- Čermák K. (e-mailem) --- 6. 4. 2010
Re: Sh?n?m ve - v?ely, medomet, ... (42951) (42954) (42962) (42978) (42979) (42980) (42989) (43004) (43013) (43016) (43029) (43035)
Sice už jsme hodně bokem od původního tématu, tak jen stručně na doplnění. Broněk to napsal dobře. Tenkrát to nebylo důležité, kdo je z německé rodiny a kdo z české, oboje národnosti žily vedle sebe v míru. Johann Mendel byl z německé rodiny v Hynčicích (tehdy Heinzendorf) - nedaleko Oder na novojičínsku, kde převládalo německé obyvatelstvo. Přitom vedlejsí vesnice Veselí (Wessels) byla obývaná převážně českým obyvatelstvem. Mendel česky neuměl, až když šel na studia do Olomouce, byl nucen se češtinu učit a potom když šel do kláštera na Starém Brně, tedy českého prostředí, češtinu nutně pořeboval. Učil také ve Znojmě, studoval ve Vídni. Důležitější ale je, že jeho nejznámější práce, jíž odhalil princip dědičnosti, byla vykonána a publikována v Brně. A asi ještě významnější je skutečnost, že jeho objev nevznikl ve vzduchoprázdnu, ale v pokrokovém prostředí úspěšných chovatelů a přírodovědců, které k takovému objevu směřovalo, podněcovalo ho ... K. Čermák
Bronislav Gruna napsal(a): > Pokud by bylo možné zeptat se přímo Mendela nebo Hruschky, jestli se cítí > být čechem nebo němcem, asi by nerozuměli otázce. Asi by se dalo zjistit, > jakou řečí se převážně mluvilo u nich v rodině, ale identifikace s národem > se v té době tolik neprožívala. Pokud se chtěli uplatnit ve vyšších > společenských kruzích, museli perfektně ovládat němčinu. Konfrontační > nacionalizmus, který tolik ovlivnil dějiny 20. století, se rodil až v 80. a > zvláště v 90. letech 19. století jako produkt emancipace občanské > společnosti. Také dělení včelařských spolků dle národnostního principu > vzniklo až v této době. V jistém smyslu byli oba vážení pánové evropany. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 43052
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |