Včelařská konference

Podle toho jak jsi položil otázku máš úly s okýnkem v zadu a včelstvo zúženo Tam se rozšiřuje jakmile se objevují včely u okénka U nástavků podle stavu v podmetu a obsednutí všech uliček.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Brook <v.brook/=/worldonline.cz>
> Předmět: Stanoven? optim?ln?ho za??tku rozi?ov?n? v?elstva
> Datum: 09.4.2010 09:39:50
> ----------------------------------------
> Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku
> rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna),
> podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí
> kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm.
> výšce 337 m.
>
>
>

Nejlepší bude najít podrobný popis metody, v nějaké současné nezastaralé knize nebo v některém z posledních ročníků Včelařství, pokud tam to bude nebo v Moderním včelaři či snad na nějakém včelařském webu. Která bude pasovat na způsob včelaření. Tam bude, i v kterou dobu se matka mění nejlépe.
Popis je napoprvé třeba brát jako návod a dodržet do posledních podrobností.
Tato konference k tomu moc vhodná není, protože ve většině příspěvků jsou jen jednotlivé věci vytržené ze souvislostí a jako začátečník budeš mít problém z různých příspěvků různých lidí složit úplný kompletní postup.

Zdravím vás,
zde pořád nic, v Brně už něco pokvítá, zde v Rosicích u Brna zatím nic. Pokud tu něco začne, tak nejdříve meruňky příští týden. Mám je na zahradě, takže uvidíme. Předpověď počasí má být do 13 stupnů.P.S

Dneska večer se dívám, myrobalán na zahradě má první naplno rozkvetlé kvítky. A mirabelka je hned za ním se zpožděním tak půl dne....
Tady na severní Moravě začíná skutečná sezóna.....

"Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete.."

zdravím.
Já včelařím už asi 25 let. Plus nejméně tolik let ještě víc zpátky mám načteno z Včelařství i z nějakých knih. Spousta problému ve včelaření se co 5 - 15 let vždy začíná řešit znova úplně od začátky, protože ti noví o těch, co to vyřešili dříve,už neví. Navíc spousta věcí, co se tady řeší a co včelaři znova zkouží a utápějí v tom čas a peníze, třeba kolem parafínu, vosku, kyseliny mravenčí, barev, medometů atd jsou dávno vyřešené skrz chemické a fyzikální zákony nebo to jsou z pohledu konstrukce strojních a chemických zařízení úplné prkotiny. Takže mně stačí sáhnout do školních vědomostí nebo do zkušeností z doby, kdy jsem dělal projektanta a technologa....

Zdravím Jiří,

Je jedno, zda matku přidáte v květnu, červnu, nebo po nakrmení v září, kdy už není taková slídivost. Matky jsou včelami v klícce přijímány dobře. Jen bych je nedával v bezsnůškovém období a v době krmení - čili v podletí, to jsou matky přijímány hůře. Ať se daří. P.S

Zdravím vás,
Cukerný roztok vezmou - ALE. Cukerný roztok bych včelám nyní nedával, máte tam ještě zimní generaci včel a letní generace se teprve líhne. Zimní generace by se rychle vyčerpala a zkrátil by se jim život, kterého již před sebou moc nemají. musí vychovávat co nejdéle hlavně plod letních včel, než se z úlu vytratí. Doporučuji udělat medocukrové těsto, med s vodou 1:1, nebo sladký invert již vyrobený speciálně pro včely z včelařského obchodu. Tyto možnosti zimní generaci včel neublíží, včely jen zásoby uloží. Ať se daří a úspěšnou sezónu přeji. P.S

Pěkné odpoledne
Děkuji všem za rady.Tak rozměr vany nechám nastříhat a naohýbat 630x540x600 hloubka.Původně jsem chtěl o chlup menší,ale zapoměl jsem na našrubované latě (madla) ke zvedání nástavků.Frézování nemám moc rád,protože se mi plné nástavky špatně nosí.Další výhodu větší vany vidím v tom že budu moct parafínovat i optimaly které mám taky,ale už natřeny dixolem.Na vypoštěcí ventil zatím kašlu,když tak se může dodělat kdykoliv. Parafín mám domluvený v Lípě u Zlína jen nemají 60/62 ale jen 58/60 po 30,50kčkg bez DPH a paní říkala že paramo se teť ani 60/62 nechystá vyrábět.
Ještě jednou Díky
Pepíno

:-)

Mám několik rozpůlených odřezků kde čeho - jedna půlka naparafínovaná, druhá ne. Obě půjdou na zahradu. Původní dotaz ale (tuším) zněl, jestli se nerozpustí pojiva. Tudíž - nerozpustí. Co s tím udělá počasí je věc druhá.

Mimochodem - zajímalo by mě, zda stejně přísný metr na odpovědi aplikujete i u Vašich příspěvků ... Občas mám pocit, že značně hypotetizujete...

JD



R. Polášek (85.71.180.241) --- 9. 4. 2010
Re: Parafínovací Kotel (43077) (43079) (43080) (43084)
"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/196850-vceli-zihadla-pomahaji-v-lecbe-roztrousene-sklerozy.html

"Přiznám se, že stavím dna již bez sít. "
Já směřuji zas místo používání složitého dna k používání prostého zasíťovaného rámu.

"A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... "

Jen vyzkoušení v parafínu neznamená konečný výsledek. Nejdřív je třeba naparafínovanou desku nechat aspoň jeden rok venku, ideálne společně s nenaparafínovanou, aby byl vidětrozdíl.

Já jako první rozšiřuji plásty ze zásobami, které z různých důvodů mám na jaře navíc, pokud mám. Plásty 39x24 odvíčkuji a v množství 2 - 5 plástů v nástavku podstavím pod přezimovavší nástavky 39x24. A to po první jarní prohlídce takových cca 14 dnů po prvním proletu.
Další rozšiřování potom mám za prvé spíš podle rozvoje rostlin než podle datumu a to zhruba v době začátku květu ovocných stromů, buď mirabelek nebo hlavního "proudu" třešní. Za druhé rozšiřuji podle síly včelstva a podle provedení úlu, aby včely nové plásty obsadily a udržely v teple potřebném ke stavbě. Za třetí rozšiřuji podle v poslední době dostatečně spolehlivé týdenní předpovědi počasí, pokud je týden chladný, krotím se v přidávání.

čauky panove nejsem v oboru až takovy borec tak bych chtel od vas radu kdy je podle vas lepší menit matku v kvetnu kdy budou k dostani nebo po nakrmeni v srpnu-zaři?jinak u nas už začínají kvest merunky praha vychod.díky za radu jiří

Já bych to asi býval řešil medocukrovým těstem (tedy dokud jste měla ten vlastní med), s tím mám v období končící zimy a začínajícího jara docela dobré zkušenosti. To je právě nevýhoda používání různých úlových soustav, že nyní prostě nemůžete převěsit na stanovišti rámky ze včelstev s dostatečnými zásobami do těch hladovějících... Určitě bych ale zkusil jim podat ten roztok cukru, nejprve menší množství a ono se uvidí.

Alena:
V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?
----------
Já zkouším podněcování - dávám roztok 1:3 cca, a berou. už 14 dní, kvetla tady jen líska.
Nejlepší odebraly přes 2 krmítka po 4 litrech.
Libor tady nabízel invert co invertuje sacharozu. Kolega to vyzkoušel, dal jim tam dvě krmítka na každou stranu a jeden s invertema druhý s cukrem. Vybraly prvně invert. Ale cukr pak asi taky.. :-))

No ona v tom nektaru je taky sacharoza. Takže bych to zas tak nehrotil. Jestli už to v přírodě kvete, tak bych se toho nebál a je lepší dávat cukr, než koukat jak hladoví.

Karel

Má někdo podobné zkušenosti? Čím to je?
Mám 17 včelstev v nadmořské výšce cca 530 m. Úly mám nástavkové, míry 39x24 zateplené i nezateplené a nízkonástavkové 2/3 Langstrothy. Při nedávné prohlídce jsem zjistila, že v úlech 39x24 (zateplených i nezatelpených) mají včely zásob dostatek, ale v Langstrothech jsou téměř na suchu. Všechna včelstva mají zasíťované dno a dostaly stejné množství cukru. Toto zjištění platí pro kmenová včelstva i pro loňské oddělky, takže nemůže hrát roli síla včelstva. Každému hladovému včelstvu jsem do úlu napatlala cca 1 kg medu ze železných zásob, ale nevím, co dál. Vlastní med už nemám, cizí nechci použít. V přírodě zatím nic moc - začínají jívy. Budou brát cukerný roztok?

Ja jen dodám že celá amerika jako kontinent byla tisíce let zcela bez včel medonosných a ono to šlo taky.

Přiznám se, že stavím dna již bez sít. U mého systému včelaření jsem na žádnou velkou výhodu zasíťování nepřišel a zasíťovaných mám skoro polovinu. Tím nechci říct, že u jiných úlových systémů to musí platit také, jen hlásím, že to nevím. Na sítech mi vadí, že na diagnostiku je potřebuji cca 4-5 měsíců a zbytek roku dolů padá pouze bordýlek, který se sladkou vlhkostí se slepí a před diagnostikou se podložka musí pečlivě očistit, nejlépe umýt. Dno se zbytečně prodražuje, protože lidumilové obchodníci chtějí za síť něco přes 300 Kč/m a zásuvka je nejlepší z něčeho odolného proti vlhkosti, sololit je nic moc a ideální je bílý povrch. Takže i pracnější výroba. Diagnostické podložky mám z plechu na začátku je uvázán drát. Česno mám přes celou vnitřní šířku dna, šoupnu jí tam a pouze kouká drát. Když jdu na kontrolu zatáhnu za drát podložku hodím na střechu a jdu dál. Pak si vemu hlavovou lupu a všechno zkouknu najednou. Pak jdu zepředu kolem včel a zase to tam našoupám. Včely se někdy malinko zlobí, ale nic dramatického. Zasíťovaná dna už bych nechtěl. Kdo ovšem kočuje, tak je to o něčem jiném. Tam jsou naprostou nutností, jako nejlepší řešení. Jinak jak je obvyklé P.S. nahrazuje jak u něj bývá zvykem vědomosti nadšením. Průšvih by byl pro člověka, kdyby najednou vyhynula hmyzí říše. Bez včely medonosné by lidstvo určitě přežilo, vždyť ještě dnes existuje na zemi spousta prostoru, kde včela medonosná vůbec není a turisté tam jezdí za krásnou a neobvyklou přírodou. Rovněž než se člověk začal roztahovat po světě. na většině území na Zemi včela medonosná vůbec nebyla. A slavný citát geniálního matematika je jen takovou fikcí, protože neexistuje jediný důkaz kdy a kde to řekl, takže sestupme z výšek naší namyšlenosti a dívejme se na to reálně. Naše včely jsou samozřejmě jako nerozšířenější opylovač užitečné, ale to je všechno. Zdraví R. Stonjek

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Zdravím.Řídit se datumem je dobrá věc,ale je to jen orientační.U nástavkových úlů se stačí podívat do podmetu-vidím tam viset včely-nasadím další nástavek.U zadováků stačí pohled za okénko-vidím včely na posledním plástu-rozšiřuji.Ve skutečnosti je potřeba se řídit nejen množstvím včel,ale i množstvím zavíčkovaného plodu,protože v tomto období probíhá obměna zimní generace za letní a včelstvo se může zdát relativně slabší,ale má velké plochy plodu a včely,které z něho vyběhnou,nejen nahradí zimní,ale naplní úl a při nepříznivém počasí se můžou"naprogramovat"na pozdější rojovou náladu.
Je také dobré sledovat počasí,teplé počasí znamená rozvoj vegetace a postupné rozkvétání ovocných stromů,řepky,javorů apod.Ve včelstvech se probouzí stavební pud a s přínosem sladiny se zvětšují i plochy plodu.Při chladném počasí včelstvo sílí také,ale pomaleji.Podle mých zkušeností se mohou první mezistěny(jednotlivě)přidávat už při rozkvětu meruněk či myrobalánu,při rozkvětu višně už se vitálním včelstvům může klidně nasadit celý nástavek mezistěn,tak do 14 dnů bývá většinou vystavěný a včely ho zanášejí sladinou nebo pokud je součástí plodiště,už v něm bývá plod.Včely mám v nadmořských výškách 220-300 metrů n.m.Osobně bych s rozšiřováním ještě několik dní počkal a nejdřív dal mezistěnu nebo stavební rámek.
Pavel.

>A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ... JD<
------------------------------------------------------------
Přiznávám se. Byl jsem to já. Díky za odpověď.
JK

Chceme-li mít nyní, to znamená v tomto století, celoroční přehled o svých včelstvech, musíme mít jednoznačně celozasíťované dno. Bez rušení včelstev jseme v létě schopni kdykoli přečíst podložku. V době, kdy jsou vysoké teploty, pomáhá zasíťované dno cirkulaci vzduchu, včely spíše uhlídají aby se prostor v úle nepřehřál. Kdo nemusí v zimě vidět skrz zasíťované dno sníh, stačí jej uzavřít zimní podložkou, stačí kousek ruberoidu, na které potom odečítá v co se ve včelstvu v zimě děje a ze které pak odebírá zimní měl na vyšetření. Zasíťovaná dna může otevřít (zimní podložky vyndat) při zvýšených denních teplotách někdy v průběhu měsíce dubna. Ptáte-li se zda zasíťovaná dna ano či ne, odpověď zní jednoznačně ANO.
JK

může být hrboplod krásně souvislý? nebo může být efekt hrboplodu způsobený tím, že si na k plodování vybraly zrovna plást, který byl loni seřízlý odvíčkovacím nožem na hodně nízko?

Ještě mě k tomu napadlo - kotel je dobré udělat tak, aby se pod něj dalo najet s paletovým vozíkem - hodně to usnadní manipulaci.

A na podzim se tu někdo ptal, jak dopadne OSB deska po naparafínování. Tento týden jsem to zkoušel - a funguje to. Stejně tak dřevotříska, lamino, hobra, karton, ...

JD

PaveN (88.101.19.249) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072) (43073) (43074)
"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Na tom opravdu něco je, Vaše argumenty jsou po výtce relevantní. Občas včely vylétnou a zejména v podletí jsou trochu zvědavé, no, třeba i agresivní, když jim zadem vyndavám podložky, ale beru to jako průvodní jev naší komunikace, není to problém. A navíc nemám zkušenost s celozasíťovanými dny, jak jsem byl níže napsal, takže zatím nemohu sám soudit.Tak to beru jako výzvu k vyzkoušení ... díky za ni a klidné dny. Jiří

V optimalu 42 x 17 350 m n.m.nebo i jiném nastavkovém úle se včelstvo rozšiřuje částečně samo směrem dolů do volného prázdného nástavku.
Nejdříve jsou ve včelstvu vyměnovány staré lonské včely včelami mladými tak že včelstvo nesílí jen se obměnuje. Tato obměna končí při konci kvetení ovocných stromů. Potom lze rozšiřovat to je kolem 1. května přidávám další 4. nástavek kontroluji sílu včelstva ruším včelstva která by se do snušky dostala pozdě je to asi 10% včelstev a jejich plod přidávám k dalšim slabochům a určuji tak produkční včelstva.

Zajímaly by mne vaše zkušenosti se stanovením optimálního začátku rozšiřování včelstva. Podle čeho se řídíte? Podle datumu (kolem 20. dubna), podle zvýšené činnosti včel u posledního rámku, podle toho, že začínájí kvést třešně a magnolie atd. Díky za vaše rady a zkušenosti. Bydlím v nadm. výšce 337 m.

Pudorys mam podle vika a dna, plus 5 cm na kazdou stranu,
vyslo to cca 50 x 60.

Vysku mam 60 cm, parafin mam jen do tretiny vysky,
pri fritovani sololitu to velmi ochotne peni,
klidne i 5 cm pod okraj. Nemam zajem, aby mi 'hrnecku var'
pretekl.

Martin

Vážný příteli,
tak jak jsem zde již psal mám kotel 50 x 60 x 50 cm, bez výpusti z
normálního plechu. Rozpuštění 100 kg parafinu trvá přes dvě hodiny na 9
kW hořáku u nerezového plechu to bude podstatně déle, na parafin je
nerez zbytečný. Dřevo nesmí na plechu ležet, když tam bude 5 mm stačí
to. S nástavky manipuluji dvojimi sikovkami, háčky jsou horší, ale pořád
to není ono. Nástavky mám také 2/3 L a velké.
S pozdravem Jaromír Marek

Pepíno napsal(a):
> Dobrý večer
> Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat
> o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O
> kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé
> strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou
> vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení
> o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu
> rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
> Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v
> budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a
> nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
> Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem)
> a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
> Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna
> vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se
> to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
> Předem děkuji za případné rady a reakce
> Pepíno
>
> __________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 5011 (20100408) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>
>
>

Na 2 NN Langstroth stačí kotel 60×50×50 cm (vnitřní rozměry). Na dva celolangstrothy už to nevyjde - rezerva je dobrá tak 15-20 cm...

Ochlazení tenké vrstvy parafínu mezi stěnou nástavku a kotle nehrozí - jednak je tam plášť kotle ohříván a druhak objem horkého parafínu v celém kotli ku objemu studeného dřeva je ve výrazném nepoměru.

Mezera mezi kotlem a vnějším pláštěm je dobrá asi tak 10 cm. Nezapomeňte na lem, který zabrání ohřívání té části kotle, která je nad hladinou parafínu (kvůli rozpálení a následnému vznícení parafínu).

Vypouštěcí ventil je tuším na obou vanách, které používám, ale nikdy jsem jej nepoužil. V novém plášti už ani nemá vývod. Nedělal bych jej. Je to zbytečná komplikace, která se (podle mého názoru) příliš nevyužije a je potenciálním zdrojem problému (nětesnost apod.). Co na vaně není, nemůžře se porouchat :-) Když je potřeba ji vybrat, parafín vybírám buď tekutý anebo se v něm nechá něco zatuhnout a pak se vytáhne celý blok přes kladku. Ale standardně nechávám parafín v kotli (s tím zatuhlým cosi) až do příštího parafínování.

Pokud budete chtít ve vaně v budoucnu "vařit cokoliv" - a to zejména vyvařovat vosk, tak stojí za to popřemýšlet, jestli ji neudělat výrazně delší. Na parafínování to sice moc výhodné není (větší množství parafínu), ale na vyváření rámků s dílem to přijde vhod - voda vře vepředu, vzadu je klidnější hladina, kde se lépe odebírá vosk.

Když si do Googlu zadáte parafínování nástavků anebo anglicky hot wax dipping hive, vyběhne vám spousta stránek s informacemi.

JD








-----------------------------------------------
Pepíno (217.115.243.182) --- 9. 4. 2010
Parafínovací Kotel

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by

měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby

nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych

nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím

jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to

nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Dobrý večer
Tak jsem se rozhodl konečně svařit parafínovací kotel a chtěl bych požádat o pár rad. Je plánován na nástavky Langstroth 515x425x165 mm venkem. O kolik by měla být větší nerezová vana kolem dokola? Stačí 5 cm z každé strany na víc? Ptám se proto,že nevím jaké může být minimum mezi stěnou vany a nástavkem aby nedošlo k ochlazení tenké vrstvy parafinu při vložení o několik desítek stupňů a tím nedokonalému efektu,ale zase nechci tu rozteč příliš velkou abych nemusel mít toho parafínu zbytečně moc.
Druhá otázka,Jaká je vhodná výška (hloubka) vany když chci parafínovat (v budoucnu) vysoké nástavky,nebo teť po dvou nízkých 165x2 to je 330mm a nevím jakou rezervu do výšky mám nechat na pěnění.
Třetí otázka, jak by měla být široká mezera mezi železným pláštěm (obalem) a nerez vanou,aby lázeň plamen s kouřem dobře prohříval?
Čtvtá otázka, Vypouštěcí ventil asi jo že? Přece v tom můžu do budoucna vařit cokoliv,když bude vana z 1 mm nerezu (silnější nemám tak doufám že se to nebude moc kroutit,nebo to brzy neprohoří)
Předem děkuji za případné rady a reakce
Pepíno

Zdravím p.Mátl. Také se vám přiznám, jedno velstvo mám také bez zasítovaného dna. Tedy pro mě to síto je lepší z těchto důvodů. Více vzduchu v úle, nerozrušování včelstva otevřením podmetu a vyndáním podložky, vše padá z úlu přes síto na diagnostickou podložku ven. To je pro mě plus. Pro včely také. Je dobré mít obě dna a sám si vyzkoušet, které dno je pro každého včelaře lepší. Někdo preferuje dno se sítem, jiný zase ne, tak to chodí. Myslím si, že to síto je tam stejně jen kvůli varoaze. Včelstvo, pokud má dostatek prostoru, dobré česno a očka v nástavkách, vzduch umí dobře regulovat. Ikdyž to síto jim určitě taky něco pomůže. Holt včelař je koumák. Včelky jsou tu miliony let a vždy se dokázaky přizpůsobit. Podle mě je to nejschopnější stvoření hmizí říše. Pokud by nebyly včely, nebyl by ani člověk, neměl by co jíst. Přes 90% plodin potřebuje včelu. Zdraví P.S

"Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ... "
--------------------------------------------
Ještě předloni jsem měl v upravených moravských univerzálech 2 zasíťovaná dna a koupil jsem 2 břinkovy úly s polozasíťovaným dnem. Letos už mám všechna dna zasíťovaná, protože celoroční sledování spadu je podstatně jednodušší a bez styku se včelami. Další výhodou je snadný sběr rouskového pylu. Břinkova dna mi slouží už jen jako dno a víko sloupu nástavků na skladování souší. Do včel bych je vzal už jen jako provizorium. Kdybych ctěl strkat nějaké podložky dovnitř, neutrácel bych peníze za polosíťová dna a spáchal bych laciná dna z OSB desek (nebo prken) a 3 odřezků střešních latí - z použitých palet se to dá vyrobit za cenu spojovacího materiálu.
Nepíšu to proto, že zasíťovaná dna jsou nějakým božím darem, ale ukazuji Vám svůj úhel pohledu a také to že sdílím údiv s P.Streitem, protože když na odběr měli musím strtkat podložky dovnitř, může tím dnem být laciný kastlík ze starých prken.

NitraM (94.113.10.85) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066) (43070) (43072)

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Ano, samozřejmě, nic nenamítám a díky za připomínku. Jenom mám pocit, že jsme vrazili do terminologického problému.:-) Nemám dno celozasíťované, ba nemám je vůbec zasíťované (přiznám, že o tom občas uvažuji), ale podložky na tom dně mám zasíťované celé, samozřejmě, to jinak nejde. A diagnostika je denní chleba, přirozeně, stojí to za to ...

J. Matl: "...včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly..."
____________________

No jo, ale když se řekne A, má se říci i B. Včelky na našem území ještě velice nedávno nevěděly nic ani o kleštíku, kterého jim na hrudníčky přetáhl až "všerozumný pán tvorstva". Celozasíťovaná dna pak chápu jen jako snahu zamezit včasnou diagnostikou intenzity rozmnožení tohoto našeho dárku těm největším škodám.

Pavel Streit (78.136.157.107) --- 8. 4. 2010
Re: pavel (42997) (43058) (43062) (43063) (43066)

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

A teď si, Pavle, představte, že včely až do objevu celozasíťovaných den o ničem takto progresivním nevěděly a taky si tato dna vůbec neobjednávaly ... Jak to vlastně ty včely myslely? ...:-) Až se skoro bojím přiznat, že taky nemám celozasíťovaná dna. Ale nebudu srab a udělám to: nemám ... Uf ... :-) Včely si avšak nestěžují ...
Klidné dny. Jiří

Dobrý den,

chtěla bych si na zahradě vysadit křížence jívy a vrby medové - může mi zde někdo poradit, kde by se to dalo sehnat?
Děkuji.

Zdravím PavleN.
Výrobce Stratil mi sdělil, že on sám má dna celozasítovaná. Prodával je ještě tuším před 2 - 3 roky. Pro absolutní nezájem zákazníků a preferenci zákazníků zasítovaných den z poloviny je vyrábí bohužel taková, jaká od něj vyžadují. Celozasítovaná dna by neprodal. 20 den mu leželo rok ve skladu a protože, je rok nikdo nekoupil, vzal si je na včelnici. Pokud by je opět udělal, musela by to být větší objednávka.

Občas se divím, jak tito včelaři myslí. Zdraví P.S

Tak včelky jsou již v novém domově.

Včera jsem již včelstva rozšířil čtyřma mezistěnama a sedmi soušemi o čtvrtý NN nástavek.Zaplodované plásty z třetího nást.jsem přeložil do přidaného nejvyššího čtvrtého a doplnil soušemi.
Třetí nastavek místo chybějících plástů s plodem jsem vybavil mezistěnami a v něm zůstaly po krajích i zbylé plásty se zbytky zimních zásob.S nástavkama jsem doposud nehýbal.Každému,kdo má v úlech již tuto dobu včely tohle rozšíření doporučuji,jelikož je to první a nenásilný krok pro včely k zamezení následující rojové nálady.Čas pro jedno včelstvo bez nějakého kvaltování je asi kolem 5ti minut.Podotýkám,že třínastavkový úl musí být plně obsazený včelami.Je to naprosto jiná metodika ošetřování včel než např.uvádí ing.Čermák či již zesnulý dr.Bretchko ve své brožuře,ale mě se tento první zásah do včel velmi osvědčuje.
S pozdravem P.Z.

Petr (94.125.216.34) --- 6. 4. 2010
Re: Současný stav včelstev (43023) (43032)
Stav včelstev na 42:17(studená stavba) v jarním období vás nemůže nikdy zradit či zaskočit.Za dobu včelaření nemám zaznamenaný jedinný úhyn.Je pravda ,že v současnosti již zimní zásoby takřka na nule,ale začína meruňka,takže nebude problém dalšího úspěšného rozvoje.Včelám ponechávám na zimu cca 10kg vlastních zásob a doplním 9ti kg cukru.I v nezateplených úlech bezpečně přežívají tohle nepříznivé jarní období.V současnosti se u většiny včelstev nachází plod ve všech třech nástavcích.
S pozdravem P.Z.

J.B. Byl jsem v několika včelstvech.
Jestliže máte meruňky jedná se o teplejší oblast kde merunky mohou růst a tudíž i včely jsou ve vývoji kupředu.
Já ve 350m mám vývoj asi o 14 dní pomalejší to znamená že nejlepší včely asi polovina již ploduje ve 2 nástavcích ve 3 nejsou žádné a druhá polovina lonské oddělky a slabší včšlstva jsou na 1 až 1,5 nástavku. Kvete vrba a jíva. Zásob mají většinou všechny dost až jim trochu překáží. Přínos na váze není tak že nestaví. Já se o stavbu takto brzo nesnažím protože důležitější v této době je plod než voští.
Žádné zásadní zásahy do včel nedělám do výměny starých včel za mladé a to bude i letos až po 1. květnu , u mne.
Celkově se mi zdá že vývoj včel je asi o týden opožděn proti dlouhodobějšímu průměru.
J.B.

"Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka"
----------------
To je ono, výrobce vyrábí to, co zákazníci žádají, i kdyby v tom sám nikdy nevčelařil. Nepotřebuje zákazníky poučovat nebo vychovávat, potřebuje prodávat. Prodá vám bez řečí to, co objednáte. teprve když vidí, že máte zájem o jeho názor, poradí Vám, co by sám použil a co vyrábí jen pro ostatní.
Proto má každý výrobce kolem sebe skupinu spokojených zákazníků a vedle ní i skupinu kritiků, kteří jeho zboží nechtějí, protože včelaří jinak.

"Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce"
Dneska to je asi jeden z nejvhodnějších dnů, po celé ČR má být teplo a slunečno,( kromě severní Moravy, kde je teď hnusná mlha) A další týden má být nevlídně, takže včelky nebudou létat a budou si zvykat na nový úl.
Jen by měly mít dost zásob a být dost uteplené.....

Pavel Zajicek
Re: pavel (42997) (43058)

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Já mám úly od p. Břinka třetí sezónu (39x24, palubky vně i zevnitř), pokud jde o řemeslo, bez problémů, konstrukčně také, aspoň co říkaly včely ...:-). Navíc velice vstřícné a seriózní jednání výrobce, rychlá domluva, doprava přes zimu zdarma ...
Klidné dny. Jiří

Výrobce Stratil je možná o chlup lepší, jak Břinek. Co se týče celozasítovaných podmetů, na ně jsem se ptaůl

Sdělil mi, že o tyto podmety nebyla žádná poptávka. Proto vyrábí síta jen do poloviny podmetu. Aby udělal síta celá na objednávku, musela by být v řádech desítek kusů. Zdraví P.S

Od Brinka uly nemam, mohu hodnotit uly os p. Stratila - izolovane 39x24 palubka ven i zevnitr, bedynky jsou OK, nedostatek vidim ve dnu, kde je ze sololitu presuvna podlozka - polovina dna je zasitovana - ten sololit neni vyztuzen po krajich -krouti se to a zadrhava. Na viku take by slo jeste zapracovat. Celkove jsem spokojen.
PZ

Zítra se chystám přeložit včelky do novéo úlku tak mě držte palce.

"Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé."

Sušení dřeva je právě nevýhoda sériového velkovýrobce. Prkna schnou za normální teploty nejméně půl roku, masív několik let, podle tloušťky.
Velkovýrobce tedy musí mít nějako velkou krytou halu, kde skladuje dřevo nejméně na půl roku dopředu, lépe však až rok. To je přirozeně drahé, hala má nějaké náklady na údržbu a odpisy a taky mít až rok uložené peníze ve dřevě je taky drahé. Nebo velkovýrobce může sušit dřevo uměle, To je taky nákladné, každý kubík dřeva se o nějakou tisícovku prodraží. Takže aby byly náklady na výrobu nástavku co nejmenší, jde třeba výrobce v tom sušení dřeva na hranu, snižuje náklady, suší jen částečně a pak se ty prkna mohou třeba kroutit.
Tohle potom upřednostňuje menší výrobce. Včelaři mohou uskladnit prkna na nástavky na rok, dva roky na své zahradě nebo dokonce někde na kryté půdě a potom z tohoto perfektně proschlého materiálu dát někde udělat nástavky.

Spolek Zivansky Brno valna hromada v salonku kavarny Zemanovy na Kolisti.Na navrh Satneho usneseno jednomyslne,aby zustali dosavadni stari a osvedceni cinovnici a tim byli zvoleni.Usneseno aby opatrovani vcelstev a vcelinu na brnenskem vystavisti prevzal p.Kolejka.

ZU Brno Brnensky spolek pozadal Svaz aby vyslal zprostredniky.V zalezitosti spolku Brno se predsednictvo zmocnuje naprostou plnou moci,aby zaridilo co se zaridit da a vsechno se predem schvaluje. Co se tyce clenu z jihlavska konstatovano,ze se dosud do spolku Jihlavskeho neprihlasili.Na obranu statu se da 100 000 Kc.

SVAZ valna hromada v Kosicich.Docileno podstatneho snizeni ceny cukru(20%).Nutno doznati ze vcelari svou mnohomluvnosti toto usili znesnadnovali.Snahou bylo zajistiti smlouvu na 10let.Urciti cinitele postavili se proti tomu a podpisu smlouvy nedoslo.Muselo se vyjednavati znovu a tu temitez je vytykano,ze smouva je pouze na jeden rok.Bylo upusteno od drivejsiho zpusobu uctovani a zavedeno podvojne americke ucetnictvi zurnalove.

Brno Ustavujici valna hromada druzstva pro zpenezeni medu. Pred zrizenim druzstva pristoupilo za clena druzstva v Praze. Chceme jit spolecnou cestou,vzajemne se podporovati a pratelsky dojednavati spolecne akce.

21.9. Smutna kapitola:zaniklo Slezske Ustredi spolku vcelarskych.Bylo v nem: 51 spolku,4.300 clenu,22.000 vcelstev.Dnes je obsazena vojskem nemeckym - polskym,spolky jsou rozpustene,jmeni zabavene,cesti lide vyhnani,jen mala cast Slezska zustala neobsazena.Zustalo nam 6 spolku,750 clenu,3400 vcelstev

ZU Brno Omluvil se Msgr.F.Adamec. Usneseno nedoplatky energicky vymahati,ac to bylo zpusobeno mimoradnymi pomery. Dle stanov ruci za nedoplatky funkcionari,budou vymahany upominkami,a kdyz nebudou reagovati,pak se postoupi pravnimu zastupci. Vyhoveno narizeni uradu o predkladani tisku k cencure.Projednana zalezitost voleb:Zruseno usneseni posledni schuze ze se rusi vysledek volby noveho vyboru vzhledem k nynejsim mimoradnym pomerum.Usneseno svolati mimoradnou va.hromadu, ktera rozhodne o zmenene situaci v organisaci a o stanovisku ke zmenenym pomerum.

" kdyby na tom byly udělaný aspoň falce na sesazování nástavku mezi sebou. skládat nástavky na sebe jen prkno na prkno je sice nenákladné na výrobu, ale mě to přijde divný včely, aby vzniklé mezery pořád zalepovaly nebo jim tam fouká."
--------------------------------
Tak schválně, udělejte pokus. Nasklátejte na sebe pár falcových nástavků a stříšku, strčte pod ně větrák, tak aby foukal jen dovnitř a objeďte spáry mezi nástavky zapálenou svíčkou.

Co se týče pokroucených palubek, smrk prostě vlivem deště a slunce tmavne a kroutí se. Možná se občas i výrovce spálí a koupí méně kvalitní materiál. od Břinka mám 2 úly (pravda, že teprve dva roky) a nevidím na nich nic moc špatného. Palubky jsou trochu šedivé a prohnuté, ale to dělá slunce a voda.

Zdravim Josefa,

jeste jsem se tady v Cechach s takovou mirou nesetkal, popravde receno, kazdy si i u nas takovou miru muze poridit. Planujes li jen par vcelstev na tomto rozmeru, nevidim problem, pokud bys jich chtel vice, tak Te predem odrazuji. Muzes si znicit zapesti a i pro zada ( ikdyz to budes nosit jen treba po 3 ramcich v nejake bedynce) to bude zaber. Bude slozitejsi obmena dila, ramky budou muset byt z nejakych hranolu, aby vydrzely tu hmotnost, budes si je muset nechat vyrobit na zakazku , nebo sam. Takze osobne v tom vidim vice nevyhod nez vyhod.
jedina vyhoda ( a ta take neni uplne 100%) ze vcely by teoreticky mely mit lepsi jarni rozvoj, bude zde nedelena velka plocha k plodovani. Pouzivam 39x24 - plodiste dva nastavky- matka nema problem zjara beha po obou nastavcich a klade jako diva, vubec ji ta mezera 8 mm neprekazi.

P.

Já včelařím na míře 42x36cm, drátkuji 6x svisle.Kdysi mi mezistěny také sjely dolu.Proto horní třetinu drátku zvlním zvlnovačem který se dá bežne koupit nebo zhotovit.Drátek se tím i vypne.Je to rychlé elegantní řešení.Od té doby je to bez problemu a drátkoval jsem jich tisíce.

Zdravím vás,
Též mám úly od fa Břinek a Stratil. S vaší zkušeností nemohu souhlasit. Já si na zboží výrobce Břinka nemohu stěžovat. Oba výrobci jsou poctiví. To, že jsou palubky pěkné jen první rok, to ano, to každé dřevo. Když na něj ale prší a ono není ošetřeno nátěrem, nemůže se majitel takového úlu divit. Pokud se vám palubky kroutily, jediné, co mohlo být, že dřevo nebylo plně vyschlé. Ovšem to u zmíněných výrobců nepředpokládám. Jsou to přední výrobci v republice. Nemohou si dovolit, aby jim jejich zboží dělalo tak špatnou reklamu.
Zdraví P.S

Přátelé včelaříte někdo na této míře nebo na plus mínus podobném "plátně" ? Nechtěli byste se podělit o své praktické zkušenosti jak to jde nebo nejde, oč je to lepší než budečák, oč je to lepší nebo horší než nástavkový úl, jak se taková míra líbí včelám, a podobně? Vidím, že nejen mne by nějaké popovídání zajímalo, ale že je nás jistě víc, kdo by si rád početl. Navíc, pokud by byla chuť rozepsat se na víc než na pár řádků pak věřím, že by se z toho dal úpéct článek a třeba i protlačit časopisu (ale není nutno). Děkuji a ať se daří, Libor.

-----------------------------------------------------------
Josef napsal:
..poctivě pročítám vlákno 435*450 a vím hodně o vosku a mezistěnách a pramálo o úlu na tyto rámky. :-( Nechcete, přátelé včelaři, založit vlákno jiné?
Děkuji vám.

Josef

To se mi líbí , jak se stále dokola řeší , že mezistěna sjíždí. Svisle sjíždí , tak dávají šikmo , to ale také není ono , tak svisle i vodorovně. Ještě , že jim nikdo neřekl , aby to zkusili jen vodorovně. Toho drátu co by ušetřili a času. Chlapi fakt vodorovně to přeci nezkoušejte , vždyť by se ytratil smysl vašeho života.

Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění.
Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé
rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann
Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko
Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom
vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým
obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce,
byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně,
tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě,
studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž
odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi
ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve
vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a
přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ...
K. Čermák

Bronislav Gruna napsal(a):
> Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí
> být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit,
> jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem
> se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších
> společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační
> nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a
> zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské
> společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu
> vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany.
>

Tady snad ani nejde o zbytky léčiv. Jde o různá porušovadla, včetně technologije zpracování. Bude skutečně pro malé včelaře rozumnější včelařit na divočině, než se s někým dohadovat co lze a co nelze, zvláště s nekritckými, arogantnímí egocentristy a tady si jen sem tam něco přečíst a usmívat se do vousů.

papa P.J.

"Vosk za moc nestojí a není to vina zpracovatelů. Málo se ví, že přidá li se nějaké množství parafinu dají se mezistěny daleko lépe vyrábět. Občas tam někdo parafín šoupnul, protože se k němu zadarmo dostal a ne jenom k parafínu. No a tyto cizorodé látky ve vosku stále rotují. Dále je v něm dost chemie včetně DDT z 50 let/Ing Kamler na nějaké přednášce/."
Já si myslím, že vosk se spíše porušoval za socíku než nyní. Například v té době se mně jeden začínající včelař ptal, jestli na výrobu mezistěn do svých včelstev by nemohl použít vosk, co se používal v nedaleké slévárně na odlévání metodou ztraceného vosku. tehdy jsme mu to vymluvil. Kdoví, kolik "včelařů" tehdy využilo známosti s nějaký slévárníkem a nechali si zadarmo za cigára nebo protislužbu naplnit tašku tím voskem, mixem včelího a jiných vosků, aby ho vyměnili za mezistěny....
Co se týká pozůstatků DDT z 50 let, podle mně je to mýtus. Vosk se sice recykluje, ale velká část vosku každoročně z toho cyklu vypadává, buď jako zbytky ve voští nebo požerek zavíječů nebo jako vosk pro jiné účely. Každoročně se tak stará rezidua ve vosku ředí, za mnoho let je to zředění obrovské. Může být zachytitelné dnešními analytickými metodami, ale nic víc. Ovšem DDT u nás bylo v prodeji tak do 70 let, příbuzné insekticidy na bázi chlórovaných uhlovodíků ( třeba Dymogan, Lindan atd ) snad ještě v 90 letech, pokud někdo chtěl dávku plástů chránit tady tím před zavíječi a následně kontaminované plásty mu zahubily včely a on je potom vytavil a vosk prodal, dostal do oběhu včelího vosku toho insekticidu velkou dávku, která se ředila jen pomalu.....

Když musí zpracovatel něco, tak vykupovat často cokoli.

_gp_
------------------------

Nemusí, ale živí se tím a tak dělá to co je nejjednodušší. A dokud to lidi budou kupovat, tak to tak budou dělat.

Naopak nechápu ty co s tím nesjou spokojeni, že nejdou jinam. Vím minimálně o dvou výrobcích co zpracovávají v menších várkách včelařům dopdaný vosk na mezsitěny a mají certifikaci SVS. A i o těch co ji nemají, ale pokud zpracovávají vosk přímo včelařovi, tak zas tak o moc nejde.

Osobně si myslím, že vyměňovat svůj vosk za jiný v podobě mezistěn je nerozumné. Tak nechápu to rozčilování. Jen to malozpracování dodaného vosku je logicky trochu dražší.

Ale na druhou stranu, daleko víc ušetřím, když dám víc stavebních rámků.
Karel

"Máme tady zavedenou tvrdou chemii, Dol se kryje prý, jsme čistí, nevěřím tomu."
Jakou tvrdou chemii tady máme? Včelařští výzkumníci pouze vzali jinde v zemědělství po desítkách kil na hektar používaných chemikálií, otestovali je a ty co prošly, se používají v množstvích miligram na včelstvo! To je pro včelstvo běžné velikosti v zimě na 2 - 3 x10 rámcích 39x24 miligram celkového množství na 2 - 3 kila vosku. Kdo léčí podle návodů, za rok nacpe do úlu okolo 10 miligramů chemie , přitom do vosku to nejde všechno, určitá část se rozloží nebo zůstane v něčem jiném, u gabonů v gabonu, potom v nečistotách vynesených včelami a podobně. Co se týká kvality vosku, sice ty rezidua budou analytickými metodami měřitelná, ale podle mně jsou hodně hluboko pod nějakou hranicí ovlivnění kvality vosku.
Tvrdá chemie by tady byla zavedená, kdyby ty léčiva byly volně v prodeji a kdyby bylo zvykem mezi včelaři léčit třeba preventivně i přes léto každý měsíc a dávky stanovovat na hranici poškození včel, ne podle účinnosti na roztoče. Tak to totiž krátce fungovalo v okolních zemích kdysi na začátku napadení varoa a z toho právě byly ty mezistěny, co když se vložily do včel, způsobily díky reziduím zvýšený opad roztočů....Jenže tak to u nás není. Pokud ale třeba nějaký včelař to léčivo nenakupuje po litrech mimo Dol a nepráská ho do včel podle svého uvážení.

Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu jedno vstřikovací
čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává (od nás) za cenu
za jakou asi
nekoupíš jeden úl s rámkama."
------------------------------------
to není nejlepší příklad výhod sériové výroby, protože v obchodě to
čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně. :-)
PavelN

Ten rozdíl v ceně,to je NENAŽRANOST OBCHODU.


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "KaJi" <e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: stavba ?lu
Datum: 30.3.2010 - 15:08:40

> Jinak jsem teď u linky co vyrábí každou půlminutu
> jedno vstřikovací
> čepradlo. Odzkoušené a nalakované se prodává
> (od nás) za cenu za jakou asi
> nekoupíš jeden úl s rámkama."
> ------------------------------------
> to není nejlepší příklad výhod sériové výroby,
> protože v obchodě to
> čerpadlo stojí tolik, jako by bylo vyrobeno ručně.
> :-)
> PavelN
> ------------------------------
> No, pokud by jsi si pro ně zajel do Španělska, nebo
> kde se různě montují a
> koupil je tam na paletě, asi by ti dali lepší cenu:-)
> Sestavit si auto z náhradních dílů, to odhaduji
> asi tak na 5ti násobek ceny
> z linky.
> ALe i ten malovýrobce co protahuje prkna ručně a
> řeže to laťku po laťce si
> taky musí zaplatit dopravu a v krámě si asi taky
> něco přirazí. A to nechci
> ani pomyslet na DPH:-)
> Karel