Včelařská konference

Já včelaří na r.m 39/24 a jsem s nimi spokojen. Vím, že by na včelnicich měla být jedna r.m. Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30 čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30, kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit, abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...
Myslím si, že včely se dokážou přizpůsobyt jakékoliv míře, ikdyž některé jsou pro ně výhodné méně, jiné více. Na systém dadant jsem na chuť nepřišel, třeba mě pohltí v budoucnu. Zdraví P.S

"A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště..."
-----------------------
holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s chutí zanesly. To se ale hezky hodnotí s odstupem. Po bitvě je každý generál.

Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina....

-------------------------------------------------------------

Proč zmršenina? Mám Lang 2x24 - 17+17+17+ .... Lang 17 plásty ztluštělé,bez mřížky.Nevidím v tom problém.Plodiště 2x24
je to určitě dost prostoru na včelstva ,která občas vídávám u kolegů včelařů.

proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v
sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2
prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu
představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?
-------------------------------------
S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek.
A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště...
Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-)
P. Kovář

Zdravím Karle, opravdu dobří zaměstnanci Radnice. Zajímalo by mě, co jste jim řekl a jak na to reagovali, poroučeli se vklidu, nebo se musela vzít na úřední šiml lopata a koště? P.S

Ijá doporučuji členství v ZO ČSV je to pro všechny jednodušší stejně musíte být v kontaktu.Jako předseda naší ZO vím jaké jsou s nečleny problémy-a stejně jsme povinni podle vyhlášky jim poskytovat komopletní servis jako je léčení, dotace,vzorky.Oni si své povinnsti a termíny neplní proto že o nich ani nevědí.Proto je nemáme rádi-ale uhánět je a vycházet s nima musíme.Potřebovali by chom na ně nějaký bič.

Jediný lék, který platí na zvápenatění je výměna matky a formidol opakovaně po 14 dnech. Vyzkousejte a uvidíte. J.P.

Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí

Pepan
----------
Přesně tak sami, nikoli komisionélně pod dohledem kravského důvěrníka.

Dnes s ena mě obrátil o radu jeden schopný mladý včelař. Dostal nabídku, aby dělal předsedu ZO. A co a jak.

Tak jsem mu doporučil přečíst naší vyhlášku o tlumení varroozy a jakou by převzal zodpovědnost a jaké úkoly by musel zajišťovat. A vystavil se coby předseda právnické osoby sankcím za její neplnění, dle téže vyhlášky.

Žádný spolek honáků krav /kovbojů/ nezodpovídá za to, že krávy na jejich území jsou všechny očkovány proti mouše TSE TSE. Oni se prostě sdružují, aby si uspořádali rodeo.
A nikoho nenapadne, aby po nich chtěl v jejich volném, čase, aby jezdili očkovat krávy sousedům.

Karel

Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17. Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.

ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel

Pepan
------------------
Vyhláška, zákon?

Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý jdou do městkého rozpočtu.
:-)
Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)

Karel

Zdravím vás kolego,

Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S

Přítel Stojek by radši vyděl čistý dadant-sistem.Ja bych to nenazval zmršenina ale kočko pes.Ale do začátku na pokusy a zkušenosti určitě dobrý

Tak ještě přidám hystorku.Kdysi ve Slovenském časopise Včelár popisoval tuším že přítel Hájek že mněl ve včelstvech zvápenatění.A stalo se mu že mu včelnici i okolní lány letecky povápnili.Byl s toho vyděšenej, včelám se nic nestalo ale zvápenatění ustoupilo tak rychle že to dával do přímé souvislosti s tím vápněním-usudek si udělejte sami.

proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2 prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?

Již jsem to tady nedávno psal . O povodních v roce 97 toho bylo hodně.To mi utkvělo v pamněti.URČITĚ SE TO VŠAK NEDÁ SVÁDĚT JEN NA VLHKO.I na vyprahlém stanovišti muže být zvápenatění.Spory v přírodě mohou být vyschlé na prach ale v plodišti je konstantní vysoká vlhkost a tam mohou vyklíčit.

Nejlepší je dát starou pilu do cirkulárky a rámek i s plástem zaříznout a přiklepnout starou laťku. Je to sice humus, ale na med jsou potřeba plásty. Nejsem však přesvědčen, že kombinace 2 x 24 a pak polonástavky je to pravé ořechové, spíš mi to připadá jako pěkná zmršenina. Když už kombi systém, tak bych raději zvolil plodiště jedno a alespoň 30 na výšku. Pak by vznikla nějaká varianta Dadantu se svými výhodami a nevýhodami, přičemž o nevýhodách přesvědčivě mluví zvl. ti, kteří ho nikdy neměli a nebo se to v něm nebyli schopni naučit, byť je to velmi jednoduché. Nouzově na zkoušku bych plodiště 24 podložil styrodurem, ale spíš bych úl na zkoušku vyfikl nový. Ono zkoušet něco v nějakém hnusu a provizoriích, to je snad lepší s tím ani nezačínat. Jinak naše řady se začínají dost slibně rozrůstat a stále další včelaři přicházejí na chuť výhodám, které poskytuje vysoké plodiště. Teď na pražských včelařích oznámil př. Sedláček, že na ně postupně bude také přecházet. Zajímavé bylo i to, že má zajištěnu výrobu nástavků z koplenu a to by mohlo být víc než zajímavé! Takže hodně úspěchů! Zdraví R. Stonjek

"Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo."
------------------
Nemůže na to mít vliv počasí. V deštivějším roce se plísním daří mnohem lépe než v horku občas vystřídaném přívalovým deštěm. Vybavujete si nějakou takovou souvislost?
Plísním obecně, se totiž v posledních 2 desetiletích daří lépe v důsledku vymizení kyselých dešťů.

To co píše MíraH to je prostě realita a skušenost.Tehdá bylo zvápenatění tak rozšířeno že se o tom psalo i ve včelařství.Nyní zvápenatění velmi ustoupilo,ale není to naše zásluha ani výtěztví-prostě ustoupilo samo.Nyní napadá jen neaktyvní oslabená včelstva. Škoda jen, že tehdá ještě nevčelařil přítel Streit.Třikrát behem pěti let by si včelstva spálil a byl by od něj pokoj.

Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím.

Zajíčku já nemyslel rezat plasty a vmněstnávat do nízkého ramku ja myslel 24ku ze spodu uříznout.Mužeš ale ani nemusíš přibíjet novou spodní loučku.Dají se použít i starší poškozené24ky které jsou určeny k vyřazení.Nenarušíš si plodiště a ušetříš čas.Předpokládám že to chceš řešit co nejdříve a to by tam nahoře nad mřížkou v chladných periodách ani matka nekladla- a to by pak chybělo v následující snušce.Aspon tak by to dopadlo u mně na horách.

ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala loni nahlášená stanoviště včel

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 16:05:33
> ----------------------------------------
> Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v
> jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné
> dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je
> nahlášená na místním OÚ.
> Výhody ze členství:
> 1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného
> fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých
> následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také
> není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské
> zájezdy
>
> Pepan
> -----------------------
> Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na
> tvém uvážení.
>
> Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za
> normální nepřirážkovou cenu.
>
> Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup.
> Tedy myslím, informace od nich, akce atd.
>
> Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska
> můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda
> se to vyplatí.
>
> Karel
>
> P.S.
> Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba
> mu od včelína chytne obecní les?
> A do jaké výše, pokud ano?
>
>
>

>>>ČSV měl až dosud docela
úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními
silami dobrovolných funcionářů <<<
Co plácáš za blbosti.
Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 16:02:31
> ----------------------------------------
> Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500
> hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k
> myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně
> samostatný.
> Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu
> podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým
> zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v
> prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je
> pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela
> úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními
> silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními
> veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu
> jejich       distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na
> obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních.
> Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce
> příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu,
> dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti
> víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude
> po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si
> musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to
> třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař
> mimo Svaz.
> Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen
> včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli
> tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let
> včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba
> deptat....
> Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem
> snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase
> včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný
> rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný
> nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém
> funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou
> funkcionářskou kariéru.
>
>
>

Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ.
Výhody ze členství:
1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy

Pepan
-----------------------
Své stanoviště musíš nahlásit jen do registru chovatelů. Vše ostatní je na tvém uvážení.

Pokud budeš objednávat léčivo u ČSV, taky ti jej "musejí" dodat/prodat za normální nepřirážkovou cenu.

Jinak vše je o lidech. Když ti budou připadat "zajímaví", tak tam vstup. Tedy myslím, informace od nich, akce atd.

Všechny ostatní argumenty jsou mimo, časopis, pojištění atd - to vše dneska můžeš i za peníze pořídit. V případě pojištění je vůbec otázka plnění. Zda se to vyplatí.

Karel

P.S.
Napadá mě, je člen pojištěn za způsobenou šodu u Svépomocného fondu - třeba mu od včelína chytne obecní les?
A do jaké výše, pokud ano?

Na rozdíl od myslivosti, kde pokud nemá člověk souvislou rozlohu aspoň 500 hektarů polí a lesů, tak musí bezpodmínečně k myslivcům vstoupit, aby se k myslivosti dostal, může včelař s jakýmkoliv počtem včelstev být klidně samostatný.
Vedení Svazu Včelařů je jinak ještě jednou nohou v socialismu a tak je tomu podřízeno i vedení Svazu obecně. Týká se to tuhosti kurzu Svazu a pomalým zaváděním změn, kterými by měl Svaz reagovat na změněnou situaci, hlavně v prodeji produktů. Taky se to týká snahy zastřešit všechny včelaře a mít je pod poměrně tuhou kontrolou. Na druhé straně ČSV měl až dosud docela úspěšný lobbing, povedlo se mu vylobovat veškeré léčení varaózy vlastními silami dobrovolných funcionářů Svazu namísto léčení profesionálními veterináři a poskytování příspěvků na opylování na včelstvo plus k tomu jejich distribuci. Plus k tomu na úrovní krajů skoro všude příspěvky na obnovu včelařského zařízení i různé příspěvky i na nižších úrovních.
Jenže ono léčení dobrovolnými funkcionáři Svazu stejně tak jako distribuce příspěvků je dvojsečná věc. V případě, že včelař není členem Svazu, dobrovolní funkcionáři to včelaři stejně musí udělat a kvůli dobrovolnosti víceméně jen za formální poplatek, zatímco ten včelař mimo organizaci bude po nich chtít tu službu automaticky na profesionální úrovni. Protože co si musí nechat líbit včelař člen svazu od dobrovolného kolegy, kterého to třeba nebaví a napůl na to kašle, nemá žádný důvod si nechat líbit včelař mimo Svaz.
Záleží potom na konkrétních jedincích v konkrétní ZO, kde bude nový člen včelařit, jestli budou pomáhat dobrou nezištnou radou i jinak nebo jestli tam budou nějací zakyslíci, pro které je jiný způsob než oni sami už 40 let včelaří nesmysl a nesprávný a začínající včelař konkurent, kterého je třeba deptat....
Jinak to je jako i jinde v zájmových organizacích, ve Svazu se mnohem snadněji přijde k informacím kolem včelaření než mimo Svaz, ale zase včelaření nějakým způsobem mimo oficiální linii Svazu tam jde těžko. Jediný rozdíl je snad v tom, že Svaz má v základních organizacích mimořádný nedostatek funkcionářů, takže včelař vyžívající se vedle toho i v zájmovém funkcionaření může nyní ve Svazu snadno nastartovat dobrovolnickou funkcionářskou kariéru.

Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem
si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne
vždy špatných časů /
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany
Díky všem
------------------------------------
Zdravím, osobně ve členství v ZO vidím převažovat výhody, protože u nás je docela dobrá parta chlapů, co se vždy domluví. Ale jak poslouchám zprávy odjinud, není to tak vždy.
P. Kovář

Diky vsem za prispevky,

necham si to projit hlavou, metoda pana Turcani je nejjistejsi, lec zabere nejvice casu, ktereho je porad malo. Rezat plasty a vmestnavat je do nizssiho ramku se mi moc nechce. Takze asi zkusim vlozit dva nizke s mezistenou do plodiste ihned zjara a jak to bude vypadat trosku slibne ( postavene dilo), sup s nimi nahoru mezi zbytek nizkych s mezistenami.

PZ

Členství není povinné ale stejně musíš svoje stanoviště nahlásit v ZO ČSV v jejímž působnosti se nacházíš. Přes ni získáváš dotovaná léčiv a jiné dotace. Musíš svoje včelstva registrovat v evidenci chovatelů a mít je nahlášená na místním OÚ.
Výhody ze členství:
1) dostáváš spolkový časopis včelařství, 2) múžeě čerpat ze svépomocného fondu na obnovu stanoviště. 3) je tam pojištění pro případ trvalých následků úrazu a smrti při včelařské činnosti.4)pocit, že někam patříš také není k zahození. 5) ZO také pořádají různou vzdělávací činnost a včelařské zájezdy

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Zdenek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 15:09:33
> ----------------------------------------
> Dobrý den.
> Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem
> si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne
> vždy špatných časů :-)/
> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
> Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
> Díky všem !!!
>
>
>

"Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!"
--------------------
Přijde na to ... ;)
některé organizace fungují výborně, jiné trochu, a některé špatně nebo vůbec. Jak je to u Vás, musíte zjistit sám. Nedá se říci, že by vám členství v ČSV mohlo nějak ublížit, naopak ve svém okolí vidím, že členové se k včelařům nečlenům chovají dost nevraživě. Plyne to z toho, že svaz organizuje léčení a zprostředkovává podání žádosti o některé dotace, nečlenové neplatí příspěvky a je (bývá) oheň na střeše.
Sečteno a podtrženo, vstupte, a možná narazíte na partu včelařských nadšenců, kteří vám rádi poradí nebo pomohou.

Dobrý den.
Začínám letos včelařit a původně jsem chtěl vstoupit do ČSV. Z počátku jsem si myslel , že členství je povinnost. /asi jsem zblblej ze starých , ne vždy špatných časů :-)/
Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".
Určitě jsou názory protikladné, ale rád bych si vyslechl obě strany :-)
Díky všem !!!

Jedna z těch hub bude Aspergilóza. (Aspergillus) To je na pohled
krásná, ale dost toxická houba zasahující přímo i nepřímo mnoho
vnitřních orgánů.

_gp_



> Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a
> škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a
> cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé
> kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco
> cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že
> původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má
> být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a
> zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
> Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
> je taky možné, že obě houby se objevují i společně.
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

"o bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky. "

Já bych tady chtěl uvést možná důležitý detail. Starší kniha, Nemoci a škůdci včely medonosné od tuším Haragsima rozlišuje zvápenatění plodu a cementovatění plodu. Rozdíl je v tom, že zvápenatění vytváří bílé tvrdé kukly, které snad až dodatečně šednou a zelenají výtrusy, zatímco cementovatění vytváří rovnou šedivé kukly. Rozdíl je zřejmě v tom, že původci jsou rozdílné houby - plísně. A ještě pozor, jedna z těch plísní má být nakažlivá pro člověka, asi snad když je někdo zdravotně oslabený a zároveň vystavený silné masívní expozici výtrusy.....
Má někdo novější poznatky k tomuto rozdílu?
je taky možné, že obě houby se objevují i společně.

Zdravím p. Pazderka,

co činíte není včelí extrémismus, jen správný minimální postup obměny díla.
V knize " Včelaříme nástavkově - Kamler, Oliva, Ptáček " se jasně píše, že obměna díla za jeden rok v úle by měla být minimálně z jedné třetiny. Dodržujete tedy standardně tuto metodiku. Píše se to i v dalších knihách. To, pokud vyměníme za sezonu díla ve včelách více, včelám naopak jen prospěje.

K p. Grunovi. Potkali jsme se loni na sněmu PSNV v Telči. Mluvil jste, že máte tachováky a něco jsem zaslechl letos, že zkoušíte i polonástavky. Níže jste uvedl, že vkládáte ročně do včelstva 3-5 mezistěn plus stavební rámky. Přemýšlel jsem o tom. Rád bych se optal, kolik stavebních rámků vkládáte do plodiště, jak velké máte plodiště, včetně stavebních rámků, jak početný máte medník. Vím, že jste chovatel a včely oslabujete pro chov oddělků, takže zajisté mít 6 patrové N úly nebudete, něco spolknou oddělky. Děkuji P.S

Vážení,chci se podělit o mé zkušenosti se zdoláváním zvápenatění plodu.Je to asi 8-9 let,kdy se u nás tato nemoc vyskytla snad u každého vcelaře.Já měl napadená včelstva tak ze 70%.Byl napaden převážně dělničí plod.Přišlo to téměř po snůžce,takže jsem o snůžku nepřišel.Dával jsem formidol,napuštěné hadry octem do podmetu,nic nezabíralo.Příští rok na jaře,se ta potvora zase objevila,ale už byl napaden i trubčí plod.Tentokrát to bylo na snůžce znát.A zase nic nepomáhalo.Po snůžce se začala situace na dělničím plodu zlepšovat.A teť přijde,proč se tady potím s tímto příspěvkem.Další rok,t.j.třetí,od jara dělničí plod už nebyl takřka napaden,zato trubčina totálně.Uhynulé larvy včely nevynášely asi ani nemohly protože lavy nedržely pohromadě,úplně se rosypaly.Včely to házely do podmetu,kde z toho byla zvláštňě vonící zeleno šedivá hmota,spíše prach.Vše jsem pochpitelně poctivě čistil.Příští rok,se už nic neoběvilo ani další roky.
Ztéto mé zkušenosti je zřejmé,že je zbytečné pálit úly a ani v napadených plástech se tato choroba nepřenáší.Přeji hezký den.

Broňku nevím proč tu vytváříš stále větší konflikt v této diskuzi mezi
náma. Kolik máš na včelstvo vloženo těch stavebních rámků? Ty je podle
tvých slov zákonitě používáš jako převažující standard na kterém
chováš včely a ty mezistěny vlastně máš pro zájemce na oddělky.

Do cizích včelstev bez vědomí majitele nelezu. Nemusíš ze mne dělat
extrémistického blba a šmejdila co dělá v pásmech moru možné i nemožné
maximum proto, abych se moru vyvaroval. Že máš nějaký jiný pracovní
postup? Já to dělám to v rámci běžných doporučení a doufám, že se mi
za extrémismus, protože obnovuji v průměru kolem třetiny včelího díla
v úlech za rok omluvíš. Extrémismus v chovech včel a ve vztazích mezi
lidma ve včelařství vypadá úplně jinak.

_gp_

10.3.10, Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>:
> Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel
> nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn +
> stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
> Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách.
> Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako
> konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i
> matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji
> úspěšnou sezónu. Broněk
> ---------------------------------
> Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
> zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
> známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
> pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
> bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
> včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
> cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
> jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
> Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.
>
> _gp_
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

> Vůbec tady nepadlo nic o délce života včely, je přece známo , že v různých úlech
> se včely dožívají různé délky života . Dovedete si představit o kolik méně
> roztočů musí být ve včelstvu méně je-li tam o jednu generaci včel míň. zrovna
> tak je známo, že existují i včelstva s kratším vývojem a V:D: u nich nestíhá
> dokončit vývoj. Pak včelstvo s kratším vývojem a větší délkou života včel musí
> být zákonitě méně napadené jako to mohutné s kratším životem dělnic.

Ukazalo se, nebo se ukazuje, ze hledat vcelstva s kratsim vyvojem neni cesta proti v.d., i klestik se umi pry prizpusobit a je tam proste limitni hranice za kterou nelze jit.

T.H.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Pytl??kov? plod
> Datum: 10.3.2010 10:14:23
> ----------------------------------------
> > ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> > ------------------------------------
> >
> > Já :-)
> > P. Kovář
>
> schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.
>
>
> No zatím jsem měl stabilně nachystaný 4 nástavky s vypletenými rámky ale letos chci začít přecházet na jinou RM, tak bude vše jinak...
P.

Překvapuje mě tvůj přehled o barvě mého díla, když jsme spolu u mých včel nikdy nebyli. Na to, abych měl dílo žemlové barvy, stačí 3-5 mezistěn + stavební rámky. Tvé extrémní metody nevnucuj ostatním.
Oddělky zásadně prodávám na světlém díle, převážně vystavěných mezistěnách. Vypadá to hezky a považuju to za profesionální. Jak to dělám, tobě jako konkurenci psát nebudu. Zatím byli mí zákazníci s kvalitou díla, oddělků i matek v drtivé většině spokojeni. A byly jich už stovky. Jinak přeji úspěšnou sezónu. Broněk
---------------------------------
Broňku o poruše kterou zmiňuješ netrpím. Těší mne Tvá starost o mé
zdraví a to že ti vrtá v hlavě obnova díla. Mít dílo jako uhel je zase
známé o Tobě. Ale k věci, když počítám jak počítám, jak se můžeš
pohybovat v obchodě s oddělky a nemít spousty postaveného díla. Kde ho
bereš? JInak až 15 mezistěn na včelstvo, co je takové docela pěkné
včelstvo, ze kterého mám tři produkční oddělky na pozdní snůšku celkem
cca na 7-9 nástavcích ve slunečnici. A na tři vytvořená včelstva z
jednoho mít na vkládání někdy i více než 15 mezistěn je snad vpohodě.
Něco se nepovede, něco se vyřadí atp.

_gp_

Masívní zdroj nákazy je uhynulý plod a potom případně, pokud je, nepořádek a smetí na dně úlu.
Pokud tedy jsou pochybnosti, mrtvý plod se z plástu vyřeže, smetí, pokud je na spodku úlu se vymete, úl případně zevnitř oškrábe do dřeva, zvenku taky očistí, použité nářadí očistí a toto všechno smetí se spálí. Plásty s dírami po plodu plus ostatní pochybné plásty se vyvaří a je to. Na zvápenatění, virovou nákazu atd mimo mor plodu by to mělo stačit.
Pokud pochybnosti o příčině úmrtí včelstva nejsou, je to "klasika", nedostatek zásob plus zima atd provede se totéž, co předtím, akorát nic se nepálí. Voskové věci se vyvaří, ostatní smetí rovnou vyhodí.
Pokud příznaky ukazují jasně na kliniku moru plodu, taky je to jasné, je třeba to nahlásit a rozjede se příslušný kolotoč opatření....

> ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
> ------------------------------------
>
> Já :-)
> P. Kovář

schvalne se zeptam v sezone, ted take mam :-) T.H.

ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...
------------------------------------

Já :-)
P. Kovář

> poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.

jj spalit a jit spat :-) to je vtip, sam vim, ze neni to lehke cekat na vysledky... ono treba vime ze pri moru ''muze'' pomoct premest na mezisteny, ale kdo z nas ma ve skladu nahradni nastavky a ramky...

T.H.

Vím, že podoby moru mohou být různé,
> vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty,
> takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal,
> "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového
> onemocnění v buňce zachován?

Predne upozornuju reprodukuji tu trochu co vim z lit. a od ostatnich vcelaru, rozhodne ale ne z meho okoli. Malo kdo vubec vi, ze neco takoveho existuje

Myslim, ze jsem si osahal, ze pytlicek s vodou je to jen po urcitou dobu, stejne jako bila barva. Casem to vysicha a meni barvu do sediva, tmava, matni to. Ono kdyz pak vydate "neco sediveho neurciteho" tak vahate... Udelate test sirkou ci steblem a rikate si to neni mor kdyz to lze takto vyndat z bunky. A to jsem jeste nevedel, ze klinika moru popsana v ucebnicich se casto velmi lisi od realneho moru - zase asi hodne zavisi stari uhynule larvy... Takze spalit asi neni kuli moznemu riziku neekonomicka cesta.

Signal, ze nejde o mor asi muze byt, ze tech bunek bylo vice (pres 20 ), na vice plastech a vcelstvo v sile, to u moru by asi vcelstvo vypadalo jinak, ale nevim jen myslim..
T.H.

NitraM:
"Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický"
Sám s tím zkušenost nemám, ale znám velkého chovatele, který objevil mrtvé larvy a nebyl schopen identifikovat zda je to mor, nebo pytlíčkovitost. poslal to laboratoře a týden nespal, než se potvrdila virová nákaza.
Z toho sodím, že to tak jednoduché nebude.

T. Heřman: "...spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal".
________________

Právě, že ten pytlíček mi připadá velice specifický. Docela by mě to zajímalo, jestli prohlížitelé v různých oblastech narazili někdy na to, že by klinika moru mohla vypadat takto. Vím, že podoby moru mohou být různé, vždy jsem ale četl, že u moru se ta larva rozkládá do hlenovité hmoty, takže nevím, zda je vůbec možné, aby takovýmto způsobem vnější obal, "pytlíček", a oddělená voda, zůstal v případě jiného než virového onemocnění v buňce zachován? Samozřejmě chápu, že vždy s jistotou může rozhodnout jen laboratoř, ale v případě, že by se virová onemocnění plodu v republice rozšířila, jak jste ostatně potvrdil i slovy p. Titěry, a současně by si včelaři více všímali plodu, pak by vzniklá nejistota mohla veterinární správě či VÚVč přidělat dost práce. Proto by osvěta v tomto případě mohla velice prospět.

Ono bude asi nejlepší, když se to někomu nelíbí, se obrátit přímo na "chlapáky na SVS" a "konstruktivní diskuzí" docílit nápravy. Nebo aspoň vyjasnit situaci.....

Ještě doplním, že hrátkám s mapou se říká kartogtam. V roce 1854, během velké epidemie cholery v Londýně zakresloval osobní lékař královny Viktorie do mapy města zemřelé. velmi brzy zjistil, že nejvíce zemřelých bylo v okolí jednoho z vodních zdrojů.
To jen jako praktický příklad, proč něco kreslit do mapy.

Nehorsi na tom viru je, ze spolehlive rozpoznat ho muze pouze laborator, ostatni je jen domenka vcelare i kdyz gondolka ci pytlicek by mel byt jasny signal.... Ale ono kdyz je to v bunkach dele tak uz to neni cira tekutina ale je to sede s cernou spickou. Sice se to netahne, ale to mor v nekterych pripadech udajne take ne.

Vymenil jsem matky, na ty uly se zamerim. Ono jakoby ten vir atakoval v casovych vlnach, bohuzel ale casto clovek musi odkryt vicko aby nemocnou larvu nasel, ne vzdy ma dirku. Zajimave, ze me vcely k tomu byly dost laxni, nevycistily ani to co jsem jim otevrel. To vcelstvo vypadalo dobre, vsiml jsem si toho diky oddelku z tohoto vcelstva. Klidne to mohly mit i jine uly...

T.H.

> Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných
> článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.),
> takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje

""Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."

To chápu, pak by ale snad bylo lepší nezveřejňovat nic, nežli nemsmysly. Představte si, že na stránkách nějaké banky najdete tabulku kurzů měn, které budou označeny jako aktuální, ale ve skutečnosti staré. Spokojíte se s tím, že zveřejňování kurzů na webu je pro ně navíc?

R. Polášek: "Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc."
_______________

Možná by jim to mohlo kolikrát ušetřit mnohem náročnější práci v terénu, to kdyby se třeba na základě takovéto mapky někdo rozhodl, že si radši odpustí koupi včelstev z oblasti, kde se mu nabízejí za "velice výhodných podmínek", či že letos do své oblíbené lokality raději nezakočuje. Já vyhlášky na nástěnce krajské veterinární správy sleduji, ale takováto mapka by mohla poskytnout též zajímavou informaci o vývoji situace v pěti, desetiletém odstupu. Na základě toho bychom třeba viděli, v jaké oblasti se přijatá opatření a postupy ukázaly jako účinné, kde nikoliv. Myslím, že časová náročnost by zde nebyla nijak velká, jen chtít.

Zdravím všechny, ne že bych chtěl někomu dělat reklamu, ale tento projekt vypadá zajímavě:
http://www.najdisisvehofarmare.cz/o-nas/
Ať se daří, Libor.

"Chlapáci od SVS" mají určitě vedle včel i spoustu jiných povinností a na nějaké hrátky s mapkami asi moc času nemají, pokud to rovnou není pro ně práce navíc.

T. Heřman: "Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti."
_______________________

Je zajímavé, že toto onemocnění se jen málokdy vyskytuje v odborných článcích českých periodik (různé seriály o nemocech na pokračování apod.), takže nám nezbývá, než cizojazyčné zdroje (na které zde T. Heřman již odkazoval vloni a lze je zde dohledat) a tudíž praktické zkušenosti jsou v této fázi velmi důležité. Asi je třeba souhlasit, že nějak zřejmě bude souviset s varroázou, avšak je pro mě zvláštní, že lze nemocný plod nalézat povětšinou právě na přelomu května a června, tedy sice ve vrcholné fázi růstu včelstva, ale larvy musejí být napadeny již někdy minimálně o čtrnáct dní či měsíc dříve, tj. v době, kdy bych ještě tak veliký tlak VD (třeba oproti podletí) nečekal. Někde v literatuře se ale také uvádí, že to souvisí právě s velkými plochami plodu, takže mladé včely nestíhají v této fázi virem zasažený plod včas odstraňovat. Kdyby bylo více informací, větší povědomí o nemovi ve veřejnosti, možná by pak nebylo nutné postupovat tak radikálními zásahy, jaké použil GP, ale právě že dnes málokdo ví, a proto z části jeho snaze rozumím. Na druhou stranu se právě může jednat o přechodné onemocnění (něco jako viroza u člověka), ovlivněné počasím nebo třeba stresovou situací, a pak je včelstva škoda...

Ta tabulka je opravdu snůška nesmyslů. Nejsou tam vůbec okresy, kde vyhlásili ohniska na podzim a ještě tvrdí, že to je stav k 17.2.2010. Každopádně věřím jen té statistice, kterou si sám zfalšuji ;-)
Chlapáci od SVS by se mohli inspirovat projektem VMS, domluvit se s autory, zkopírovat a lehce upravit stránky. myslím že ta jejich mapka by se na zobrazování ohnisek moru i s ochr. pásmy hodila.
Možná by se ale někdo mohl vyděsit, kdyby viděl na mapě pohromadě 230 bradavic.

Je to obdoba postupu v Německu

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Tiskov? zpr?va SVS z 9.3.
> Datum: 10.3.2010 00:47:06
> ----------------------------------------
> Ve vyhledavači si zadejte vyhláška 299/2003, § 138 -145 a přečtěte si o
> moru. Je to zajmavé a nelze pálit vše jak si vzpomene někdo od svs.J.P.
>
>
>

> No a když jsem to řešil, řešení bylo jednoduché, včelstvo jsem usmrtil
> a zbytky vyvařil a vydezinfikoval. A byl šmytec. Jde o dobu v podletí
> velkých republikových úhynů 2007. Na jiném druhém místě tč., jsem opět
> včely usmrtil, úl hodil na hromadu a spálel. Byl stejnak na vyřazení,
> úl byl po doživotní záruce. Opět od té doby klid. Vyřešeno do 5ti
> minut.
>
> Příčina je asi taková, že tato viróza stejně jako jiné, jsou přenášeny
> do úlu létavkami s potravou z loupeží z okolí a to při velkém
> infekčním tlaku VD. Pár stanovišť druhých kolegáčků včelařů okolo je
> opravdu v ubohém nebo stále problematickém stavu.
>
> Snad to stačí.
>
> _gp_

Vir pytlickoveho plodu jsem objevil dvakrat a nikdy to nebylo v podleti. Bylo to na konci cervna a nejaky silny problem s vd jsem nikdy dosud nemel. Takze prenos funguje asi i jinak nez letavkama a loupezi... Navic to bylo na dvou ruznych stanovisti s ruznou ramkovou mirou. Byl jsem vystrasen, poslal vzorky p. Titerovi (po domluve to bylo zdarma) a on mi po telofonu zdelil ze toho je po republice vice, ale malo kdo si vubec vsimne. Bylo to po tom ochlazeni tusim zacatkem cervna.

T.H.

T.H.

První rozumné rozhodnutí.Díky.Jen tak dál.

Ahoj Libore, odkážu tě na svůj web, tam se dočteš vše.

www.ocistnakura.borec.cz

Tam si najdeš vše. Pavel

Člověče Pavle víš, co mi ještě pořád není úplně jasný? Jak Ty to dílo vlastně obměňuješ a jak často....

Ve vyhledavači si zadejte vyhláška 299/2003, § 138 -145 a přečtěte si o moru. Je to zajmavé a nelze pálit vše jak si vzpomene někdo od svs.J.P.

Doplnit za 5. Viry,viry a zase viry o nich se nikdo z vás nrezminuje, ale to je to zakletí, které ani zkušení včelaři neberou vážně a proto se uviví ty teorie!!!!!!

"...v loňském roce byl zaznamenán mírný pokles na celkem 230 vyhlášených ohnisek." (http://www.svscr.cz/index.php?art=4153)
__________

To mě docela překvapilo. Že to s MVP není dobrá situace jsem tušil, ale až takhle. Pravidelně se zajímám o nástěnky jednotlivých krajských pracovišť, ale takovéto číslo bych neodhadoval. Na každý pád je třeba říci, že v informovanosti v této věci je neskutečný BORDEL a už by páni z veterinární správy měli být schopni dát dohromady nějakou aktuální a průběžně aktualizovanou mapku ohnisek (namísto sporadicky vydávané a naprosto nesmyslné tabulky (http://www.svscr.cz/index.php?art=2099), kterou nevím kdo chápe, já tedy ne).