Včelařská konference

U nas je komunikace s veterinou výborná.
Na vsem se dohodneme a hrisnici nemaji sanci a ti nenapravitelni vetsinou dostanou 5000,-Kc pokuty.
Nova leciva v podstate uz existují - cetl jsem metodiku chovu cmeláků a tam v kategorii akaricidy ( proti roztocum ) uz jsou ( vedle nami pouzivanych ucinnych latek ) dalsi nove pripravky - jen je otestovat !!!
samozrejme dokud funguji tyto tak bych to neresil a licence taky nebude zadarmo ...

Nezbeda Martin
(alias nezmar)




----- Původní zpráva -----
Od: Ivan Cerny <temper430/=/volny.cz>
Datum: pátek, 7. listopadu 2003 v 9:33 dop
Předmět: Re: fumigace zkušenosti

> ZCumc> A představte si tu věc, že na
> organizaci přišel dopis ve smyslu,
> ZCumc> že uvedení včelaři provedli
> uspokojivě léčení.
>
> Faktický stav tedy je, že ne všichni
> majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
> Což asi povede k rezistentním roztočům a
> spolu s tlakem těchto ze
> zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která
> nás asi jako jedinou zemi
> na světě po několik desetiletí uchránila
> rozsáhlých úhynů a koňských
> dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku)
> přestane fungovat.
> A potom? Napadají mě dva scénáře:
> - Buď jako v okolních zemích, každý sám za
> sebe. To má konečný důsledek, že
> majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to
> dá víc práce a bude to
> dražší.
> - Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní
> americká naděje -
> sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako
> cesta), Dol vymyslí dobrou
> metodiku, a začne nové kolo.
>
> Zdravím Ivan
>
>
>

Chci vyzkoušet jako pohon na medomed vrtačku s měnitelnými otačkami, ale nevím si rady s jejím upnutím.Prosím poradil by mi někdo

Předsevzetí našich kandidátů

Zajistit všestranou státní podporu včelařství,jako zajmové činnosti přisoívající k ekologické rovnováze v přírodě.
Ekologický přínos včelařství nevyjadřovat pouze finančně,ale hlavně celospočenským významem,při udržování krajiny a životního prostředí.
Vybudovat moderní včelařství,které přinese zájemcům ušlechtilou nápln pro voný čas,profesionálum zdroj obživy a celé společnosti přínos v podobě opylení,kvalitních včelích produktů,léčebných potravin a biostimulátorů.

Při volbách nepodařilo se naše kandidáty dostat do zákonodárných sborů.Kandidáti VSZS dostali:
do české národní rady 0,84%
do sněmovny lidu 0,66%
do sněmovny národů 0,76% hlasů

Náklady spojené s předvolební agitací:
Na volební prohlášení a plakáty s číslem 9.činili 50000 Kčs
Vysílací čas v hromadných sdělovacích prostředcách byl zdarma,ten jsme využili k propagaci včelařských a včelích produktů.
Největší položkou bylo natočení pořadu Krátký film Praha.
Celý natočený pořad bude předán čSV k úhradě.Bude sloužit jako ostatní propagační material.Tak se náklady ,vložené do volební kampaně,urychleně vrátí členům čSV.

Pretižní výzva:
Osobně jsem nenašel žádné informace o činnosti a hospodaření čSV v roce 1990 a tím celkové náklady na volební kampan.
Krátký film Praha rovněž ve filmotéce čSV je k nenalezení.
Tento pořad mohl /měl/sloužit členům čSV 13 let.
???????
Důvěra vyslovená a vyžádaná předsedem čSV J.Soukupem 24.2.1990 byla schválením činnosti sněřující k Volebnímu seskupení zájmových svazů ?
Inciativním včelařúm přípravného výboru produktivních včelařů z brněnska bylo nabídnuto kandidovat v VSZV...ještě před prvním setkání včelařů ustavujícím MSSP.

v dobrém franta

ZCumc> A představte si tu věc, že na organizaci přišel dopis ve smyslu,
ZCumc> že uvedení včelaři provedli uspokojivě léčení.

Faktický stav tedy je, že ne všichni majitelé úlů s hmyzem řádně léčí.
Což asi povede k rezistentním roztočům a spolu s tlakem těchto ze
zahraničí k tomu, že Dolská metodika (která nás asi jako jedinou zemi
na světě po několik desetiletí uchránila rozsáhlých úhynů a koňských
dávek chemie, upřímně tleskám výzkumáku) přestane fungovat.
A potom? Napadají mě dva scénáře:
- Buď jako v okolních zemích, každý sám za sebe. To má konečný důsledek, že
majitelé úlů přijdou o hmyz a včelařům to dá víc práce a bude to
dražší.
- Nebo se objeví nová chemie (třeba letošní americká naděje -
sacharózo-oktanáza-ester se ukáže jako cesta), Dol vymyslí dobrou
metodiku, a začne nové kolo.

Zdravím Ivan

Zdravím včelaře,

na webu www.vcely.or.cz jsem otevřel novou stránku, která by se měla
zabývat periodicky (i neperiodicky) se opakujícími otázkami a
problémy. Zatím se to jmenuje:

Často kladené otázky, často řešené problémy: FAQ

V tuto chvíli je tam jen pár (doslova) témat.

Prosím všechny včelaře o spolupráci na spoluvytváření této stránky.


J. P. B.

Beru, ale co říci k tomu, když někteří chytráci z naší organizace po
předloňském léčení aerosolem odmítli loňské léčení s tím, že jim onen
dobrovolník, co jezdí vlastním autem, tahá s důvěrníky vyvíječ a léčí včely,
tak že jim "zničil" včelstva. Dobrá, řekli jsme na výboru, ať se domluví s
veterinou na nějakém řádném ošetření a nám předloží papír. Napsali jsme na
veterinu, kteří to byli a čekali jsme. A představte si tu věc, že na
organizaci přišel dopis ve smyslu, že uvedení včelaři provedli uspokojivě
léčení.
Co na to pak říct. Kde je zákon? Jak může toto veterina napsat? Jaké je
uspokojivé léčení jiné než komisionální nebo od veterináře? Tak pak mi
přátelé něco povídejte o sankcích. Houbelec a ne sankce !!!

A jako dovršení ti studovaní na veterině poslali letos pro okres Blansko, že
se má léčit v říjnu Varidolem ... To bych chtěl vidět, jak to máme v říjnu
dělat aerosolem (když ho máme)! Připadá mi, že oni vůbec nevědí, která bije.
A když se tam jednatel s předsedou ptali, jestli můžem použít aerosol v
jiném termínu (pro aerosol příznivějším), tak jim bylo sděleno - dělejte si
to jak chcete - no kde to jsme? Kde mám na to papír? Co si mám dělat jak
chci?
FUJ, HNUS a BLIVAJS.
... Tak bylo potlačeno letošní plošné léčení aerosolem v naší organizaci.
(Naštěstí se najdou takoví, kteří jsou ochotni ze své kapsy uhradit léčení
aerosolem, když je takový přístroj zakoupen. To jsou VČELAŘI a ne majitelé
úlů s hmyzem ...)

S pozdravem

Zdeněk Čejka

>
> Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
> Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární
> zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i
> to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely
> a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne
> tedy žádný důvěrník.
> Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení-
> viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání
> zvířat.
> S přáním mnoho dobrého Jarka

Já jen aby řeč nestála a nebralo se to jako "kdo mlčí souhlasí".
Příspěvek J.Sedláka je další důkaz kohosi tvrzení: "Každý včelař samostatný vynálezce a badatel". Snad by se to mohlo rovnou celé natisknout na zadní stranu dolského návodu k Varidolu :-)). To aby nepůsobil tak přísně a zbytečně včelaře nestresoval svými konkrétními pokyny. Nač dělat věci složitě? Ať nám prostě ústav dodá chemikálie (ty bohužel ještě neumíme vyrobit, ale co není může být ..) a my už si poradíme sami. Jsme přeci šikulové a hlavně máme nápady. Teplota nás nezajímá, stačí zabouchat na bednu a je to! Co tam v tom Dolu dělají, když je taková maličkost nenapadne? Spadli roztoči? Spadli a kolik! To je jasný důkaz!
Eman

>Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.

Trestného činu týrání zvířat, se lze dopustit pouze na obratlovcích. Ale, s prominutím, na pár facek je to určitě...

jose
____________________________________________________________
PC DEXX za 16.990 s DPH! Athlon XP 2200+, CDRW, 80G, 17" monitor. Poslední
levný nákup před Vánoci! http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=64957%26url=http://www.dexx.cz/frame_Narsil_16a.htm

Myslim ze priamo na konferencnom serveri je lieceni dostatocne popisane.

http://www.vcely.or.cz/files/fumigace.htm

Anmi

Asi 15 let včelařím. Až do loňska jsem měl jen nízké nástavky, zimování ve třech. Fumigaci jsem vždy dělal v podmetu. Chce to ale vysoký podmet 9 - 10 cm. Papírek jsem umisťoval na takovou šibeničku ohnutou z drátu od kola, Na bílé podložce v podmetu je kousek plechu pod touto šibeničkou, aby podložka nechytla. Davám 3 kapky léčiva. Vše je dobře utěsněno.Čas předepsaný 60 min. Na bílé podložce mám načmáráno rozdělení na 4 x 4 čtverce pro snadnější počítání roztočů po každé fumigaci. Spad počítám asi za 2-3 dny. Po první fumigaci bývá spad ve stovkách- počítám asi po 50, někdy spad i kolem tisíce. A to i vloni u nových včelstev -( po požáru-) koupených ze šlechtěného chovu i se značkovými matkami-.
Letos jsem dostal léčivo od důvěrníka až 23. října a tak jsem léčil s obavami po řadě chladných dnů a mrazech v noci --až 24.října.Byly ve 13 hodin dva stupně nad nulou. Na každý úl jsem po zapálení pásku zabouchal,abych včely rozrušil. Druhou fumigaci jsem dělal 31. října za podstatně lepších tepelných podmínek. Spady jsou následující - prvním číslo spad po první fumigaci, druhé číslo po druhé.
úl č. 2.......asi 700 , 40
úl.č. 3.......1170 , 35
úl č.4..........220 , 20
úl č. 5........ asi 150, 80
Snad to pro ilustraci o účinnosti léčení trochu něco napovídá. Třetí fumigaci budu dělat asi za týden. Spad býval jen několik roztočů.

Čtvrtá ? Samozřejmě bych rád přešel na aerosol, ale nepodařilo se mi přesvědčit organizaci k zakoupení kompresoru.

Ano ,pánové , včela je hospodářské zvíře.
Ve druhém a třetím čísle Včelařství r. 2000 je v přílohách veterinární zákon týkající se také včel. Doporučuji ku přečtení. Vyplývá z něho i to ,že za řádné léčení odpovídá chovatel , též za řádnou péči o včely a to i pod hrozbou sankcí peněžitých jdoucích až do desetitisíců. Ne tedy žádný důvěrník.
Potom je otázka,zda ono vysypání mnoha včelstev na sníh ...v rozčílení- viz dopis ve Včelařství... by nebylo na trestní oznámení pro týrání zvířat.
S přáním mnoho dobrého Jarka

Chtěl jsem se zeptat na metodou EZI queen systems, byl bych rád pokuď by se mi ozval někdo kdo se tou to metodou zabývá a poskytl mně bližší informace.
Děkuju

Dnešním tématem dne je zřejmě na ČRo- Radiožurnál včelaření. Právě domluvil p. Peroutka o škůdcích včel a za hodinu se příspěvek má týkat kontroly dovozového medu.

Jestli můžu přispět do diskuze, mně připadá návod jasný. Ten rámek se může
vyndat po nakrmení na konci září, možná už od poloviny září, včely volné
místo už nezastaví a protože díky vyndanému rámku je na tom místě chladněji,
tak na dalším rámku nesedí a nevadí při fumigaci. Rámek se tam vůbec nemusí
vracet, může se hned při odebrání vložit třeba do spodního nadstavku.
Pokud se knot zapálí v podmetu v úlu o dvou nadstavcích, nikdy není možné
říct, přes kolik chladných rámků kouř musí projít, aby se dostal ke včelám a
kolik léčiva se tedy na rámcích zbytečně srazí. Fumigace včelstev je vždycky
kompromis mezi venkovní teplotou, výskytem plodu v úlu, manipulací v
blízkosti včel a cenou. Pokud tuto metodu znehodnotíme různými "zlepšováky"
zůstane jen ošetřování aerosolem a všechny základní včelařské organizace
budou muset sehnat nebo domluvit zapůjčení přístroje na aerorosol. A pokud
se nas...ou včelařští důvěrníci, kterí toto ošetření provádějí ( jeví se mně
každý rok jako čím dál naštvanější) budou ošetřování dělat profesionálové a
pak budeme platit za ošetřování včelstev ne 20 korun, ale skutečně plnou
cenu, třeba 200 za včelstvo.


----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <arnost.hrdina/=/ais.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
Subject: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
budu
> provádět.
>
> Možná by se měl někdo z teoretiků zamyslet a prověřit jiné možnosti než
ty,
> které byly před dvaceti lety napsány pro úl MÚ, kde se tento způsob
provede
> velice výhodně!
>
> Nikde nebyl popsán žádný experimentem ověřený důkaz o tom, že teorie které
> tu rozvíjíte,
> že se z podmetu po hodině uzavření úlu nedostane látka do celého prostoru
> úlu.
> To se včely seřadí do ulíček a ucpou celý podmet?
> Pokud já mám zkušenosti, tak je úl vždycky někde nětěsný a po zapálení je
> vidět
> i pod deklem úlu nad druhým nástavkem proužek dýmu.
>
> Myslím, že po tak dlouhé době používání nástavkových úlů už mohl uvedený
> výzkumák zapracovat
> a vymyslet lepší způsob jak to dělat, aniž bych musel vyházet čtvrtinu
> zimníh zásob do skladu!
> K čemu potom tenhle výzkumák máme, pokud se stará jen o to co nám ze své
> přidružené výroby prodat.
> Ani vyvíječ aerosolu neumí vyrobit za rozumné peníze!
> Možná je to opět slovo do pranice, ale dost mě to irituje, že se tady tři
> roky bavíme jen o názorech
> jestli do podmetu jo nebo ne a nikdo nikdy k tomu neprovedl nějaký rozumný
> důkaz!
>
> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)
>
> Druhá věc by mě zajímala a to je otázka termínu fumagace.
> Před 14 dny jsem měl otevřený úl a bylo tam ještě dost plodu, po 14 dnech
je
> počasí takové,
> že se těžko hledá den, kdy je nad 10 stupňů, natož aby bylo splněno jak tu
> někdo uvedl,
> že by mělo být i v noci nad deset a ještě musíte fumigovat v bezleté části
> dne, čili až po cca čtvrté odpolední.
> Tak to jsem vskutku zvědav, jak letos každý z nás aniž by měl drahé
zařízení
> bude dodržovat literu metodiky :o)!
>
> Příjemnou fumigaci.
> Arnošt
>
> ----- Original Message -----
> From: <e-mail/=/nezadan>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:47 PM
> Subject: RE: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.
>
>
> > Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi
stěnou
> > a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm
> pod
> > horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík /
dlouhý
> > asi 5 cm /
> > Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od
> > plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se
odstraní
> > těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
> > Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede
> > nákazový referent za úhradu pro spolek.
> > Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.
>

Bohužel Vám nemohu potvrdit ani vyvrátit Vaše myšlenky, ale v mém provozu se nacházejí mezistěny ze 4 výroben - každý včelař chce od někoho jiného.
Já je používám, jak mi přijdou do ruky a včely staví na základě toho:
1) jaká je snůška
2) jaká je síla
3) v jaké fázi se včelstvo nachází
4) jak tlusté jsou mezistěny

A teď je otázkou, kvůli čemu tam mezistěny dávám.
Když bych chtěl rozšiřovat počty včelstev - potřebuji dílo, mám radiální medomet, apod ........ použiji tlusté mezistěny

když chci bojovat s rojovou náladou ...... použiji mezistěny tenké, aby jim to trvalo a byly závislé více na svém vosku a ne na tom, který použijí z mezistěny.

Pěkný den a zimující včely

Váš dodavatel českých včelích produktů

Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

603-499 746

Nejdřív k hořlavosti.
Včelí vosk je hořlavina čtvrté třídy, to znamená, že hoří, pokud se vystaví
teplotě nad cca 200 st C (Přesnou hodnotu si nepamatuji, dá se najít v
požárních předpisech a tabulkách). V praxi to znamená, že pokud vosk
zpracováváte správně, vyvařováním ve vodě, nepřepalujete ho, tak
nebezpečí požáru není. Pokud ale vosk vylijete nebo vykypí na rozžhavenou
plotnu, pak hoří téměr stejně "dobře" jako kdybyste na tu plotnu vylili
aceton. Kyselina by přispívala k hoření vosku, pokud by nějak reagovala s
voskem a při tom by se uvolňovaly hořlavé plyny a páry. To se ale neděje.
Každopádně, pokud vykypí vosk s kyselinou při čištění vosku, i když vosk
nevzplane, horká kyselina "prská" po okolí. Je snadné při takové
příležitosti přijít k popálenině od kyseliny nebo dokonce k poškození zraku.

Hlavní složkou vosku jsou estery mastných kyselin a volné tyto kyseliny.
Tyto kyseliny jsou velice slabé, projeví se až v roztaveném stavu za vyšší
teploty kromě jiného tak, že reagují s reaktivnějšími kovy, železem a zinkem
za vzniku kovových solí, které se v tomto případě nazývají mýdla. Mýdlo
zinečnaté je bílé, mýdlo železnaté je tmavé, to způsobuje ono zčernání
poškozeného vosku. Náprava vosku se provádí stykem takto poškozeného vosku
se silnou kyselinou, Funguje to tak, že silná kyselina ve vodném roztoku
"vytáhne" z mýdla z vosku železo nebo zinek, ve vosku zůstane původní volná
mastná kyselina jako přirozená součást vosku a ve vodném roztoku bude
zinečnatá nebo železnatá sůl silné kyseliny. Nejlepší na to je kyselina
fosforečná, protože železnaté soli této kyseliny jsou nerozpustné, tudíž
pokud není kyseliny příliš velký nadbytek, objeví se po vychladnutí vosku v
nečistotách na spodku voskového koláče. U jiných kyselin jsou železnaté soli
rozpustné, tudíž zůstávají ve vodném roztoku a část železa se z něho může
dostat zpět do vosku.
Kyselina sírová se používá spíše, pokud se mají ve vosku zničit spóry moru
plodu. Tyto jsou velice odolné, pouhým vařením vosku v čisté vodě při 100
st. C
by se tyto spóry spolehlivě zničily až za několik desítek hodin. Proto se ve
výrobnách mezistěn vosk vaří v autoklávu za zvýšeného tlaku okolo 120 st C,
vyšší teplota by zřejmě poškodila vosk a za přídavku kyseliny sírové.
Kyselina fosforečná se podle mne dá nahradit výluhem ze superfosfátu, ten se
dá na rozdíl od kyseliny fosforečné koupit v každé drogerii. Už jsem o tom
do konference psal a uvedl jsem i postup, zatím jsem nevyzkoušel.

Pěna při vaření vosku.
Píše se všude vařit vosk s vodou, vařit vosk s kyselinou atd. Podle mne by
se ale při tom vařit vosk, respektive voda pod ním moc neměla. Zjistil jsem
totiž, že při takovém varu se část vosku dostane do emulze do vody, takže se
rozptýlí ve vodě ve formě miniaturních kuliček a ty se zpět neslijí do
voskového koláče ani při velmi pomalém chladnutí vosku. Nejviditelněji se to
projeví tehdy, když včelař pečlivě oškrábe nečistoty ze spodku voskového
koláče, potom vosk znovu vaří s vodou nebo kyselinou a případně vosk ještě
míchá. Na spodku voskového koláče se potom objeví zase větší množství
něčeho, co vypadá jako nečistoty, ale ve skutečnosti je to většinou ztuhlý
emulgovaný vosk. Pokud se tyto "nečistoty" nechají uschnout a opatrně se
zasucha roztaví, je to skoro čistý vosk. Otázkou je, jestli takový vosk má
shodné vlastnosti jako vosk ve voskovém koláči, nebo se nějak odlišuje.
Já takový vosk už nevracím zpátky pro výrobu mezistěn, používám ho třeba k
impregnaci a podobně.

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 29, 2003 8:25 AM
Subject: Vyčitění vosku


> Prosím o radu. Víte kde sehnat kyselinu sírovou a kyselinu fosforečnou na
> čistění vosku? V drogérii je nemají. Dá se čistit současně kys. sírovou na
> odstranění mýdel a kys. fosforečnou na barvu vosku při jednom rozvaření?
> Nemůžou roztoky lehce vzplanout díky obsahu kyselin? Nedělá se pěna při
> tomto delším vaření?
> Díky za odpověď.
> Tonda

unsuskribe

Nesmí zmrznout.

> Nevite nekdo, jakou nejnizsi teplotu snese varidol ?
> zapomel jem ho na zahrade a bylo asi -2°C
> Nebude uz kaput ?

No tak jsem fumigoval :-)
A výsledek? U všech mých včelstev ani v jednom případě neseděly včely ve
spodním nástavku. U některých jsem se dost zapotil.

Sice jsem jim "zakouřil", ale pochybuju o účinnosti (teplota).
Po týdnu se to má zopakovat, doufejme, že bude příznivější počasí.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

> -----Original Message-----
> From: Ing. Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
> Sent: Tuesday, November 04, 2003 1:26 PM
> To: Vcelarska konference
>
> Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
> v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně
> případech
> sedí a o tom co píše literatura,
> že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle
> budu
> provádět.
>

On Tue, 4 Nov 2003 jiri.cupl/=/zdas.cz wrote:

> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
> nás v lékárně není.

Řekl bych, že si ho každá lékárna může objednat. U nás mi ho sehnali asi
za tři dny. Pokud to v jedné lékárně nejde, zkusil bych jinou, je jich
dost ;-)

Jirka Borik <jiri.borik/=/volny.cz>

Roztoci.
Uz nekolik let sleduji spad roztocu po kazdé fumigaci.Mam jen nekolik
vcelstev. Malý spad by se mi zdal podezrelý. Mam 3 NNna úl. . I kdyz jsem
koupil nová vcelstva - po pozáru- spad byval nekolik set po prvním
osetrení. Dávám 3 kapky a vcelstva nesetrím nechávám uzavrena prakticky
hodinu. Letos je spad nekolik set, v jednom prípade i pres tisíc (spojená
vcelstva).-
Po kyseline mravencí byl spad jen nekolik kusu- letos. Ted budu pocitat
spad po druhé fumigaci- bývá to nekolik desitek. Po tretí jen nekolik kusu.
Mam obavy s tech teplých dní...plodování. Ve dvou úlech nosily dost pyl.
S pozdravem Jarka


--- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 8:33 AM
Subject: Kliestik


> Ahojte
>
> Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
> som pouzil avartin a pri druhom dymení som uz nemal
> skoro ziaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
> jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepsia a
> poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
> asi 200 - no mám ponaučenie, ze aj kliestik môze aj
> keď rodinu nezničí výrazne zníziť medné výnosy.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
> http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

Aceton na vyžádání objedná každá lékárna. Jinak v prodejně chemikalií. Pre
nekolika lety jsem bral v Hradci- KATO
s.r.o. Husova 580 Smiřice..nevím, zda ještě existují. Ale hořlavinu poštou
by asi nezasílali. Tel 495 422 104 nebo 495442104 pokud jsem zaznamenal
správně. V každém případě aceton jen p.a. neb ch.č. neb pro lékařské
účely. Cena asi 80 Kč za lahev.
S pozdravem Jarka


----- Original Message -----
From: <jiri.cupl/=/zdas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 9:33 AM
Subject: Aceton


> Zdravím,
> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
nás
> v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano,
je
> nějaké riziko pro včely?
> Děkuji

Takový pocet roztocu (200) zcela urcite nezpusobil zaostávání vcelstva.
Nejvíce zoztocu totiz ve vcelstvech pribývá koncem cervence, v srpnu a zárí.
Takze v dobe snusky (6.-7. mesíc) jich v tom vcelstvu mohlo být treba jen 5,
mozná o neco víc. Ale ani 200 roztocu v dobe snusky vcelstvo nemuze jeste
bezprostredne oslabit, prícina byla jiste jiná.
Mám zprávy od vcelaru, ze celkove je letos roztocu méne. Ale nesmí nás to
ukolébat - za rok ci dva to muze být docela jinak!

K. Cermák


----- Original Message -----
From: "Pete Mal" <cscipion/=/yahoo.com>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 8:33 AM
Subject: Kliestik


> Ahojte
>
> Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
> som pouzil avartin a pri druhom dymení som uz nemal
> skoro ziaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
> jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepsia a
> poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
> asi 200 - no mám ponaučenie, ze aj kliestik môze aj
> keď rodinu nezničí výrazne zníziť medné výnosy.
>
> Peter M.
>
> __________________________________
> Do you Yahoo!?
> Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
> http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

V naší ZO používáme aceton čistý z produkce firmy Merci s.r.o Brno,
Hviezdoslavova 55 b.Při osobním odběru a platbě v hotovosti 50 lahví á 900ml
za 3 180,- Kč.Spojení - blazkova/=/merci.cz , www.merci.cz nebo
tel.420548428412 a fax.420548211485
S pozdravem Jaromír Sobotka

Tak o tom nic nevim,
moje vcely funguji tak, ze po zadymeni, nebo zasmradeni
kys. mravenci tahnou cerstvy vzduch od cesna.
Lze se o tom krasne presvedcit treba pri fumigovani
v nast. ulu s vysokym podmetem. Jestlize zapalim knot
primo u cesna priblizne pod chomacem, utika kour cesnem
jen velmi malo (kupodivu!:) pritom ale cirkuluje celym
prostorem ulu. (Vali se pekne skulinami pod strupkem)
Staci knot ale zapalit asi 10~15 cm od cesna smerem
dovnitr a vysledek je, ze se kour vali z ulu ven ve spodni
polovine a nahoru se ho moc nedostane.
Ja si myslim, ze je chyba podcenovat metodiku, je navrzena
tak, aby fungovala vzdycky. Nadruhe strane strane specificke
podminky mohou mit svoje optima i mimo vseobecnou
metodiku.

Nevite nekdo, jakou nejnizsi teplotu snese varidol ?
zapomel jem ho na zahrade a bylo asi -2°C
Nebude uz kaput ?

Marek

----- Original Message -----
> Není rušení jako rušení.
> Když je dráždíš dýmem brání se tak, aby dým nešel k plodu, k matce, do
> středu včelstva.
> Když zaboucháš, hledají útočníka a rozlézají se.
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
> > Trošku mne mate,že by při vyrušení se
> > chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom
> > zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř
rozptýlily.

:>Pokud si provádíš fumigaci sám, tak Tě nikdo nezkontroluje.

A kdo by mě měl kontrolovat, když je tam u nás jeden "expert" větší než druhý. Vymýšlí samé zlepšováky a ještě se tím chlubí. Že to není vždycky sranda, to letos vím už taky. Vloni jsem měl půjčený aerosol a zatoužil jsem zase po "jednoduchosti" a tak to mám za to.

:>prochází jim
:>to. Nikdy neměli tolik roztočů v zimní měli aby museli dělat
:>jarní ošetření.

Pochybuju, že si jarní ošetření někdo sám dělá.

:>A pak vykládej že si spolek má opatřit drahé zařízení na
:>aerosol a že mají
:>zaplatit 10 až 30 Kč za ošetření aerosolem na včelstvo.

Jelikož je to spolek podporující organizované rozdávání státní dotace a distribuci léčiv, tak jakékoli investice by byly proti zájmům spolku. To bychom si museli založit nový spolek na efektivní léčení včel :-). Zkusím to letos navrhnout, než se přátelé rozutečou s penězi.

Mě dojímá víc věcí :o)!
Například to, že nám možná s tímto přístupem vydrží naše "svatá" metodika
ještě nějakých sto let a zaplaťpánbůh, že ji máme :o)...

Dokud jsem včelařil v Mor.univerzálech, tak mě nenapadlo, že je to v
nástavcích trošku jiná problém a možná až přespříliš pracné....
Kdysi Newton a tehdejší fyzikové věřili, že tehdejší zákony mechaniky jsou
svaté a dnes to vypadá, že nejsou svaté ani Einsteinovy teorie...

Možná by stačilo udělat statistiku, jaké procento spadu v jarní měli mají
ti,
co dávají pásek svisle do podmetu a ti co jej dávají po pracných úpravách
svisle do nástavku.
Taky by mě zajímalo, jak to dělají ti, co mají 200 včelstev :o).
Pochopitelně aerosolem.
Takže nikoho nezajímá, jestli se nás pár kvůli "svaté" metodice škrabe
pravou rukou za levým uchem
a jestli se vyplatí dělat výzkum, aby se s tím malovčelaři nemuseli mrvit s
přendáváním plástů zásob :o)!

:o)) čekal jsem, že mi to neprojde, ale bez pochybností a protichůdných
názorů není pokroku :o)))
Když nebude polemika, nikdo výzkumák nedonutí vyzkoušet něco jiného... ikdyž
možná dnes ani to ne :o)!
Vždyť jde "jenom" o peníze :o)! Takže výzkumák dělá radši to co mu nese a co
je mu po nějakých malovčelařích :o)!

Hezký den.
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emanuel Vesely" <eman.v/=/email.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 2:10 PM
Subject: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


>
> Ty mě Arnoště dojímáš. Jak jsi to dělal v minulosti?
> Nebo jsi začal mít silnější včely teprve teď?
> Myslím, že řešíš pseudoproblémy. Návod je snad jasný,
> v e-zinu to máš i s obrázkama. Tak to tak udělej, jinou levnější možnost
> nemáš! Pánbůh zaplať Dolu za to, co je!

Pošli své dotazy přímo do VÚVČ.Oni už Ti odborně odpoví.

Byl jsem loni na školení použití aerosolu a probíralo se tam i tohle. To
jest jak, kdy a kde.
Zkoušeli všelicos, i krajní meze použití a ne jen MÚ ale i další úly. Kromě
toho, VÚVč není odkázán jen na úly které vlastní. K tomu patří i výzkumné
včelíny. A pár včelařů co spolupracují.

A jo, včely se seřadí a ucpou uličky a zajistí si větrání tak, aby látky,
které je dráždí se nedostaly do středu včelstva.
Opět to bylo odzkoušeno a pozorováno. A píše se o tom v literatuře především
v souvislosti s používáním kyseliny mravenčí.
A zase: viz 1.řádek.

Tu metodiku poprvé odzkoušeli sice před asi 20 lety, ale copak si opravdu
myslíš, že od té doby se na to úplně ..(píííp)...? Zeptej se jich sám.

A pokud máš netěsný úl, tak si ho utěsni a nenechávej léčivo vyvětrat dřív
než zapůsobí.
Taky jsem se dočetl, že kdysi, když začínali, bývaly úly rozvrzané a děravé
a netěsné a včelám to vyhovovalo - jinak by to zalepily. A tak pro fumigaci
přikrývali úly starými dekami, aby to tak rychle nevyvětralo.

A jak budeme dodržovat metodiku to taky nevím. Počasí nám nepřeje. Doufám,
že pouze prozatím.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

PS (úplně mimo): a co takhle začít ještě diskutovat o tom, že moje včely
dělají chumáč až při +9°C a sousedovy při +8°C ? To už budem úplně v
....pííííííp...

A jak budeš dodržovat literu metodiky, když je závislá na počasí a teplotě
nad +10°C to nevím. U mně to není jiné.
A pokud nedodržíš metodiku přičti si případné následky (a my s Tebou taky).
Pokud si provádíš fumigaci sám, tak Tě nikdo nezkontroluje. Udělej si to jak
chceš. A neboj, nebudeš sám. Moji sousedi (někteří) dělají fumigaci ve
stanovených termínech, bez ohledu na teplotu, přítomnost plodu a td.
(Některí dávají pásek do krmící flašky a pak se diví zimnímu spadu nad 70
roztočů na včelstvo.) Někteří dávají pásky na ležato. Atd. A prochází jim
to. Nikdy neměli tolik roztočů v zimní měli aby museli dělat jarní ošetření.
A pak vykládej že si spolek má opatřit drahé zařízení na aerosol a že mají
zaplatit 10 až 30 Kč za ošetření aerosolem na včelstvo.

Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

:>Po zkušenostech z minulých let jsem nějaký čas po zakrmení v
:>klidu vyndal poslední rámek v horním nástavku. Mám ho bokem.
Jó, tak to byly ty úly ještě narvanější. Já spoléhal, že to časem zeslábne a pak ho v klidu vyndám. Jako dříve. Letos je to nějaký jiný. Všechno.

Není rušení jako rušení.
Když je dráždíš dýmem brání se tak, aby dým nešel k plodu, k matce, do
středu včelstva.
Když zaboucháš, hledají útočníka a rozlézají se.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Trošku mne mate,že by při vyrušení se
> chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom
> zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř rozptýlily.

Po zkušenostech z minulých let jsem nějaký čas po zakrmení v klidu vyndal poslední rámek v horním nástavku. Mám ho bokem. Teď při fumigaci stačilo lehce nadzvednout strůpek nebo fólii a rychle zabodnout připravený hřebík s páskem do plástu, vyndat vedle umístěný hřebík z minulého týdne a použít ho pro přípravu v dalším úlu.
Až doléčím, poslední rámky dám na místo.
Pavel



> Lavírovat v teplotách, vyndat rámek, zandat rámek...
> Když jsem to v neděli dělal, tak na obou krajních rámcích
> studené stavby
> seděly včely. Byly naštvaný, a já taky, když jsem ulomil ouško u rámku
> plného zásob...

Faktem je ,že v mých včeličkách-ve 2 nástavcích po 11 plástech rozměru 39*24 jsem bohužel viděl ,že v dolním nástavku zbývá velmi málo včeliček.Když se podívám okénkem a otevřu dolní očko,je krásně vidět,že prostřední ulička je prázdná-na rozdíl od horního nástavku,kde jsou zhruba v ose očka.Letos dokonce jedny i v mraze bylo horní očko téměř ucpáno včeličkami.Také okénkem je hezky vidět,jak kouř v úle proudí a samozřejmě proudí i za okénkem horního nástavku.Trošku mne mate,že by při vyrušení se chomáč měl ještě více srazit,to možná dělám chybu,když na úl potom zabouchám,abych je naopak rozrušil a včelky větráním více kouř rozptýlily.

... no kliestik prisiel do byvaleho ceskoslovenska v rokoch 1978 - 1982 ...

neviem ako u Vas, ale ja mam plod este na jednom az dvoch ramikoch, takze
uvaha o fumigacii je trochu predcasna.

Matej




Pavel Prchal
<prchal/=/dup.c An: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
z> Kopie:
Thema: Re: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.
04.11.2003
13:32
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Demagogie - to bude i v pripade roku 2000/2001 a je to jen rok zpet.

:>že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým
:>způsobem tohle budu
:>provádět.

Ty mě Arnoště dojímáš. Jak jsi to dělal v minulosti?
Nebo jsi začal mít silnější včely teprve teď?
Myslím, že řešíš pseudoproblémy. Návod je snad jasný,
v e-zinu to máš i s obrázkama. Tak to tak udělej, jinou levnější možnost nemáš! Pánbůh zaplať Dolu za to, co je!
Já si ale stále uvědomuju, že to je všechno nouzovka.
Lavírovat v teplotách, vyndat rámek, zandat rámek...
Když jsem to v neděli dělal, tak na obou krajních rámcích studené stavby seděly včely. Byly naštvaný, a já taky, když jsem ulomil ouško u rámku plného zásob. Takhle silný včely tuhle dobu nepamatuju. Mám z toho nepříjemný pocit, že to bylo na draka. Ale klíckovat matky, to si jednak neumím představit a taky se mi to zdá nepřirozený zásah.
Eman

> Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
> (Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Demagogie - to bude i v pripade roku 2000/2001 a je to jen rok zpet.

Pokud zimuju v Tachovácích, tak mi při dodržení těchto podmínek zbyde
v nástavku 7 rámků a pokud náhodou sedí včely nahoře (což v hodně případech
sedí a o tom co píše literatura,
že budou dole u česna je pouhá teorie) tak nevím, jakým způsobem tohle budu
provádět.

Možná by se měl někdo z teoretiků zamyslet a prověřit jiné možnosti než ty,
které byly před dvaceti lety napsány pro úl MÚ, kde se tento způsob provede
velice výhodně!

Nikde nebyl popsán žádný experimentem ověřený důkaz o tom, že teorie které
tu rozvíjíte,
že se z podmetu po hodině uzavření úlu nedostane látka do celého prostoru
úlu.
To se včely seřadí do ulíček a ucpou celý podmet?
Pokud já mám zkušenosti, tak je úl vždycky někde nětěsný a po zapálení je
vidět
i pod deklem úlu nad druhým nástavkem proužek dýmu.

Myslím, že po tak dlouhé době používání nástavkových úlů už mohl uvedený
výzkumák zapracovat
a vymyslet lepší způsob jak to dělat, aniž bych musel vyházet čtvrtinu
zimníh zásob do skladu!
K čemu potom tenhle výzkumák máme, pokud se stará jen o to co nám ze své
přidružené výroby prodat.
Ani vyvíječ aerosolu neumí vyrobit za rozumné peníze!
Možná je to opět slovo do pranice, ale dost mě to irituje, že se tady tři
roky bavíme jen o názorech
jestli do podmetu jo nebo ne a nikdo nikdy k tomu neprovedl nějaký rozumný
důkaz!

Podle mě ja ta metodika z roku 1970 čili z minulého století!
(Aby se někdo nepletl, mluvím jen o umístění pásku, nikoli o jeho poloze)

Druhá věc by mě zajímala a to je otázka termínu fumagace.
Před 14 dny jsem měl otevřený úl a bylo tam ještě dost plodu, po 14 dnech je
počasí takové,
že se těžko hledá den, kdy je nad 10 stupňů, natož aby bylo splněno jak tu
někdo uvedl,
že by mělo být i v noci nad deset a ještě musíte fumigovat v bezleté části
dne, čili až po cca čtvrté odpolední.
Tak to jsem vskutku zvědav, jak letos každý z nás aniž by měl drahé zařízení
bude dodržovat literu metodiky :o)!

Příjemnou fumigaci.
Arnošt

----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, November 04, 2003 12:47 PM
Subject: RE: Varidol FUM - Aplikace-pro Z.Č.


> Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi stěnou
> a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm
pod
> horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík / dlouhý
> asi 5 cm /
> Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od
> plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se odstraní
> těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
> Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede
> nákazový referent za úhradu pro spolek.
> Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.

Jak jsem jiz drive uvedl, pouzivam stare dynamo z nejakeho
nakladaku bez prevodovky, propojene viklavou spojkou primo s
kosem (kardanem se to neda nazvat v zadnem pripade) a schema
regulatoru jsem pred casem ulozil na web:
http://pepasrollu.tripod.com
Funguje to perfektne.
Pepa


--
Potrebujete vice prostoru pro vase stranky?
Ptejte se na http://sluzby.volny.cz/cs/product/ftp_paid

Aplikuje se ve dvou nástavcích nahoře asi 1/3 od vrchu rámku. Mezi stěnou a rámkem má být mezera asi 4 cm .Nabodne se aplikační podložka asi 1 cm pod horním okrajem. Nakapou se čtyři kapky přípravku 1 cm pod hřebík / dlouhý asi 5 cm /
Podložka se zapálí / doutná / a zapíchne se do plástu, je asi 2 cm od plástu.Před tím se utěsní česna. Úl se zavře. po jedné hodině se odstraní těsnění česen. Kontrola proti požáru a pod.
Na každý obsednutý nástavek se dávají dvě kapky.U nás to všechno provede nákazový referent za úhradu pro spolek.
Doporučuji dodržovat postup VÚV Dol u Libčic.

Znáte někdo adresy prodejen včelařských potřeb v Polsku nebo v bývalé NDR blízko za hranicemi ?

Zkoušel někdo z Vás vyrobit regulátor otáček včetně použití motorku ze stěračů Š 100, dynama Š 100 a pod. Kdysi byl návod / schema uveřejněn v AR /, podle tohoto návodu jsem postavil regulátor , ale nepodařilo se mě ho rozchodit /zatím /.Pokud někdo ví prosím poraďte.

Má se dávat do horního nástavku. Protože dle výkladu, kouř sice stoupat
může, ale vyvětrat se musí, A při tom musí, projde zhora přes včelstvo do
podmetu a pak česnem nebo sítem ven. Samozřejmě až potom když za hodinu
otevřeš větrání úlu.
Tolik doporučení zpracovatelů návodu a tvůrců metody.
Strčit pásek do podmetu, například na šikmo zdola do plástu zapíchnutý
hřebík, je velmi pohodlné a rychlé.
Ale opět, dle výkladu tvůrců metodiky, kouř z pásků včely dráždí a ony jsou
schopny rychle uzavřít uličky a zajistit větrání tak, že se léčivo do středu
včelstva vůbec nedostane a možná ani do horní části úlu. Záleží na tom jak
moc je zimní chomáč připraven. A při letošním počasí asi je připraven dobře.
A nějaké oteplení i na +15°C (ale jen na 2 až 6 hodin je více než +10°C) je
nemůže vyrušit tak, aby zimní chomáč úplně zrušily. Na ty dvě (či 6) hodiny
to nemá smysl, když to je dlouhodobý proces. Aby byla účinnost zajištěna
chtělo by to, aby i přes noc bylo více než +10°C.
Sice splníme návod (je právě vice než +10°C), ale nesplníme účel. A účelem
jsou mrtví roztoči. VŠICHNI ROZTOČI.
Libor Jarolím
Stará Bělá

> V návodu je psáno, že se pásek umístí
> mezi krycí plást a stěnu nástavku. Když zimuji na
> dvou nástavcích, dává se
> do horního nebo do spodního, nebo dáváte pásek
> do podmetu nebo ještě jinak?

technicky v zadnem pripade. Kolega v susednej dedine chcel usetrit /
technicky je lacnejsi / a prisiel o 5 vcelstiev /. Na Slovensku predava
cisty aceton Mikrochem Pezinok a 1L stoji okolo 120,- Sk.

Matej




<jiri.cupl/=/zd
as.cz> An: Vèelaøský mailing list
<vcely/=/v.or.cz>
04.11.2003 Kopie:
09:33 Thema: Aceton
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






ZdravĂ­m,
poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U nás
v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano, je
nějaké riziko pro včely?
Děkuji

pouzite ramiky vyváram v 5% roztoku lúhu sodného - dostat v drogerii.

Matej




Peter Kristin
<pepok/=/pobox. An: Včelařský mailing list
sk> <vcely/=/v.or.cz>
Kopie:
03.11.2003 Thema: ramiky
16:44
Bitte
antworten an
"Vcelarska
konference"






Priatelia,

kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
akej???

Vopred vdaka

Peter

Zdravím všechny, vím, že to tady bylo již několikrát probíráno, ale chci se
zeptat na způsob aplikace pásku s Varidolem v nástavkových úlech. Vždy jsme
v organizaci léčili aerosolem a letos po stížnostech některých "individuí"
jsme se vrátili k páskům s Varidolem. V návodu je psáno, že se pásek umístí
mezi krycí plást a stěnu nástavku. Když zimuji na dvou nástavcích, dává se
do horního nebo do spodního, nebo dáváte pásek do podmetu nebo ještě jinak?

Díky za odpovědi.

S pozdravem

Zdeněk Čejka

Zkus lékárnu pro zvěrolékaře. Ale já jsem uspěl i v obyčejné lékárně, jen je
potřeba se domluvit a počkat než to dovezou.
Obyčejný - technický aceton použít nelze. Jsou tam nějaké příměsi -
rozpouštědla - nečistoty. Nepoužívat.
Existuje ještě tzv. technicky čistý aceton a ten použít lze. Mohl by jít
koupit v drogerii.
A pokud se nemýlím, tak na požádání Ti pošlou flašku příslušného acetonu i z
VÚVč Dol.
Libor Jarolím
Stará Bělá


> Zdravím,
> poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U
nás
> v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano,
je
> nějaké riziko pro včely?
> Děkuji

Celkem jednoduše. V ČR ho distribuuje ČSV, stačí napsat na svazovu
expedici, jde to i na tenhle mail, uvést jméno adresu, dostatnete
složenku na cca 200 Kč, nevím přesně a po zaplacení Vám začne od ledna
chodit.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Josef Šamalík [mailto:josef.samalik/=/seznam.cz]
> Sent: Monday, November 03, 2003 8:41 PM
> To: Včelarska konference
> Subject: Včelár
>
>
> Přátelé,
>
> kdo mi poradí jak objednat slovenského Včelára?
>
> Díky
>
> jose
>

Zdravím,
poradí mi někdo, kde sehnat lekarsky aceton do aerosolového vyvíječe? U nás v lékárně není. Je možné použít normální ( technický) aceton? pokud ano, je nějaké riziko pro včely?
Děkuji

Ahojte

Aký ste mali tohto roku spad roztočov. Na Slovensku
som použil avartin a pri druhom dymení som už nemal
skoro žiaden spad, pri prvom tak okolo 20. Len pri
jednej rodine, ktorá bola dlhé roky najlepšia a
poslednú sezónu nie a nie sa dostať do sily ich bolo
asi 200 - no mám ponaučenie, že aj klieštik môže aj
keď rodinu nezničí výrazne znížiť medné výnosy.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
Protect your identity with Yahoo! Mail AddressGuard
http://antispam.yahoo.com/whatsnewfree

Přes ČSV.
Tonda

OMLUVA

Předem děkuji příteli Čermákovi za upozornění,že v mém příspěvku je někde chyba.
Moc se také omlouvám všem přátelům,které jsem neúmyslně uvedl v omyl.
Správně mělo být,na 27cm 52 buněk,průměr 0,519cm,jsou mezistěny pro má včelstva špatné.Na 27cm 50 buněk průměr 0,54cm jsou mezistěny z mého lisu,na kterých se mi zdálo,že buňky jsou malé,ale stavěly na nich dobře.Na 27cm 49,3 buněk,průměr 0,547cm jsou mezistěny od jiného výrobce a také na nich letos stavěly dobře a na 27cm 48 buněk,průměr 0,562cm jsou mezistěny,které mi přišly nedávno a ještě si je obědnám.Ještě,že jsem minule neuvedl jména výrobců.Jako když jsem to tušil.Dnes mám proužek bílé igelitové pdložky pod včelstva,asi 1cm široký a 27cm dlouhý,který stačí přiložit na mezistěnu,spočítat buňky a nad 50 nekupovat.
Ještě jednou se všem omlouvám a všem přeji,aby pro vás byl příští rok alespoň tak úspěšný,jako byl ten letošní pro mně.

Děkuji za pochopení .
V Banýr

> kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde
> som, cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou.
> Neviete v akej???

Alternativa je naskladat ramky do mycky na nadobi (kdyz chot neni
doma) a vymenit pulku prasku na myti za sodu. Predpoklada to ramky uz
jednou vypareny (bez vosku).

(kdyz jsou vsechny ramecky hotovy tak pak je dobry project pracku
jednim prazdnym cyklem s praskem. talire maji jinak rendenci zavanet
propolisem)

vov

Používám asi 10% roztok SAVO ( obsahuje asi 5% chlornanu sodného ), kterým
rámky rozprašovačem pomlžím. ( Vzhledem k tomu, že popis na obalu v Česku
koupeného SAVA má i popis ve slovenštině předpokládám, že se dá koupit i u
vás).
Opláchnutí vodou není nutné, pokud rámky použijete až na jaře - je nutné je
nechat jen oschnout.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php

----- Original Message -----
From: Peter Kristin <pepok/=/pobox.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, November 03, 2003 4:44 PM
Subject: ramiky


> Priatelia,
>
> kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
> cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
> akej???
>
> Vopred vdaka
>
> Peter
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.525 / Virová báze: 322 - datum vydání: 9.10.2003

Přátelé,

kdo mi poradí jak objednat slovenského Včelára?

Díky

jose

Ahoj,
vyvarit v kyseline je zrejme mozne, ikdyz co kovové casti? Nezkorodují? Spis
si nedokazu predstavit vlasni postup - mnozstvi kyseliny v nejakem kotli....
Ale neodsuzuji...

Ja osobne pouzivam k desinfekci ramku ohen v jakekoli podobe.. :) Letlampa,
plynový (propan-butan) horak a podobne..

jose

| Priatelia,
|
| kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som,
| cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v
| akej???
|
| Vopred vdaka
|
| Peter
|

Priatelia,

kto mi poradi, ako najlpesie postupovat pri osetreni ramikov. Niekde som, cital, ze je dobre ich vyvarit v roztoku s nejakou kyselinou. Neviete v akej???

Vopred vdaka

Peter

Pozrite si zivy archiv TV markiza z 2.11.2003. Relaciu: Televizne noviny.
http://www.archiv.markiza.sk

Ladislav Matej
Kosice


       Pokud se podíváte přímo na stránku http://www.szpi.gov.cz odkud
       je článek přebraný, tak hned na začátku článku je tabulka kontrolovaných
       medů i s výrobcem, dodavatelem a proč vzorek nevyhověl.
                                                        S pozdravem MF


       Na http://www.novinky.cz/01/87/22.html je článek o medu prodávaném v
       obchodech.

Kyselina fosforečná je na barvu vosku. Asi by stačila, ale zatím ani tu nemohu sehnat. Kyselina sírová by měla být na odstranění mýdel z vosku. Elektrolit do baterií je slabý a nedá se použít. Snad kyseliny seženu někde ve specializované prodejně.
Díky Tonda.

Chcete si vyrobiť z Vášho medu dobrú medovinu? alebo sa dozvedieť niečo viac o tomto lahodnom nápoji? Tak práve pre Vás sú tu stránky www.medovina.sk - stránky plné medoviny.

:>Bylo vidět, že to není jen prolet ale že létají i sehnat něco
:>ke snědku,
:>možná i vodu.

Mohu potvrdit. Mě včely nosily z blízké řepky (zakvetla v ní příměs hořčice) pylu jak na jaře. To jsem ještě neviděl. Listopad! A tak silný let, až se bojím, aby se moc neutahaly. Teplota 13 C, 270 m.n.m., slunečno. Ve včelách je hodně plodu a tak fumigace teď nebude moc účinná. Ale kdovíkdy budou tak příznivé teploty? Přejedu to v prosinci aerosolem. To je tutovka.
Eman

Tu do autobaterií bych určitě já osobně nepoužíval.
Zkoušel jsem to bez výsledku. Je to slabé!

Ale je fakt, že každá kyselina je na jinou chybu ... já mám problém s kovy
ze staršího vařáků
a proto používám kyselinu fosforečnou.
Po kyselině sírové jsem nezaznamenal žádnou změnu barvy.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Mensik Josef" <josef.mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 30, 2003 9:58 PM
Subject: Re: Vy?it?n? vosku


> Kyselina sírová je bčžně k dostání v drogeriích a mototechně používá se do
> atobaterií
>
> Pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Anton?n Podh?jeck?" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
> To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Wednesday, October 29, 2003 8:25 AM
> Subject: Vy?it?n? vosku
>
>
> > Prosím o radu. Víte kde sehnat kyselinu sírovou a kyselinu fosforečnou
na
> > čistění vosku? V drogérii je nemají. Dá se čistit současně kys. sírovou
na
> > odstranění mýdel a kys. fosforečnou na barvu vosku při jednom rozvaření?
> > Nemůžou roztoky lehce vzplanout díky obsahu kyselin? Nedělá se pěna při
> > tomto delším vaření?
> > Díky za odpověď.
> > Tonda
> >

Včera jsem se dostal na včelnici kolem, třetí odpoledne a včely létaly jako
o závod. (Brno 350 n.m.)
Bylo vidět, že to není jen prolet ale že létají i sehnat něco ke snědku,
možná i vodu.

Jelikož hlásí až 13 stupňů, tak bude určitě tento týden možné udělat
fumigaci i zapáleným knotem.
U měst a větších vesnic bude určitě víc než těch 13....

Hezký den.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Baudis Jan P." <baudis/=/or.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, October 30, 2003 3:07 PM
Subject: Aerosol



Zdravím včelaře s otázkou a prosbou:

nebyl by někde k zapůjčení aerosol? Podotýkám, že se mi jedná jen o
samotný aerosolový přístroj. Kompresor (elektrický) si hodlám
koupit.

Oblast, ve které se pohybuji, je od Prahy do Brna.

Při letošním rychlém příchodu zimy nemám ponětí, jak zvládnout
ošetření fumigací. Tady na jihlavsku nebyly od 10. října (kdy se
může začít z ošetřováním) teploty snad nikdy na požadovaných 10
stupních.

Aerosolový přístroj bych si koupil, ale na pultě jej prý nikde
nemají. Musí se prý alespoň půl roku dopředu objednat ve Výzkumném
ústavu včelařském.


J. P. B.