77664

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971) (41973) (41974)

To je jasná věc, měl by to vědět každý a učil jsem se to i na kurzu. Ale můj pohled na věc je, že pokud budu mít skleněné úly, jen vydesinfikuji a mám klid a dřevěné tenkostěnné nástavky, které teď vyrábím, po smontování napustím parafínem, tudíš je v případě jakékoliv nákazy stačí znovu důkladně spařit v parafínu a mám taky klid. To je taky jeden z důvodů, proč nechci uteplené, nebo polystyrenové. Ty staré, co mám teď budu stejně likvidovat...
Měj se a drž se prosím, i ve vlastním zájmu, toho, co jsem napsal na fóru.
Pěkný večer
Petr
Ps: Určitě jsi už pochopil, že s některými lidmi nemá cenu se dohadovat...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: CO s oput?n?mi stanoviti
> Datum: 09.3.2010 21:36:43
> ----------------------------------------
> Máš to tam, hoď na ten brýf čučku, zgómni to a nahoď hlášku, jak to gómeš.
> P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971) (41973)

Máš to tam, hoď na ten brýf čučku, zgómni to a nahoď hlášku, jak to gómeš. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971)

Jo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: CO s oput?n?mi stanoviti
> Datum: 09.3.2010 20:09:20
> ----------------------------------------
> Ahoj pane Peťule. Dostal jsem nyní tiskovou zprávu od J. Dubna ze SVS,
> metodiku, jak postupovat s opuštěnými a zabordelizovanými stanovišti. Dobré
> čtivo, chceš do toho na mailu hodit vočmen, abys to gómal? Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964) (41968) (41970)

:-)))))))))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: CO s opuštěnými stanovišti (41964) (41968) (41970)

Ahoj pane Peťule. Dostal jsem nyní tiskovou zprávu od J. Dubna ze SVS, metodiku, jak postupovat s opuštěnými a zabordelizovanými stanovišti. Dobré čtivo, chceš do toho na mailu hodit vočmen, abys to gómal? Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964) (41968)

Šmankote, já nekárám, ale samozřejmě s Váma souhlasím. Jen doufám, že si to ti dotyční vezmou k srdci, protože myslím, že tato konference má sloužit k výměně informací a zkušeností a objasňování nejasností :-)
P. Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.163.70) --- 9. 3. 2010
Re: Zvápenatění (41917) (41924) (41943) (41957)

Zdravím vás,

Když jsem vstoupil poprvé na tuto diskusi, pamatuji si přesně, že nejvíce jsem se názorově střetával s p.Pazderkou a Turčánim. Postupem doby jsem zjistil, že ti dva chlapi mají něco do sebe. Naše názory jsou kolikrát více ve shodě, než u ostaních. To co napsal G.Pazderka, je pravda, efektivní řešení hotové do 10 minut. Vy mistři s takovými chovy byste neměli mít problém utratit včelstvo napadené chorobou ( nosema, zvápenatění..) Máte včelstev dost. Odmítám čekat a prodlužovat infekční tlak na stanovišti, jak si s tím poradí přidaná nová matka svojí genetikou. Nejde jen o mě, ale i o včelaře v okolí, i tam se to ode mě rozšiřuje. Pokud byste měli 5 včelstev, pochopil bych, že se je snažíte pipláním udržet. Mluvíte zde o renabilitě, ale právě rychlým zásahem a konstruktivním řešením šetříte náklady. Odmítám mít na stanovišti včelstvo se zvápenatěním a nějak jej zachraňovat, musel bych sledovat více všechna včelstva a nemocné samotné včelstvo. Proč! CHceme li šetřit náklady, tak se tak chovejme. S jistými včelaři, kteří myslí v některých otázkách postaru a nemají konstruktivní rychlé řešení se neshodnu ani v tom, že jedna a jedna jsou dvě.

Protože mám velký strach z nemocí a beru je vážně, každý rok je plodiště nové. To je nejlepší prevence s chorobami včel.

Petr Kovář to napsal dobře, mám ostrý jazyk, uznávám, mám chyby, vy mi ale kolikráte ve svých zakonzervativizovaných výrocích připadáte, že jste neomylní, pýcha předchází pád. Raději provedu opatření rázná, než nedostatečná.

Nechlubím se, vím ale, že mám včelnici v super stavu, alespoň to tvrdí těch více jak 40 včelařů, co tu bylo, na včelnici mám uklizeno tak, že tam nenajdete ani papírek. Pokud 1.3 kouknu do 4 náhodných včelstev pod víko, vidím, že jedno včelstvo je na 7 rámkách a zbilé 3 včelstva na 9 rámkách 39/24, nikdo z vás mi nevymluví ani jako zkušený začínajícímu, že to dělám dobře, že je můj způsob včelaření účinný. Byl jsem s Petříkem u sousedovy včelnice, zeptá se z vás někdo snad, co tam za divočení vyzuálně viděl, najde se někdo odvážný? Dragobíjce?

Ať jsem jaký jsem, v nemálo věcech mám pravdu. Bohužel, to vám nemám za zlé, prošli jste dobou a praxí včelaření i po staru. Uznávám ty staré včelaře, kteří používají moderní prvky nástavkového včelaření, ob dva roky obměňují matky, mění dílo v úlech minimálně z jedné třetiny ročně, dávají včelám dostatek prostoru, dělají protirojová opatření, nebojí se zkoušet nové. To jsou včelaři na svých místech. To jsou lidé, ke kterým vzhlížím, i k těm mladším. Učitelé včelařství P. Sedláček z Bučovic, p. Vydra, zde na diskusi G.Pazderka, p.Turčáni, J. Křapka, p.Čermák, p. Přidal, p. Gruna. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964)

Pane Kovář, dovolte mi, abych se naopak zastal těch, které Vy káráte. Tady nikdo nevznesl poslední dobou námitku na způsob včelaření, tady vznáší řada zúčastněných protest proti tomu, že někteří nevychovaní zúčastnění nedokáží kultivovaně a bez urážek komunikovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 3. 2010
Dodatek

Tak koukám, že se nám to tu zase víří :-)

Opět bych si dovolil jeden dodatek:

Chci-li obměnou díla efektivně bojovat proti nemocem, musí se provést JEDNORÁZOVĚ a to U VŠECH včelstev, tedy i u zdravých jedinců, alias potenciálních bacilonosičů. Obměna díla je málo platná, když je včelstvo slabé a bez vitality, na pokraji zhroucení, či vystavené silnému vnějšímu, případně vnitřnímu, infekčnímu tlaku. Vše je jen otázka přístupu včelaře (včelařů) k dané věci.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41946)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polonastavky
> Datum: 09.3.2010 12:50:50
> ----------------------------------------
> Já jsem v podobné situaci, loni jsem začal s přechodem na nn langstroth a
> nemám tedy ani soušku na rozšiřování. Nízké nástavky prý umožňují rozšíření
> o celý nástavek mezistěn. Asi by to chtělo rozšířit včas a dívat se, jak
> včely reagují, nebo rozšířit dolů. Já mohu ještě převěsit postavené dílo ze
> spodních nástavků do přidaného. Vy můžete zkusit zaříznout skladované souše
> (pokud máte) z 24 cm na 15.
> Asi jsem vám moc nepomohl, ale zkušenější se toho jistě ještě ujmou a
> poradí nám oběma.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959) (41963)

Výborně příteli Křapko. Kdybyste vynechal poznámku o PS, bylo by to na PĚT HVĚZDIČEK. Ostatních 99% příspěvků na toto téma jsou jen kydy.
BV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Pripad P. Streit

Vážení přátelé včelaři,
v první řadě si Vás dovolím upozornit na http://uspesnyvcelar.webnode.cz/news/dekovny-dopis/
aby jste mě mohli taky roznést na kopytech :-) a v druhé řadě bych se rád vyjádřil k diskusi na téma P.S.
Nechci tady působit jako mravokárce, protože jsem byl na této konferenci nedávno také pokárán (ale doufám, že jsem svůj výrok náležitě osvětlil), ale vzhledem k tomu, že si včelaři říkají přátelé, měli by se tak snažit jednat i mezi sebou. Na tuto konferenci jsem se přihlásil proto, že se tu občas dozvím i něco zajímavého ze zkušeností ostatních a ne proto, abych tu četl různé posměšky na názory jiných. Každý člověk má právo mít svůj názor a každý má právo na omyl. A nezlobte se na mě, ale i když jsem taky začátečník, občas se neubráním širokému úsměvu nad výroky některých zkušených. U Pavla Streita jsem se byl podívat na včelnici a musím potvrdit, že včelstva má v naprostém pořádku a podle toho co jsem viděl v podmetu (mrzlo,takže dovnitř jsme nekoukali), tak jsou i silná a během mé exkurze i po ní, jsme si docela dobře popovídali. Nechci se ho nijak zastávat, sám s jeho způsobem komunikace tady, i se spoustou jeho názorů nesouhlasím, ale to neznamená, že ho kvůli tomu odsoudím. Sami musíte uznat, že ve spoustě věcí naopak pravdu má. A ten zbytek ukáže čas. Kdo z Vás je bez chyby? Chci tady prostě vyzvat k větší toleranci. Vím, že jsem naivní idealista, ale s tím se nedá nic dělat :-)
Prostě a jednoduše, Všem přátelům včelařům držím pěsti, aby se jim chov jejich vlastním zpúsobem dařil a aby se se svými úspěchy i neúspěchy podělili s ostatními, aby si z toho mohl vzít každý, co potřebuje.
Pěkný den všem,
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959)

Když všichni tak já také. Jistě ani začátečníkům nebude neznámé, že tuto nemoc způsobuje mikroskopická houba - plíseň Ascosphaera apis. Larvy se nakazí výtrusy nebo myceliem (podhoubím) spolu s přijatou potravou a hynou během dvou dnů po zavíčkování. Někdy i dříve. Z toho plyne, že ani silná včelstva nejsou proti tomuto onemocnění iminní a následně se mění na včelstva slabá. Víčka buněk jsou skvrnitá, mírně propadlá, plod se mění na nažlotlou kaši ta porůstá bělavým chomáčky (vatou) a posléze se larva změní v tuhou bílou mumii "kousek vápna". Dále po vytvoření plodnic je mumie šedozelená až černá. Mumifikované larvy z podmetu i v plástech je nutno ze včelstva odstranit a spálit. Doporučuje se úl desinfikovat např. ve směsi Louhu se Savem. Dříve se používal i plamen. Včelstvu není na škodu vyměnit matku, pokud je tato stará nebo nevýkonná. Někdy stačí zvýšit čistící pud včelstva. Toho dosahujeme pokud do včelstva aplikujeme cizorodou látku jako, kyselinu mravenčí, hypermangán, moučkový cukr, kvasný nebo jablečný ocet. Naši předkové s oblibou používali hadr namočený do karbolky. Ale ten karbolový smrad!!! Já, když už je to nutné, používám způsob přemetení včel, který propaguje př. P.S., i když on jej zatím používá za zcela jiných důvodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)

Uz jsem premyslel, ze bych ten polonastavek dal nejprve dolu na dno a pak ve spravnem case az bude alespon trochu neco postaveno prehodil nahoru.
Ma nekdo zkusenosti s timto prechodem ?
Diky predem za Vase podnety a rady.hezky den, Pavel Zajicek

Zdravím Pavel, aby včelár s istotou dosiahol svojho cieľa, nesmie nechať včely na svoj osud, "pejdú včely stavať MS dolu a či hore", musíme ich donútiť, aby to urobili čím skôr. Včelár k tomu potrebuje len materskú mriežku (Mmr).

Ja doporučujem tento tech. postup: pripraviť debničku s plástami, vyhľadám M a vložím dočasne do klietky, plodisko uložím MMr a na to celé debničku s Ms, M vypustím medzi Ms a úľ uzavriem. Ak chcem aby včely vystavali rýchlo Ms podám im 3 krát cukrový roztok v pomere 1:1 obdeň 1 liter , čí sa stavba urýchli. To, že je nadstavok hore, umožní ľahšie podanie potravy, ja problém nemám, lebo mám povalové kŕmidlá alebo vonkajšie, ktoré som Vám ukazooval, keď Ste boli na návšteve mojej včelnice. Včely bez prínosu nektáru len ťažko postavia Ms, preto im musí pomôcť včelár.
Keď včely vystavajú 4-6 Ms (M položí do nich vajíčka) M môžeme preložiť do pôvodného plodiska, MMr však ponecháme, aby sa M navrátila do debničky z nízkymi rámikmi, ak nechcem aby tam plodovala. Včely zbytok Ms dostavajú.

Celú akciu urobíme v čase kvitnutia vŕb, vtedy včelstvu otvorenie horného nadstavku neublíži, cieľ dosiahneme a ďalej postup rozširovania včelstva si zvolíme podľa svojich predstáv. Na nejasnosti môžme komunikovať cez súkromnú poštu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959)

"Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá"
Taky pozoruji ústup zvápenatění za posledních cca 15 let. Připadá mi, že dřívější míšenky včely kraňky, tmavé včely a italské včely byly občas na zvápematění hodně náchylné a že svoje udělalo nejméně 30 leté šlechtění nepřímo na čisticí pud i možná přímo na vlastní citlivost na zvápenatění.
Taky si uvědumuji, že jsem u stanovišt hodně dával přednost stanovištím, na které byl snadnější dojezd nebo které nebyly otevřené širokodaleko všem pohledům nebo kde prostě byla dost rovina na kočovný včelín či kde prostě bylo snadnější ty včely domluvit, za cenu vlhčího nebo na severní straně umístěného stanoviště atd, což tady v předhůři Beskyd není "problém" , protože proti jiným oblastem mně připadá, že je tady poměrně vlhko a hodně různých pramenů a podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890)

Domnívám se, že si mnozí podceňují význam imunity včelstva, tedy přirozené odolnosti k chorobám. Mě zatím stačila běžná obměna díla 3-5 mezistěn za rok + stavební rámky a také nemám závažné problémy s chorobami včel.

Ke keždé nemoci je třeba přistupovat odlišně:
1. Nosematóza (Nosema apis) je zvládnutelná chovem silných včelstev. Radikální obměna díla je na místě jen při výskytu pokálených včelstev, což pozoruji jen jako projev úhynů na varroózu.
2. Zvápenatění lze zvládnout výměnou za mladou matku z chovu s dobrým čistícím pudem. V posledních 10 letech zvápenatění nacházím jen výjimečně (odhaduji do 1 %).
3. Varroózu třeba řešit komplexně – selekcí varroatolerantních včel, užitím biologických metod redukce populace kleštíka, aplikací vhodných akaricidů aj. Radikální obměna díla má v tomto případě pravděpodobně jen malý vliv.
4. Mor plodu je jediná choroba, kde mě zajímá, co se děje u sousedů včelařů. Radikální obměna díla je v tomto případě účinná a účelná, ovšem pokud neprobíhá účinné dohledávání a eradikace ohnisk, dlouhodobě nemusí pomoci. Věřím, že také vrozená imunita včelstev zde má význam.

Uvažování některých včelařů ve vztahu k chorobám včel má blízko k duševnímu onemocnění zvanému obsedantně kompulzivní porucha. Projevuje nejčastěji nadměrným strachem ze špíny a infekce, což nutí postiženého jedince např. k chorobnému mytí rukou. Určitá úroveň hygieny je zdraví prospěšná, ovšem nutit včely každý rok stavět 15 mezistěn je projevem chorobné úzkosti z včelích nemocí. Pokud to př. Pazderkovi, Streitovy aj. přinese pocit úlevy, ať tak činí. Ať se ale nesnaží své extrémní jednání vydávat za normu. Včely mají svoji imunitu.

------------------------------------------

Gustimilián Pazderka:

No já myslím, že první duben ještě není Radku. Sorry. Ale. Takové
básnické kratochvíle se velmi vzdalují od reality.

1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý
nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly
jsou přeci logicky neinfekční materiál. Pásmo nepásmo. Hlavně, že se
mele. Nepřipustí si často včelaři, a to ani v pásmech moru to, že by
se mělo ještě více než obvykle obnovovat. Naopak, je obrovská sháňka
po strarých úlech, z nich se staví ještě větší úlohrady a čeká se
takticky na divadýlko a na spálení a penízky z MZe. Pár chudáků co si
koupí nové úly a reinvazí se dačkají od takových bordelářů mor, tak ti
to odnáší do začátku coby začátečníci obdarovaní "roji" nebo
sousedskou infikovanou sladinou nejvíce těžce. Protože se na dakový
infekční stav okolí mohou vykašlat dělat nějakou obnovu a mít pěkný
chov.

2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.

3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.

4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.

5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu". Takže tě tento nápad asi přežije když problém
s úhyny nezanikne.

(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955)

Také přispěji se svými zkušenostmi.Za celých 20 let včelaření jsem ve svých včelstvech zvápenatení neviděl,ať se jednalo o izolované nástavky s dvojitou stěnou,přes nástavky z tvrzeného polystyrenu až po dnešní s jednoduchou stěnou,po celou tu dobu používám různě zasíťovaná dna(v současnosti celoplošně),všechny stanoviště mám většinu dne na jaře a na podzim osluněná,v létě jsou ve stínu pod stromy(česna na jih),kdybych ho neviděl na pracovišti VÚVč,tak ani nevím,jak vůbec vypadá.Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá.Tím můžu jen potvrdit,že nástavkové úly a zasíťovaná dna plus výhřevné stanoviště jsou dostatečně účinné proti vápnu(samozřejmě vedle jiných vlivů jako třeba genetickou výbavou matky šlechtěnou na čisticí pud apod.)
S pozdravem Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953)

T.H.:
S prechodem vcel do mezisten v NN jsem problem nepozoroval, proste mel jsem na vyber bude velke mezisteny nebo male :-) Rozsiroval jsem horem, spodem to mym vcelam pomoci mezisten nejde, nevim, moc to nechapu, vim ale ze nejsem uplne sam, a asi mozna i zacinam vic tusit proc tomu tak je. Letos to zkusim takto s volnou stavbou spodem...
---------------------------
můžete to nějak rozvést, proč nechtějí mezistěny spodem? je tam pro ně přirozenější volná stavba, nebo je v tom něco jiného?

----------------
T.H.:
Bal jsem se najednou rozsirit o dva NN a tak jsem rozsiril o jeden a tam dal sous ze spodku a placal se po ramenou. Holkam se ta souvisla plocha dost libila, pod loucku si postavily sve dilo. Ja si uvedomil jakej sem pitomec az pri nasledne manipulaci :-))
-----------------
zase jsem nepochopil, omlouvám se, můžu poprosit o dovysvětlení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: (41917) (41924) (41943)

No mám, ale nejsou nějak složité. Pytlíčkovitost se pozná jednoduše
podle toho, že larva (nebo to co poní zbylo) má na povrchu blanku, za
kterou zatáhnete a vytáhnete bez problému pytlíček s jakousi světlou
tekutinou. Mám stále pinzetu ssebou v autě na jiné parazity, jde to i
nehty, ale co když by to byl když nevím mor. Že?

No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
minut.

Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.

Snad to stačí.

_gp_


9.3.10, NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> G.Pazderka: "U viru s pytlíčkovatěním to nevidím tak jednoduše tam bych byl
> opravdu razantní, je to velmi vleklá infekce."
> ________________________
>
> Máte s tímto onemocněním nějaké praktické zkušenosti? Mohl byste je
> rozvést, tj. jak jste to řešil? Většinou se píše, že tato nemoc zpravidla
> odezní, případně je vhodné zrušit dílo zasažených plástů, vyměnit matku a
> nechat vyvětrat na nějaký čas nástavky. Díky.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953)

Zdravim pane Hermane,

sice jsem si musel precist Vas prispevek 2x, ale pak uz jsem pochopil, zkusim tu variantu, ze bych vlozil ten NN ramek s mezistenou do vrchaniho ( 2. nastavku 39x24) a po vystaveni ihned prevesim do nove polozoneho nastavku 39x15 nahoru. Jestli jsem pochopil spravne, tak Vy jste ihned daval dva nizke najednou -plne mezisten nahoru nad plodiste a v pohode. Pak bych si mozna usetril praci. Delal jste to ihned z jara, nebo az po startu kvetu repky ?

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942)

Asi od roku 2000 mám langstrothy se zasíťovaným dnem a už jsem zvápenatění neviděl. Mám taky ještě vigorky, ale ty jsem míval tak nějak i dřív.
Tonda
>Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 9. 3. 2010

Zajíčku dobře radí PavelN zaříznout z 24na 15 a dát dva na střídačku mezi mezistěny do středu nástavku.Dost to pomuže včely se mají čeho chytit.Později je mužeš dát ke stěnám nebo použít do dalších NN s mezistěnami.Nechat stavět na hoře a hlavně bez mřížky,pak by se rojit nemněli-bude li snuška.Když se bude dařit postavěj to a zesílej.Mužeš pod ten první podsadit druhý a ten už muže být jen ze samých mezistěn,ale ani zde neuškodí bude li tam nějaký postavený propojovací plást.PS. Mně se tento zamýšlený s sistem líbí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)

> chtel jsem se zde dotazat, zda-li uz nekdo z Vas zacal pouzivat kombinaci
> nastavku 39x24 2x jako plodiste a nahoru 39x15 1-3 x dle potreby.

Ahoj, zkousel a docela libi, zas jsem neco pres zimu dovyrobil.

S prechodem vcel do mezisten v NN jsem problem nepozoroval, proste mel jsem na vyber bude velke mezisteny nebo male :-) Rozsiroval jsem horem, spodem to mym vcelam pomoci mezisten nejde, nevim, moc to nechapu, vim ale ze nejsem uplne sam, a asi mozna i zacinam vic tusit proc tomu tak je. Letos to zkusim takto s volnou stavbou spodem...

Opravdu myslim, ze stavet cele NN mezisten nahore neni az takovy problem i kdyz jsem si v jednom pripade pomohl tak blbe ze jsem se pak nestacil sam divit :-)) Bal jsem se najednou rozsirit o dva NN a tak jsem rozsiril o jeden a tam dal sous ze spodku a placal se po ramenou. Holkam se ta souvisla plocha dost libila, pod loucku si postavily sve dilo. Ja si uvedomil jakej sem pitomec az pri nasledne manipulaci :-)) Mozna lepe dva NN a vysoky plast ale je to opravdu komplikace to michat i kdyz se to mozna na prvni pohled nezda.

Spise bych to nyni udelal tak, ze bych vlozil hned z jara dva tri nizke ramky do vysokeho plodiste, po vystaveni mezisteny bych je vyndal za velkou mezistenu ci st, pripadnou trubcinu pod dolni louckou nizkeho ramku bych uriznul a mel bych jadro pro rozsirovaci nizky nastavek. Ale nezkousel jsem to.

Kdyz jsem osazoval Dadant -Lang295 tak jsem si vypomahal nizkymi sousemi a to funguvalo dobre, jsou tam do ted, dole pod dolni louckou maj volnou stavbu. Je to takovy polovicni stavebni ramek :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění. (41895) (41923)

Taky se mně to kdysy objevilo u několika včelstev. Je to už víc jak 10 let. V každé včelařské literatuře ale je, že se má v tom případě vyměnit matka. Myslím, že to pomáhá proto, že včely získají novou aktivitu a začnou lépe i s čistícím pudem. Že by se mělo něco pálit je nesmysl a četl jsem to tady v konferenci poprvé.
Tonda
>Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj

J.B. :
mám tu samou zkušenost (jako by stará matka tu houbu zvápenatění přikládala k vajíčku.)Od zvápenatění mám pokoj ale již asi 6 let.
J:B:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Voda v přírodě Re: zv?penat?n? plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41947) (41950)

Voda v přírodě asi bude téměř na všech stanovištích. Pokud se vedle nějaké pozemní vody, potoku, bažiny uvažuje i rosa. Myslím, že včely, pokud nemají nějakou teplou bažinatou kaluž na slunci, běžně vydrží s tím, že ráno a večer naberou vodu právě z rosy. Pokud nemají úly někde na poledním slunci a nespotřebují tak spoustu vody právě přes poledne. Rozehřátá kaluž nebo tekoucí potok nebo napajedlo včelaře je potom spíše už jenom bonus. Zvláště tady v místní krajině, kde mám včely já. Jinde, kde je prostředí méně členité bez zákoutí, kde se dlouho do poledne drží rosa a kde je třeba obecně víc sucho, to ovšem může být jinak......
Dokonce mám podezření, že nápadné "zdivočení" včel při horkém dusném větrném počasí může být právě tím, včelky nemají rosu , kaluže či potoky jsou ochlazovány odpařováním větrem a tudíž bahnité okraje jsou chladné a navíc na hladině vznikají vlny, napájení včelek na rozhraní bláta a vody je tak kvůli vlnám místně pro včelky velmi nebezpečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: zv?penat?n? plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41947)

Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích
> tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R.
> Stonjek

Potok, potucek nebo rybnik, bazina?? Co je takove nejvhodnejsi? Jedno stanoviste mam u rybnika, druhe u potoka, treti ma na loukach, ktere jsou zejmena na jare dost podmacene, vidam vcely jak berou vodu treba i na hline...

Dik, T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916)

Soulasím se vším, jenom k tomuto drobná výhrada

""K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit.""

na varroozu kolabující včelstvo může mít právě dost zásob a stane se tak zdrojem a příčinou migrace kleštíka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: Ostrovní včeleření?Co to je ,pěkně prosím? (41945)

přítel kovarpe zde před časem zanechal odkaz na stránky, kde je tato metoda popsána
http://www.vcely.kvalitne.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942)

No jen si Pavlíka užijte, když mu na ty jeho hovadiny odpovídáte. Dobře vám tak! Co se týká zvápenatění, existuje v mém případě velmi účinná metoda, po které je to onemocnění velmi vzácné a to vždy jen několik buněk na ukázku. Je nutné navzdory všem doporučením vyházet všechna napajedla z nejbližšího okolí včelstev a vůbec se jimi nezabývat, je li vyhovující voda v okruhu cca 500m. Včely mají od přírody zabudované samoozdravující procesy a proč jim je narušovat. To co mnohdy považujeme za velkou pomoc je často pouze šlápnutím kamsi. Rovněž tak nepodávám žádnou vodu do úlu i když jsem to pečlivě zkoušel. Naprosto bez jakéhokoliv navýšení výnosů. /Nekočuji/. Já se domnívám, že včely jsou až moc chytré na to, aby v zimě létaly pro vodu a hynuly. Naopak jsem si několikrát dokázal s mikroskopem, že to co nám hyne před úly jsou hlavně včely nemocné!! No a ty si podáváním vody držíme doma a pak si stěžujeme. Zkuste to a dejte vědět u mě to funguje téměř dokonale. Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)

Já jsem v podobné situaci, loni jsem začal s přechodem na nn langstroth a nemám tedy ani soušku na rozšiřování. Nízké nástavky prý umožňují rozšíření o celý nástavek mezistěn. Asi by to chtělo rozšířit včas a dívat se, jak včely reagují, nebo rozšířit dolů. Já mohu ještě převěsit postavené dílo ze spodních nástavků do přidaného. Vy můžete zkusit zaříznout skladované souše (pokud máte) z 24 cm na 15.
Asi jsem vám moc nepomohl, ale zkušenější se toho jistě ještě ujmou a poradí nám oběma.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Ostrovní včeleření?Co to je ,pěkně prosím?

Co si mohu pod tímto pojmem představit?Včelaření na nějakém ostrove,nebo
včelařením ostrov vzniká?Podejte nám neznalým informace,ať nejsme
neználci.
Děkuju.Standa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Polonastavky

Zdravim vsechny vcelare,

chtel jsem se zde dotazat, zda-li uz nekdo z Vas zacal pouzivat kombinaci nastavku 39x24 2x jako plodiste a nahoru 39x15 1-3 x dle potreby. Tento rok to zacinam zkouset a momentalne premyslim, jak dostat vcely na ty nastavky 39x15, kdyz to budou ciste jen mezisteny. Hrozi zde, ze vcely na mezisteny nepujdou a radeji se budou chtit rojit. Uz jsem premyslel, ze bych ten polonastavek dal nejprve dolu na dno a pak ve spravnem case az bude alespon trochu neco postaveno prehodil nahoru.
Ma nekdo zkusenosti s timto prechodem ?
Diky predem za VAse podnety a rady.

hezky den

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41944


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Re: (41917) (41924)

G.Pazderka: "U viru s pytlíčkovatěním to nevidím tak jednoduše tam bych byl opravdu razantní, je to velmi vleklá infekce."
________________________

Máte s tímto onemocněním nějaké praktické zkušenosti? Mohl byste je rozvést, tj. jak jste to řešil? Většinou se píše, že tato nemoc zpravidla odezní, případně je vhodné zrušit dílo zasažených plástů, vyměnit matku a nechat vyvětrat na nějaký čas nástavky. Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41943


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927)

Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41942


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930)

"JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ? "
----------
Přiznám se rovnou, přehazuji souše i nástavky a dělal jsem to i když jsem měl první 3 včelstva. Důvodů proč, mám několik:
-je technicky problematické hlídat každý rámek nebo nástavek při medobraní a vracet ho do původního úlu
- některé zásahy ve včelstvech to přímo vyžadují, např tvorba sběrných oddělků, spojování včelstev a oddělků, norské zimování
-zimní skladování souší by se dost zkomplikovalo a nevím, co bych dělal se soušemi ze včelstva, které jsem v předchozí sezoně zrušil (třeba proto, že bylo vyloupeno)
-neměl bych jak nahradit dílo nějakého konkrétního včelstva, které bylo shodou okolností při medobraní více poničeno (např 1 náplň medometu se rozláme)
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41941


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: STOP P.S. (41936)

Někdy se těm OSVĚDČENÝM pravidlů také odborně říká PROVOZNÍ SLEPOTA.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel S. <p.studecky/=/seznam.cz>
> Předmět: STOP P.S.
> Datum: 09.3.2010 11:59:23
> ----------------------------------------
> Aktivně do konference nepřispívám, spíš jen čerpám zkušenosti, protože
> včelařím teprve 5 let. Když se po novém roce objevil fenomén P.S. se "svým"
> norským zimováním, přemýšlel jsem, co je to za exota, dokonce jsem se těšil
> na VMS do Brna, až ho uvidím v životní velikosti. Bohužel svůj příspěvek
> nepřednesl. Myslím, že za tu chvíli tady stačil pozurážet kdekoho a zbořit
> desítky let existující pravdy ve včelařství. Podle mne ten člověk na tuto
> konferenci nepatří a chudák začátečník, který sem náhodou zabloudí. Bohužel
> je to tak vždy, že "moudřejší ustoupí" těm uřvaným, ale já chci tady číst
> zkušenosti letitých včelařů, z kterých si něco vezmu a ne pitbula, který se
> zakousl do konference a čeká, až všichni přejdou na jeho stranu nebo
> utečou. Jednoznačně se vyslovuji pro veřejné STOP P.S., i demokracie má své
> meze. Možná když se někdo přidá, P.S. pochopí, že na jeho zkušenosti bez
> zkušeností není nikdo zvědavý.       
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 9. 3. 2010
Re: Zvápenatění (41895) (41896) (41902)

Pane Streite,nezlobte se na mě,ale skutečně nevíte o čem píšete.Vím, že je asi zbytečné s Vámi polemizovat, ale nedá mi to.Výměnou matky bez jakéhokoliv jiného opatření většinou zvápenatění po určité době vymizí a to i na trubčím plodu.
---------------------------
Je to sice zbytečné to říkat po x-té, ale přidávám se taky.

Zvápenatění - asi ho byla nějaká vlna, co vím, byl to rozšířený problém před více jak deseti lety.
Na mém vlhkém stanovišti v údolí u řeky to byl dost problém. Tak jsem se tehdy dostal k Vigorkám.

Nevím, jaký je vliv matky na odolnost larviček ke sporám.
Tím chci říci, že i pak jsem měl larvičky které hynuly, ale rozhodně se neobjevovaly šedozelené "válečky". To jsou prý ty co se z nich šíří výtrusy. Samotná bílá barva snad spory neprodukuje.

K tomu že zmizí. Myslím si, že snad může být i dál, jen v úle nevidíme bílý a šedý plod.
Plod je napadán, ale včely jej hned po uhynutí vynášejí.

Jednou mě to tehdy vyděsilo. Larvičky bez lesku, do matova , nic co jsem četl na to nepasovalo.
Pak jsem si v trávě pod česnem všiml haldy klasických bílých a šedých válečků.
Takže je snad možné, že si to holky tahají dál z přírody - tam to má prý hlavně původ, ale já si toho nestihnu všimnout a myslím si, že zvápenatění už není můj problém. Většinou. A o to nakonec jde.


Myslím, že snad Ing.Čermák nebo kdo říkal na přednášce, že mezerovitý plod je v určitých případech "kladným znakem" genů. Může svědčit o tom, že včely mají vysoká kriteria na plod. Něco na tom je.

No a v případě zvápenatění je otázka, zda vysoké dno, kdy to včely leckdy už nepovažují za svůj prostor a nečistí to, je dobré.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41939


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění pro začátečníky (41895) (41896) (41911) (41932)

Já zase nevím o čem píšete

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: zvápenatění pro začátečníky
> Datum: 09.3.2010 10:57:41
> ----------------------------------------
> Vážení přátelé,
> obvykle nereaguji na takové nápady, ale Vás začínající si dovoluji ubezpečit,
> že v 99% případů bych za likvidaci včelstva kvůli zvápenatění dal dotyčného k
> soudu za ublížení užitečnému hmyzu. Kdokoliv budete mít problém tohoto druhu,
> zeptejte se nejbližšího včelaře, případně klidně přímo mě. Je třeba někdy
> situaci řešit individuálně podle ročního období a konkrétní situace -např. vlhké
> stanoviště, jinak platí co je v každé včelařské učebnici. Pokud to budete dělat
> zvápenatění není velký problém za posledních deset let jsem u svých včelstev
> viděl jen pár napadených buněk v jednom včelstvu....
> Dr. Radek Hubač
>
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> > Předmět: Re: Zv?penat?n?
> > Datum: 09.3.2010 07:37:27
> > ----------------------------------------
> > > Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti
> > > chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
> > > Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou
> matky.
> > > Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na
> > > dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH.
> > > Můj názor. P.S
> >
> > Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz
> ti
> > hodne lidi naznacilo...
> >
> > Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
> >
> > A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho
> nebavis!
> > Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak
> tezke.
> >
> >
> > V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo
> mi
> > ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
> > Hadej proc?
> >
> > T.H.
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41938


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: vyj?d?en?, nemam chut cist hlouposti (41895) (41913) (41915) (41919) (41926) (41931)

Jen ho nechte být a zkuste se nad těmi hloupostmi zamyslet Vždyť v podstatě má pravdu, příkladně ročně mění 1/2 plástů to se rovná době, kdy se med získával podřezem až na jaře. Včelám to nijak nikdy nevadilo. Jen vy jste leniví a nechce se vám to dělat. Já sice tolik neměním ale víc jak polovina na podzim odebraných plástů jde vyvařit také. To znamená 1/4 plástů. Proč bych se dřel s těžkými starými když můžu med brát z lehčích..

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: vyj?d?en?, nemam chut cist hlouposti
> Datum: 09.3.2010 10:39:45
> ----------------------------------------
> Omlouvam se , na tomto foru jsem napsal ze Pavel Streit ceri hladinu tohoto
> rybnika v dobre vuli zacinajiciho.
>
> Neni tomu tak on chce v dobre vuli tento rybnik vypustit.
>
> Jedina cesta je na jeho hlouposti nereagovat a necist je.
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41937


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel S. (90.176.167.242) --- 9. 3. 2010
STOP P.S.

Aktivně do konference nepřispívám, spíš jen čerpám zkušenosti, protože včelařím teprve 5 let. Když se po novém roce objevil fenomén P.S. se "svým" norským zimováním, přemýšlel jsem, co je to za exota, dokonce jsem se těšil na VMS do Brna, až ho uvidím v životní velikosti. Bohužel svůj příspěvek nepřednesl. Myslím, že za tu chvíli tady stačil pozurážet kdekoho a zbořit desítky let existující pravdy ve včelařství. Podle mne ten člověk na tuto konferenci nepatří a chudák začátečník, který sem náhodou zabloudí. Bohužel je to tak vždy, že "moudřejší ustoupí" těm uřvaným, ale já chci tady číst zkušenosti letitých včelařů, z kterých si něco vezmu a ne pitbula, který se zakousl do konference a čeká, až všichni přejdou na jeho stranu nebo utečou. Jednoznačně se vyslovuji pro veřejné STOP P.S., i demokracie má své meze. Možná když se někdo přidá, P.S. pochopí, že na jeho zkušenosti bez zkušeností není nikdo zvědavý.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41936


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930)

Jan Bürgel: "...podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno".
-----------
Jak uvádítě, taky jsem zaznamenal, že pan E. Veselý před měsícem v Praze hovořil o potřebě vyvarovat se přehazování rámků mezi včelstvy. Takovou praxi však podle mého názoru nelze trvale udržet (tvorba oddělků, výměna matek připojením celého oddělku, udržet přesný pořádek rámků při medobraní) a zcela se vytrácí jakékoliv výhody unifikovaných úlových soustav a příslušenství. Současně přitom pro mě zůstává hlavní otázkou - proč toto vše činit, když případné onemocnění MVP by mělo za následek spálení celého stanoviště. Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti. Nevím, jestli by to bylo co platné, ale je to spíše pro pocit, že člověk činí alespoň to, co je v jeho silách...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41935


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Puppino (86.49.49.84) --- 9. 3. 2010
Včelařská vrba

Scháním dodavatele včelařských vrb v kontejnerech. Dají se sázet kdykoliv. Poradí někdo? Puppino

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930)

To víte, že to mastím tak jako všichni Jen pak z následků neobviňuji souseda. Alespoň však neprohazuji nástavky mezi sebou. Při 30 včelstvech měním ročně 3 úly a každý má nějaké rozlišovací znaky. Ve včelíně zase pro změnu teď bordel jak v tanku neb je tam přes zimu uloženo kde co. ale souše jsou ve zvláštním skladu v 2m komínech z nástavků. Rámky i rozviklané ze zásady neopravuji vše letí pod kotel při vyvařování vosku. avšak najdou se tam i hodně staré které byly v roce 1956 v nových budečácích a byly speciální konstrukce na vkládání plastových mezistěn. ročně jich dělám nových tak kolem 30-50 kusů

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: Re: ??en? nemoc? a prehazovani sousi
> Datum: 09.3.2010 10:33:03
> ----------------------------------------
> 9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí :
> Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá
> rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky.
> J.B.:
> podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely
> kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000
> vcelstev bylo 200 vcel spaleno.
>
> Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky
> 50 let.
> Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku
> Nemam s nemocemi problemy.
>
> Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho...
> Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne.
>
> JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ?
> J.B.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 9. 3. 2010
zvápenatění pro začátečníky (41895) (41896) (41911)

Vážení přátelé,
obvykle nereaguji na takové nápady, ale Vás začínající si dovoluji ubezpečit, že v 99% případů bych za likvidaci včelstva kvůli zvápenatění dal dotyčného k soudu za ublížení užitečnému hmyzu. Kdokoliv budete mít problém tohoto druhu, zeptejte se nejbližšího včelaře, případně klidně přímo mě. Je třeba někdy situaci řešit individuálně podle ročního období a konkrétní situace -např. vlhké stanoviště, jinak platí co je v každé včelařské učebnici. Pokud to budete dělat zvápenatění není velký problém za posledních deset let jsem u svých včelstev viděl jen pár napadených buněk v jednom včelstvu....
Dr. Radek Hubač



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zv?penat?n?
> Datum: 09.3.2010 07:37:27
> ----------------------------------------
> > Souhlasím s vámi jen v tom, že čistící pud matky je významná zbraň proti
> > chorobám plodu. To, co jste dál napsal, je skutečně nářez.
> > Vy máte včelstvo se zvápenatěním, víte o tom a řešíte to jen výměnou matky.
> > Přitom píšete, že když včelstvu vyměníte starou matku za novou vitální, na
> > dva roky je se zvápenatěním pokoj. SMÍCH.
> > Můj názor. P.S
>
> Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz ti
> hodne lidi naznacilo...
>
> Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
>
> A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho nebavis!
> Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak tezke.
>
>
> V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo mi
> ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
> Hadej proc?
>
> T.H.
>
>
>
>
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: vyj?d?en?, nemam chut cist hlouposti (41895) (41913) (41915) (41919) (41926)

Omlouvam se , na tomto foru jsem napsal ze Pavel Streit ceri hladinu tohoto rybnika v dobre vuli zacinajiciho.

Neni tomu tak on chce v dobre vuli tento rybnik vypustit.

Jedina cesta je na jeho hlouposti nereagovat a necist je.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916)

9. 3. 2010 Josef.Mensik Re:šíření nemocí :
Vcelar ...prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky.
J.B.:
podobny, stejny nazor o zamenach sousi pri medobrani mel ing Eman Vesely kdyz hovoril o praci prohlizitele na Preloucsku v letech 2008-2009 z 1000 vcelstev bylo 200 vcel spaleno.

Osobne vkladam cizi a prehazuji cizi, davam vylizat cizi souse i nastavky 50 let.
Vkladam tak 5 mezisten a skoro 10 stavebnich ramku
Nemam s nemocemi problemy.

Je mi jasne ze by bylo lepsi kazdemu vcelstvu davat jeho...
Podle mych nazoru je to techmicky velmi obtizne.

JAK PRAHAZUJETE NEBO NEPREHAZUJETE SOUSE VY ?
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41930


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

fskalsky (195.113.155.3) --- 9. 3. 2010
Organisovane vcelarstvi v Cesku 1936

Svaz Brno Cukerni komise: Bylo urceno aby do Prahy zajel: Soudek,Nozicka Gasperik Satny
15.2. Intervence u ministra zemedlestvi,u min.financi,byla zasluhou pr.Soudka uspesna.Bylo to behani bez oddechu o ziskani nezdaneneneho cukru,z uradu do svazu,ze svazu do uradu,porady stvanice na ktere neznal oddechu.Na jidlo skoro nebylo ani pomysleni
16.2. rano prijel domu a 17.2.byl jiz v nemocnici,nebylo vsak jiz pomoci
Dr.Gasperik: Kdyby byli u nas vsude takovi Soudkove,nebylo by slovenske otazky. Fr.Adamec: Prectete si jeho clanek o praci spolkove a kdyz bude v nasich spolcich zivy ruch,pratelska spoluprace,bez sporu a hadek,bude to nejlepsi oslavou svetle pamatky.

Dopis ministra zemedelstvi: rusi se Vyzkumny Ustav v Dole.
ZU Praha Doc.Dr.Schonfeld podal resignaci na clenstvi v predsednictvu, sefredaktora,zodpovedneho redaktora,jakoz i clenstvi ve smircim vyboru, bude pracovati jen pro vcelarskou osvetu.
Na Cermaka a Kulmanovou podana v zalezitosti-Medokomise-zaloba.Za prohrany spor-Medokomise s Nakupmim sdruzenim- je nutno zaplatit 6.783 Kc.
ZU Praha starosta Vancura,namestek Jaks,pokladnik Kolar,redaktor Schonfeld, se vzdavaji svych funkci.Podle §35 provedeny doplnujici volby a zvoleni: starosta Otakar Brenner,namestek Josef Zofka,pokladnik Vojtech Jelinek, redaktor Josef Nepras.Ve funkci zustal jednatel Josef Nepras,hospodarem F.Pronek.

ZU Brno Valna hromada pritomno 612 delegatu s 832 hlasy.a hoste: predseda ZU Praha,predseda nemeckeho ustredi Slezsko-Moravskeho Kessler a delegati Brnenskeho spolku, kteri jsou zadani aby se vzdalili,ponevadz jsou jiz pravoplatne vylouceni a nemaji tu co pohledavat. Recnik Mudr Soudek primlouva se za podrzeni oposice v organisaci kterou nelze ze zadneho spolku vymititi,nemali klesnout cinnost organisace. Skvaril predcita resoluci : Neni se slucitelnou zasadou org.kazne a se cti a vaznosti ZU aby vcelarske spolky ktere jsou cleny a chteji zustati,zucastnili se oposice proti ZUBrno, proti jeho statutarnimu organu a spolupusobily pri nepratelskych cinech..a to treba jen tim,ze ciny schvalovali,nebo hlasovali pro pocty udelovane za nepratelskou oposicni cinnost. Hlasovani o vylouceni prijato zdrcujici vetsinou proti jen 35 hlasu.

Svaz Cukerni komise pro vyjednavani s predsedou Gasperikem a jednatelem Nozickou zrusena.Podle nekterych,lze vyresit druzstevnim cukrovarem.
Pro sestaveni kandidatky sestavena komise,jednomyslne usneseno aby volby provedeny aklamaci: starosta K.Novacky ,namestek Brenner-Kyselka, cestny predseda Vancura,redaktor Rytir,
Usneseno aby v Praze zrizen sekretariat Vseslovanskeho Svazu Vcelarskeho. Do SSSR vyslat delegaci ktera vysetri tamni pomery a navaze styky s predstaviteli vcelaru.Na obranu statu upsano 100tisuc.Zalezitost stavby slovenskeho cukrovaru je zalezitost osob a nikoliv organisaci.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41929


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: vyj?d?en? (41895) (41913) (41915) (41919) (41926)

to mi připomnělo starou dobrou hračku, to musíte zkusit
:-)
http://www.kyblsoft.cz/projevy
:-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41928


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920)

U mě bylo zvápenatění plodu obvykle problém tehdy, když se něco nepovedlo. Když se třeba na jaře příliš rozšířily včely a potom přišlo studené počasí nebo když jsem prostě včely příliš optimisticky odhadl. Vždycky stačilo, v zadovácích vybrat plásty, pořádně vyčistit dno úlu od nepořádku a včely nazpátek patřičně zůžit. Byl to taky impulz, jako u spousty jiných zásahů, vyřadit nejhorší či nejtmavší plásty na vytavení ale stejně tak lepší odebrané plásty jsem ukládal a později bez problémů dával do včel. Po tomto zásahu obvykle zvápenatění přestalo, včelstvo překonalo kritické jarní období a v létě za tepla a většího počtu včel v úlu se už neobjevovalo. Včelstvo ovšem bylo po zúžení proti ostatním včelstvům handikapováno v síle rozvoje a tím i ve výnosu a tak mohlo zvápenatění na jaře zapříčinit kvůli malému výnosu další rok ukončení chovatelské linie tohoto včelstva, další matka byla vychována z přidaného plodu jiného lepšího včelstva...
Párkrát se stalo, že zvápenatění propuklo v některých včelstvech v pozdním jaru a v létě, tam to obvykle bylo způsobeno tím, že se mně něco nepovedlo a silně to oslabilo včely. Párkrát se mi v létě nepovedlo identifikovat příčinu oslabení včelstva a propuknutí zvápenatění, ale při udržování samostatných liní v každém úlu občas některá začínala degenerovat, včelstvo i s novou matkou bylo vcelku postupně stále slabší, jakoby méně životné až nakonec, pokud jsem nezasáhl, linie končila sama od sebe. Úhynem v zimě, na podzim zpracováním zásob a vytracením se všech včel v úlu a to v době, kdo to zaručeně nebylo varaózou a v létě to bylo za doprovodu zvápenatění. V létě potom bylo třeba takové včelstvo zůžit na velikost silného oddělku, to obvykle stačilo k tomu, že včely si během krátké doby se zvápenatím poradily samy. Jak měly zvápenatění vyřízené, potom byl čas na likvidaci staré matky a přinucení k vychování nové matky z cizího plodu kvalitního včelstva.
Podotýkám,že v nástavcích je takové řešení poněkud problematické, protože v nástavcích se nedá v praxi jednoduše zužovat včelstvo přesně podle jeho potřeb o jednotlivé rámky, zvláště pokud se včelaří s vyššími rámky. Aby bylo na jaře vypuklé zvápenatění spolehlivě potlačeno, musí se těch nástavků spíše ubrat více, potom ale včelstvo trpí nedostatkem prostoru a projeví se to potom ve větším rojení. Takže tam je o něco vhodnější směřovat úvahy více k likvidaci včelstva napadeného zvápenatím než k jeho nápravě.
Co se týká zvápenatění, dle mého názoru je to jednoznačně nemoc oslabených včelstev. nemá proto žádný smysl kvůli tomu pálit a likvidovat úly a plásty. Spíš je na zvážení, jestli by včelstva určitému infekčnímu tlaku zvápenatění neměly být vystaveny trvale. Otázka je, co je lepší, jestli ve včelstvech trvale vystavených infekčnímu tlaku pravidelně jednou za čas řešit včelstvo, kde to kvůli větší náchylnosti či oslabení propuklo. Nebo udržovat stanoviště používáním nových úlů a silnou desinfekcí všeho bez infekčního tlaku a riskovat, že když se v doletu objeví nějaký infekční tlak, polouhynulé včelstvo na zvápenatění se spoustou nevynesených infekčních kukel a s nějakými zásobami k vyloupení, včelstvo souseda nebo včelstvo divoké, že náhlý infekční tlak neustojí většina nebo dokonce všechny včelstva.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41927


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Mirovský - Včelařské fórum (e-mailem) --- 9. 3. 2010
RE: vyj?d?en? (41895) (41913) (41915) (41919)

Občas mám pocit, že P.S. je jen počítačový bot, který má omezený počet
slovních spojení, z kterých náhodně sestavuje příspěvky.

PetrM

> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
> Tomáš Heřman
> Sent: Tuesday, March 09, 2010 9:22 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: vyj?d?en?
>
> > Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a
Libora
> > mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze
> jmen.
> > Zní.
> > " CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k
> > radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to
> > ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za
> důvěru."
>
> Uf, jeste ze sedim :-)
>
> Ale jo, nekde si duveru ziskal jinde ztratil...
>
> T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41926


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: (41917) (41921)

"Je to možná hodně tvrdé, včelstvo vysířit a úl spálit, pokud máte ale 300 včelstev, jistě není problém tento stav dorovnat novým oddělkem ze svého hospodářství v novém úlu"
To je opravdu hodně tvrdé
kdyby měl pokaždé spálit úl i se včelami, asi by se nedopracovat k 300 včelstvům. zkuste někdy vyřešit zvápenatění jinak než ohněm a zjistíte že to jde. Většinou stačí vyměnit matku, při větším napadení udělat obměnu díla nebo i úlu, ale nepálit, jen desinnfikovat. Pálit úly pro zvápenatění nebo nosemu je jako jít s dělem na komára.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41925


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: (41917)

No napsal jste, že cituji: "Tak dám do placu moji dlouholetou zkušenost."

Já právě nemám dlouholetou zkušenost se zvápenatěním a já si prostě
přečetl odborná doporučení a udělal si normální závěr a zvolil
univerzální řešení které stále zdokonaluji. Pálení úlů není potřeba.
Houba je citlivá na mnoho jiných alternativních řešení. U viru s
pytlíčkovatěním to nevidím tak jednoduše tam bych byl opravdu
razantní, je to velmi vleklá infekce.

Pálet ale bezdůvodně, když je jiný, stejně účinný postup je dost
nákladná blbost. Ta první věta ve mně bohužel budila dojem, že si
nemoci plodu množíte snad nějakou neznalostí nebo neumem, nebo kvůli
nějakému včelařskému tlachání.

_gp_

9.3.10, Z Včelař <vcelyzdenek/=/seznam.cz>:
> No tak ono pri 300včelstvech na 8stanovištích se vždy něco vyskytne a
> nepovede.Pak člověk nabere nějaké skušenosti.Ty dva roky pokoj to bylo
> špatně pochopeno.Dva roky je matka na víši a tím je včelstvo víznamně
> chráněno a ani v dalších letech se zvápenatění neoběví.Ale objeví se nám
> někde jinde kde nám ulétlo víko -vnikla miš-ztráta létavek-zachlazený
> oddělek-stará matka-otrava nebo jen deštivé bezsnuškové léto.Ani já nemám
> se zvápenatěním problémy ale vždy se někde něco vyskytne.A to musejí
> potvdit všichni kteří včelaří delší dobu.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41924


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
zvápenatění. (41895)

Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj

J.B. :
mám tu samou zkušenost (jako by stará matka tu houbu zvápenatění přikládala k vajíčku.)Od zvápenatění mám pokoj ale již asi 6 let.
J:B:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41923


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: Zv?penat?n? (41895) (41896) (41911)

Ten tuhle konferenci ukončí, i když změnil trochu taktiku a už je dost ližprdelka.
On nemůže vědět, co je to splachovací. Jiní by už dávno strčili hlavu do písku. Věřím opravdu, že by potřeboval lékaře.
Jeho příspěvky taky nečtu a přesto jsem vždy vytočenej. A to nemám zapotřebí.
Navštěvuju tuto konferenci několik let přes web, ale už to asi nemá cenu.
Tonda
>Premyslim jakou reci mluvis, cim poslouchas a cim ctes abys pochopil co uz ti hodne lidi naznacilo...
Pak take premyslim jak moc jsi splachovaci....
A na zaver premyslim proc to pisu zrovna ja? Asi proto ze uz me dlouho nebavis! Jestli jen me tak se odhlasim nebo nebudu cist tve prispevky, to neni tak tezke.
V poslednich dnech jsem si docela rad cetl prispevky pana Preslicky, prislo mi ze ma co napsat. A nyni se chvili odmlci...
Hadej proc?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41922


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.174.142) --- 9. 3. 2010
Re: (41917)

Nebudu se s vámi přít o to, že se někde může zvápenatění objevit, v tom máte pravdu, G.Pazderka to napsal dobře, matka může přispět ke zlepšení, KM také, ale komplexní řešení to není. Je to možná hodně tvrdé, včelstvo vysířit a úl spálit, pokud máte ale 300 včelstev, jistě není problém tento stav dorovnat novým oddělkem ze svého hospodářství v novém úlu, s novou matkou a mladým dílem. Oželím raději med z jednoho včelstva, a zároveŃ zajistím snížení infekčního tlaku nemoci na stanovišti. To je kompexní řešení. ˇPokud by se mi na stanovišti oběvila nosema, nebo zvápenatění, indikované včelstvo bych vysířil, úl s jeho vybavením spálil. Prohlédl ostatní včelstva. Na včelnici u ostatních včelstev nasadil KM a tím by měl být problém na včelnici komplexně vyřešen. Tak bych to udělal já. Pokud si dobře pamatuji tak norské zimování bylo vyvinuto speciálně na potlačení nemocí mosema a zvápenatění. Pokud se mýlím, opravte mě. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41921


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: vyjádření (41895) (41913) (41915)

Zdravim vespolek,

pred 5 lety jsem prevzal vcely po mem zesnulem otci, zvapenateni plodu bylo v 95 % vcelstev ( celkem asi 12 vcelstev). Postupne jsem za dva u nekterych vcelstev za tri roky vymenil cele dilo a matky jsem menil ihned, nebyl jsem spokojen s parametry. Dva posledni roky jsem si nevsiml jedine bunky, kde by bylo zvapenateni. Takze palit uly, natoz vcely mi prijde zcela zbytecne.
Kdo chce palit, necht si pali, je toho jeho vec.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41920


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: vyj?d?en? (41895) (41913) (41915)

> Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a Libora
> mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze jmen.
> Zní.
> " CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k
> radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to
> ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za důvěru."

Uf, jeste ze sedim :-)

Ale jo, nekde si duveru ziskal jinde ztratil...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41919


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
RE: Řepky konec? (41659) (41660) (41661) (41663) (41665) (41908)

Zrovna včera odpoledne jsem v rádiu při sbíjení nových rámků poslouchal odborníky na výživu o různých olejích. Řepkový olej se dnes řadí svojí kvalitou hned za olivový a někteří ho přiřazují hned za panenský.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Martin Olsak <martin/=/olsak.net>
> Předmět: RE: Řepky konec?
> Datum: 09.3.2010 07:01:42
> ----------------------------------------
> To s tim zrusenim vyroby Perly / Ramy v PTZ Nelahozeves mi uniklo - vime o
> tom
> neco vice?
>
> Diky, Martin
>
> > Jistě, taky se už výroba těchto margarínů včetně Perly, Ramy
> > atd. přesunula do lacinějších zemí a v PTZ Nelahozeves je zrušen.
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41918


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 9. 3. 2010

No tak ono pri 300včelstvech na 8stanovištích se vždy něco vyskytne a nepovede.Pak člověk nabere nějaké skušenosti.Ty dva roky pokoj to bylo špatně pochopeno.Dva roky je matka na víši a tím je včelstvo víznamně chráněno a ani v dalších letech se zvápenatění neoběví.Ale objeví se nám někde jinde kde nám ulétlo víko -vnikla miš-ztráta létavek-zachlazený oddělek-stará matka-otrava nebo jen deštivé bezsnuškové léto.Ani já nemám se zvápenatěním problémy ale vždy se někde něco vyskytne.A to musejí potvdit všichni kteří včelaří delší dobu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41917


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re:šíření nemocí (41789) (41798) (41812) (41857) (41906)

Že je infekční tlak ve starém díle, o tom bych nepolemizoval. Jeho rozšiřování po včelnici však má na svědomí již sám včelař a jeho racionální včelaření. Prohazuje díly úlů mezi sebou , několikrát za sezónu promíchá rámky při medobraní a při krmení to samé udělá s krmítky Nakonec napadne souseda , že za jeho nemoci může on. Vůbec ho nenapadne ,že to samé si myslí ten soused.
U kleštíka je to zase z jiného soudku. Honbou za vysokými výnosy budujeme mohutná včelstva aby donesla alespoň metrák nutíme je vyprodukovat mnoho plodu. Mnoho plodu je také mnoho potravy pro VD který se má na čím množit. V srpnu až 2/3 včel umře a ti roztoči naskáčou na záda těm živým. Včelař pa se diví kde se tam ti dva noví vzali. Samozřejmě zase za to může ten soused. Kdo také jiný, ŽE.
K tomu vyloupení umírajícího včelstva To včelstvo v důsledku nemoci nemá žádné zásoby a proto umírá na důsledky nemoci a hladu a není tam tedy co loupit.
Nezaměňujte to s loupežemi na včelnici které si svým iracionálním včelařením zase způsobil včelař sám. Ale stejně za to mohou ty sousedovy lupičky! A basta fidli!
Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ji?? P?esli?ka <preslickajiri/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: dotace na l??iva
> Datum: 09.3.2010 00:22:53
> ----------------------------------------
> Nevím, jestli jsem byl správně pochopen. Infekční tlak vidím v díle
> včelstva, které má problém s nosematózou, zvápenatěním nebo v doletu se
> nachází MVP (vyloupení medných zásob v případě úhynu). Nevidím ale problém
> v tom, že se v plástu několikrát vylíhnul plod.
> S pozdravem
> Jirka přeslička
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41916


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.184.216) --- 9. 3. 2010
Re: vyjádření (41895) (41913)

Dobrý den p. Pazderka, napsal jste to dobře. Pro kolegy Z-včelaře a Libora mám již ze SVS odpověď. Přeposlal jsem SVS vše co jste napsali - beze jmen. Zní.
" CHápu názor obou, ale pokud se to onemocnění opakuje, přikláním se k radikálnímu řešení, nemocné včelstvo vysířit, úl odstranit. Přepošlu to ještě jednomu člověku ze SVS, zda má na to stejný názor. Děkuji za důvěru."


Možná je má mluva ostřejší Z-včelaři a Libore, ale zase jsem měl jednou pravdu. Jak to v tomto případě napsal p. Pazderka. Zapomeňte na šetřílkování a používejte hlavu a rozum. Matka komplexně problém nevyřeší, ani KM, jen ten problém oddálíte. S větším čistícím pudem jako reakci na KM, s tím souhlasím. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41915


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 77664 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41915 do č. 41975)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu