78432
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- Streit Pavel (78.136.176.194) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043)
Já včelaří na r.m 39/24 a jsem s nimi spokojen. Vím, že by na včelnicich měla být jedna r.m. Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30 čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30, kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit, abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...
Myslím si, že včely se dokážou přizpůsobyt jakékoliv míře, ikdyž některé jsou pro ně výhodné méně, jiné více. Na systém dadant jsem na chuť nepřišel, třeba mě pohltí v budoucnu. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42046
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043)
"A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště..."
-----------------------
holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s chutí zanesly. To se ale hezky hodnotí s odstupem. Po bitvě je každý generál.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42045
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Korous (83.208.232.225) --- 10. 3. 2010
Re:stonjek --- 10. 3. 2010 (42027)
Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina....
-------------------------------------------------------------
Proč zmršenina? Mám Lang 2x24 - 17+17+17+ .... Lang 17 plásty ztluštělé,bez mřížky.Nevidím v tom problém.Plodiště 2x24
je to určitě dost prostoru na včelstva ,která občas vídávám u kolegů včelařů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42044
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033)
proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2 prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy? ------------------------------------- S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek. A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště... Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-) P. Kovář
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42043
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 10. 3. 2010
Ijá doporučuji členství v ZO ČSV je to pro všechny jednodušší stejně musíte být v kontaktu.Jako předseda naší ZO vím jaké jsou s nečleny problémy-a stejně jsme povinni podle vyhlášky jim poskytovat komopletní servis jako je léčení, dotace,vzorky.Oni si své povinnsti a termíny neplní proto že o nich ani nevědí.Proto je nemáme rádi-ale uhánět je a vycházet s nima musíme.Potřebovali by chom na ně nějaký bič.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42041
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025)
Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí
Pepan
----------
Přesně tak sami, nikoli komisionélně pod dohledem kravského důvěrníka.
Dnes s ena mě obrátil o radu jeden schopný mladý včelař. Dostal nabídku, aby dělal předsedu ZO. A co a jak.
Tak jsem mu doporučil přečíst naší vyhlášku o tlumení varroozy a jakou by převzal zodpovědnost a jaké úkoly by musel zajišťovat. A vystavil se coby předseda právnické osoby sankcím za její neplnění, dle téže vyhlášky.
Žádný spolek honáků krav /kovbojů/ nezodpovídá za to, že krávy na jejich území jsou všechny očkovány proti mouše TSE TSE. Oni se prostě sdružují, aby si uspořádali rodeo.
A nikoho nenapadne, aby po nich chtěl v jejich volném, čase, aby jezdili očkovat krávy sousedům.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42039
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- vsusicky (89.103.115.217) --- 10. 3. 2010
Re: (42027) (42031)
Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17. Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42038
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.103.157.154) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026)
ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel
Pepan
------------------
Vyhláška, zákon?
Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý jdou do městkého rozpočtu.
:-)
Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42037
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.176.194) --- 10. 3. 2010
Re: Členství v ČSV (42018) (42023)
Zdravím vás kolego,
Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42036
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 10. 3. 2010
Tak ještě přidám hystorku.Kdysi ve Slovenském časopise Včelár popisoval tuším že přítel Hájek že mněl ve včelstvech zvápenatění.A stalo se mu že mu včelnici i okolní lány letecky povápnili.Byl s toho vyděšenej, včelám se nic nestalo ale zvápenatění ustoupilo tak rychle že to dával do přímé souvislosti s tím vápněním-usudek si udělejte sami.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42034
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Stonjek (213.151.87.2) --- 10. 3. 2010
Re: (42027)
Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina. Když už kombi systém, tak bych raději zvolil plodiště jedno a alespoň 30 na výšku. Pak by vznikla nějaká varianta Dadantu se svými výhodami a nevýhodami, přičemž o nevýhodách přesvědčivě mluví zvl. ti, kteří ho nikdy neměli a nebo se to v něm nebyli schopni naučit, byť je to velmi jednoduché. Nouzově na zkoušku bych plodiště 24 podložil styrodurem, ale spíš bych úl na zkoušku vyfikl nový. Ono zkoušet něco v nějakém hnusu a provizoriích, to je snad lepší s tím ani nezačínat. Jinak naše řady se začínají dost slibně rozrůstat a stále další včelaři přicházejí na chuť výhodám, které poskytuje vysoké plodiště. Teď na pražských včelařích oznámil př. Sedláček, že na ně postupně bude také přecházet. Zajímavé bylo i to, že má zajištěnu výrobu nástavků z koplenu a to by mohlo být víc než zajímavé! Takže hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42031
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PaveN (88.101.19.249) --- 10. 3. 2010
Re: (42029)
"Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo."
------------------
Nemůže na to mít vliv počasí. V deštivějším roce se plísním daří mnohem lépe než v horku občas vystřídaném přívalovým deštěm. Vybavujete si nějakou takovou souvislost?
Plísním obecně, se totiž v posledních 2 desetiletích daří lépe v důsledku vymizení kyselých dešťů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42030
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 10. 3. 2010
To co píše MíraH to je prostě realita a skušenost.Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo.Nyní napadá jen neaktyvní oslabená včelstva. Škoda jen, že tehdá ještě nevčelařil přítel Streit.Třikrát behem pěti let by si včelstva spálil a byl by od něj pokoj.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42029
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Z Včelař (87.249.131.173) --- 10. 3. 2010
Zajíčku já nemyslel rezat plasty a vmněstnávat do nízkého ramku ja myslel 24ku ze spodu uříznout.Mužeš ale ani nemusíš přibíjet novou spodní loučku.Dají se použít i starší poškozené24ky které jsou určeny k vyřazení.Nenarušíš si plodiště a ušetříš čas.Předpokládám že to chceš řešit co nejdříve a to by tam nahoře nad mřížkou v chladných periodách ani matka nekladla- a to by pak chybělo v následující snušce.Aspon tak by to dopadlo u mně na horách.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42027
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024)
ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV > Datum: 10.3.2010 16:05:33 > ---------------------------------------- > Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v > jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné > dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je > nahlášená na místním OÚ. > Výhody ze členství: > 1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného > fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých > následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také > není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské > zájezdy > > Pepan > ----------------------- > Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na > tvém uvážení. > > Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za > normální nepřirážkovou cenu. > > Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup. > Tedy myslím, informace od nich, akce atd. > > Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska > můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda > se to vyplatí. > > Karel > > P.S. > Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba > mu od včelína chytne obecní les? > A do jaké výše, pokud ano? > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42026
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023)
>>>ČSV měl až dosud docela úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními silami dobrovolných funcionářů <<< Co plácáš za blbosti. Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV > Datum: 10.3.2010 16:02:31 > ---------------------------------------- > Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500 > hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k > myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně > samostatný. > Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu > podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým > zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v > prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je > pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela > úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními > silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními > veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu > jejich distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na > obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních. > Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce > příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu, > dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti > víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude > po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si > musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to > třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař > mimo Svaz. > Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen > včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli > tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let > včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba > deptat.... > Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem > snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase > včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný > rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný > nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém > funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou > funkcionářskou kariéru. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42025
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (212.77.163.104) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020)
Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ.
Výhody ze členství:
1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy
Pepan
-----------------------
Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na tvém uvážení.
Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za normální nepřirážkovou cenu.
Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup. Tedy myslím, informace od nich, akce atd.
Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda se to vyplatí.
Karel
P.S.
Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba mu od včelína chytne obecní les?
A do jaké výše, pokud ano?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42024
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Členství v ČSV (42018)
Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500 hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně samostatný.
Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu jejich distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních.
Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu, dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař mimo Svaz.
Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba deptat....
Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou funkcionářskou kariéru.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42023
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)
Dobrý den. Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů / Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl. Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK". Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany Díky všem ------------------------------------ Zdravím, osobně ve členství v ZO vidím převažovat výhody, protože u nás je docela dobrá parta chlapů, co se vždy domluví. Ale jak poslouchám zprávy odjinud, není to tak vždy. P. Kovář
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42022
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 10. 3. 2010
Re: Polonastavky (41944)
Diky vsem za prispevky,
necham si to projit hlavou, metoda pana Turcani je nejjistejsi, lec zabere nejvice casu, ktereho je porad malo. Rezat plasty a vmestnavat je do nizssiho ramku se mi moc nechce. Takze asi zkusim vlozit dva nizke s mezistenou do plodiste ihned zjara a jak to bude vypadat trosku slibne ( postavene dilo), sup s nimi nahoru mezi zbytek nizkych s mezistenami.
PZ
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42021
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)
Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ. Výhody ze členství: 1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan> > Předmět: ?lenstv? v ?SV > Datum: 10.3.2010 15:09:33 > ---------------------------------------- > Dobrý den. > Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem > si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne > vždy špatných časů :-)/ > Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl. > Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic > nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK". > Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-) > Díky všem !!! > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42020
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Členství v ČSV (42018)
"Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!"
--------------------
Přijde na to ... ;)
některé organizace fungují výborně, jiné trochu, a některé špatně nebo vůbec. Jak je to u Vás, musíte zjistit sám. Nedá se říci, že by vám členství v ČSV mohlo nějak ublížit, naopak ve svém okolí vidím, že členové se k včelařům nečlenům chovají dost nevraživě. Plyne to z toho, že svaz organizuje léčení a zprostředkovává podání žádosti o některé dotace, nečlenové neplatí příspěvky a je (bývá) oheň na střeše.
Sečteno a podtrženo, vstupte, a možná narazíte na partu včelařských nadšenců, kteří vám rádi poradí nebo pomohou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42019
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Zdenek (89.190.52.88) --- 10. 3. 2010
Členství v ČSV
Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42018
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41982) (42014) (42016)
Jedna z těch hub bude Aspergilóza. (Aspergillus) To je na pohled krásná, ale dost toxická houba zasahující přímo i nepřímo mnoho vnitřních orgánů.
_gp_
> Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a > škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a > cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé > kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco > cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že > původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má > být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a > zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy..... > Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu? > je taky možné, že obě houby se objevují i společně. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42017
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41982) (42014)
"o bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky. "
Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
je taky možné, že obě houby se objevují i společně.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42016
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Streit Pavel (78.136.169.166) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980) (42010) (42013)
Zdravím p. Pazderka,
co činíte není včelí extrémismus, jen správný minimální postup obměny díla.
V knize " Včelaříme nástavkově - Kamler, Oliva, Ptáček " se jasně píše, že obměna díla za jeden rok v úle by měla být minimálně z jedné třetiny. Dodržujete tedy standardně tuto metodiku. Píše se to i v dalších knihách. To, pokud vyměníme za sezonu díla ve včelách více, včelám naopak jen prospěje.
K p. Grunovi. Potkali jsme se loni na sněmu PSNV v Telči. Mluvil jste, že máte tachováky a něco jsem zaslechl letos, že zkoušíte i polonástavky. Níže jste uvedl, že vkládáte ročně do včelstva 3-5 mezistěn plus stavební rámky. Přemýšlel jsem o tom. Rád bych se optal, kolik stavebních rámků vkládáte do plodiště, jak velké máte plodiště, včetně stavebních rámků, jak početný máte medník. Vím, že jste chovatel a včely oslabujete pro chov oddělků, takže zajisté mít 6 patrové N úly nebudete, něco spolknou oddělky. Děkuji P.S
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42015
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Míra H. (94.127.128.127) --- 10. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41982)
Vážení,chci se podělit o mé zkušenosti se zdoláváním zvápenatění plodu.Je to asi 8-9 let,kdy se u nás tato nemoc vyskytla snad u každého vcelaře.Já měl napadená včelstva tak ze 70%.Byl napaden převážně dělničí plod.Přišlo to téměř po snůžce,takže jsem o snůžku nepřišel.Dával jsem formidol,napuštěné hadry octem do podmetu,nic nezabíralo.Příští rok na jaře,se ta potvora zase objevila,ale už byl napaden i trubčí plod.Tentokrát to bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky.
Ztéto mé zkušenosti je zřejmé,že je zbytečné pálit úly a ani v napadených plástech se tato choroba nepřenáší.Přeji hezký den.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42014
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980) (42010)
Broňku nevím proč tu vytváříš stále větší konflikt v této diskuzi mezi náma. Kolik máš na včelstvo vloženo těch stavebních rámků? Ty je podle tvých slov zákonitě používáš jako převažující standard na kterém chováš včely a ty mezistěny vlastně máš pro zájemce na oddělky.
Do cizích včelstev bez vědomí majitele nelezu. Nemusíš ze mne dělat extrémistického blba a šmejdila co dělá v pásmech moru možné i nemožné maximum proto, abych se moru vyvaroval. Že máš nějaký jiný pracovní postup? Já to dělám to v rámci běžných doporučení a doufám, že se mi za extrémismus, protože obnovuji v průměru kolem třetiny včelího díla v úlech za rok omluvíš. Extrémismus v chovech včel a ve vztazích mezi lidma ve včelařství vypadá úplně jinak.
_gp_
10.3.10, Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>: > Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel > nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + > stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním. > Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. > Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako > konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i > matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji > úspěšnou sezónu. Broněk > --------------------------------- > Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé > zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase > známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš > pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho > bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné > včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem > cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z > jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě. > Něco se nepovede, něco se vyřadí atp. > > _gp_ >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42013
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re:šíření nemocí (41789) (41798) (41812) (41857) (41906) (41916)
> Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech > se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně > roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna > tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá > dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí > být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.
Ukazalo se, nebo se ukazuje, ze hledat vcelstva s kratsim vyvojem neni cesta proti v.d., i klestik se umi pry prizpusobit a je tam proste limitni hranice za kterou nelze jit.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42012
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004) (42006) (42007) (42008)
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz> > Předmět: Re: Re: Pytl??kov? plod > Datum: 10.3.2010 10:14:23 > ---------------------------------------- > > ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky... > > ------------------------------------ > > > > Já :-) > > P. Kovář > > schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H. > > > No zatím jsem měl stabilně nachystaný 4 nástavky s vypletenými rámky ale letos chci začít přecházet na jinou RM, tak bude vše jinak... P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42011
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 10. 3. 2010
Re: Soused neporadny vcelar. (41389) (41397) (41401) (41402) (41403) (41412) (41416) (41426) (41429) (41437) (41438) (41440) (41445) (41865) (41890) (41960) (41980)
Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji úspěšnou sezónu. Broněk
---------------------------------
Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.
_gp_
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42010
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004) (42006)
Masívní zdroj nákazy je uhynulý plod a potom případně, pokud je, nepořádek a smetí na dně úlu.
Pokud tedy jsou pochybnosti, mrtvý plod se z plástu vyřeže, smetí, pokud je na spodku úlu se vymete, úl případně zevnitř oškrábe do dřeva, zvenku taky očistí, použité nářadí očistí a toto všechno smetí se spálí. Plásty s dírami po plodu plus ostatní pochybné plásty se vyvaří a je to. Na zvápenatění, virovou nákazu atd mimo mor plodu by to mělo stačit.
Pokud pochybnosti o příčině úmrtí včelstva nejsou, je to "klasika", nedostatek zásob plus zima atd provede se totéž, co předtím, akorát nic se nepálí. Voskové věci se vyvaří, ostatní smetí rovnou vyhodí.
Pokud příznaky ukazují jasně na kliniku moru plodu, taky je to jasné, je třeba to nahlásit a rozjede se příslušný kolotoč opatření....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42009
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003) (42004)
> poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
jj spalit a jit spat :-) to je vtip, sam vim, ze neni to lehke cekat na vysledky... ono treba vime ze pri moru ''muze'' pomoct premest na mezisteny, ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42006
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003)
Vím, že podoby moru mohou být různé, > vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty, > takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal, > "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového > onemocnění v buňce zachován?
Predne upozornuju reprodukuji tu trochu co vim z lit. a od ostatnich vcelaru, rozhodne ale ne z meho okoli. Malo kdo vubec vi, ze neco takoveho existuje
Myslim, ze jsem si osahal, ze pytlicek s vodou je to jen po urcitou dobu, stejne jako bila barva. Casem to vysicha a meni barvu do sediva, tmava, matni to. Ono kdyz pak vydate "neco sediveho neurciteho" tak vahate... Udelate test sirkou ci steblem a rikate si to neni mor kdyz to lze takto vyndat z bunky. A to jsem jeste nevedel, ze klinika moru popsana v ucebnicich se casto velmi lisi od realneho moru - zase asi hodne zavisi stari uhynule larvy... Takze spalit asi neni kuli moznemu riziku neekonomicka cesta.
Signal, ze nejde o mor asi muze byt, ze tech bunek bylo vice (pres 20 ), na vice plastech a vcelstvo v sile, to u moru by asi vcelstvo vypadalo jinak, ale nevim jen myslim.. T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42005
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000) (42003)
NitraM:
"Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický"
Sám s tím zkušenost nemám, ale znám velkého chovatele, který objevil mrtvé larvy a nebyl schopen identifikovat zda je to mor, nebo pytlíčkovitost. poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
Z toho sodím, že to tak jednoduché nebude.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42004
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995) (42000)
T. Heřman: "...spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal".
________________
Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický. Docela by mě to zajímalo, jestli prohlížitelé v různých oblastech narazili někdy na to, že by klinika moru mohla vypadat takto. Vím, že podoby moru mohou být různé, vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty, takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal, "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového onemocnění v buňce zachován? Samozřejmě chápu, že vždy s jistotou může rozhodnout jen laboratoř, ale v případě, že by se virová onemocnění plodu v republice rozšířila, jak jste ostatně potvrdil i slovy p. Titěry, a současně by si včelaři více všímali plodu, pak by vzniklá nejistota mohla veterinární správě či VÚVč přidělat dost práce. Proto by osvěta v tomto případě mohla velice prospět.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42003
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)
Ještě doplním, že hrátkám s mapou se říká kartogtam. V roce 1854, během velké epidemie cholery v Londýně zakresloval osobní lékař královny Viktorie do mapy města zemřelé. velmi brzy zjistil, že nejvíce zemřelých bylo v okolí jednoho z vodních zdrojů.
To jen jako praktický příklad, proč něco kreslit do mapy.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42001
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytl??kov? plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992) (41995)
Nehorsi na tom viru je, ze spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal.... Ale ono kdyz je to v bunkach dele tak uz to neni cira tekutina ale je to sede s cernou spickou. Sice se to netahne, ale to mor v nekterych pripadech udajne take ne.
Vymenil jsem matky, na ty uly se zamerim. Ono jakoby ten vir atakoval v casovych vlnach, bohuzel ale casto clovek musi odkryt vicko aby nemocnou larvu nasel, ne vzdy ma dirku. Zajimave, ze me vcely k tomu byly dost laxni, nevycistily ani to co jsem jim otevrel. To vcelstvo vypadalo dobre, vsiml jsem si toho diky oddelku z tohoto vcelstva. Klidne to mohly mit i jine uly...
T.H.
> Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných > článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.), > takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 42000
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)
""Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."
To chápu, pak by ale snad bylo lepší nezveřejňovat nic, nežli nemsmysly. Představte si, že na stránkách nějaké banky najdete tabulku kurzů měn, které budou označeny jako aktuální, ale ve skutečnosti staré. Spokojíte se s tím, že zveřejňování kurzů na webu je pro ně navíc?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41999
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986) (41994) (41996)
R. Polášek: "Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."
_______________
Možná by jim to mohlo kolikrát ušetřit mnohem náročnější práci v terénu, to kdyby se třeba na základě takovéto mapky někdo rozhodl, že si radši odpustí koupi včelstev z oblasti, kde se mu nabízejí za "velice výhodných podmínek", či že letos do své oblíbené lokality raději nezakočuje. Já vyhlášky na nástěnce krajské veterinární správy sleduji, ale takováto mapka by mohla poskytnout též zajímavou informaci o vývoji situace v pěti, desetiletém odstupu. Na základě toho bychom třeba viděli, v jaké oblasti se přijatá opatření a postupy ukázaly jako účinné, kde nikoliv. Myslím, že časová náročnost by zde nebyla nijak velká, jen chtít.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41998
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.72) --- 10. 3. 2010
Re: Re: Pytlíčkový plod (41917) (41924) (41943) (41957) (41992)
T. Heřman: "Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti."
_______________________
Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.), takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje (na které zde T. Heřman již odkazoval vloni a lze je zde dohledat) a tudíž praktické zkušenosti jsou v této fázi velmi důležité. Asi je třeba souhlasit, že nějak zřejmě bude souviset s varroázou, avšak je pro mě zvláštní, že lze nemocný plod nalézat povětšinou právě na přelomu května a června, tedy sice ve vrcholné fázi růstu včelstva, ale larvy musejí být napadeny již někdy minimálně o čtrnáct dní či měsíc dříve, tj. v době, kdy bych ještě tak veliký tlak VD (třeba oproti podletí) nečekal. Někde v literatuře se ale také uvádí, že to souvisí právě s velkými plochami plodu, takže mladé včely nestíhají v této fázi virem zasažený plod včas odstraňovat. Kdyby bylo více informací, větší povědomí o nemovi ve veřejnosti, možná by pak nebylo nutné postupovat tak radikálními zásahy, jaké použil GP, ale právě že dnes málokdo ví, a proto z části jeho snaze rozumím. Na druhou stranu se právě může jednat o přechodné onemocnění (něco jako viroza u člověka), ovlivněné počasím nebo třeba stresovou situací, a pak je včelstva škoda...
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41995
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- PavelN (193.179.220.250) --- 10. 3. 2010
Re: Tisková zpráva SVS z 9.3. (41986)
Ta tabulka je opravdu snůška nesmyslů. Nejsou tam vůbec okresy, kde vyhlásili ohniska na podzim a ještě tvrdí, že to je stav k 17.2.2010. Každopádně věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji ;-)
Chlapáci od SVS by se mohli inspirovat projektem VMS, domluvit se s autory, zkopírovat a lehce upravit stránky. myslím že ta jejich mapka by se na zobrazování ohnisek moru i s ochr. pásmy hodila.
Možná by se ale někdo mohl vyděsit, kdyby viděl na mapě pohromadě 230 bradavic.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41994
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Tiskov? zpr?va SVS z 9.3. (41986) (41988)
Je to obdoba postupu v Německu
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: Tiskov? zpr?va SVS z 9.3. > Datum: 10.3.2010 00:47:06 > ---------------------------------------- > Ve vyhledavači si zadejte vyhláška 299/2003, § 138 -145 a přečtěte si o > moru. Je to zajmavé a nelze pálit vše jak si vzpomene někdo od svs.J.P. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41993
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Tomáš Heřman (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (41917) (41924) (41943) (41957)
> No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil > a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí > velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět > včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení, > úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti > minut. > > Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny > do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém > infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je > opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu. > > Snad to stačí. > > _gp_
Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti. Bylo to na konci cervna a nejaky silny problem s vd jsem nikdy dosud nemel. Takze prenos funguje asi i jinak nez letavkama a loupezi... Navic to bylo na dvou ruznych stanovisti s ruznou ramkovou mirou. Byl jsem vystrasen, poslal vzorky p. Titerovi (po domluve to bylo zdarma) a on mi po telofonu zdelil ze toho je po republice vice, ale malo kdo si vubec vsimne. Bylo to po tom ochlazeni tusim zacatkem cervna.
T.H.
T.H.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41992
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- NitraM (94.113.10.72) --- 9. 3. 2010
Tisková zpráva SVS z 9.3.
"...v loňském roce byl zaznamenán mírný pokles na celkem 230 vyhlášených ohnisek." (http://www.svscr.cz/index.php?art=4153)
__________
To mě docela překvapilo. Že to s MVP není dobrá situace jsem tušil, ale až takhle. Pravidelně se zajímám o nástěnky jednotlivých krajských pracovišť, ale takovéto číslo bych neodhadoval. Na každý pád je třeba říci, že v informovanosti v této věci je neskutečný BORDEL a už by páni z veterinární správy měli být schopni dát dohromady nějakou aktuální a průběžně aktualizovanou mapku ohnisek (namísto sporadicky vydávané a naprosto nesmyslné tabulky (http://www.svscr.cz/index.php?art=2099), kterou nevím kdo chápe, já tedy ne).
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 41986
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78432 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 41986 do č. 42046)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu