78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: 42018 (42109) (42110)

"Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit."
Hm, loni jsem se domluvil s důvěrníkem, protože mi do úlu vnikly myši a měl bych vzorek, který nejde vyhodnotit, že vzorek neodevzdám a na jaře budu automaticky léčit včely nátěrem. Nechci hodnotit, co se odehrálo v ZO, protože to ani nevím, ale za takových cca 14 dní mi u prahu přešlapoval okresní veterinář s tím, že jsem odmítl odevzdat vzorek a byl připraven mi udělit příslušnou pokutu. Takže možnost komisaře od svých včel vyhodit, pokud léčí špatně, považuji za radu dost naivní a hloupou, tito lidé získali monopolem na léčení značnou moc a mohou takovým způsobem včelaři způsobit dost problémů. Naštěstí později došlo k nějaké personální výměně, takže letos to zatím vypadá dobře.
O sehnání léčiva mimo ZO a vlastním léčení vedle léčení ZO budu přirozeně uvažovat a budu to zkoušet, podle toho, jak se změny v ZO projeví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42111


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: 42018 (42109)

Pane Bože kde na to komisionální léčení chodíte, nic takového neexistuje
Každho takového komisaře můžeš s naprostým klidem vyhodit.
Za léčení včel je zodpovědný sám chovatel a ne žádný komisař.
Léčiva je povina ti ZO zajistit v požadovaném množství každému chovateli.
Pokud ti veterinář vystaví recepis tak můžeš si je zajistit sám ale bude to bez dotace.
Všechno ostatní jsou jen bláboly rádoby důležitých.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Vlasta <vnetusil/=/email.cz>
> Předmět: 42018
> Datum: 11.3.2010 15:23:54
> ----------------------------------------
> Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli
> kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost
> problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže
> vhodnost termínu člověk neovlivní.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vlasta (95.173.76.183) --- 11. 3. 2010
42018

Brání v tom nemožnost získání léčiva (teoreticky to možné je, ale ve chvíli kdy je problém to nelze jednoduše řešit). Zjednání nápravy je tedy dost problematické. Stejně tak je potřeba provést léčení komisionálně takže vhodnost termínu člověk neovlivní.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084) (42089) (42093) (42101) (42103)

Co ti brání abys měl svoji lahvičku a namíchal si novou dávku . Trvá to 2 minuty a stojí to pár korun. Nehledej argumenty ale udělej nápravu.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 14:25:57
> ----------------------------------------
> "Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to
> děláme levně. "
> To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi
> veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
> Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například
> borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních
> milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš,
> dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají
> aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a
> hotovo......
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42108


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ot?zky okolo v?kluzu (42078) (42094) (42102)

Obráceně tím zúženým paprskem odcházejí do plodiště a je to umístěno vespod mezidna
Také jsem viděl mezidno ve kterém se jen ze zadku měnila mřížka za výkluz a obráceně jako šoupátko jen si říkám jestli to nezalepí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: NitraM <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 14:23:46
> ----------------------------------------
> S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak
> přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz -
> umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální,
> omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře.
> Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat
> ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí
> funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době
> slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do
> medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý
> dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely
> mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo
> do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto
> čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky,
> pokud někdo bude ochoten odpovědět.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42107


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078) (42094) (42102) (42105)

Také Vás zdravím a děkuji moc za odpověď. Tak jsem tedy princip pochopil správně a povedl se mi ten můj první kousek namotovat dobře. Letos jich zkusím ještě několik koupit a vyzkouším je pořádně, protože myslím, že výhody asi převažují nad nevýhodami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42106


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078) (42094) (42102)

Zdravim,

ted jen ciste teoreticky, v praxi jsem to jeste nezkousel, ikdyz bude vykluz mezi 3 a 4 nastavkem. vcely ve 4. nastavku budou razem izolovany od matky a ostatnich vcel, takze budou mit tendenci hledat, jak se k matce dostat, takze si myslim, ze fungovat bude. Co se tyce montaze toho osmicestneho vykluzu, doufam, ze se mi to podarit popsat, at se to da pochopit. Ten vykluz se montuje na mezidno dospodu, cili na tu stranu, kde je plodiste. V mezidnu je dira a vcely prostupuji dirou v mezidne do stredu te ruzice toho vykluzu. Pak z toho stredu putuji temi kanalky na okraj, kde vylezou ven a jsou v plodisti, zpet se jim jen tak jednoduse dostat nepujde.
A jestli plasty nebudou studene ? Teplo stoupa nahoru, takze bych vyzkousel a videl bych, myslim, ze by nemel byt problem.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078) (42094) (42102)

.... oprava: když nabíhat, tak samozřejmě i vybÍhat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084) (42089) (42093) (42101)

"Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně. "
To je mi jasné, že kdyby léčení včelstev zajišťovali na profesionální bázi veterináři, tak by to bylo vcelku dráž.
Jenomže za jaké peníze je "levné" léčení ZO třeba aerosolem, když například borci ze ZO přijedou a v sklenici přístroje mají hladinku pár posledních milimetrů roztoku. A když se člověk ozve, tak mu řeknou "co po nás chceš, dyť my to děláme ZADARMO!" a stejně to do těch včel pustí, kvedlají aparátem, aby vůbec nějaká "pára" do těch včel šla a je odléčeno a hotovo......

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.72) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078) (42094)

S výkluzy nemám zkušenost a loni jsem si koupil jeden na zkoušku a pak přemýšlel, jestli jsem jej "namontoval dobře". Ten osmicestný výkluz - umisťuje se na horní, nebo na spodní stranu mezidna. Dotaz banální, omlouvám se za něj, ale já jen, jestli jsem to udělal vůbec dobře. Teoreticky by ty včely měly nabíhat do těch jednotlivých paprsků a vybýhat ústím výkluzu do plodiště, když jsem ale chtěl takto využít v podletí funkci výkluzu a zabránit v přístupu včel do medníku, a to v době slídivosti, tak se mi jich tam přeci jen dost dostalo (tedy z plodiště do medníku. Včely jsou ale jak známo v této době obzvláště dravé :o). Druhý dotaz bych měl, jestli je dobrá zkušenost s výkluzem i v případě, kdy včely mají přeběhnout z horního medníku do spodního medníku, tedy ještě ne přímo do plodiště (poprvé meduji nadvakrát, kvůli řepce), a jestli ani v tomto čtvrtém nástavku (r.m. 39x24) med přespříliš nevychladne. Předem díky, pokud někdo bude ochoten odpovědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42102


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084) (42089) (42093)

Jednou k tomu třeba dojde. Léčení vám ale veterinář neudělá za 8 Kč/lahvičku. Budete ho muset dobře zaplatit, aby si tím na sebe vydělal tak jako ten chovatel krav, nebo králíků. Pak tam takoví veterináři budou. U králíků to dnes vyjde minimálně na 10 Kč/kus. (Nevím to přesně, už je nechovám, ale platil jsem pěkné pálky). To pak tady jezdí dva veterináři a nabízejí se. Někteří chovatelé se ale zase snaží očkovat sami, aby to měli levnější.
Nečlenovi si ZO může za léčení naúčtovat kolik chce. Buďte rádi, že to děláme levně.
Tonda

>No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

HI (193.179.186.98) --- 11. 3. 2010
Mikroklima v úle

Četl jsem třídílný článek P. Holuba v MV o mikroklimatu v úlu a musím říct, že toho mám plnou hlavu, článek je super. Jedno z nejlepších počteníček, co se mi dostalo v poslední době pod ruku. Jak říkává Libor, píšu 1* :)

Všechno to do sebe krásně zapadá, ale jak to tak trávím (musel jsem si to dát 3x, aby to si to ten můj hardware jakž takž přebral :)), pořád se ještě objevují otazníky. S čím se pořád nemůžu srovnat, jsou některé praktické závěry, některé z nich jsem nečekal a popravdě úplně nechápu jejich zdůvodnění. Prosím, pokud by mi to byl někdo schopný objasnit, třeba i pan Holub sám, hodně by mě to pomohlo si to celé srovnat. A protože hodně z nás se těch zásad (zatím?) úplně nedrží, třeba bych nebyl sám, komu to pomůže hledat cestu jak dělat včelám efektivnější úly.

V první řadě je to způsob cirkulace vzduchu. Proč je nutné, aby vzduch klesal podél stěn a voda kondenzovala na okrajových plástech? Chápu, že tam nesmí být průvan, aby těch asi 77 % vody a teplo se stihlo natáhnout do včel a medných zásob nad chumáčem a tím se rekuperovat namísto rychlého odfičení pryč z úlu (už to je pro mě výborný poznatek a úplně nový pohled, oproti těm různým výpočtům jak velký problém je zbavit se obrovského objemu vody). Proč by ale nefungoval tak akorátně průdyšný strůpek, který tu zbývající vlhkost a „vydýchaný vzduch“ propustí pěkně pomalu ven, kde se odvětrá? Rekuperace vody a tepla nad chumáčem by pořád fungovala, ale bez té vlhkosti v perifériích úlu, tam už je zbývající voda asi opravdu víceméně odpad a jen zhoršuje vlastnosti stěn a plástů. V zimě si pro ní včely na okraj stejně neodskočí a do toho vzduchu o 0°C dole se už nerozpustí (jde mi o ty asi 3g/kg navíc, které včely předají do vzduchu a už je nevytáhnou zpátky).

Stejná otázka je kolem zasíťovaného dna - proč ne? Možná se s tím těžko smiřuju, protože jsem si vloni nadělal zasíťovaná dna :), která mají nad podložkou ještě asi 2-3 cm mezeru, takže větrají i při zaražené podložce – mám je v úlech pořád a čtu z nich. Rád to ale předělám, pokud budu vědět proč to dělám ;). Samotným zasíťovaným dnem přece nevzniká průvan skrz chomáč, naopak bych řekl že bude docházet k rovnoměrnějšímu rozložení přívodu čerstvého vzduchu. A pokud by ještě zůstával pod včelstvem „polštář“ z prázdných souší? Že by síto v zimě vadilo kvůli únikům tepla z úlu, to už po přečtení článku považuji za úplnou blbost (i když teď zjara, až začnou tepelně ovládat úl, asi tu mezeru zacpu).

Jak si mám všechny ty fakty z článku dát dohromady s často opakovaným tvrzením, že je potřeba mít dlouhé rámky, které vytvářejí dobrou izolaci včel od stěn úlu. Nějak mi to do celého toho konceptu vůbec nepasuje a naopak široké nástavky s uložením části zásob vedle nebo šikmo vedle nad chomáčem mi připadají z pohledu zimování hodně nevýhodné?!?

Díky za každou odezvu a zdůvodněný názor. Jestli je můj výklad úlet a utopie, tak proč?

Honza Indra

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42100


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084) (42089) (42093)

Tak blbuvzdorně; proč bych někohohledal v telefonním seznamu když ten je díky mobilům a O2 čím dále tenčí . Stejně je k ničemu.
Není záhodno pořád svoje úvahy rozvádět až do absordnustí abys ses cítil neporažený.
Moje úvahy jsou více méně účelové , jak co nejlevněji a účelně použít svoje zařízení a možnosti.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 12:47:17
> ----------------------------------------
> "Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
> No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
> Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik
> veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje.
> Cenou, metodou nebo jinak.
> Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít
> toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu
> nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
> Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a
> tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se
> takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl
> fungovat jinak než funguje.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
otřepávaní a smetání včel z vybíraných plástů. (42078)

"Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 "
Chtěl bych se při této příležitosti zeptat na takový detail, jak to kdo při medobraní prostým ometáním a otřepáním děláte.
Já vezmu přidávané rámky a společně s těmi rámky, které nevybírám, ale vracím, sestavím znova nástavky a celý úl.
Plásty určené k vybrání teprve potom otřepávám a ometám až nakonec, přímo do sestaveného úlu, takže včely jdou do úlu přímo, bez nějakého přechodného uložení v nějaké bedýnce.
Někdy vyberu plást i pod mřížkou, ty potom otřepávám ještě před uložením mřížky, kdyby tam byla náhodou matka.
A někdy mám nedostatek prostoru ve volných nástavcích a pracovních bednách, takže pár plástů musím otřepat a omést předem do rozebraného úlu, abych je bez včel mohl uklidit do přepravní bedny. Ale ostatní plásty k vybrání potom stejně nechám se včelami, dokud nesložím úl a otřepu je až potom, jako poslední operaci před uložením strůpku na úl.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42098


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42080) (42087) (42090)

Sundat nastavek s
> medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu.
> Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy
> den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne
> medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem.

Zaujala me ta zminka o desti a vytaceni. Ja jsem loni udelal pro me prekvapivou zkusenost. Pocasi nadraka, prehanky, bylo chladneji a presto bylo odebirani medu tak pohodove az jsem se divil. Popravde jsem byl pripraveny na velky srumec ale opak byl pravdou.
Pak jsem na to narazil ve clanku tusim p. Volejnika na netu u Emana.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 3. 2010
Re: stonjek --- 10. 3. 2010 (42027) (42044)

Zmršenina je to z velmi ujednoduchých důvodů. Včelaření na dvou rámkových mírách v úlech je komplikace ať jsme si to ochotni přiznat nebo ne. Je však převážena velkou výhodou, jak se včelkám na velkém neděleném a hlavně vysokém rámku dobře daří a to se samozřejmě promítá i do výnosů. Mám li tedy plodiště složené ze dvou nižších rámků 39x24 tak jsem se jednoduše o tuto výhodu připravil, a komlikace s dvěma mírama v úle mě zůstaly. Nic proti zajímavým vynálezům ve včelařství nemám, naopak, ale tenhle způsob včelaření k nim asi patřit nebude. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078)

Zdravim pane Bürgle,

na vcelnici jsem porovnaval ty osmicestne vykluzy s temi jednoduchymi dvoucestnymi ( asi 15 vcelstev). Mezidno s latek o tloustce do 10 mm s otvorem pro vykluz se vsune v podvecer mezi plodiste a mednik. Rano nasledujiciho dne pokud pouzivate materi mrizku, mate nastavek bez vcel. Zustava tak 10-15 vcel, vice jsem jich tam nemel.
Co se tyce vysky mezidna- u me je to pouhych 15-18 mm, vcely osirelost pociti. Zajimave u me bylo, ze podstatne lepsi odvceleni bylo u tech levnejsich mensich dvojcestnych vykluzu. Teplota plastu neni podle me problem, vcelstvo je vyhriva i pres 10 mm mezidno, teplo stoupa nahoru. Na vykluzy nedam dopustit.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42095


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078)

Taktiež používam osemcestný hviezdicový výklz. Výška medzidna sa odporúča aspoň 4 cm - včely pociťujú osirotenosť intenzívnejšie a ochotnejšie sa sťahujú do plodiska. Medníkový nástavok je čiastočne vyhrievaný cez vetranie výklzu. Zvyšky medu aj tak vraciam svojim včelám.
Žiadny ometač, alebo vyfukovač sa jednoduchosťou a šetrnosťou manipulácie so včelami výklzom nevyrovná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42094


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084) (42089)

"Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda."
No, já to teda napíšu ještě jednou a blbuvzdorně.
Chybí mi tady možnost vzít třeba telefonní seznam, najít si v něm několik veterinářů léčicích včely a vybrat si z nich jednoho, který mi vyhovuje. Cenou, metodou nebo jinak.
Místo toho je situace taková, že díky monopolu Svazu musím na léčení vzít toho, koho ZO na mé včely určí. A když mi ten někdo z nějakého důvodu nevyhovuje, mám prostě smůlu a velký problém.
Tím neříkám, že ten problém mám, jenom to dříve k tomu problému směřovalo a tak jsem tímto směrem uvažoval. Ovšem připouštím, že někdo, před kým se takový problém neobjevil, nemusí mít ani ponětí, že ten systém by mohl fungovat jinak než funguje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026) (42037) (42061) (42067) (42077) (42086)

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan
--------------------
prvně byla diskuze o tom, jestli je to povinné a s jakou sankcí za neplnění.

No a k čemu taková evidence na OU je?

Prakticky - tedy v případě, že by došlo k otravě.

Kničemu, nikod není schopen dokázat ani to, že jde o otravu a prokázat viníka, to už je za současného stavu SCIFI.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084)

""Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala....."
----------------------
to je právě ta těžká situace, že chov včel se vymyká všem jiným chovům. Chovatel čehokoli má mít zvířata řádně ustájena a v podstatě se nemůže stát, že se potkají s jinými, aby se mohla nějak nakazit (pominu-li nákazy šířené jinak než na krátkou vzdálenost), do opuštěného chléva jen těžko sama přijde nová kravka, nebo prase. každý má svoji zodpovědnost a nemůže brblat, že jeho kráva má zánět, protože ho má i sousedova. povinnosti chovatele lze krásně ukázat právě na chovu krav. Každý hovězí kus musí mít registraci a má předepsánu nějakou veterinární péči. Dokonce je vyloučena domácí porážka, leda snad nelegálně jako za protektorátu. Za nedodržení podmínek jsou sankce pro chovatele.
V chovu včel je ta odpovědnost nejasná. Svaz má něco zajišťovat, ale má na to jen dobrovolníky a včelaři očekávají nejlépe bezplatné léčení. Dobrovolníci ale leckde docházejí a není je kým nahradit, protože veterináři logicky na léčení včel nic nemají- léčení přece zajišťuje svaz. Tím jsme se zacylkili. Říká se tomu deadlock.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42091


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42080) (42087)

Loni jsem zacal pouzivat vykluzy, takze manipuluji s celymi nastavky. Rentabilita vykluzu je vcelnice s minim. 15 vcelstvy do 8 km. To je takovy muj predbezny odhad. U domu jsem si to loni odzkousel, pak je produktivita jako hrom. Pouzival jsem ( pouzivam i ted) materi mrizky. Sundat nastavek s medem dat mezidno s vykluzem a pak zpet nastavek, netrva vice jak minutu. Provadim na vecer, rano uz jen sbiram nastavky k vytaceni. Muze na druhy den prset, cokoliv a vytaceni neni ohrozeno. Za 15-20 minut mate v medarne medniky z 15-20 vcelstev. To je nejakych 100-140 ramku s medem. Maipulace s jednotlivymi ramky jde urcite pomaleji. Pri odvcelovani u posledni snusky je vubec problem se slidenim. To mi loni uplne odpadlo.
Jinak mensi prepravky, jeste k tomu vcelotesne jsou perfektni, take nad nimi uvazuji, protoze jedno stanoviste mame 30 km, tam vykluzy vypadvaji ze hry. Vidim to na el. ometac vcel a manipulaci s jednotlivymi ramky.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42090


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039) (42084)

Nikdo tě nenutí drahý přistroj kupovat je přece vypracovaná levná metoda. Stačí jen nenadávat na lobing Dolu a používat ji.(fumigace) Já osobně jsem si ho sice pořídil , k němu jsem pak za další 2000 koupil sadu různých vzduchových adaptérů a kompresor doma běhá i 3x do měsíce. od postřiků v zahradě přes foukání pneumatik až po nastříkání fasády . Jen mě mrzí že pro ten vyvíječ nemám ještě jiné využití.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 11:43:48
> ----------------------------------------
> "Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale
> majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma
> injekcí"
> Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na
> léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav
> nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé
> krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo
> veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na
> chovatelském ústředí chovatelů krav.
> Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď
> podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle
> předpisu - návodu toho veterináře.
> Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš
> odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je
> vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
> Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době
> jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO,
> jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby
> vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42089


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ot?zky okolo v?kluzu (42078)

Pod plánovaný medník se prostě večer vloží výkluz a uzavře očko, ráno se prázdný medník bez včel odebere Ty kulaté vákluzy je dobré v mezidnu mít alespoň dva Někdy je ucpou trubci Lepší jsou ty osmicestné nebo vyrobené z laťěk ve tvaru trojúhelníku s dalším trojúhelníkem uvnitř. jejich nevýhodou je vychladnutí medu a pomalejší následné vytáčení dá se to ale eliminovat jejich opětovném ohřátí nebo posunou odběr do teplejší části dne.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan B?rgel <janburgel/=/volny.cz>
> Předmět: ot?zky okolo v?kluzu
> Datum: 11.3.2010 10:20:19
> ----------------------------------------
> Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda
> by mi neporadili.
>
> Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
> Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt
>
> Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci
> aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. (
> například při přidávání inseminované matky)
> Jak se používá výkluz?
> Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť ?( kvůli teplotě)nebo foliová
> přepážka
> je více druhů výkluzů?
>
> nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám
> se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.
>
> kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
> kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
> Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
> Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
> Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější
> medomety.
> Prosím o odpověd jen krátce
> děkujiJ:B:
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42088


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42080)

> No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
> kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
> kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?
>
> Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
> na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
> ze sololitu a také z polaminované podlahy.

Anologicky dle fotek p. Cermaka jsem si vyrobil 4 sololitove nastavky na 39*24. Puvodne jsem je planoval i pouzit na vcely ale nedoslo k tomu (byly myslene pro pripad nouze o nastavky). Nakonec se mi jako manipulacni nastavky velmi osvedcily, rozdil vahy je i v tomto pripade znat. No a takoveto lehoucke bedynky na 5-6 budou jiste paradni.

Komu se opravdu dari pracovat pouze s celymi nastavky a nebere ramky do ruky ? :-))

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026) (42037) (42061) (42067) (42077)

Nestačí jen žehrat na to , že OÚ neví co s tím ale je nutné se právě se starostou domluvit co pak s tím. Je to zase jen o komunikaci z obou stran v našem případě tří. (včelalař +zemědělec+OÚ)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 11.3.2010 10:10:13
> ----------------------------------------
> Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
> včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
> správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
> na školení prohlížitelů včelstev.
>
> Milan Čáp
> ---------------------------
> no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem
> že se jedná o OV) nevědí co s tím.
>
> Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl
> od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO
> zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat
> pole.
> To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.
>
> Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a
> dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři
> plnili.
>
> Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl
> šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
> O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při
> otravě, tak už to dávno nedělám.
>
> Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec
> neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42086


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056) (42080)

" Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy."
Používám zděděné manipulační bedny z sololitu kombinované s dřevěnými latičkami. Na hranách jsou plechové úhelníky, sololit je k plechu přidělaný sedlářskými nýty a destičky k plechu malými vruty a hřebíky. Bedna na 15 - 20 rámků 39x 24 je lehká a pevná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42025) (42039)

"Těm jiným zvířatům také veterináři nepodávají léčiva ve chlévě, Ale majiteli dají recepis do do dobytu je musejí nacpat také sami. vyjma injekcí"
Ale majitelé třeba krav nejsou nuceni si kupovat speciální přístroj na léčení v ceně 10 - 20 tisíc. Pokud by takový přístroj byl na léčení krav nutný, kupoval by ho veterinář a jezdil k chovatelům. Stejně tak chovatelé krav se nezdružují dohromady a nekupují si léčiva sami úplně mimo veterináře. A néléčí si krávy sami podle postupu vydaného někde na chovatelském ústředí chovatelů krav.
Když je potřeba léčení krav, zavolá se veterinář a ten po prohlídce buď podává léčivo a léčí sám nebo dodá recept a majitel léčivo aplikuje podle předpisu - návodu toho veterináře.
Když zavoláte dnes veterináře k léčení včelstev na varaózu, tak vás nejspíš odkáže na ZO, kde máte včelstva. Protože on ty léčiva nemá, musel by je vyfasovat a už v žádném případě nemá aerosolovací přístroj.
Pokud jste včelař, který se s místní ZO rozhádal, k čemuž v minulé době jsem směřoval já, asi vám nezbude nic jiného než žebrat u sousedních ZO, jestli by náhodou nezajeli k vám a neodléčili, aspoň formálně, včely, aby vám je veterina jako neléčené nezlikvidovala.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 11. 3. 2010
Re: zvápenatění plodu. (41895) (41913) (41915) (41920) (41927) (41942) (41982) (42014) (42016) (42028)

"Pane polášek tutově to bylo zvápenatění.Ty první dva roky včely vynášely bílé kukly a některé měly už narostlé výtrusy.Včelařím 50 let,tak o tom něco vím."
Já si právě pamatuji ze zvápenatění, že ty kukly ztvrdly a zůstaly stále tvrdé, nerozpadly se na dně úlu na prášek. No, hlavní je, že to je relativně snadno zlikvidovatelné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Futera (82.202.20.173) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056) (42080)

Ne vždy s panem GuPa souhlasím, ale teď mi mluví z duše. Mám relativně velké plochy rámků (37x30) a pracuji "po rámcích". Holt léta přibývají, síly ubývají, a bude hůř...
M. Futera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(82.202.20.173) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078)

Používám stejný typ výkluzu. Mezidno (deska s otvorem ve kterém volně položen výkluz) vsunu večer před vytáčením pod nejhornější nástavek(ky). Druhý den dopoledne bez včel. Vyjímkou jsou případy, kdy se matka "zatoulala" až do horních nástavků a trochu je zakladla (zůstane pak určité množství včel, které zahřívá plod)a trochu úsměvně nefunguje (vyjímečně), kdy trubci svou hřmotnou postavou ucpou výkluz...
Celkově: dobré zkušenosti s výkluzem
M. Futera

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056)

No, trochu jestli můžu přihodím do tohoto tématu. Jde o moji vizi
kterou budu určitě zavádět. První otázkou je, proč dělat nějaký
kombinace? Druhou. Není jiné řešení? Jak to dělá jiný chovatel?

Pokud JDE O VÁHU tak přeci je možné mít manipulační bedny. Stačí tak
na 5-6 rámků a hned máme polovic výšky. Viděl jsem manipulační bedny
ze sololitu a také z polaminované podlahy. Pokud jde o zvedání, tak
zvedá jen mladý a schopný, pokud dojdou léta dochází často na řadu i
rozum a snad lze odebírat medné plásty i po rámcích. I při mém počtu
to lze a pomalu to tak dělám. Další je kolik beden a kolik nástavků.
Rozhodně manipulačních beden bude cca dvojnásobek nákladového prostoru
vozidla s kterým vozím nyní celé nástavky. Manipulaci zajišťuje jeden
prázdný a přeskládávám postupným vyprazdňování. Takže to nejsou stovky
až tisíce ks navíc ale řádově desítky ks nového velmi vytíženého
zařízení a prvku.

Pro: Malá váha, nemusím být závislý na nějakých nových postupech.

Proti. Nový prvek, který stejnak ale s postupem času zavede i ten s kombinacemi.


Manipulační uzavřené bedny nejsou špatná volba.

_gp_


11.3.10, Pavel Zajicek <pavel.zaj/=/seznam.cz>:
> Zdravim pana Stonjeka,
>
> do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako
> treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ
> vyhovoval.
> Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.
>
> Vyhody, ktere si slibuji:
>
> 1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen
> sily ubyvat.
>
> 2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase
> moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.
>
> 3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.
>
> 4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.
>
> 5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni
>
> 6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena
> 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku,
> neni treba nic klizit.
>
> Nevyhody :
>
> 1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak
> neprijde, nemam s tim problem.
>
> 2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v
> plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim
> nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri
> tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.
>
> Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl.
> Nikomu nic nenutim.
>
> PZ
>


--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42080


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 3. 2010
Re: otázky okolo výkluzu (42078)

výkluzů existuje několik drůhů, stačí se podívat na stránky včelařských obchodů. Používal jsem ty paprskovité v mezidně.
Asi zásadní problém je to, že výkluz musíte vložit den předem, tedy dvojí návštěva stanoviště a také dvojí zdvihání plných nástavků. S odvčelením jsem neměl problém, ani s vytáčením, ale je to o i počasí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42079


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jan Bűrgel (82.113.48.14) --- 11. 3. 2010
otázky okolo výkluzu

Chtěl bych požádat praktiky kteří používají výkluz před vytáčením medu zda by mi neporadili.

Ometám včely při medobraní do bedýnky a pak včely sypu zpět do medníku.
Točím tak 35 až 70 kg denně abych mohl plnou nebo plné konve odvézt

Používám příležitostně výkluz na vnější očko při tvorbě oddělků, když chci aby létavky opustily oddelek a nemohly zpět slídilky a zlodějky. ( například při přidávání inseminované matky)
Jak se používá výkluz?
Vkládá se mezi horní a spodní nástavek síť •( kvůli teplotě)nebo foliová přepážka
je více druhů výkluzů?

nevím ani na jakém principu pracuje ten mezi nástavky, je stejný jako mám se dvěmi srpkovými cestičkami,bludištěm.

kdy se vkládá kolik hodin před vytáčením.
kolik tam zústane včel je nutno ještě doomést?
Jaká je teplota plástů jestliže jej včely opustí?
Vyplati se vkládat výkluz když chladnější plásty budu pak déle vytáčet.
Velko včelaři složí nástavky do temperované medárny a mají výkonnější medomety.
Prosím o odpověd jen krátce
děkujiJ:B:

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (212.77.163.104) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026) (42037) (42061) (42067)

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp
---------------------------
no sranda je, že na těch OÚ (já se při minulém přísp. přehlédl, myslel jsem že se jedná o OV) nevědí co s tím.

Jendou jsem na životním prostředí MÚ (tam je na to aspoň agenda, na rozdíl od malého OÚ) narazil na referenta, který se nad tím seznamem ze ZO zamýšlel co s ním, kdyby mu někdo přišel nahlásit, že někde bude stříkat pole.
To už je dávno, to ještě nebyly ani mapy.cz na internetu.

Ale ten seznam dostávají "mimo zákon". Prakticky by to byla smršť papírů a dopisů a mailů každé jaro. Kam to dají a co s tím, i kdyby to včelaři plnili.

Ono je to ze zákona o "postřicích" a to hlášení je tam nutné abych měl šanci (mizivou) na náhradu při otravě.
O žádnné sankci tam není snad řeč, a protže nehodlám uplatňovat nárok při otravě, tak už to dávno nedělám.

Ono je to postavené tak, že se náhrady není možné dovolat, pokud zemědělec neudělá sám tu fatální chybu, že se přizná před svědky a už to neodvolá :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42068)


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Je to zajímavé téma! Včelaři se sdružovali do spolků už za Rakouska a za 1. republiky a vždy a měli pro to jistě důvody (nemyslím teď na cukerné zlatokopy dob dotovaného cukru a pod.). Ale vždycky tam bylo ono "něco", co je spojovalo. Včely, příroda, povídání o tom, řekněme debata s výměnou zkušeností, metod. A něco jako "pobejt spolu, s lidmi podobného ražení. I když - jasně, "lidi nemůžou dělat víc, než čeho jsou schopní, protože lidi jsou lidi", jak kdysi krásně "nakladl" JW. Včelařské nicméně spolky jsou jedněmi z mála spolků, které dodnes fungují (kromě snad hasičů, myslivců, baráčníků, Sokolů, ekologů, okrašlovatelů a maminek na mateřské). Ten problém ale také visí tak trochu i v tom, že se nečeká na to, co představitelé spolku "předvedou", ale vezme se také v úvahu, co sám mohu či chci nabídnout. Jsou to spojené nádoby. A je dobré spolu mluvit ... A vždycky je to o lidech, jak trefně výše napsal Tomáš Heřman ... Má recht, rozhlédnout se, nasát atmosféru a vážit nejen to, co dostanu, nýbrž i co mohu či chci dát. Keine Hektik, doba není zase až tak dynamická ...
Klidný den! Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42076


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42057) (42060) (42070) (42072)

Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi
> využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat
> ztrátu matky.

Jsem zvedav na vysledek, predem diky za info.

T.H.-

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.87) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42046) (42071)

Zdravím vás, zřejmě budu muset provést rozbor tak, jak říká PaveN, 15 včelstev na 39/24, to stejné na 39/17 a na 39/30 vše na jednom stanovišti. Myslím si že s r.m 39/30 potíže nebudou, spíše v provozu v r.m 39/17, tato míra mě zajímá. Ikdyž pro plodiště není zrovna nejlepší. Více jak jednu míru ale na každé včelnici nechci. Nebude se mi to plést a zmenším si riziko přenosu nákaz mezi včelnicemi. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42057) (42060) (42070)

Po sezone dam vedet,

je to trochu teorie, ze to bez mrizky pujde, nekdo ma i zkusenosti, ze mu to funguje, nekomu zase nefunguje. Uvidime, jsem zvedav.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42057) (42060) (42070)

Já jsem se také pokorně vrátil k mřížce. Jednak proto, že většinu včelstev mám 39x30+39x15 a do medníku dávám 1- 2 rámkly na pláustečkový med (v postatě se jedná o divokou stavbu) a do těch jde matka bez mřížky vždy a i v kombinovaných úlech 2x39x24+2x39x17 bez mřížky matka často vesele ploduje ve všech nástavcích. Navíc jsem pořídil vysavač listí, tak ho letos chvi využít k vyfukování včel z medníhových polonástavků a nechci riskovat ztrátu matky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42046)

Protože chci mít ale více včelnic o minimálně 30
> čelstvech na stanoviště, rozhodl jsem se na každé stanoviště používat jinou
> r.m, aby se to nepletlo. Na dalším stanovišti bych rád vyzkoušel r.m 39/30,
> kterou propaguje náš předseda učitel včelařství př. Vydra a na dalším opět
> vyzkoušet včelaření jen na polonástavkách u mě 39/17, které zase propaguje
> kamarád farmář Michal Říha. Nemůže si to vynachválit. CHci to ale zkusit,
> abych viděl rozdíly v rozvoji, síle...

njn, jenze kazde stanoviste je jine tak na to pri hodnoceni vzpomen.

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42071


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42056) (42057) (42060)

> ---------------
> takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva
> nástavky, do třetího se mi nemontuje.

Jste stastny vcelar :-))

myslim ze vcelareni bez mrizky je krom umu take o snuskovych podminkach, mozna genetice. Uz jsem se take spalil

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42068)

Naprostý souhlas.Ale i nečlenové ČSV mohou vyvíjet bohatou aktivitu.Vše je jen a jen o lidech.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Tomáš Heřman (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018)

> Chtěl bych Vás poprosit o názory a zkušenosti, jestli to má nějaký smysl.
> Jsem již organisovaný u ČMMJ /myslivecký spolek/, kde představitelé nic
> nepředvádí, jen se platí a "SKUTEK UTEK".

Z pohledu aktivniho vcelare ochotneho pro vcelare a vcely pracovat se csv muze zdat jako peklo. Videt jak nektere veci a lide funguji. Samozrejme je to jen o lidech v ZO a v celem svazu.

Z pohledu drzitele vcel, ktery chce mit klid je csv raj za skvelou cenu. S casopisem, dotacemi, servisem par "aktivnich hlupaku".

Jsem jeden z aktivnich hlupaku u nas v ZO.

Nyni na Vasem miste bych se zasel podivat na schuzi k Vam do ZO, seznamil se s kolegy, chvili se nezavazne zucastnoval akci (akci muze byt treba jen dve az tri do roka :-)) ) a sledoval cvrkot a pak bych se rozhodl ano ci ne, pripadne hledal jinou ZO. Jako clen bude platit prispevky a odvadet desatky ze vcelstev, a proto je fer vedet co se Vam z csv vrati za servis.

T.H.



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan Čáp (e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026) (42037) (42061)

Co se týká hlášení stanovišť včelstev na OÚ, tak tato povinnost vyplívá
včelař z §6 vyhlášky 327/2004 sb. Při nenahlášní mohou orgány státní
správy udělit i pokutu chovateli včelstev. Tak nám to bylo prezentováno
na školení prohlížitelů včelstev.

Milan Čáp

Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a):
> To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
> Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.
>
>
>
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
>> Datum: 10.3.2010 21:05:56
>> ----------------------------------------
>> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
>> loni nahlášená stanoviště včel
>>
>> Pepan
>> ------------------
>> Vyhláška, zákon?
>>
>> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
>> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
>> jdou do městkého rozpočtu.
>> :-)
>> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>>
>> Karel
>>
>>
>>
>>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42067


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42045) (42050)

Právě na zimu se dává vysoký dole a nízký na něj ve spodním na větším plodují a nahoru dají zásoby.
Ale je to jak s dadantem jen obměnu díla máte snadnější, protože taková sestava obvykle má oproti dadant systému 2 vysoké a 2 nízké nástavky

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:11:15
> ----------------------------------------
> holky s radostí objevily prostor pro zásoby okolo plodu. Věřím, že to s
> chutí zanesly.
> -----------------------------------------------
> Zkoušet už to nebudu, ale tehdy jsem se díval a v obou nástavcích měly zásob
> dost. Ve spodním po krajích (trošku), v horním někde i do třetiny zvrchu hlavně
> krajní plásty a ještě 1 až 2 nástavky na med nahoře. Spíš myslím, že to
> potřebovaly jako překladiště :-), ale bylo špatně umístěno.
> Ale to je fuk, špatně se to popisuje.Na tuto zimu jsem u některých včelstev dal
> polonástavky úplně dolů jako polštář a později jako to "překladiště"...
> P. Kovář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42066


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42045) (42048)

aby se tam matka snáze zbydlela stačí tam vložit stvební rámek

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 22:09:07
> ----------------------------------------
> No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku
> dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby
> matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště
> opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo
> vyřezávat dílo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043)

O to rozdělení vlastně jde nad plodem v tom nízkém včely mají dostatek zásob který jim při medobraní necháváte a nemusíte se o to nijak zvlášť starat A osobně si myslím ,že je to lepší jak ta vysoká plodiště.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:32:39
> ----------------------------------------
> proč zmršenina, už pár let mám včely na 39/24, zimuji na 2 nástavcích a v
> sezoně přidávám 1-2nástavky na med, bez mřížky. Matka ploduje v dolních 2
> prostorech. polonástavky si představuji jako menší dřinu - píšu
> představuji, protože sám je nemám. v čem vidíte nevýhody takové sestavy?
> -------------------------------------
> S dovolením se připojím, u nás tak dlouhá léta včelařil přítel Smílek, ve své
> době jeden z nejpokrokovějších včelařů v naší organizaci a chovatel matek.
> A polonástavek mezi dva vysoké bych už nikdy nevložil. Udělal jsem to jednou a
> jen v jednom včelstvu matka nakladla malé kolečko a zbytek, i v ostatních
> včelstvech byl zanesen medem a vlastně se tím rozdělilo plodiště...
> Tehdy jsem to tak zkusil udělat, protože jsem myslel, že si usnadním tvorbu
> oddělků, ale včely o mém záměru bohužel nevěděly. :-)
> P. Kovář
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 11. 3. 2010
Re: Re: různé r.m (42027) (42031) (42033) (42043) (42046) (42051) (42055)

"To mě zajímá. Jaké míry máte, kolik r.m, kolik včelstev máte na každé r.m, aby to mělo nějaký efekt.
Moje 3 stanoviště

První - řepka, akát, javor, lípa, jíva, líska, maliny, ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno směr jih 380 m.n.m

Druhé - řepka, akát, lípa, javor, jíva, líska, maliny ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih 400 m.n.m

Třetí - řepka, svazenka, les, maliny, ostružiny, v doletu ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih
500 m.n.m

Jak to tedy vypadá? Zdraví P.S"
------------------
mám 39/24, do loňska mor. univerzál od letoška tenkostěnný nástavkový - 6 kusů, a loni jsem přešel s dalšími 4 včelstvy na 159 lang., ty budu dále rozšiřovat. Není to moc, ale pro menší pokus to myslím stačí.

stanoviště mám 200mnm, řepka, akát, lípa, ovocné stromy, trocha hořčice a co místní "les" dá. o vítr a slunce není nouze, rovina.

srovnání vašich 3 stanovišť budete muset udělat sám, protože hodně záleží na tom, jak daleko a v jakém množství jsou zdroje snůšky. proto si myslím, že k experimentování je vhodné použít jednu včelnici. odpadá tak důkladné mapování zdrojů snůšky. Můžu to kázat na příkladu řepky, která je v okolí každý rok, někdy je 500 m od včelnice a někdy vidím nejbližší pole až po 4-5 km. Rozdíl ve snůšce je vidět, ale všechna včelstva mají stejné podmínky, takže lze srovnávat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42063


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42038)

Tato kombinace právě dobře vyhovuje velikost hnízda a ještě tam pak při medobraní zůstává dostatek zásob aniž by jste se o to museli nějak starat pak stačí jen dát výkluzy a druhý den medníky odvést k medometu.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re:
> Datum: 10.3.2010 21:07:34
> ----------------------------------------
> Takové úly jsem kdysi získal. Tedy 2x plodiště 39x24 a 2x medník 39x17.
> Kdysi ve včelařství vyšla i metodika ošetřování kombinovaných úlech. Něco
> je i v článcích př. Boháče na stránkách PNSV, tak se zkuste podívat. Myslím
> že se 2 nástavky se dá vydržet až do doby, kdy by bylo možné polonástavek
> mezistěn vložit mezi nástavky 39x24.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42020) (42024) (42026) (42037)

To nahlášení na OÚ je hlavně ve tvém zájmu. Zemědělci totiž mají za povinnost se před každým použitím postřiků se tam ptát jestli tam nejsou v blízkosti umístěna včelstva nebo tam právě nemají včely letecký koridor za pastvou. U nás to pak funguje tak , že starosta zavolá mě a já mu sdělím jakým směrem právě létají.
Pokud by následně došlo k úhynu včel a ty je neměl nahlášeny nedostaneš náhradu. To zas si pohlídá pojišťovna.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 21:05:56
> ----------------------------------------
> ZO ho musí vést jako nečlena a dokonce veterina u nás na OÚ kontrolovala
> loni nahlášená stanoviště včel
>
> Pepan
> ------------------
> Vyhláška, zákon?
>
> Bez toho je to o ničem, já pamatuji, že chodili paní z Městského úřadu
> kontrolovat manželce do krámu účetnictví, protože ty daně co by šidila, prý
> jdou do městkého rozpočtu.
> :-)
> Než jsem se tam s nimi potkal já, tak si myslely , že na to mají právo:-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42061


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PavelN (193.179.220.250) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056) (42057)

"S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami"
---------------
takovou zkušenost nemám, mám obyč rámky 39/24 a matka má svoje dva nástavky, do třetího se mi nemontuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056)

Taky by to šlo udělat tak, že ještě letso použijete jako medník nást. 39x24 a až bude téměř plný medu, mezi tento medník a plodište vložíte polonástavek mezistěn. Tím nebudete trhat plodiště a letos u každého včelstav jeden polonástavek včely vystatví.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42059


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 11. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42023) (42036)

Chce to velkou ZO a ne s 20 členy Tam nemohou dát dohromady ani zájezd někam na včelnici. A musí se počítat s tím ,že každé se nade nějaký tem mudrlant nebo rejpal. To ale k tomu patří.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Streit Pavel <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: ?lenstv? v ?SV
> Datum: 10.3.2010 20:53:10
> ----------------------------------------
> Zdravím vás kolego,
>
> Členství ve ČSV přináší daleko více kladů, jak záporů. Jak to řekl Petr
> Kovář, záleží jen na lidech v dané ZO. Pokud narazíš na dobré lidi, dobrou
> ZO, je to super, pokud narazíš na ZO, kde je neochota, nebo malý aktiv k
> věcem všedním a lidi ......... je to na nic. Já jsem byl nejdříve v jedné
> ZO rok a půl, zjistil jsem, že to stojí v té ZO jako celku za......., ( pár
> lidí tam sice bylo dobrých ), tak jsem to tam zabalil a přešel jsem do jiné
> ZO, ikdyž mám včely v té bývalé. Musím také s tou starou ZO spolupracovat
> po zdravotní stránce. Převážet je nebudu. Tak to také učinit lze. V nové
> stávající ZO jsem nesmírně spokojen, jednání, přednášky, kolektiv jako
> celek i jednotlivci, kvalita rozpravy na výjimečné úrovni. Je tam parta
> správných chlapů a dam. Tak to má být. Zdraví P.S
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (82.117.130.2) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031) (42056)

S tím včelařením bez mřízky to až tak 100% není. Obvykle matka v prvním medníkovém nástavku také něco zaklade a pokud se na delší dobu ochladí, tak se proploduje medníky v polonástavcích až ke stůpku. Pokud nepoužíváte rámky v polonástavcích se širšími loučkami.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (213.155.229.110) --- 11. 3. 2010
Re: (42027) (42031)

Zdravim pana Stonjeka,

do nynejska jsem pouzival 39x24 dva nastavky jako plodiste a na horu jako treti 39x24 mednik, mezi plodiste a mednik materi mrizka. Plne mi tento typ vyhovoval.
Jak se nam pocet vcelstev rozrusta, tak mi pomaha zena.

Vyhody, ktere si slibuji:

1, tahat 25-28 kg nastavek po zene nemuzu chtit. A i me casem budou uz jen sily ubyvat.

2, stalo se mi ze jedna bedna 39x24 pri vydatne snusce je malo a dve zase moc, med nezavickovany, muselo se dlouho cekat na zavickovani.

3, nebudu muset pouzivat materskou mrizku.

4, med bude ukladan jen do panenskych sousi.

5, panenske souse nejsou nachylne na napadeni zavijecem. Snadne uskladneni

6, nastavky 39x24 vyska 15,9 pro ramek 39x15 si vyrabim sam, vyrobni cena 65-70 CZK/ks, na kazde pile sezenete II. jakost a kratsi zbytky za facku, neni treba nic klizit.

Nevyhody :

1,pouzivani dvou velikosti ramku - je to opravdu nevyhoda, me to tak neprijde, nemam s tim problem.

2, problem s obmenou dila - neni prece problem nechat stavet mezisteny v plodisti, z jara vytahnu 3 ramky neobsedle prazdne, ktere si na podzim nachystam do spodniho nastavku na kraje, pri dalsim zasahu do vcel pri tvorbe oddelku vlozim dalsi tri mezisteny. A tim je tretina obmenena.

Kdyz jsem si dal pro a proti tak jsem se rozhodl, tak jak jsem se rozhodl. Nikomu nic nenutim.

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.176.194) --- 10. 3. 2010
Re: Re: různé r.m (42027) (42031) (42033) (42043) (42046) (42051)

To mě zajímá. Jaké míry máte, kolik r.m, kolik včelstev máte na každé r.m, aby to mělo nějaký efekt.
Moje 3 stanoviště

První - řepka, akát, javor, lípa, jíva, líska, maliny, ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno směr jih 380 m.n.m

Druhé - řepka, akát, lípa, javor, jíva, líska, maliny ostružiny, ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih 400 m.n.m

Třetí - řepka, svazenka, les, maliny, ostružiny, v doletu ovocné stromy, větrná hůrka, hodně osluněno, směr jih
500 m.n.m

Jak to tedy vypadá? Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42055


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

vsusicky (89.103.115.217) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42045) (42048) (42053)

Ano to je velké riziko, ale ve dvou nástavcích 39x24 se dá v pohodě vyčkat až bude včelstvo dost silné na to, aby mu rozdělení plodiště neuškodilo. Ostatně v literatuře se píše, že optimální čas na rozšíření včelstva je tehdy, když

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42054


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42045) (42048)

"No ve finále to účel splnilo. Šlo přece o to včely do toho polonástavku dostat a přinutit stavět. Nakonec stačí aby začali stavět, či spíše aby matka 1-2 plásty zakladla. Pak se dá polonástavek předndat nahoru a plodště opět spojit. Je to práce navíc, ale možná menší než řezat rámky, nebo vyřezávat dílo."
-------------------
Ano, pro přítele Zajíčka to řešení je. Jediným rizikem je právě to rozdělení plodiště brzy zjara.
Přítel Kovarpe měl ale jiný záměr, který mu včelky "rozmluvily".

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42053


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42045) (42048)

No ve finále to účel splnilo
----------------------------------
No právě že nesplnilo, akorát ta práce zůstala. Zapomněl jsem říct, že to nebyly mezistěny, ale vystavěné souše, které jsem chtěl využít na ty oddělky. Ale teď zpětně už nic nevymyslím, protože jsem si zrovna moc poznámek nedělal tak už si nepamatuji spoustu důležitých detailů.
P.Kovář

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42052


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 10. 3. 2010
Re: Re: (42027) (42031) (42033) (42043) (42046)

zajímavý experiment, ale budete muset najít 3 stejná stanoviště, jinak vám nic neřekne. Tím stejná myslím oslunění, vlhkost, vítr, přístup k vodě, snůškové podmínky, zdroje pylu, ....
Já se snažím podobný experiment páchat na jedné včelnici, abych v případě dalšího rozšiřování chovu měl trochu jasno, do jakých krabic holky nasypat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 42051 do č. 42111)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu