78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980)

Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji úspěšnou sezónu. Broněk
---------------------------------
Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004) (42006)

Masívní zdroj nákazy je uhynulý plod a potom případně, pokud je, nepořádek a smetí na dně úlu.
Pokud tedy jsou pochybnosti, mrtvý plod se z plástu vyřeže, smetí, pokud je na spodku úlu se vymete, úl případně zevnitř oškrábe do dřeva, zvenku taky očistí, použité nářadí očistí a toto všechno smetí se spálí. Plásty s dírami po plodu plus ostatní pochybné plásty se vyvaří a je to. Na zvápenatění, virovou nákazu atd mimo mor plodu by to mělo stačit.
Pokud pochybnosti o příčině úmrtí včelstva nejsou, je to "klasika", nedostatek zásob plus zima atd provede se totéž, co předtím, akorát nic se nepálí. Voskové věci se vyvaří, ostatní smetí rovnou vyhodí.
Pokud příznaky ukazují jasně na kliniku moru plodu, taky je to jasné, je třeba to nahlásit a rozjede se příslušný kolotoč opatření....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004) (42006) (42007)

> ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> ------------------------------------
>
> Já :-)
> P. Kovář

schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004) (42006)

ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
------------------------------------

Já :-)
P. Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004)

> poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.

jj spalit a jit spat :-) to je vtip, sam vim, ze neni to lehke cekat na vysledky... ono treba vime ze pri moru ''muze'' pomoct premest na mezisteny, ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003)

Vím, že podoby moru mohou být různé,
> vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty,
> takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal,
> "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového
> onemocnění v buňce zachován?

Predne upozornuju reprodukuji tu trochu co vim z lit. a od ostatnich vcelaru, rozhodne ale ne z meho okoli. Malo kdo vubec vi, ze neco takoveho existuje

Myslim, ze jsem si osahal, ze pytlicek s vodou je to jen po urcitou dobu, stejne jako bila barva. Casem to vysicha a meni barvu do sediva, tmava, matni to. Ono kdyz pak vydate "neco sediveho neurciteho" tak vahate... Udelate test sirkou ci steblem a rikate si to neni mor kdyz to lze takto vyndat z bunky. A to jsem jeste nevedel, ze klinika moru popsana v ucebnicich se casto velmi lisi od realneho moru - zase asi hodne zavisi stari uhynule larvy... Takze spalit asi neni kuli moznemu riziku neekonomicka cesta.

Signal, ze nejde o mor asi muze byt, ze tech bunek bylo vice (pres 20 ), na vice plastech a vcelstvo v sile, to u moru by asi vcelstvo vypadalo jinak, ale nevim jen myslim..
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003)

NitraM:
"Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický"
Sám s tím zkušenost nemám, ale znám velkého chovatele, který objevil mrtvé larvy a nebyl schopen identifikovat zda je to mor, nebo pytlíčkovitost. poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
Z toho sodím, že to tak jednoduché nebude.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000)

T. Heřman: "...spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal".
________________

Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický. Docela by mě to zajímalo, jestli prohlížitelé v různých oblastech narazili někdy na to, že by klinika moru mohla vypadat takto. Vím, že podoby moru mohou být různé, vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty, takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal, "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového onemocnění v buňce zachován? Samozřejmě chápu, že vždy s jistotou může rozhodnout jen laboratoř, ale v případě, že by se virová onemocnění plodu v republice rozšířila, jak jste ostatně potvrdil i slovy p. Titěry, a současně by si včelaři více všímali plodu, pak by vzniklá nejistota mohla veterinární správě či VÚVč přidělat dost práce. Proto by osvěta v tomto případě mohla velice prospět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996) (42001)

Ono bude asi nejlepší, když se to někomu nelíbí, se obrátit přímo na "chlapáky na SVS" a "konstruktivní diskuzí" docílit nápravy. Nebo aspoň vyjasnit situaci.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)

Ještě doplním, že hrátkám s mapou se říká kartogtam. V roce 1854, během velké epidemie cholery v Londýně zakresloval osobní lékař královny Viktorie do mapy města zemřelé. velmi brzy zjistil, že nejvíce zemřelých bylo v okolí jednoho z vodních zdrojů.
To jen jako praktický příklad, proč něco kreslit do mapy.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995)

Nehorsi na tom viru je, ze spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal.... Ale ono kdyz je to v bunkach dele tak uz to neni cira tekutina ale je to sede s cernou spickou. Sice se to netahne, ale to mor v nekterych pripadech udajne take ne.

Vymenil jsem matky, na ty uly se zamerim. Ono jakoby ten vir atakoval v casovych vlnach, bohuzel ale casto clovek musi odkryt vicko aby nemocnou larvu nasel, ne vzdy ma dirku. Zajimave, ze me vcely k tomu byly dost laxni, nevycistily ani to co jsem jim otevrel. To vcelstvo vypadalo dobre, vsiml jsem si toho diky oddelku z tohoto vcelstva. Klidne to mohly mit i jine uly...

T.H.

> Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných
> článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.),
> takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)

""Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."

To chápu, pak by ale snad bylo lepší nezveřejňovat nic, nežli nemsmysly. Představte si, že na stránkách nějaké banky najdete tabulku kurzů měn, které budou označeny jako aktuální, ale ve skutečnosti staré. Spokojíte se s tím, že zveřejňování kurzů na webu je pro ně navíc?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)

R. Polášek: "Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."
_______________

Možná by jim to mohlo kolikrát ušetřit mnohem náročnější práci v terénu, to kdyby se třeba na základě takovéto mapky někdo rozhodl, že si radši odpustí koupi včelstev z oblasti, kde se mu nabízejí za "velice výhodných podmínek", či že letos do své oblíbené lokality raději nezakočuje. Já vyhlášky na nástěnce krajské veterinární správy sleduji, ale takováto mapka by mohla poskytnout též zajímavou informaci o vývoji situace v pěti, desetiletém odstupu. Na základě toho bychom třeba viděli, v jaké oblasti se přijatá opatření a postupy ukázaly jako účinné, kde nikoliv. Myslím, že časová náročnost by zde nebyla nijak velká, jen chtít.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 10. 3. 2010
Najdi si sveho farmare

Zdravím všechny, ne že bych chtěl někomu dělat reklamu, ale tento projekt vypadá zajímavě:
http://www.najdisisvehofarmare.cz/o-nas/
Ať se daří, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994)

"Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytlíčkový plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992)

T. Heřman: "Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti."
_______________________

Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.), takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje (na které zde T. Heřman již odkazoval vloni a lze je zde dohledat) a tudíž praktické zkušenosti jsou v této fázi velmi důležité. Asi je třeba souhlasit, že nějak zřejmě bude souviset s varroázou, avšak je pro mě zvláštní, že lze nemocný plod nalézat povětšinou právě na přelomu května a června, tedy sice ve vrcholné fázi růstu včelstva, ale larvy musejí být napadeny již někdy minimálně o čtrnáct dní či měsíc dříve, tj. v době, kdy bych ještě tak veliký tlak VD (třeba oproti podletí) nečekal. Někde v literatuře se ale také uvádí, že to souvisí právě s velkými plochami plodu, takže mladé včely nestíhají v této fázi virem zasažený plod včas odstraňovat. Kdyby bylo více informací, větší povědomí o nemovi ve veřejnosti, možná by pak nebylo nutné postupovat tak radikálními zásahy, jaké použil GP, ale právě že dnes málokdo ví, a proto z části jeho snaze rozumím. Na druhou stranu se právě může jednat o přechodné onemocnění (něco jako viroza u člověka), ovlivněné počasím nebo třeba stresovou situací, a pak je včelstva škoda...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986)

Ta tabulka je opravdu snůška nesmyslů. Nejsou tam vůbec okresy, kde vyhlásili ohniska na podzim a ještě tvrdí, že to je stav k 17.2.2010. Každopádně věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji ;-)
Chlapáci od SVS by se mohli inspirovat projektem VMS, domluvit se s autory, zkopírovat a lehce upravit stránky. myslím že ta jejich mapka by se na zobrazování ohnisek moru i s ochr. pásmy hodila.
Možná by se ale někdo mohl vyděsit, kdyby viděl na mapě pohromadě 230 bradavic.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Tiskov? zpr?va SVS z 9.3. (41986) (41988)

Je to obdoba postupu v Německu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tiskov? zpr?va SVS z 9.3.
> Datum: 10.3.2010 00:47:06
> ----------------------------------------
> Ve vyhledavači si zadejte vyhláška 299/2003, § 138 -145 a přečtěte si o
> moru. Je to zajmavé a nelze pálit vše jak si vzpomene někdo od svs.J.P.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (41917) (41924) (41943) (41957)

> No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
> a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
> velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
> včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
> úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
> minut.
>
> Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
> do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
> infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
> opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.
>
> Snad to stačí.
>
> _gp_

Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti. Bylo to na konci cervna a nejaky silny problem s vd jsem nikdy dosud nemel. Takze prenos funguje asi i jinak nez letavkama a loupezi... Navic to bylo na dvou ruznych stanovisti s ruznou ramkovou mirou. Byl jsem vystrasen, poslal vzorky p. Titerovi (po domluve to bylo zdarma) a on mi po telofonu zdelil ze toho je po republice vice, ale malo kdo si vubec vsimne. Bylo to po tom ochlazeni tusim zacatkem cervna.

T.H.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980) (41985) (41989) (41990)

První rozumné rozhodnutí.Díky.Jen tak dál.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.134.230) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980) (41985) (41989)

Ahoj Libore, odkážu tě na svůj web, tam se dočteš vše.

www.ocistnakura.borec.cz

Tam si najdeš vše. Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Libor (62.168.45.106) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980) (41985)

Člověče Pavle víš, co mi ještě pořád není úplně jasný? Jak Ty to dílo vlastně obměňuješ a jak často....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986)

Ve vyhledavači si zadejte vyhláška 299/2003, § 138 -145 a přečtěte si o moru. Je to zajmavé a nelze pálit vše jak si vzpomene někdo od svs.J.P.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(83.208.196.187) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960)

Doplnit za 5. Viry,viry a zase viry o nich se nikdo z vás nrezminuje, ale to je to zakletí, které ani zkušení včelaři neberou vážně a proto se uviví ty teorie!!!!!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Tisková zpráva SVS z 9.3.

"...v loňském roce byl zaznamenán mírný pokles na celkem 230 vyhlášených ohnisek." (http://www.svscr.cz/index.php?art=4153)
__________

To mě docela překvapilo. Že to s MVP není dobrá situace jsem tušil, ale až takhle. Pravidelně se zajímám o nástěnky jednotlivých krajských pracovišť, ale takovéto číslo bych neodhadoval. Na každý pád je třeba říci, že v informovanosti v této věci je neskutečný BORDEL a už by páni z veterinární správy měli být schopni dát dohromady nějakou aktuální a průběžně aktualizovanou mapku ohnisek (namísto sporadicky vydávané a naprosto nesmyslné tabulky (http://www.svscr.cz/index.php?art=2099), kterou nevím kdo chápe, já tedy ne).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980)

Dobrý den p. Gruna,

Tvrdíte, že nechávat včelám stavět 15 mezistěn je projev chorobné úzkosti. Já včelám nechávám vystavět 33 rámků r.m 39/24, jsem začínající,mladé dílo nemám, vedle mě je bordelář, mám snad barevné dílo jak briketa někde od někoho kupovat? Ne. Včely jsou od toho, aby stavěly. Vystaví 3 N. Jednoleté dílo na kterém rok plodovala matka všechno odstraním, předělám včely jen do do 2 N s panenským dílem, zakrmím a z každého včelstva mi zbude ještě 11 rámků. Ty použiji do vložení do rozšíření oddělků na 2N.Podpořím je. Nevystrojím to třeba celé, jen část, podle množství oddělků, zbytek MS vystaví s přehledem. Nic na tom není a když to hodně rozšiřujete, nic jiného vám nezbývá. Jen ať staví, dílo bude mladé čisté. Zrovna včera tu p. Holý psal, jak to vypadá s MVP, že je tu hodně stanovišť, co má 10na2. Věřím, že tak jak Norské zimování a Rašova metoda, dokáží minimalizovat, tlumit spory nemocí mosema a zvápenatění, dokáží to i s MVP, prevence nemocí na včelnici je pro mě prioritou. Med? tak jej trochu oželím, ale budu mít svoje včelky. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971) (41973) (41974) (41975)

To máš recht, Jsou tu včelaři, kteří ikdyž mají na problematiku jiný názor, než já, tak je beru, jsou tu ale i tací, kteří ze dle svých vyjádření snad ani neví, co je to MS. Ty jejich včely by mě opravdu zajímaly. Ty skleněné N, na to se k tobě musím dojet podívat. Další včelnice, kterou budu dělat, už bude z neuteplených úlů, právě kvůli parafínu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930) (41941) (41981)

"VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU."
--------------------
40%, to je mazec!
napadla mě taková věc, proč hledat výkonou matku pro budování silného včelstva, když by stačilo zařídit, aby se úl líbil včelám z okolí, a je po starostech. Možná se ale těm zalétlým včelám líbí právě ta výkonná matka :-/

No, je taková blbůstka na dobrou noc.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942)

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927)
Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

J.B. V nástavcích jsem měl také problém zvápenatění a nyní 6 let nemám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930) (41941)

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010 :
-je normální, že včely zaletí do cizího (ve smyslu ne jejich rodného) úlu. Dostanou se tam v případě, že nesou zásoby. Pokud se mi tedy do úlů může vžebrat jakákoli včela z okolí, třeba ze zkolabovaného divokého včelstva, a uložit tam nektar ze svého medného váčku, nemám důvod bát se přehazování nástavků mezi svými včelstvy, kde nevidím žádný projev nemoci.
J.B.:
nevím z jakého zdroje mám tuto informaci.
Irové usmrtili 1 včelstvo a udělali rozbor genetického stavu genetické přibuznosti tohoto včelstva (nevím jak bylo toto velstvo umístěno vůči ostatním včelstvům)

VÝSLEDEK JE ŠOKUJÍCÍ 40% LETAVEK MĚLO JINOU PŘÍBUZNOST, NEBYLO DCERAMI MATKY VE VČELSTVU.

Skoro se to zdá nesmysl ale je to vědecký závěr.
Z tohoto pohledu "zalétávání souší " je procentuelně nižší.
J.B.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960)

Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_


> Uvažování některých včelařů ve vztahu k chorobám včel má blízko k duševnímu
> onemocnění zvanému obsedantně kompulzivní porucha. Projevuje nejčastěji
> nadměrným strachem ze špíny a infekce, což nutí postiženého jedince např. k
> chorobnému mytí rukou. Určitá úroveň hygieny je zdraví prospěšná, ovšem
> nutit včely každý rok stavět 15 mezistěn je projevem chorobné úzkosti z
> včelích nemocí. Pokud to př. Pazderkovi, Streitovy aj. přinese pocit úlevy,
> ať tak činí. Ať se ale nesnaží své extrémní jednání vydávat za normu. Včely
> mají svoji imunitu.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953) (41958)

> T.H.:
> S prechodem vcel do mezisten v NN jsem problem nepozoroval, proste mel jsem
> na vyber bude velke mezisteny nebo male :-) Rozsiroval jsem horem, spodem
> to mym vcelam pomoci mezisten nejde, nevim, moc to nechapu, vim ale ze
> nejsem uplne sam, a asi mozna i zacinam vic tusit proc tomu tak je. Letos
> to zkusim takto s volnou stavbou spodem...
> ---------------------------
> můžete to nějak rozvést, proč nechtějí mezistěny spodem? je tam pro ně
> přirozenější volná stavba, nebo je v tom něco jiného?

To ja zatim take nevim, jen se domnivam (a neni to uplne z me hlavy), ze volna stavba (v te dobe na 99% trubcina) by mohla matku vice motivovat jit klast dolu, cili kontinualne bude bunky zakladat a vcely budou dale stavet. Snad, berte me s rezervou. Proc tam nejdou do podstaveneho nastavku na mezisteny take nevim, je jim tam zima, nevoni jim ty mezisteny, delam to blbe, v blby cas? Moc otazek :-))
Ale je pravda ze se pise ze je to pro vcely prirozene...

> ----------------
> T.H.:
> Bal jsem se najednou rozsirit o dva NN a tak jsem rozsiril o jeden a tam
> dal sous ze spodku a placal se po ramenou. Holkam se ta souvisla plocha
> dost libila, pod loucku si postavily sve dilo. Ja si uvedomil jakej sem
> pitomec az pri nasledne manipulaci :-))

No uz jsem to psal, prevesil jsem zdola vysoky ramek do pridaneho NN a tak ramek visel pres oba nastavky, pak jsem pridal dalsi polonastavek a pak jsem zapomel na ten ramek atd... :-)

Dobrou
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 9. 3. 2010
Re: šíření nemocí a prehazovani sousi (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916) (41930) (41935)

9. 3. 2010 Josef.Mensik :
Proto jsem se rozhodl pro kompromisní řešení a od podzimu důsledně dbám na to, abych netočil rámky a nástavky mezi jednotlivými stanovišti.

J.B.: To myslím je důležité nemíchat material různých stanovit. (i kdyz odemne to není argument protože mám jen J.B.jedno stanoviště)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

B.Tichý (90.183.115.37) --- 9. 3. 2010
zvápenatění

Bylo zde řečeno mnoho pravd, protože je i mnoho příčin nemoci.Jen si vybrat tu správnou dvojici.
Možná je to matkou, ale možná je to někdy spíše včelařem.Kvalitní matka k vajíčkům nic nepřikládá, ale včelař se včelám možná plete do řemesla.Sucho, teplo, obsednutý úl či nástavek, dostaek vzduchu a také čistota a občsasná desinfekce.
Souše a nástavky dávat na stejné místo je jistě vhodné, ale proč, když je dokázáno, že 40% včel se nenarodilo v úlu, kde právě nyní jsou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953) (41956)

Omlouvam se za srozumitelnost, mel jsem asi slabou chvilku, nevim zda to ted bude lepsi :-)

Dva NN najednou jsem nedaval, to jsem se bal. V jednom pripade se zdrejme stalo, ze se vcelam nechtelo do NN plneho mezisten stavet tak jsem si chtel pomoct tim, ze jsem tam prevesil do NN velky ramek cili visel pres NN do VN. To neni dobre, musi se na to myslet (clovek zapomene chytne za nastavek a rve i druhy) i kdyz to ucel splnilo.

Takze nyni bych to udelal tak jak jsem uz psal nebo bych mozna urizl sous jak popsal nekdo jiny (popravde neurizl, nemam jich dost).

Rozsiroval jsem standardne kdyz se mi zdalo, ze je cas pridat bednu na 2N, repka nebyla. Berte take v uvahu, ze jsem nemel moc na vyber, stale jeste tak trochu bojuju s nedostatkem dila.

T.H.

> sice jsem si musel precist Vas prispevek 2x, ale pak uz jsem pochopil,
> zkusim tu variantu, ze bych vlozil ten NN ramek s mezistenou do vrchaniho (
> 2. nastavku 39x24) a po vystaveni ihned prevesim do nove polozoneho
> nastavku 39x15 nahoru.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971) (41973) (41974)

To je jasná věc, měl by to vědět každý a učil jsem se to i na kurzu. Ale můj pohled na věc je, že pokud budu mít skleněné úly, jen vydesinfikuji a mám klid a dřevěné tenkostěnné nástavky, které teď vyrábím, po smontování napustím parafínem, tudíš je v případě jakékoliv nákazy stačí znovu důkladně spařit v parafínu a mám taky klid. To je taky jeden z důvodů, proč nechci uteplené, nebo polystyrenové. Ty staré, co mám teď budu stejně likvidovat...
Měj se a drž se prosím, i ve vlastním zájmu, toho, co jsem napsal na fóru.
Pěkný večer
Petr
Ps: Určitě jsi už pochopil, že s některými lidmi nemá cenu se dohadovat...


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: CO s oput?n?mi stanoviti
> Datum: 09.3.2010 21:36:43
> ----------------------------------------
> Máš to tam, hoď na ten brýf čučku, zgómni to a nahoď hlášku, jak to gómeš.
> P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971) (41973)

Máš to tam, hoď na ten brýf čučku, zgómni to a nahoď hlášku, jak to gómeš. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: CO s oput?n?mi stanoviti (41964) (41968) (41970) (41971)

Jo.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: CO s oput?n?mi stanoviti
> Datum: 09.3.2010 20:09:20
> ----------------------------------------
> Ahoj pane Peťule. Dostal jsem nyní tiskovou zprávu od J. Dubna ze SVS,
> metodiku, jak postupovat s opuštěnými a zabordelizovanými stanovišti. Dobré
> čtivo, chceš do toho na mailu hodit vočmen, abys to gómal? Pavel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964) (41968) (41970)

:-)))))))))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.178.120) --- 9. 3. 2010
Re: CO s opuštěnými stanovišti (41964) (41968) (41970)

Ahoj pane Peťule. Dostal jsem nyní tiskovou zprávu od J. Dubna ze SVS, metodiku, jak postupovat s opuštěnými a zabordelizovanými stanovišti. Dobré čtivo, chceš do toho na mailu hodit vočmen, abys to gómal? Pavel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964) (41968)

Šmankote, já nekárám, ale samozřejmě s Váma souhlasím. Jen doufám, že si to ti dotyční vezmou k srdci, protože myslím, že tato konference má sloužit k výměně informací a zkušeností a objasňování nejasností :-)
P. Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.163.70) --- 9. 3. 2010
Re: Zvápenatění (41917) (41924) (41943) (41957)

Zdravím vás,

Když jsem vstoupil poprvé na tuto diskusi, pamatuji si přesně, že nejvíce jsem se názorově střetával s p.Pazderkou a Turčánim. Postupem doby jsem zjistil, že ti dva chlapi mají něco do sebe. Naše názory jsou kolikrát více ve shodě, než u ostaních. To co napsal G.Pazderka, je pravda, efektivní řešení hotové do 10 minut. Vy mistři s takovými chovy byste neměli mít problém utratit včelstvo napadené chorobou ( nosema, zvápenatění..) Máte včelstev dost. Odmítám čekat a prodlužovat infekční tlak na stanovišti, jak si s tím poradí přidaná nová matka svojí genetikou. Nejde jen o mě, ale i o včelaře v okolí, i tam se to ode mě rozšiřuje. Pokud byste měli 5 včelstev, pochopil bych, že se je snažíte pipláním udržet. Mluvíte zde o renabilitě, ale právě rychlým zásahem a konstruktivním řešením šetříte náklady. Odmítám mít na stanovišti včelstvo se zvápenatěním a nějak jej zachraňovat, musel bych sledovat více všechna včelstva a nemocné samotné včelstvo. Proč! CHceme li šetřit náklady, tak se tak chovejme. S jistými včelaři, kteří myslí v některých otázkách postaru a nemají konstruktivní rychlé řešení se neshodnu ani v tom, že jedna a jedna jsou dvě.

Protože mám velký strach z nemocí a beru je vážně, každý rok je plodiště nové. To je nejlepší prevence s chorobami včel.

Petr Kovář to napsal dobře, mám ostrý jazyk, uznávám, mám chyby, vy mi ale kolikráte ve svých zakonzervativizovaných výrocích připadáte, že jste neomylní, pýcha předchází pád. Raději provedu opatření rázná, než nedostatečná.

Nechlubím se, vím ale, že mám včelnici v super stavu, alespoň to tvrdí těch více jak 40 včelařů, co tu bylo, na včelnici mám uklizeno tak, že tam nenajdete ani papírek. Pokud 1.3 kouknu do 4 náhodných včelstev pod víko, vidím, že jedno včelstvo je na 7 rámkách a zbilé 3 včelstva na 9 rámkách 39/24, nikdo z vás mi nevymluví ani jako zkušený začínajícímu, že to dělám dobře, že je můj způsob včelaření účinný. Byl jsem s Petříkem u sousedovy včelnice, zeptá se z vás někdo snad, co tam za divočení vyzuálně viděl, najde se někdo odvážný? Dragobíjce?

Ať jsem jaký jsem, v nemálo věcech mám pravdu. Bohužel, to vám nemám za zlé, prošli jste dobou a praxí včelaření i po staru. Uznávám ty staré včelaře, kteří používají moderní prvky nástavkového včelaření, ob dva roky obměňují matky, mění dílo v úlech minimálně z jedné třetiny ročně, dávají včelám dostatek prostoru, dělají protirojová opatření, nebojí se zkoušet nové. To jsou včelaři na svých místech. To jsou lidé, ke kterým vzhlížím, i k těm mladším. Učitelé včelařství P. Sedláček z Bučovic, p. Vydra, zde na diskusi G.Pazderka, p.Turčáni, J. Křapka, p.Čermák, p. Přidal, p. Gruna. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 9. 3. 2010
Re: Pripad P. Streit (41964)

Pane Kovář, dovolte mi, abych se naopak zastal těch, které Vy káráte. Tady nikdo nevznesl poslední dobou námitku na způsob včelaření, tady vznáší řada zúčastněných protest proti tomu, že někteří nevychovaní zúčastnění nedokáží kultivovaně a bez urážek komunikovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 9. 3. 2010
Dodatek

Tak koukám, že se nám to tu zase víří :-)

Opět bych si dovolil jeden dodatek:

Chci-li obměnou díla efektivně bojovat proti nemocem, musí se provést JEDNORÁZOVĚ a to U VŠECH včelstev, tedy i u zdravých jedinců, alias potenciálních bacilonosičů. Obměna díla je málo platná, když je včelstvo slabé a bez vitality, na pokraji zhroucení, či vystavené silnému vnějšímu, případně vnitřnímu, infekčnímu tlaku. Vše je jen otázka přístupu včelaře (včelařů) k dané věci.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41946)


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Polonastavky
> Datum: 09.3.2010 12:50:50
> ----------------------------------------
> Já jsem v podobné situaci, loni jsem začal s přechodem na nn langstroth a
> nemám tedy ani soušku na rozšiřování. Nízké nástavky prý umožňují rozšíření
> o celý nástavek mezistěn. Asi by to chtělo rozšířit včas a dívat se, jak
> včely reagují, nebo rozšířit dolů. Já mohu ještě převěsit postavené dílo ze
> spodních nástavků do přidaného. Vy můžete zkusit zaříznout skladované souše
> (pokud máte) z 24 cm na 15.
> Asi jsem vám moc nepomohl, ale zkušenější se toho jistě ještě ujmou a
> poradí nám oběma.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959) (41963)

Výborně příteli Křapko. Kdybyste vynechal poznámku o PS, bylo by to na PĚT HVĚZDIČEK. Ostatních 99% příspěvků na toto téma jsou jen kydy.
BV

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Pripad P. Streit

Vážení přátelé včelaři,
v první řadě si Vás dovolím upozornit na http://uspesnyvcelar.webnode.cz/news/dekovny-dopis/
aby jste mě mohli taky roznést na kopytech :-) a v druhé řadě bych se rád vyjádřil k diskusi na téma P.S.
Nechci tady působit jako mravokárce, protože jsem byl na této konferenci nedávno také pokárán (ale doufám, že jsem svůj výrok náležitě osvětlil), ale vzhledem k tomu, že si včelaři říkají přátelé, měli by se tak snažit jednat i mezi sebou. Na tuto konferenci jsem se přihlásil proto, že se tu občas dozvím i něco zajímavého ze zkušeností ostatních a ne proto, abych tu četl různé posměšky na názory jiných. Každý člověk má právo mít svůj názor a každý má právo na omyl. A nezlobte se na mě, ale i když jsem taky začátečník, občas se neubráním širokému úsměvu nad výroky některých zkušených. U Pavla Streita jsem se byl podívat na včelnici a musím potvrdit, že včelstva má v naprostém pořádku a podle toho co jsem viděl v podmetu (mrzlo,takže dovnitř jsme nekoukali), tak jsou i silná a během mé exkurze i po ní, jsme si docela dobře popovídali. Nechci se ho nijak zastávat, sám s jeho způsobem komunikace tady, i se spoustou jeho názorů nesouhlasím, ale to neznamená, že ho kvůli tomu odsoudím. Sami musíte uznat, že ve spoustě věcí naopak pravdu má. A ten zbytek ukáže čas. Kdo z Vás je bez chyby? Chci tady prostě vyzvat k větší toleranci. Vím, že jsem naivní idealista, ale s tím se nedá nic dělat :-)
Prostě a jednoduše, Všem přátelům včelařům držím pěsti, aby se jim chov jejich vlastním zpúsobem dařil a aby se se svými úspěchy i neúspěchy podělili s ostatními, aby si z toho mohl vzít každý, co potřebuje.
Pěkný den všem,
Petr Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959)

Když všichni tak já také. Jistě ani začátečníkům nebude neznámé, že tuto nemoc způsobuje mikroskopická houba - plíseň Ascosphaera apis. Larvy se nakazí výtrusy nebo myceliem (podhoubím) spolu s přijatou potravou a hynou během dvou dnů po zavíčkování. Někdy i dříve. Z toho plyne, že ani silná včelstva nejsou proti tomuto onemocnění iminní a následně se mění na včelstva slabá. Víčka buněk jsou skvrnitá, mírně propadlá, plod se mění na nažlotlou kaši ta porůstá bělavým chomáčky (vatou) a posléze se larva změní v tuhou bílou mumii "kousek vápna". Dále po vytvoření plodnic je mumie šedozelená až černá. Mumifikované larvy z podmetu i v plástech je nutno ze včelstva odstranit a spálit. Doporučuje se úl desinfikovat např. ve směsi Louhu se Savem. Dříve se používal i plamen. Včelstvu není na škodu vyměnit matku, pokud je tato stará nebo nevýkonná. Někdy stačí zvýšit čistící pud včelstva. Toho dosahujeme pokud do včelstva aplikujeme cizorodou látku jako, kyselinu mravenčí, hypermangán, moučkový cukr, kvasný nebo jablečný ocet. Naši předkové s oblibou používali hadr namočený do karbolky. Ale ten karbolový smrad!!! Já, když už je to nutné, používám způsob přemetení včel, který propaguje př. P.S., i když on jej zatím používá za zcela jiných důvodů.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)

Uz jsem premyslel, ze bych ten polonastavek dal nejprve dolu na dno a pak ve spravnem case az bude alespon trochu neco postaveno prehodil nahoru.
Ma nekdo zkusenosti s timto prechodem ?
Diky predem za Vase podnety a rady.hezky den, Pavel Zajicek

Zdravím Pavel, aby včelár s istotou dosiahol svojho cieľa, nesmie nechať včely na svoj osud, "pejdú včely stavať MS dolu a či hore", musíme ich donútiť, aby to urobili čím skôr. Včelár k tomu potrebuje len materskú mriežku (Mmr).

Ja doporučujem tento tech. postup: pripraviť debničku s plástami, vyhľadám M a vložím dočasne do klietky, plodisko uložím MMr a na to celé debničku s Ms, M vypustím medzi Ms a úľ uzavriem. Ak chcem aby včely vystavali rýchlo Ms podám im 3 krát cukrový roztok v pomere 1:1 obdeň 1 liter , čí sa stavba urýchli. To, že je nadstavok hore, umožní ľahšie podanie potravy, ja problém nemám, lebo mám povalové kŕmidlá alebo vonkajšie, ktoré som Vám ukazooval, keď Ste boli na návšteve mojej včelnice. Včely bez prínosu nektáru len ťažko postavia Ms, preto im musí pomôcť včelár.
Keď včely vystavajú 4-6 Ms (M položí do nich vajíčka) M môžeme preložiť do pôvodného plodiska, MMr však ponecháme, aby sa M navrátila do debničky z nízkymi rámikmi, ak nechcem aby tam plodovala. Včely zbytok Ms dostavajú.

Celú akciu urobíme v čase kvitnutia vŕb, vtedy včelstvu otvorenie horného nadstavku neublíži, cieľ dosiahneme a ďalej postup rozširovania včelstva si zvolíme podľa svojich predstáv. Na nejasnosti môžme komunikovať cez súkromnú poštu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955) (41959)

"Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá"
Taky pozoruji ústup zvápenatění za posledních cca 15 let. Připadá mi, že dřívější míšenky včely kraňky, tmavé včely a italské včely byly občas na zvápematění hodně náchylné a že svoje udělalo nejméně 30 leté šlechtění nepřímo na čisticí pud i možná přímo na vlastní citlivost na zvápenatění.
Taky si uvědumuji, že jsem u stanovišt hodně dával přednost stanovištím, na které byl snadnější dojezd nebo které nebyly otevřené širokodaleko všem pohledům nebo kde prostě byla dost rovina na kočovný včelín či kde prostě bylo snadnější ty včely domluvit, za cenu vlhčího nebo na severní straně umístěného stanoviště atd, což tady v předhůři Beskyd není "problém" , protože proti jiným oblastem mně připadá, že je tady poměrně vlhko a hodně různých pramenů a podobně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 9. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890)

Domnívám se, že si mnozí podceňují význam imunity včelstva, tedy přirozené odolnosti k chorobám. Mě zatím stačila běžná obměna díla 3-5 mezistěn za rok + stavební rámky a také nemám závažné problémy s chorobami včel.

Ke keždé nemoci je třeba přistupovat odlišně:
1. Nosematóza (Nosema apis) je zvládnutelná chovem silných včelstev. Radikální obměna díla je na místě jen při výskytu pokálených včelstev, což pozoruji jen jako projev úhynů na varroózu.
2. Zvápenatění lze zvládnout výměnou za mladou matku z chovu s dobrým čistícím pudem. V posledních 10 letech zvápenatění nacházím jen výjimečně (odhaduji do 1 %).
3. Varroózu třeba řešit komplexně – selekcí varroatolerantních včel, užitím biologických metod redukce populace kleštíka, aplikací vhodných akaricidů aj. Radikální obměna díla má v tomto případě pravděpodobně jen malý vliv.
4. Mor plodu je jediná choroba, kde mě zajímá, co se děje u sousedů včelařů. Radikální obměna díla je v tomto případě účinná a účelná, ovšem pokud neprobíhá účinné dohledávání a eradikace ohnisk, dlouhodobě nemusí pomoci. Věřím, že také vrozená imunita včelstev zde má význam.

Uvažování některých včelařů ve vztahu k chorobám včel má blízko k duševnímu onemocnění zvanému obsedantně kompulzivní porucha. Projevuje nejčastěji nadměrným strachem ze špíny a infekce, což nutí postiženého jedince např. k chorobnému mytí rukou. Určitá úroveň hygieny je zdraví prospěšná, ovšem nutit včely každý rok stavět 15 mezistěn je projevem chorobné úzkosti z včelích nemocí. Pokud to př. Pazderkovi, Streitovy aj. přinese pocit úlevy, ať tak činí. Ať se ale nesnaží své extrémní jednání vydávat za normu. Včely mají svoji imunitu.

------------------------------------------

Gustimilián Pazderka:

No já myslím, že první duben ještě není Radku. Sorry. Ale. Takové
básnické kratochvíle se velmi vzdalují od reality.

1) Včelaře bordeláře zajímá jediné - med a potom dotace tz. peníze
coby alternativní zdroj. Dále dlouho nic , stále nic ....
efektivního. Úly z minulého století a souše si obhájí tím, že prý
nejsou podle odborníků nemocné. Viz teorie otom, že staré plásty a úly
jsou přeci logicky neinfekční materiál. Pásmo nepásmo. Hlavně, že se
mele. Nepřipustí si často včelaři, a to ani v pásmech moru to, že by
se mělo ještě více než obvykle obnovovat. Naopak, je obrovská sháňka
po strarých úlech, z nich se staví ještě větší úlohrady a čeká se
takticky na divadýlko a na spálení a penízky z MZe. Pár chudáků co si
koupí nové úly a reinvazí se dačkají od takových bordelářů mor, tak ti
to odnáší do začátku coby začátečníci obdarovaní "roji" nebo
sousedskou infikovanou sladinou nejvíce těžce. Protože se na dakový
infekční stav okolí mohou vykašlat dělat nějakou obnovu a mít pěkný
chov.

2)Včelařovi lajdákovi co neléčí, včely zpravidla uhynou a typickým
poznávacím znakem je pro tyto šikovné chovatele to, že shání stále
matky - hlavně napodzim a potom shání hlavně roje. Vůbec nevadí odkud
jsou, hlavně že jsou a že to lítá. Vždyť je to radostný pohled.

3)Soused co zprominutím kašle na zdraví včel je obrovskou pohromou.
Asi tě málo zasáhla reinvaze nebezpečných infekčních a invazních
chorob a asi nevíš, (neokusil jsi) do jakých rozměrů takové přemnožení
třeba hlavně varroázy může nastat.

4)Nějaké spojování včelstva po destrukcu VD s oddělkem nebo podobné,
tě odsouvá do amatérismu. To je velká chyba takto uvažovat v krizi při
záchraně. Spojování nedoporučuji. Je to dogma z "odborných" minulých
let. Nechci vidět ten sociální zmatek. Je to to samé jako spojení
(sesypání rodin) bílých poctivých poplatníků daně a našich Vážených
vyběračů sociálních výhod a rozmarů po celém světě do jednoho
nájemního domu. Spojování včelstev, je oproti dělení PROTI přírodě.

5)Varroáza je nebezpečná choroba včelstev. Pokud vím, tak každá
nebezpečná nákaza ať jde o obor epidemiologie, podléhá hlášení,
stanoveným pravidlům a nařízení ke zdolání, a to nařizení je jeden
úřední povinný úkon, bez kterého by vlastně nebyla nebezpečná choroba
nebezpečnou. VD je nebezpečná nákaza. Navrhni EU, že tomu tak není.
Pokud bychom nebyly jako stát v EU, bylo by to o moc jednodušší akt
prohlásit VD za "rýmu". Takže tě tento nápad asi přežije když problém
s úhyny nezanikne.

(Hrůza číst to, co tě popadá za básnickou můzu ;-) )
_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

P.Krátký (90.180.212.169) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41955)

Také přispěji se svými zkušenostmi.Za celých 20 let včelaření jsem ve svých včelstvech zvápenatení neviděl,ať se jednalo o izolované nástavky s dvojitou stěnou,přes nástavky z tvrzeného polystyrenu až po dnešní s jednoduchou stěnou,po celou tu dobu používám různě zasíťovaná dna(v současnosti celoplošně),všechny stanoviště mám většinu dne na jaře a na podzim osluněná,v létě jsou ve stínu pod stromy(česna na jih),kdybych ho neviděl na pracovišti VÚVč,tak ani nevím,jak vůbec vypadá.Ale např.vzdálenější soused má česna na východ,kde je ještě navíc porost vysokých stromů a pod nimi potůček,ten se této choroby nemůže zbavit,ani formidol nepomáhá.Tím můžu jen potvrdit,že nástavkové úly a zasíťovaná dna plus výhřevné stanoviště jsou dostatečně účinné proti vápnu(samozřejmě vedle jiných vlivů jako třeba genetickou výbavou matky šlechtěnou na čisticí pud apod.)
S pozdravem Pavel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953)

T.H.:
S prechodem vcel do mezisten v NN jsem problem nepozoroval, proste mel jsem na vyber bude velke mezisteny nebo male :-) Rozsiroval jsem horem, spodem to mym vcelam pomoci mezisten nejde, nevim, moc to nechapu, vim ale ze nejsem uplne sam, a asi mozna i zacinam vic tusit proc tomu tak je. Letos to zkusim takto s volnou stavbou spodem...
---------------------------
můžete to nějak rozvést, proč nechtějí mezistěny spodem? je tam pro ně přirozenější volná stavba, nebo je v tom něco jiného?

----------------
T.H.:
Bal jsem se najednou rozsirit o dva NN a tak jsem rozsiril o jeden a tam dal sous ze spodku a placal se po ramenou. Holkam se ta souvisla plocha dost libila, pod loucku si postavily sve dilo. Ja si uvedomil jakej sem pitomec az pri nasledne manipulaci :-))
-----------------
zase jsem nepochopil, omlouvám se, můžu poprosit o dovysvětlení?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: (41917) (41924) (41943)

No mám, ale nejsou nějak složité. Pytlíčkovitost se pozná jednoduše
podle toho, že larva (nebo to co poní zbylo) má na povrchu blanku, za
kterou zatáhnete a vytáhnete bez problému pytlíček s jakousi světlou
tekutinou. Mám stále pinzetu ssebou v autě na jiné parazity, jde to i
nehty, ale co když by to byl když nevím mor. Že?

No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
minut.

Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.

Snad to stačí.

_gp_


9.3.10, NitraM <e-mail/=/nezadan>:
> G.Pazderka: "U viru s pytlíčkovatěním to nevidím tak jednoduše tam bych byl
> opravdu razantní, je to velmi vleklá infekce."
> ________________________
>
> Máte s tímto onemocněním nějaké praktické zkušenosti? Mohl byste je
> rozvést, tj. jak jste to řešil? Většinou se píše, že tato nemoc zpravidla
> odezní, případně je vhodné zrušit dílo zasažených plástů, vyměnit matku a
> nechat vyvětrat na nějaký čas nástavky. Díky.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944) (41953)

Zdravim pane Hermane,

sice jsem si musel precist Vas prispevek 2x, ale pak uz jsem pochopil, zkusim tu variantu, ze bych vlozil ten NN ramek s mezistenou do vrchaniho ( 2. nastavku 39x24) a po vystaveni ihned prevesim do nove polozoneho nastavku 39x15 nahoru. Jestli jsem pochopil spravne, tak Vy jste ihned daval dva nizke najednou -plne mezisten nahoru nad plodiste a v pohode. Pak bych si mozna usetril praci. Delal jste to ihned z jara, nebo az po startu kvetu repky ?

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942)

Asi od roku 2000 mám langstrothy se zasíťovaným dnem a už jsem zvápenatění neviděl. Mám taky ještě vigorky, ale ty jsem míval tak nějak i dřív.
Tonda
>Mozna by stalo, za to od vcelaru nastavkovych zjistit, zda-li vubec maji problem se zvapenatenim. Zvapenateni plodu je puvodu houboviteho, je to plisen. Plisen jak je znamo potrebuje vlhko. Nastavkove vcelareni vetsinou pouziva zasitovane dna, kde je slusne vetrani a pro plisen tim padem mensi zivna puda.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 9. 3. 2010

Zajíčku dobře radí PavelN zaříznout z 24na 15 a dát dva na střídačku mezi mezistěny do středu nástavku.Dost to pomuže včely se mají čeho chytit.Později je mužeš dát ke stěnám nebo použít do dalších NN s mezistěnami.Nechat stavět na hoře a hlavně bez mřížky,pak by se rojit nemněli-bude li snuška.Když se bude dařit postavěj to a zesílej.Mužeš pod ten první podsadit druhý a ten už muže být jen ze samých mezistěn,ale ani zde neuškodí bude li tam nějaký postavený propojovací plást.PS. Mně se tento zamýšlený s sistem líbí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)

> chtel jsem se zde dotazat, zda-li uz nekdo z Vas zacal pouzivat kombinaci
> nastavku 39x24 2x jako plodiste a nahoru 39x15 1-3 x dle potreby.

Ahoj, zkousel a docela libi, zas jsem neco pres zimu dovyrobil.

S prechodem vcel do mezisten v NN jsem problem nepozoroval, proste mel jsem na vyber bude velke mezisteny nebo male :-) Rozsiroval jsem horem, spodem to mym vcelam pomoci mezisten nejde, nevim, moc to nechapu, vim ale ze nejsem uplne sam, a asi mozna i zacinam vic tusit proc tomu tak je. Letos to zkusim takto s volnou stavbou spodem...

Opravdu myslim, ze stavet cele NN mezisten nahore neni az takovy problem i kdyz jsem si v jednom pripade pomohl tak blbe ze jsem se pak nestacil sam divit :-)) Bal jsem se najednou rozsirit o dva NN a tak jsem rozsiril o jeden a tam dal sous ze spodku a placal se po ramenou. Holkam se ta souvisla plocha dost libila, pod loucku si postavily sve dilo. Ja si uvedomil jakej sem pitomec az pri nasledne manipulaci :-)) Mozna lepe dva NN a vysoky plast ale je to opravdu komplikace to michat i kdyz se to mozna na prvni pohled nezda.

Spise bych to nyni udelal tak, ze bych vlozil hned z jara dva tri nizke ramky do vysokeho plodiste, po vystaveni mezisteny bych je vyndal za velkou mezistenu ci st, pripadnou trubcinu pod dolni louckou nizkeho ramku bych uriznul a mel bych jadro pro rozsirovaci nizky nastavek. Ale nezkousel jsem to.

Kdyz jsem osazoval Dadant -Lang295 tak jsem si vypomahal nizkymi sousemi a to funguvalo dobre, jsou tam do ted, dole pod dolni louckou maj volnou stavbu. Je to takovy polovicni stavebni ramek :-)

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 9. 3. 2010
Re: zvápenatění. (41895) (41923)

Taky se mně to kdysy objevilo u několika včelstev. Je to už víc jak 10 let. V každé včelařské literatuře ale je, že se má v tom případě vyměnit matka. Myslím, že to pomáhá proto, že včely získají novou aktivitu a začnou lépe i s čistícím pudem. Že by se mělo něco pálit je nesmysl a četl jsem to tady v konferenci poprvé.
Tonda
>Včelstvo které má starší matku a dostane zvápenatění plodu.Když ho přemetu na mezistěny má za mněsíc zase zvápenatění.Ovšem když nechám všechny plásty i s tím zvápenatěním a vymněním matku za mladou-aktyvní.Včely zvápenatění vymítí a další dva roky je pokoj

J.B. :
mám tu samou zkušenost (jako by stará matka tu houbu zvápenatění přikládala k vajíčku.)Od zvápenatění mám pokoj ale již asi 6 let.
J:B:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 3. 2010
Voda v přírodě Re: zv?penat?n? plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41947) (41950)

Voda v přírodě asi bude téměř na všech stanovištích. Pokud se vedle nějaké pozemní vody, potoku, bažiny uvažuje i rosa. Myslím, že včely, pokud nemají nějakou teplou bažinatou kaluž na slunci, běžně vydrží s tím, že ráno a večer naberou vodu právě z rosy. Pokud nemají úly někde na poledním slunci a nespotřebují tak spoustu vody právě přes poledne. Rozehřátá kaluž nebo tekoucí potok nebo napajedlo včelaře je potom spíše už jenom bonus. Zvláště tady v místní krajině, kde mám včely já. Jinde, kde je prostředí méně členité bez zákoutí, kde se dlouho do poledne drží rosa a kde je třeba obecně víc sucho, to ovšem může být jinak......
Dokonce mám podezření, že nápadné "zdivočení" včel při horkém dusném větrném počasí může být právě tím, včelky nemají rosu , kaluže či potoky jsou ochlazovány odpařováním větrem a tudíž bahnité okraje jsou chladné a navíc na hladině vznikají vlny, napájení včelek na rozhraní bláta a vody je tak kvůli vlnám místně pro včelky velmi nebezpečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 9. 3. 2010
Re: zv?penat?n? plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41947)

Je potřeba ale říct, že přírodní vodu mám na stanovištích
> tak cca 300 - 500 m. a stanoviště také podle toho vybírám. Zdraví R.
> Stonjek

Potok, potucek nebo rybnik, bazina?? Co je takove nejvhodnejsi? Jedno stanoviste mam u rybnika, druhe u potoka, treti ma na loukach, ktere jsou zejmena na jare dost podmacene, vidam vcely jak berou vodu treba i na hline...

Dik, T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 41950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41950 do č. 42010)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu