Včelařská konference

"Pravděpodobně podle zkušeností pana Menšíka dělám silné oddělky, u mě konkrétně odpovídající cca od 2-3 rámků plodu 39*24. Nikdy jsem nabízenou metodu postupně vkládaného plodu neprováděl a neznám nikoho z úspěšných větších včelařů, kdo by se tím zabýval. Prakticky všichni moji včelařští přátelé a velcí včelaři by doporučili to samé - odnést kousek dál od úlů, stačí i 10 m a včely smést do trávy."

Tak to je zřejmě na mně, ne na pana Menšíka. Jinak přirozeně záleží, jak kdo včelaří. Jestli někdo seká desítky a víc oddělků jako "Baťa cvičky" a ještě k tomu do speciálních úlků, tak beru, že je pro něho výhodnější než se nad trubcokladným včelstvem rozmýšlet, ho prostě vysypat. Příroda to už potom roztřídí, létavky se vžebrají a přežijí, trubčice a churavé včely ne.
Kdo ale dělá tyhlety věci "kusově" , tak pro něho nic neznamená se nad trubcokladným včelsvem zamyslit, jestli skutečně ty včely v něm slibují po zmizení trubčic stejný nebo ještě větší dostatek krmení a péče jako vytvořený oddělek. Metoda je jednoduchá, co cca týden vkládat plást s většinou plochy (plást 39x24) vajíček a mladého plodu. Matečníky bývají naraženy obvykle už na druhém plástu a to, že trubčice se nevrátí, se pojišťuje ještě vložením jednoho dalšího plástu plodu. Výsledek je včelstvo sílou srovnatelné nebo o málo trošku lepší než oddělek založený ve stejnou dobu, ale vytvořené s menším množstvím zdroje - menší o hotové včely nutné k vytvoření oddělku.
Co se týká počtu trubcokladných včelstev, se kterými mám zkušenosti není to sériová zkušenost, za cca 25 let by se jednalo o takových snad 10 ? včelstev.