Včelařská konference

Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Je to len zdanlivý problém, našiel som konkrétny záznam z 50 včelstiev, keď som dokŕmenie robil poslednýkrát 8.9, 16.9 som vkladal všetky M do IZO, čo znamenalo každé včelstvo rozobrať a M vychytiť, k omylu nemohlo dôjsť. Z tohoto množstva včelstiev, približne v polovici včelstiev už nebol žiaden plod (asi 90% boli matky nultého ročníka)! Ale v ostatných včelstvách dokrmovanie (asi 5 kg cukru) nevyvolalo masívne plodovanie, takže v tom problém nemusí byť. Je to asi zložitejšie.

dnec se právě používá jen ta páska a tekutým voskem se zakápnou jen ty příčné řezy.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:15:06
> ----------------------------------------
> "Co s tím tekutým voskem?"
> Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý
> a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od
> dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit
> proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání
> těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření
> předčasně nezničilo...
> Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně
> webové stránky výrobce...
> Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne.
> Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....
>
>
>

Také jde použít kravěnec . ale to je již pro ty suprpraštěné ekology

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>
> Předmět: RE: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 10:02:58
> ----------------------------------------
> Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co
> s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi
> vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu
> vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
> Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
> Pepa
>
> -----Original Message-----
> From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
> Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
> To: vcely/=/v.or.cz
> Subject: Re: t?pa?sk? vosk
>
> Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném
> případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje
> REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen
> pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub.
> Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
> To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.
>
> Hezký den
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> > Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> > Datum: 15.3.2010 06:57:21
> > ----------------------------------------
> > Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> > vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> > Viskozitu
> > (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> > za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
> >
> >
> >
>
>
>

Omlouvám se všem.
Právě z příspěvku pana čTurčányho jsem pochopil svůj omyl.
Právě jsem dočetl knížku z roku 1967 vydanou v Bratislavě, Výživa a krmenie včelsttiev a popletl jsem překlad měsíce august je září a ne srpen. ale je tam krmení na zimu v 1/3 augusta a pak dormení koncem augusta s přerovnáním plástů v jednoprostorovém uspořádání. Avšak ta přeměna pomocí iverázy platí. Zimní generace včel ji v plné míře získává až v předjaří. Proto při příliš velké koncentraci nebo pozdním krmení zásoby cukernatí . za ideál tam uvádějí 40 % roztok kdy by invertáza byla dokonalá a ekonomického pohledu se právě používá poměr 2 : 3. ještě jednou se omlouvám za ten nechtěný blud.


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 15.3.2010 09:07:32
> ----------------------------------------
> Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí
> být do konce srpna
>
> Pepan
>
> No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených
> košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo
> bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad)
> modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po
> znáškach a kŕmili až v septembri.
> Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník",
> aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje
> argumenty.
>
> Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom
> augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do
> miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto
> problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob
> podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej
> kondícii a o to ide.
>
>
>

Ta cena se řídí výškou kmínku ve specializovaných zahradnictvích ji pořídíš i s výškou 2,3 - 3 m samozřejmě s patřičnou cenou několika set korun.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

"Co s tím tekutým voskem?"
Těžko říct takhle na dálku, co s tím. Záleží, jestli ten vosk má být tekutý a po namazání se má odpařit a být tuhý. Možné to je, protože na rozdíl od dřívějška, kdy se používalo lýko a štěpařský vosk měl krýt i roub těsnit proti vodě se dnes používá plastový pásek, který při správném namotání těsní sám o sobě a štěpařský vosk ho víceméně jen kryje, aby ho UV záření předčasně nezničilo...
Nebo jestli jim nějak ujela výroba.....Záleží, co říká návod, případně webové stránky výrobce...
Třeba bude k věci vosk v plechovce na vařiči opatrně zahřát a on zhoustne. Nebo zahustit dalším včelím voskem či jemně drcenou kalafunou....

Sešla se tu spousta návodů, jak si štěpařský vosk vyrobit, ale nikdo neřekl, co s tím tekutým voskem, který se prodává. Předchozí krabička vosku Jenten mi vydržela od roku 1975 doteď. Ta nová stála 40,-Kč, takže mám průměrnou spotřebu vosku za 1,14Kč/rok i u tohoto "drahého" kupovaného vosku.
Takže ještě jednou: Co s tím tekutým voskem?
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of nezmar
Sent: Monday, March 15, 2010 9:24 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: t?pa?sk? vosk

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby
> vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam.
> Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja
> za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

"To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také."
Jestli to byla ta stejná, co jsem kdysi pěstoval, tak to, že mně odešla, nebylo možná jen špatnou podnoží.. Možná by byla cesta naopak naroubovat na velice nízkou podnož a stromek potom zasypat hlínou, aby vznikla pravokořenná rostlina, ta by možná byla mnohem životaschopnější. nebo udělat hřížení... Přirozeně by se musela směrem vzhůru potom vytvarovat nějakými výztuhami třeba podle technologie, jakou se vyrábějí bonsaje, protože tato převislá vrba do výšky neroste.
Skoro mám chuť tu jívu zakoupit a zase s ní experimentovat.

"Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém."
Jediný spolehlivý způsob, jak zřídit, aby v době fumigace nebyl plod je klíckování matek. Nebo vyřezávání plodu. Nebo možná zimování včel někde na poušti, kde na podzim zaručeně nic nekvete. Viděl jsem už plod ve včelstvu i o vánočních svátcích, kdy mrazy v říjnu a listopadu několikrát spálily podzimní květy, ale kdy byl prosinec teplý a leccos kvetoucího se našlo a to bylo nejméně měsíc a půl od posledního krmení. Ostatně podobná situace byla i letos u jednoho mého včelstva, v zimní měli byly kukly plodu stejně tak jako mezi mrtvými včelami, které včely vyhrnuly z podmetu během prvního proletu, tuším někdy v polovině února.

To je pro včelaře nezajímavý klon jívy. Je malá a má malou životnost. Pro tyto hypermarkety je pěstuje
jeden kolega zahradník a moc si pochvaluje, že vydrží jen pár let a tak má odbyt zaručen. Pokud máte
tu "vhodnou jívu" tak ji neroubujte, nechte ji tak jak je a uděláte lépe. pokud chcete zajímavost na zahrádku
pak je to jiná - také ji mám a včelky na ní chodí samozřejmě také.




> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: P?evisl? j?va
> Datum: 15.3.2010 08:38:46
> ----------------------------------------
> V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými
> kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské
> účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se
> přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít
> rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k
> dispozici....
>
>
>

Mohu potvrdit, že pokud nejsou včelstva na očích, tak jsou bezpečnější. Jak
jsem zde již psal v listopadu, tak jsem také přišel o jedno včelstvo a pokus
o zcizení dalších dvou. Před tím jsem je měl v lese a hůře přístupném místě
13 let. Počátkem listopadu jsem jich 6 přemístil blíže k obci do obecní
třešňovky kudy vede cesta do místní pískovny, kam se vyváží dřevní odpad po
prořezávce stromů. Krajní úl byl od cesty 7 m i když krytý křovím a
prakticky do 14 ti dnů došlo ke krádeži. Oznámení policii, článek v místním
zpravodaji, článek na místní vývěsce, oznámení do všech ZO v okrese včetně
snímků zcizeného úlu nevedlo k tomu, že by se někdo ozval. A při tom museli
být nenechavci vyrušeni, protože odvezli pouze jeden úl, druhý rozsypali u
cesty a třetí měli zpola vytažený ze stojanu. Je to smutné, že k takovéto
lumpárně napomáhají sami včelaři, když jsou ochotni zakoupit kradená
včelstva bez potvrzení o koupi a veterinárním osvědčením, pokud to nekradou
přímo "přátelé" včelaři. Dovedu si představit jak dovede takováto ztráta na
okradeného působit.
Zdravím Honza

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Streit Pavel
Sent: Sunday, March 14, 2010 8:32 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: kráde včelstev

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť
včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu,
bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují
včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice
projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to
špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny,
kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři
ekonomické stráty.

Elegantnější je koupit si syntetický parafin s nízkým dobem tuhnutí (v žádném případě nepoužívejte včelařský vosk, nebo vosk ze svíček) například se jmenuje REVILAN a do něj namočtě celý roub. Ujmutí je lepší - vysychání nulové. Jen pozor na teplotu - musíte ho popouštět jen tak, aby roztál a nepopálil roub. Snadno to určíte tak, že se dělá malý škraloup - už lehce tuhne na povrchu.
To je mnohem lepší ochrana než stěpařský vosk.

Hezký den


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: a.tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 06:57:21
> ----------------------------------------
> Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím
> vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu
> (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za
> tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.
>
>
>

Doba se změnila. To není z důvodu, že by to včelám vadilo, to je z důvodu toho, aby v polovině září už nebyl ve včelstvu plod kvůli přemnožení kleštíka a kvůli možnosti efektivního hubení kleštíka. Krmení ve většině případech vyprovokuje plodování, v tom je ten problém.

Dlhé roky používam na tieto účely disperzné lepidlo Rakol, alebo Duvilax. Je to pravdepodobne podobné zloženie, ako Herkules od kolegu Holuba. Oproti vosku má výhodu v pohodlnejšom roztieraní a v dielni je vždy poruke. Nevýhodou je, že pri vytekaní miazgy v neskoršom reze ju táto riedi a tak nevytvorí dostatočne hrubú kožu.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

No pepan nie celkom s Tebou, v tých starších časoch (včelárenie v slamených košoch), koncom leta - augusta ťažkali svoje včelstvá a ak v nich niečo bolo tak ich "podrezávali. Po I.svetovej vojne (mám o tom doklad) modernejší včelári prechádzali na rozoberateľné dielo a med vytáčali po znáškach a kŕmili až v septembri.
Ešte v 60-tich rokoch v časopise o Včelár nás presviedčal jeden "odborník", aby sa včelstvám dopĺňali zimné zásoby v októbri, mal preto aj svoje argumenty.

Ja sám podávam včelstvám zimné zásoby 1/3 začiatkom augusta, 1/3 koncom augusta a 1/3 do 10 septembra, pretože táto posledná dávka sa dostane do miest, kde bude zimný chumáč zimovať. Zdá sa mi, že aj v tejto problematike, má každý svoju vlastnú "pravdu". Myslím, že každý spôsob podania zimných zásob je dobrý, ak jeho včely zimu prežijú v dobrej kondícii a o to ide.

V Kauflandu jsem viděl sazenice převislé vrby jívy, už s pěknými narašenými kočičkami. Asi zboží k velikonocím, za nějak 60 Kč. Bohužel pro včelařské účely moc vhodná není, je naroubována ve výšce cca 3 /4 metru, musela by se přeroubovat na podnož do větší výšky. Možná by šla koupit a hned z ní vzít rouby a naroubovat, pokud je vhodná vrba jíva nebo jiná vrba k dispozici....

No štěpařský vosk je pro zájmové sadaře. Pro profíky je asi práce s ním příliš zdlouhavá.

"Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna"
Já teda nevím, ale co si pamatuji z doby před takovými 25 lety, co jsem dělal důvěrníka, tak skoro všichni dokrmovali ještě při fumigaci v říjnu, vytahovali zúlů flašky od cukru.....
Podle mně si toho "všimli" "moderní včelaři" v nástavkových úlech, protože potřebovali snížit spotřebu času na krmení zaváděním velkoobjemových krmítek. A ty až na výjimky jsou dělány tak, že jak během srpna pominou letní vysoké teploty, nakrmit z nich prakticky nejde, popřípadě jen s vysokými ztrátami cukru i včelstev. Případně potřebovali zdůvodnit na převčelených nebo nevhodných stanovištích, kde v tuto dobu není pro včely nic, ukončení snůškového období už během července a nutnost následného nakrmení cukrem. A teorie "nakrmit se musí do konce srpna" vznikla dodatečně na podporu tady toho.
Jinak to vidím obecně jako syndrom všeználka. Člověk, který to nikdy nedělal a nevyzkoušel, protože se to podle jakési opisované teorie nedělá, ale vždy přesně ví, co se stane za průšvih,když to bude dělat někdo jiný.....
Já to prostě dělám, už takových 5 - 10 let a žádné problémy se včelami ani třeba s varaózou nemám. Je třeba jen včely trochu pozorovat a rozumět jim, nevyužívat jejich schopností a rezerv naplno, nejet na doraz, něco jim vždy nechat.....

Na vrúbľovanie vŕb sa najlepšie osvedčuje hydrovosk.(predáva sa vo forme červených granuliek). Po zavrúbĺovaní sa miesto namočí do rozpusteného vosku. Ten však nesmie byť vriaci. Na upevnenie vrúbľa je najlepšie použiť
gumičku.Má to tieto výhody.
1. Vrúbeľ je chránený pred vyschnutím.
2. Vlhkosť sa nedostane na miesto vrúbľovanie.
3. Gumička sa časom rozpadne a netreba ju odstraňovať.

Taky se používá latex

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: t?pa?sk? vosk
> Datum: 15.3.2010 07:59:41
> ----------------------------------------
> Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.
>
>
> T

Místo štěpařského vosku používám lepidlo Herkules.

On ten hrách je spíše dobrý jako vyplnění snůškové přestávky, pro posílení včel po jedné a přípravě na další intenzívnější snůšku, medu z něho na vytočení je minimum, ale že by včely u něho trpěly hladem, to zase ne. Hodně bude záležet na konkrétním počasí v době květu, pokud bude ideální, což u hrachu přesně nevím, jestli to je suché a teplé nebo spíše vlhčí a chladnější, nějaká snůška z něho bude, jinak ne. Plus k tomu vliv půdy, odrůdy a dalších místních podmínek. Ideální by byl při současné nebo hned následující medovicové snůšce, hrách by byl zdroj pylu a medovice zdroj sladiny.

Pro nic za nic si naši předkové nevšimli skutečnosti , že nakrmeno vy musí být do konce srpna

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 21:02:08
> ----------------------------------------
> "nejen to.
> Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na
> jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou
> část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem
> starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají
> do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém
> stavu."
> je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu
> jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v
> měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové
> hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu,
> tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je
> úplně zanedbatelné.
> Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo
> okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě
> i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující
> plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší
> mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů
> teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující
> plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco
> zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.
>
>
>

Návod:
Takových 50 % kalafuny, 30 % včelího vosku, 10 % parafínu, zbytek pár procent kvalitního vyškvařeného sádla či loje, kousek asfaltu, suchý prosátý dřevný popel.
Do plechovky se nalije trochu, asi 5 - 20 % lihu, stačí denaturák, zahřeje opatrně k varu , vsype se kalafuna a míchá, až se rozpustní, za dalšího opatrného zahřívání se přidá ostatní a rozpustí se. Pro štěpařský vosk pro časné štěpování za nízké teploty se dává více lihu, pro štěpařský vosk pro roubování později na jaře se dává lihu méně.

"Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi."
Já bych dělal cejch tak z jedna,pět , dvojky ocelového drátu, nejlépe svařovacího z céóčka nebo z obalované elektrody. Drát z těchto zdrojů má legovací příměsi, které zvyšují jeho tuhost a pevnost a taky elektrický odpor. Případně místo obyčejného ocelového nerezový, ten je sice dražší, ale má i větší elektrický odpor. Na rozžhavení by takových 30 cm drátu vyžadovalo napětí okolo 1 - 3 voltů a proud takových 20 - 50 ampér. Cejch by mohlo jít napájet z napětí + 5 nebo + 3,3 volt z silnějšího počítačového zdroje přes srážecí odpor tvořený delším slabším kabelem, ty proudové hodnoty takové počítačové zdroje mají.

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Aj včelárska literatúra hrach siaty Pisum saiva L. zaraďuje medzi ojedinele medujúce rastliny a viac pozornosti im nevenuje a myslím si, že je zbytočné sa tešiť na nejaký prínos. Moja skúsenosť je podobná.
Včely často navštevujú hrachor jarný a lesný (rod Lathyrus), lenže ten sa vyskytuje len sporadicky

Ja si raz začas pripravím štepársky vosk doma: do vhodnej nádoby vložím vosk, prilejem jedlý olej a postupne zohrievam a miešam. Viskozitu (rozstierateľnosť) takto pripraveného vosku doladím prilievaním oleja za tepla (teplotu neprehnať). Slúži takisto ako drahý zakúpený v obchodoch.

Vloni jsem měl takhle blízko hrách a snůška prakticky nula..
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 21:40:26
> ----------------------------------------
> Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za
> naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole
> je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo
> jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je
> zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské
> stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.
>
>
>

Roubuji teď vrbu jívu na vrbu košíkářskou a došel mi štěpařský vosk. Tak jsem si koupil nový, a když jsem jej doma otevřel, zjistil jsem, že je to skoro černá kapalina. Má s ním někdo zkušenosti?
Pepa

"A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě?"
--------------------------------------
Nejjednodušeji se cejch zahřeje velkým PB hořákem, nebo v ohništi. Správná teplota se pozná tak, že se z označovaného dřeva, po přitisknutí cejchu, valí hustý žlutobílý dým. Během pár sekund se značka vypálí do hloubky 2-3 mm. Kdo chce hlouběji, prostě podrží déle.
Před pácháním značek na úly je potřeba provést pár pokusů na nějakých odřezcích. Značka musí být vypálená rovnoměrně a nemělo by zčernat celé její okolí. Celé je to otázka cviku.
Pro inspiraci se můžete podívat na nějaký film o divokém západu, kde honáci označují dobytek. Rozdíl je v tom, že úly nemusíte chytat a značka se dá vypálit hlouběji.

Zdravím kolego. Cejchy jsou na WEBu PSNV - www.n-vcelari.cz

nebo v časopise MODERNÍ VČELAŘ 6/2009, str. 166, je tam popsán postup, vše. P.S

PaveN: "Zloděje může od krádeže odradit, když je úl označen značkou, která se těžko odstaňuje - vypáleným cejchem."
_____________________

A jak se prakticky provádí toto vypálení cejchem? Do jaké hloubky dřeva se cejch vypálí a při jaké teplotě? Nemám s tím zkušenosti, proto se ptám. Jinak bych se taky připojil k tomu, že případné fotografie úlů by mohly pomoci k případné identifikaci úlů, zvláště, když jsou tyto tak specifické.

Zdravim,

premyslim o necem takovem, kapacita asi 600 kg. Ale jsou tam i jine velikosti.

http://shop.carl-fritz.de/index.php?cPath=16_22

PZ

Pane Polášku ,moc vám děkuji za konečně trochu optimistickou odpověď.Za naší zahradou,minulý týden družstvo naselo cca 20-30 ha hrachu,začátek pole je asi 30 metrů od mého včelína.Vlastním 23 včelstev.O hrachu jsem se mimo jiné dozvěděl ,že je samosprašný ,tudíž nezávislý na opylování včel,ale je zajímavé,že když moje matka prováděla selekci hrachu ve šlechtitelské stanici ,tak mi řekla že se tam se včelami v hojné míře setkávala.

Radim Polášek napsal:

>Na tom není co prokazovat nebo příliš mnoho zjišťovat. Prostě roztoč ve včelách, pokud má průměrnou životnost teoreticky 30 dnů a je jich ve včelstvu třeba 70, tak potom denní spad roztoče je počet roztočů lomeno průměrnou životností roztoče, u těch 70 by to byl spad 2,33 roztoče denně.
>Zbývá jen doladit, jaká je životnost roztoče v silném včelstvu v sezóně při snůšce, jaká je životnost v srpnu při krmení na zimu, jaká je životnost roztoče v zimě, když včely 2 měsíce neměly plod.....
>Ty vzorce jsou jednoduché a když se v statisticky dostatečném počtu provede ošetření včel třeba fumigací, aby se zjistilo množství roztočů na včelách a prohlídky odvíčkováním trubčího a dělničího plodu, aby se zjistilo množství roztočů v plodu, tak se tyhle výsledky s dostatečnou přesností získají. Na tom si vysokoškolští vzdělaní odborníci z VUVČ nemusí honit triko, to jsou prosté jednoduché věci, které může získat každý chovatel včel, co má dostupné léčivo a co je ochoten obětovat trochu času, trochu plodu, trochu víc reziduí v vosku a v sezóně kvůli fumigaci včelstva i nějaký med, a párkrát navíc rozebrat včely.
....................

Ono právěže je problém, že u SMYVU přišli výzkuníci s výsledky, které neměly vyjít.
Pokud je opravdu prokazatelné, že na 1 mrtvého roztoče na podložce jsou 3 živí na 300 včelách. Potom v 30000 včelstvu je těch živých na včelách cca těch 300 a to už je cca 2x až 3x víc, než se v zahraničí předpokládá v celém včelstvu včetně plodu podle jejich zkušeností.
A včil co s tím. :)

Takže to asi s tím roztočem zase tak jednoduché není a jsem docela zvědavý, kam se to bude dál vyvíjet.
Možná to něco vypovídá o našich šlechtěných roztočích a nešlechtěných včelách, možná o něčem jiném.
Nu uvidíme. Nebo neuvidíme, kdo ví. :)

Radek Krušina

Tak si tak maluji, za co utratit peníze za med, co ještě není. :-)
Filtraci medu mám slušně vyřešenou, zvažuji nějaké nádoby na čeření medu a pastování.
Jak tak koukám po české nabídce - nic moc. A dokonce ani můj dodavatel z NSR toho moc nemá v nabídce. Tedy konší taky u 50kg.

Co používáte vy? Pokud pastujetee a pokud čeříte med. (>50kilo)

Díky za názory a hlavně zkušenosti.

Karel

"Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji."
Co si pamatuji, dává nektaru velmi málo, takže na nějakou snůšku by muselo být mnoho hektarů hrachu na málo včelstev a to ještě by musel být hrách blízko kolem včelstev, ne někde daleko. Měl by být ale dobrým zdrojem pylu.

"nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu."
je třeba trochu uvažovat. Při pozdním krmení v září, říjnu až listopadu jsou prakticky všechny včely ve včelstvu starší... Krystaly zaznamenávám v měli maximálně v počtu jednotlivých kusů, tak desetinu, dvacetinu celkové hmotnosti měli zimního vzorku a jsou tak v každém druhém, třetím včelstvu, tudíž jejich množství v poměru k v té době v zimě spotřebovaných zásob je úplně zanedbatelné.
Co se týká plodován, třeba u mně v polovině prosince byly asi dva dny teplo okolo 15 st C a včely přes poledne intenzívně nosily oranžový pyl a zřejmě i nějaký nektar. Na spoustě stanovišť je nějaká snůška podněcující plodování dlouho do zimy, stačí, aby nějaký týden předtím byly jen slabší mrazíky, aby se nějaké podzimní květy mohly připravit a potom stačí pár dnů teplo přes poledne okolo těch + 15 st C a slunce a snůška podněcující plodování je na světě..... Pozdní krmení plodování na podzim jen o něco zvýší, ale rozhodně ho zásadně nepodnítí, to si určuje včelstvo samo.

>Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami,...<
------------------------------------------------------------
Protože není nic ideální a protože Veterinární správa má zabezpečit dobrý zdravotní stav hospodářských zvířat a zamezit šíření nebezpečných nákaz, postupuje tak jak postupuje. Na lidi a zvláště některé včelaře, se spolehnout nemůže. Pokud vypukne někde nákaza, jsou to právě tito včelaři, kteří práci Vetrinární správy kritizují. "Veterinární správa nás zbytečně buzeruje" a organizuje nám léčení, to když o hrozící nákaze dosud nevíme. Jestliže je průšvih, hledá se viník. Já osobně bych za včelaře obecně, ruku do ohně nedal. Na chudý lid musí být přísnost, říká jedno letité pořekadlo. Ostatně nám nic jiného, než podřídit se nařízením, nezbývá.
JK

Odpovídáš si sám protože když se o tom nepíše tak ne.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Makinowski <Mart.Vlk/=/seznam.cz>
> Předmět: medonosn? rostliny
> Datum: 14.3.2010 20:36:10
> ----------------------------------------
> Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem
> nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.
>
>
>

nejen to.
Při pozdním krmení dochází k nedokonalému zpracování sacharózy na jednodušší cukry, následně pak docézí v zimě k jejich krystalizaci a vekou část pak včely vynesou jako odpad z úlu. Je to způsobeno nedostatkem starších včel které mají dokonale vyvinutou produkci enzymů které přidávají do těchto jednoduchých cukrů a tyto pak zůstávají zavíčkované v tekutém stavu.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: Klet?k nebo rozto??
> Datum: 14.3.2010 19:01:08
> ----------------------------------------
> Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování
> včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená
> dvojnásobek populace.
>
>
>

Opoměl jsem poslat můj e-mail: josef.krapka/=/volny.cz
ruce byly opět rychlejší.
JK

>Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.<
------------------------------------------------------------
Je třeba řádně provádět VMS. Jakmile se objeví samička na stanovišti, můžete vzít jed na to,že při aplikaci KM jich na podložkách naleznete desítky. Pošlete mi e-mail adresu, pošlu Vám výsledky loňského VMS kde je tato skutečnost velmi dobře patrná. Totéž jsem posílal v lednu MVDr. Klímovi před sjezdem VMS. Nevím však, zda můj mail obdržel. Neodpověděl.
JK

Dobrý den ,prosím o radu:rád bych se dozvěděl jesli může být hrách zdrojem nektaru pro včely,nikde jsem se o tom nedočetl.Za případné odpovědi děkuji.

Zdravím vás,
Je trefné, co napsal níže kolega P.Z. Je nesmysl dělat zaměřování stanovišť včelstev na souřadnice a GPS. Všechna včelí stanoviště by měla být v klidu, bokem od ruch civilizace, stanoviště mezi poli, nebo dále v lese zajišťují včelám klid a bezpečí a částečně i samoty, anonimity. Pokud kolem včelnice projde někdo náhodou, není to problém, pokud kolem ní bude procesí, je to špatně. Pokud bude vše přes GPS, je to pozvánka pro zloděje a zlosyny, kteří buď včely odcizí, nebo je něčím povalí a způsobí tak včelaři ekonomické stráty. Mapování stanovišť přístupný veřejnosti je nesmysl. Tuto myšlenku bych podpořil jen tehdy, pokud by to byl jen interní materiál pro SVS a KVS, případně VUVC Dol. Veřejný přístup k těmto informacím zajistí akorát to, že si více zlodějů vyhlédne více stanovišť a tak špatně dopadne více včelařu, jako příkladně nyní kolega Z-včelař. Přeji všem klidný provoz včelstev, co nejméně karambolů, žádné zcizení provozu a dobrou sezónu. Zdraví P.S

Také jen tak mimochodem:

Na Liberecku funguje funguje tato služba:
http://maps.kraj-lbc.cz/mapserv/php/maps.php (odkaz Včelařství v
Libereckém kraji)
Je mi známa poloha jednoho stanoviště a na těchto mapách je zanesena
velmi přesně. Kdoví, jestli něco podobného nefunguje i v jiných
krajích?
Jinak se mi to moc líbí - je velmi přehledně vidět zavčelení krajiny,
výskyt varoázy, ale i přírodní poměry...
Martin Peterka

2010/3/14 kovarpe <kovarpe/=/seznam.cz>:
> Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
> P.K.
>> ------------ Původní zpráva ------------
>> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
>> Předmět: Re: dotace
>> Datum: 13.3.2010 22:26:17
>> ----------------------------------------
>> Dobry vecer,
>>
>> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
>> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
>> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
>> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
>> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
>> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
>> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
>> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
>> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>>
>> PZ
>>
>>
>>
>

Mohu-li přispět k této debatě. Pozdní krmení vyvolá pozdní plodování včelstva a radikální nárůst populace kleštíka, každých 20 dnů déle znamená dvojnásobek populace.

"také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv."
Hm, pozdní krmení není v tom, že se nějaké tři týdny po posledním vytáčení nechají včely hladové bez zásob a teprve potom se začnou krmit. Pozdní krmení je v tom, že z nějakého důvodu se část cukru dává do včel v září, říjnu nebo listopadu. Napsal jsem část cukru, protože pokud se med vybere někdy v srpnu nebo dokonce ke konci července a včely by byly potom až do podání cukru takhle pozdě bez zásob, v podstatě to prakticky nepřežijí, zůstanou extrémně slabé a zpracování cukru za nízkých teplot na podzim je ještě dorazí.
Podmínkou správného pozdního krmení je mít ve včelách v srpnu a září přece jen pár kilo zásob. Buď se při posledním medobraní ty zásoby ve včelstvech nechají nebo stanoviště není převčeleno a tak se včely v srpnu a na začátku září stále uživí a donesou si, co potřebují anebo hned po medobraní se zásoby doplní zpracováním pár kilo cukru.....

Dobrý večer,
minulý rok na podzim jsem zde předpovídal,že se bude na jaře 2010 opakovat situace ohledně úhynů včelstev na varoázu před třemi lety.Věděl jsem dobře,o čem mluvím. Je to nemilé,ale tahle prorocká slova se začínají do puntíku vyplňovat.Alespoň tu na jiho-vých.Moravy jsou hlášeny už teď značné úbytky včelstev.
Jako hlavní příčinu vidím v nemožnosti provádět kontrolu přirozeného spadu roztočů na podložky,dále ulehčování postupu danné metodiky léčení včelstev(teplota při fumigaci,zavěšování pásků a pod.), doslova neřízená přemíra chemie a také rozhodně pozdní zakrmení včelstev od posledního vytáčení medu.Tento poslední bod si myslím vyvolává ve včelstvech doslova regres,jelikož včelstva ponechaná v měsíci srpnu tři týdny bez zásob a snůšky ve značném stresu berou cokoliv a kdekoliv.Je to jen takový ode mne příspěvek a zamyšlení,nad kterým by se dalo snad i diskutovat.Já jsem měl na svém stanovišti minulý týden přítele z olomouce,který byl zvědav na mé skvěle vyzimované včelstva.Jedno si namátkově vybral a nadzvedl nejvyšší nástavek.To co viděl mu vyrazilo dech a doznal,že takové síly nedosahuje u mnohých včelstvech ani v plné síle.Samochvála někdy smrdí,tak se omlouvám,ale přesvědčuji se rok co rok,že když se chce,jde vše.Ale nikdy ne samo.
S pozdravem
P.Z.

Díval jsem se na wikipedii na http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD
a nezdálo se mi tam označení roztoč varoa jako jednoznačně nesprávné a označení kleštím varoa jako správné.
Nezdála se tam taky na pravém boku článku uvedená klasifikace, ve které chběli roztoči.
Pátráním po jiných českých i anglických stránkách jsem zjistil chybu v klasifikaci.
V článku je uvedena třída: Pavoukovci, řád: Mesostigmata, čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
V jiných článcích jsem zjistil, že to má být zřejmě jinak. třída: Pavoukovci, řád: roztoči(Acari), podřád: Čmelíkovci (Mesostigmata) a dále to je dobře čeleď: kleštíkovití, rod: kleštík.
Takže se nedá říct, že označení Roztoč Varoa je proti označení Kleštík Varoa jednoznačně nesprávné. Je jenom méně přesné.
Je vidět, že do Wikipedie může psát každý, koho to napadne a upravovat tam , jak se mu zachce. Mám pocit, že čeština pro čeleď Varroidae původně neměla český název, kleštíkovití a kleštík je převzato ze slovenštiny

Pokud kolega přišel jen o ta nejlepší, je možné, že mu je zcizil někdo ze včelařů, který se s Z-včelařem zná, byl třeba i pozván na včelnici. Uviděl ta nej včelstva, mi včelaři se rádi podělíme o zkušenosti a jiné věci, pokud se mluvilo o daných včelstvech, je možné, že si daný zlosynvčelař pro daná včelstva došel. Včelstva se zcizují na zakázku, nemoho se prodávat na trhu jako zelenina. I zde bych se zamyslel, zda tudy cesta nevede. Jinak pokud se nenajdou daná včelstva, aspoň ty úly, ať se vám kolego vrátí. Je to velká ekonomická ztráta. Je to dále včelařovo další dítě, to pochopí jen včelař, piplání se s tím od oddělků po včelstvo, než se to zaplatí, smutné. Zdraví P.S

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kle%C5%A1t%C3%ADk_v%C4%8Del%C3%AD


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Modern? v?ela?,1/2010 ing ?erm?k
> Datum: 14.3.2010 10:38:42
> ----------------------------------------
> Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče
> neznám.
>
>
>

"Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě? "
--------------------
Taková perlička o zlodějině.
Přítel včelař z naší ZO koupil inseminovau matku, přivezl si ji a umístil v klícce do oddělku na svém stanovišti za obcí. Druhý den se šel podívat a jeho oddělek byl na místě, zavřený jako v předchozí den, ale tenčí o 2 rámky a novou matku...

R. Polášek (85.71.180.241) --- 14. 3. 2010
Re: Moderní včelař,1/2010 ing Čermák (42177) (42191) (42211) (42241) (42260) (42267) (42270)

Pozor, já jsem těch 30 dnů nastřelil. Skutečnou průměrnou životnost roztoče neznám.


Zajímavý odkaz na stránkách K. Čermáka:
http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/
Klidnou neděli.
Jiří

S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu.
___________________________________________________________

Tím slovem "individuální" jsem myslel „stanoviště po stanovišti“. Léčení zdravých včelstev tvrdou chemií nemá smysl a jen prohlubuje problémy s rezistencí.

Zajištění správného komisionálního dohledu problém nepochybně je. Velkou nevýhodu letního monitoringu představuje to, že ho lze velmi jednoduše zfalšovat. Pavčelaři mohou před komisionálním odečtení spadu roztoče z podložek vyklepat, což je daleko jednoduší, než je zdlouhavě vyhledávat v zimní měli. I kdyby se podložky vůči tomu zabezpečili (lepivý kryt, ochranný obal), nikdo nám nezaručí, že pavčelaři po odchodu komise podložky vyndají a před příchodem komise je vsunou zpět. A aby to vypadalo „na oko“, posypou podložky mělí!
I komise by nemusela být 100% (jsou to přece jenom lidi :-).

Asi nejideálnější stav by byl, kdyby každý včelař zodpovídal sám za sebe a sám si léčil svá včelstva kyselinami a dalšími ekologickými látkami, jejichž zneužití a špatné užití může být každému z hlediska kontaminace včelích produktů a rizikovosti rezistence zcela lhostejné. Nicméně je to v podmínkách českého včelaření spolu se všemi zažitými standarty, praktikami a předsudky vůbec možné zrealizovat, aniž by došlo k masivnímu úhynu včelstev a dlouhodobému poklesu zavčelení ČR?

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

""""""""""""Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. """""""""
Dobrý den, pane Křapka, zajímalo by mne, jakým způsobem se monitoruje spad při aplikaci Formidolu.

Do VMS se zadávají souřadnice právě s tímto ohledem jen přibližné.

>Při výskytu zvýšeného přirozeného spadu u libovolného z monitorovaných včelstev se provede diagnostická léčba (např. Formidoly).... Myslím, že Gabon by se měl používat individuálně dle letní (komisionálně kontrolované) diagnostické léčby, nikoliv dle zimního spadu či plošného nařízení shora. S pozdravem M. Václavek<
------------------------------------------------------------
Souhlasím s př. Václavkem s malými výhradami. Podle mých zkušeností je třeba nasadit KM (Formidol), při zjištění spadu byť jedné samičky na podložku na stanovišti (VMS). Přirozený spad říká, že roztoč je na stanovišti přítomen a aplikace KM nám dá přesnější obraz o tom v jaké míře. To i bez "vědecky podložených teoretických výpočtů pravděpodobnosti napadení". S uvolněním gabonů do individuálního použití (byť pod kontrolou "komise") :o)), není možné souhlasit již z důvodu možného vzniku rezistence roztoče vůči němu. Tento prostředek má účinnost tehdy, je-li použit na co největší územní ploše (co největšího možného počtu stanovišť) a ve vhodném a stejném čase. O práci "komisí" mám dle zkušeností (i na základě příspěvků této konference) vážné pochybnosti. Proto musíme toto léčivo chránit před ztrátou účinnosti. Stavu správného nasazení léčiva Gabon se velmi přibližuje právě to "zavrhované" nařízení shora. Ale nikde není zakázána aplikace kyseliny mravenčí opakovaně.
JK

"it vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!"

To mě napadlo taky v době, kdy se VMS zavádělo a v diskuzi mně tehdy někdo odpověděl, že ty GPS souřadnice se znepřesňují na "nepřesnost" několik stovek metrů. Asi by to chtělo tady znova potvrdit.
Ale stejně kdo chce, tak i při takové nepřesnosti ty stanoviště v terénu najde. Tady by bylo na místě se tolik nechlubit, fotkami i jinak.....

Sice nečekám, že by se ty úly objevily tady na severní Moravě, ale na fotky těch úlů bych se podíval.
Musely se ale objevit nějaké stopy, úly museli nakládat nejméně dva lidé, na přívěsném vozíku za auto by to bylo na několikrát, na náklaďáku jen jednou. Nebo vlečce za traktor... Pro těžký náklaďák by bylo to, že cesta byla vyhrnutá dřevaři, a že bylo zmrzlo, tam by asi normální osobák s malými koly a s přívěsným vozíkem měl problém. Když osobák, tak to v takovém terénu musel být nějaký džíp... Jak poznali, která včelstva jsou nejlepší, podle síly včelstev nyní nebo museli úly tajně prohlížet a včelstva tipovat už na podzim nebo dokonce v létě?
Úly byly natřené pastelovými barvami, asi to je důvod, proč se s úpravou nástavků venku v lese nijak zvlášť nemazlit, zloději raději vyberou včely v těch pěkných nebo evidentně strojně, draze a složitě vyrobených.

Jen tak mimochodem, kdo je účastníkem VMS, tak už ty údaje zadával...
P.K.
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Zajicek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace
> Datum: 13.3.2010 22:26:17
> ----------------------------------------
> Dobry vecer,
>
> jeste me dnes rano napadla jedna myslenka, tykajici se zamereni stanovist
> GSP a jeji uverejneni na internetu (anonymne). Ted jsem vecer zasedl k
> pocitaci, ze to jeste napisu sem do konference. A hle titulek kradez
> vcelstev, o ktere jsem zrovna mel v umyslu psat. Ne kazdy ma stesti a muze
> mit vcely na zahrade za plotem, je mnoho stanovist v prirode a kdybych byl
> zlodej, tak skacu nad takovym napadem, co v Ostrave vymysleli, alespon dva
> metry. Vezmu notas stahnu souradnice a postupne si ty stanoviste objedu a
> pak si vyberu to odkud semi vcely budou nejlepe brat. Za nasi oragnizaci
> budu bojovat proti zamereni stanovist !!!
>
> PZ
>
>
>