Včelařská konference

"v druhé polovině 17 století právě islandská sopka až u nás vyvolala hladomor v červenci padaly tak kyselé deště , že spáli l úrodu na polích a spousta lidí těžce onemocnělo z popálenin. Kyselý mrak se nad Evropou pohyboval až do října."
---------------------
Erupce islandské sopky sílí, globální důsledky však mít asi nebude


http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040012

díky za rady a nabídku, určitě dám začátkem července vědět, jak to v kuchyni dopadlo.

Znamená to, že když máš zmrzlou zeleninu, nemůžeš s ní nic dělat.Je na kost tvrdá. Když je na půl zmrzlá, cítíš, že není na kost zmrzlá, je foremější, jsou na ní ještě ledové krystaly. Odvíkovací vidličkou zmrzlé dílo neodvíčkuješ.

Kvalitu budoucího včelstva ovlivní přeci z 50% neoplozená matka a Z 50% TRUBEC. který se s matkou spáří. Budoucímu včelstvu dává stejnou míru vlastností matka a trubec, nebo ne?
Pokud vám apetitem nebude stačit produkce trubců z vlastních včelstev, můžete se stavit za mnou. Letos budu mít 20 včelstev a jistě vás uspokojím i nabídkou dvou kmenů, trubci kmene singer, stěžejní je ale kmen vigor, takové dobré meny. A zadarmo, to dárek. Zdraví P.S

Zase se ti trubci budou s 1 poloviny podobat otci F1 a z druhé matce F1
Opravdu je to ale lepší, protože k produkci F1 se používá to nejlepší co šlechtitel má. Ať již jde o otcovskou či mateřskou linii. Když již jsme u toho tak se potvrzuje, že nositelem genu bodavosti je matka a ne trubci. Takže obava včelařů, že jejich matky byly oplodněny bodavými trubci, je jak se zdá lichá

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.Kr?tk? <Beeforman/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 12:11:59
> ----------------------------------------
> "Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z
> 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"
>
> Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli
> genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
> Pavel.
>
>
>

"Pokud má včelař kvalitní matky,tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev"

Jen pro doplnění,trubci od matek generace F1 jsou 100% nositeli genů!!!,líhnou se přece z NEOPLOZENÝCH vajíček.
Pavel.

"Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod"
Co je to "trochu povolí"? jde mi o to, jestli se plod vyklepává ještě zmrzlý, abych ho mohl dál skladovat v mrazáku.

"Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev?"
Zatím 10. Když to včelky nebudou stíhat, budu muset rozšířit chov ;)

Pro Bikipera. Pokud něco, dělám, co funguje, někdo li ten námět nadnese, přidám se. Pokud se vám to nelíbí, je to vaše věc.

Pro P.K: Dílo mám 3 h. v mrazáku. Dílo je již namrzlé. Potom počkám, až to troch povolí, odvíčkuji plod, a vyklepu jej jak vánoční cukroví. Jistě jste mámě pomáhal někdy vyklepávat vánoční cukroví z formiček. Je to to stejné. Pokud mám dílo vydrátkované do pevna, protažené zvlňovačem a podélně vydrátkované, jde to dobře. Dílo drží. Pokud jde o svislé drátkování všek - spodek, je to o něco horší.
Jinak pokud vám ty jídla z trubců zachutnají, budete potřebovat hodně trubčiny, kolik máte včelstev? Ptám se proto, aby váš apetit vaše včelky stihly uspokojovat. Berte to s humorem. Jinak já jsem masosaurus. Ale i zeleninkou nepohrdnu. Zdraví P.S

Musíme si uvědomit, že to je biologická metoda a ta je závislá na včele i kleštíkovi a dalších okolnostech. Hraje tu roli více faktorů najednou, proto nelze mluvit o účinnosti. Jednou někde bude vysoká, jindy jinde mizerná. Prostě to je významná pomoc. Podle mých odhadů podle populační vlny to může být 50% i více. To právě záleží na těch okolnostech. Smysl to má dělat právě v počátku podletí a včelám se tak významně pomůže. Jako 100% metoda to nefunguje, ani s tím myslím nikdo nepočítá, stejně dojde k migraci v podletí a vývoji kleštíka do podzimu a pak je stejně na řadě KM, fumigace, ....

> Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první
> dělničí plod funguje stejně.

Pavle jaka muze byt zhruba ucinnost kdyz odeberes tento prvni ramek? Tj. jak moc je roztoc nadrzeny vlezt do prvnich bunek? A napada me, ze netusim kolik samicek max vleze do jedne bunky, asi nejakej limit maji ne?

Diky T.H.

Tyto metody se v doji s kleštíkem používali u nás tak asi před 30 lety a neúspěšně.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

Já být tebou tak včely nepouštím ani na květy, také tam lítají včely od souseda :-D a kdoví odkud ještě. ;-)

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>
> Předmět: Re: P.K.
> Datum: 16.4.2010 09:34:43
> ----------------------------------------
> Zdravím vás P.K,
> Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč
> ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu
> trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních
> včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také
> jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to
> nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na
> trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich
> zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám...
> Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v
> jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny
> cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným
> plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se
> nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.
>
>
>

Jen pro Radka Hubače:
o dvou včelařích bych věděl - Rendy Oliver a Marla Spivak.

Přís.č.43407 je k přís.č.43405

Vypustí ji do izolátoru s trubčím plástem. Pokud naklade dělničinu, první dělničí plod funguje stejně.

"Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce."
---------------------
v tomhle konkrétním případě, který chce zkusit př. streit, to práce navíc není. V podletí přesype včely na mezistěny a přidání rámku nezavíčkované trubčiny z původního úlu je jen zlomek celé práce. To samozřejmě platí jen pro tento konkrétní případ.

Nerad s někým polemizuji, ale jednak obecné fráze, že v Americe (možná 2 včelaři).... Čemu ale nerozumím je, proč by měla osvobozená matka zaklást trubčí plást jako první a zvláště když to vychází nejdříve do poloviny července, tedy do období kdy trubce vyhánějí.. Taky by mě zajímalo v které části Ameriky - v tropech nebo třeba někde u velkých jezer, pokud myslíš USA, tak v Kalifornii nebo u Kanadských hranic?
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Pavel Holub <ptp/=/post.cz>
> Předmět: Re: biologick? past
> Datum: 16.4.2010 09:40:08
> ----------------------------------------
> Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová
> přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí
> plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane
> se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je
> včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné
> práce.
>
>
>

"Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe."
---------------------
S tím mrazákem, trubčina se vyklepává ještě zmrzlá, nebo po rozmrznutí, co na to dílo? Ptám se proto, že chci zkusit pár kulinářských specialitek z trubčího plodu a potřebuji vyřešit, jak dostat snadno larvy a kukly z díla bez poškození.

Jsi super kecal. Jak tu někdo něco kecne, okamžitě děláš totéž. Vzpamatuj se konečně. Být tvým sousedem, tak si pořídím pár bulterierů a ohnivou hůl.

biki

Přesně tak, v Americe klíckují matky po slunovratu, aby nastala plodová přestávka. Kleštíci jsou v očekávání vstupu na plod. Pokud vložíte trubčí plást a to ještě starý trubčí plást a matka jej jako první zaklade, stane se vysoce atraktivním pro kleštíka. To má ale smysl dělat jen když je včelstvo napadeno. Tedy dělat monitoring. Naslepo je to mnoho zbytečné práce.

Zdravím vás P.K,
Také používám trubčinu jako biologickou past na varoa, ale dávám jí pryč ažkonec června a na začátku podletí. Pokud má včelař kvalitní matky, tu trubčinu by měl zachovávat, říří tak z 50% kvalitní genetiku do okolních včelstev, které se vyrojí, pokud se s těmi jeho trubci matka spáří. Také jsem dával kdysi zavíčkovanou trubčinu ptákům pověsit na strom, už to nedělám. Od té doby, co mi jeden kolega sdělil, že kromě těch ptáčků tam na trubčinu lítají i cizí včely odkudkoliv, o kterých nevíme, jaký je jejich zdravotní stav, hrozí zde riziko přenosu spor nemocí, už to nedělám... Slyšel jsem to i na přednáškách u učitelů Sedláčka a Vydry. Nevím ale v jakém rozsahu a jak markantně může dojít ke kontaminaci dané trubčiny cizími včelami. Víte o tom někdo něco?Buď jde trubčina i s nezavíčkovaným plodem do tavidla, nebo do starého mražáku a potom při usmrcení trubčiny se nevylíhlá trubčina snadno vyklepe.

ještě http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Plastov? mezist?ny.
> Datum: 16.4.2010 08:39:27
> ----------------------------------------
> Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice
> duvodu.
>
> Mrknete na
> www.vigorbee.cz - clanky
> 7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU
>
> jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
> T.H.
>
>
>

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím.P.K.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Řekněme,že je začátek června,chodíme okolo úlů zazadu a vypouštíme ty trubce z medníků,které jsme převěsili s plodem ,kde se vylíhli,kteří jsou říjní a čekají na to,aby mohli splnit tu svoji úlohu. Kdo má nahoře v medníku plexisklo,či jinou folii,vidí,jak okamžitě jdou za světlem.Nadzvedneme tedy trochu tu pokrývku a trubci se hromadně hrnou k té škvíře a vylétají masově.I včely je k tomu nutí a vyhánějí je,protože ví,že v medníku nemají co dělat.Po asi 3 - 5 minutách se tito trubci vracejí a hledají,odkud vyletěli,jenže včelař jim tento návrat znemožnil,protože úl již zavřel.Tak si polítají,je to chumel a oni se postupně vrací česny do úlů,včely je bez problémů přijmou. Pokud ty další generace trubců,které se líhnou v průběhu
léta na stavebních rámkách a byli by de fakto již zbyteční,po zavíčkování vyndávám a poskytuji je jako potravu ptákům,kteří tímto trubčím plodem krmí svá mláďata.Někdo je dává slepicím,které to taky mají rády a hodně nesou.Ale to vše záleží na
délce včelaření a pochopení co je dobré a co ne...

"Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek"
-----------------------------
Odčerpání kašičky může být jeden z mechanismů omezení vzniku rojové nálady. I když se asi nedá tvrdit, že pokud by v úle nebyl prostor ke kladení do trubčiny, že by matka nekladla vůbec. Kladla by oplozená vajíčka a kašičku by zkonzumoval dělničí plod.
Pro mě je důležité, že to funguje, časem se možná dozvím, nebo vypozoruji proč.

Take jsem zvedav na vysledky, sam to asi zkouset nebudu, nelaka me to z vice duvodu.

Mrknete na
www.vigorbee.cz - clanky
7. PLASTOVÉ MEZISTĚNY MOHOU BRZDIT STAVBU PLÁSTŮ A PRODUKCI MEDU

jsem zvedav jak to dopadne u nas v praxi, zda se zacnou masoveji pouzivat...
T.H.

Ahoj, myslím si, že trubčina odčerpá mnoho kašičky a pak se přehoupne sezóna a myšlení na rojení je nakonec přejde. Pozoroval jsem to stejně jako to popisuješ. Proč chci mít silnější včelstva než 2 NN 39*24 přes zimu je pouze otázka množství vytočeného jarního medu, který u nás poslední roky bývá jako jediný...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: PavelN <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Zamylen? o stavebn?ch r?mc?ch
> Datum: 15.4.2010 15:54:35
> ----------------------------------------
> "Pokud chtějí chovat moc trubců, jako se stávalo mně dříve, myslím, že to
> je chyba včelaře, principielně to považuji za přípravu k rojení a důsledek
> zimování v a/nebo jarního rozvoje v příliš těsném prostoru..."
> -----------------------------
> Tady se rozcházíme, jestli je to tak, potom se moje včelstva cítí v zimě
> utisknutá ve 2 nástavcích 39/24 a od května do června se velmi usilovně
> chystají na vyrojení, ale nevyrojí se.
> Nedokážu Vám tady přesně argumentovat proč, ale od doby, kdy si volně staví
> trubčinu, nemám problém s rojením.
>
>
>

přesně tak spousta lidí si nejdřív myslí že je TOTO ZAJMAVÉ ,
za čas aniž by si všimli, si myslí že je TOTO SPRÁVNÉ,
a v extrému TOTO je JEDINÉ SPRÁVNÉ..

čest

"Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek"


No,popravdě řečeno,nedávno při studiu Odborných včelařských překladů jsem v čísle 2000/1 str.42 narazil na článek,který mimo jiné popisuje včelaření v několika velkoprovozech v Kanadě.Plastové mezistěny tam v medníku používají.Ale je asi rozdíl srovnávat provoz,kde jsou tisíce včelstev a vše je v megaproporcích a nemají vůbec čas se zdržovat nějakými detaily a malochovem u nás,kde řešíme pomalu každé jednotlivé včelstvo.Tam se těch včel neptají,jestli se jim to líbí nebo ne,prostě jim to tam vloží a včely starejte se.Pokud se některá včelstva nepřizpůsobí,tak mají prostě smůlu,vymění jim příležitostně matku nebo si je prostě odepíšou jako ztrátu vedle těch,co složil mor,varroáza apod.Své zkušenosti s plastovými mezistěnami už jsem zde popsal,je to asi měsíc zpět a pro včely to zase takový hit není,no ale to už musí vědět každý sám,co mu vyhovuje.
Zdraví Pavel.

tož sem vás zase podráždil,ale vy mě taky dráždíte,no nic,mějte sa,jedo do olomóca...

Ta past na trubcích je stejný nesmysl vzniklý z omylu tak jako špenát - železo a svaly pepka námořníka

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re:
> Datum: 16.4.2010 08:11:56
> ----------------------------------------
> > kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> > vyklepáváním....?
> >
> > osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> > nezdeformované a hrdé na své geny
>
> Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
> T.H.
>
>
>

kdo má rozum,tak si trubce chová...,kdo ho nemá a má pár včelstev ať to dá slepicím(když byla varoa nová a člověk čuměl jak puk na ty mrchy,a sbeběhli se slepice se fšech humen,to byla taky past...)kdo má těch včelstev hafol,tak snad když má tu potřebu tak at to snad spálí,uvaří,protože ten brouk docela snese....

> kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým
> vyklepáváním....?
>
> osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné,
> nezdeformované a hrdé na své geny

Ja ti diky, mame stejny nazor, jen ta veta byla napsana tak ze hlodala...
T.H.

mnozí z vás netuší jak žijí včely,a chtěli by číhat na brouka na trubci,jste normální?past je v hlavě,crisis in heads,to je fakt nepochopitelné....sorry

kyselina míří přesně,kdo chce o tom pochybovat nebo to srovnávat s nějakým vyklepáváním....?

osobně se trubců nezbavuju ,rád je vidím,zdravé,velké krásné, nezdeformované a hrdé na své geny

Kdysi jsem nad systémem biologické pasti taky uvažoval. Aby to co nejméně zatížilo včely, vymyslel jsem trubčí plod nechat zmrazit v mrazničce, což by mělo roztoče zabít, konzultoval jsem to ve VUVČ a potom rozmrazený mrtvý plod vrátit včelám. Uvažoval jsem tak, že včely využitelné bílkoviny z mrtvé trubčiny vysají, takže se určitá část energie z toho plodu do včelstva vrátí. Ale nevyzkoušel jsem to. Takže tuto myšlenku zveřejňuji, kdo má zájem, ať to vyzkouší...

Zdravím vás PavleN,
Vám přeji totéž, sklízet jen med a žádné roje. Letos bych rád měl 20 včelstev. Zdraví P.S

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten
> vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...
>
> jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí
>
> je s vama sranda
>

S tebou take :-)) V jakem smyslu se to neda srovna s ucinkem KM, v kladnem ci zapornem. Ono kdyz zrovna nemas slepice a potrebujes vosk tak neni lehke ve vetsim tu trubcinu zpracovat. Zacne to smrdet atd...
Nehlede na to ze vcely to ze jim sahas na trubcinu dost sere...

Take me zajima to vyklepani trubcu z tubciny, v tom sem trochu neverici tomas :-)) opravdu to funguje? u cerstve vystaveneho dila?

Ja st nedratkuji, abych pripadne biologickou past podrizl cm pod horni louckou. Ale nemam na to nejak moc zaludek, a i ruce a hlava nechteji... o case uz vubec se nezminuju. To mi prijde snadnejsi ala p. Krapka posledni trubcinu koncentrovat do jednoho nastavku a prdnout tam odparovac nebo Formidol...

T.H.

Kontakt je na stránkách ČSV


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: P.K. <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:57:43
> ----------------------------------------
> registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se
> hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou
> osobu
>
>
>

registrační číslo chovatele se používá i u dotací...zaregistrujte se hned(nahlašte změnu),případně vám můžu poskytnout email na zodpovědnou osobu

registrace je povinná v registru chovatelů,tamtéž je nutné uvést změnu vlastníka,počet vč.,stanoviště(i v rodině)apod.,ve svazu není povinná

Podstatou registrace jsou ta včelstva změny se ohlašují na formuláři který chodí během druhé poloviny roku. Registrce se provádí okamžitě, protože její číslo je pak součástí různých různých dotací.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jarka <J.Zdanska/=/email.cz>
> Předmět: registrace v?ela?e
> Datum: 16.4.2010 07:47:26
> ----------------------------------------
> Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se
> začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v
> případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji.
> Jarka
>
>
>

moje zkušenost je ,že nejlepší je to dát slepicím.....ale pokud chceš ten vosk,tak to snad vytav....ale At ti nevylezou s tavidla...

jo a nedá se to srovnávat s účinkem kyseliny mravenčí

je s vama sranda

Prosím proč je třeba registrace? Je potřeba se zaregistrovat hned jak se začne včelařit nebo se to provádí k určitému datu /l. září/. Jak je to v případě když se včelař jen mění /na př. z otce na syna / při úmrtí. Děkuji. Jarka

pozoruj a jednej!

Aby jsi to mohl ověřit musel bys ještě obětovat i plást se včelím plodem. jinak se nic nedovíš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: biologick? past
> Datum: 15.4.2010 22:55:34
> ----------------------------------------
> Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí
> plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň
> tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho
> největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti
> budu velice vděčný. Robert.
>
>
>

hrdost a radost včelaře ,kterýmu se nevyrojil slaboch je infantilní

docela je sranda,jak tu řešíte kam dát rámek,kdo to vidí a cítí dám ho tam kde je přece potřeba nezávisle na nějakých metodách a postupech,
včelařím v dadantech(1/1,42X36),i v jen nízkých(1/2) ,v kombinaci,ale nechal jsem si klasiku(39x24),nepotřebuju mřížky,uteplivky,krmit cukrem,.....,matky už přidávám na ostro stejně tak oddělky se 100% úspěšností,roj dostanu z díry a jiné finty.....,med sem prodal v EU za 10 euro kilo,jediný větší problém v mém včelaření JSTE VY ostatní včelaři

pánové,jak energeticky náročný je vyrobit tu mezistěnu z plastu plus doprava(asi z ameriky)plus recyklace(mor..) oproti klasice atd....
je to výkřik do tmy,plastový úly jako jeden výlisek by se vám nehodil?
s morem je to neřešitelné....když vám svs nařídí to spálit tak pojedete do spalovny odpadů s úly ve vakuu aby z vás nebyla sejačka moru....kua jak si to představujete....???

"Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší ... Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky"
--------------------
Jukněte na 43345, 43348. Možná na tom něco je. Já včelkám přiděluji zhruba 1 rámek pro trubčinu na 1 obsednutý nástavek. Když jsem dal slabšímu včelstvu stejně jako silnému, dalo mu to zabrat.

Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce svých zkušeností.
---------------------------------------------------------
Také chci letos začít zkušebně s Rašovskou metodou. Slibuji si od toho lepší výměnu díla. V loňském roce jsem plně aplikoval jako protirojové opatření metodu LBV – řízený chov trubců. Včelstva se mi sice nevyrojila, ale byla v podletí slabší a byl vysoký výskyt roztočů. Když jsem požádal zde diskutující o jejich zkušenost, tak se nikdo neozval. Chci jen připomenout, že u metody LBV se vkládají koncem dubna mezi plod dva stavební rámky a za dva týdny mezi plod další dva stavební rámky. Čili celkem 4 stavební rámky. Stavební rámky i s trubčinou se likvidují nejpozději do 15.7. Tato trubčina je ona biologická past na roztoče. Podle mého názoru (úsudku), by se měl zavíčkovaný trubčí plod odstranit hned po slunovratu.
Někteří včelaři používají jako biologickou past na roztoče rovněž stavební rámky, které vkládají za plod a po jejich vystavění, zakladení a zavíčkování je vyřežou. Toto opakují tak dlouho, dokud včely staví trubčinu a matka ji zakládá. Je to metoda sice pracná, ale účinná. Vhodná zejména pro budečáky.

To chceš likvidovat trubce na začátku vč.sezony,kdy je potřebuješ k oplodnění vlastních matek?Matka si vždycky nějakého trubce najde.Ty zase ale nevíš s čím se vrátí.Když to můžeš alespoň minimálně ovlivnit,tak trubce vyklepneš.

"Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat."
-------------------------------
důležitá je doba provedení.
Do letního slunovratu nechávám trubčinu v úlu. Po slunovratu ji odstraním, čímž se z úlu dostane pryč velká část populace roztočů.
Další možnost jsme tady před časem probírali s přítelem Streitem. Jeho metoda je založena na přemetení včel na mezistěny. Při této operaci si včely přenesou do úlu část populace roztočů na svých tělech. Tyto roztoče by možná šlo nalákat k roznožení do přidaného rámku s utevřeným plodem, který by v tu chvíli byl jedinou možností pro jejich množení, a po zavíčkování tento rámek zlikvidovat - proto by to měla být trubčina. Není to vyzkoušeno, je to nápad a je potřeba ho ověřit.
Nic z toho ale nebude fungovat na 100% a vždycky bude potřeba sledovat spad a být připraven podle potřeby zasáhnout kyselinou, nebo jiným prostředkem.

Ó ano ano, na níže uvedeném odkazu se o této metodě zmiňuje už Petr, popisuje praktickou zkušenost a zní to vyloženě pozitivně. Bude-li příležitost, vyzkouším v budoucnu také.

Odkaz na Petrův příspěvek zde:
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?from=40791&visible=0&type=nointro+nostatus+noform
Ať se daří, Libor.
------------------------------------------------------------
Robert napsal:
Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

NitraM:
Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!
___________________________________________________________

Určitě dám vědět. Původně jsem uvažoval o lepení mezistěn, či jiném alternativní upevňování, ale nakonec jsem narazil na nabídku platových mezistěn a rozhodnutí padlo. Dám je do včelstev už při prvním jarním rozšiřování, abych je mohl testovat po co nejdelší část sezóny. Jsem velmi zvědavý, jak to dopadne. Názory na platové mezistěny jsou dost smíšené. Jinak voskem raději nebudu šetřit (článek ve Včelařství 10/2009 na str. 311-313). Uvažuji o ponořování mezistěn do roztaveného vosku místo jejich natírání. Vyzkouším oboje.

Pokud nebudou problémy se stavbou, bude to pro mě něco zcela revolučního a vrcholně efektivního, protože mi to značně urychlí medobraní (vytáčím po většině jen z panenských plástů). To je hlavní motivace, proč do toho jdu. Neexistuje pevnější dílo než dílo na plastové mezistěně. Takové plásty jsou vytočené raz dva, a to i když jsou panenské. Mimo to i upevňování plastové mezistěny ve srovnání s voskovou variantou jde také mnohem jednodušeji.

S pozdravem M. Václavek

"Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. ...
... Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás..."
---------------------------------
no to opravdu neměli čas na rojení. Pokud správně počítám, předloni jste pořídil první oddělky, trochu zesílily, a loni jste z nich udělal další oddělky.
Takže máte za sebou jednu sezónu, kdy se vám mohlo pár včelstev vyrojit. O tom, jak se včely rojí jen neschopným si povíme za pár let. Do těchto let Vám přeji hodně trpělivosti, úspěchů, nových poznatků a méně přehnaně radikálních názorů.

Přesto bych chtěl tuto metodu vyzkoušet.Nechat vystavět zadrátkovaný trubčí plást a po zavíčkování jej vyklepat.Věřím tomu, že by to mohlo být alespoň tak účinné jako kys. mravenčí.A hlavně bojuji proti roztoči v době jeho největšího rozvoje během roku a může být i snůška.Za každé vaše zkušenosti budu velice vděčný. Robert.

Opět další nepochopení, přesněji řečeno přecenění, Rašovské metody.

Zimování na panenském díle omezuje rozsah a oddaluje začátek zimního plodování. Následkem toho se sníží počet rozmnožovacích cyklů roztočů, což se ve výsledku projeví na redukci konečného počtu roztočů. Z tohoto hlediska lze Rašovskou metodu nejenom chápat jako systematickou blokaci vypuknutí moru, ale i jako prostředek k omezení varroázy.

Po letošní zkušenosti nemohu potvrdit, že panenským dílem (včetně větrání komíny) lze zimnímu plodování úplně zabránit. Ale i kdyby se to podařilo, přesto i nadále by se v běžných včelstvech musela provádět aplikace akaricidních prostředků na tlumení varroázy, nemá-li v následujícím roce dojít k přemnožení roztočů.

S pozdravem M. Václavek

//\/\\//

No, ja nevim, vcely a utahat? A nebo bojovat proti rozmnozovacimu pudu?

2010/4/15 Pavel Streit <streit.p/=/email.cz>

> Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod,
> 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a
> to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.
>
> K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a
> nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se
> včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení
> protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4
> brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že
> jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S
>

Ta past na roztoče se nikdy neprokázala Vycházelo se z toho , že v trubčích buňkách se nachází více nových samiček. Je to však způsobeno delším vývojem trubce tudíž se tam víc varoi namnoží.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Robert <robert.bena/=/seznam.cz>
> Předmět: Mor v?el?ho plodu
> Datum: 15.4.2010 22:07:17
> ----------------------------------------
> Je mi 36 a taky položím otázku.Kdyby váš soused týral své děti a ony utekly
> k vám,taky by jste je zlikvidoval? Tolik k panu Streitovi.
>
> A k ostatním. Začal jsem včelařit před asi sedmi lety a nástavkově druhým
> rokem(postupně přecházím).Taky jsem četl tu Rašovskou metodu a chci ji
> vyzkoušet a také tu biologickou past na roztoče.Prosím, pište co nejvíce
> svých zkušeností.Včelařím v Budišovicích okr.Opava na r.m.39*24.Chovám jen
> devatery.Mírné i bodavé matku jsem nikdy nekupoval.Chci si podle
> čas.včelařství rozchovat ty nejlepší.
>
>
>

Ano p.Křapka, to jste řekl správně. Pokud se jde se psem na delší pochod, 10 km, je utahaný a nemá roupy. Pokud se se psem vyběhne jen před barák a to ještě jednou denně, psík vezme šmíra.

K panu Pazderkovi 3 rok jedu sám. Před tím jsem také něco naběháno měl a nebyl to zrovna jeden, dva roky. Nikde jsem vysloveně neřekl, že pokud se včelám věnuji a ony mají práci, že se mi nevyrojí. Jen jim to vyrojení protirojovými opatřeními znesnadníte. To je jak na vojně. Vždy jsme u 4 brigády měli hodně práce, neměli jsme čas na blbosti, byli jsme rádi, že jsme spali, měli klid. Tak si myslím, že je to stejné i se včelami. P.S

Pavle, jedu teprve, třetí sezónu, koli by se mi podle vás mělo vyrojit včelstev? Určitě mě to jednou čeká, ale doufám, že to bude ještě hodně dlouho trvat, než se tak stane. Mám takový systém, že se mi včely nemají čas rojit, až se tak stane, řeknu vám to. O psa strach nemám, je to jen v pevném a cílevědomém vedení. Vše záleží jen na lidech, jak chovají své miláčky, jak se jim věnují, to se týká i chovu včel. Pokud budu mít 100 vky včel, musím určitě počítat, že mi z toho něco frnkne pryč, to se 100% uhlídat nedá. Pokud mám ale 13 včelstev, musím si všechna včelstva pohlídat. Je to jen o možnostech a schopnostech každého z nás. O tom, jak jsou schopní ostatní, to se každý musí zamyslet sám nad sebou, kde má rezervy. I já mám rezervy. Nedávno jste mi poradil, jak postupovat v podletí s rámkem nezavíčkované trubčiny, když včely přemetám na na panenské dílo. Je to dobrá rada, proto ji letos vyzkouším. Letos jsem ani nedělal na velké včelnici předjarní ošetření, nebylo třeba, vynechal jsem tedy nátěr plodu s fumigací. Příští týden nasadím podložky na zjištění varoamonitoringu. Pokud bude situace příznivá, vynechám i dubnové ošetření Formidolem. Letošní rok je také posledním, kdy použiji Gabony. Od příštího roku budu používat KM a K Šťavelovou. I já jsem třeba omylný a umím uznat i chybu, či zvolit šetrnější léčení. I mě v tom ukázal trošku cestu na brýfingu u nás v hospodě Petr Kovář. Takže to šetrnější léčení je lepší i pro ten Norský způsob včelaření, který se snažím aplikovat. Zdraví P.S

M. Václavek: "Zkoušíte někdo plastové mezistěny?
Dneska jsem si objednal 20 kusů na zkoušku (http://www.nastavky.cz/eshop/?mezisteny,37)."
________________________

Tak prosím napište, tak za dva nebo tři cykly, jak jste s nimi spokojený. Protože jsem v této věci zaujatý a už jsem zde několikrát své názory prezentoval, nebudu zde znovu ventilovat svůj odpor, abych neunavoval. Myslím, že je výmluvné, že na výzvu, kterou jsou pronesl někdy před měsícem kromě p. Krátkého (který se o těchto rámcích s mezistěnami z plastu nevyjádřil nikterak pochvalně) nikdo jiný neodpověděl. Nechápu to, že se k nim jejich zastánci nehlásí a nejsou ochotni se podělit se zkušenostmi. Tak se obrňte trpělivostí, štětec do ruky, rozvařit vosk a racionalizaci zdar!