím i větší zodpovědnost minimálně před svým svědomím.

Radek Krušina






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41652


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41636) (41648) (41649)

Pro získaní dotace na vyšetření moru zkuste oslovit OÚ a MěÚ ve vašem působišti. U nás to funguje celkem dobře. Jsou si vědomi dobře jejich důležitosti pro svoje zahrádky.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 03.3.2010 16:08:40
> ----------------------------------------
>
> Pavel Zajíček napsal:
> >plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 %
> vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne
> zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
> ...................
> Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva
> na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se
> použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
> Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
> Zůstal jsem sám. :)
> Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s
> přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
> Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak,
> že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca
> částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z
> dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je
> bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
> RK
>
>
> >Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde
> pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor
> na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani
> klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
> ...................
> Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
> RK
>
>
> >Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji
> potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne
> popsanych.
> ...................
> Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky
> nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
> Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště,
> potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně
> odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by
> uhynula. Pomáhalo by se selekci.
> Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud,
> tedy vždy neselektovaná.
> Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje
> (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně
> smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
> RK
>
> >Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva
> na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit,
> budou ponechana.
> ...................
> Uvidíme.
> Ale zázraky se prý dějí. :)
>
> Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná.
> Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit
> celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi
> žádný vliv.
>
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41651


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n (41639) (41643)

právě k širší loučce je nejlepší přikládat mezistěny tu včely vnímají jako dno k užším loučkám dostavují o něco lépe i když je mezistěna u horní.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 13:41:28
> ----------------------------------------
> Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a
> uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu
> sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
> Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní
> loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41636) (41648)


Pavel Zajíček napsal:
>plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.
....................
Zkusil jsem minulý rok na výroční schůzi navrhnout, aby z naší ZO šla výzva na ústředí ke zrušení dotací na léčivo proti varroóze a tyto prostředky se použily na celoplošné vyšetření měli na mor.
Jak to dopadne bylo sice předem jané, ale říkal jsem si, zkusím to. :)
Zůstal jsem sám. :)
Podporu na výzvu k celoplošnému vyšetření na původce moru bych získal s přehledem, jen to zrušení dotací na léčivo proti roztoči jaksi neprošlo. :)
Kdysi jsem si to zkoušel počítat a pokud jsem se nespletl, vyšlo mi to tak, že na vyšetření původce moru by bylo potřeba cca 20 mil Kč, a to je cca částka, kterou se zřejmě dotuje léčivo proti roztoči. Možná je problém z dotačními kolonkami, aby se to napasovalo na účel dotace. Ale stejně to je bohužel utopie. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. :)
RK


>Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.
....................
Myslím, že pálení bez kliniky bylo proti tehdejší legislativě.
RK


>Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.
....................
Bohužel jasně popsané je to tak, že když je jedno včelstvo klinicky nemocné, musí se pálit celé stanoviště.
Kdyby se pálila jen klinika popřípadě s klinikou celá zanedbaná stanoviště, potom by se nešlo proti přírodě - klinicky nemocná včelstva jsou ta nejméně odolná a jejich geny v takové oblasti by přirozeně nepřežily - včelstva by uhynula. Pomáhalo by se selekci.
Takto se zlikviduje vše a nová včestva se kompletně musí dovézt odjinud, tedy vždy neselektovaná.
Vychází mi z toho, že pravděpodobnost znovuvypuknutí moru se tím zvyšuje (nehledě na to, že ne každý se s kompletním spálením stanoviště dobrovolně smíří a kdoví co si proti tomu vymyslí).
RK

>Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.
....................
Uvidíme.
Ale zázraky se prý dějí. :)

Osobně si myslím, že cesta bez lidské spolupráce s veterinou je tu nemožná. Bohužel v této zákonné úpravě si zřejmě žádný veterinář netroufne nespálit celé stanoviště, takže lidská spolupráce s veterinou tu už nemůže mít asi žádný vliv.


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41649


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615) (41636)

Zdravim Radku,

plny souhlas s tim, ze kdyby se daly nekde sehnat penize na 100 % vysetreni pritomnosti sporu moru ze zimni meli, tak by se perfektne zmapoval stav ohnisek a daly by se zlikvidovat mista odkud se to siri.

Co se tyce stare a nove legislativy, ted jenom hadam, ale myslim, ze neexistuje v CR veterinar, ktery by nechal pri zivote vcely, kde by byl prokazan klinicky nalez. To by si nikdo nelajznul. Takze pak je tady spise ten opacny paradox, ze se palily vcelstva, kde pred tim nez byly spaleny, si chovatel nechal udelat mikrobilogicky rozbor na valstni zadost a u jine laboratore s vysledkem negativnim. Tudiz ani klinicky nalez by nebyl mozny, tato vcelstva lehla popelem.

Takze osobne tu zmenu v legislative vitam, nasi veterinari maji potencialni touhu spalit vse, ted uz to budou moci jen v pripadech jasne popsanych.

Mozna se dockame za par let dalsiho posunu, ze se budou palit jen vcelstva na vcelnici, kde bude projev klinicky, ta ktera se budou uspesne branit, budou ponechana.

Ten popis s tim rozkouskovanim vcelnic na nekolik stanovist me napadl take, taktez i presypani vcel na mezisteny, kde chovatel nalezne klinicky projev. Urcite se dockame ruznych mozna jeste i jinych napadu.
Mozna bude jeste veselo, co se pak docteme v nasem casopise.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n (41639) (41640)

> Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> > přirazit? Díky

Ke spodni, vyzkouseno, nahore dostavi klidne i cm dva :-) Proste musi, kdezto dolu nemusi :-))

Je ale otazka zda to nema nejaky smysl proc si nechavaji pruchody, myslim ze ma a velky. Jenze nekteremu oku lidskemu to nelahodi...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41647


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: Drátkování a zatavování mezistěn (41639) (41643)

"Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší."
Podle mých zkušeností rozhoduje, jestli včely mají dostatečně obsazenou mezistěnu, ale i spodní loučku. Pokud spodní loučku nemají obsazenou, ukončí mezistěnu dole s mezerou. Takže pokud je pod mezistěnou ještě další včelami obsazený nástavek, ideálně s plodem, mezeru obvykle zastaví, pokud je mezistěna v nejspodnějším obsazeném nástavku, je tam na 99 % mezera....
Jinak ale už dávno automaticky mezistěnu zatavuji k spodní loučce.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41646


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Vyet?en? zimn? m?li (41635) (41638) (41642) (41644)

Da :-))

A verim ze odpoved vite nebo alespon tusite :-)

T.H.

> Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle
> vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
> Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce
> prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první
> fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak
> vysvětlit?
> Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41645


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 3. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli (41635) (41638) (41642)

Nějaké limity u tohoto vyšetření považuji za naprosto iracionální a tohle vyšetření zimní měli za takovou malou buzeraci včelařů,která je k ničemu.
Již několik let při poctivém odběru(podložky pro spad ponechány dva měsíce prosinec-leden) mám nulové spady ve vyšetření a každoročně po první fumigaci v každém úle se sesype řádově mnoho set roztočů.Dá se to nějak vysvětlit?
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41644


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (85.70.78.129) --- 3. 3. 2010
Re: Drátkování a zatavování mezistěn (41639)

Odpovím do třetice a šalamounsky. Dejte jich pár ke spodní loučce a uvidíte, co vezmou nebo postaví lépe. Vlastní zkušeností nemohu sloužit,protože jsem vždy dával mezistěěnu k horní loučce.
Slyšel jsem ale od starších včelařů,že o dobrém dostavění díla k dolní loučce rozhoduje její šířka - užší má být lepší.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41643


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli (41635) (41638)

U nás měli předběžné výsledky, kdo pod limitem a kdo nad už před týdnem Na včelařské schůzi. Přesné konkrétní výsledky už nejspíš budou mít teď. Nátěr plodu se dělá u těch co mají výsledky roztočů nad limitem, u jiných ne.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41642


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n (41639)

zásadně ke spodní. dostavují to výborně ke všem rozměrúm spodní loučky

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41641


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n (41639)

Ahoj odpověď je snadná. Četl jsi dobře, opravdu nebudeš zklamaný pokud budeš dávat mezistěny od spodní loučky. Neptej se mě proč, na to se zeptej včel, ale funguje to.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Honza <honzazatka/=/seznam.cz>
> Předmět: Dr?tkov?n? a zatavov?n? mezist?n
> Datum: 03.3.2010 12:55:32
> ----------------------------------------
> Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní
> loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se
> nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože
> včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny
> přirazit? Díky
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41640


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (78.136.148.239) --- 3. 3. 2010
Drátkování a zatavování mezistěn

Mám dilema ohledně zatavování mezistěn do rámků, vždy jsem je dával k horní loučce s tím, že včely pudivě staví a protahují dílo dolů, nicméně jsem se nedávno dočetl, že je lepší mezistěny přiložit k dolní loučce, protože včely rychleji dostaví dílo nahoře. Takže otázka, k jaké loučce mezistěny přirazit? Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41639


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (85.70.78.129) --- 3. 3. 2010
Re: Vyšetření zimní měli (41635)

přítel stonjek prezentoval svoje výsledky už 25.2.

--------------
Stonjek (90.179.161.201) --- 25. 2. 2010
Jarní léčení (41462)
Tak dnešní velkolepý prolet jsem prošvihl, protože jsem byl v práci, mám už také komplet výsledky z rozborů: 0, 0,3, 6,. Co číslo to včelnice. Na všech jsem léčil stejně, a při kontrole a sesypávání měli jsem nic neviděl. Jinak, jsou li mé informace správné/ mluvil jsem z veterinářem/, bude se teď celá republika plošně léčit. To samé bude platit i pro Gabony. Takže si o přírodní léčbě, nebo diferenciované podle výskytu můžem nechat pouze zdát. Nemyslím si, že je to dobře! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41638


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Vyet?en? zimn? m?li (41635)

Ano, uz tyden je znam. A rozhodne jsem to neposlal drive nez 8.unora.
T.H.

> Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní
> zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní
> měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky
> nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo
> ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné
> roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41637


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (194.213.39.94) --- 3. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41615)

Nezmar napsal:

>Byl jsem tam take a zadny posun jsem nezaznamenal, podle me je to stale stejny pristup ... v cem je to posun?
.........................

Jestli jsem to správně pochopil, tak posun je v tom, že už není na zvážení veteriny, co se pálí a co ne. Pokud se objeví na nějakém stanovišti klinika, spálí se celé stanoviště.

Předcházející legislativa zřejmě něchávala konkrétní rozhodnutí víc na rozhodnutí veteriny.
Za klinicky nemocné včelstvo se zřejmě i dříve i teď považuje nemocný plod či na mor uhynulý plod, ne pouhá přítomnost spor - původce nemoci.

Z toho mi vychází, že i dříve pálit stanoviště, kde nebyl klinický nález, nebylo v souladu s platnou legislativou.

Takže je otázka, zda ten posun v legislativě je k dobu věci nebo ne?

Zřejmě se svázaly ruce těm veterinářům, kteří byli schopní a ochotní posoudit stav včelstev na stanovištích a popřípadě nespálit kninicky zdravá vitální včelstva u včelařů, kde byla záruka, že včelař se bude snažit snížit infekční tlak původce moru desinfekcí, výměnou díla, ....
Tak by se dala odhalit a rozchovat včelstva, která jsou k moru přirozeně odolnější a nehrozilo by tak tolik nebezpečí znovupropuknutí onemocnění v budoucnu (když se spálí celé stanoviště a potom znovu zavčelí včelstvy, která nevíme jak umí moru odolíávat, potom je podle mě znovupropuknutí pravděpodobnější).


Na druhé straně se tak snížila míra stresů pro veterináře, když jim kdekdo nadával, že právě jeho včely chce nechat spálit, a jinde se kromě kliniky nepálí.
Pokud měla veterina se včelaři těžkou spolupráci, mor se jim šířil dál, potom je posun v legislativě celkem pochopitelný - veterinář nemá prostor jak včelaři "blížit" - může za to "zákon".

Otázka je, jak se k tomu zachovají konkrétní včelaři tam, kde mor bude hrozit.
Jsme v Čechách, tak si nenamlouvejme, že něco geniálnáho včelaři nevymyslí. :)
Celkem logické by mi připadlo v lokalitch, kde hrozí mor, nasekat včely na stnovištích max po 5 včelstvech, zaregistrovat si všechna stanoviště v Hradišťku, desinfikovat, vyměňěvat dílo, matky s čistícím pudem, a v případě moru tím rozdělením na více stanovišť některá včelstva zachránit před pálením.

Bohužel to ale taky může vést k tomu, že se nebude klinika hlásit, bude se takové včelstvo různě přemetat a hladovět, popřípadě pátit bez hlášení, a původní zdroj nákazy se neobjeví včas.

No uvidíme.
Mě skoro přijde, že původní legislativa, pokud dávala veterině provomoci nespálit klinicky zdravá včelstva na stanovišti, byla lepší.

Kdyby se tato legislativa spojila s pravidelným plošným vyšetřením zimní měli na původce moru, bylo by zřejmě možné odhalit zdroje nákazy a pouhou likvidací klinicky nemocných včelstev (popřípadě zanedbaných stanovišť) se moru úplně zbavit.

Přijde mi, že metoda detekce původce moru z měli je k tomu vynikající možnost, která tu je poměrně krátkou dobu.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41636


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stanislav Pácl (77.48.77.18) --- 3. 3. 2010
Vyšetření zimní měli

Dobrý den,chtěl bych se zeptat,zda jsou zde na konferenci přítomní zdravotní referenti ZO.Zda již obdrželi výsledky vyšetření zimní měli.Odesílal jsem ho do výzkumáku 8.února a do dneška jsem výsledky nedostal.V pátel máme výročku a lidi budou zvědaví.Posílal jsem mail přímo ing.Titěrovi žádná odpověď a dnes se namohu dovolat ani na telefon.Jiné roky jsem měl výsledky během 14dnů maximálně tří týdnů.Díky za odpověď.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41635


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je mal? m?ra (41599) (41603) (41618) (41632) (41633)

"Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář."
Zadovák šel tehdy udělat z nějakého velkého vydlabaného klátu nebo složit z několika takových klátů, šel tedy udělat podomácku s jednoduchým nářadím typu sekyry, nože atd. Zvláště v krajích, kde lidi běžně pracovali se dřevem, sami dělali ze dřeva došky, lžíce, mísy a všechno možné, jako třeba na Valašsku v Beskydech. Nástavky vyžadovaly strojní a poměrně přesnou přípravu řeziva, aby šly bez problémů kombinovat a skládat kterýkoliv nástavek na kterýkoliv, vyrobit je tehdy doma byl problém a zřejmě výjimka a vyráběné v profesionálních truhlářských provozech byly asi proti podomácku vyráběným zadovákům nesrovnatelně dražší. Asi proto se tehdy neprosadily.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41634


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je mal? m?ra (41599) (41603) (41618) (41632)

Pro tuto míru pan Adamec také zkonstruoval úly Hospodář které sestávaly ze 3 nástavků dokonce s oddělitelným dnem o čtvercovém půdorysu a ty se tehdy neprosadily Byly 3 modifikace tohoto úlu s izolací 10 cm , 4cm, a z 1" prken Dnes prodávané úly na tuto míru nejsou vlastně nic jiného než původní Hospodář.
První snahy o nějakou jednotnou míru se u nás do let 1876 -1904
Do adamcova rámku (1904 schválen v Brně) šly právě bez problémů vložit rámky ze 3 tehdy u nás nejrozšířenějších úlů a to Moravský spolkový stojan, Slezský stojan a Německý stojan.Jediným výsledkem těchto snah pak byl úl Budečský který se prosadil právě s tehdy novu metodou převěšování rámků což vyhovovalo jak zastáncům uzkovysokých úlů tak i zastáncům šikokorámkových úlů později pak v Praze vniká úl universál, I a II. Na Moravě Moravský universál s boční chodbičkou. V roce 1956 se objevuje úl Čechoslovák s mírou 37 x 30. V roce asi 1976 byla výroba těchto úlů s pevným dnem zastavena a začali se na našem trhu prodávat jen dnešní úly s odnímatelným dnem

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: 39x24 je mal? m?ra
> Datum: 03.3.2010 07:58:27
> ----------------------------------------
> "Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
> Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě.
> A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly
> almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3
> rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už
> moc dlouho."
> 39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky
> manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech
> manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout
> co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým
> almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě
> nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl
> ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a
> desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní
> problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u
> nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři
> doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu
> nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a
> pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost
> plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V
> zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě
> tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi
> vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne
> příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících
> vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního
> návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus
> navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost
> rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci
> kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
> Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského
> spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako
> spíš Brno.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41633


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 3. 3. 2010
Re: 39x24 je malá míra (41599) (41603) (41618)

"Diskuze o rámkové míře je téma věčně živé.
Rámková míra 39x24 vznikla počátkem minulého století snad někde na Moravě. A to tak, že v oblasti původu těch, kteří o tom rozhodovali, se používaly almárky 24x13. Jo, to existovalo. A pro překládání se vyřízla díla ze 3 rámků do jednoho nového. Že tato míra není to pravé ořechové se také ví už moc dlouho."
39x24 vznikla v době, kdy ošetřování včelstev znamenalo automaticky manipulaci jen s rámky, ošetřování včelstev v tehdejších nástavkových úlech manipulací s celými nástavky bylo tehdy vysloveně exotické. Měl vzniknout co největší rámek, aby jich ve včelách nebylo příliš proti třeba těm starým almárkám, ale zároveň neměl být příliš velký, aby manipulace s ním ještě nebyla namáhavá. To se povedlo, jakýkoliv člověk v produktivním věku mohl ve včelstvech s rámky 39 x 24 pracovat každý den od rána do večera a desetiletí bez nějakého nadměrného namáhání, které by znamenalo zdravotní problémy a předčasné ukončení takového zaměstnání. Jako tomu není u nástavkových úlů při manipulaci s nástavky plnými medu, všichni včelaři doufají, že jim ty plotýnky vydrží aspoň do důchodu a občas se to někomu nepovede.... Stejně tak jako vetchý dědeček se mohl došourat na zahradu a pomalu tam ošetřovat svých pár včelstev s těmito rámky 39x 24, tu hmotnost plástu do 2 - 2.5 kilo zvládali tito lidé do velmi vysokého věku.... V zadovácích do těch 2 - 2.5 kilo plného rámku při vytahování kleštěmi ještě tento rámek nebyl tak hmotný, aby na horní loučku, za kterou se kleštěmi vytahuje a rámek drží, nestačila obyčejná měkká lípa či levný smrk a ne příliš hrubé latičky sbité obyčejnými hřebíky bez jakýchkoliv zpevňujících vymyšleností. ( Horní laťky používané třeba u langstrotha dle standartního návodu jsou proti tehdejším rámkům neskutečně tlusté, až dvakrát víc plus navíc tam není jednoduché sbití natupo, ale vymyšlenost zvyšující tuhost rámku a to se jedná o rámek, který není určený do zadováku pro manipulaci kleštěmi, trudíž není horní loučka nijak zvlášť namáhaná)
Co se týká Moravy, jestli se nepletu, střediskem a tahounem včelařského spolkového i odborného života v tehdejší době nebyla ani tak Praha jako spíš Brno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41632


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 3. 3. 2010
Re: Re: (41617) (41623) (41630)

To popsán úl dadant .
Dadant systém se dá aplikovat i na jiné míry.
ALE ZÁKLADEM TU ZŮSTÁVÁ PLODIŠTĚ S VELKÝM RÁMKEM A MEDNÍK S NÍZKÝMI RÁMKY

Pepan
.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 03.3.2010 07:01:17
> ----------------------------------------
> Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích
> na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve
> větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom
> před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
> Pavel.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41631


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 3. 3. 2010
Re: (41617) (41623)

Zdravím Karle.Míra je 44.8x28.5 v plodišti,44,8x13.7 v medníku,v nástavcích na 10 rámků,ale v plodišti jich mám jen 9 a v medníku dokonce jen 8,ve větších roztečích.Nechal jsem se inspirovat Jirkou Přesličkou,který o tom před časem psal v Moderním včelaři-funguje to.
Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41630


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojtěch (85.13.78.2) --- 2. 3. 2010
Re: NOV? VYBAVEN? (41475) (41506) (41508) (41511) (41512) (41513) (41517) (41519) (41522) (41525) (41528) (41533) (41534) (41542) (41544) (41545) (41546) (41583) (41584) (41592) (41597) (41600) (41606) (41608)

Můžete, prosím, metodu ostrovního včelaření nějak přiblížit?
http://leteckaposta.cz/553995286


Jeřáb se zasune do otvoru uprostřed skupiny úlů,aby manipulaci s nástavky při včelaření zvládli starší včelaři i děti. Chtěl jsem napsat a děkuji za upozornění na chybu panu Bojanovskému .
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41629


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493) (41495) (41614) (41621) (41622) (41626)

Naša príroda poskytuje celú radu krov s jahňadami poskytujúce peľ a nektár, jedným z nich je Vŕba ušatá Salix aurita L., vyskytuje sa i blízo môjho stanovišťa.
Svoj názov dostala od vzhľadu listov ( ako u rakyty), pri základni listov s malými prílistkami v tvare obličky, preto druhový názov ušatá, kvety jahňady sú trochu menšie, ale podobajú sa kvetov rakyty salix caprea. Je to ker vyhľadávajúci vlhkejšie miesta npr, v priekopách, na okrajoch rybníkov, priehrad a močarísk (preto ju aj volajú vodná rakyta), má schopnosť ponárať konáre do zemi, kde zakoreňuje (na rozdiel od rakyty) a postupne vytvára bohaté kry vysoké až 3 m s priemerom aj niekoľko metrov, včely ju navštevujú pre nektár. Táto vŕba sa dobre rozmnožuje odrezkami, u rakyty som to nedokázal. Peľových a medonosných krov v prírode nikdy nie dosť, len prebytok kvetov môže poskytnúť nektár. Pozná niekto tento ker?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41628


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 2. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41580) (41616) (41624)

Souhlasim s Petrem,

mor tu byl a bude, ikdybychom palili vse co nam prijde pod ruce. Je pravdou, ze pri jiste prirodni rovnovaze, je i mor zvladnutelny, jsou znamy pripady, kdy vcely celily delsi dobu invaznimu tlaku moru ( 2-3 roky ) vysledky pozitivni a 4 rok vysledek negativni. Takze to jde, samosebou ne vsechny vcelstva si s nim poradi, stejne jako v prirode. Jestli chodi nekdo na konfreneci z Olomouckeho kraje,kde je situace nejhorsi, tak da pravdepodobne za pravdu, ze klinicky stav moru se na vcelnici projevuje pouze u nekterych vcelstev. Za soucasne legislativy jsou bohuzel utracena vsechna vcelstva, vcetne tech, ktere klinicky stav nemaji a uspesne mor zvladaji.

Jeste jedna dulezita informace, po zruseni ohniska moru se pocita 5 let, po uplynuti teto doby budou automaticky kontrolovany spory moru formou odberu vzorku meli u vsech vcelaru, kteri byli puvodne v ohnisku. Jde o moznou recidivu, proto opakovana zkouska.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41627


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Peterka (e-mailem) --- 2. 3. 2010
Re: jeste jednou ... jiva (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41452) (41453) (41456) (41493) (41495) (41614) (41621) (41622)

Na vrbovna.cz jsem je objednával na konci minulého týdne, dnes mi přišel balík.
Jen pro přestavu; řízky (S-008, S-021) vypadají takto:
http://picasaweb.google.com/martin.peterka/RizkyVrb#
S-102 již prý začala kvést a o S-430 byl prý letos velký zájem, takže
ve Vlachovo Březí je už vyprodaná.
S pozdravem
Martin Peterka

2010/3/2 J. Matl <e-mail/=/nezadan>
>
> www.vrbovna.cz
> ještě to možná půjde objednat.
> Klidný den. Jiří
>
>
> -----------
> Já bych se vůbec nenamáhal s hledáním , ale navštívil bych zahradnické
> podniky tam se prodávají stromky i keře jívy v mnoha druzích a odrůdách
> které jsou zaměřené právě na samičí rostliny kvůli vzhledu rostlin.
>
> Pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41626


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.170.178) --- 2. 3. 2010
Re: 39x24 je malá míra (41599) (41603) (41618)

Dobrý den P.Sroll, o Adamcově míře ví, o tom co bylo před ní též, já si nemohu pomoci, byl jsem u jednoho včelaře, co měl lanstroty a nějak mě ta míra nesedla. Nechci pana faráře Lanstrota urazit, ale prostě mi nesedí. Láká mě ale jednodruhový med. To bych chtěl zkusit. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41625


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 2. 3. 2010
Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky (41579) (41580) (41616)

No jestli jsem tím někoho urazil, tak se velmi omlouvám, nicméně o hlupácích nepadlo ani slovo. Chtěl jsem tím pouze říct, že lidé (a netýká se to jen tohoto oboru!), volí většinou nesprávné prostředky k eliminaci něčeho, co se jim na přírodě nelíbí. Chtělo by to více pokory a přírodě se přizpůsobit a ne s ní neustále bojovat. Jakýkoliv boj je vždy kontraproduktivní a já jsem si naprosto jist, že budoucnost lidstva je v permakultuře, neboli v trvalé udržitelnosti a týká se to všech oblastí lidské existence a veškerého konání včetně včelaření :-)
Pěkný den všem
Petr Kovář

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: nezmar <nezmart/=/email.cz>
> Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> Datum: 02.3.2010 08:24:54
> ----------------------------------------
> Uz jsem tu o to zadal - odpuste si prosim to napadani jeden druheho.
> Prectete si co jste napsal - ze nasi odbornici byli hlupaci - pokud sledujete
> i vyvoj ve svete ...
> Nikdo z nas neni neomylny a vse ma svuj vyvoj a neni duvod nekoho urazet.
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > Datum: 01.3.2010 14:18:11
> > ----------------------------------------
> > Že by konečně odborníci začali používat mozek a spoléhali víc na přírodu a ne
> na
> > jedy a oheň? Příroda je moudřejší než lidi a vždy podporovala jen silné
> > jedince...
> > Pěkný den
> > Petr Kovář
> >
> > > ------------ Původní zpráva ------------
> > > Od: Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>
> > > Předmět: Kurz prohlizitelu vcelstev Nasavrky
> > > Datum: 01.3.2010 14:09:55
> > > ----------------------------------------
> > > Zdravim vespolek,
> > >
> > > minuly vikend jsem absolvoval kurz prohlizitelu vcelstev v Nasavrkach. Za
> > > SVS predansejici Dr. Krabec, za choroby vcel Dr. Dvorak. Nasi veterinarni
> > > lekari a i SVS jsou znami jako palici vseho ziveho i neziveho. Ja jsem to
> > > nastesti nezazil, kdy si palila vcelstva zasazena varoazou. Dodnes je to
> > > prezentovano, ze to bylo v poradku. Zaver at si udela kazdy sam. Velky
> > > posun jsem zaznamenal v pristupu k moru. Pokud nenajdou klinicky zasazeno
> > > vcelstvo na vcelnici, tak se nepali a to ikdyby by by bylo v
> > > mikrobilogickych vysledcich 10 na ctvrtou. Sami uvedli priklad, ze maji
> > > vcelnice, kde bylo po dva roky 10 na druhou, dokonce 10 na treti a po trech
> > > letech vysledek negativni. Zminili i toho chudaka vcelare, covatele matek v
> > > Jiznich Cechach. Takze asi takovy byl muj postreh z tohoto skoleni ve
> > > vztahu k moru.
> > >
> > > PZ
> > >
> > >
> > >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41624


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78436 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41624 do č. 41684)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu