Včelařská konference

No,já myslím, že kromě vysloveně horských oblastí, až přestane současné vlhké a studené počasí, za pár dní už všude bude snůška v přírodě. Takže zbývá, aby včelky přežily těch pár dní.
Co se týká řepného cukru dávaného včelám, včely zpracovávají jakoukoliv získanou sladinu zhruba stejným způsobem. Stejně zpracují nektar přinesený z přírody jako přidaný cukr. Takže v obojím případě se opotřebují stejně. Nemá tedy cenu provádět kolem přikrmování na jaře nějaké složité tanečky. Jediný rozdíl je v tom, že z jarní přírody včely donesou menší množství sladiny, řekl bych tak denně desetiny kilogramů za asi 2 - 4 hodiny největšího tepla kolem poledne a po zbytek dne a noci potom sladinu zpracují a potom odpočívají. To je režim, na který jsou zvyklé a který umí nejúsporněji. Takže při krmení se hlavně musí dodržet podobný režim, dávat jim to po troškách. Ne zaplnit velkooblemové krmítko 5 litry roztoku jako jednu dávku na 14 dní. Já používám na krmení miskové krmítko - miska položená na rámcích a shora zateplená a zdá se, že toto krmítko, když použiji menší misky, se docela dobře hodí i na jarní podněcování.
Co se týká krmení na zimu, uváděné množství 8 - 15 kilo musí být v úlu při prohlídce někdy ke konci září a na začátku řijna. Dříve to nemá moc velký smysl, protože zásoby mohou do září hodně ubýt plodováním nebo loupením nebo naopak včely mohou přinést zásoby navíc právě z loupeže nebo i z nějaké podzimní snůšky. Od října se zásoby včel už mění minimálně.