78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41785) (41787)
J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
--------------------
četl jsem metodiku Leoše Dvorského jak zimuje.
On nechává nad chomáčem zásoby a pak poloprázdné rámky s nezavíčkovanými zásobami, co pak jímají vodu a v pohodě.
Ale nemá nahoře otevřená očka.
A v tom to asi je. Já jsme dřív intenzívně větral - tedy nechával to na včelách a mrazu, pak jsme zjistil, že je rozhodně nevhodné nechávat od krmení v 7,8 otevřená horní očka.
Plod chce vzduch a včely jej udržují u vzduchu. Myslím si , že to je víc příčinou tisknutí chomáče k přední stěně než teplo od sluníčka na čelní stěnu.
Ale letos jsme se dočkal sklamání. Poslední včelstvo v NN Brenneru mi odešlo hlady.
Přitom bylo asi někde v 3-5NNnad sebou vlastní zásoby. Protože jsem chtěl na něm ověřit Wrighovo zebrování, nakrmil jsme je tak, že nad sebou mělo víc jak 2NN zásob. Nad tím byly roztroušené zásoby. Bylo vidět jak zimní chomáč obalují zásobami. Tak jsem si myslel. A tak ej to vidět i jindy, při menším množství zásob a větším prostoru -Langstroth - dělají polokouly kásob nad plodem, výš je prázdno a sucho.
Tady byl nástavky suché, ale říkal jsem si, že je nebudu muset aspoň na jaře shánět na zebrování. Uštřím práci, smai si to udělají.
No a v zimě přešly nahoru pod strop, přes 30cm zvíčkovaných zásob. Mám tam pidiočka 6x50mm, nechal jsem je otevřená. V tom byl asi problém.
Ale vyiděl jsme v přírodě včelstva, která sjou ve stromě s vertikální prasklinou, tak jsem si říkal že ví co dělají.
Ale tam jim asi nikdo v srpnu před krmením nepřidával nástavky nad hlavu.
Jinak včely silné jak hrom. Ale právě v Brennerech na krátké loučce jsme míval problémy tohoto druhu, u Langa je to spíše obecně nedostatek zásob. U NN Brennera jsme musel dát před krmením po psledním točení nástavek s panenským dílem a pylem nahoru a hned začít krmit. Matka na něj nerada přecházela a v zimě vzhledme k minimu dřeva a malé mezeře - u mě 2*8mm loučka a spíše mezera na včelu než ona 9mm, takže to bylo jak v Almárkách vnímáno jako souvislá plocha.
U Langa jsme na tom pohořel, dávat nad světlé dílo. Včely raději uhynuly dole.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41790
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Alena Vítková (94.112.233.75) --- 7. 3. 2010
dotace na léčiva
Zdravím vás, dovoluji si vstoupit do vaši diskůze,dotačně podpořit vyšetřeni na mor plošně a ne na varózu.Vyšetřění na mor stojí zhruba 500Kč. Je nás zhruba 47 000 včelařu = 23500000 Kč.na toto vyšetření.Myslím si, že pro nás včelaře je nejzavážnější právě Varoóza, neboť právě ta je vstupní bránou pro nemoci včel,pokud by jsme z jakýchkoliv důvodu zanedbali tuto /léčbu/ důsledky by pro nás byly daleko horší a to v podobě celoplošné stráty včel./jak jsme to v mnoha okresech zažili v roce 2007-2008/ Proti moru se včely do určité míry umí bránit, ale proti varoóze ještě nikoli.Proto zvažujte uvážlivě,zda-li je moudre se takto připravit o to co funguje?Naopak toto téma potřebuje podporu a to v oblasti léčeni včel léčivy na přírodní bázi.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41789
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)
J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají
------------------
Jakým způsobem jí podáváte?
Rozumím tomu tak, že za počasí co je u nás teď - sníh - ráno -7stC přes den kolem nuly a včely jsou pohromadě v chumáči, tak by vodu stejně nebrali?
Díky
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41788
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782) (41785)
KaJi:
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
J.B. Ten samý problém, včelstva brzo u stropu a zásoby pod hroznem mám také, mám 8cm PS na strope ale az po vánocích.
V roce 2006 jsem z důvodu malých zásob a zásob pod hroznem měl velké ztráty.
Od té doby polohu zásob vůči hnizdu hlídám ale nejde mi to změnit.
Došel jsem k podezření že za to může převčelení stanoviště. Spolu s kolegou který je 500m odemně zde je 60 včelstev, jarní rozvoj a snůška je dobrá. včelstva dosáhnou nevídané síly ale v červenci a srpnu není často snůška ani podněcovací a včely se do 3 NN nejdříve nevejdou a později jich tam je málo.
Zdá se mi jako by jim úl byl velký a nemohly se rozhodnout kde si sednout zásoby stále soustředují okolo ne nad sezení, pak je přitáhne teplý polystyren ke stropu a může být problém.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41787
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)
>J.B.:Dávám vodu do úlu.včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.<
------------------------------------------------------------
Také dávám vodu. Spotřeba vody je však mnohem menší. U mne se spotřeba vody pohybuje v rozmezí 3 - 5 sklenic (obsah cca 1 l) na včelstvo. Včely vodu počnou odebírat až při zvýšení venkovních teplot. S odběrem končí při rozkvětu ovocných stromů.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41786
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)
KaJi:
Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
J:B:
To jak se moc z pod víka kouří při fumigaci mi stále připadá že v úle musí být průvan!!!! Hlavně při větru.
Termo kamera to musí také ukázat.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41785
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780) (41782)
J.B. nevím jak vypadá integrované dno.
Je to hygienické dno. Boční stěny, síta, podložky lze čistit nebo vyměnit. Nemá leták, /sníh včely nedusí atd./ v době snůšky je možno přední stěny odstranit a včely lítají přímo na rámky. Jinak si včely určují jak upravit podmet. Stačí je pozorovat a respektovat. Jen toto dno to umožňuje.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41784
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777)
Zmiňujete v článku chladítka.
=================================
Osobně z "ekologickýc", maravenčích, myších i praktických důvodů upouštím několik let od polystyrénu na stropu, který doporučují i zastáni neizolovaných úlů.
Vesměs tam mám jen ¨víko z latěk 15-18mm, al.folie, pod tím někde bublinky a podobné tenké hmoty, nebo igelit a silnou vlnitou lepenku. Přitom Bublinky nahrazují stropní folii atd. Občas zůstává polystyren.
Když jsem to ze zvědavosti při odebírání měli a pak při oteplení obcházel, koukal jak sedí a všímal si i vlhka, plísně atd.
Největší nabídku "rosy" na stropě měly právě u mírně zateplených stropů.
Počet plesnivých plástů v horním nástavku - jako obvykle, stává se, ale je to spíše dáno silou a polohou chomáče.
Odvahu upustit od PS na stropě jsem získal kdysi, když jsem z nedostatku HW nechal na igelitu plechové šablony zatížené cihlou a už se nedostal přes zimu k nápravě. Pod igelitem byla vrstva ledu, za mrazů a jinak jsme nic nepozoroval.
Na jaře jsem pak nějaké víko dodal.
Tady bylo řečeno GP, že silně zateplený strop 8cm PS u něj způsobí, že se k němu včely v zimě "přitisknou". To mě zaujalo a proto jsme to sledoval. U nás při dlouhé zimě je poměrně nevhodné (můj názor) aby se včely tiskly ke stropu už v zimě, protože taky mohou dojet na zásoby. A přitom jich pd nimi je dostatek. Jen spěchají nahoru za teplem:-(.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41783
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 7. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777) (41780)
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
V tomto období (jaro?)včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem.
J.B.:
Dávám vodu do úlu.
včelstvo v období 15.3 až 30.4 odeberou asi 10-12 litrů vody, to je podle mne hodně.
To kolik odeberou závisí na množství plodu které mají a to závisí na venkovní teplotě a faktu zda letají nebo nelétají.
Jestliže je delší čas chladno a včely nemohou ven stejně omezi i odběr vody.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41782
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41769)
""""""""""""Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ). """"""
Přesně v tom se naše názory rozchází. Vy chcete mít včely podle vašich představ, já se snažím o to, mít včely tak, jak to chtějí včely.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41781
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Josef Křapka (77.237.138.233) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774) (41777)
Stále tady čtu o tom kde a za jakých podmínek se v úle tvoří vlhkost, kdy je v úle sucho, zda je či není v úle průvan. Dozvídám se o tom kolik CO2 včelstvo vyprodukuje až mám obavy aby se to nedozvěděli naši ekoteroristi a nechtěli produkci plynů zpoplatnit. Nikdo tady ale nezmínil skutečnost, že včely pokud počnou zjara plodovat ukládají vodu do volných buněk v blízkosti plodu. Voda je uložena i v několika plástech. Tento jev sleduji po několik roků při časných jarních prohlídkách v souvislosti se záměnou nástavků kdy překládám plodové těleso pod strůpek. V tomto období včely nemají o vodu dodávanou přímo do úlů zájem. Mají svoji vodu, patrně lepší.
JK
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41780
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41772)
Vojtěch:
....Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
------------
Článek podle mých informací nevyšel proto, že byl předtím publikován ve Včelařství.
To dostává 97% včelařů, proč to tedy duplikovat.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41779
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
-----------------
Kdysi mě ta těsnost zajímala, ne kvůli mikroklimatu, ale účinnosti fumigace. Vadilo mi, že škvírou z odhrnuté folie jde kouř ven.
Tak jsem dával nahoru slabý filc nad folii - něco jako slabší jekor. Ten dolehl a na něm byl polystyren. Fungovalo to.
Jenže dávkování je asi dimenzované na hodně děravé úly atd. a tak to nemělo na účinnost vliv - zůstávala dostatečně dobrá.
Když jsem měl vloni doma termokameru tak jsem si natáčel i hoření pásku v různách polohách.
Můj zcela soukromý názor, pokud nepoložím pásek na vlhké a studené dřevo, tak je to jedno.
Véčko zapálené z obou stran dosáhlo nejdřívě vysoké teploty v oblasti léčiva, než tam dorazil oheň.
Rozhodně dříve než ve svislé předpisové poloze.
Já si zkoušel co se stane, když dám pásek na plást šikmo. Tedy z pohledu na plást, šikmo do uličky.
Protože jsem měl v úmylsu obejít pracné a zdlouhavé zdvihání víka tím, že ve větších očcích které mám teď v nástavcích (aby dole nahradili klasické dno a česno) to prostě na speciálním udělátku na "špuntu" zastrčím pásek šikmo mezi rámky.
Takže pokud někomu vadí přístup stropem, může vyzkoušet očko.
Já už na to dlabu, mám výsledky vyšetření.
Na stanovišti, kde zimuji vesměs oddělky a kde je spad relevantní jsem měl z 15 včelstev 4VD. (ať to znamená co to znamená - kdo zkoušel letos přihazovat VD do vzorků a testoval laboratoř?)
Tady jsem si vzhledem k tomu, že spad skutečně padal dolů na podložku a viděl jsem "učinek léčení" léčil jen jednou Grifinem (domáci kopie Furreta) s dávkou jen jedna kapka na včelstvo. A při odběru měli, i při vkládání podložek, jsem na stříbrných AL podložkách a převážně světlém díle mohl sledovat a počítat roztoče.
Takže vzhledem k tomu, že mám i ověřenou vysokou účinnost fumigace tak aerosol nechávám na zimu, kdyby nás překvapili před Vánoci velké mrazy.
A když se to foukne furretem do dolního očka, tak to spolehlivě leze z úlu na všehzny strany a prostor je dostatečně nasycen. Nemusím nic zdvihat.
Takže taky možná cesta. A jak tady vidím jedny publikované výsledky, tak asi nejen já jsem spokojen s účinností. Jen doplňuji, v létě jsem neléčil.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41778
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774)
J.B.:
Sycení, pohyb hroznu včel.
O vlastním zimování, uspořádání jednotlivých včel v hroznu mnoho informací není.
Jsou publikovány obrázky hroznu včel v různém období a v různých teplotách. s různými vrstvami uspořádání hlavou do a ven ze středu.
Uspořádání jak jej známe:
S největší pravděpodobností jsou jiné podmínky v úle v období leden a první polovina února , hrozen bez plodu a po 15, únoru jestliže včelstvo ploduje (mám dlouholetou zkušenost že některá včelstva začnou plodovat až po 1. proletu)
První uspořádání je při teplých dnech v říjnu listopadu i prosinci kdy včely již nemají plod a jsou rozlezlé po celém prostoru úlu, domnívám se aby snížily svoji teplotu a stárly pomaleji.
Další známé uspořádání je když v lednu nebo únoru dojdou ke stropu a my nahlédneme pod folii. Včely jsou v hroznu v kouli 15 až5 cm od víka nebo u víka s uříznutým vrcholem u stropu a podle teploty jsou více či méně nahloučené, naskládané a méně či více pohyblivé či nepohyblivé.( u mne většinou, jen malá část je 10-5 cm pod stropem )
Znám i stav hladu vysílení kdy včelstvo je silně stažené, včely jsou podchlazené a skoro nepohyblivé. Snažil jsem je polít cukerným roztokem a nereagovaly ani na teplý roztok, trvalo to 2 dny než začaly reagovat a napily se. bylo to v půli března.Je to stav kdy včelstvo bez zásob padne.
Podle mých zkušeností se pohyb za zásobami neděje pomalu průběžně ale jednorázově jako by skokem. Nejčastěji včelstvo využije okamžité oblevy zvýšení vnější teploty a přitopí, rozvolní se a posune se, sesedne se o něco výše v dotyku se zásobami.. Posun provádí v okamžiku prázdného či prázdnějšího žaludku. Nevím interval syceni. Jestliže trvají mrazy a včelstvo se musí nasytit začne silně hučet (to je ten stav kdy se doporučovalo otevřít více česno že je v úle málo vzduchu)rozvolní se nasytí a opět se sesedne a uklidní.
( podobně se chová i při aerosolování acetonem v prosinci při teplotách asi 5°C to jsem několikrát viděl okénkem že po operaci s acetonem si včelstvo, hrozen rozhučel rozvolníl a sesedl o něco výše.)
Moje popisování stavů je pouze laické, empirické a vlastní sycení spíš hádám než vím.
Jak myslíte že se hrozen pohybuje?
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41777
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41764) (41774)
aerosol je dobrý v prosinci kdy již 100% není plod.
J.B.
Ale na 100% nie je plod ani v novembri-listopadu a preto fumigácia je výhodnejšia a účinnejšia ako aerosol, to sú moje skúsenosti. Fumigant pôsobí na Vd cez jeho prieduchy a zabíja ho, aerosol či chceme alebo nechceme sa skôr či neskôr vyzráža na stenách úľa a neopsadených plástoch a účinok môže byť nižší. Ale to je vec názoru. Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41776
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763) (41772)
Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu
J.B. nevím jak vypadá integrované dno.
Myslíte si že včelstvo zimující na 3NN Optimal, s netěsnostmi pod folií (mezi nástavky je to zatmeleno) se zavřeným zasítovaným dnem,(to dno nemuže těsnit protože by jinak nešla podložka vytáhnout) cesnem 6x100mm +průměr 1 očka 25mm ma po 15. unoru moc CO2.
Já mám dojem že včelstvo má průvan.
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41773
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vojtěch (85.13.78.2) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)
Před 5lety jsem napsal do svého Webu tento text.
Kolik faktorů ovlivňuje tvar hroznu? Je to hlavně tvorba oxidu uhličitého /těžký vzduch/.V takovém uspořádaní minimálně obtěžuje spodní včely. Chemická rovnice
C6 H12 O6 + 6O2 energie + 6 H2O+ 6 CO2 . Cukr reaguje s kyslíkem a vedle energie, kterou využívá hlavně křídlový sval včely, vzniká voda i oxid uhličitý.Naměřil jsem u stropu v silném včelstvu až 3,5 % oxidu uhličitého. Zvyšuje se třeba i vyrušením včel, současně se zvyšováním teploty pod stropem úlu/v únoru naměřeno z 12 zvýšení na 17°C/, protože spotřebovávají cukr 16x rychleji než v klidu. Jakmile včelstvo začalo plodovat, naměřil jsem oxid uhličitý i v podmetu. Tento problém jsem začal řešit a navrhl integrované dno, které zajišťuje taky větrání v rozích podmetu a plno dalších možností. Tam už se žádný oxid uhličitý nezdržuje. Proto už používám jen tyto podmety a nikomu je nevnucuji, protože i v MV zamítli článek vydat.
B.V.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41772
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41769)
cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).
____________________________________________________________
Cukrová dieta... myšleno glukóza, fruktóza (jednoduché cukry - monosacharidy).
Já si dneska ale nabíhám, že? Už bych měl opravdu mlčet a k ničemu se nevyjadřovat.
M.V.
PS
Viz MV
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41770
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754)
Pavel Holub:
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
____________________________________________________________
Nereagoval jsem na konkrétní výroky ve Vašem článku. Bylo to obecné konstatování cílené nejen Vám.
____________________________________________________________
Pavel Holub:
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl.
____________________________________________________________
Nejde jen o intenzitu větrání, ale i o způsob větrání.
____________________________________________________________
Pavel Holub:
Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší.
____________________________________________________________
Ano, elegantně se přizpůsobí. Ostnatě elegantně se přizpůsobí i k podmínkám v „komínech“. Otázka je jen, kolik to bude stát? Jest-li jen pár kg medu, vadit mi to nebude, protože to se u mě ztratí „v tlačenici“. Hlavní pro mě je, že budu mít včelstva vitální a zdravá, byť z jara třeba slabší, ale to se u mě „v tlačenici“ ztratí taky ( jest-li včelstva budou mít při jívách 3 kg včel nebo 2,5 kg včel, to až takový rozdíl není... hlavní je, jaké včely to budou... cokoliv, ale upracované z cukrové diety rozhodně ne ).
I na poušti za slunného dne a nízké vlhkosti lze ze vzduchu získat vodu. Proč včely nezalézají do všech buněk v sezení chumáče? Co dokáže krystal medu na volném prostranství? Prostě včely si dovedou poradit. Ale co to stojí, to ukáže jedině praxe. Takže už končím a mlčím.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41769
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Lokvenc (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: (41765)
Stránky by měly reagovat okamžitě. Zkontrolujte si, prosím, není-li nějaká chyba v zadávání - například Windows nerozlišuje malá a velká písmena a"vezme" obojí, kdežto Linux, na kterém dnes jede hodně serverů, malá a velká písmena bere za zcela odlišné znaky... S pozdravem Petr.
----- Original Message ----- From: "Streit Pavel" <streit.p/=/email.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Saturday, March 06, 2010 6:22 PM
Zdravím vás, pokud je tu někdo, kdo rozumí více počítačům, mám dotaz. Pokud něco vložím na své strány, za jak dlouhou dobu se mi to tam projeví? Nyní jsem tam něco vložil, ale na mých stránkách se to zatím neprojevilo. Je tam nějaká prodleva? Zdraví P.S
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
__________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 4921 (20100306) __________
Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
http://www.eset.cz
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41768
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)
Podle mne a asi i vás se # jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob. # Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření. # J.B.
Ano fumigace a s ni spojeni nadzvednuti folie je trochu problem, ale myslim si, ze ne zasadni. Tedy pokud nejsu puntickar :-)
Spis bych bral na vedomi, ze 3x aerosol nedoporucuji ani Dolsti, to jsem si na kurzu zapamatoval a byl tim lehce prekvapen. Po nekterych letosnich kometari aerosolu od ostatnich mi to trochu vice dava smysl...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41767
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754) (41763)
Jsou folie, které dolehnou zpět a těsní. O malé netěsnosti tu ale nejde. Ve vyšším podmetu lze fumigovat spodem. Tak jak tu doporučoval před půlrokem pan Turčáni, lze přeložit pásek napůl do tvaru "V" a zapálit na stojámku po obou koncích a vložit do podmetu. Já osobně k aerosolu nemám vztah.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41764
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752) (41754)
Další otázka ohledně zimního mikroklima mne napadla loni v říjnu či listopadu tedy asi 4 měsíce před přečtením vašeho članku.
Jedná se o těsnost stropu.
Mezery mezi netěsnostmi nástavků jsou včelami dobře zatmeleny, horní 2 očka zavírám, 3 spodní očko je 10cm od česna a je otevřené.
V období říjen až prosinec se provádějí 2x fumigace a 1x aerosol.
Napadlo mně zda by nebylo vhodnější nahradít fumigace aerosolem.
Fumigace si sice udělám sám a nemusím zádat důvěrníka ale musím odhrnout přitmelenou stropní folii. Tuto folii již včely nepřitmelí a ačkoliv je pod ní dost propolisu folie se v zimě nepřilepí a netěsní.
Je to snadno poznat protože pára která 1-2mm mezírkami uniká pod folií a voda kondensuje na této folii 1-2cm od nástavku. Podle mne a asi i vás se jedná (spolu s otevřenými očky) o průvan který zvyšuje spotřebu zásob.
Můj závěr příští rok tedy požádám o provedení 3x aerosolové ošetření.
J.B.
CO VY NA TO ?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41763
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 6. 3. 2010
Re: Oblečení do včel (41755)
Je to víceméně jedno.
Pohodlné oblečení, zajištěné proti vlezení včel do rukávů a nohavic a s dostatečnou pevností. Pro divočejší včely je nutné dvě vrstvy látky. Podobně rukavice, boty a ponožky. Pro horké letní dny bude asi nejlepší pod oděv takzvané funkční spodní prádlo, které odvádí pot z povrchu těla pryč. Lepší než dvojdílné bude jednodílná kombinéza, ono při práci dvojdílné oblečení se v okolí pasu uvolní a divočejší včelky tak tam mají usnadněnou cestu ke kůži. Barva spíše tmavá, světlé oblečení se hned zašpiní a potom vypadá poměrně hnusně.
Chce to projít nabídku nějaké větší prodejny nebo výrobny pracovních oděvů, neměl by být problém.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41760
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41756)
A ještě jedna maličkost přirozené větrání funguje také tochu jinak Za chladného počasí včely studený vzduch vstupuje do úlu spodem včely ho ohřejí a horním očkem vychází ven. Za teplého dne kdy je v úlu teplota nižší jak venku teplý vzduch vstupuje do úlu vrchními očky, v chladném úlu se se ochladí a spodkem vytéká ven Tam se pak projevuje výhoda zasíťovaných den teplý jarní vzduch je pak intenzivně nasáván do úlu.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> > Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 > Datum: 06.3.2010 15:42:20 > ---------------------------------------- > Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, > musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev? na první pohled > zcela racionální opatření).M.V. > > Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov > zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. > Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ > nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom > priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o > zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41759
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740) (41753)
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
Mám zdokumentovaný prípad dvoch včelstiev, ktoré zimovali v dolnej časti úľa, kde boli nejaké zásoby, ale podstatne menej ako mali nad "hlavou". Povedal som si, ak prezimovali bez ujmy v dolnej časti úľovej zostavy, nech sa ukážu, čo to s nimi spraví. Jedno včelstvo váhavo prešlo tam kde malo viac zásob, využilo svoju slobodnú voľbu, druhé ostalo dolu i keď raz M prešla hore a položila vajíčka do dvoch plástov a viac sa hore nevrátila. Obidve včelstvá nasledujúcu agátovú znášku využili rovnako dobre ako ostatné. je len malý dôkaz o tom, že včelstvu priestor nad plodovým telesom neškodí a to nemám len tento prípad. Na základe týchto poznatkoch som zimoval včelstvá bez uteplenia nad plástami, nad nimi ostala len prázdna debnička a znovu sa potvrdilo, že plodovanie včelstva tým neutrpelo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41757
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751)
Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).M.V.
Ono by to fungovalo, len stále nechápem, prečo všetci konštruktéri úľov zabudli na jeden najdôležitejší fakt, úľ má po celý rok otvorený letáč. Vzduch v zimnom období prúdi do úľa sa nemá kde ohriať (včely úľ nevyhrievajú) jeho teplota je úmerná teplote, ktorú získa vzduch vo voľnom priestore. Práve preto vznikajú nedoruzumenia medzi "voľnomyšlienkármi" o zbytočnom utepľovaní úľa, zo zástancami potreby uteplených úľov.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41756
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751) (41752)
Nevím, na jaký výrok v mém článku reagujete. Já jen konstatuji, jaký vliv úlová stěna na situaci v prostoru úlu má. Že bych horoval za vysokou tepelnou izolaci , toho si nejsem vědom.
K tomu, kde je česno - dole nebo nahoře - to je úplně jedno. Vy si myslíte, že když je nahoře, že se bude intenzivněji větrat? To je omyl. Včely, pokud jim dáte šanci, si tuto variantu elegantně vyřeší. Přečtěte si lépe můj článek.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41754
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (88.103.157.154) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740)
> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby
> měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že
> tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Přátelé jak je vidno, není jediná správná technologie a těch ověřených je v knihách poskrovnu, jak autoři opisují jeden od druhého:-) nebo se diametrálně liší.
Takhle v koneferenci to zapadne, navíc u toho často chybí v jakém provozu a v jakých snůškových podmínkách je ověřena.
Za ověřenou považuji osobně tu co dává výsledky nejméně 5 let na pěti až padesáti včelstvech.
Pokud se chcete o své zkušenosti podělit a nechat vystavit na webu a pak zde můžete jen používat link na tyto stránky, mám návrh.
Pošlete mi je a nějak to spolu dáme do stejné grafické podoby i s doplnujími údaji a vyvěsíme na jedno místo.
Zatím tam je jen "můj" systém
http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=107:zebrovani&catid=37:technologie&Itemid=68
a objevil jsme vc něm chybu - dole chbí věta a bude doplněna.
Pokud má někdo zájem se zapojit, tak ať si to nějak dá do hromady, a pošle mi to. Děkuji.
Asi by tam mělo být -
jméno nemusíme zvěřejňovat, ale okres by byl dostačující,
snůška, poloha,
typ ůlu, rámky atd.
Počet let a počet včelstev , případná úskalí.
A společně by jsme to dali do nějaké jednotné grafické podoby, než přijde čas začít skutečně "ROTOVAT".
karel.jirus na českém seznamu .
Dobrovolníkům předem děkuji. :-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41753
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41751)
Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření).
______________________________________________________________
Tím „uteplováním“ jsem myslel izolaci úlové stěny. Uteplování včelstev má jiný význam.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41752
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- M. Václavek (85.132.159.232) --- 6. 3. 2010
Re: Mikroklima v úle ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709)
Asi všichni víte, že intenzivní větrání úlového prostoru považuji za ve směs přínosné. Případné zájemce o moje řešení odkazuji na článek „Včelaření v komínech“, který vyjde v některém dalším MV (pravděpodobně v jarním čísle). Berte to jako námět na přemýšlení, nikoliv jako výsledek dlouholeté praxe, která mi chybí.
Děkuji př. Holubovi za zajímavý článek v Moderním včelaři. Z hlediska fyziky jde o argumenty dobře podložený náhled na problematiku mikroklimatu v úle. Nicméně je i taková realita? Historie včelaření nám vícekrát ukázala, že ne všechno, co odpovídá fyzice, musí být v praxi uplatnitelné (např. uteplování včelstev… na první pohled zcela racionální opatření). Prostě skutečnost je často daleko složitější, než se na první pohled může zdát, nelze ji jednoduše popsat fyzikálními zákony, respektive z fyzikálního popisu vyvozovat jednoznačné závěry (včelstvo není jen fyzikální, ale také biologická soustava, a tím je věc značně zkomplikovaná).
Nemíním se zapojit do diskuze na toto téma, protože bych tím tak maximálně parafrázoval svůj článek a z hlediska praxe by byla moje argumentace chabá. Chci jen podotknout na jednu významnou nesrovnalost:
Špatně se zahrává s argumentem, že strop ve stromové dutině je neprodyšný. To je nepochybně pravda. Dotyční hlasatelé z toho vyvozují, že stropní větrání a větrání očky je proti přírodě. Ale dotyční hlasatelé jaksi nepomýšlejí na to, kde se zpravidla nachází otvor do stromové dutiny. Kde zpravidla asi je? U dna nebo u stropu? Pokud za stromovou dutinu nepovažujeme úly, tak varianta druhá je správně. Jaké překvapení, že? No a ejhle mají protivníci stropního větrání polovinu argumentace shozenou! Jak jsem psal, skutečnost je často složitější, než se zdá.
S pozdravem M. Václavek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41751
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- a.turčáni (94.229.32.130) --- 6. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746) (41747) (41748)
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?
Pred dvomi rokmi som uverejnil na Emanovom V. blogu (asi v r. 2008) článok o príprave špecialít z výťažku trúdich lariev. Môžete si pochutnať na palacinkách, omelete, nápojoch, vyprážanom rezni-řízku obalenom výťažkom miesto vajca a pod. Začal som to pred 15 rokmi a sem tam si to pre seba a rodinu pripravím, v mrazáku aj teraz mám 3 litre T. výťažku. Už som hostil aj návštevu manželov-včelárov a pochvaľovali si.
Dobrú chuť, Anton
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41749
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovarpe (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746) (41747)
> dobrá zpráva. > Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji > několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni. > Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?
Tak sušit jsem nezkoušel, ale jestli, tak bych sušil po odvíčkování a vyklepnutí jen přeměněné, nevybarvené jedince a asi rychle v sušičce a nasolené, ale měl bych strach, že se to zkazí...čerstvé je čerstvé :-) Jinak recepty se dají najít, třeba http://www.hmyznataliri.cz/ Pěkný večer Petr Kovář
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41748
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743) (41746)
Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte...
P.Kovář
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN
> Předmět: T?ma k ob?du
> Datum: 05.3.2010 12:18:12
> ----------------------------------------
> Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i
> včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a
> komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se
> usmívali. ;)
> Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste?
>
>
>
-------------------
dobrá zpráva.
Ochutnávka proběhne samozřejmě po slunovratu, kdy z každého úlu likviduji několik rámků trubčiny. Do té doby jsou v mých úlech trubci hájeni.
Máte zkušenost i se sušením larev, nebo nějaký recet na specialitku?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41747
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovarpe (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: T?ma k ob?du (41743)
Zdravím, já to zkoušel a trubci, teda myslím larvy, jsou docela chutní i bez tepelné úpravy, ale trocha dobrého oleje, pánev a nějaké koření a je to lahůdka! Jestli v podletí vyřezáváte, tak doporučuji. Během sezony, je ale nechte žít, jsou potřební z mnoha důvodů, které ale jako odborníci znáte... P.Kovář > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: PavelN <e-mail/=/nezadan> > Předmět: T?ma k ob?du > Datum: 05.3.2010 12:18:12 > ---------------------------------------- > Na http://www.vcelky.cz/vceli-maso.htm jsem našel mezi včelími produkty i > včelí maso. S konzumací hmyzu nemám zkušenost, vyjma pár spolknutých much a > komárů. I když, vzpomínám si, jak nám na vojně přáli dobrou chuť a divně se > usmívali. ;) > Přiznejte/pochlubte se. Zkoušeli jste? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41746
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41740)
Protože rozšiřuji ze spodku a horní nástavek pak přecHází do medníku tak by tam přešel i s cukernýma zásobama. Údajně zásoby pod sebou jim pak připomínají přinášenou snůšku a lépe se rozplodují.
PEPAN
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 > Datum: 05.3.2010 11:57:52 > ---------------------------------------- > > Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby > > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , > že > > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru. > > Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale... > > musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis? > > tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt > nejlepsi na stanovisti > > T.H. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41742
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738) (41739)
No tak já zimij na 1 a1/2 nástavku a proto musí být v dolním.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 > Datum: 05.3.2010 11:49:41 > ---------------------------------------- > Já se pečlivě starám, aby včely seděly nahoře v hořejším nástavku 39x24 a > aby měly nad sebou zásoby. Takže centrum zimního chumáče na podzim je ve > spodní boční části hořejšího plástu 39x24. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41741
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41738)
> Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby > měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že > tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
Pardon ze ve vlakne zase resime neco jineho ale...
musis prehodit nahoru? co se stane kdyz neprehodis?
tak nejak mam malou zkusenost ze je to jedno, tj ze i ty co sedi dole mohou byt nejlepsi na stanovisti
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41740
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731)
Není to tak docela Pečlivě se starám aby na podzim včely seděly dole a zásoby měly nad sebou do jara jsou téměř všechny nahoře a některé si ale usmyslí , že tam nepůjdou a na jaře je pak stejně musím přehodit nahoru.
pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 > Datum: 05.3.2010 09:41:39 > ---------------------------------------- > "Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na > začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla > pod strůpkem." > Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely > kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou.... > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41738
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- P.Krátký (90.180.212.169) --- 5. 3. 2010
"Píšete že pan Přeslička měl v modernim včelaři článek. Mám časopis od r. 04 a nikde jsem to nenašel. Prosím v kterém čísle? Přes zimu jsem si udělal Dadant 39x30 13 rámků medník 39x17 13rámků studená stavba. Na jaře do něho přeložím včely a uvidíme. Doposud včelařím na míře 39x28 a 39x30, studená stavba. Začali se mě ale ozívat záda, proto uvažuji o dadantu. Dáváte po proletu včelám do úlu vodu? Nebo jak v dadantech postupujete? Děkuji."
Zdravím,kolego.Odpověď na první otázku už tu zazněla,jen něco doplním.Jeden vysoký nástavek dadantu jako plodiště je málo,takže nechávám jako součást plodiště ještě jeden NN,se zaplodovanými plásty z minulých let,jako jakýsi vyrovnávací ventil v době rozvoje i mimo ni(celoročně),jinak tento NN slouží i jako medná komora(také už bylo popsáno),přes zimu je pod vysokým nástavkem,na jaře při jarní snůšce ho přehodím nahoru.Nástavky mám z coulových prken,čepované,bez falců.Každé včelstvo postaví jeden až dva NN mezistěn(10 v nástavku,po vystavění a částečném zanesení zásobami jejich počet zredukuji na 8,jinak v nich začnou některé matky klást,zejména při slabší snůšce).Mřížku používám jen při chovu matek,nebo obměně díla v plodišti.Vodu také nedávám,jen kočovným včelstvům v mezisnůškové přestávce.Při snůšce včelstva"utáhnou" tak 3-4,vyjímečně 5 NN jako medníkové,větší počet je zbytečný,už to neobsadí.Rámek výšky 137 mm se mi zamlouvá pro svoji hmotnost,i tak je plný nástavek přes 10 kg těžký(rekord byl dokonce 14 kg,neuvěřitelné),u plodištních vysokých už je spíše lepší manipulovat s jednotlivými plásty.
Pavel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41736
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731) (41734)
"Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc."
No, já uspořádávám včelstva na podzim už takových 20 let. Na jaře potom automaticky sedí pod strůpkem všechny a nemusím do nich v době rozkvětu první jívy vůbec zasahovat, počkám si, až bude venku víc teplo a až se více rozplodují.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41735
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716) (41731)
> Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely > kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
Timhle se neustale strasi, nevhodne sezeni rovna se uhyn apod. Dost o tom pochybuju zatim jsem si nenabehl za tech par malo let. Verim, ze prezit je v jejich zajmu a proto jim to neorganizuju. Chce byt dole tak snad vi proc.
Ale nebudu chvalit vyzimovani pred koncem zimy, pockam si a uvidime zda na to budu myslet jeste pristi srpen :-) Mel jsem takovychto temat nejvyssi dulezitosti ci dokonce temat preziti nekolik a vsechno to nejak casem vysumelo :-))
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41734
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41718) (41721) (41724) (41726) (41730) (41732)
P.Holub:
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.
J.B. : dáváte vodu včelstvům do úlu?
To co píšete plati v době kdy včelstva plodují od 15.2.
Mám dlouhodobou zkušenost že nejlepší včelstva byla a jsou ta co začnou co nejpozději plodovat, často až po 1. proletu.
(je jich tak však jen asi třetina).
Existuje i zkušenost že mírné, teplé zimy včelstvům vadí
nesedí sevřeně a klidně.
zatím co zimy s nižšími teplotami včelstvům vyhovují lépe.
Mám jednoznačnou zkušenost že do vánoc včely uteplení nepotřebují.
Potřebuje hrozen vysokou vlhkost v období prosinec,leden a první pol. února?
Nedala by se zima rozdelit na dvě poloviny a říci že do 15.2. včelám více vyhovuje vzdušnější, chladnější zimování a po tomto termínu jestliže včelstvo ploduje se situace zásadně mění. Včelstvo pak výrazně nebo výrazněji limituje teplo a vlhkost tedy i ztráty způsobené úlem.
(Myslím si že 8cm polystyrénu ing Smělého nejsou do 15.2. k ničemu a potom teprve mají význam....)
J.B.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41733
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Holub (88.103.248.6) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41718) (41721) (41724) (41726) (41730)
""kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....""
Ted si zkusme dát otázku, zda v některých případech včelstva "vyrábí metabolickou vodu" a teplo je vedlejší produkt.
Celé to mé snažení je o tom, zda bychom se neměli zamyslet nad důležitostí vody ve včelstvu.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41732
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41716)
"Technologie nástakového včelaření nám říká , že první zásah do včelstev na začátku kvetení jívy je přehození nástavků tak aby všechna včelstva seděla pod strůpkem."
Kdo neuspořádá sezení včel na podzim, musí to dělat na jaře. Pokud včely kvůli nevhodnému sezení rovnou neuhynou....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41731
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 5. 3. 2010
Re: Mikroklima v ?le ing. Pavel Holub MV 1/2010 (41701) (41709) (41713) (41718) (41721) (41724) (41726)
"cukry C6H12O6 na oxid uhličitý CO2 a vodní páru H2O. 176 gramů cukrů spálí na 108 gramů vodní páry."
Trochu jsem se sekl, 180 gramů cukrů ,z toho 108 gramů vodní páry.
Už mi to zpaměti nejde tak jako dřív...
180 gramů cukrů bude takových 220 gramů zásob, z kila spotřebovaných zásob asi 491 gramů vodní páry....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41730
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41730 do č. 41790)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu