Včelařská konference

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Praktikoval jsem to asi 40let jen trenýrky. ( i jsem za mlada při tom, vytáčení vypil 1/2 l rumu)Dnas již nepiji a vigorky by mi trenýrky netoletovaly.

Je to víceméně jedno.
Pohodlné oblečení, zajištěné proti vlezení včel do rukávů a nohavic a s dostatečnou pevností. Pro divočejší včely je nutné dvě vrstvy látky. Podobně rukavice, boty a ponožky. Pro horké letní dny bude asi nejlepší pod oděv takzvané funkční spodní prádlo, které odvádí pot z povrchu těla pryč. Lepší než dvojdílné bude jednodílná kombinéza, ono při práci dvojdílné oblečení se v okolí pasu uvolní a divočejší včelky tak tam mají usnadněnou cestu ke kůži. Barva spíše tmavá, světlé oblečení se hned zašpiní a potom vypadá poměrně hnusně.
Chce to projít nabídku nějaké větší prodejny nebo výrobny pracovních oděvů, neměl by být problém.

A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 06.3.2010 15:42:20
> ----------------------------------------
> Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice,
> musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled
> zcela racionální opatření).M.V.
>
> Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov
> zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč.
> Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ
> nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom
> priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o
> zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
>
>
>

Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Ja mám pre toto letné obdobie jedno osvedčené pravidlo, ku včelám chodím v Adamovom rúchu, doplnenom trenkami či bermudami.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.

Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.

Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.

V čem chodíte do včel, zejména když se vytáčí, nebo provádí větší zásah ? Mám zájem o nějaký pohodlný oblek, e kterém se v červnu nezpotím hned po prvních včelách - nejlépe kombinaci kalhot s blůzou. Nemáte někdo kontakt na prodejce, nebo tip na vyzkoušené a osvědčené.

Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.

K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.

Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.


Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.

Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.

Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68

a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.

Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.

Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.

A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".

karel.jirus na českém seznamu .

Dobrovolníkům předem děkuji. :-)

Karel

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________

Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.

Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.

Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).

Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.

S pozdravem M. Václavek

Zkoušel jsem strdí, panenské voští s medem, vajíčky a larvičkami v krmné šťávičce a pylem. Cucá se stejně jako víčka, chuť je zhruba jako dužina kokosového ořechu.

Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Pred dvomi rokmi som uverejnil na Emanovom V. blogu (asi v r. 2008) článok o príprave špecialít z výťažku trúdich lariev. Môžete si pochutnať na palacinkách, omelete, nápojoch, vyprážanom rezni-řízku obalenom výťažkom miesto vajca a pod. Začal som to pred 15 rokmi a sem tam si to pre seba a rodinu pripravím, v mrazáku aj teraz mám 3 litre T. výťažku. Už som hostil aj návštevu manželov-včelárov a pochvaľovali si.

Dobrú chuť, Anton

> dobrá zpráva.
> Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji
> několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
> Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Tak sušit jsem nezkoušel, ale jestli, tak bych sušil po odvíčkování a vyklepnutí jen přeměněné, nevybarvené jedince a asi rychle v sušičce a nasolené, ale měl bych strach, že se to zkazí...čerstvé je čerstvé :-)
Jinak recepty se dají najít, třeba http://www.hmyznataliri.cz/
Pěkný večer
Petr Kovář

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

-------------------
dobrá zpráva.
Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?

Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>

Omlouvám se všem, jsem již starší člověk a má pamět již tak neslouží jako za mladých časů. Odpověď jsem již zde hledál. Přijměte mou omluvu za zdržování.

Zdravim,

me je znam pojem prodeje vcel na maso, vceli maso jsem jeste neslysel.
Nekde tusim v Asii, pojidaji bezne vceli plod.

Dobrou chut

PZ

Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se usmívali. ;)
Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?

Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama.
Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:57:52
> ----------------------------------------
> > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí ,
> že
> > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
>
> Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
>
> musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
>
> tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt
> nejlepsi na stanovisti
>
> T.H.
>
>
>

No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 11:49:41
> ----------------------------------------
> Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a
> aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve
> spodní boční části hořejšího plástu 39x24.
>
>
>

> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...

musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?

tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti

T.H.

Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve spodní boční části hořejšího plástu 39x24.

Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:41:39
> ----------------------------------------
> "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla
> pod strůpkem."
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
>
>
>

Ne, nedávám.

"Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji."

Zdravím,kolego.Odpověď na první otázku už tu zazněla,jen něco doplním.Jeden vysoký nástavek dadantu jako plodiště je málo,takže nechávám jako součást plodiště ještě jeden NN,se zaplodovanými plásty z minulých let,jako jakýsi vyrovnávací ventil v době rozvoje i mimo ni(celoročně),jinak tento NN slouží i jako medná komora(také už bylo popsáno),přes zimu je pod vysokým nástavkem,na jaře při jarní snůšce ho přehodím nahoru.Nástavky mám z coulových prken,čepované,bez falců.Každé včelstvo postaví jeden až dva NN mezistěn(10 v nástavku,po vystavění a částečném zanesení zásobami jejich počet zredukuji na 8,jinak v nich začnou některé matky klást,zejména při slabší snůšce).Mřížku používám jen při chovu matek,nebo obměně díla v plodišti.Vodu také nedávám,jen kočovným včelstvům v mezisnůškové přestávce.Při snůšce včelstva"utáhnou" tak 3-4,vyjímečně 5 NN jako medníkové,větší počet je zbytečný,už to neobsadí.Rámek výšky 137 mm se mi zamlouvá pro svoji hmotnost,i tak je plný nástavek přes 10 kg těžký(rekord byl dokonce 14 kg,neuvěřitelné),u plodištních vysokých už je spíše lepší manipulovat s jednotlivými plásty.
Pavel.

"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.

> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely
> kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.

Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))

T.H.

P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?

To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.

Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.

Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.

"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....

"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....

"Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení."

V MV to zminuji - chladítka. To je asi jediné, co jim dopřeji. Mám zatlučená očka kovovým hustým sítkem, které si mohou podle libosti zatmelit. Zatmelí ho vždy dokonale a na něm, na tom propolisu se sráží voda nebo namrzá led. Vznikne tak vnitřní "napajedlo".
V tom stromě, kde od věků přebývaly se tlouštky zateplení také mění a také vznikají chladná místa a tam ta voda kondenzuje. Díky tomu tam provlhne i stěna, sníží se tepelný odpor a o to studenější a vlhčí to místo zase je.

Dobrý den. Děkuji panu Přesličkovi za radu.Nástavek s 13 rámky 39x30 je jako plodiště, manipulace s ním je minimální. Úl jsem udělal podle návodu ve Včelařství Apolo13. Děkuji. Hric.

> Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na
> začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod
> strůpkem.
>
> Pepan

jj to zname vsichni a pak zjistime ze pulka lidi to nedela protoze maji pocit ze je to zbytecne :-))

T.H.

Jinak, když plodují, včelky musí topit, aby u plodu udržely +35 st C, zatímco venku je v noci třeba -10 st C. A jinak topit nemohou, než že spalují cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry.

Odpověděl jste si sám, tak to s největší pravděpodobností je. Včelstvo, které neploduje, v chomáči udržuje jen 25 st.C, při plodu 36 st. C. V MV je velice názorný monitoring teplot, na kterém je vidět, jak nastupuje plodování a teplota v chomáči se zvýší a ustálí. S teplotou ruku v ruce stoupá i absolutní vlhkost (relativní stále konstantní - ideál75%)

Já mám z praxe vypozorováno, že včely se rozvíjejí zhruba stejně, když jim na hlavu kape voda a vytéká dole dnem stejně jako když v úlu není po vodě ani památky.
Ale voda nasáklá do stěn snižuje izolační schopnost úlu a voda na povrchu stěn a plástů umožní doslova povlečení toho povrchu kožichem z plísně, voda na zásobách je ředí a umožnuje jejich kvašení a kažení.
Takže směřuju včelstva k tomu, aby uvnitř nic nekapalo a nevytákalo ven. Maximálně aby někde v koutku docházelo k mírnému rosení.

Mě jedny zatmelily síto ve dně bylo asi 3 dcm velké úl byl celý ve vnitř sololit izolace 16mm polystyrén a plášť lakolit a očka

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 09:01:09
> ----------------------------------------
> "" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu
> se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně
> a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""
>
> Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí
> produkt plodování a nebo docela naopak.
>
> Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven
> relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho
> vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd.
> Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu
> hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
> Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe
> mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové
> víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké
> intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.
>
>
>

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 4. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701)
Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady....I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.

J.B.
To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.


Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.

Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.

"" nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.""

Pane Polášku, to je právě ta otázka dne, zda vlhkost vzniká jako nežádoucí produkt plodování a nebo docela naopak.

Protože včelstva začala plodovat potřebují v úlu udržet vyšší úroven relativní vlhkosti, především v oblasti otevřeného plodu a následkem toho vznikají průvodní jevy - kondenzace na chladných místech, stěnách atd. Včely tuto zkondenzovanou vodu umí využít a zahrnou ji do koloběhu hospodaření s vodou. Přebytky vytečou dnem.
Včely dokážou systém větrání nastavit tmelením otvorů a spár v úlu. Z praxe mám vypozorováno, že zatmelí i spodní příčné provětrání a zadní podmetové víko. Někdy dokonce tmelí i v oblasti česna. Kdyby tedy stály o nějaké intenzívnější větrání, jistě by to nedělaly.

> Od: Pavlik
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
-------------------------
Co není zakázáno je povoleno.

Takže já jsem nakoupil v cizině (tedy EU, nevím jestli si tohle EU nehlídá, když nám to tady platí:-), no apřepočetl jsme to ofic kurzem v den zapalcení - to je na webu ČNB.

A dotaci jsem dostal.

Karel

To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK
Souhlas, stejné doporučení
J.B.

Já jem měl letos na sítě na dně stále podložku a přes zimu všechna česna a očka uzavřená. Česno ve dnu a spodních nástavcích proto, protože je mám uzavřeno přes podzim kvůli nebezpečí loupení a očko nahoře proto, protože ptáci si asi zvykli pozdě na podzim nalétávat na česno v nejhořejším nástavku a krmit se tam včelami. Za mrazu se nějací ptáci, asi sýkorky skutečně pokoušeli dostat přes papírovou ucpávku, trochu ji rozklovali, ale skrz se nedostali. Na strůpku jsem přes zimu ponechal krmítko zakryté igelitem, větrání bylo přes netěsnosti v horním nástavku, který je nového zkoušeného typu a jehož zatím neúmyslnou vlastností jsou větší netěsnosti zezadu nástavku. V úle, co jsem se díval přes strůpek, je zatím sucho a včelky spokojeně vegetovaly v krmítku. Momentálně mám otevřeno očko v jednom z prostředních nástavků, až skončí toto ochlazení, budu otvírat nejhořejší nástavek a odstraňovat igelity ze strůpku.
Jinak nějaká včestva letos zimuji taky v zadovácích, tam je větrání zepředu dole otevřeným česnem a zezadu netěsnostmi kolem zadních okýnek, takže tradičně taky v úplném suchu i bez síta.
jestli včelstvo sedí v předjaří dole, nad hlavou zásoby a nad nimi se sráží voda, která kape dolů, tak z úlu se v první řadě vlhkost vzniklá z plodování odstraňuje velice nedostatečně a je třeba udělat něco, co odstraňování vlhkosti z úlu zvýší.

Nejlépe to zjistíš přímo u poskytovatele dotace

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavlik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: dotace na vybaven?
> Datum: 05.3.2010 07:30:28
> ----------------------------------------
> Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o
> dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?
>
>
>

Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010
> Datum: 05.3.2010 07:23:16
> ----------------------------------------
> Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o
> nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?
>
> Diky
> T.H.
>
>
>

Dobrý den, je možné pro včelařské vybavení pořízené v zahra ničí žádat o dotace? Jak se přepočítávají faktury, které nejsou uvedeny v Kč?

"Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď."
Nebyl stejný dotaz od stejného tazatele už před rokem?
A nebyl v mnoha příspěvcích zodpovězen?

Jak se divat na problem, ktery obcas nastane: vcelstvo sedi dole a nad hlavou o nastavek zasob vis na folii se srazi hodne vody a ta ''prsi'' do vcelstva?

Diky
T.H.

>Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.<
-----------------------------------------------------------
To je možné v podstatě kdykoli. Avšak, není-li to ausgerechnet nutné, počkal bych na dobu raně kvetoucích ovocných stromů - někdy po polovině dubna. Zatím bych je zbytečně nerušil.
JK

>Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.? Kolik krmíte?<
------------------------------------------------------------
Vezmu to od konce. Dokrmuji včelstva, v podmínkách našeho kraje, na konci srpna do asi 15-tého září na přibližně 22 - 25 kg zimních zásob. Kolik mám dát cukru to zjišťuji, nyní již po dva roky, vážením každého včelstva - dříve byla nutná prohlídka. To v době slídění není to pravé ořechové. Některé včelstvo potřebuje 6 kg a některé třeba 15 kg cukru. Dno po celou zimu ponechám uzavřené podložkou. Důvodem je zachycení spadlé měli a také to, že si myslím, že průvan včelám nesvědčí. Ponechávám však otevřená nástavková očka 3 spodní ze čtyřech a zcela otevřené česno. Tudíž, přívod vzduchu je pouze z jedné strany úlu - z přední starny. Důvodem je thermoregulace ve včelstvu. Jestliže si některé včelstvo "myslí", že by vzduchu bylo moc, částečně očka zatmelí. Pokud nejsou včelstva vystavena přímým častým náporům větru, nevadí to. Máte vidět jak vypadají očka v nástavcích kde sedí zimní hrozen při teplotě - 15 st C. Je zcela uzavřen jehličkami ledu ze včelami vydechovaných par. Jakmile se teplota zvedne očka se otevřou - led roztaje. Očka mám otevřená celoročně. Ona manipulace s očky v průběhu zimy, když včely již vytvořily zimní sezení a mají nastaveny podmínky zdárného přezimování včely jen zblbne. Odborně lépe to vysvětlil př. P. Holub.
Dobré a bezestrátové vyzimování. JK

Nebude její konec. Povině se dává do nafty v 5% se na ní jezdí a bude hodně dlouho jezdit. Protože řepka je strategická surovina a pěstovat se bude více a více. Pro potravinářský průmysl je to zanedbatelné procento. A tak se nebojím, že nebude snůška z řepky. Horší to bude až se pole zamoří chorobam a řepka neporoste. Toho se zatím nedočkáme. To chytne až generace po nás.

Se včelstvem je to tak jako s vašemi plícemi včetně hrtanu mandlemi a nosem dohromady. Jak píší nyní v knize fenomenální včely - včelstvo = superorganizmus.
Vy, když se nadechnete, vzduch se postupně cestou do plic ohřeje a získá relativní vlhkost odparem vody ze sliznic, zpětně teplo a vlhkost odevzdává. Teplota a vlhkost uvnitř plic je úplně stejná, jako v tom plodišti, kde je otevřený plod. To je schopen chomáč spolu s plásty také docílit, jen má odlišný mechanismus proudění vzduchu. I když jsou včely v suboptimálních podmínkách, dokáží nepřízni vzdorovat, v krajním případě přestanou plodovat a sleví na teplotě 10 st.C.
Otevřené zasítované dno včelstvo neohrozí, ale ani mu nepomůže, pomůže jen včelaři, že mu neplesniví uskladněné souše, které by tam to včelstvo přirozeně nemělo. Stále je to ale lepší situace, než některé pokusy o provětrávání zdola přes trůpek. Včelstvo především hospodaří s vodou (teplo dodá spolehlivě med, pokud je) a nadměrné větrání tu vodu odvádí pryč.
To je asi tak, jako když vám vezmou mandle, poškodíte si sliznice a navíc bydlíte v paneláku s interním mikroklima 26 st.C a RH15%v zimě. Bude se vám hodně špatně spát, asi jako těm včelám.
Přeji hezký večer.

Kdy je nejvodnější doba k přeložení včelek do nového úlu? předem děkuji za odpověď.

Myslím že jste to již asi před měsícem psal.
nyní Ing. P Holub píše o zavřených očkách a dnu v Moderním Včelaři 1/2010.

Já mám vítr a i kdybych ho neměl tak bych stejně zavíral.

Můj jediný chabý argument může být že dutina ve stromě dno také má. Krmím asi 22 kg a spotřebu mam podle průběhu zimy ale myslím že velkou. Plesnivé plásty nemám, někdy zplesníví pyl.

Proto se vás tímto ptám na zkušenosti a důvody proč otevřená očka a dno.?
Kolik krmíte?

J.B.

Vážený příteli,
nevím přesně, kde jsem popisoval jak obsluhuji svá včelstva, ale ve zkratce:
První zkušenosti s rámkovou mírou 448 (Langstroth) jsem udělal na rámku vysokém 285mm. Nástavek standardně na deset rámků. Pro velkou váhu nástavku, ale i jednotlivých rámků jsem přešel na standard 232mm. Ale i tento nástavek je jako medník velice těžký ( i přes to, že používám sílu úlové stěny ¾“ – 19mm.) Po čase testování jsem zvolil pro plodiště dva nástavky rámků 232mm a jako medník nástavky s rámky 137mm v počtu podle potřeby. S touto konfigurací jsem nadmíru spokojen. Z mé strany vidím výhodu děleného plodiště sestaveného z dvou nástavků v rychlé kontrole rojové nálady bez nutnosti manipulovat s rámky. Vrchní nástavek se pouze nakloní a případné matečníky signalizující rojovou náladu jsou vidět. Medníky s rámky 137mm, jsou-li plné, jsou asi horní hranice pro rutinní obsluhu většího počtu včelstev. Meníky s vyšším rámkem jsou již příliš těžké. Určitý kompromis je rámek 159mm, který je možné použít i jako plodištní v nízkonástavkovém systému. Navíc je v současné době dodává firma VEMAT-CZ, s.r.o. za bezkonkurenční cenu včetně doplňků.
Zásah v předjaří spočívá ve vložení dvou stavebních rámků do druhého nástavku. Je pro ně místo po dvourámkovém krmítku, které bylo po zakrmení před fumigací vyjmuto. Stavební rámky vkládám na pozici 2 a 9. Vodu do úlů nedávám. Při nástupu snůšky nasazuji medníky s panenskými plásty. Mateří mřížku nepoužívám. Respektive používám jen k izolaci trubců pro inseminaci.
S pozdravem
Jirka Přeslička
PS: V případě, že se Vám začínají ozývat záda, je na zvážení používání nástavků na třináct rámků 39x30cm.

>Nenechávám dna otevřená.<
------------------------------------------------------------
Zasíťovaná úlová dna před léčením uzavírám podložkami a tyto vyjímám tak koncem dubna, když se zvednou teploty. Jinak nechávám u všech včelstev 3 otevřená očka. Zimuji ve čtyřech nástavcích.
JK

Článek př.Jiřího Přesličky je v Mod.včelaři 2/2007 Langstroth nebo Optimal?

Zdravím p. Burgel, Já to nechám na svých výsledcích,
Jak jsem napsal níže, pokud budu mít výsledky dobré a i přesto se ZO rozhodne plošně dělat předjarní ošetření, či to nařídí KVS pro náš okres, budu to respektovat. Vystoupil jsem totiž z ZO a přešel jinam, kvůli lepšímu vedení. I tak s tou, kde mám včelstva musím po zdravotní stránce spolupracovat. To je samozřejmé. Zdraví P.S

Nemůže být příčina nepřítomnosti včel a jiného hmyzu v lánech řepky někde jinde? Třeba v tom, že je řepka šlechtěna na partenogenzi, nebo jak se to vůbec jmenuje, aby byly zaručené výnosy v případě nepřízně počasí, a také při napadení hmyzími škůdci, aby se mohla použít silná chemie. To by mohli vysvětlit ti co na tom pracují - pokud to ovšem neni utajovaný projekt.

jipajo