78234

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto?? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293) (42296) (42311)

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42319


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Převislá jíva

V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k dispozici....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42318


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: štepársky vosk (42315)

No štěpařský vosk je pro zájmové sadaře. Pro profíky je asi práce s ním příliš zdlouhavá.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42317


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto?? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293) (42296) (42311)

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42316


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Leitner (195.91.81.197) --- 15. 3. 2010
štepársky vosk

Na vrúbľovanie vŕb sa najlepšie osvedčuje hydrovosk.(predáva sa vo forme červených granuliek). Po zavrúbĺovaní sa miesto namočí do rozpusteného vosku. Ten však nesmie byť vriaci. Na upevnenie vrúbľa je najlepšie použiť
gumičku.Má to tieto výhody.
1. Vrúbeľ je chránený pred vyschnutím.
2. Vlhkosť sa nedostane na miesto vrúbľovanie.
3. Gumička sa časom rozpadne a netreba ju odstraňovať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42315


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: t?pa?sk? vosk (42305) (42313)

Taky se používá latex

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 07:59:41
> ----------------------------------------
> Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.
>
>
> T

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42314


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 15. 3. 2010
Re: Štěpařský vosk (42305)

Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42313


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: medonosné rostliny (42290) (42308)

On ten hrách je spíše dobrý jako vyplnění snůškové přestávky, pro posílení včel po jedné a přípravě na další intenzívnější snůšku, medu z něho na vytočení je minimum, ale že by včely u něho trpěly hladem, to zase ne. Hodně bude záležet na konkrétním počasí v době květu, pokud bude ideální, což u hrachu přesně nevím, jestli to je suché a teplé nebo spíše vlhčí a chladnější, nějaká snůška z něho bude, jinak ne. Plus k tomu vliv půdy, odrůdy a dalších místních podmínek. Ideální by byl při současné nebo hned následující medovicové snůšce, hrách by byl zdroj pylu a medovice zdroj sladiny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42312


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto?? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293) (42296)

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42311


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: Štěpařský vosk (42305)

Návod:
Takových 50 % kalafuny, 30 % včelího vosku, 10 % parafínu, zbytek pár procent kvalitního vyškvařeného sádla či loje, kousek asfaltu, suchý prosátý dřevný popel.
Do plechovky se nalije trochu, asi 5 - 20 % lihu, stačí denaturák, zahřeje opatrně k varu , vsype se kalafuna a míchá, až se rozpustní, za dalšího opatrného zahřívání se přidá ostatní a rozpustí se. Pro štěpařský vosk pro časné štěpování za nízké teploty se dává více lihu, pro štěpařský vosk pro roubování později na jaře se dává lihu méně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42310


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 15. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259) (42262) (42302) (42304)

"Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi."
Já bych dělal cejch tak z jedna,pět , dvojky ocelového drátu, nejlépe svařovacího z céóčka nebo z obalované elektrody. Drát z těchto zdrojů má legovací příměsi, které zvyšují jeho tuhost a pevnost a taky elektrický odpor. Případně místo obyčejného ocelového nerezový, ten je sice dražší, ale má i větší elektrický odpor. Na rozžhavení by takových 30 cm drátu vyžadovalo napětí okolo 1 - 3 voltů a proud takových 20 - 50 ampér. Cejch by mohlo jít napájet z napětí + 5 nebo + 3,3 volt z silnějšího počítačového zdroje přes srážecí odpor tvořený delším slabším kabelem, ty proudové hodnoty takové počítačové zdroje mají.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42309


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: medonosné rostliny (42290)

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Aj včelárska literatúra hrach siaty Pisum saiva L. zaraďuje medzi ojedinele medujúce rastliny a viac pozornosti im nevenuje a myslím si, že je zbytočné sa tešiť na nejaký prínos. Moja skúsenosť je podobná.
Včely často navštevujú hrachor jarný a lesný (rod Lathyrus), lenže ten sa vyskytuje len sporadicky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42308


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

a.turčáni (94.229.32.130) --- 15. 3. 2010
Re: Štěpařský vosk (42305)

Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42307


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Hubač (e-mailem) --- 15. 3. 2010
Re: Re: medonosn? rostliny (42290) (42300)

Vloni jsem měl takhle blízko hrách a snůška prakticky nula..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 21:40:26
> ----------------------------------------
> Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za
> naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole
> je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo
> jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je
> zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské
> stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42306


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 15. 3. 2010
Štěpařský vosk

Roubuji teď vrbu jívu na vrbu košíkářskou a došel mi štěpařský vosk. Tak jsem si koupil nový, a když jsem jej doma otevřel, zjistil jsem, že je to skoro černá kapalina. Má s ním někdo zkušenosti?
Pepa

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42305


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 14. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259) (42262) (42302)

"A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě?"
--------------------------------------
Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi. Správná teplota se pozná tak, že se z označovaného dřeva, po přitisknutí cejchu, valí hustý žlutobílý dým. Během pár sekund se značka vypálí do hloubky 2-3 mm. Kdo chce hlouběji, prostě podrží déle.
Před pácháním značek na úly je potřeba provést pár pokusů na nějakých odřezcích. Značka musí být vypálená rovnoměrně a nemělo by zčernat celé její okolí. Celé je to otázka cviku.
Pro inspiraci se můžete podívat na nějaký film o divokém západu, kde honáci označují dobytek. Rozdíl je v tom, že úly nemusíte chytat a značka se dá vypálit hlouběji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42304


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.147.222) --- 14. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259) (42262) (42302)

Zdravím kolego. Cejchy jsou na WEBu PSNV - www.n-vcelari.cz

nebo v časopise MODERNÍ VČELAŘ 6/2009, str. 166, je tam popsán postup, vše. P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42303


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

NitraM (94.113.10.85) --- 14. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259) (42262)

PaveN: "Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem."
_____________________

A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě? Nemám s tím zkušenosti, proto se ptám. Jinak bych se taky připojil k tomu, že případné fotografie úlů by mohly pomoci k případné identifikaci úlů, zvláště, když jsou tyto tak specifické.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42302


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 14. 3. 2010
Re: čas investovat- čeření medu (42298)

Zdravim,

premyslim o necem takovem, kapacita asi 600 kg. Ale jsou tam i jine velikosti.

http://shop.carl-fritz.de/index.php?cPath=16_22

PZ

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42301


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Makinowski (89.248.248.60) --- 14. 3. 2010
Re: medonosné rostliny (42290)

Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42300


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267)

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42299


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 3. 2010
čas investovat- čeření medu

Tak si tak maluji, za co utratit peníze za med, co ještě není. :-)
Filtraci medu mám slušně vyřešenou, zvažuji nějaké nádoby na čeření medu a pastování.
Jak tak koukám po české nabídce - nic moc. A dokonce ani můj dodavatel z NSR toho moc nemá v nabídce. Tedy konší taky u 50kg.

Co používáte vy? Pokud pastujetee a pokud čeříte med. (>50kilo)

Díky za názory a hlavně zkušenosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42298


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: medonosné rostliny (42290)

"Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji."
Co si pamatuji, dává nektaru velmi málo, takže na nějakou snůšku by muselo být mnoho hektarů hrachu na málo včelstev a to ještě by musel být hrách blízko kolem včelstev, ne někde daleko. Měl by být ale dobrým zdrojem pylu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42297


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto?? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287) (42293)

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42296


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268) (42276) (42279)

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42295


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: medonosn? rostliny (42290)

Odpovídáš si sám protože když se o tom nepíše tak ne.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 20:36:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42294


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: Klet?k nebo rozto?? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286) (42287)

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42293


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268) (42276) (42278) (42291)

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42292


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268) (42276) (42278)

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42291


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Makinowski (89.248.248.60) --- 14. 3. 2010
medonosné rostliny

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42290


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (94.241.70.79) --- 14. 3. 2010
Re: krádeš včelstev (42197) (42258) (42273) (42288)

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu, bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny, kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři ekonomické stráty. Mapování stanovišť přístupný veřejnosti je nesmysl. Tuto myšlenku bych podpořil jen tehdy, pokud by to byl jen interní materiál pro SVS a KVS, případně VUVC Dol. Veřejný přístup k těmto informacím zajistí akorát to, že si více zlodějů vyhlédne více stanovišť a tak špatně dopadne více včelařu, jako příkladně nyní kolega Z-včelař. Přeji všem klidný provoz včelstev, co nejméně karambolů, žádné zcizení provozu a dobrou sezónu. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42289


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin Peterka (e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42258) (42273)

Také jen tak mimochodem:

Na Liberecku funguje funguje tato služba:
http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/php/maps.php (odkaz Včelařství v
Libereckém kraji)
Je mi známa poloha jednoho stanoviště a na těchto mapách je zanesena
velmi přesně. Kdoví, jestli něco podobného nefunguje i v jiných
krajích?
Jinak se mi to moc líbí - je velmi přehledně vidět zavčelení krajiny,
výskyt varoázy, ale i přírodní poměry...
Martin Peterka

2010/3/14 kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>:
> Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
> P.K.
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: dotace
>> Datum: 13.3.2010 22:26:17
>> ----------------------------------------
>> Dobry vecer,
>>
>> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
>> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
>> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
>> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
>> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
>> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
>> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
>> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
>> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>>
>> PZ
>>
>>
>>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42288


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285) (42286)

Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená dvojnásobek populace.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42287


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284) (42285)

"také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv."
Hm, pozdní krmení není v tom, že se nějaké tři týdny po posledním vytáčení nechají včely hladové bez zásob a teprve potom se začnou krmit. Pozdní krmení je v tom, že z nějakého důvodu se část cukru dává do včel v září, říjnu nebo listopadu. Napsal jsem část cukru, protože pokud se med vybere někdy v srpnu nebo dokonce ke konci července a včely by byly potom až do podání cukru takhle pozdě bez zásob, v podstatě to prakticky nepřežijí, zůstanou extrémně slabé a zpracování cukru za nízkých teplot na podzim je ještě dorazí.
Podmínkou správného pozdního krmení je mít ve včelách v srpnu a září přece jen pár kilo zásob. Buď se při posledním medobraní ty zásoby ve včelstvech nechají nebo stanoviště není převčeleno a tak se včely v srpnu a na začátku září stále uživí a donesou si, co potřebují anebo hned po medobraní se zásoby doplní zpracováním pár kilo cukru.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42286


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr (94.125.216.34) --- 14. 3. 2010
Re: Kleštík nebo roztoč? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282) (42284)

Dobrý večer,
minulý rok na podzim jsem zde předpovídal,že se bude na jaře 2010 opakovat situace ohledně úhynů včelstev na varoázu před třemi lety.Věděl jsem dobře,o čem mluvím. Je to nemilé,ale tahle prorocká slova se začínají do puntíku vyplňovat.Alespoň tu na jiho-vých.Moravy jsou hlášeny už teď značné úbytky včelstev.
Jako hlavní příčinu vidím v nemožnosti provádět kontrolu přirozeného spadu roztočů na podložky,dále ulehčování postupu danné metodiky léčení včelstev(teplota při fumigaci,zavěšování pásků a pod.), doslova neřízená přemíra chemie a také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv.Je to jen takový ode mne příspěvek a zamyšlení,nad kterým by se dalo snad i diskutovat.Já jsem měl na svém stanovišti minulý týden přítele z olomouce,který byl zvědav na mé skvěle vyzimované včelstva.Jedno si namátkově vybral a nadzvedl nejvyšší nástavek.To co viděl mu vyrazilo dech a doznal,že takové síly nedosahuje u mnohých včelstvech ani v plné síle.Samochvála někdy smrdí,tak se omlouvám,ale přesvědčuji se rok co rok,že když se chce,jde vše.Ale nikdy ne samo.
S pozdravem
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42285


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Kleštík nebo roztoč? (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271) (42282)

Díval jsem se na wikipedii na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD
a nezdálo se mi tam označení roztoč varoa jako jednoznačně nesprávné a označení kleštím varoa jako správné.
Nezdála se tam taky na pravém boku článku uvedená klasifikace, ve které chběli roztoči.
Pátráním po jiných českých i anglických stránkách jsem zjistil chybu v klasifikaci.
V článku je uvedena třída: Pavoukovci, řád: Mesostigmata, čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
V jiných článcích jsem zjistil, že to má být zřejmě jinak. třída: Pavoukovci, řád: roztoči(Acari), podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) a dále to je dobře čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
Takže se nedá říct, že označení Roztoč Varoa je proti označení Kleštík Varoa jednoznačně nesprávné. Je jenom méně přesné.
Je vidět, že do Wikipedie může psát každý, koho to napadne a upravovat tam , jak se mu zachce. Mám pocit, že čeština pro čeleď Varroidae původně neměla český název, kleštíkovití a kleštík je převzato ze slovenštiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42284


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.153.121) --- 14. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42246) (42272) (42274) (42281)

Pokud kolega přišel jen o ta nejlepší, je možné, že mu je zcizil někdo ze včelařů, který se s Z-včelařem zná, byl třeba i pozván na včelnici. Uviděl ta nej včelstva, mi včelaři se rádi podělíme o zkušenosti a jiné věci, pokud se mluvilo o daných včelstvech, je možné, že si daný zlosynvčelař pro daná včelstva došel. Včelstva se zcizují na zakázku, nemoho se prodávat na trhu jako zelenina. I zde bych se zamyslel, zda tudy cesta nevede. Jinak pokud se nenajdou daná včelstva, aspoň ty úly, ať se vám kolego vrátí. Je to velká ekonomická ztráta. Je to dále včelařovo další dítě, to pochopí jen včelař, piplání se s tím od oddělků po včelstvo, než se to zaplatí, smutné. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42283


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271)

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k
> Datum: 14.3.2010 10:38:42
> ----------------------------------------
> Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče
> neznám.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42282


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 14. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42246) (42272) (42274)

"Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě? "
--------------------
Taková perlička o zlodějině.
Přítel včelař z naší ZO koupil inseminovau matku, přivezl si ji a umístil v klícce do oddělku na svém stanovišti za obcí. Druhý den se šel podívat a jeho oddělek byl na místě, zavřený jako v předchozí den, ale tenčí o 2 rámky a novou matku...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42281


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J. Matl (213.151.87.2) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270) (42271)

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.


Zajímavý odkaz na stránkách K. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Klidnou neděli.
Jiří

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42280


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268) (42276)

S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu.
___________________________________________________________

Tím slovem "individuální" jsem myslel „stanoviště po stanovišti“. Léčení zdravých včelstev tvrdou chemií nemá smysl a jen prohlubuje problémy s rezistencí.

Zajištění správného komisionálního dohledu problém nepochybně je. Velkou nevýhodu letního monitoringu představuje to, že ho lze velmi jednoduše zfalšovat. Pavčelaři mohou před komisionálním odečtení spadu roztoče z podložek vyklepat, což je daleko jednoduší, než je zdlouhavě vyhledávat v zimní měli. I kdyby se podložky vůči tomu zabezpečili (lepivý kryt, ochranný obal), nikdo nám nezaručí, že pavčelaři po odchodu komise podložky vyndají a před příchodem komise je vsunou zpět. A aby to vypadalo „na oko“, posypou podložky mělí!
I komise by nemusela být 100% (jsou to přece jenom lidi :-).

Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami, jejichž zneužití a špatné užití může být každému z hlediska kontaminace včelích produktů a rizikovosti rezistence zcela lhostejné. Nicméně je to v podmínkách českého včelaření spolu se všemi zažitými standarty, praktikami a předsudky vůbec možné zrealizovat, aniž by došlo k masivnímu úhynu včelstev a dlouhodobému poklesu zavčelení ČR?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42279


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268) (42276)

""""""""""""Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. """""""""
Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42278


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42258) (42273)

Do VMS se zadávají souřadnice právě s tímto ohledem jen přibližné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42277


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Josef Křapka (77.237.138.233) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42268)

>Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly).... Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora. S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Souhlasím s př. Václavkem s malými výhradami. Podle mých zkušeností je třeba nasadit KM (Formidol), při zjištění spadu byť jedné samičky na podložku na stanovišti (VMS). Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. To i bez "vědecky podložených teoretických výpočtů pravděpodobnosti napadení". S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu. Tento prostředek má účinnost tehdy, je-li použit na co největší územní ploše (co největšího možného počtu stanovišť) a ve vhodném a stejném čase. O práci "komisí" mám dle zkušeností (i na základě příspěvků této konference) vážné pochybnosti. Proto musíme toto léčivo chránit před ztrátou účinnosti. Stavu správného nasazení léčiva Gabon se velmi přibližuje právě to "zavrhované" nařízení shora. Ale nikde není zakázána aplikace kyseliny mravenčí opakovaně.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42276


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42258) (42273)

"it vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!"

To mě napadlo taky v době, kdy se VMS zavádělo a v diskuzi mně tehdy někdo odpověděl, že ty GPS souřadnice se znepřesňují na "nepřesnost" několik stovek metrů. Asi by to chtělo tady znova potvrdit.
Ale stejně kdo chce, tak i při takové nepřesnosti ty stanoviště v terénu najde. Tady by bylo na místě se tolik nechlubit, fotkami i jinak.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42275


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42246) (42272)

Sice nečekám, že by se ty úly objevily tady na severní Moravě, ale na fotky těch úlů bych se podíval.
Musely se ale objevit nějaké stopy, úly museli nakládat nejméně dva lidé, na přívěsném vozíku za auto by to bylo na několikrát, na náklaďáku jen jednou. Nebo vlečce za traktor... Pro těžký náklaďák by bylo to, že cesta byla vyhrnutá dřevaři, a že bylo zmrzlo, tam by asi normální osobák s malými koly a s přívěsným vozíkem měl problém. Když osobák, tak to v takovém terénu musel být nějaký džíp... Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě?
Úly byly natřené pastelovými barvami, asi to je důvod, proč se s úpravou nástavků venku v lese nijak zvlášť nemazlit, zloději raději vyberou včely v těch pěkných nebo evidentně strojně, draze a složitě vyrobených.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42274


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42258)

Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 13.3.2010 22:26:17
> ----------------------------------------
> Dobry vecer,
>
> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>
> PZ
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42273


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

kovarpe (e-mailem) --- 14. 3. 2010
Re: kr?de v?elstev (42246)

Zdravím, když tady ty správy čtu, je pro mne nepochopitelné, jak
může jeden včelař druhému něco takového provést... :-((
Myslím, že internet navštěvuje tak 50% včelařů a to si fandím, tak
doufejme, že si to mezi sebou všichni řeknou aspoň v místě vaší
činnosti. Přeji hodně úspěchu při hledání.
P. K.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Z V?ela? <vcelyzdenek/=/seznam.cz>
> Předmět: kr?de v?elstev
> Datum: 13.3.2010 18:38:25
> ----------------------------------------
> Vážení nemám zrovna příspěvek do této diskuse,ale musím vám
oznámit že mi
> ukradli 25včelstev.Přišel jsem na to včera na večír.Dnešní
dopoledne jsem
> strávil na policiji.Prosím vás všechny aby jste mněli oči
otevřené.Ztratila
> se mi jen ta nej-nej nejlepší včelstva.U nás je ješte 30cm sněhu
ale cesta
> byla kvuli těžbě dřeva protažena a sníh umrzlý tak že v pohodě
unes
> auto.Jednalo se o uly zcela netipické,sistém dadant, rámková míra
42x36 +
> 42x17 polomedník.Uly byli ruzných pastelových barev,byli zcela
netipické
> mněli dvě očka ve vodorovné ose asi 25cm od sebe a boční stěny
přesahují
> vuči předku a zadku asi o 8mm kvuli pevnosti spoje,síla stěny byla
asi
> 22mm.Dna jsou též zcela netipická. Rám tvoří masivní hranol asi 5x
5cm a do
> toho je vsazen sololit a má vykroužený otvor asi 22cm a
zasítovaný.Sololit
> je vsazen výrazně šikmo dolu k česnu.Víka byla plechová -pozink.
Prosím
> nehledejte jen tyto uly ale i podezřelý nárust včelstev.Doba je
tak časná
> že se domnívám že by mohla být včelstva přemetena do jiných ulu.
Kdyby něco
> tak muj telefon je 732900266-Barnat. Všem předem děkuji ale
nedělám si
> žádné naděje.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42272


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42271


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267)

Tyhle výpočty bych byl ochoten připustit.70-2,33 t.z.1Vd na podložce=30Vd na včelách.Zhruba to co udává P.Holub.ing.Titěra však 1Vd na podložce=310Vd na včelách.A to je to co nechápu.A nezáleží mi na délce života roztoče,ani danném období.Zhruba desetinásobek už není čím vysvětlit.Mimo plodu,jsem v loni vše ostatní investoval,a proto mě to zaráží.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42270


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Z Včelař (87.249.131.173) --- 14. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259)

Vypálený cejch na ulu je určitě dobrá věc ale moje uly jsou tak netipické že kdo je jedou uvidí poznal by je v celé evropě

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42269


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

M. Václavek (93.99.204.43) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260)

Řešení: Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly) u všech včelstev na stanovišti, a tak zjistíme, jak to s rozvojem nemoci ve skutečnosti je. Přirozený spad nikdy nevypovídá o aktuální situaci. Promítá se v něm velká míra individuality včelstev (čistící pud, varroatolerance), individuality roztočů (životnost, množivost) a časové zpoždění. Tím však netvrdím, že jsem proti němu. Naopak jsem jeho zastánce (včetně VMS). Jen chci zdůraznit to, že úplně se na něj spolehnout nedá. Ale rozhodně je mnohem spolehlivější než vyšetření zimní měli. Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42268


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260)

"Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry. "

Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně. Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42267


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.103.157.154) --- 14. 3. 2010
Re: dotace (42197) (42252)

Jak pomoci včelařům na které se vrhla tvrdá konkurence z jižní Ameriky nebo Číny? No přece dotacemi, nejjednodušší řešení a pak, ono to nějak dopadne. Jediné co dotace může ospravedlnit je to, že med dovezem, ale co se dovéz ještě nedá nebo nesmí, je opylovací činnost. Na dotace parádně zareagovali výrobci, kteří svá zařízení zdražili, takže výsledný efekt se ke včelaři vůbec nedostal.
--------------------------------------------------
S 1D naprostý souhlas, ale mě zbývá skoro celá:-) Vedlejší efekt 3% menšiny.

K EU dotacím.
Asi nepochopení, vyplácí se jen ve východní EU.
Měly bý určeny k dorovnání rozdílného výchozího stavu včelařství.
O většině věcí, které jsou dnes dostupné jsme si mohli dát dřív jen zdát. Takže to měla být dotace na trochu rozdínou startovací úroveň vybavení.

Kam všude Eura jdou - to si každý může srovnat.
V podstatě z nich zůstane jen to co si zainvestují jednotliví včelaři - technická pomoc.
Zbytek se vesele projí - někde určitě vyšel přehled na co a kolik se dá.
Největší perlou je snad seminář funkcionářů ČSV - 50 000Kč za uspořádání jednoho.
No a 2013 dotace končí. A co z nich zbyde?
Teď se rozhoduje kolik do které kapitoly a na co.

Zajímavé je, že ta asi jediná dlouhodobě užitečná - technická pomoc je nedostatečně dotovaná, dotace se krátí.

Problém s "překladem" názvů titulů, vyškrtnutí varroaden a přelévání dotací do "formidolu". Nikoli třeba do Nassenheideru, který včelaři zůstane a může sloužit i v dalších letech po skončení dotací.

Přednášející za peníze EU musí přednášet v duchu stanov ČSV. O tom co kdo smí přednášet rozhoduje Předsednictvo ústředního výboru. /co mi top jenom připomíná:-) /

Viz třeba MV 2010/1

Asi by se v Bruselu divili, co dokážeme z dobře zrčených peněz vyfinancovat a jak si dokážeme ohlídat kam mají téci.
:-) :-(
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42266


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k (42177) (42191) (42211) (42241) (42243) (42244) (42247) (42251) (42264)

Omlouvám se Pavle za mystifikaci.Špatně jsem si to zapamatoval(není se čemu divit)Po dohledání je to 100 Vd na plodu.Tudíž 140Vd komplet,a už jsem v toleranci.To medobraní je mé zjištění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42265


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Pavel Holub (88.103.248.6) --- 14. 3. 2010
Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k (42177) (42191) (42211) (42241) (42243) (42244) (42247) (42251)

___Dávám za pravdu P.Holubovi,1Vd na podložce-40Vd na včelách-asi 300 vd na plodu.To vše po medobraní.___
Asi omyl, k této pravdě se nepřiznávám :-)
když už bych měl vyslovit čísla, tak 1 tmavý na podložce za den = 100 až 160 ve včelstvu komplet reprodukce schopných (foretické + v buňce), záleží na účinnosti sběru a jeho vyhodnocení (který je ještě tmavý).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42264


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdenek (89.190.52.88) --- 13. 3. 2010
Re: ?lenstv? v ?SV (42018) (42068) (42076)

Děkuji všem za názory !!!
Přeji pěkný večer.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42263


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

PaveN (88.101.19.249) --- 13. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257) (42259)

Myšlenka pro všechny, kteří nemají své úly za plotem.
Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem.
PSNV začala shromažďovat seznam takových značek.http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=147&Itemid=96

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42262


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk Brentner (90.179.125.9) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260)

V Brně jsem byl také,v Lovosicích ne.Ale na webových stránkách níže,je foto při prezentaci ing.Titěry.Dávám Vám za pravdu a souhlasím s Vámi,že koeficienty u ně taky nesedí.Navíc,zúčastnil jsem se i SMYVU.A teď perlička.Udělal jsem 4 vzorky pro Dol,4 pro sebe.Vykoupal jsem roztoče a spad 3Vd ze 4 vzorků.Usušil jsem včely a udělal pátý s těmi 3Vd.Výsledků jsem se dočkal,koncem listovadu na mou výzvu.Výsledky-všude 0.Co říct víc.Příště asi zvážím své aktivity.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42261


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek Krušina (85.71.94.235) --- 13. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241)

Zdeněk Brentner napsal:

>Minulou sobotu ing.Titěra v Lovosicích prezentoval názor, že 1Vd na podložce=310Vd na včelách=1000 a více Vd na plodu.
>Ať počítám jak chci,ať pohybuji s datumem,tak mi tvrzení včelařské kapacity nějak nesedí.
>Pokud má být max.invazní tlak 2500 Vd,tak do měsíce musí včelstvo na Vd kolabovat.
>A to stačí jeden Vd na podložce.Není to tvrzení trochu přitažené za vlasy?
........................

Myslím, že to můžou být presentované výsledky projektu SMYV.
Na setkání VMS v Brně o tom měl přednášku kolega Ing. Titěry, pan Veverka.
Přednášel o tom, že se jim podařilo ve spolupráci se včelaři prokázat jistou souvislost mezi přirozeným spadem a na včelách přítomných roztočích. Potom tam nějak dopočítával poměr mezi roztoči přítomnými na včelách a na plodu a z toho vyšel vzorec, který udával možná podobnou souvislost jak jste slyšel od Ing. Titěry.

Už na VMS mě zaujalo, že to, co by podle toho vzorce mělo vycházet, vůbec nesedělo na výsledky mého loňského počítání roztočů na podložkách.
Podle přirozených denních spadů u mých včelstev by v září muselo být ve včelách několikanásobně víc roztočů, než mi spadlo za celý rok, a některá včelstva už by dávno byla zkolabovaná. :)
Přitom zatím mi přezimovala všechna i s těmi nejhoršími spady. :)
Ale možná to může sedět na jiná včetlsva v jiných lokalitách.

Na přednášce VMS toho bylo tolik, že jsem potom už nad SMYVEM neměl čas moc bádat, a sejde z očí sejde z mysli. :)

Tento příspěvek mi ale připomíná, že jsem to možná nepochopil špatně, a nějaké disproporce v počtech roztočů ve včelstvu v závislosti na spadu ve SMYVU opravdu jsou.

Máte k tomu někdo přesnější informace?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42260


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Streit Pavel (78.136.187.172) --- 13. 3. 2010
Re: krádež včelstev (42246) (42257)

Narovinu, hajný a myslivci řeknou, nikdo nic neviděl, nikdo nic neslyšel. Muselo to být cílevědomé, dlouhodobě naplánované a těžaři vytvořili projetou cestou vhodné podmínky pro zcizení včelstev. Loni u nás na JMK, jednomu chlapíkovi ukraadli včelstva také, úly mu nechali, vykládal mi to jeden kolega, od kterého jsem si přivezl 4 včelstva. U známého na včelnici byli také, tam se ale náklaďák otočil a odjel pryč. Poznali jsme to na kolejích. Ten, kdo něco takového udělal by zasloužil vyslíct do trenek a hodit na něj roj včel, aby se vzpamatoval a dostal za uši. Nebo mu uvalit ruky v zápěstí. On ten středověk byl na něco dobrý. Horší je, kdyby odvezli celou včelnici. Zdraví P.S

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 42259


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78234 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 42259 do č. 42319)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu